26 C 16/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, a to pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno a pozemku p. č. Anonymizováno, se zamítá. II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 1) a 2) na nákladech řízení částku 133 585 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 1. 2026 domáhali se žalobci a) a b), aby soud určil, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, a to pozemků p. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno – zahrada, pozemku p. č. Anonymizováno - zahrada a pozemku p. č. Anonymizováno - zahrada (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí, byť vlastníky jsou ve skutečnosti žalobci. Žalobci tvrdili, že se vlastníky stát měli, ale nikdy se jimi nestali, měli za to, že vlastníky jsou, byť věděli, že v katastru na nemovitostí jako vlastníci nejsou uvedeni. Byli utvrzování synem žalobce a) tituly před jménem jméno FO, že dojde k zápisu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí. Po celou od roku 2001 vykonávali držbu předmětných nemovitostí, do které nebylo nikým zasahováno. V roce 2001 byla uzavřena dohoda mezi žalobci a tituly před jménem jméno FO, který měl pro žalobce zakoupit předmětné nemovitostí za částku 1 100 000 Kč, kterou mu poskytl žalobce a) z vlastních prostředků, žalobce a) sám jednal o prodeji s předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí, byl rovněž připraven návrh smlouvy, ve kterém jako kupující byli uvedení žalobci. Nakonec došlo k uzavření kupní smlouvy, ve které jako kupující byl uveden tituly před jménem jméno FO. Ten následně v roce 2016 uzavřel s žalobci smlouvu o smlouvě budoucí o převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalobců, která však nebyla nikdy realizována, jelikož tituly před jménem jméno FO toto neustále odkládal a v roce 2022 nemovitosti převedl kupní smlouvou na žalované, kteří koupi financovali z úvěru, při jehož sjednávání nepravdivě tvrdili, že v domě č. p. adresa bydlí. Žalobci stále předpokládali, že se jedná o pouhý další fingovaný převod předmětných nemovitostí a že jim bude nadále umožněno tyto užívat a následně bude vlastnické právo na ně převedeno, kdy tato jejich důvěra pramenila z blízkých příbuzenských vztahů (1. žalovaný je vnukem žalobce a) a synem tituly před jménem jméno FO). Žalovaní však požadovali po žalobcích vyklizení předmětných nemovitostí, a to žalobou podanou u Okresního soudu v adresa a projednávanou pod sp. zn. spisová značka, kdy soud zatím nepravomocně rozhodl o povinnosti žalobců nemovitosti vyklidit rozsudkem ze dne 4. 12. 2025, proti kterému podali žalobci odvolání. Žalobci jsou zdrceni z jednání tituly před jménem jméno FO, jsou přesvědčeni o tom, že je podvedl, a ztratili k němu jakoukoliv důvěru. Žalobci se i nadále cítí být oprávněnými vlastníky předmětných nemovitostí.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, jelikož žalobci netvrdili nabytí vlastnického práva žádným ze způsobů, které zná občanský zákoník, a to jak stávající, tak předcházející. Žalobci nenabyli nemovitosti žádným z několika převodů, které proběhly od roku 2001. Žalovaní poukazovali na účelovost žaloby, jejímž cílem je pouze odložení vyklizení předmětných nemovitostí žalobci dle rozhodnutí soudu. Žalovaní nabyli řádně předmětné nemovitosti kupní smlouvou z roku 2022 za částku 4 000 000 Kč a jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako jejich vlastníci, což bylo žalobcům od samého počátku známo a nikdy vlastnické právo žalovaných nezpochybňovali. Žalobci netvrdili žádné skutečnosti, které by mohly založit jejich vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Příslib převodu nemovitostí není právním titulem jejich nabytí. Vlastnické právo nezakládá ani to, že žalobci od roku 2001 předmětné nemovitosti užívají, starají se o a investovali do nich vlastní finanční prostředky. Žalobci totiž sami uvádějí, že byli přesvědčeni o tom, že vlastnické právo na ně bude teprve v budoucnu převedeno. Žalobci tak nikdy předmětné nemovitosti nevlastnili, tyto nenabyli a ani vlastnické právo k nim následně nepozbyli.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 6. 2025 pro list vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25. 1. 2022, smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 19. 9. 2016, výzvy ze dne 30. 7. 2024, včetně odpovědi na ni ze dne 14. 8. 2024.

4. Soud naopak pro nadbytečnost neprovedl důkaz čtením následujících listin: podnětu k zahájení trestního řízení ze dne 19. 3. 2025, spisu Policie ČR sp. zn. Anonymizováno, vyžádaného sdělení Policie ČR obvodního oddělení adresa, případně celého policejního spisu ve věci oznámení žalobců na jednání Jméno žalované A, a dále čtením spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka a vyžádaného výpisu z rejstříku trestů tituly před jménem jméno FO a dále důkaz výslechem navržených svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO a výslechem žalobců jako účastníků řízení. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: dle výpisu z katastru nemovitostí jsou žalovaní vlastníky předmětných nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, nemovitosti se nacházejí v jejich společném jmění, a to na základě smlouvy kupní ze dne 25. 1. 2022 s právními účinky zápisu ke dni 11. 5. 2022. Ze smlouvy o smlouvě budoucí bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19. 9. 2016 mezi tituly před jménem jméno FO a jméno FO jako budoucími povinnými a žalobci a) a b) jako budoucími oprávněnými. Budoucí povinní se zavázali, že uzavřou s žalobci samostatnou písemnou darovací smlouvu, na základě které převedou na žalobce vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to jakmile uplyne pětileté fixační období u smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené s právnická osoba. k financování koupě předmětných nemovitostí od manželů jméno FO a jméno FO. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 25. 1. 2022 mezi prodávajícími tituly před jménem jméno FO a jméno FO a žalovanými jako kupujícími, předmětem smlouvy byly předmětné nemovitosti, které prodávající prodali kupujícím za cenu 4 000 000 Kč. Výzvou ze dne 30. 7. 2024 vyzval zástupce žalobců tituly před jménem jméno FO, aby dodržel svůj závazek vůči žalobcům a aby zajistil převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalobce, což tituly před jménem jméno FO zcela odmítl ve své písemné odpovědi ze dne 14. 8. 2004.

6. Podle ustanovení § 132 odst. 1. zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) vlastnictví věcí lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Podle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. převádí-li se nemovitá na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle ustanovení § 46 odst. 1, odst. 2. věta druhá obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. Podle ustanovení § 1100 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.) převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Podle ustanovení § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle ustanovení § 561 odst. 2 o. z. jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

7. Soud neprováděl dokazování k prokázání tvrzení žalobců, které by nemohly vést k vyhovění žalobě, a to ani v případě jejich plného prokázání. Toto by bylo v rozporu se zásadou ekonomiky a rychlosti soudního řízení. Jedná se o tvrzení o jednání syna žalobce a) tituly před jménem jméno FO ve vztahu k žalobcům po dobu od roku 2001 dosud, o okolnostech nabytí předmětných nemovitostí jmenovaným v roce 2001, o důvodech následných převodů na další osoby a následně i na žalované a dále o tvrzení o možné trestněprávní odpovědnosti tituly před jménem jméno FO za tato jednání. Taktéž zcela irelevantní je tvrzení žalobců o tom, že žalovaní uvedli do úvěrové smlouvy uzavřené za účelem financování koupě předmětných nemovitostí nepravdivé údaje, a to o místě svého bydliště. I pokud by toto byla pravda, nevedlo by to k neplatnosti kupní smlouvy z roku 2022, maximálně by mohla být zpochybněna platnost smlouvy o úvěru. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že i pokud by kupní smlouva z roku 2022 byla z jakéhokoliv důvodu neplatná, nemohlo by to vést k vyhovění této žalobě. Vlastníkem by se totiž stala osoba, která vlastnila předmětné nemovitosti před žalovanými, což rozhodně nebyli žalobci. I pokud by bylo prokázáno jednání tituly před jménem jméno FO vůči žalobcům popisované podrobně v žalobě, tj. jeho přísliby a utvrzování žalobců v tom, že na ně převede nemovitosti, či dokonce podvodné jednání ve vztahu k žalobcům, nemohlo by to v žádném případě vést k vyhovění této žalobě. V případě prokázaného jednání tituly před jménem jméno FO popsaného v žalobě, které by za určitých okolností mohlo být v jiném řízení hodnoceno jako jednání nemorální, odporující dobrým mravům či dokonce protizákonné, mohlo by vzniknout žalobcům vůči jmenovanému právo na náhradu vzniklé újmy, a to materiální nebo i nemateriální. Tyto úvahy však zjevně překračují předmět tohoto řízení. Sankcí za toto jednání syna žalobce a) však v žádném případě nemůže být vznik vlastnického práva žalobců jako poškozených osob k předmětným nemovitostem, které nikdy právně relevantním způsobem nenabyli.

8. Žalobci netvrdili, že by uzavřeli s vlastníkem předmětných nemovitostí kdykoliv od roku 2001 smlouvu, na základě které by na ně bylo převedeno vlastnické právo, kdy smlouva by musela mít písemnou formu s podpisy všech jednajících osob na téže listině, a že by došlo ke vkladu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí na základě takovéto smlouvy. Takovýmto způsobem se nabývá vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu a obdobná právní úprava zde byla i přede dnem 1. 1. 2014. Ze samotného příslibu vlastníka nebo i z řádně uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí nemohli žalobci právo vlastnictví předmětných nemovitostem nabýt. Žalobci netvrdili ani nabytí vlastnického práva na základě jiných právně relevantních skutečností, jako např. děděním, rozhodnutím státního orgánu či vydržením. Žalobci sice tvrdili, že předmětné nemovitosti užívali a spravovali od roku 2001. Nejednalo se však v žádném případě o držbu vlastnického práva. Žalobcům bylo totiž známo, že vlastníky nejsou a že bude třeba vlastnické právo na ně převést, což je patrné jednak z žalobních tvrzení žalobců a jednak i ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené v roce 2016 mezi žalobci na jedné straně a tituly před jménem jméno FO na straně druhé.

9. Žaloba byla zamítnuta, jelikož žalobci netvrdili nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem žádným ze způsobů stanoveným v zákoně, tj. na základě právního jednání nebo právní skutečnosti, se kterou zákon spojuje nabytí vlastnického práva k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Naopak žalovaní, byť je v tomto ohledu netížilo břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, prokázali, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, a to aktuálním výpisem z katastru nemovitostí a relevantním nabývacím titulem, tj. kupní smlouvu z roku 2022. Z tohoto důvodu byla žaloba na určení vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitostem v plném rozsahu zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšným žalovaným byla přiznána jejich náhrada v plné výši 133 585 Kč, což představuje odměnu zástupce žalovaných ve výši 131 220 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 1 350 Kč, cestovné ve výši 415 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 600 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu). Odměna za jeden úkon činí 43 740 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby byla vypočtena dle § 7 advokátního tarifu (dále jen AT), a to ze základu 4 000 000 Kč, což je hodnota předmětných nemovitostí dle poslední převodní smlouvy z roku 2022, byť lze důvodně předpokládat, že hodnota nemovitosti v mezidobí vzrostla a nikoliv klesla. Stejný advokát zastupoval oba žalované a náleží mu odměna za zastupování dvou osob, přičemž odměna za zastupování druhé osoby je snížena o 20 % dle § 12 odst. 4 AT. Odměna za jeden úkon činí 43 740 Kč, tj. 24 300 Kč +19 440 Kč. Režijní paušál za jeden úkon činí 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Náhrada za ztrátu času byla přiznána za čtyři započaté půlhodiny strávené cestou zástupce žalovaných k jednání soudu z adresa a zpět po 150 Kč dle § 14 AT. Cestovné bylo přiznáno za cestu zástupce žalovaných z adresa a zpět osobním automobilem při ujetí celkem hodnota km, průměrné spotřebě 5,2 litru nafty na 100 km dle technického průkazu a ceně paliva dle platné vyhlášky, tj. 34,10 Kč za 1 litr s připočtením paušální náhrady 5,90 Kč za 1 ujetý kilometr. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.