26 C 163/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 388,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 414,33 Kč spolu s úrokem z částky 13 832,46 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení ve výši 8 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 493,26 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 317 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 5. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 32 388,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 770,70 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 255,62 Kč a s 8% úrokem z částky 13 832,46 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a s 11,5% úrokem z prodlení z částky 14 493,26 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 9. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 12 888 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 3 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez předchozí omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 9. 7. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2026, výzvy k plnění ze dne 1. 4. 2026 včetně podacího lístku ze dne 1. 4. 2026, transakční historie, výplatních lístků žalovaného za březen, duben a květen 2024, pracovní smlouvy ze dne 9. 2. 2024 a žádosti o úvěr ze dne 9. 7. 2024. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 9. 7. 2024 mezi právnická osoba. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku a dále poplatky a úrok v celkové výši 12 888 Kč, tj. uhradit celkem 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Z transakční historie bylo zjištěno, že úvěrující eviduje platby žalovaného u shora uvedené úvěrové smlouvy v celkové výši 3 000 Kč.

5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný společnosti právnická osoba. prohlásil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, bydlí u přítelkyně, je zaměstnán na dobu určitou od 12. 2. 2024 do 31. 12. 2024 na plný pracovní úvazek ve společnosti právnická osoba s čistou mzdou 23 673 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného činí 14 187 Kč, toho srážky ze mzdy 5 687 Kč a náklady na bydlení 4 000 Kč měsíčně. Z výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrná čistá měsíční mzda v době od března do května 2024 činila 23 673 Kč a průměrné měsíční srážky na exekuce činily 5 687 Kč. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného u právnická osoba byl sjednán na dobu určitou od 12. 2. 2024 do 31. 12. 2024.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 12. 2025 mezi právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota. Postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2026, jeho doručení nebo odeslání žalovanému nebylo však v řízení prokázáno. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 1. 4. 2026, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 1. 4. 2026.

7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba. dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Úvěrující společnost nijak neověřovala tvrzení žalovaného o výši jeho výdajů V době uzavření úvěrové smlouvy příjem žalovaného pocházel z pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou, která nepokrývala celou dobu předpokládaného splácení úvěru.

8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 15 000 Kč a žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 3 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi úvěrující společností a žalobkyní. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 12 000 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 15 000 Kč a částkou 3 000 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

10. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 317 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 270 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku, tj. do částky 1 587 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.