Okresní soud v Karviné · Rozsudek

26 C 1/2026

č. j. 26 C 1/2026-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-07 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2026:26.C.1.2026.1

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 924,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 586,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 490 Kč ve výši 12 % ročně od 27. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 682,30 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 434,94 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 434,94 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 9. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 10 434,94 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 201,08 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 142,52 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 434,94 Kč od 3. 7. 225 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 434,94 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení a dále zaplacení částky 490 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 27. 2. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 5. 2021, poté co s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě k účtu č. tel. číslo/0100, na základě které mohla čerpat žalovaná úvěr do výše 10 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 13,9 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit i poplatek za pojištění ve výši 0,49 % měsíčně z čerpané částky. Žalovaná se zavázala splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru, minimálně ve výši 100 Kč. Z důvodu porušení smluvních povinností žalovanou žalobkyně dne 20. 5. 2025 od smlouvy odstoupila ke dni 3. 6. 2025. Ke dni 3. 6. 2025 dluh činil 11 609,10 Kč, a to na jistině 9 434,94 Kč, na poplatcích 1 000 Kč, na smluvním úroku 1 201,08 Kč a na úroku z prodlení 142,52 Kč.

3. Částka 490 Kč byla žalována z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu č. 866139360227/0100, který žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla a následně ke dni 26. 2. 2025 zrušila z důvodu existence nepovoleného debetu. Debet byl následně převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. 784425321107/0100.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízeným jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedení důkazů.

5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 20. 5. 2021 č. tel. číslo, smlouvy o bankovních službách ze dne 4. 12. 2017, standardních informací o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, podmínek osobních kreditních karet, sazebníku, žádosti o osobní kreditní kartu ze dne 20. 5. 2021, prohlášení o zdravotním stavu ze dne 20. 5. 2021, výstupu z běžného účtu žalované za období listopad 2020 až duben 2021, otisků z registrů BRKI/NRKI a SOLUS, návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karta osobní, oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 20. 5. 2025 včetně dodejky, výzva k úhradě nedoplatku ze dne 29. 1. 2025 odstoupení od smlouvy ze dne 13. 2. 2025, výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 9. 4. 2025, výpis z běžného účtu č. č. účtu ze dne 25. 2. 2025, oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 26. 2. 2025, oznámení právnická osoba. o úrokových sazbách, legendy k historickému výpisu úvěru č. hodnota, historického výpisu úvěru č. hodnota ze dne 2. 7. 2025, výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 6. 5. 2025 do 3. 6. 2025, upomínek ze dne 5. 12. 2023, ze dne 4. 1. 2024, ze dne 5. 2. 2024, ze dne 6. 3. 2024, ze dne 4. 4. 2024, ze dne 6. 5. 2024, ze dne 4. 6. 2024, ze dne 5. 7. 2024, ze dne 30. 12. 2024 a ze dne 29. 1. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 10. 6. 2025 včetně čtyř potvrzení o podání ze dne 12. 6. 2025. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o osobní kreditní kartě č. tel. číslo ze dne 20. 5. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovaném úvěr na kreditní kartě ve výši limitu 10 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána sazba úroků 13,9 % ročně (ke dni uzavření smlouvy). Žalovaná se zavázala splácet úvěr formou měsíčních splátek ve výši splatných úroků a 3 % vyčerpané jistiny. Od smlouvy žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 20. 5. 2025, který byl dle dodejky řádně odeslán žalované. Z historického výpisu úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaná v průběhu smluvního vztahu čerpala finanční prostředky v celkové výši 213 490,67 Kč a uhradil na tento účet celkem 212 394,43 Kč.

7. Z žádosti o osobní kreditní kartu bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni v souvislosti s uzavíráním předmětné smlouvy prohlásila, že je svobodná, má úplné středoškolské vzdělání, nemá žádné vyživovací povinnosti, dosahuje čistého měsíčního příjmu ze závislé činnosti ve výši 16 000 Kč, nesplácí žádné úvěry, náklady na bydlení činí 2 000 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč měsíčně. Z žalobkyní předloženého výpisu je patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalované do rejstříků BRKI/NRKI a SOLUS, bez negativních výsledků, kdy bylo zjištěno, že žalovaná v minulosti splatila dva úvěry v celkové výši 33 000 Kč. Z výstupu z běžného účtu žalované za období od listopadu 2020 do dubna 2021 bylo zjištěno, že na účet byla poukazována mzda (případně mzdy dvou osob) od neuvedeného plátce následovně: 6. 11. 2020 částky 9 886 Kč a 15 964 Kč, 7. 12. 2020 částky 9 033 Kč a 15 086 Kč, 8. 1. 2021 částky 10 070 Kč a 15 837 Kč, 5.2. 2021 částka 9 016 Kč, 5. 3. 2021 částky 15 423 Kč a 15 722 Kč a 9. 4. 2021 částky 17 083 Kč a 20 000 Kč.

8. Ze smlouvy o bankovních službách bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 12. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou, která byla zastoupena svým otcem jako zákonným zástupcem. Dle smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. č. účtu, poskytnout jí debetní kartu a služby přímého bankovnictví. Z výpisu z tohoto běžného účtu za dobu od 26. 1. 2025 do 25. 2. 2025 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil + 4 811,67 Kč a konečný zůstatek 0 Kč, poté co došlo k vyrovnání debetu ve výši 490 Kč převodem dluhu na zvláštní účet č. účtu. Debet vznikl v důsledku sedmi odchozích úhrad dne 21. 2. 2025 v celkové výši 5 262,67 Kč na účet soudního exekutora ve věci EXE230 EX 1743/24 vymáhajícího pohledávku společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a.s., kdy před těmito platbami došlo pouze dne 27. 1. 2025 k zaúčtování poplatku za vedení účtu ve výši 39 Kč. Od smlouvy o vedení běžného účtu žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 13. 2. 2025. Následně žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu dlužných částek ve dvou předžalobních upomínkách ze dne 10. 6. 2025, které byly dle potvrzení o podání odeslány žalované dne 12. 6. 2025 na dvě různé adresy.

9. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to ohledně nároku z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu, a pokud se jedná o nárok z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, pak tento je důvodný pouze částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost věřitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Povinností žalobkyně bylo údaje uváděné žalovanou v žádosti o úvěr si řádně ověřit. Toto učinila pouze ohledně tvrzení o výši příjmu, a to nahlížením do výpisů z účtu žalované za dobu šesti měsíců před uzavřením smlouvy. Tvrzení o výši a struktuře výdajů žalované nebyly ověřovány žalobkyní vůbec. Soud má tedy za to, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní řádně zkoumána vzhledem k absenci zjištění ohledně výše a struktury obvyklých výdajů domácnosti žalované.

11. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého jí úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Žalovaná za celou dobu používání kreditní karty vyčerpala finanční prostředky ve výši 213 490,67 Kč a uhradila žalobkyni na splátkách úvěru celkem 212 394,43 Kč. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. částku 1 096,24 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 213 490,67 Kč a částkou 212 394,43 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

12. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu ohledně nároku na zaplacení částky 490 Kč s příslušenstvím. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu mezi žalobkyní a žalovanou a také vznik debetu, který byl příčinou zrušení běžného účtu a ukončení smluvního vztahu, kdy žalovaná nezpochybnila pravdivost údajů na výpisech z účtu ani netvrdila vyrovnání vzniklého debetu žalobkyni. Debet vznikl v důsledku okolností ležících mimo žalobkyni, tj. na základě požadavku soudního exekutora vymáhajícího dluh žalované vůči jinému subjektu. Žalovaná porušila smluvní povinnost udržovat na běžném účtu finanční prostředky ve výši umožňující vyrovnání jednotlivých debetních položek a je povinna uhradit takto vzniklou škodu podle § 2913 občanského zákoníku. Žalovaná tak byl zavázána zaplatit žalobkyni částku 490 Kč jako škodu vzniklou nepovoleným debetem na běžném účtu, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 353/202013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.