26 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 121,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 11 121,50 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4 978,07 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na soudním poplatku z žaloby částku 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 2. 2026 domáhala se žalobkyně (pod tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, .) po žalovaném zaplacení částky 11 121,50 Kč spolu s 11,5% úrokem z prodlení z částky 4 978,07 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 10. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 36 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný čerpal úvěr v částce 5 000 Kč dne 13. 10. 2024. Žalovaný na jistinu úvěru uhradil celkem 89,57 Kč. Celková dlužná částka ve výši 11 121,50 Kč sestává z jistiny ve výši 4 910,43 Kč, smluvního úroku ve výši 6 143,43 Kč, poplatku ve výši 67,64 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 034,98 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že žalobkyni zaplatil již 9 500 Kč a požadovaná žalobou částka je neúměrně vysoká.

3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svoji neúčast omluvila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 10. 2024, souhlasu se zpracováním osobních údajů, všeobecných obchodních podmínek, informací pro spotřebitele, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpisu o posouzení úvěruschopnosti, listiny označené jako „identifikované příjmy – příjmové transakce na účtu“, obecných principů posuzovaní a filozofie společnosti, přílohy – předpisu denních splátek, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, upomínky ze dne 11. 8. 2025, předžalobní upomínky ze dne 14. 12. 2025 včetně potvrzení o podání, výpisu BankID, sdělení , právnická osoba, . ze dne 29. 4. 2026 a osmi potvrzení o transakci ze dne 11. 6. 2026. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 10. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným (tehdy jménem , jméno FO, ) jako úvěrovaným. Úvěrující se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec k čerpání až do výše 36 500 Kč. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného přes jeho bankovní identitu. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobkyně dne 13. 10. 2024 poukázala na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 5 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, . O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní výzvou ze dne 14. 12. 2025. Z potvrzení o transakci bylo zjištěno, že žalovaný uhradil ze svého účtu žalobkyni následující částky pod variabilním symbolem , var. symbol, : 1 019,26 Kč dne 7. 11. 2024, 429,16 Kč dne 5. 12. 2024, 1 663,04 Kč dne 11. 12. 2024, 1 609,46 Kč dne 10. 1. 2025, 1 609,52 Kč dne 8. 2. 2025, 1 559,89 Kč dne 10. 3. 2025 a 1 661,89 Kč dne 10. 4. 2025, tj. celkem 9 548,22 Kč.

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z následujících informací: žalovaný žije ve čtyřčlenné domácnosti, celkový měsíční příjem žalovaného činí 17 361 Kč, měsíčně vynakládá na splátky úvěrů 0 Kč, na bydlení 2 000 Kč, na další nezbytné výdaje 0 Kč a na ostatní zbytné výdaje 1 000 Kč. Výši měsíčního příjmu žalobkyně ověřila z přehledu příjmových transakcí na účtu, nicméně z této listiny nelze ověřit, zda se skutečně jedná o mzdu žalovaného anebo platby na účet s jiným účelem, případně přeposílání finančních prostředků mezi účty žalovaného či jiných osob. Žalovaný uvedl u jednání, že žádné informace ani potvrzení o příjmu žalobkyni neposkytl7. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale žalovaný potvrdil uzavření smlouvy. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.

8. Žalobkyně nezjišťovala řádně výši a zdroj pravidelného příjmu žalovaného, kdy se spokojila pouze s přehledem příchozích plateb na účet žalovaného, ze kterého však nelze seznat, zda se jedná o mzdu žalovaného. Pokud se jedná o pravidelné výdaje žalovaného, žalobkyně vůbec nezkoumala jejich skutečnou výši ani strukturu a spokojila se s kusým prohlášením žalovaného a s vlastním výpočtem minimálních, a tedy ne obvyklých, výdajů žalovaného. Vzhledem k neexistenci zjištění ohledně příjmů a pravidelných výdajů žalovaného má soud za to, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný totiž na splátkách úvěru uhradil žalobkyni více, než kolik činila výše vyčerpaného úvěru. Jelikož tedy žalovanému nevzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně plně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

11. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 800 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. a) sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč.