25 C 92/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Milana Kučery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o odstupné a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 348 891 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 157 080 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné náklady řízení ve výši 19 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek 2 073 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního sudu v Karviné soudní poplatek 2 371 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 29. 5. 2020 se žalobce po žalované domáhal zaplacení odstupného ve výši 260 004 Kč a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za červen 2019 1 219 Kč a za červenec 2019 808 Kč. Žalobu zdůvodňoval tím, že za trvání pracovního poměru u žalované, dne [datum], utrpěl pracovní úraz, při kterém došlo k poranění pravé dolní končetiny, a v důsledku pracovního úrazu se stal dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce provozního zámečníka a pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů, avšak nikoliv pro pracovní úraz, nýbrž pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od pracovního úrazu dle § 52 písmene e) zákoníku práce. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 1. 2019.

2. Podáním ze dne 17. 2. 2022 žalobce rozšířil žalobu ohledně odstupného o 46 992 Kč, celkem požadoval zaplacení odstupného ve výši 306 996 Kč. Rovněž rozšířil žalobu ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za měsíce 2/ 2019 – 7/ 2019 o částku 21 310 Kč Celkem požadoval zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 23 337 Kč.

3. Podáním ze dne 1. 11. 2022 žalobce rozšířil žalobu o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za měsíce srpen – prosinec 2019 ve výši 24 078 Kč.

4. Usnesením č. j. 25 C 92/2020-171 ze dne 3. 11. 2022 soud v souladu s § 95 o. s. ř. změny žaloby připustil a v souladu s § 96 odst. 1 a 2 řízení ve věci a zaplacení částky 5 520 Kč zastavil.

5. Po provedené změně žaloby žalobce nadále požaduje po žalované zaplacení částky 301 476 Kč jako odstupné a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za měsíce 2/ 2019 – 12/ 2019 ve výši 47 415 Kč.

6. Po vydání platebního rozkazu č. j. 25 C 92/2020-9 dne 15. 7. 2020 žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor proti tomuto platebnímu rozkazu. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, když ukončila pracovní poměr s žalobcem na základě lékařského posudku, ve kterém bylo uvedeno, že podstatným důvodem změny zdravotní způsobilosti k výkonu práce žalobce je jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Na návrh žalobce byl lékařský posudek přezkoumán [anonymizována dvě slova] [územní celek], odborem zdravotnictví. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2019 byl lékařský posudek potvrzen s tím, že v době pracovního úrazu byl již pravý kolenní kloub postižen degenerativním onemocněním. Lékař považoval za nepravděpodobné, že by žalobce před úrazem v roce 2017 byl bez potíží a jakéhokoliv pracovního omezení. Případ žalobce byl však ještě posouzen odborně způsobilým lékařem – ortopedem. Z jeho odborného hlediska pak správní orgán rovněž vycházel ve svém rozhodnutí o potvrzení lékařského posudku ze dne 25. 5. 2018. Odborný lékař v rozvaze rovněž uvedl, že žalobce podstoupil do roku 2008 pět operací kolenního kloubu. Ze záznamu Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2009 rovněž vyplývá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce zapříčiněný stavem po distorzi pravého kolena po operacích a reoperacích. Žalobce není schopen práce fyzicky nadměrně těžké v kleče a v dřepu. Správní orgán tedy uzavírá, že pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017 není příčinou ztráty pracovní způsobilosti.

7. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr [datum] se zařazením žalobce jako [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou. Od 26. 11. 2002 byl žalobce zařazen jako dělník na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Od 1. 12. 2012 žalobce byl zařazen jako [anonymizována dvě slova] v tarifním stupni 4-5. Od 1. 1. 2016 žalobce byl zařazen jako [anonymizována dvě slova] v tarifním stupni 5-6. Dne 12. 7. 2017 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 11. 2018 žalobce převzal a to osobně dne 7. 11. 2018. Výpověď byla dána podle § 52 písmeno e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni 31. 1. 2019. Žalobce žalované zaslal kvalifikovanou předžalobní výzvu ze dne 13. 11. 2019.

8. Soud provedl důkaz záznamem o úrazu z 19. 7. 2017, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 27. 8. 2018, sdělením zaměstnavateli ze dne 27. 8. 2018, návrhem na přezkoumání lékařského posudku ze dne 29. 8. 2018, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 10. 2018, odpovědí [anonymizována tři slova] a. s. ohledně přezkoumání lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018, žádostí o projednání rozvázání pracovního poměru ze dne 1. 11. 2018, pracovní smlouvou ze dne 1. 2. 2019, která byla uzavřena mezi žalobcem a zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 28. 3. 2019, kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne 13. 11. 2019 včetně podacího lístku, mzdovými lístky za duben 2017, květen 2017, červen 2017, červen 2019 a červenec 2019, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, stanovením průměrného měsíčního a ročního výdělku ze dne 11. 9. 2020, absenčními kartami za rok 2008 až 2019, sdělením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 8. 9. 2020, znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., z oboru zdravotnictví – ortopedie, traumatologie, pracovní úrazy a nemoci z povolání ze dne 5. 2. 2021, dodatkem k tomuto znaleckému posudku ze dne 31. 5. 2021, spisem Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec], zejména záznamem o jednání o posuzování zdravotního stavu ze dne 7. 1. 2009, dodatkem ze dne 11. 7. 2022, vypracovaným znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., k znaleckému posudku ze dne 5. 2. 2021, mzdovými lístky za únor 2019 až prosinec 2019.

9. Po provedeném dotazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr [datum] se zařazením jako [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou. Od 26. 11. 2002 byl žalobce zařazen jako [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Od 1. 12. 2012 žalobce byl zařazen jako [anonymizována dvě slova] v tarifním stupni 4-5. Od 1. 1. 2016 žalobce byl zařazen jako [anonymizována dvě slova] v tarifním stupni 5-6. Dne 12. 7. 2017 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Za tento pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Úrazový děj byl popsán následovně:„ Postižený zaměstnanec [anonymizováno] údržby odkamenění přecházel z dílny č. 8 do svařovny na 0 m vodního prádla hrubé části úpravny [anonymizováno]. Při tomto úkonu postižený uklouzl na svážném přechodu, který je provedený z rýhovaného plechu a přisednul si pravou dolní končetinu. Postižený utrpěl vnitřní poranění kolene“. Lékařským posudkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a. s., oddělení pracovně- lékařských služeb ze dne 27. 8. 2018 žalobce byl posouzen tak, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizována dvě slova] pro pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017 s tím, že žalobce je schopen práce [anonymizována dvě slova] bez přetěžování dolních končetin, bez zvedání a nošení těžkých břemen, mimo práci v dřepu a kleku, mimo delší chůzi zvláště po nerovném terénu. Je schopen noční práce. Žalovaná podala u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a. s. návrh na přezkum lékařského posudku ze dne 27. 8. 2018. Byl vydán další lékařský posudek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a. s. pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 10. 2018, ze kterého se zjišťuje, že na základě výsledku lékařské prohlídky ze dne 27. 8. 2018 a po došetření na základě návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018 byl žalobce posouzen tak, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizována dvě slova] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Žalovaná dne 31. 8. 2018 podala návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne 27. 8. 2018. Na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne 2. 11. 2018 žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018 vystaveného oddělením pracovnělékařských služeb [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a. s., dle kterého byl žalobce dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce [anonymizována dvě slova] a to pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce převzal výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 11. 2018 dne 7. 11. 2018. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni 31. 1. 2019 Krajský úřad [územní celek], odbor zdravotnictví rozhodnutím ze dne 28. 3. 2019 návrh žalobce ze dne 30. 10. 2018 zamítl a napadený posudek o pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 10. 2018, vystavený primářkou MUDr. [jméno] [příjmení] z oddělení pracovně- lékařských služeb [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a. s., potvrdil. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že žalobce podstoupil artroskopii pravého kolenního kloubu v roce 1999, kdy byla zjištěna ruptura předního kruciáta, poté v roce 2000 provedena plastika LCA a mediální menisektomie. Po úraze 1. 8. 2008 při fotbale - podvrtnutí kolena vpravo byla provedena další artroskopie dne 22. 8. 2008 se zápisem operační vložky – LCA defektní, stav po parciální menisektomii, chrupavky hladké, zmnožení synovie, provedena resekce zbytku vazu, synovektomie. Následně dne 3. 9. 2008 byla provedena replastika LCA pomocí štěpů m. semitendinozus. Dne 15. 10. 2008 znovu artroskopie s odstraněním volného chondrálního fragmentu velikosti 20x15x10 mm. Dne 12. 7. 2017 v práci uklouzl a přisedl si pravé koleno. Dne 4. 8. 2017 bylo provedeno MRI vyšetření se závěrem – stav po plastice LCA – ruptura štěpů, OCHA med. kondilu femuru GR IV, kompletní léze med. menisku, zadní roh v oblasti předního rohu ventrálně kalcifikáty 5 až 7 mm v průměru, drobný kalcifikát na zadním okraji LCP. Dne 7. 9. 2017 byla provedena artroskopie – med. subtotální menisektomie, odstranění kalcifikátu přední LCP a med. menisku, shaving, další artroskopie pravého kolena se závěrem – mediální osteofyt femuru, stav po ME v zadním rohu kalcifikát, na zátěžové zóně femuru defekt 1x1 cm, kryt vazivovou jizvou, interkondylická absence štěpů LCA, LCP in situ. Diagnostický závěr gonartrosis pro opakované otoky, výpotky provedena radioterapie. Ortoped krajského úřadu v rozvaze odborného stanoviska uvádí, že chronická nestabilita kolenního kloubu je vždy následek traumatu při poškození vazivového aparátu a dalších struktur kolenního kloubu. Při klinických projevech je stav řešitelný operací, plastikou vnitřního zkříženého vazu. Ze záznamu [stát. instituce] ze dne 7. 1. 2009 vyplývá posudkový závěr – zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, zapříčiněný stavem po distorzi pravého kolena a operací a reoperacích. Pravý kolenní kloub byl opakovaně zraněn a léčen před datem udávaného pracovního úrazu. Úraz ze dne 12. 7. 2017 není příčinou ztráty pracovní způsobilosti, způsobil zhoršení chronického stavu. Pozbytí zdravotní způsobilosti v práci není důsledkem pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017. Od 1. 2. 2019 vznikl žalobci u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] pracovní poměr a to na dobu určitou do 31. 1. 2020 se zařazením jako řidič [anonymizováno] dopravní služby. Žalobce působil v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jako hráč„ na hostování“ v klubu [anonymizováno] [obec] od 13. 8. 2009 (hostování změněno na trvalý přestup dne 29. 7. 2010) do 14. 5. 2016. Žalobce u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] dosáhl hrubé mzdy za únor 2019 22 205 Kč, za 3/ 2019 21 700 Kč, za 4/ 2019 21 756 Kč, za 5/ 2019 23 173 Kč, za 6/ 2019 20 458 Kč, za 7/ 2019 20 869 Kč, za 8/ 2019 20 281 Kč, za 9/ 2019 20 365 Kč, za 10/ 2019 21 232 Kč, za 11/ 2019 21 689 Kč, za 12/ 2019 20 270 Kč.

10. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že dle žalobce až do roku 2008 neměl žalobce žádný problém s kolenem. Problém nastal až v srpnu 2008, kdy se mu přihodil úraz při fotbalu. Došlo k poranění pravého kolena, na základě kterého prodělal operaci – plastiku křížových vazů. Pracovní neschopnost měl asi 6-8 měsíců, pak už neměl žádné problémy. Pracoval na [anonymizováno] 24 let a neměl žádné pracovní omezení. Zúčastňoval se pravidelných preventivních prohlídek. Rovněž neměl žádné pracovní neschopnosti až do předmětného úrazu, který se mu přihodil 12. 7. 2017. Došlo k poranění pravého kolena. Žalobce byl v pracovní neschopnosti až do konce pracovního poměru, tj. do 31. 1. 2019. Od této doby má problémy s kolenem. Po prvním úraze v roce 2008 žalobce hrál [anonymizováno] fotbal, lyžoval, neměl žádné omezení. Teprve po pracovním úrazu přestal hrát fotbal a přestal se sportovní činností. [anonymizováno 6 slov] [rok].

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví – ortopedie, traumatologie a pracovní úrazy a nemoci z povolání MUDr. [celé jméno znalce], CSc., ze dne 5. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobce před pracovním úrazem ze dne 12. 7. 2017 neměl zdravotní problémy s pravým kolenním kloubem. Při úrazu dne 1. 8. 2008 došlo k poškození pravého kolena, které spočívalo v přetržení předního zkříženého vazu a v poškození části menisku. Úrazové následky byly operačně ošetřené provedenou plastikou předního zkříženého vazu. Výsledkem přesně provedené plastiky je stabilní kolenní kloub, proto úraz a provedené operace v roce 2008 je možno posuzovat jen jako predispozici pro vznik degenerativních změn. Pro žádné potíže s pravým kolenním kloubem se žalobce od roku 2008 až do úrazu 2017 neléčil, netrpěl. V době druhého úrazu (2017) byla u žalobce zjištěna nevýznamná gonartróza 1-2 stupně, která úraz v roce 2017 nevyvolala, stejně se tak nepodílela na vzniku objektivizovaných úrazových patologií zjištěných při operaci 2017. Ustálení zdravotního stavu po provedené plastice předního zkříženého vazu je možné předpokládat při nekomplikovaném průběhu do 4 měsíců po provedené plastice včetně rehabilitace. U žalobce není známa žádná komplikace poslední provedené plastiky LCA v roce 2008. Úraz a operace 2008 znalecky znalec posoudil jen jako obecnou predispozici. Podle výpisu hrazené zdravotní péče žalobce na žádné následky úrazu a operací 2008 netrpěl. Ze své odbornosti znalec znalecky dosvědčil, že příčinou chorobného stavu při stanovení posudku o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti 7. 11. 2018 byly následky utrpěného úrazu v roce 2017, se kterými žalobce nebyl schopen dosavadní práci provozního zámečníka vykonávat. Znalecké tvrzení znalec opírá o objektivně zjištěné poúrazové nálezy, které by bez úrazového násilí nevznikly. Znalecká tvrzení opírá o znalecky ověřené období před úrazem 2017, ve kterém žalobce na chorobný stav pravého kolenního kloubu netrpěl, neléčil se, a dál o odbornou povahu a způsob léčení pravého kolenního kloubu prováděnou následně po úraze 2017.

12. Z dodatku ze dne 31. 5. 2021 k posudku ze dne 5. 2. 2021 vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., bylo zjištěno, že žalovaná vznesla námitku proti znaleckému posudku a podle písemných připomínek nesouhlasí s tvrzením znalce, že žalobce před úrazem utrpěným dne 12. 7. 2017 neměl potíže s pravým kolenním kloubem, a že znalec se vyjádřil k námitkám žalované k posudku ze dne 22. 3. 2021:„ tvrzení žalované jsou spekulativní, úvahové a nezakládají žádný důvod ke znaleckému objektivnímu hodnocení zdravotní dokumentace“. Znalec konstatoval, že zdravotní stav posuzovaného pravého kolenního kloubu nevykazoval žádné známky nemoci a to až do úrazu 12. 7. 2017 za sledované období od 1. 1. 2015 do 12. 7. 2017. Nelze proto vycházet z domněnky žalované, že z důvodu, že posuzovaný byl vícekrát operován v průběhu tří měsíců s pravým kolenním kloubem, musel kolenní kloub vykazovat známky nemoci, o kterých se žalovaná domnívá, že existovaly, ale že nejsou zaznamenané, nebo záznamy nejsou dohledatelné. Úraz ze dne 12. 7. 2017 vyvolal nový chorobný stav. Úraz ze dne 12. 7. 2017 byl jedinou příčinou vzniku neschopnosti vykonávat práci, která nebýt pracovního úrazu, by nenastala. Nenastal by ani nový chorobný stav, který je způsoben výhradně pracovním úrazem a povahou pracovního úrazu 12. 7. 2017. Zjištěné následky při objektivních vyšetřeních MRI a prvním (7. 9. 2017) i druhém operačním vyšetřením (20. 2. 2018) dosvědčují úrazový charakter patologického nálezu při operaci. Znalec odborné závěry opírá o objektivní nálezy zjištěné při objektivizujících vyšetřeních. Podíl degenerativních změn zjištěných při vyšetřeních 12. 7. 2017 znalec posuzuje jako možný, ale v každém případě nevýznamný a jen jako vliv predispozice (oslabení chrupavky pro úrazové poškození chrupavky). Toto odborně zdůvodňuje ve znaleckém posudku. Příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která byla vyvolaná úrazem, byla zjištěna při MRI vyšetření a ověřena následně při artroskopickém vyšetření 7. 9. 2017. Z objektivních nálezů z obou operací vyplývá, že následky utrpěného úrazu 12. 7. 2017 byly důvodem a převažující příčinou dlouhodobě nepříznivého chorobného stavu, který vznikl při úraze. Tyto následky by u žalobce nenastaly nebýt pracovního úrazu 12. 7. 2017. Nebýt pracovního úrazu by nedošlo ke dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti. Nelze zaměňovat neúrazové a úrazové změny na chrupavkách, tak jak to činí žalovaná. Degenerativní změny tak, jak je popisuje MUDr. [příjmení], určitě nebyly příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti následně po úrazu a názor MUDr. [příjmení] považuje znalec za odbornou domněnku, že degenerativní změny se mohly určitým způsobem podílet na vzniku úrazovém odloučení chrupavky (znalcem uváděná možnost predispozice). Podle lékařské zprávy se ani MUDr. [příjmení] nedomnívá, že by mohly popsané degenerativní změny před úrazem být neúrazovou příčinou náhle vzniklé pracovní neschopnosti a nezpůsobilosti práci vykonávat, která byla v podstatě důvodem k vystavení posudku o zdravotní nezpůsobilosti žalobce. Znalec trvá na svých závěrech uvedených ve znaleckém posudku a považuje závěry za doložené, vycházející z objektivních nálezů ze zdravotní dokumentace a dostatečně vysvětlené ve znaleckém posudku. Proto na znaleckých závěrech nic nemění.

13. Z dodatku ze dne 11. 7. 2022 ke znaleckému posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., ze dne 5. 2. 2021 bylo zjištěno, že znalec doplnil znalecký posudek o otázku vznesenou žalovanou:„ Žalovanou zaráží dispozice mezi názorem znalce o tom, že žalobce před úrazem netrpěl potížemi s pravým kolenním kloubem, o čemž vypovídá výpis poskytované zdravotní péče, kde nejsou uvedena žádná vyšetření, a současně znalec vychází z posudkového závěru Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2009 k vyšetření žalobce odborným lékařem, kde je uvedeno, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, zapříčiněný stavem po distorzi pravého kolena a operaci a reoperacích. Dále žalovaná žádala znalce, nechť se vyjádří k otázce, jak je možné, že odborný lékař Okresní správy sociálního zabezpečení shledává v lednu 2009 zdravotní stav žalobce dlouhodobě nepříznivým, zapříčiněným stavem po distorzi pravého kolena a operaci a reoperacích.“ Následně se znalec vypořádal s otázkou příčin a souvislostí zdravotního stavu žalobce s mimopracovním úrazem z roku 2008, popř. 2017 tak, že nedošlo k poškození kolena, které by zanechalo u žalobce trvalé následky. Znalec na první část otázky žalované odpověděl tak, že v odborných nálezech nezjistil žádné odborné skutečnosti, pro které by žalobce následně po ukončení dočasné pracovní neschopnosti pro úraz 2008 nemohl vykonávat práce, které vykonával před úrazem 2008. Podle odborných nálezů byly následky úrazu 2008 operačně ošetřené bez zjistitelných následků. Dotazovaná skutečnost žalovanou, že žalobce byl pro opakované úrazy s poškozením předního zkříženého vazu a dalším opakovaným poškozením provedených náhrad předního zkříženého vazu opakovaně chirurgicky ošetřen, není důkazem pro automatické prokazování trvalých následků po konečném ošetření ASA funkční plastikou v roce 2008. Žádné odborné důvody (nálezy) pro obecně tvrzené trvalé následky žalovaná neuvedla a ve zdravotní dokumentaci případné odborné nálezy trvalých následků nejsou. Na druhou část otázky žalované znalec odpověděl tak, že znalecky hodnotí je skutečnosti, které jsou objektivně zkoumatelné ve zdravotní dokumentaci a mezi které patří i ověření znalcem, že žalobce po ukončení pracovní neschopnosti nadále vykonával původní práce bez pracovních úlev a omezení, že ve zdravotní dokumentaci není uvedeno, že by se po ukončení pracovní neschopnosti pro případný chorobný stav pravého kolenního kloubu léčil a to až do dalšího – pracovního úrazu v roce 2017. Naopak je ve spise uvedeno, že žalobce mezi druhým a třetím úrazem sportoval. Odborně proto zdravotní stav a hodnocenou situaci znalec přirovnává k vrcholovému sportovci, u kterého došlo opakovanými úrazy k opakovanému přetržení provedené plastiky předního zkříženého vazu (u žalobce 3x přetržením předního zkříženého vazu) a který mezi úrazy po provedené plastice aktivně sportoval. U žalobce při třetím úrazu (2017) došlo nejen k přetržení štěpu, ale rovněž k poškození chrupavky, tak jak to znalec popisuje (objektivní nálezy v operačním protokolu) v posudku. V posudku znalec uvádí a odborně dokládá, že objektivní nález poškození chrupavky byl důvodem, pro který žalobce původní práci nemohl vykonávat. Úrazový následek po třetím úrazu 2017 byl operačně neodstranitelný, proto byl žalobce posouzen jako dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý pro vykonávanou práci. V podrobnostech a v odborných průkazech znalec odkázal na odbornou část posudku a na odpovědi v posudku ze dne 5. 2. 2021.

14. Soud nepřipustil návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví ortopedie a traumatologie, když znalec [příjmení] [celé jméno znalce], CSc. z oboru zdravotnictví, ortopedie a traumatologie v posudku a následujících dodatcích se plně vypořádal s veškerými námitkami žalované. Znalecký posudek má veškeré náležitosti, je plně srozumitelný, odůvodněný, v souladu se zdravotní dokumentací žalobce a soud se s těmito závěry znalce plně ztotožňuje. Žalovaná neuplatnila žádnou věcnou námitku, která by zásadním způsobem zpochybňovala správnost znaleckého posudku ve znění jeho dodatků.

15. V daném případě se jedná o odstupné v souvislosti s výpovědí ze dne 2. 11. 2019, kterou převzal žalobce dne 7. 11. 2018 a o náhradu za ztrátu na výdělku v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 12. 7. 2017, kdy pracovní poměr skončil 31. 1. 2019 a žalobci vznikl nárok od 1. 2. 2018 na rentu. Z toho vyplývá, že v dané věci je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 262/2006 sb. zákoníku práce v platném znění.

16. Projednávanou věc je třeba s ohledem na to, že žalobce se domáhá odstupného při skončení pracovního poměru k datu 31. 1. 2019 a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od února 2019 do prosince 2019 v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 19. 7. 2017, posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

17. Žalobci byla dána výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 11. 2018 podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018, přičemž dle tohoto lékařského posudku měl žalobce pozbýt dlouhodobě zdravotní způsobilost k dosavadní práci provozního zámečníka pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Tento posudek byl vydán oddělením pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova], a. s . Nutno dodat, že předtím oddělení pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova], a. s . vydalo lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 27. 8. 2018, ze kterého vyplývá závěr, že žalobce nesmí dále konat dosavadní práci [anonymizována dvě slova] pro pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017, přičemž tento lékařský posudek byl nahrazen lékařským posudkem ze dne 25. 10. 2018, kdy žalovaná dala návrh na přezkoumání lékařského posudku. Ve věci je nesporné, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k dosavadní práci [anonymizována dvě slova], ale sporné je v dané věci, z jakého konkrétního důvodu, zda pro obecné onemocnění nebo pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017, který se přihodil žalobci u žalované a žalovaná za tento pracovní úraz plně zodpovídá. K posouzení této odborné otázky byl ve věci ustanoven znalec z oboru zdravotnictví – ortopedie a traumatologie MUDr. [celé jméno znalce], CSc., který ve věci vypracoval znalecký posudek a dodatky k tomuto znaleckému posudku. Žalobce neměl zdravotní problémy s pravým kolenním kloubem od ukončení dočasné pracovní neschopnosti v roce 2008, a to až do pracovního úrazu 12. 7. 2017. Úrazem 1. 8. 2008 došlo k poškození pravého kolene, které spočívalo v přetržení předního zkříženého vazu a poškození části menisku. Úrazové následky byly operačně ošetřené provedenou plastikou předního zkříženého vazu. Výsledkem přesně provedené plastiky byl stabilní kolenní kloub, proto úraz a provedené operace v roce 2008 je možno posuzovat jen za predispozici pro vznik degeneračních změn. V době druhého úrazu v roce 2017 byla u žalobce zjištěná nevýznamná gonantroza prvního až druhého stupně, která úraz v roce 2017 nevyvolala, stejně tak se nepodílela na vzniku objektivizovaných úrazových patologií zjištěných při operaci v roce 2017. Při pracovním úrazu ze dne 12. 7. 2017 vznikl chorobný stav, který byl posouzen tak, že nebýt pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017 žalobce by nepozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci [anonymizována dvě slova]. Jedinou příčinou zdravotní nezpůsobilosti k výkonu práce [anonymizována dvě slova] je pracovní úraz z roku 2017. Důvodem výpovědi ze strany žalované měl být právě pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017, z čehož vyplývá, že závěr lékařského posudku ze dne 25. 10. 2018 je nesprávný. Znalec při zpracování znaleckého posudku své závěry opíral o zjištění ve zdravotní dokumentaci žalobce. Nebýt pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017, došlo by k dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti žalobce. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že jedinou příčinou zdravotní způsobilosti k výkonu práce [anonymizována dvě slova] je pracovní úraz z roku 2017, z čehož vyplývá, že správně důvodem výpovědi mělo být to, že žalobce dlouhodobě pozbyl schopnost konat dosavadní práci pro pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017 a výpověď měla být dána podle § 52 písm. d) zákoníku práce a pak žalobci náleží veškeré nároky vyplývající z tohoto výpovědního důvodu, zejména odstupné a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti formou renty. Žalobce u žalované skončil pracovní poměr k 31. 1. 2019.

18. Soud se nejdříve zabýval požadavkem žalobce na odstupné. Žalobce požadoval odstupné ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku ve výši 301 476 Kč.

19. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 zákoníku práce).

20. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce a odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty (§ 67 odst. 2 a 3 zákoníku práce).

21. Zaměstnanec má právo na odstupné tehdy, byla-li zaměstnavatelova výpověď z pracovního poměru platným pracovněprávním úkonem. Za platnou se považuje každá výpověď z pracovního poměru, která nebyla prohlášena (určena) za neplatnou pravomocným rozhodnutím soudu vydaným v občanském soudním řízení o žalobě podané podle § 72 zákoníku práce. Výpověď z pracovního poměru, která nebyla pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena (určena) za neplatnou, je podkladem pro poskytnutí odstupného. Ve výpovědi použitý výpovědní důvod nelze dodatečně měnit a ani (mimo řízení zahájené na základě žaloby podané podle § 52 zákoníku práce) přezkoumávat. Došlo-li podle takové výpovědi ke skončení pracovního poměru, je v ní použitý důvod také určující pro vznik práva zaměstnance na odstupné. Je-li zaměstnancova výpověď vadná pro neurčité vymezení výpovědního důvodu, avšak nebyla pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena nebo určena za neplatnou, pracovní poměr účastníků na jejím základě skončil. Taková výpověď může být způsobilým podkladem pro poskytnutí odstupného jen tehdy, lze-li z ní bez pochybnosti dovodit alespoň to, že k rozvázání pracovního poměru došlo z výpovědního důvodu podle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce. Dodatečné doplňování nebo upřesňování výpovědi nebo výpovědního důvodu je i v tomto případě vyloučeno.

22. Dostal-li zaměstnanec výpověď z pracovního poměru pro svůj nepříznivý zdravotní stav, je třeba důsledně rozlišovat, zda jde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání nebo zda jeho příčinou byly jiné (obecné) nemoci, neboť z výpovědi danou pro obecné onemocnění se právo na odstupné nespojuje.

23. Žalovaná ukončila s žalobcem pracovní poměr s odkazem na lékařský posudek ze dne 25. 10. 2018, a to podle § 52 písm. e) zákoníku práce, tj. že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k dosavadní práci [anonymizována dvě slova] pro jiné (obecné) onemocnění. Pracovní poměr na základě této výpovědi skončil k 31. 1. 2019, přičemž tato výpověď z pracovního poměru nebyla pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena nebo určena za neplatnou. Znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], CSc. z oboru ortopedie a traumatologie bylo prokázáno, že důvodem této výpovědi bylo, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizována dvě slova], ale nikoliv pro jiné, neboli obecné onemocnění, ale pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017, za který plně odpovídá žalovaná, kdy znalecký posudek potvrdil skutečnost, že žalobce není schopen výkonu dosavadní práce v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 12. 7. 2017. Žalobci vzniklo právo podle § 67 odst. 1 zákoníku práce na odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil 31. 1. 2019. Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil tento pracovní poměr. V daném případě je vycházeno z průměrného měsíčního hrubého výdělku 25 123 Kč (154,08 Kč/hod x 37,5 h x koef. 4,348 = 25 123 Kč). Soud přiznal žalobci odstupné ve výši 301 476 Kč (25 123 Kč x 12 = 301 476 Kč).

24. Dále se soud zabýval požadavkem žalobce na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (renty) za období únor 2019 až prosinec 2019 s tím, že žalobce měl za to, že příčinou pracovní nezpůsobilosti žalobce je pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017 a proto mu náleží nárok spojený se skončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodu pracovního úrazu podle § 271b zákoníku práce.

25. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo majetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

26. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek – za poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou existence pracovního úrazu, vznik škody, a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně.

27. V daném případě je nesporným, že žalobce byl u žalované v pracovním poměru od 5. 4. 1991 do 31. 1. 2019. Žalobci se dne 12. 7. 2017 u žalované přihodil pracovní úraz, za který plně zodpovídá žalovaná. Rovněž je nesporné, že žalovaný pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizována dvě slova], ale byl sporný důvod zdravotní nezpůsobilosti, zda se jedná o obecné onemocnění nebo zda se jedná o následky pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017. Jak bylo prokázáno znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., (jak je uvedeno výše), žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce provozního zámečníka u žalované, nikoli pro jiné neboli obecné onemocnění, ale pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 7. 2017.

28. Náhrada za ztrátu na výdělku skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 271b odst. 1 zákoníku práce).

29. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá také ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížená, neboli omezená, nebo zaniklá a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem dosahovat takový výdělek, jako měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu. Tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho schopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením.

30. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a pracovním úrazem se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda, neboli došlo-li k poklesu nebo úplné ztrátě výdělku následkem pracovního úrazu, tj. bez pracovního úrazu by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vzniká dnem, kdy došlo k poklesu, neboli ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku není rozhodující průměrný výdělek před pracovním úrazem, ale průměrný výdělek před vznikem škody.

31. Žalobce skončil pracovní poměr u žalované dnem 31. 1. 2019, a to z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadního zaměstnání u žalované, a to pro pracovní úraz ze dne 12. 7. 2017, jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], CSc. Od 1. 2. 2019 žalobce je zaměstnán u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] jako řidič [anonymizováno] dopravní služby. Rozhodný průměrný výdělek před vznikem škody za rok 2018 činí 25 583 Kč v hrubé mzdě. Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období únor 2019 až prosinec 2019: Měsíc/ rok; Rozhodný průměrný hrubý výdělek v Kč před vznikem škody; Dosažený výdělek u nového zaměstnavatele v Kč; Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v Kč 2/ 2019; 25 583; 22 205; 3 378 3/ 2019; 25 583; 21 700; 3 883 4/ 2019; 25 583; 21 756; 3 827 5/ 2019; 25 583; 23 173; 2 410 6/ 2019; 25 583; 20 458; 5 125 7/ 2019; 25 583; 20 869; 4 714 8/ 2019; 25 583; 20 281; 5 302 9/ 2019; 25 583; 20 365; 5 218 10/ 2019; 25 583; 21 323; 4 351 11/ 2019; 25 583; 21 689; 3 294 12/ 2019; 25 583; 20 270; 5 313 <b>Celkem; 47 415</b> 32. Soud přiznal žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od února 2019 do prosince 2019 v celkové výši 47 415 Kč Celkem žalobci vznikl nárok na zaplacení částky 348 891 Kč (301 476 Kč odstupné, 47 415 Kč renta).

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady řízení za právní zastoupení, a to za 8 úkonů právní služby z punkta 262 031 Kč ve výši 9 380 Kč za úkon (příprava a převzetí, sepis kvalifikované výzvy, sepis žaloby, zastupování u jednání 7. 9. 2020, sepis vyjádření ze dne 15. 3. 2021, další porada přesahující 1 hodinu dne 1. 7. 2021, sepis vyjádření ze dne 5. 7. 2021, zastupování u jednání 17. 2. 2022), za dva úkony právní služby z punkta 330 333 Kč ve výši 9 660 Kč za úkon (sepis změny žaloby ze dne 17. 2. 2022, sepis vyjádření ze dne 16. 8. 2022), za dva úkony právní služby z punkta 348 891 Kč ve výši 9 700 Kč za úkon (sepis změny žaloby z 1. 11. 2022, zastupování u jednání 3. 11. 2022), za režijní paušál 12 x 300 Kč Celkem odměna advokáta představuje částku 117 360 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 % a představuje částku 24 646 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty činí 142 006 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 13 001 Kč a 2 073 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobci vznikly náklady řízení ve výši 157 080 Kč.

34. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Z rozpočtových prostředků soudu bylo zaplaceno znalečné znalci [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., ve výši 8 950 Kč, 5 850 Kč a 5 100 Kč Celkem z rozpočtových prostředků byla zaplacená částka 19 900 Kč, kterou je povinna zaplatit žalovaná.

35. Žalobce zaplatil soudní poplatek za podanou žalobu ohledně odstupného ve výši 13 001 Kč. Odstupné bylo postupně rozšířeno na částku 301 476 Kč, takže soudní poplatek z této částky představuje částku 15 074 Kč, z čehož vyplývá, že žalobce měl zaplatit soudní poplatek ve výši 2 073 Kč, proto soud zavázal žalobce k doplacení soudního poplatku ve výši 2 073 Kč.

36. Ve věci odškodnění pracovního úrazu žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku. Poplatková povinnost přešla ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. Poplatková povinnost na žalovanou a činí dle položky 1 bod 1b sazebníku poplatků, který je přílohou k výše uvedenému zákonu 2 371 Kč.