26 C 133/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 104 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 544 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 160 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 140 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 9 704 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 29. 12. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný dne 31. 1. 2022, totožnost žalované byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč a dále z kopie občanského průkazu žalovaného. Žalovaná však neuhradila ničeho a dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, smluvní pokuty ve výši 900 Kč, náhrady nákladů za předání pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč a náhrady nákladů na odeslání upomínek ve výši 1 100 Kč (450 Kč + 650 Kč). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Příjem žalované byl zjištěn ze dvou výplatních lístků (21 475 Kč), výdaje z prohlášení žalované a ze statistického modelu (6553 Kč výdaje na bydlení a energie, 5764 Kč osobní výdaje). Dále žalobkyně žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku, v centrální evidencí exekucí a v registru úvěrů REPI.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány, svoji neúčast neomluvily. Soud neshledal důvody pro přerušení podle řízení podle § 110 o. s. ř., jelikož žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná byla v řízení zcela pasivní, z čehož lze dovozovat, že zde není reálná šance na mimosoudní vyřešení sporu. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru, skenu občanského průkazu žalované, předsmluvních informací, výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne 29. 12. 2021, upomínek ze dne 22. 2. 2022, ze dne 8. 2. 2022 a ze dne 4. 3. 2022 včetně podacích lístků, scoringové karty – posouzení úvěruschopnosti žadatele, výplatních lístků žalované za říjen a listopad 2021 a výpisu lustrace v centrální evidenci exekucí. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaná projevila svůj zájem uzavřít smlouvu o úvěru s žalobkyní, což má soud za prokázané tím, že žalobkyně disponuje jednak identifikačními údaji žalované a jednak skenem občanského průkazu žalované a dále tím, že z výpisu z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaná dne 29. 12. 2021 zaslala z účtu č. [bankovní účet] vedeného na její jméno částku 1 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalobkyně zaslala ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] dne 29. 12. 2021 částku 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce: simple půjčka splatnost 31. 1. 2021. Tato částka byla tedy zaslána na stejný bankovní účet, ze kterého došla žalobkyni verifikační platba ve výši 1 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou (označenou rodným číslem, adresou, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu), a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně simplepujcka.cz. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 3 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Ve smlouvě byl sjednán 39% úrok z jistiny, a to až do doby splacení úvěru. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč s tím, že pokud bude úvěr vrácen včas, poplatek se sníží na částku 744 Kč. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku 6 300 Kč, resp. po slevě na poplatku částku 3 840 Kč, úvěr byl poskytnut na dobu 30 dnů. Ve smlouvě jsou uvedeny následující sankce v případě prodlení žalované se splacením úvěru: náhrada všech vzniklých nákladů, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za první upomínku 450 Kč, poplatek za druhou upomínku 650 Kč, poplatek za náklady spojené s předáním inkasní agentuře Credit Collect Group ve výši 1 500 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky dne 28. 12. 2021, nejedná se však o zaručený elektronický podpis. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána upomínkami ze dne 8. 2. 2022 a ze dne 22. 2. 2022 a následně byla žalovaná upomínána [právnická osoba] Collect Group upomínkou ze dne 4. 3. 2022. Všechny tyto upomínky byly dle podacích lístků odeslány žalované formou doporučené zásilky v den jejich vystavení. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že čistá měsíční mzda žalované činila v říjnu 2021 21 229 Kč a v listopadu 2021 21 715 Kč. Z výpisu lustrace v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že dotaz ohledně žalované byl prováděn dne 29. 12. 2021 a nebyly zjištěny žádné záznamy. Ze skoringové karty bylo zjištěno, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že měsíčně na bydlení vynakládá 5 553 Kč, na energie 1 000 Kč, na splátky úvěrů 2 249 Kč a na osobní výdaje 5 764 Kč a dále, že v rámci dotazů činěných dne 29. 12. 2021 nebyly zjištěny ohledně žalované žádné záznamy v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku a v registru REPI bylo zjištěn dluh žalované po splatnosti ve výši 3 657 Kč.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. Důvodem pro částečné zamítnutí žaloby byl rozpor smlouvy o úvěru s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který stanoví omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Soud má za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Listina s obsahem smlouvy sice není podepsána účastníky, nejedná se tedy o písemnou smlouvu, ale žalovaná netvrdila, že by smlouvu o úvěru uzavřel s žalobkyní v jiném obsahu, pro ní příznivějším. Žalovaná přitom prokazatelně jednala o uzavření smlouvy, poskytla žalobkyni osobní údaje, provedl verifikační platbu ve výši 1 Kč, zaslala žalobkyni fotokopii občanského průkazu a výplatních lístků, čímž se vůči žalobkyni jednoznačně identifikovala. Taktéž bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované na její účet částku 3 000 Kč, a to ve stejný den, co byla provedena verifikační platba. Soud má tedy za to, že smlouva o úvěru mezi účastníky byla prokazatelně sjednána. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 30 dnů, to vše za situace, kdy žalovaná nerozporovala obsah listin předložených žalobkyní a netvrdila jiný obsah smlouvy o úvěru. Soud má tedy za to, že smlouva o úvěru byla sjednána v obsahu, jak je tento zachycen v listině předložené žalobkyní. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně splnila své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a že řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud přihlédl k poměrně nízké výši úvěru i krátké době jeho splatnosti a má tedy za to, že v daném případě postačovalo řádné zjištění příjmu žalované ze dvou výplatních lístků, prověření žalované v dostupných registrech a vzhledem k výši zjištěného měsíčního příjmu, který několikanásobně převyšuje výši jednorázové splátky úvěru, a minimálním negativním záznamům v registru REPI, nebylo třeba ověřovat údaje poskytnuté žalovanou ohledně výše a struktury jejích pravidelných výdajů.

7. Žalovaná netvrdila, že by úvěr včetně sjednaného úroku a poplatku žalobkyni řádně a včas uhradila a soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná neuhradila ničeho. Předně žalobkyni byla přiznána částka 3 000 Kč jako nesplacená jistina úvěru. Dále byla žalobkyni přiznána částka 744 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů v obvyklé výši za sepis a odeslání formou doporučeného dopisu tří upomínky a dále částka 1 500 Kč jako maximální výše smluvní pokuty a dalších sankcí v souvislosti s nesplacením úvěru v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Žalobkyně neprokázala vynaložení žádných konkrétních hotových výdajů v souvislosti s upomínáním žalované a vymáháním dlužné částky před podáním žaloby. Zejména žalobkyně neprokázala, že by jakoukoliv částku uhradila inkasní agentuře za vymáhání pohledávky. Žalobkyně předložila pouze jednu upomínku vyhotovenou a odeslanou inkasní agenturou. Požadovanou částku 1 500 Kč pak soud připočetl ke smluvní pokutě. Žalobkyně se domáhala v souladu se smlouvou poplatku za odeslání upomínek ve výši 450 Kč a 650 Kč, jejich odeslání bylo prokázáno. Soud dále konstatuje, že sjednaná výše poplatku za upomínky zjevně několikanásobně převyšuje náklady spojené s vyhotovením prosté upomínky a jejím zaslání formou doporučeného dopisu dlužníkovi. Proto soud část poplatku nad 100 Kč (kdy tuto částku považuje za obvyklé náklady spojené s vyhotovení a odesláním obyčejné upomínky) připočetl ke smluvní pokutě ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) věta za středníkem zákona o spotřebitelském úvěru. Jako smluvní pokutu ve smyslu tohoto zákonného ustanovení soud posoudil i částku 2 460 Kč, tj. část poplatku za poskytnutí úvěru nad rámec částky 744 Kč. V případě řádného splacení úvěru by poplatek za poskytnutí úvěru činil 744 Kč a částka poplatku ve výši 3 204 Kč byla sjednána pro případ prodlení žalované se splacením úvěru. Neposkytnutí tzv. slevy na poplatku tedy soud považuje za sankci a důsledek prodlení žalované, a proto částka 2 460 Kč byla rovněž připočtena k celkové výši smluvní pokuty a dalších sankcí ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Ostatně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč u úvěru ve výši 3 000 Kč poskytnutého na dobu jednoho měsíce je zjevně nepřiměřený a obvyklé výši poplatku u tohoto typu smluv se blíží částka 744 Kč, tj. poplatek po tzv. slevě v případě řádného splacení úvěru. Celková výše smluvních pokut a sankcí v souvislosti s prodlením dle smlouvy, na kterou žalobkyni vznikl nárok (vyjma prokazatelných hotových nákladů ve výši 3 x 100 Kč), činí dle soudu 5 660 Kč (2 460 Kč jako část poplatku za poskytnutí úvěru, 1 400 Kč jako část paušální náhrady nákladů na inkasní agenturu, 350 Kč jako část poplatku za odeslání první upomínky, 550 Kč jako část poplatku za odeslání druhé upomínky a 900 Kč jako smluvní pokuta dle smlouvy). V souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru však žalobkyni bylo možno přiznat smluvní pokutu pouze v celkové výši 1 500 Kč, proto žaloba byla zamítnuta ve výši rozdílu mezi částkou 5 660 Kč a 1 500 Kč, tj. v částce 4 160 Kč. Jelikož se žalobkyně neúčastnila jednání ve věci a bylo jednáno v její nepřítomnosti, nemohla být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o povinnosti doplnit důkazy k prokázání tvrzení ohledně vynaložení konkrétních hotových výdajů v souvislosti s upomínáním a vymáháním dlužné částky. Proto soud posoudil sankční nároky uvedené ve smlouvě jako smluvní pokutu (vyjma částky 3 x 100 Kč jako obvyklých nákladů na vyhotovení a odeslání tří upomínky formou doporučeného dopisu).

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 5 544 Kč, tj. 57 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 4 160 Kč, tj. 43 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 14 % nákladů řízení ([číslo]). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 1 000 Kč a představují soudní poplatek. Žalobkyně náhradu dalších nákladů neúčtovala a dle obsahu spisu ji nárok na náhradu dalších nákladů nevznikl. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána částka 140 Kč, tj. 14 % z částky 1 000 Kč.

10. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 400 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. a) sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč.