26 C 167/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci osvojitele: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele a osvojenkyně: Jméno osvojenkyně, narozená Datum narození osvojenkyně bytem Adresa osvojenkyně o osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého

I. Jméno osvojenkyně, narozená rodné přijmení Datum narození osvojenkyně, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní jméno FO, narozeného dne Datum narození osvojitele, s tím, že se jedná o osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Společným návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 1. 6. 2026 domáhali se účastníci (osvojitel a osvojenkyně), aby zletilá dcera jeho druhé manželky Jméno osvojenkyně se stala osvojenkyní jméno FO, a to za podmínek § 848 občanského zákoníku (dále jen o.z.). Navrhovatelé tvrdili, že otec osvojenkyně zemřel v roce Anonymizováno a její matka v roce Anonymizováno uzavřela manželství s osvojitelem. Jako manželé poté žili společně až do její smrti dne datum. Matka osvojenkyně se se svou dcerou nestýkala a zakazovala osvojiteli ji kontaktovat. Po dobu několika let před smrtí byla matka osvojenkyně těžce nemocná, byla nepohyblivá, pečoval o ní její manžel, osvojenkyně mu pomáhala řešit vznikající problémy. Na podzim Anonymizováno osvojenkyně se starala o svoji matku, po její smrti pomáhala osvojiteli se zařizováním pohřbu i s vedením domácnosti a rovněž zařizovala generální úklid a opravy jeho bytu. V současné době osvojenkyně pomáhá osvojiteli s vedením domácnosti, prováděním větších nákupů a doprovází jej k lékaři. Osvojitel má syna z prvního manželství, nestýkají se však od roku Anonymizováno, kdy syn odmítá kontakt se svým otcem.

2. Účastníky tohoto řízení jsou pouze navrhovatelé, tj. osvojitel a osvojenkyně. Osvojenkyně je rozvedená a nemá děti, což bylo soudem ověřeno z evidence obyvatel. Osvojitel ovdověl v roce Anonymizováno, jeho syn není účastníkem řízení.

3. Osvojenkyně se svým osvojením osvojitelem vyslovila souhlas jak písemně, tím že podala společný návrh na osvojení, tak u jednání dne 25. 6. 2026 poté, co byla soudem podrobně poučena o následcích osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého.

4. Soud provedl důkaz čtením oddacího listu ze dne datum, rodného listu ze dne datum a úmrtního listu ze dne datum a dále výslechem účastníků řízení, a to osvojitele a osvojenkyně a výslechem svědka jméno FO, syna osvojitele. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Soud upustil od provedení původně zvažovaného výslechu svědkyně jméno FO, vnučky osvojitele, a to pro jeho nadbytečnost.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z oddacího listu bylo zjištěno, že dne datum v Anonymizováno adresa uzavřeli manželství osvojitel Jméno osvojitele, rozvedený, a jméno FO, rozená rodné přijmení, vdova. Z rodného listů osvojenkyně bylo zjištěno, že její matkou je jméno FO, rozená rodné přijmení, narozená rodné přijmení datum a otcem jméno FO, narozený rodné přijmení datum. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že dne datum zemřela jméno FO, rozená rodné přijmení.

6. Z výpovědi osvojitele bylo zjištěno, že s osvojenkyní je v kontaktu od doby, co uzavřel manželství s její matkou. Ta mu však kontakt se svou dcerou zakazovala, a tak byli většinou pouze v telefonickém kontaktu. Jeho manželka byla posledního 3,5 roku nemocná, byla ležák a on se o ni staral, jelikož ona nechtěla u sebe nikoho cizího. Když už péči o manželku nezvládal, pomáhala mu její dcera, kterou už dříve o zdravotním stavu své manželky průběžně informoval. Osvojenkyně se o svoji matku starala poslední dva až tři měsíce před smrtí, a to prakticky denně. Po smrti své matky osvojenkyně pečuje o osvojitele, dohlížela na nezbytnou rekonstrukci jeho bytu, navštěvuje jej tak často, jak jen může, vozí jej k lékaři či na návštěvu k jeho bratrovi, společně jezdí na nákupy. Osvojitel svůj současný vztah k osvojenkyni popsal jako vztah otce a dcery. Osvojitel ke svému vztahu k synovi jméno FO uvedl, že ten jej odepsal poté, co se oženil s matkou osvojenkyně, nijak jej nekontaktuje, nesdělil mu důvod svého chování k němu, nenavštívil jej, neposílá mu přání k různým příležitostem. Svoji vnučku, tj. synovu dceru, neviděl asi 26 let, nebyl jimi informován o její svatbě konané loni. Osvojitel se pokoušel syna kontaktovat, ale neúspěšně. Z příbuzných udržuje osvojitel kontakt pouze svým bratrem, jemuž je 85 let a kterého považuje spolu s osvojenkyní označovanou jako „dcerka“ za své nejbližší osoby.

7. Z výpovědi osvojenkyně bylo zjištěno, že se svojí matkou nevycházela od doby, co v roce Anonymizováno zemřel otec osvojenkyně. Její matka po jeho smrti začala mít problémy s alkoholem, odmítala návrhy dcery na léčení. S osvojitelem označovaným jako „taťka“ se vídali na oslavách. S péčí o svoji matku mu pomáhala až ke konci její nemoci, když už matka byla těžký ležák. Po smrti její matky byl osvojitel ve špatném fyzickém i psychickém stavu, osvojenkyně se mu snažila vrátit čas, který on věnoval péči o její matku. Telefonují si prakticky denně, navštěvují se dle svých možností. Vztah mezi nimi vyhodnotila jako vztah dcery a otce, osvojitel ji nahrazuje to, co nemá, tj. otce.

8. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že se svým otcem nemá žádný vztah a 25 let se neviděli. Jeho otec neměl potřebu se vidět s ním ani se svojí vnučkou, svědek neví nic o tom, že by se jej snažil otec kontaktovat, sám otce po dobu 25 let nekontaktoval. K návrhu na osvojení svědek uvedl, že vlastně je mu to všechno jedno a že když chce jeho otec mít dceru, tak ať ji má, syna stejně nemá.

9. Soud vyhověl návrhu na osvojení zletilé osoby, jelikož byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem, a naopak nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by osvojení bránily. V daném případě se jedná o osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého dle § 848 o. z., dle kterého není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Dle § 849 o. z. osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv, osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům, osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině.

10. V řízení nebyla prokázána existence žádných zákonných překážek bránících osvojení. Osvojitel a osvojenkyně nejsou příbuznými v přímé linii ani sourozenci. Je zde přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojenkyní, tak jako mezi otcem a dcerou. Osvojení rovněž nebude v rozporu s dobrými mravy. V řízení bylo zjištěno, že mezi účastníky se v poslední době vytvořil silný vztah, který oba shodně hodnotí jako vztah otce a dcery. Tento vztah se nevytvořil po dobu trvání manželství mezi osvojitelem a matkou osvojenkyně, jelikož tato jeho vzniku bránila. Vztah začal vznikat až v době několikaleté nemoci matky osvojenkyně, nejednalo se totiž pouze o dočasnou spolupráci dvou osob při zajišťování péče o společnou osobu blízkou, tj. manželku a matku. Vztah mezi účastníky řízení se po smrti matky, resp. manželky vyvíjel a vyvíjí se dál, nadále jsou v kontaktu a osvojenkyně prokazuje osvojiteli pomoc v různých oblastech dle jeho reálných potřeb. Pomoci a zájmu se osvojiteli naopak nedostává od jeho syna. Jejich vztah je čistě formální, nejsou spolu v žádném kontaktu již 25 let. Obdobně je tomu ve vztahu osvojitele a jeho jediné vnučky, synovy dcery. Předmětem tohoto řízení není zjišťování, proč vztah mezi osvojitelem a jeho potomky fakticky zanikl, a ani hodnocení rolí a chování jeho jednotlivých účastníků. Soud se toliko omezuje na konstatování, že syn osvojitele nemá se svým otcem dlouhodobě žádný vztah a není mu pomocníkem v jeho aktuálně těžké životní situaci po ztrátě manželky. Ze strany osvojitelova syna je patrná lhostejnost ke svému otci, která se projevuje například formulací, že je mu to jedno, že otec chce osvojit dceru své druhé manželky a že vlastně žádného otce nemá. Osvojitel v osvojenkyni tak nezískal pouze oporu a pomoc, ale i osobu blízkou a vztah mezi nimi mu tak může pomoci vyrovnat se se ztrátou manželky a také nahradit syna, jehož vztah k otci prakticky zanikl. Pokud oba účastníci řízení chtějí svůj nově vzniklý a prohlubující se vztah povýšit do právní roviny, nelze tomu nevyhovět. Soud je přesvědčen, že právě pro takovéto případy zákonodárce vrátil do českého právního řádu od roku 2014 institut osvojení zletilého, která není obdobou osvojení nezletilého, a že v tomto případě všechny podmínky stanovené v § 848 o. z. byly splněny. Osvojení bude přínosem zejména pro osvojitele, který v současné době jako osoba v seniorském věku potřebuje pomoc v různých oblastech života a při vedení domácnosti. Osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele za situace, kdy tito s osvojitelem neudržují žádný vztah po dobu 25 let a mají jej za cizí osobu. Za této situace soud návrhu na osvojení zletilé osoby v plném rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Oba účastníci byli navrhovateli a byli v řízení úspěšní, není zde tedy osoby, vůči které by mohli uplatnit náhradu nákladů řízení. Účastníci ani náhradu nákladů řízení neuplatnili. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.