26 C 180/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem titul Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 310 669,57 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 310 669,57 Kč spolu s úrokem z částky 269 766,73 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení ve výši 13,9 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 269 766,73 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 70 555 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 3. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 310 669,57 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení z částky 269 766,73 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení a s 13,9 % úrokem z částky 269 766,73 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatňovanou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2019. Tato banka uzavřela se žalovaným dne 7. 6. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 297 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 13,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek, což však řádně nečinil, a proto banka od úvěrové smlouvy odstoupila a úvěr dne 23. 7. 2018 zesplatnila. Dlužná částka ke dni postoupení pohledávky činila 310 669,57 Kč a sestávala z jistiny ve výši 267 742,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 990,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 26 912,34 Kč a z poplatků ve výši 2 024 Kč (4 měsíční poplatky po 431 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr a poplatek 300 Kč za odeslání prohlášení úvěru za ihned splatný). Následně žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení ohledně zkoumání bankou schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši 15 000 Kč, kdy porovnávala příjem žalovaného s výdaji odhadnutými na základě historických dat Českého statistického úřadu. Dále bylo nahlíženo do registru SOLUS a bankovního a nebankovního registru klientských informací, do insolvenčního rejstříku a podobně. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytnutím úvěru došlo ke konsolidaci předchozích dvou závazků žalovaného vůči stejné bance a žalovaný tak měl splácet měsíčně částku nižší než splácel původně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednáním, která byla ve věci nařízená, se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 10. 2019 včetně podacího archu ze dne 8. 10. 2019, předžalobní upomínky ze dne 18. 11. 2019 včetně podacího lístku z téhož dne, smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 7. 6. 2016, všeobecných produktových podmínek platných od 1. 9. 2014, sazebníku poplatků platného od 7. 7. 2015, výpisu z úvěrového účtu [číslo] platební historie smlouvy [číslo] amortizace umořovací tabulky, tabulky předpisu úroku z prodlení, poštovního podacího archu ze dne 6. 6. 2018, žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 7. 6. 2016, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 7. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 25. 7. 2018, výpisu z úvěrového účtu ze dne 22. 6. 2016 a výpisů z běžného účtu žalovaného [číslo] až 13/ 2016. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 9. 2019 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky postupitele ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v seznamu postupovaných pohledávek, který obsahuje i v řízení uplatněnou pohledávku za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný postupitelem uvědoměn v oznámení ze dne 2. 10. 2019, které bylo dle podacího archu odesláno žalovanému dne 8. 10. 2019 O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní upomínce ze dne 18. 11. 2019, která byla dle podacího lístku odeslána téhož dne jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 7. 6. 2016 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 297 000 Kč. Žalovaný měl tento splatit včetně sjednaného úroku ve výši 13,9 % ročně formou 108 anuitních měsíčních splátek po 4 833,74 Kč, vždy k 20. dni v měsíci od července 2016. Dále se žalovaný zavázal hradit měsíčně částku 431 Kč jako poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr. Ve smlouvě byl sjednán účel úvěru, a to úhrada dvou závazků žalovaného na úvěrových účtech u stejné banky, a to na účtu č. [bankovní účet] ve výši 29 028,04 Kč a č. [bankovní účet] ve výši 266 315,22 Kč s tím, že zbylá část úvěru bude poskytnuta žalovanému na jeho běžný účet č. [bankovní účet], a to jako neúčelová část úvěru. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 6. 2016 bylo zjištěno, že obsahuje prohlášení žalovaného, kde uvedl výši svého příjmu 15 000 Kč a dále, že má jedno vyživované dítě a žádné životní náklady. Dále má závazky u stejné banky s výši měsíčních splátek 5 280 Kč a 760,92 Kč. Ze sazebníku poplatku [právnická osoba] bylo zjištěno, že poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný u spotřebitelských splátkových úvěrů činí 300 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že dle výpisu [číslo] 2016 byl úvěr v plné výši čerpán dne 7. 6. 2016, a to jako konsolidace částky 29 028,04 Kč a 266 315,22 Kč a dále převodem na běžný účet ve výši 1 656,74 Kč. Dle konečného výpisu ze dne 20. 9. 2019 činil konečný zůstatek na úvěrovém účtu - 267 742,73 Kč. Z platební historie smlouvy bylo zjištěno, že banka evidovala u žalovaného řádné splátky předmětného úvěru až do prosince 2017, poté až do května 2018, úvěr byl splácen pouze v částečných nepravidelných splátkách. Dopisem ze dne 23. 7. 2018 banka oznámila žalovanému, že prohlásila předmětný úvěr za splatný ke dni 23. 7. 2018, a to v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 284 031,91 Kč ve lhůtě do 6. 8. 2018. Tento dopis byl odeslán dle poštovního podacího archu na adresu žalovaného dne 25. 7. 2018. Pokud se jedná o výpisy z běžného účtu žalovaného za rok 2016, skutková zjištění soud učinil pouze z výpisu [číslo] až 5, tj. z výpisů, které byly vytvořeny před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy a skutková zjištění soudu se týkala posouzení majetkových poměrů žalovaného v rámci zkoumání schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr k němuž došlo ze strany banky před uzavřením smlouvy. Z předmětných výpisů z účtu bylo zjištěno, že každý měsíc byly z účtu odepisovány splátky úvěru ve výši 5 618 Kč a dále splátky na technický účet [číslo] v nepravidelné výši od několika set až po 1 100 Kč měsíčně. Od března 2016 na účet byla připisována mzda žalovaného v průměrné výši za tři měsíce 14 482 Kč. Konečný zůstatek běžného účtu na konci května 2016 činil + 7 283,93 Kč.

5. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným z titulu písemně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela s původním věřitelem. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni postupitelem řádně uvědoměn. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr dle smlouvy v plné výši 297 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by úvěr řádně a včas splácel v souladu se smlouvou. Soud proto vycházel z listiny předložené žalobkyní, a to z historie čerpání úvěru, ze které vyplývá, že od ledna 2018 žalovaný úvěr splácel nepravidelně a následně od května 2018 jej nesplácel vůbec. Předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a prohlásila úvěr za splatný ke dni 23. 7. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nesplaceného úvěru. V řízení bylo taktéž prokázáno sjednání úrokové sazby ve smlouvě o úvěru, tj. 13,9 % ročně z nesplacené jistiny a dále placení poplatku za pojištění ve výši 431 Kč měsíčně a dále je výše poplatku za odeslání oznámení o prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč v souladu se sazebníkem banky. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti úvěrového smlouvy. Zejména pak soud neshledal smlouvu neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. Dle soudu banka zjišťovala úvěruschopnost žalovaného dostatečným způsobem, kde vycházela z výpisů z běžného účtu žalovaného za období předcházející sjednání úvěrové smlouvy a z prohlášení žalovaného o výši příjmu. Výše příjmu je patrná z výpisu z běžného účtu. Soud zejména pak zohlednil skutečnost, že úvěr byl poskytnut na konsolidaci dvou úvěrů u stejné banky, kdy v důsledku uzavření této smlouvy žalovaný měsíčně splácel na jeden úvěr méně než-li činil součet splátek dvou úvěrů, které byly splaceny čerpáním úvěru poskytnutého na konsolidaci. S ohledem na uvedené soud shledal smlouvu o úvěru platnou a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky dle žaloby včetně zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny dle § 1970 o. z. v sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši 70 555 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 10 791 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 46 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 1 500 Kč, náhradu za ztrátu času stráveného cestou k jednání ve výši 400 Kč a cestovné k jednáním k soudu ve výši 592 Kč a dále částku odpovídající 21 % dani z přidaného hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 10 372 Kč, přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za celkem pět úkonů právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u dvou jednání soudu), kdy odměna za jeden úkon činí 9 380 Kč dle § 7 advokátního tarifu (vypočteno ze základu 269 766,73 Kč, tj. bez kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení), režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč dle § 3 odst. 3 advokátního tarifu. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a režijní paušál za sepis doplnění žaloby, jelikož skutková tvrzení uváděná v tomto podání měla být dle soudu již součástí žaloby a nic žalobkyni nebránilo tato tvrzení do žaloby již pojmout. Zejména pak se nejednalo o reakci na případnou procesní obranu žalovaného. Náhrada za ztrátu času byla přiznána za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu za dvě cesty zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednáním soudu. Cestovné bylo přiznáno za dvě cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět při ujetí pokaždé 50 km při průměrné spotřebě 5,5 litrů nafty na 100 km ceně nafty dle platné vyhlášky, tj. 27,20 Kč litr v roce 2021, resp. 31,80 Kč litr v roce 2020 s připočtením paušální náhrady za 1 ujetý kilometr ve výši 4,20 Kč v roce 2020, resp. 4,40 Kč v roce 2021. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.