26 C 210/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem titul Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí titul. jméno příjmení příjmení bytem adresa o zaplacení částky 10 787,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 787,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 787,15 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 601,63 Kč od 2. 1. 2020 do 17. 3. 2020 a z částky 3 814,48 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 12 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Ustanovenému opatrovníkovi žalované advokátce titul. jméno příjmení příjmení se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 192 Kč, která jí bude proplacena po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 4. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 10 787,15 Kč a 10 % úroku z prodlení z částky 14 601,63 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě žalované na adrese adresa. Neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou číslo dne 26. 6. 2019. Dle kontroly žalovaná prováděla neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, kdy bylo zjištěno neoprávněné připojení odběrného místa k distribuční síti. Přívodní a odvodní fázové vodiče byly vodivě spojeny v ochranné krabici KP01, která byla osazena po demontovaném elektroměru. Fázové vodiče byly spojeny přiložením k sobě. Neoprávněně odebíraná elektřina byla využívána v bytě číslo bez měření spotřeby. Odběr bez měřícího zařízení byl zdokumentován a ukončen za přítomnosti Policie ČR. Žalovaná neoprávněně odebrala 670,68 kWh elektřiny, přičemž výpočet spotřeby byl proveden v souladu s platnou vyhláškou. Škoda z neoprávněného odběru elektřiny činí 3 814,48 Kč. Částka 10 787,15 Kč představuje náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení a případné znalecké posudky. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobkyní fakturou ze dne 17. 7. 2019 číslo. Žalovaná byla žalobkyní následně vyzvána k náhradě škody v celkové výši 14 601,63 Kč fakturou ze dne 11. 12. 2019 číslo splatnou dne 1. 1. 2020. Rozhodnutím stát. instituce bylo prokázáno, že žalovaná se dopustila předmětného jednání a o přestupku bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 16. 12. 2019 č.j. SMK/184503/2019, které nabylo právní moci dne 7. 2. 2020. Tímto rozhodnutím bylo žalované taktéž uloženo uhradit škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 3 814,48 Kč.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2021 č.j. 26 C 210/2020-36, které nabylo právní moci dne 9. 2. 2020, byl žalované ustanoven opatrovník z řad advokátů, a to vzhledem k tomu, že žalované se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, tj. na adresu adresa žalované, Slovensko. Opatrovník žalované ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Pouze namítal, že úrok z prodlení by měl být přiznán až v návaznosti na doručení předžalobní upomínky či žaloby žalované. Dále namítal, že nebylo prokázáno doručení faktury ani upomínky žalované a není zřejmé, kdy skutečně došlo k doručení předžalobní upomínky žalované. Opatrovník dále podotkl, že by soud měl zjistit, zda činnost prováděná ve vztahu k žalované byla vymezena ve smlouvě, která byla žalobkyní předložena a zda tato činnost nevyplývá pouze z ceníku. Dále opatrovník žalované navrhoval, aby soud zvážil přiznání žalobkyni náhrady nákladů řízení za situace, kde první prokazatelně odeslanou upomínkou byla až předžalobní výzva a žalovaná předtím o dlužné částce neměla ponětí.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná má bydliště na území Slovenské republiky a jedná se pravděpodobně o státní občanku Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve otázkou, zda je dána pravomoc soudu České republiky k projednání a rozhodnutí v této věci a dále pak, podle kterého právního řádu bude věc posouzena. Pravomoc českých soudů a konkrétně Okresního soudu v Karviné je dána na základě článku 7 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti je příslušný soud místa, kde došlo nebo mohlo dojít ke škodné události. Věc byla posouzena podle českého právního řádu s ohledem na článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EES) číslo ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazky, dle kterého ve věcech odpovědnosti za škodu je rozhodné právo země, kde škoda vznikla, tedy právo České republiky.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: rozhodnutí Magistrátu města Karviné, odboru správního ze dne 16. 12. 2019, které nabylo právní moci dne 7. 2. 2020, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 26. 6. 2019, protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 26. 6. 2019, výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, faktury číslo ze dne 11. 12. 2019, předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020 včetně podacích archů ze dne 27. 2. 2020, upomínky ze dne 14. 1. 2020, čestného prohlášení ze dne 31. 1. 2020, plné moci ze dne 6. 5. 2014, faktury číslo ze dne 17. 7. 2019, výpisu z účtu žalobkyně ze dne 21. 8. 2019, rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 1. 4. 2014 včetně přílohy číslo ceníku služeb a oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 17. 12. 2018. Jiné důkazy nebyly v řízení ani po poučení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z rozhodnutí stát. instituce, odboru správního ze dne 16. 12. 2019 č.j. SMK/184503/2019 bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná shledána vinnou tím, že se úmyslně dopustila přestupku proti majetku tím, že v době od 27. 3. 2019 do 26. 3. 2019 v obec část obce na ul. adresa neoprávněně odebírala elektrickou energii v bytě číslo bez měření spotřeby, kdy tímto jednáním úmyslně způsobila škodu ve výši 3 814,48 Kč poškozené společnosti právnická osoba, tedy svým jednáním úmyslně způsobila škodu na cizím majetku krádeží a dále byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku 3 814,48 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 2. 2020. Z protokolu o kontrole odběrného místa, kterou provedla společnost právnická osoba dne 26. 6. 2019 bylo zjištěno, že touto kontrolou bylo zjištěno a zadokumentováno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace bez měřícího zařízení. Jednofázové neoprávněné napojení bylo provedeno v nezajištěném elektroměrovém rozvaděči, v nezajištěné krabici KP01. Neoprávněně odebíraná elektřina byla využívaná v bytě číslo bez měření spotřeby. Stejné závěry jsou patrné i z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa. Z rámcové smlouvy o poskytovaní služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů z distribuční soustavy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1. 4. 2014 mezi žalobkyni jako objednatelem a společnostmi právnická osoba a právnická osoba jako dodavateli ve sdružení. Účelem smlouvy byla kontrola odběrných míst objednatele za účelem řešení neoprávněných odběrů netechnických ztrát v distribuční soustavě objednatele. Předmětem smlouvy bylo poskytování služeb v oblasti kontroly odběrných míst, řešení neoprávněných odběrů a netechnických ztrát v distribuční soustavě včetně zamezení netechnickým ztrátám a pokračování neoprávněných odběrů a projednání výstupu z kontroly odběrného místa se zákazníkem. Dle ceníku služeb cena za službu označenou jako„ odběr bez měřícího zařízení (není smluvně ujednáno) neoprávněný odběr zjištěn“, činila 9 040 Kč bez DPH s tím, že dle oznámení dodavatele ze dne 17. 12. 2018 byla tato cena za službu snížena o částku 8 915 Kč bez DPH. Žalobkyně udělila plnou moc společnosti právnická osoba pro provádění kontroly odběrných míst dne 6. 5. 2014. Fakturou číslo ze dne 17. 7. 2019 vyúčtovala společnost právnická osoba žalobkyni cenu za kontroly provedené v období června 2019, kdy celková částka činila 6 875 460 Kč, přičemž seznam kontrol obsahuje i kontrolu číslo provedenou dne 26. 6. 2019 s cenou služby 8 915 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 1. 8. 2019 bylo zjištěno, že téhož dne byla uhrazena částka 6 875 460 Kč, a to společnosti právnická osoba pod variabilním symbolem číslo. Fakturou číslo ze dne 11. 12. 2019 splatnou dne 1. 1. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované náhradu škody za neoprávněný odběr v odběrném místě číslo na adrese adresa, kdy náhrada škody za neoprávněný odběr činila 3 133,48 Kč bez DPH, náklady zjišťování neoprávněného odběru 8 915 Kč bez DPH a daň z elektřiny 18,98 Kč bez DPH, tj. celkem 12 067,46 Kč bez DPH, resp. 14 601,63 Kč s 21 % DPH. Doručení nebo odeslání této faktury žalované nebylo v řízení prokázáno. Údaje uváděné ve faktuře odpovídají listině označené jako„ výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ ze dne 5. 12. 2019 O úhradu dlužné částky v celkové výši 14 601,63 Kč byla žalovaná žalobkyní upomínána upomínkou ze dne 14. 1. 2020, jejíž doručení či alespoň odeslání žalované nebylo v řízení prokázáno. O úhradu částky 10 787,15 Kč byla následně žalovaná upomínána předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020, která byla dle poštovních podacích archů odeslána dne 27. 2. 2020 na adresy adresa, ulice a číslo, Slovenská republika.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou co do základu. Soud nepřiznal žalobkyni pouze část uplatněných úroků z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v odběrném místě v obec. Soud v tomto směru vycházel zejména z k důkazu čteného rozhodnutí přestupkového orgánu, kterým je soud vázán, pokud se jedná o závěr, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu a tímto spáchala přestupek proti majetku, tj. krádež. V řízení bylo prokázáno taktéž provedení kontroly odběrného místa dne 26. 6. 2019, při kterém byl zjištěn předmětný neoprávněný odběr. Kontrolu prováděla společnost, která uzavřela jako jeden z dodavatelů v rámci sdružení smlouvu se žalobkyní o zajištění provádění kontrol odběrných míst. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila další společnosti ze sdružení provádějícího kontroly odběrných míst částku za kontroly provedené v průběhu června 2019, kdy seznam provedených kontrol obsahoval i kontrolu v odběrném místě žalované. Cena za provedenou kontrolu odběrného místa činí dle připojeného ceníku 8 915 Kč bez DPH, tj. 10 787,15 Kč s DPH. Předmětem tohoto řízení nebyla částka 3 814,48 Kč, tj. náhrada škody za spotřebovanou elektřinu, která byla žalobkyni přiznána již shora citovaným přestupkovým rozhodnutím. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 10 787,15 Kč z titulu náhrady nákladů za provedení kontroly včetně úroku z prodlení z této částky a dále úrok z prodlení z částky 3 814,48 Kč, to vše od 2. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalované vyúčtovala celkovou náhradu škody ve výši 14 601,63 Kč s DPH, která obsahovala jak cenu za spotřebovanou elektřinu, tak i náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru a daň z elektřiny. Žalobkyně však neprokázala řádné doručení či odeslání faktury žalované bezprostředně po jejím vystavení a před datem splatnosti v ní uvedeném. Taktéž žalobkyně neprokázala odeslání či doručení žalované upomínky ze dne 14. 1. 2020. Soud tak vycházel, pokud se jedná o splatnost v řízení uplatněné pohledávky, až z předžalobní upomínky, která byla dle podacího archu odeslána dne 27. 2. 2020 na adresu žalované jak v obec, tak i v anonymizováno na Slovensku. Jelikož žalovaná není k trvalému pobytu hlášena v obec, ale na shora uvedené adrese v anonymizováno, což vyplývá ze sdělení registru obyvatel Slovenské republiky ze dne 6. 11. 2020, k doručení došlo 15. pracovní den od odeslání, tj. 16. 3. 2020. Následující den nastala splatnost uplatněné pohledávky a nejpozději od 18. 3. 2020 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 10 785,15 Kč. Úrok z prodlení z této částky tak byl přiznán až ode dne 18. 3. 2020, a to v požadované sazbě 10 % ročně v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobu zamítl co do požadovaného úroku z prodlení z částky 10 787,15 Kč za předcházející období, tj. od 2. 1. 2020 do 18. 3. 2020, jelikož nebylo prokázáno doručení jakékoliv dřívější výzvy k úhradě částky 10 787,15 Kč žalované. Soud taktéž žalobu zamítl co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 3 814,48 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, jelikož v řízení nebylo prokázáno doručení žalované jakékoliv výzvy k úhradě částky 3 814,48 Kč, tj. náhrady škody za spotřebovanou elektřinu. Tato částka sice byla vyúčtována v předmětné faktuře a následně byla zmiňována v upomínce ze dne 14. 1. 2020. Doručení těchto listin žalované však nebylo v řízení prokázáno. Naopak v předžalobní upomínce byla žalovaná žalobkyní vyzvána pouze k úhradě částky 10 787,15 Kč, kdy žalobkyně se zmiňuje o faktuře číslo splatné dne 1. 1. 2020, kdy současně uvádí, že bylo zjištěno, že žalovaná dluží částku 10 787,15 Kč a tudíž nikoli vyšší, tj. původně vyúčtovanou částku 14 601,63 Kč.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Předmětem řízení byly dva nároky, a to jednak na zaplacení částky 10 787,15 Kč s příslušenstvím a dále na zaplacení úroku z prodlení z částky, která nebyla předmětem tohoto řízení, tj. částky 3 814,48 Kč, a to za dobu až do zaplacení, tj. za dobu bez výslovného určení její délky a soud tak při hodnocení procesního úspěchu účastníků vycházel z pětinásobku roční výše tohoto uplatněného nároku, tj. z částky 1 907,24 Kč (3 814,48 Kč x 5 x 10 %). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 787,15 Kč, tj. 85 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 1 907,24 Kč, tj. 15 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 70 % nákladů řízení (85 – 15). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 12 368 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 6 480 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 1 200 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 1 600 Kč, cestovného k jednání soudu ve výši 4 661 Kč, a dále z částky odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 928 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupkyně žalobkyně předložila soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 7 a § 13 odst. 3 advokátního tarifu za 4 úkony právní pomoci (příprava, převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu), přičemž odměna za jeden úkon činí 1 620 Kč (vypočteno ze základu 12 694,39 Kč, tj. součtu částek 10 787,15 Kč a 1 907,24 Kč jako úroku z prodlení z částky 3 814,48 Kč za pět let), režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč. Náhrada za ztrátu času byla přiznána za 16 půlhodin strávených cestou z obec do obec a zpět po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovné bylo přiznáno za jízdu osobním automobilem z obec do obec a zpět při ujetí celkem 790 km při průměrné spotřebě 5,4 l benzínu číslo km, ceně benzínu dle platné vyhlášky, tj. 27,80 Kč za 1 litr s připočtením paušální náhrady 4,40 Kč za jeden ujetý kilometr. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznaná částka 12 368 Kč, tj. 70 % z celkové částky nákladů řízení 17 669 Kč.

8. Soud přiznal ustanovené opatrovnici žalované odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 3 192 Kč, kdy se jedná o odměnu a režijní paušály za dva úkony právní pomoci (příprava, převzetí zastoupení a účast u jednání soudu). Odměna za jeden úkon činí 1 296 Kč, kdy tato byla vypočtena ze základu 12 694,39 Kč, tj. odměna 1 620 Kč, která byla následně ponížena o 20 % dle ust. § 12a odst. 1 advokátního tarifu. Režijní paušál za 1 úkon činí 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.