26 C 469/2022
č. j. 26 C 469/2022-17
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, 348/2005 Sb. — § 10 § 7
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 26 730 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 683,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 038 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 10. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 26 730 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 953,30 Kč, a to z titulu neuhrazených televizních poplatků za dvě čtvrtletí po 13 365 Kč za 33 televizních přístrojů, kdy splatnost poplatku nastala dne 15. 1. 2022 a 15. 4. 2022. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků od 1. 1. 2015 a v tomto řízení uplatněné poplatky neuhradila ani přes písemnou výzvu. Úroky z prodlení žalobkyně kapitalizovala za dobu od prvního dne prodlení až do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 14. 10. 2022.
2. Žalovaná v odporu proti ve věci vedenému elektronickému platebnímu rozkazu namítala, že již není vlastníkem bytového domu pro seniory v [obec] na adrese [ulice a číslo], jelikož nemovitost dne 3. 11. 2021 prodala novému vlastníkovi, a to včetně veškerého příslušenství s touto spojeného.
3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České televize ze dne 23. 9. 2022, přehledu předpisů a plateb ze dne 6. 10. 2022 a předžalobní upomínky ze dne 7. 6. 2022 včetně doručenky. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo zjištěno, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků, a to u celkem 33 přijímačů od ledna 2015, a odhlásila se v červnu 2022. Z přehledu předpisů a plateb bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby žalované za televizní poplatky od roku 2015 do konce roku 2021, naopak za rok 2022 neeviduje žádnou platbu. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 26 730 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků za 33 přijímačů, a to za dvě čtvrtletí roku 2022 začínající měsíci lednem a dubnem po 13 365 Kč. Dle doručenky byla tato upomínka doručena žalované do její datové schránky dne 8. 6. 2022.
6. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků celkem 33 přijímačů a vznikla jí tak povinnost platit koncesionářské poplatky, které od ledna 2008 činí 135 Kč měsíčně za jeden přijímač, resp. 405 Kč čtvrtletně za jeden přijímač. Soud považuje za dostačující důkaz k prokázání tvrzení o přihlášení se žalované jako poplatníka televizních poplatků, předložené potvrzení o přihlášení poplatníka, byť bylo vytvořeno samotnou žalobkyní, avšak byl k tomu připojen i přehled předpisů a plateb, ze kterého je patrné, že žalovaná hradila koncesionářské poplatky za období let 2015 až 2021 a ani žalovaná samotná nijak nezpochybnila své přihlášení za poplatníka televizních poplatků v rámci svého vyjádření a odporu proti platebnímu rozkazu. Žalovaná netvrdila, že by poplatky za období prvních dvou čtvrtletí roku 2022 žalobkyni uhradila. Námitky uváděné žalovanou v odporu proti platebnímu rozkazu jsou zcela irelevantní a ani nebyly soudu nijak doloženy. Prodej nemovitosti, ve které se měl nacházet dům pro seniory v [obec], nic nemění na tom, že žalovaná až do doby svého případného odhlášení byla i nadále poplatníkem televizních poplatků. Dále i ze skutečnosti, že došlo k prodeji nemovitosti, nelze dovozovat, že by žalovaná sama o sobě přestala být vlastníkem 33 televizních přijímačů, kdy tyto v žádném případě nelze považovat za příslušenství prodávané nemovitosti. Žalovaná tedy neprokázala, ani že by se řádně odhlásila jako poplatník televizních poplatků již za období od ledna 2022, ani svá tvrzení ohledně prodeje nemovitosti či prodeje televizních přijímačů. Za této situace nárok žalobkyně se jeví soudu zcela důvodným. Splatnost televizních poplatků je vždy k 15. dni toho kterého měsíce, a to v souladu s ust. § 7 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. od 16. dne měsíce je tedy žalovaná v prodlení. Žalobkyně splnila zákonem danou povinnost vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky a poskytnout jí k tomu přiměřenou lhůtu, na kterou je vázáno právo žalobkyně domáhat se svého práva u soudu. Výzva k úhradě byla doručena žalované do její datové schránky dne 8. 6. 2022. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 26 730 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků a dále k zaplacení požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Soud přitom konstatuje, že propočet požadovaných úroků z prodlení provedený žalobkyní za dobu do dne podání žaloby ve výši 1 953,30 Kč je zcela správný a odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení v celkové výši 5 038 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 070 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 2 780 Kč, režijní paušály ve výši 500 Kč a dále částku odpovídající 20 % dani z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu). Odměna a režijní paušály za první dva z těchto úkonů byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu, tj. odměna za jeden úkon 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon 100 Kč. Naopak odměna za sepis vyjádření k odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu byl přiznán dle § 7 advokátního tarifu ve výši 2 180 Kč a režijní paušál za tento úkon ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.