26 C 417/2020
č. j. 26 C 417/2020-16
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 110 § 137 § 142 § 202
- o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, 348/2005 Sb. — § 10 § 7
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 885,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 810 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z této částky ve výši 75,66 Kč, a to z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od srpna 2019 do ledna 2020 po 135 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků od ledna 2019 a zmiňované poplatky neuhradil přes písemnou výzvu. Úroky z prodlení žalobkyně kapitalizovala za dobu od prvního dne prodlení až do dne vyhotovení žaloby, tj. 15. 10. 2020. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Svoji neúčast neomluvili. Soud neshledal důvody pro přerušení řízení podle § 110 o. s. ř., jelikož žalovaný je v řízení zcela pasivní a není zde tedy předpoklad pro případné mimosoudní vyřešení sporu. Zástupce žalobkyně souhlasil s možností rozhodnutí bez nařízení jednání, z čehož lze dovozovat, že se jednání ve věci zúčastnit nechtěl. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2020 a upomínky [jméno] ze dne 15. 3. 2020 včetně dodejky. Jiné důkazy nebyly účastníky navrženy. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: dle výpisu z evidence České pošty je žalovaný poplatníkem televizních poplatků od ledna 2019, přičemž jako adresu svého bydliště uvedl [obec], [ulice a číslo]. Z výzvy k úhradě ([jméno]) ze dne 15. 3. 2020 bylo zjištěno, že touto listinou žalobkyně prostřednictvím České pošty vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu neuhrazených televizních poplatků. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána jako doporučená zásilka a k jejímu uložení došlo dne 18. 3. 2020. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. Žalovaný je poplatníkem televizních poplatků, přihlásil se do evidence vedené Českou poštou a vznikla mu tedy povinnost platit koncesionářské poplatky, které od ledna 2008 činí 135 Kč měsíčně. Žalovaný netvrdil, že by poplatky za období uvedené v žalobě uhradil, taktéž netvrdil, že by měl být osvobozen od placení koncesionářských poplatků. Ohledně výše dlužné částky proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně a z jí předložených listin. Splatnost poplatků je vždy k 15. dni toho kterého měsíce, a to v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. Od 16. dne měsíce je tedy žalovaný v prodlení. Žalobkyně splnila zákonem danou povinnost vyzvat žalovaného k úhradě dlužné částky a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu, na kterou je vázáno právo žalobkyně domáhat se svého práva u soudu. Výzva k úhradě byla odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného, kterou uvedl v přihlášení do evidence poplatníků. Zásilka byla žalovanému řádně doručena. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 810 Kč z titulu dlužných televizních poplatků, a to včetně zákonných úroků z prodlení, a to s ohledem na ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Soud konstatuje, že propočet požadovaných úroků z prodlení provedený žalobkyní za dobu do dne podání žaloby ve výši 75,66 Kč je zcela správný a odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 126 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 400 Kč, dva režijní paušály po 100 Kč, to vše za dva úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč. Osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně je evidováno u zdejšího soudu pod Spr. 557/2007. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.