26 C 199/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 55 495,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 926,27 Kč spolu s úrokem z částky 24 083,70 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 8 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 218,97 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v , adresa, na soudním poplatku z žaloby částku 543 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 10. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 55 495,21 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 978,78 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 952,28 Kč a s 8% úrokem z částky 24 083,70 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s 14,75% úrokem z prodlení z částky 25 218,97 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 24. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 25 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 3984 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 11 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 1. 2023 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek a dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024, výzvy k plnění ze dne 10. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 9. 2024, transakční historie, žádosti o úvěr, dohody o úpravě poměru nezletilých dětí ze dne 3. 8. 2022, smlouvy o spolupráci ze dne 1. 12. 2022, aneksu ze dne 1. 3. 2021 a skenů z nahlížení do internetového bankovnictví žalované. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 24. 1. 2023 mezi , právnická osoba, . jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku a dále poplatky a úrok v celkové výši 25 776 Kč, tj. uhradit celkem 55 776 Kč v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Z transakční historie bylo zjištěno, že úvěrující eviduje platby žalované u shora uvedené úvěrové smlouvy v celkové výši 11 500 Kč.

5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná společnosti , právnická osoba, . prohlásila, že je svobodná, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, bydlí u rodičů, je na mateřské/rodičovské dovolené a dále pracuje, dosahuje příjmu 30 955 Kč měsíčně a dále pobírá rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení a energie činí 1 500 Kč měsíčně a ostatní výdaje 7 960 Kč měsíčně. Z dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí bylo zjištěno, že žalovaná je matkou nezl. , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, , která je v osobní péči matky, a otec matce platí výživné 2 000 Kč měsíčně. Platby výživného a rodičovského příspěvku žalovaná doložila úvěrujícímu náhledy z internetového bankovnictví. Žalovaná na základě smlouvy o spolupráci vykonávala obchodní činnost pro polskou společnost , Anonymizováno, . Tato společnost vyplatila žalované odměnu ve výši 4 800 PLN za prosinec 2022, 5 720 PLN za listopad 2022 a 5 720 PLN za říjen 2022.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 5. 2024 mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, . Postoupení pohledávky mělo být žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024, jeho doručení nebo odeslání žalované nebylo však v řízení prokázáno. O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 10. 9. 2024, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 11. 9. 2024.

7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.

8. Úvěrující společnost nijak neověřovala tvrzení žalované o výši jejích výdajů, kdy zejména údaj u výši nákladů na bydlení a energie byl stěží reálný, a tento údaj proto měl být náležitě úvěrující verifikován. Samotné, byť v celku důkladné, zjišťování příjmů spotřebitele bez zjišťování výše a struktury jeho běžných výdajů nemůže dát ucelený obraz o finanční situaci spotřebitele pro vyhodnocení jeho schopnosti splácet úvěr.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 30 000 Kč a žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně 11 500 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi úvěrující společností a žalobkyní. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 18 500 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 30 000 Kč a částkou 11 500 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

11. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 543 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 2 175 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. a) sazebníku, tj. do částky 2 718 Kč. Základem poplatku byla žalovaná částka ponížena o částku uplatněného kapitalizovaného úroku.