Okresní soud v Karviné · Rozsudek

26 C 298/2021

č. j. 26 C 298/2021-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-03 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2021:26.C.298.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného v Tunisku, které bylo hluboce a trvale rozvráceno. Soud se opřel o § 755 odst. 1 o. z., podle něhož je rozvod možný, pokud soužití manželů není možné obnovit. Rozhodnutí bylo založeno na prohlášení manželky, výpovědi svědka a skutečnosti, že manželé již více než osm let žijí odděleně a nemají společné děti ani majetek. Soud uplatnil české právo podle § 49 a § 50 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, protože manželka má trvalý pobyt v České republice a manžel má povolený pobyt na jejím území. Náhrada nákladů řízení byla zamítnuta podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, LL.M., Ph.D. sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželů celé jméno manželky, dříve příjmení, rozené příjmení a jméno jméno celé jméno manželky, uzavřené dne datum v Tunisu (Tunisko), se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 domáhala se manželka rozvodu manželství uzavřeného dne 17. 8. 2013, což odůvodnila tím, že manželství je hluboce rozvráceno a účastníci již žijí odděleně. Manžel se k návrhu nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se účastníci ani zástupce manželky nedostavili přes řádné a včasné předvolání. Zástupce manželky neúčast svoji i své klientky omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Manžel svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením oddacího listu ze dne 6. 12. 2013 a přísežného prohlášení manželky ze dne 11. 10. 2021 a dále výslechem svědka jméno příjmení. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Soud neprováděl důkaz výslechem účastníků. Manžel byl v řízení zcela pasivní, doručováno mu bylo pouze fikcí a adresa jeho skutečného aktuálního pobytu není známa. Manželka dlouhodobě žije ve příjmení jméno a její příjezd do obec k jednání soudu by byl značně neekonomický a taktéž komplikovaný s ohledem na aktuální protipandemická opatření. Její výslech byl v dostatečné míře nahrazen písemným prohlášením o průběhu manželství a doplněn výslechem svědka z řad blízkých příbuzných, který se mohl v dostatečně podrobné míře vyjádřit k průběhu manželství účastníků a k příčinám jeho rozvratu. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: účastníci dle oddacího listu uzavřeli manželství dne datum v Tunisu (Tunisko). U manžela se jednalo o manželství první, u manželky o druhé, předchozí bylo rozvedeno. Z manželství účastníků nepocházejí žádné děti. Z prohlášení manželky bylo zjištěno, že manželé ukončili soužití a vedení společné domácnosti dne 10. 7. 2015. Manželé nemají nic společného, ani děti, ani majetek, a jedná se pouze o formální svazek. Z výpovědi svědka jméno příjmení, otčíma manželky, bylo zjištěno, že účastníci se poznali v Tunisku, kde byla manželka na dovolené. Asi rok po uzavření manželství trvalo vyřizování dokladů, aby manžel mohl přicestovat do České republiky. Mezitím manželka bydlela v obec a manžel v Tunisku. Když se manžel přistěhoval do České republiky, účastníci spolu žili v nájemním bytě v obec. Manžel nepracoval, asi měl takovou povahu a byl na to zvyklý ze svého domova. V roce 2015 manželé odcestovali do příjmení jméno. Manžel však byl napoprvé vrácen z letiště s ohledem na problémy s doklady. Asi půl roku ještě spolu bydleli ve příjmení jméno. Manžel se následně odstěhoval a někam odcestoval. Nikomu nic neřekl, ani své manželce. Od té doby účastníci spolu nežijí, ani se nekontaktují. Jelikož manželka je státním občanem České republiky s trvalým pobytem ve anonymizována dvě slova příjmení jméno a anonymizováno země, a manžel je tuniským státním občanem s povoleným pobytem na území České republiky, zabýval se soud nejprve otázkou, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí v této věci a následně, podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Jelikož ani Tunisko, ani příjmení jméno nejsou členy Evropské unie, soud aplikoval ustanovení zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to za situace, kdy zde není žádná dvou či vícestranná mezinárodní dohoda uzavřena mezi Českou republikou a Tuniskem, resp. Velkou Británii. Dle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou občany. Jsou-li občany různých států, řídí se právem státu, v němž mají obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Manželé jsou občany různých států, mají obvyklý pobyt v různých zemích a za této situace se osobní poměry řídí českým právním řádem. Dle § 50 odst. 1 tohoto zákona, rozvod se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Pravomoc českých soudů je dána na základě § 47 odst. 1 tohoto zákona, za situace, kdy manželka je stále občanem České republiky a manžel má v České republice obvyklý pobyt, resp. nebylo zjištěno, že by poté, co mu byl povolen pobyt na území České republiky, se manžel z České republiky trvale odstěhoval. Věc tedy byla rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, v jehož obvodu má manžel stále hlášen trvalý pobyt, a to podle českého právního řádu. Podle ust. § 755 odst. 1, věta první občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno, a to do té míry, že nelze reálně očekávat obnovení soužití. Soud přihlédl k jednoznačnému postoji manželky, pasivitě manžela v průběhu řízení, dlouhé době, která uplynula od ukončení soužití, a skutečnosti, že manželé nemají společné děti. Příčiny rozvratu spatřuje soud v odlišných představách manželů ohledně společného soužití, které do jisté míry bylo důsledkem toho, že manželé pocházejí ze dvou značně rozdílných etnik a kultur. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití, rozhodl o rozvodu manželství účastníků. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Zvláštní poučení Pokud je v občanském průkazu účastníka řízení o rozvod zapsán údaj o jeho rodinném stavu, je tento účastník povinen do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, popřípadě magistrát města, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu, o vydání nového občanského průkazu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit příslušnému obecnímu úřadu pověřenému vést matriku, že přijímá zpět své dřívější bezprostředně předcházející příjmení. Manžel, který by se rozhodl pro opětovné přijetí předcházejícího příjmení, je povinen požádat příslušný obecní úřad o vydání nového občanského průkazu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.