26 C 208/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 235 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 236 200 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 235 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 4. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 216 577,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplati České republice – Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech řízení částku 1 766,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 4. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 235 000 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z této částky od 4. 4. 2020 do zaplacení a dále zaplacení částky 1 200 Kč jako paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem osobního automobilu zn. BMW 530 [anonymizována dvě slova] [registrační značka] (dále jen vozidlo žalobkyně), které zakoupila jako nové vozidlo v roce 2010 za částku 2 124 000 Kč a toto vozidlo je vybaveno mezi jinými automatickou převodovkou. Žalovaný je provozovatelem odtahové služby. Dne 26. 5. 2019 řídil jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] toto vozidlo a na ul. [příjmení] v [obec] došlo k jeho poruše, která byla provázena náhlým poklesem výkonu motoru, akustickým projevem a kouřivostí výfukových plynů. Jednatel žalobkyně vozidlo zastavil, kontaktoval pracovníka autorizovaného autoservisu [právnická osoba], dle jehož mínění se jednalo o poruchu turbodmychadla a doporučil nepokračovat v jízdě a přivolat odtahovou službu. Následně odtah vozidla provedla odtahová služba žalovaného, která jej následující den v pondělí 27. 5. 2019 převezla do servisu [právnická osoba], kde bylo ještě téhož dne zjištěno, že vozidlo má zadřený motor a autobaterie je zcela vybitá. Dle žalobkyně došlo k nesprávnému postupu žalovaného, resp. jeho pracovníka při provádění odtahu vozidla. Pracovník žalovaného, přestože mu jednatel žalobkyně popsal projevy poruchy vozu a sdělil mu i odborný odhad pracovníka autoservisu o tom, že se jedná o poruchu turbodmychadla, provedl naložení vozu na odtahovou plošinu tak, že vyzval řidiče vozidla k nastartování vozu za účelem odblokování automatické převodovky a zařazení neutrálu. Dle výpisu ze systému GPS lokalizace vozidla následně žalobkyně zjistila, že v době, kdy vozidlo bylo v držení žalovaného a než bylo přivezeno do autoservisu, došlo k nastartování jeho motoru v devíti případech a s vozidlem bylo opakovaně popojížděno na kratších úsecích v místě provozovny žalovaného. Dle systému lokalizace vozidla poslední zapnutí zapalování trvalo téměř 40 minut. Zadření motoru vozidla bylo způsobeno tedy nesprávným postupem pracovníků žalovaného. Žalovaný se původně k odpovědnosti za škodu přihlásil a vznik škody uplatnil jako pojistnou událost u [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). Dle znaleckého posudku náklady na opravu vozidla by významně převýšily jeho zůstatkovou hodnotu. Oprava by tedy nebyla ekonomická a jedná se o tzv. totální škodu. V řízení uplatněná částka 235 000 Kč odpovídá rozdílu mezi hodnotou vozidla bezprostředně před tím, než bylo převzato odtahovou službou žalovaného (a to i při zohlednění poškození turbodmychadla, pro které byla přivolána odtahová služba), a zůstatkovou cenou tak, jak byla zjištěna znaleckým posudkem. Způsob vytažení vozidla na plošinu vozidla odtahové služby spočívající v nastartování motoru, zařazení neutrálu, odblokování kol a využití vrátku vozidla odtahové služby k natažení vozidla, který zvolili pracovníci žalovaného, byl zjevně nesprávný a neodborný. Z důvodu opakovaného startování motoru došlo ke zhoršení technického stavu vozidla žalobkyně a to k nasávání motorového oleje do sacího potrubí, čímž z největší pravděpodobností došlo k zadření motoru vozidla, poté co poklesl objem motorového oleje až na pouhých 1,5 litru. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 235 000 Kč v předžalobní výzvě ze dne 26. 3. 2020, a to ve lhůtě do 3. 4. 2020.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaný namítal, že v době, kdy měl vozidlo ve svém držení, tak toto startovalo, pohybovalo se za pomocí vlastního motoru a v době předání vozidla žalobkyně do autoservisu [právnická osoba] vozidlo nejevilo žádné známky zadřeného motoru. Žalovaný namítal, že řidič vozidla, tj. jednatel žalobkyně, v telefonickém hovoru při sjednávání odtahové služby, uvedl, že použití auta s hydraulickou rukou není potřeba, že vozidlo lze odbrzdit a natáhnout na plošinu odtahového vozu. Další den bylo vozidlo žalobkyně nastartováno za použití startovacích kabelů, odbržděno a nataženo na plošinu odtahového vozu. V autoservise CarTec [obec] bylo vozidlo opět nastartováno pomocí startovacích kabelů, odbržděno a spuštěno dolů z plošiny. Motor vozidla žalobkyně v té době nevykazoval známky poškození, jeho chod byl standartní a nijak hlučný a v takovém stavu bylo vozidlo předáno autoservisu. Žalovaný dále namítal, že jeho pracovník nebyl uvědoměn o příčinách poruchy vozidla a o tom, že s vozidlem nemá být startováno. Žalovaný dále zpochybnil objektivitu v řízení čtených znaleckých posudků a odborného vyjádření, který si nechal vypracovat žalobkyně u znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a domáhal se vypracování revizního znaleckého posudku. Pokud se jedná o vyjádření ke vzniklé škodě adresována [právnická osoba], tak žalovaný namítal, že k jejich sepsání byl určitým způsobem dotlačen jednatelem žalobkyně, který obsah vyjádření sám vypracoval, a že nabídl žalovanému finanční plnění ve výši 50 000 Kč, pokud škodu uplatní jako pojistnou událost, což však žalovaný odmítl. Žalobkyně toto tvrzení žalovaného zcela popřela a odmítla.

3. Oba účastníci v průběhu řízení postupně navrhli, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalovaného [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), u které žalovaný uplatnil vzniklou škodu jako pojistnou událost z titulu svého pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou při podnikatelské činnosti. Žalobkyně tak učinila v žalobě, žalovaný pak v podání ze dne 30. 10. 2020. Pojišťovna na výzvu soudu, aby se k návrhu na svůj vstup do řízení vyjádřila, nijak nereagovala, do řízení tedy jako vedlejší účastník na straně žalovaného nevstoupila a soud s pojišťovnou již dále ve věci nejednal.

4. Soud provedl důkaz znaleckými posudky Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 3. 2020 [číslo] ze dne 6. 3. 2020 [číslo] odborného vyjádření téhož znalce [číslo] ze dne 25. 11. 2019 a dále doplňujícím výslechem znalce u jednání. Dále soud provedl důkaz čtením následujících listin: předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2020 včetně doručenky, e-mailu ze dne 9. 4. 2020 včetně potvrzení o přečtení, faktur č. 2019 ze dne 26. 11. 2019, č. 2020 ze dne 6. 3. 2020 a č. 2020 ze dne 11. 3. 2020, tří vyjádření žalovaného ke škodní události [číslo] ze dne 9. 8. 2019, ze dne 21. 8. 2019 a ze dne 10. 9. 2019, kalkulace nákladů na opravu, potvrzení o registraci škodní události ze dne 24. 6. 2019, průvodky zakázkového listu, e-mailové korespondence s [právnická osoba] (ze dne 28. 6., 23. 7., 9. 8., 5. 9., 11. 9. a 16. 12. 2019), informace ke škodní události ze dne 16. 10. 2019, korespondence zástupce žalobkyně s [právnická osoba] ze dne 18. 11. 2019, 26. 11. 2019 a 28. 1. 2020 včetně doručenek a dopisů pojišťovny zástupci žalobkyně ze dne 7. 1. 2020 a 6. 2. 2020 a dále listin z soudem vyžádaného spisu [právnická osoba], a to zápisu o poškození motorového vozidla ze dne 26. 6. 2019, záznamu o prohlídce vozu ze dne 26. 6. 2019, fotografie vozidla (na čl. 117 spisu), kalkulace opravy [číslo] likvidační zprávy – škoda na vozidle, nové objednávky [číslo] dále čtením sdělení [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 18. 8. 2021, ze dne 18. 11. 2021, ze dne 21. 12. 2021 včetně záznamu o pohybu vozidla [registrační značka] a dále důkaz přehráním tří telefonních hovorů, jejichž záznamy poskytla [právnická osoba], a to ze dne 26. 5. 2019, ze dne 16. 9. 2019 a ze dne 15. 10. 2019 a dále důkaz výslechem svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], zaměstnanců [právnická osoba] a [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědka], zaměstnanců, resp. bývalých zaměstnanců žalovaného. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Od návrhu na výslech svědka [jméno] [jméno] žalovaný upustil. Pro vypracování revizního posudku k posudkům znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud neshledal žádné důvody. 5. [celé jméno znalce], který jako znalec z oboru ekonomika a strojírenství vypracoval znalecké posudky a odborná vyjádření, které byly předloženy žalobkyní a jimiž byl proveden v řízení důkaz, ukončil znaleckou činnost ke dni 31. 12. 2020, a to z důvodu dosažení důchodového věku a podmínek nového zákona o znalcích včetně prováděcí vyhlášky. Soud se rozhodl pro ustanovení Ing. [jméno] [příjmení] znalcem ad hoc pro toto řízení z následujících důvodů. Ing. [celé jméno znalce] vypracoval znalecké posudky a odborná vyjádření, jimiž byl proveden důkaz v řízení a bylo třeba pouze provést jeho výslech pro zodpovězení doplňujících a upřesňujících otázek účastníků a soudu. Ing. [celé jméno znalce] vykonával znaleckou činnost v oboru ekonomika a strojírenství od roku 1986. U jednání dne 5. 10. 2021 obě strany souhlasily s tím, aby Ing. [celé jméno znalce] byl ve věci soudem ustanoven ad hoc jako znalec, byť již není v seznamu znalců a ukončil znaleckou činnost, jelikož by bylo neekonomické ustanovovat znalce nového, který by musel vypracovat nové znalecké posudky. Ing. [celé jméno znalce] se svým ustanovením znalcem v této věci vyslovil souhlas a u jednání složil znalecký slib. Dle soudu byly splněny podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, kdy lze výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný odbor a odvětví, má předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, pokud by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi. V tomto případě by bylo třeba zcela vypracovat nové znalecké posudky, kdežto v případě ustanovení znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] postačoval jeho doplňující výslech u jednání k posudkům jím již vypracovaným v době, kdy soudním znalcem byl.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo stanovení obvyklé ceny vozidla žalobkyně ke dni 4. 3. 2020. Prohlídka vozidla byla provedena znalcem dne 21. 11. 2019 a dne 4. 3. 2020. Počet ujetých kilometrů byl ke dni 27. 5. 2019 i ke dni 4. 3. 2020 345 552. Znalec při hodnocení technického stavu motoru snížil hodnotu o 15 % z důvodu poškození turbodmychadla VGT bez poškození motoru. Časovou cenu určil ke dni 4. 3. 2020 na částku 286 700 Kč. Z kopie technického průkazu, která byla přílohou tohoto znaleckého posudku, bylo zjištěno, že původní registrační značka vozidla [anonymizováno] byla ke dni 11. 5. 2017 změněna na novou [anonymizováno]. Ze znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo stanovit výši majetkové újmy způsobené poškozením vozidla žalobkyně, a to ke dni 4. 3. 2020. Znalec vyhodnotil snížení technického stavu motoru o 15 % z důvodu poškození turbodmychadla VGT bez poškození motoru a o 90 % z důvodu poškození turbodmychadla a poškození motoru včetně pravděpodobného poškození mezichladiče vzduchu a filtru pevných částic. Náklady na opravu motoru stanovil znalec na částku 632 900 Kč a po korekci nákladů na materiál na částku 359 400 Kč. Obvyklou cenu vozidla před poškozením stanovil na 286 700 Kč. Cena použitelných zbytků vozidla činila 51 700 Kč. Majetková újma tedy činila 235 000 Kč (286 700 Kč - 51 700 Kč). Z odborného vyjádření [číslo] bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo posoudit technický stav a rozsah poškození vozidla žalobkyně, a to posouzení stavu motoru v návaznosti na pojistnou událost ze dne 26. 5. 2019 a stanovení příčiny zadření motoru vozidla žalobkyně. Dle znalce pracovníci odtahové služby poté, co za jízdy dne 26. 5. 2019 došlo k destrukci turbodmychadla VGT vozidla žalobkyně, postupovali neodborně, odtah provedli za pomocí vozidla bez hydraulické ruky. Vozidlo žalobkyně bylo naloženo na ložnou plochu pomocí lana, bylo však třeba nastartováním motoru odblokovat samočinnou převodovku z parkovací polohy do neutrální. Znalec zaznamenal celkem deset pokusů o nastartování motoru. Z toho jedenkrát řidičem vozidla a devětkrát pracovníky odtahové služby, a to dle záznamu o poloze vozidla. Pokusy o opakované nastartování vozidla docházelo k nasávání motorového oleje do sacího potrubí, což vedlo kromě pravděpodobného zničení chladiče stlačeného vzduchu a filtru pevných částic, zejména k zadření motoru, kdy nebylo možno zajistit dostatečné mazání motoru. Plná náplň motorového oleje činí u předmětného vozidla 7 litrů, autoservise však bylo vypuštěno pouze 1,5 litru.

7. Z výslechu znalce provedeného u jednání bylo dále zjištěno, že v ceně vozidla zjištěné znaleckým posudkem [číslo] bylo zohledněno i poškození turbodmychadla, pro které byla přivolána odtahová služba. Při hodnocení technického stavu motoru znalec tuto snížil o 15 % z důvodu zmiňované poruchy turbodmychadla. Tato se projevuje akusticky a dále zvýšenou kouřivostí výfuku, jelikož dochází ke spalování motorového oleje. Porucha turbodmychadla hrozí poškozením motoru, jelikož pokud motor běží, dochází k odsávání motorového oleje z motoru do výfukového potrubí. Vozidlo žalobkyně bylo vybaveno automatickou převodovkou, k jejímuž odblokování bylo zapotřebí nastartovat motor a vyřadit rychlostní páku z parkovací polohy, kdy při vypnutém motoru je vozidlo zablokováno. Při poškození turbodmychadla a vysávání oleje je každé další startování těžší. Motor je totiž méně mazán, je větší tření ve válcích a tím dochází ke zvýšenému odběru elektrického proudu z autobaterie. Znalec však nebyl schopen určit po jak dlouhé době, co motor běží, dojde k jeho zadření. Znalec při vypracování odborného vyjádření vycházel ze záznamů o pohybu vozidla, kde jsou patrné údaje o čase zapnutí zapalování a ujetých vzdálenostech a dále ze záznamu pojišťovny, ve kterém bylo uvedeno, že v autoservise již nešlo vozidlo žalobkyně nastartovat, a z vyjádření pracovníků autoservisu o tom, že motor nešel protočit mechanicky. Zapínání zapalování motoru v autoservisu znalec zdůvodnil nutností provedení diagnostiky vozidla. Znalec neshledal, že by došlo k nějakému zanedbání údržby vozidla. Intervaly výměn oleje a servisních prohlídek byly dodrženy, což vyplývá ze záznamů o prováděných technických kontrolách a servisních prohlídkách vozidla. Vozidlo bylo servisováno v autorizovaném servise, kde bylo i zakoupeno. Pokud se jedná o námitku žalovaného, že znalec se nepokusil zjistit jeho stanovisko k věci, znalec uvedl, že měl k dispozici písemné vyjádření žalovaného ze dne 9. 8. 2019 a z něho vycházel. Nutnost použití startovacích kabelů při startování vozidla nasvědčuje tomu, že v té době byl motor již částečně zadřen, jelikož byl málo mazán a zvýšený třecí odbor způsoboval zvýšený odběr proudu do startéru. Toto bylo dle znalce hlavní příčinou vybití autobaterie vozidla žalobkyně. Zadření motoru v daném případě nemohlo být způsobeno případnými úlomky turbodmychadla, které by se dostaly do motoru, jelikož v tomto případě by nešlo motor nastartovat ihned po zničení turbodmychadla. Diagnostika vozidla byla provedena v autoservisu dne 27. 5. 2019 před 20:32 hod., kdy došlo ke zpravování a vytištění výpisu. Znalec nebyl schopen uvést, co z technického hlediska mohlo vést pracovníky odtahové služby k tomu, že v době, kdy měli vozidlo ve svém držení, potřebovali zapínat toliko zapalování, bez toho aniž by došlo ke startování motoru. Dle znalce důvodem, pro který pracovníci odtahové služby mohli převážet vozidlo žalobkyně do autoservisu s běžícím nastartovaným motorem, byla snaha vyhnout se potřebě opětovného startování motoru v autoservisu, kdy s tímto byly problémy již v místě nakládky. [obec] zjištěné diagnostikou vozidla po jeho dovezení do autoservisu souvisely zejména s podpětím akumulátorové baterie a dále byla zjištěna příliš vysoká hmotnost vzduchu nasávaného do motoru, což mohlo být způsobeno kapičkami oleje přítomnými v nasávaném vzduchu. Turbodmychadlo se točí i při volnoběžných otáčkách motoru, je tam však určitá závislost mezi výši otáček motoru a rychlostí nasávání vzduchu do motoru. Rychlost vysávání oleje z motoru pouze při volnoběžných otáčkách je nižší než při otáčkách vyšších.

8. Ze tří vyjádření ke škodní události [číslo] bylo zjištěno, že byla sepsána a podepsána žalovaným a adresována [právnická osoba] Ve vyjádření ze dne 9. 8. 2019 žalovaný uvádí, že dne 26. 5. 2019 vozidlo bylo třeba nastartovat za účelem odblokování převodovky a brzdy, pak bylo nataženo pomocí lana na odtahové vozidlo a převezeno do areálu firmy žalovaného, jelikož autorizovaný autoservis byl ten den, tj. v neděli, zavřený. [příjmení] způsobem bylo vozidlo v areálu žalovaného složeno. Následujícího dne muselo být nastartováno pomocí startovacích kabelů a opět došlo k odblokování převodovky a brzd. Pak bylo nataženo pomocí lana na odtahové vozidlo a převezeno do autoservisu [anonymizována dvě slova] [obec] a jelikož v servisu se již nepodařilo nastartovat, požádal řidič o pomoc při spuštění vozidla pracovníky servisu. Poté bylo vozidlo složeno na parkovací plochu servisu. Ve vyjádření ze dne 21. 8. 2019 žalovaný prohlašuje, že způsobil škodu na vozidle žalobkyně, kdy při potřebné a nezbytné manipulaci s poškozeným vozidlem během neděle a pondělí, tj. od převzetí vozidla od klienta až do předání do servisu, došlo zřejmě k poškození motoru. Ve vyjádření ze dne 10. 9. 2019 žalovaný prohlašuje, že způsobil škodu na vozidle žalobkyně. Vozidlo správně nemělo být nastartováno a k odtahu měl být použit odtah ramenem. Z důvodu, že odtah byl proveden klasickým způsobem, muselo být vozidlo k odblokování převodovky několikrát nastartováno, což způsobilo zadření motoru.

9. Dále bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně uplatnila jako poškozená u [právnická osoba] z titulu pojištění žalovaného z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu podnikání nárok na náhradu škody v souvislosti s poškozením vozidla žalobkyně při provádění jeho odtahu a dále, že žalobkyně vedla s pojišťovnou prostřednictvím svého zástupce rozsáhlou e-mailovou i listovní korespondenci od června 2019 do ledna 2020, zasílala pojišťovně podklady, např. zakázkový list. Tato zjištění vyplývají z e-mailové korespondence s pojišťovnou, z dopisů zástupce žalobkyně s pojišťovnou ze dne 18. 11. 2019 a ze dne 26. 11. 2019 a 28. 1. 2020. Pojišťovna taktéž vedla korespondenci s žalovaným a dopisem ze dne 16. 10. 2019 odmítla odpovědnost žalovaného za vniklou škodu, kdy nebylo shledáno porušení povinnosti žalovaným dle § 2910 občanského zákoníku a nebyla shledána příčinná souvislost mezi manipulací s vozidlem při odtahu a zadřením motoru, kdy dle pojišťovny bylo technicky nepřijatelné, aby po nastartování motoru čtyřikrát na velmi krátkou dobu pro odblokování převodovky došlo k zadření motoru. Toto stanovisko žalobkyně tlumočila i zástupci žalobkyně, který s tímto postojem nesouhlasil v dopise ze dne 18. 11. 2019.

10. Ze sdělení [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno ohledně zaslaných záznamů o pohybu vozidla žalobkyně v době od 26. 5. 2019 do 31. 5. 2019 následující: Systém rozlišuje stav vypnutí a zapnutí zapalování a nikoli nastartovaný a vypnutý motor, při vypnutém zapalování jsou zaznamenávány GPS souřadnice pouze v případě, kdy dojde k poplachové události„ změna polohy“ a systém situaci vyhodnotí jako pokus o krádež. Systém vždy zaznamenává zapnutí a vypnutí zapalování. Pokud vozidlo ujede vzdálenost kratší než 2 000 metrů, může a nemusí být průjezdní bod zaznamenán. Přesnost ujeté vzdálenosti záleží především na kvalitě GPS signálu, který je přijímán, a na obecných vlastnostech přesnosti systému určení polohy GPS. Všechny časové údaje ve zprávě ze dne 18. 8. 2021 byly uvedeny v místním čase (středoevropském letním), naopak časové údaje ve zprávě ze dne 18. 11. 2021 byly uvedeny v universálním čase UTC. U vozidla žalobkyně je zaznamenána jízda dne 26. 5. 2019 od 16:32 hod. do 16:42 hod., kdy bylo zapalování vypnuto v místě [obec], [ulice a číslo]. Následně na témže místě je zaznamenáno 3 x zapnutí a vypnutí zapalování a to od 16:51 do 16:53, od 17:19 od 17:21 a od 17:30 do 17:33 hodin, a to aniž by byl zaznamenán jakýkoliv pohyb vozidla. Následně došlo k přemístění vozidla bez zapnutého zapalování do místa [obec], [ulice], kde došlo téhož dne ke dvěma zapnutím a vypnutím zapalování, od 17:58 do 17:59 hod. (s ujetím vzdálenosti 951 m) a od 18:01 do 18:03 hod. (bez zaznamenaného pohybu). Další den na stejném místě došlo ke čtyřem zapnutím a vypnutím zapalování: od 16:09 do 16:15, od 16:15 do 16:16, od 16:18 do 16:18 a od 16:20 do 16:21 hodin, pouze u posledních dvou je zaznamenán pohyb vozidla (115 m, resp. 123 m). Následně je zaznamenán pohyb vozidla se zapnutým zapalováním mezi místy [obec], [ulice] a [obec], [ulice a číslo] dne 27. 5. 2019 mezi 16:23 a 17:02 hodin. V místě [obec], [ulice a číslo] je následně téhož dne zaznamenáno 13 případů zapnutí a vypnutí zapalování, a to tři v době mezi 17:04 a 17:24 hod. v rozsahu celkem 12 minut a následně 10 v době mezi 19:45 a 20:36 hod. v rozsahu celkem 20 minut. Ve dnech 28. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 31. 5. 2019 je vozidlo v klidu a dne 29. 5. 2019 jsou evidovány celkem 4 případy zapnutí a vypnutí zapalování v době od 12:58 do 12:58, od 13:08 do 13:10, od 13:19 do 13:21 a od 14:53 do 14:53 hodin a dále pohyb vozidla od 13:09 do 13:10 hodin.

11. Z listin, které jsou součástí spisu [právnická osoba], bylo zjištěno následující: ze záznamu o prohlídce ze dne 8. 10. 2019 je patrné stanovisko pojišťovny k pojistné události, kdy pojišťovna vychází z toho, že žalovaný své zavinění na vzniklé situaci nevidí. K nastartování vozidla v době, kdy bylo v držení žalovaného, došlo pouze několikrát a vždy na dobu pár vteřin z důvodu vyřazení a v době, kdy bylo vozidlo zaparkováno u žalovaného, s vozidlem nikdo nepohyboval ani nezapínal zapalování. V době převozu do autoservisu z [obec] vozidlo nastartováno nebylo. Celkem bylo vozidlo nastartováno asi po dobu jedné minuty v období, kdy bylo v držení žalovaného. Z kalkulace opravy [číslo] ze dne 15. 10. 2019 vyplývá, že [právnická osoba] vyčíslila náklady na opravu vozidla žalobkyně na částku 379 518 Kč. Z likvidační zprávy – škoda na vozidle [právnická osoba] bylo zjištěno, že pojišťovna vyčíslila škodu na vozidle ve výši nákladů na jeho opravu na 313 651 Kč. Z listiny označené jako nová objednávka [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o objednávku odtahu vozidla žalobkyně dne 26. 5. 2019, která byla zaslána formou e-mailu žalovanému od [anonymizována dvě slova] uvedeného dne v 17:00 hod. s tím, že poškozené vozidlo se mělo nacházet v [obec] – [část obce], ul. [ulice a číslo], jako cílové místo byl určen servis [ulice a číslo], [část obce] a [část obce], událost byla vyhodnocena jako běžná porucha – vozidlo na vozovce, BMW, turbo, jedna osoba.

12. Ze záznamů telefonických hovorů bylo zjištěno následující: dne 26. 5. 2019 telefonoval jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] asistenční službě s požadavkem na zajištění odtahu vozidla žalobkyně [značka automobilu], [registrační značka], které přestalo jet. Situaci popisoval tak, že všude jsou mraky kouře, motor běží, ale výkon nemá žádný, auto je nepojízdné. Zmiňoval se, že již volal servisnímu technikovi, který mu sdělil, že zřejmě se jedná o poruchu turbodmychadla. Jednateli žalobkyně bylo sděleno, že má nárok na odtah v hodnotě do 4 000 Kč. Dále jednatel žalobkyně popisoval své umístění na ul. [příjmení] u bývalého dolu [anonymizováno]. Další hovor byl ze dne 16. 9. 2019 mezi zaměstnancem [právnická osoba] panem [jméno] a žalovaným. Pracovník pojišťovny v něm uvádí, že obdrželi vyjádření žalovaného k věci a řeší stanovení právního nároku a případné odpovědnosti žalovaného. Žalovaný potvrzuje, že věděl, že u vozidla byla hlášena porucha turbodmychadla. Své zavinění spatřoval v tom, že neměl vozidlo startovat, což nedodržel. Zdůvodnil to tím, že nevěděl, že motor je bez oleje. Pracovník pojišťovny uvedl, že nevidí důvod odpovědnosti žalovaného za vniklou závadu, a to zadřený motor. Odtah vozidla žalobkyně provedla na základě e-mailové objednávky od [anonymizována dvě slova], ve které bylo uvedeno, že se jedná o poruchu turbodmychadla. Pracovník žalobkyně sděluje, že je pravděpodobné zamítnutí žádosti o pojistné plnění a to vzhledem k tomu, že žalovaný nevěděl, že nemá s vozidlem startovat. Žalovaný sděluje zaměstnanci pojišťovny, že jednatel žalobkyně mu v rámci prvního telefonického hovoru sděloval, že není třeba, aby přijel na místo s autem s rukou, že jeho vozidlo lze nastartovat a odbrzdit. Telefonní hovor ze dne 15. 10. 2019 je mezi stejnými osobami. Pracovník pojišťovny sděluje žalovanému stanovisko pojišťovny, že žalovaný nenese odpovědnost za zadřený motor vozidla žalobkyně. Žalovaný popisuje průběh odtahu včetně odvozu vozidla do autoservisu, kdy mu měl řidič druhého dne sdělovat, že opětovně nejde nastartovat vozidlo a následně se toto podařilo v autoservisu za pomoci mechanika a vozidla, které přivezl. Dle žalovaného odvoz vozidla do servisu prováděl pan [celé jméno svědka]. Pracovník pojišťovny sděluje, že za pár vteřin na volnoběhu nemohlo dojít k zadření motoru a že žalovaný ještě obdrží písemné vyrozumění o zamítnutí požadavku na výplatu pojistného plnění. Žalovaný uvádí, že jednatel žalobkyně jej tlačil do uplatnění nároku u pojišťovny. Vyjádření, která žalovaný zasílal pojišťovně, formuloval jednatel žalobkyně. Žalovanému neustále telefonoval, požadoval, aby nahlásil pojistnou událost s tím, že z vyplaceného plnění mu je ochoten poskytnout nějakou částku, a to 50 000 Kč, což žalovaný dle svých slov jednoznačně odmítl.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bývalého zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že prováděl odtah vozidla žalobkyně dne 26. 5. 2019 z místa poruchy vozidla do sídla žalovaného v [obec]. V SMS zprávě s objednávkou mu bylo sděleno, že se jedná o vozidlo [anonymizováno] s poruchou motoru nebo turbodmychadla. Následně volal panu [příjmení], který mu sdělil, že auto s hydraulickou rukou by bylo zbytečné, že mu svítí kontrolka motoru nebo turba. Pan [anonymizováno] na místě nastartoval motor a najel s vozidlem na plošinu odtahového vozu. V [obec] pak svědek sjel s vozidlem z plošiny dolů na neutrál, ujetá vzdálenost byla asi 8 metrů, motor běžel normálně. Obvyklá praxe byla taková, že způsob odtahu řešil svědek s klientem, složitější případy pak s žalovaným. Svědek neupozornil pana [příjmení] na případné konsekvence nevhodného postupu při nakládání vozidla, nebyl na to čas. Pak [příjmení] odmítl i použití vrátku. Druhý den odvoz vozidla do autoservisu prováděl pan [jméno] [příjmení]. Svědek byl nepřímo přítomen jednání jednatele žalobkyně pana [příjmení] s žalovaným. Jednání probíhalo venku, svědek seděl v autě, slyšel o částce 50 000 Kč a pojišťovně, z čehož nabyl dojmu, že jednatel žalobkyně nabízel žalovanému částku 50 000 Kč, pokud nahlásí poruchu vozidla žalobkyně jako pojistnou událost na své pojišťovně. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno svědka], zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že jel v jednom vozidle s [celé jméno svědka] v době, kdy jemu přišla SMS zpráva s objednávkou odtahu vozidla žalobkyně a slyšel i následný hovor pana [celé jméno svědka] s jednatelem žalobkyně, který sděloval, že nejspíš má poruchu turba nebo motoru. Uváděl, že auto s hydraulickou rukou nebude potřeba a že na plošinu odtahového vozu najede. [příjmení] odtahu vozidla svědek [celé jméno svědka] přítomen nebyl. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že prováděl převoz vozidla žalobkyně dne 27. 5. 2019 z [obec] do [obec]. V [obec] startoval přes startovací kabely a po zařazení neutrálu natáhl vozidlo žalobkyně navijákem na plošinu. Svědek vyloučil, že by převoz vozidla prováděl při jeho běžícím motoru. V [obec] vozidlo nešlo nastartovat, podařilo se to až s pomocí pracovníka servisu, zřejmě dle popisu svědka se jednalo o pana [celé jméno svědka], a za pomocí startovacích kabelů, s autem pak sjel z plošiny dolů a předal jej pracovníkovi servisu.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], přijímacího technika [právnická osoba], bylo zjištěno, že telefonicky hovořil s jednatelem žalobkyně ohledně poruchy vozidla, a to ještě před provedením odtahu. Dle popisu pana [příjmení], že auto ztratilo výkon, začalo se kouřit z výfuku, svědek usoudil, že se může jednat o poruchu turbodmychadla a sdělil jednateli žalobkyně, ať s vozidlem nestartuje, nepokračuje v jízdě a volá asistenční službu k zajištění odtahu vozidla. Svědek následně instruoval mistra pana [celé jméno svědka], že odtahová služba přiveze vozidlo žalobkyně s poruchou motoru nebo turbodmychadla. Svědek nebyl přítomen při předání vozidla do servisu a podrobnosti o poruše vozidla zná pouze zprostředkovaně od pana [celé jméno svědka], který mu sděloval, že auto bylo dovezeno s vybitou baterií, byly problémy se sundáním vozidla z plošiny, automatická převodovka byla odblokována, až když už auto bylo složeno na zem, po natlačení vozidla do dílny se bezúspěšně pracovníci servisu pokusili protočit motor, ale ten už byl tvrdý. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], mistra dílny v [právnická osoba], bylo zjištěno, že u předání vozidla žalobkyně odtahovou službou přítomen nebyl. Od pana [celé jméno svědka] věděl, že na vozidle je problém s motorem. Auto odblokovali zajišťovací pákou. Na měrce motorového vozidla nebyl patrný žádný olej, proto jej z motoru vypustili a bylo jej pouze asi 1,5 litru, přičemž normální stav je 6,5 litrů. Snažili se mechanicky protočit motor, ale nešlo to, byl tvrdý. Po odmontování ventilátoru bylo vidět, že turbodmychadlo má rozpadlé lopatky. Autobaterie byla vybitá. V případě problémů s motorem mají pracovníci servisu zakázáno startovat motor vozidla, to muselo tedy být do dílny natlačeno. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], automechanika [právnická osoba], bylo zjištěno, že byl přítomen při předávání vozidla žalobkyně odtahovou službou žalovaného dne 27. 5. 2019. Vozidlo žalobkyně sjelo z plošiny po vlastních kolech. Mohlo to však trvat delší dobu. Bylo slyšet, že řidič vozidla odtahové služby neustále cvaká po startéru, ale motor nebylo slyšet nastartovat. Je možné, že se mu podařilo motor nastartovat na krátkou chvíli a protočit jej, což stačilo k zařazení neutrálu a sjetí vozidla. Asi po hodině, co vozidlo stálo na odstavné ploše, jej natlačili na dílnu, převodovku odblokovali za použití bezpečnostní páky. O startování vozidla se nepokoušeli, to je zakázáno. Motor nešlo mechanicky protočit, byl už tvrdý.

15. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 3. 2020, která byla téhož dne podána na poště jako doporučená zásilka a dle sdělení pošty byla dne 31. 3. 2020 připravena k vyzvednutí žalovaným, k čemuž však nedošlo, a zásilka byla následně vrácena zpět odesílateli. Opětovně byl žalovaným zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailu ze dne 9. 4. 2020, který si dle potvrzení téhož dne přečetl.

16. Soud neshledal žádné důvody pro pokračování ve znaleckém dokazování a ustanovení znalce či znaleckého ústavu za účelem vypracování revizního znaleckého posudku ke znaleckým posudkům znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný žádným relevantním způsobem nezpochybnil závěry znalce ani jím zvolené metody. Pokud žalovaný namítal, že nebyl znalcem osloven před vypracováním znaleckého posudku, k tomu soud uvádí, že znalec byl řádně vyslechnut u jednání, kterého se žalovaný, resp. jeho zástupce, účastnil a měl možnost klást znalci doplňující a upřesňující otázky k již vypracovaným znaleckým posudkům či odbornému vyjádření. Znalec absenci oslovení žalovaného v průběhu vypracovávání posudků zdůvodnil tím, že měl k dispozici jeho písemné vyjádření k věci, které žalovaný zaslal pojišťovně. Znalec se u jednání taktéž vypořádal s námitkou žalovaného, že při stanovení obvyklé ceny vozidla před poškozením nebyla zohledněna porucha turbodmychadla, pro kterou byla volána odtahová služba žalovaného. Znalec tuto námitku vyvrátil a poukázal na snížení obvyklé ceny vozidla a tato snížení řádně odůvodnil.

17. Soud vyhodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Klíčové po skutkové stránce byla zjištění o tom, zda vozidlo žalobkyně bylo opakovaně startováno a zda bylo s ním popojížděno v době od započetí odtahu po složení vozidla v autoservise a také zjištění ohledně způsobu provedení nakládky vozidla, jeho převozu a složení v autoservisu. Za zcela objektivní důkaz v tomto směru soud považuje záznamy o pohybu vozidla poskytnuté [právnická osoba] [právnická osoba]. Tento důkazní prostředek má však určité limity, jak bylo při dokazování zjištěno, a to pokud se jedná o přesnost a úplnost zjištění o pohybu vozidla na kratší vzdálenosti. Předně systém nerozlišuje mezi spuštěným motorem a toliko zapnutým zapalováním, přičemž, jak uvedl znalec [příjmení] [celé jméno znalce], k poškozování motoru a k jeho postupnému zadírání mohlo docházet pouze, pokud byl motor spuštěn a nikoli pouze při zapnutém zapalování. Systém vyhodnocoval jako pohyb vozidla se spuštěným motorem i situaci, kdy vozidlo se zapnutým zapalováním bylo přepravováno jako náklad nebo bylo s ním pohybováno nikoli silou vlastního motoru. Dále pak byly zjištěny určité nepřesnosti v poloze vozidla dle zaznamenaných souřadnic GPS. Například v době mezi 2:54 hod. a 15:13 hod. dne 30. 5. 2019 nemělo dojít k žádnému pohybu vozidla a změně jeho polohy, nicméně souřadnice umístění vozidla vykazují odchylku řádu několika desítek metrů. To bylo zjištěno ze soudem vyhotovených snímků map s přesně uvedenou polohou vozidla dle souřadnic GPS zaznamenaných v záznamu o pohybu vozidla. Tedy vzhledem k nepřesnosti systému měření přesné polohy vozidla nelze činit jednoznačně závěry o pohybu tohoto vozidla, pokud se mělo jednat o pohyb nepatrný v řádu jednotek či desítek metrů. Zaznamenaná ujetá vzdálenost 951 metrů dne 26. 5. 2019 je však vzdáleností výrazně delší než mohla činit nepřesnost souřadnic při měření polohy vozidla. Soud tedy dospěl k závěru, že je tímto zaznamenán skutečně pohyb vozidla žalobkyně vlastní silou tj. se spuštěným motorem. Žalovaný sice uváděl, že vozidlo odtahové služby mohlo vycouvat až na hlavní silnici a najet zpět při manévrování před složením vozidla žalobkyně v sídle žalovaného, čímž mohlo ujet přibližně 200 metrů, ale je třeba zdůraznit, že převoz vozidla žalobkyně z [obec] do [obec] byl prováděn při vypnutém zapalování a nebyl důvod je zapínat před započetím samotného sjíždění vozidla žalobkyně z plošiny odtahového vozu. K ujetí vzdálenosti 951 metrů došlo nejpozději 25 minut po vyjetí z [obec], kde vozidlo zastavilo pro poruchu, a tedy zaznamenané popojíždění s největší pravděpodobností souviselo s procesem složení vozidla v areálu sídla žalovaného a jeho zaparkováním. V tomto ohledu tedy neobstojí výpověď svědka [celé jméno svědka], který se zmiňoval o možném ujetí osmi metrů při složení vozidla na zem. Soud po vyhodnocení důkazů dospěl k závěru, že vozidlo žalobkyně bylo přepravováno dne 27. 5. 2019 z [obec] do [obec] se spuštěným motorem. Ze záznamu o pohybu vozidla je možno zjistit toliko, že vozidlo bylo převáženo se zapnutým zapalováním. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypověděl, že není žádný důvod k převozu vozidla pouze se zapnutým zapalováním (a současně vypnutým motorem), naopak důvodem pro převoz vozidla s běžícím motorem by mohla být snaha vyhnout se předpokládaným problémům při dalším nezbytném startování v autoservise při skládání vozidla, které již při své nakládce v sídle žalovaného muselo být startováno pomocí startovacích kabelů. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že se stává, že vozidla jsou převážena se zapnutým zapalováním a staženým okénkem, ale odtah vozidla žalobkyně z [obec] do [obec] dne 26. 5. 2019 byl jim prováděn při vypnutém zapalování, nebyla zde tedy zřejmě ani další den obava z možného zablokování vozidla při převozu a nezbývá než dovodit, že převoz vozidla byl proveden se spuštěným motorem. Dalším podpůrným důkazem pro toto zjištění je prokázané vybití autobaterie vozidla žalobkyně při jeho přivezení do autoservisu. V řízení nebylo prokázáno, že by motor vozidla byl nastartován poté, co vozidlo bylo předáno [právnická osoba] Slyšení zaměstnanci shodně vypověděli o zákazu startování vozidla, u kterého je předpoklad poruchy motoru. Pokusy zaměstnanců o mechanické protočení motoru nebyly úspěšné. Pohyb vozidla nevyplývá ani ze záznamu o poloze vozidla. Případy zapínání zapalování byly vysvětleny potřebou provést diagnostiku vozidla a další servisní úkony. Záznam o pohybu vozidla dne 29. 5. 2021 mezi 13:09 13:10 hodin nepovažuje soud za průkazný s ohledem na velmi malou vzdálenost mezi bodem startu a cílem, která činila několik metrů, a mohlo se jednat o nepřesnost v zaměření souřadnic GPS.

18. Na základě provedeného dokazování a po vyhodnocení důkazů shora uvedeným způsobem dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný jako provozovatel odtahové služby provedl odtah pro poruchu odstaveného vozidla žalobkyně a to dne 26. 5. 2019 z [obec], [příjmení] ulice do svého sídla v [obec] a následujícího dne z [obec] do autoservisu [právnická osoba] Odtah objednal jednatel žalobkyně prostřednictvím asistenční služby pojišťovny. Žalovaný byl upozorněn na poruchu turbodmychadla vozidla žalobkyně. Žalovaný provedl naložení vozidla žalobkyně jeho najetím na plošinu odtahového vozu, obdobným způsobem bylo složeno v sídle žalovaného, kde bylo následně s vozidlem popojížděno. Další den bylo potřeba k jeho nastartování startovacích kabelů, vozidlo bylo převáženo do [obec] s nastartovaným motorem. Po složení vozidla v autoservise s ním nebylo startováno a ještě týž den bylo zjištěno zadření motoru. Zadření motoru bylo způsobeno jeho nedostatečným mazáním, z důvodu poškození turbodmychadla docházelo k nasávání motorového oleje do sací soustavy. Hodnota vozidla před zadřením motoru činila 286 700 Kč, hodnota upotřebitelných zbytků vozidla po zadření motoru činila 51 700 Kč, náklady na opravu vozidla činily 359 400 Kč. Žalovaný byl vyzván žalobkyní dopisem odeslaným dne 26. 3. 2020 k náhradě škody ve výši 235 000 Kč ve lhůtě do 3. 4. 2020.

19. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný nese odpovědnost za vzniklou škodu, a to jak podle ust. § 2913 o. z., tak podle ust. § 2944 o. z., které je ve vztahu k ust. § 2913 o. z. ustanovením speciálním. V řízení byla prokázána existence smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, kdy žalovaný se zavázal provést odtah vozidla žalobkyně z místa jeho odstavení pro poruchu do autoservisu v [obec]. Tomuto závěru soudu o existenci smluvního vztahu mezi účastníky nebrání skutečnost, že ke sjednání smlouvy došlo prostřednictvím asistenční služby pojišťovny, a že cena za odtah vozidla byla placena z pojištění žalobkyně, která měla sjednán pojistný limit pro odtah nepojízdného vozidla. V prvotním telefonickém hovoru pan [příjmení] vystupoval jako jednatel žalobkyně, tj. vlastníka vozidla. V rámci tohoto hovoru konkretizoval svůj požadavek na odtah vozidla včetně místa, kam má být přepraveno. Žalovaný odpovídá za škodu vzniklou poškozením vozidla v době od jeho převzetí (započetí jeho nakládky) do předání autorizovanému autoservisu (ukončení jeho skládání), a to jednak dle ust. § 2913 o. z., kdy se jedná o objektivní odpovědnost za porušení smluvní povinnosti, v tomto případě provést řádně odtah vozidla a předat jej autoservisu v nezhoršeném technickém stavu, tak i dle speciálního ust. § [číslo], kdy se jedná o objektivní odpovědnost za škodu na převzaté věci, kdy přitom žalovaný věc převzal ke splnění svého závazku, tj. provedení odtahu předmětného vozidla. Žalovaný porušil svou povinnost předat vozidlo žalobkyně v nezhoršeném technickém stavu autoservisu, a to za situace, kdy jej předal se zadřeným motorem. V řízení nebylo prokázáno, že by vozidlo bylo úspěšně nastartováno ještě poté, co bylo předáno autoservisu. Naopak bylo prokázáno, že s vozidlem bylo opakovaně startováno, a to v době od příjezdu vozidla odtahové služby žalovaného na místo, kde došlo k zastavení vozidla žalobkyně, až do doby, co vozidlo bylo složeno na odstavné parkoviště autoservisu [právnická osoba] Odtah vozidla žalobkyně dne 26. 5. 2019 a jeho následný převoz další den do [obec] prováděli zaměstnanci žalovaného [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], nicméně žalovaný za své zaměstnance odpovídá dle ust. § 2914 věta první o. z., kdy dle tohoto ustanovení, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou, stejně jako by jí způsobil sám. Dále má soud v řízení za prokázanou příčinnou souvislost mezi způsobem provádění odtahu vozidla žalobkyně žalovaným a vzniklou škodou. Odborným vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho následným výslechem u jednání bylo zjištěno, že opakovaným startováním motoru se zničeným turbodmychadlem docházelo k odsávání motorového oleje z mazací soustavy motoru do sacího potrubí, a to tak až došlo k zadření motoru v důsledku nedostatečného mazání. Tento závěr je podporován i skutečností, že vozidlo bylo dovezeno do autoservisu se zcela vybitou autobaterií, přičemž předchozího dne žádné problémy v tomto směru hlášeny jednatelem žalobkyně nebyly. Dle znalce [příjmení] [jméno] vybití autobaterie bylo způsobeno opakovanými pokusy o nastartování již zadírajícího se motoru, který vyvíjel stále větší odpor a pobíral stále větší množství elektrického proudu z autobaterie při pokusech o jeho startování. Soud podotýká, že žalovaný je odborníkem v oblasti odtahu vozidel a měly by mu být známy základní postupy při nakládání s automobily s různými typy poruch. Žalovaný byl jednoznačně srozuměn s důvodem odstavení vozidla žalobkyně, kdy se mělo jednat o poruchu turbodmychadla. Toto žalovaný sám připustil v hovorech s pracovníkem pojišťovny. Taktéž v e-mailové objednávce odtahové služby je uvedeno, že vozidlo má zřejmě poruchu turbodmychadla. Žalovaný tedy měl jako odborník zvolit správný postup při provádění odtahu, zejména pokud se jedná o odblokování automatické převodovky a odbrzdění vozidla, a toto neměl činit tak, že opakovaně prováděl startování motoru vozidla. Stejně tak měl před započetím odtahu upozornit jednatele žalobkyně na jeho zřejmě nevhodné pokyny, pokud se jedná o způsob naložení vozidla žalobkyně na plošinu odtahového vozu a měl zabránit jednateli žalovaného v nastartování vozidla a k jeho najetí na plošinu, případně jej alespoň upozornit na možné důsledky jeho konání. Řidič odtahové služby přitom vypověděl, že na instruování jednatele žalobkyně a jeho poučení o nevhodnosti jeho pokynu„ nebyl čas“ a že tedy ani nezabránil startování vozidla jednatelem žalobkyně, ani jej nepoučil o možných důsledcích takového to jednání ve vztahu k technickému stavu vozidla. Dle znalce [příjmení] [jméno] je běžným následkem poruchy turbodmychadla postupné vysávání motorového oleje z mazací soustavy do sacího potrubí, přičemž však nelze jednoznačně určit, po jak dlouhé době chodu motoru dojde k jeho zadření, kdy na toto má vliv jednak výše otáček motoru, jednak naklonění motoru, jeho stav apod. Dále bylo prokázáno, že vozidlo žalobkyně bylo minimálně vícekrát startováno i v areálu sídla žalovaného a bylo s ním popojížděno. Žalovaný nese odpovědnost za složení vozidla v autoservise, případná pomoc pracovníka autoservisu (dodání startovacích kabelů) nevylučuje odpovědnost žalovaného za celý proces složení vozidla z plošiny odtahového vozu až do momentu jeho předání autoservisu. Jediný liberační důvod dle ust. § 2944 o. z., tj. že ke škodě by došlo i jinak, se v tomto případě neuplatní, jelikož bylo v řízení prokázáno, že poškození vozidla žalobkyně a tedy i vznik škody přímo souvisí se žalovaným zvoleným způsobem provedení odtahu tohoto vozidla.

20. V řízení dále byla zjištěna výše vzniklé škody na vozidle, a to znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který určil obvyklou cenu před poškozením, tj. zadřením motoru na 286 700 Kč, kdy přitom zohlednil poškození vozu, pro které byla volána odtahová služba, tj. poškození turbodmychadla. Dále stanovil obvyklou cenu použitelných zbytků vozidla na 51 700 Kč, a tedy výše majetkové újmy vzniklé poškozením činí rozdíl mezi těmito dvěma částkami, tj. 235 000 Kč. Dále znalec stanovil výši nákladů na opravu vozidla na 632 900 Kč a po korekci nákladů na materiál na 359 400 Kč, kdy tedy náklady na opravu vozidla i při zohlednění korekce nákladů na materiál výrazně převyšují obvyklou cenu před poškozením a jedná se tedy o tzv. totální škodu, u které oprava věci je neekonomická. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši 235 000 Kč předžalobní upomínkou ze dne 26. 3. 2020, která byla dle doručenky téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného a k jejímu doručení, a to bez ohledu na skutečnost, zda žalovaný se s ní seznámil či nikoliv, došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. dne 31. 3. 2020, tj. před uplynutím lhůty k úhradě stanovené žalobkyní v této předžalobní výzvě, tj. do 3. 4. 2020. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 235 000 Kč z titulu náhrady škody na vozidle, které převzal ke splnění svého závazku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 4. 4. 2020 až do zaplacení, a dále k zaplacení částky 1 200 Kč jako paušalizovaných nákladů na uplatnění pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož v daném případě se jedná o pohledávku na náhradu škody ze vzájemného závazku podnikatelů, přičemž žalovaný svůj závazek vykonával v rámci své podnikatelské činnosti.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši 216 577,20 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 9 400 Kč, hotové výdaje vynaložené na znalecké posudky a odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] v celkové výši 12 971,20 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 152 790 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 5 100 Kč, náhradu za ztrátu času stráveného cestami k jednáním soudu ve výši 1 000 Kč, cestovné k jednáním soudu ve výši 1 611 Kč a dále částku odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovného dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 33 705 Kč, přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registrace plátce DPH. Hotové výdaje, tj. proplacení ceny znaleckých posudků a odborného vyjádření, doložila žalobkyně fakturami a výpisy z účtu. Účtovaná částka 12 971,20 Kč obsahuje již daň z přidané hodnoty. Odměna za jeden úkon právní pomoci činí 9 260 Kč dle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem 17 úkonů právní pomoci, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení v elektronickém platebním rozkaze (odměna byla přiznána v poloviční výši, provedený úkon soud hodnotí jako účelný za situace, kdy v době podání odvolání žalobkyně nemohla vědět, že elektronický platební rozkaz bude následně zrušen pro nedoručitelnost žalovanému), účast u jednání dne 27. 10. 2020, další poradu s klientem dne 11. 2. 2021 (doloženou písemným potvrzením), sepis repliky k vyjádření žalovaného ze dne 27. 2. 2021, účast u jednání dne 30. 6. 2021 (odměna a režijní paušály přiznány jako za 4 úkony, jelikož jednání trvalo celkem 6 hodin 35 minut, a to od 8:00 do 11:10 hod. a od 11:45 do 15:10 hod.), sepis podání ze dne 20. 7. 2021, účast u jednání dne 15. 10. 2021 (odměna a režijní paušály přiznány jako za 2 úkony, jelikož jednání trvalo déle než dvě hodiny), účast u jednání dne 21. 4. 2022 (odměna a režijní paušály přiznány jako za 2 úkony, jelikož jednání trvalo déle než dvě hodiny), a účast u jednání dne 25. 5. 2022. Cestovné a náhrada za ztrátu času byly přiznány za celkem pět jízd zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k pěti jednáním ve věci, a to ve dnech 27. 10. 2020, 30. 6. 2021, 15. 10. 2021, 21. 4. 2022 a 25. 5. 2022. V případě cestovného a náhrady za ztrátu času se soud odchýlil od vyúčtování provedeného zástupcem žalobkyně a délku trasy a čas nutný k jejímu projetí soud stanovil dle plánovače tras na www.mapy.cz, dle kterého cesta ze sídla zástupce žalobkyně k Okresnímu soudu v Karviné za použití osobního automobilu trvá 28 minut a je dlouhá 23,7 km (tj. se zaokrouhlením 24 km). Soud dále při stanovení výše cestovného vycházel z průměrné spotřeby vozidla zástupce žalobkyně 6,6 litru nafty na 100 km při ceně paliva dle příslušné vyhlášky platné ke dni konání jednotlivé jízdy (31,80 Kč za 1 litr v roce 2020, 27,20 Kč za 1 litr v roce 2021, 36,10 Kč za 1 litr v dubnu 2022 a 47,10 Kč za 1 litr v květnu 2022), s připočtením paušální náhrady za 1 ujetý kilometr dle příslušné vyhlášky (4,20 Kč za 1 km v roce 2020, 4,40 Kč za 1 km v roce 2021 a 4,70 Kč za 1 km v roce 2022). Náhrada za ztrátu času byla přiznána v rozsahu 10 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu, tj. za 5 jízd z [obec] do [obec] a zpět. Náhradu dalších nákladů řízení žalobkyně neúčtovala a dle obsahu spisu ji nárok na náhradu dalších nákladů ani nevznikl. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.

22. Soud dále podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal procesně neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů vynaložených státem na dokazování, kdy se jedná o částku 1 766,84 Kč, která byla proplacena jako znalečné [celé jméno znalce].