27 C 125/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa vedlejší účastník na straně žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), a to k jejich ruce společně a nerozdílně částku 19 900 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 19 900 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům a) a b) částku 100 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 100 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení a 10% úrok z prodlení p.a. z částky 20 000 Kč od 18. 11. 2019 do 9. 12. 2019, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům a) a b) na nákladech řízení částku 62 586,42 Kč k rukám právního zástupce žalobců a) a b) do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na nákladech řízení za znalecký posudek částku 2 402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2020 domáhali se žalobci a) a b) na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnili tím, že dne 18. 9. 2019 se stala dopravní nehoda v Orlové, na ulici Slezské mezi vozem zn. SAAB 900i II, [registrační značka] řízeným žalobcem č.1 [celé jméno žalobce] a vozem zn. Ford Tranzit CUSTOM, [registrační značka], řízený p. [jméno] [příjmení]. Viníkem nehody byl řidič cit. Fordu. Provozovatelem Fordu a pojištěným u České Pojišťovny je žalovaný. Předmětnou událost žalovaný ohlásil u České pojišťovny, poj. událost č. [anonymizována dvě slova]. Dopisem ze dne 3. 10. 2019 bylo žalobcům, jako vlastníkům totálně poškozeného vozu (SJM), oznámeno, že cena jejich vozu byla stanovena na částku 30 000 Kč, bylo jim následně zasláno pojistné plnění ve výši 27 700 Kč a zbytková hodnota vozu byla stanovena na 2 300 Kč. Žalobci se stanovenou výši škody nesouhlasí, když dle jejich přesvědčení pojistné plnění bylo podhodnoceno nejméně o 20 000 Kč. Žalobci uvádí, že předmětný vůz SAAB 900i II, 16V 110kW, rok výroby 1998, najeto měl 257 249 km, ve vyšší výbavě, s manuální klimatizací, s airbagem řidiče, byl v celkově lepším stavu. Žalobci tvrdí, že vůz mohl být v provozu ještě nejméně cca 10 let bez větší údržby. Vůz žalobci zakoupili jako ojetý v roce 2011 za částku 50 000 Kč, do auta poté žalobci postupně investovali dalších Kč 40 000 Kč např. do brzd, předních ramen tlumičů, výfuku, čerpadla. Původní cena auta byla cca 800 000 Kč. Pro informaci soudu uvádíme, že i ceníková nabídka z autobazarů u auta značky žalobců se standardně pohybuje v rozmezí 50 000 Kč až 60 000 Kč. Žalobci podotýkají, že již v roce 2010 měli pojistnou událost z titulu dopravní nehody a tehdy rovněž obdrželi pojistné plnění, které dle jejich následného zjištění neodpovídalo ceně auta a tehdy bohužel si to nechali líbit. Žalobci vyzvali žalovaného dopisem ze dne 18. 11. 2019 k úhradě doplatku 20 000 Kč v termínu do 9. 12. 2019. Žalovaný plnění svým dopisem ze dne 25. 11. 2019 odmítl. Žalobci se proto domáhají částky 20 000 Kč s příslušenstvím soudní cestou.

2. Žalovaný uvedl, že v prvé řadě žalovaný vyslovuje nedostatek své procesní pasivní legitimace. Subjekt označený žalobci v žalobě, není vlastníkem vozidla, o němž žalobci tvrdí, že bylo účastníkem dopravní nehody ze dne 18. 9. 2019. V souvislosti s nedostatkem své procesní pasivní legitimace, navrhuje žalovaný, aby byla žaloba vůči němu v plném rozsahu zamítnuta. Z procesní opatrnosti však žalovaný sděluje soudu, že věcně se žalobními tvrzeními nesouhlasí, žalobci žádným způsobem svůj nárok na doplatek ve výši 20 000 Kč nedokládají. Žalovaný je přesvědčen, že vyplacené pojistné plnění ze strany pojišťovny je adekvátním plněním ve vztahu ke zjištěné škodě na vozidle žalobců. Dále navrhnul vstup společnosti [právnická osoba] jako vedlejšího účastníka na straně žalované.

3. Vedlejší účastník na straně žalované se svým vstupem do řízení souhlasil. K věci uvedl, že dne 18. 9. 2019 došlo k dopravní nehodě, při které řidič vozidla tov. zn. Ford Transit, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo Ford“) způsobil poškození vozidla tov. zn. SAAB, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo SA“), ve vlastnictví žalobců. Vozidlo Ford je ve vlastnictví žalovaného, který je pojistníkem vedlejšího účastníka, a proto byla tato pojistná události nahlášena vedlejšímu účastníkovi. Ten ji zaevidoval pod [číslo] (dále jen„ PU“). Vedlejší účastník v rámci šetření PU dospěl k závěru, že škoda na Vozidle SA je takového rozsahu, že oprava je již vzhledem ke stáří a stavu Vozidla SA nerentabilní, a proto věc vyhodnotil jako totální škodu. K tomu vedlejší účastník pro pořádek uvádí, že postup v takovýchto případech je následující. Při poškození vozidla se vždy nejprve stanoví obvyklá cena vozidla v době před poškozením. Rovněž se stanoví náklady, které by bylo nutné vynaložit na opravu vozidla do stavu před poškozením. Vyčíslí se cena zbytků vozidla (cena vozidla po jeho poškození). Následně se porovná cena vozidla v době před poškozením a cena opravy. Je-li cena opravy vyšší, než cena vozidla, jedná se o totální škodu. Pojistné plnění se pak určí tak, že od obvyklé ceny vozidla v době před poškozením se odečte cena zbytků. Vedlejší účastník vychází jednak ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle § 2952 občanského zákoníku platí, že poškozenému se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Dle § 2969 občanského zákoníku se při určení výše škody vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co musel poškozený k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Za účelně vynaložené náklady se nepovažují náklady na opravu, které by přesáhly hodnotu věci. Zároveň v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, platí, že obvyklou cenou je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného nebo obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. S ohledem na výše uvedené tak lze říci, že skutečnou škodou je škoda spočívající ve zmenšení majetkového stavu žalobců, která vznikla právě v důsledku předmětné PU. Jedná se o majetkovou hodnotu nutnou k vyvážení toho, že (v případě PU) nedošlo k uvedení Vozidla v jeho předešlý stav. Při výpočtu pojistného plnění (tedy určení skutečné škody, která žalobcům vznikla) tedy vedlejší účastník vycházel jednak z ustanovení občanského zákoníku, jednak ze Znaleckého standardu č. I /2005 vydaného Ústavem soudního inženýrství VUT v Brně. Obvyklá cena Vozidla byla stanovena při zohlednění aktuálního stavu trhu v České republice ke dni jeho poškození. Jedná se tedy o cenu, za kterou by bylo možné Vozidlo na trhu prodat. Při určení takové ceny se zohledňují tržní nabídky srovnatelných vozidel, které poškozenému Vozidlu odpovídají dle značky, typu motoru, roku výroby, počtu najetých kilometrů, výbavy a dalších specifik. Rovněž se zohledňuje zejména škodní historie, původ Vozidla, celkový počet majitelů. Zároveň je nutné vzít v potaz, že cenová nabídka vozidel nerovná se automaticky jejich prodejní cena. Naopak, cena realizovaného prodeje bývá zpravidla nižší, než za jakou jsou vozidla nejprve inzerována. Obvyklá cena Vozidla byla se zohledněním všech relevantních faktorů stanovena na 30 000 Kč. Při jejím určování hrála velkou roli skutečnost, že Vozidlo v době PU již bylo poškozeno. Jednalo se o poškození předního nárazníku, levého předního blatníku, levého boku a levého zadního blatníku a poškození disků kol, jak vyplývá ze zápisu o poškození i z fotodokumentace, kde je patrné také výrazné poškození laku. Z fotodokumentace levého zadního boku je patrné, že tloušťka laku je silně navýšena nestandardní vrstvou laku, což odpovídá již předchozímu poškození a opravě Vozidla v minulosti. Také skla předních světlometů již nebyla čirá a byla tím snížena jejich účinnost. Dále se vedlejší účastník vyjádří k některým tvrzením žalobců. Žalobci v žalobě uvádí, že Vozidlo bylo zakoupeno v roce 2011 za cenu 50 000 Kč. V žalobě pak odkazuje na stejnou částku, kterou považuje za obvyklou cenu, kterou Vozidlo mělo mít ke dni PU. Není však tržně možné, aby Vozidlo o 8 let později mělo stejnou hodnotu. Vozidlo jednak podléhá neustálému vývoji trhu, inovacím, novým výbavám, ale také technickému stavu, nájezdu kilometrů a škodní historii. To vše se na Vozidle promítlo a není tak možné, aby žalobci nyní požadovali za Vozidlo stejnou, nebo dokonce vyšší částku, než za jakou jej v roce 2011 koupili. Žalobci dále uvádějí, že do Vozidla investovali určitou částku do brzd, předních ramen tlumičů, výfuku a čerpadla. K tomuto je třeba uvést, že se nejedná o zhodnocení Vozidla, ale o nezbytné opravy (údržbu), kterou očividně bylo potřeba provést, aby byla zachována funkčnost Vozidla. Takovéto opravy však nijak nezvyšují hodnotu Vozidla. Naopak, spíše vypovídají o jeho nepříliš dobrém technickém stavu. Zároveň žalobci v žalobě uvedli některé nepravdivé, chybné, údaje. Dle technického průkazu je výkon Vozidla 96 kW – nikoliv 110 kW, rok výroby je 1997 – nikoliv 1998, a Vozidlo není možné hodnotit jako„ v lepším stavu“, a to právě vzhledem k výše uvedeným poškozením, které nijak nesouvisely s PU. Obvyklou cenu Vozidla stanovenou ve výši 30 000 Kč tak vedlejší účastník i nadále považuje za správnou a odpovídající. Hodnota zbytků Vozidla byla pak stanovena na 2 300 Kč vč. DPH, a to prostřednictvím internetové aukce TotalCar. S ohledem na vše výše uvedené má tak vedlejší účastník za to, že nárok žalobců na jakékoliv plnění ze strany žalovaného zde není, když pojistné plnění jim již bylo poskytnuto. Žaloba je tak zcela nedůvodná, a proto vedlejší účastník navrhuje, aby soud žalobu zamítl a žalovanému i vedlejšímu účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení.

4. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to pěti různých inzerátů s cenami vozidel Saab, záznamu z STK na čl. 51-58 spisu, podkladů dodaných vedl. účastníkem na čl. 62-74, fotografiemi vozidla na čl. 76-86 a 88-100, podklady Ministerstva dopravy na čl. 118-123 a a 4 fotografiemi vozidla na čl. 198 – 201 spisu. Dále soud provedl dokazování znaleckým posudkem znalce Ing. [celé jméno znalce] a znaleckým posudkem znalce Ing. [jméno] [příjmení].

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a podkladů dodaných vedlejším účastníkem na čl. 62-74 spisu vzal soud za zjištěno, že dne 18. 9. 2019 došlo v Orlové na ulici Slezské k dopravní nehodě vozidla zn. SAAB 900i II, [registrační značka] řízeného žalobcem a) a vozidla zn. Ford Tranzit CUSTOM, [registrační značka]. Viníkem nehody byl řidič Fordu. Provozovatelem Fordu a pojištěným u České Pojišťovny je žalovaný. Předmětnou událost žalovaný ohlásil u [obec] pojišťovny a byla vyřizována jako pojistná událost č. [anonymizována dvě slova]. Dopisem ze dne 3. 10. 2019 bylo žalobcům jako vlastníkům totálně poškozeného vozu oznámeno, že cena jejich vozu byla stanovena na částku 30 000 Kč, a bylo jim následně vyplaceno pojistné plnění ve výši 27 700 Kč po odečtení zbytkové hodnoty vozu stanovené na 2 300 Kč. Žalobci v dopise ze dne 18. 11. 2019 vyzvali žalovaného k úhradě doplatku hodnoty poškozeného vozidla ve výši 20 000 Kč v termínu do 9. 12. 2019. Ze znaleckého posudku znalce Ing. [celé jméno znalce] ze dne 16. 9. 2021 soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu předmětného motorového vozidla SAAB 900i II, [registrační značka], rok výroby 1997 před nehodou ve výši 31 500 Kč. Znalec posuzoval vozidlo jako celek s tím, že posuzoval i stav karoserie. Předpokládá, že když se s vozidlem před nehodou jelo, že auto bylo v pojízdném stavu. Motor a spojku nezkoumal, protože jsem neměl možnost provést zkušební jízdu a za těchto podmínek to bylo nemožné. Protože nebylo možno vozidlo dát na rampu, nebylo možno zkontrolovat a zkoumat podvozek. Navíc by bylo potřeba mít k dispozici zařízení na rozmontování, ale to se samozřejmě za daných podmínek na zahradě u žalobců udělat nedalo. Znalec vycházel z toho, že kilometry na počítadle vozidla souhlasí, a vozidlo bylo v tom stavu úměrně opotřebené. Vycházel z výchozí ceny podobných vozů ve stavu prodávaném běžným zákazníkům v nejbližší značkové prodejně v Ústí nad Orlicí, která nemají vadu, která by bránila užívání vozidla. Pokud je zmiňováno, že nahlížel na podvozek, tak vozidlo bylo na nějakém můstku, takže znalec vlezl pod auto hlavou a viděl, že jsou vyměněné brzdové trubky, které jsou tam nepochybně nové proto, že původní zrezivěly. Pokud se u auta vymění jeden díl, takto auto nezíská na hodnotě. Znalec uvádí, že největším odborníkem na vozidla zn. Saab v širokém okolí je pan [příjmení] z Ústí nad Orlicí. Ten ale není soudním znalcem. Tento typ aut Saab je na silnici vidět už málo. Měl možnost vidět cca 10, resp. větší množství Saabů ve zmiňované prodejně pana [příjmení] v Ústí nad Orlicí, kde měl tyto vozy zčásti na opravdu a zčásti na prodej. Znalec sám fotografie nepořizoval, protože se z nich nedá zjistit to, co se dá zjistit ostrým zrakem. Ale měl sebou soudní spis, v němž byly fotky, a ty p. [příjmení] ukázal. Rovněž mu řekl informace, co věděl, a shodli se na nějakém výsledku, kdy z toho vzešla právě cena vozidla, kterou znalec uvedl ve znaleckém posudku, resp. znalec p. [příjmení] mj. ukazoval doklady od pojišťovny, jak spočítala hodnotu vozidla, a pan [příjmení] vůči tomu neměl námitky. Konkrétní částku, kolik by mělo mít vozidlo cenu, p. [příjmení] neříkal. Pokud jde o cenu vozidla, oblíbené typy Saabů, které prodává a které nemají vadu karoserie ani estetické vady, prodává za cca 60 000 Kč. V takovém stavu však vozidlo žalobců nebylo, proto se jeho cena nemůže blížit k částce 60 000 Kč. Fotografie nepořizoval, protože na fotkách by nebyly vidět tloušťky laku a tmelu, které naměřil a které svědčí o velkých opravách karoserie, což svědčí o tom, že vozidlo bylo už před předmětnou dopravní nehodou bourané. Už při té první nehodě mohlo dojít k deformaci nosné části a změně polohy míst pro upevnění podvozkových částí. To už by ale vyžadovalo skutečně specializovaný servis a speciální měřící zařízení a firemní dokumentaci vozidla, aby se mohlo zjistit, zda vozidlo není křivé. Pokud žalující strana namítá, že některé části vozidla (zmiňované v části 4.1.4 posudku) nebyly prorezavělé, pak znalec uvádí, že to dovede vidět, prorezavění je jasné. Mezi rzí je třeba lak, který má změněný tvar, tak se to dá poznat. Ze znaleckého posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2022 soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu předmětného motorového vozidla SAAB 900i II, [registrační značka] před nehodou ve výši 49 900 Kč. Dvakrát konzultoval s panem [příjmení], který byl autorizovaný dovozce vozů Saab a nyní dělá jejich servis. U těchto vozů je jiná situace, než u běžných aut, protože automobilka Saab zanikla roku 2019. Auta Saab se tak dostala do sběratelské kategorie. Vzhledem k tomu, že i předtím zde bylo malé zastoupení, tak zde není zajištěn servis těchto aut, náhradní díly, nejde o auto pro běžné použití, ale spíš pro sběratele. Ze všech těchto důvodů se omezuje i jejich opravitelnost. Pokud jde o předmětné auto, to je v 100% původním stavu, v dobrém stavu. Na rozdíl od znalce [celé jméno znalce] znalec [příjmení] žádnou fatální korozi nezjistil, jsou tam jen místečka s povrchovou korozí, ale prohlížel lemy blatníků či ve dveřích a žádná koroze, která by byla do hloubky či skrz, na autě není. Nechápe měření znalce ohledně tloušťky laku, s čím chtěl tu tloušťku srovnávat. Je to původní barva. Celé měření znalce [celé jméno znalce] bylo nanic, když neměl vzorník od Saabu a tedy neměl s čím tloušťku laku srovnávat. Pokud znalec [celé jméno znalce] uváděl matný reflektor, to se může stát u plastových, ale vozidlo má skleněný reflektor, který nemůže být matný. Reflektory jsou čisté a zářivé, což je ostatně vidět i na znalcem [příjmení] pořízené fotografii. Auto by bylo super zdrojem náhradních dílů pro sběratele, protože všechny jsou to originály. Auto mělo STK. Jestli má auto 25 let, tak jenom kvůli tomu nemůžeme říct, že je horší. Při zpracování posudku znalec pracoval podle zákona 254/ 2019, podle metodiky v něm stanovené a znalecký posudek je tudíž úplný. Pro vysvětlenou dodává, že vycházel ze znaleckého standardu I/ 2022, ten je vydáván cca co 5 až 7 let VUT Brno. Tento znalecký standard vychází z citovaného zákona a jsou v něm mj. amortizační tabulky či rozdělení vozidel do kategorií. Za 30 let své praxe shromáždil spoustu materiálu při zpracovávání jiných posudků, navíc kdysi dělal posudky na tři či čtyři Saaby, byť šlo o Saab 96, dále měl k dispozici ceníky a přístup k cenám pneumatik. Pokud zmiňoval Znaleckou kancelář [příjmení], s tím kdysi pracoval ještě v ÚSMD a on pak začal dělat oceňování pro GČP. Rovněž začal pořizovat ceníky vozidel. Znalec si od něj nechal poslat originál ceníku předmětného typu vozidla v němčině a podle příslušné verze vozu provedl přepočet podle aktuálního kurzu na českou korunu. Měl k dispozici i posudek znalce [celé jméno znalce], doklady o nehodě ze servisu, velký TP a samozřejmě přístup k předmětnému autu. Ostatní náležitosti v posudku jsou přesné metodiky. Pokud je vozidlo konzistentní, vcelku, původní, tak se oceňuje jako celek. Pokud je po generálce, tak se nové díly oceňují zvlášť a zbytek jako celek. Pokud je auto rozbité, tak se oceňuje podle stavu jednotlivých skupin, protože každá skupina může být poškozena jinak. Ve znaleckém standardu jsou právě ony skupiny, přičemž každá skupina představuje nějaké procento podílu na tom vozidle. V tomto případě znalec u technického stavu neměl potřebu dávat nějakou srážku, protože stav odpovídal ujetým kilometrům a stáří. Pokud je mu vytýkáno, že se nedostatečně podrobně vyjadřoval k jednotlivým skupinám, pak uvádí, že vozidlo hodnotil právě jako celek, ne podle skupin, a hodnotil stav vozidla před nehodou. Pokud jde o nějakou korozi a v jakých místech případně byla, znalec uvedl, že vozidlo prohlédl, a pouze v zavazadlovém prostoru (vyklápí se celý zadek) v podbězích, jak jsou svary na karoserii a podběhu, viděl lehkou lišku, rezavé pásky. Ve dveřích neobjevil nic, ani v motorovém prostoru, i podběhy byly čisté. Zespodu na podlaze by se možná našlo něco od kamínků, ale nic zásadního. Žádné prorezavění či fatální poškození znalec nenašel. Jen snad v nějakých odřeninách hlubších až na plech by se možná něco našlo, ale že by zjistil děravé blatníky, to ne. Pod auto je možno vlézt, protože je na rampě, takže měl možnost prohlédnout si jej i zespod. Pokud se má vyjádřit k důvodům odlišnosti závěrů svého posudku a posudku pana [celé jméno znalce], znalec uvedl, že neví, zda znalec [celé jméno znalce] také konzultoval s panem [příjmení], který je v podstatě jediným, kdo s těmi automobily v České republice obchoduje. Znalec [příjmení] vycházel z onoho zmiňovaného ceníku, znaleckého standardu a z již zmiňované konzultace s panem [příjmení]. Dále vycházel z potvrzení pana [příjmení] z 22. 12. 2021, v němž je uvedeno, že cena těchto vozů je v roce 2019 cca 50 000 Kč (viz potvrzení je ve spise na čl. 151). Při ocenění se musí přihlédnout ke specifičnosti typu vozidla, že nejde o běžný produkční vůz, jako třeba Škoda, kterých jezdí miliony, a že těch vozidel nebylo u nás provozováno mnoho, že jde o vůz spíš pro srdcaře a že vozidlo bylo připravováno na převod do kategorie veterán, což by se stalo po 30 letech od jeho výroby. Ohodnocení znalce více odráží právě onu specifičnost předmětného vozidla i z hlediska sběratelského. Pokud jde o poškození vozidla, která cituje znalec [celé jméno znalce] v bodě [číslo], resp. v bodě 5.2. svého posudku, z nichž by vyplývalo poškození vozidla ještě před nehodou, znalec [příjmení] žádná taková poškození neviděl. Pokud je hypoteticky dotázán, zda by takové poškození mělo vliv na cenu vozidla, tak právě vzhledem k tomu, že vozidlo je v podstatě sběratelský kousek a má hodnotu právě jako originální celek, tak kdyby se něco změnilo, pak už by to nebyl originál jako celek, a hodnota by samozřejmě klesla. Pokud znalec [celé jméno znalce] naměřil různou tloušťku laku na různých dveřích a z toho dovozoval, že auto bylo přelakováno, pak znalec [příjmení] uvedl, že auto má originální lak a z tloušťky laku nelze nic dalšího dovozovat, protože i v případě, kdy se používají na lakování roboti, tak může být na různých částech auta různá tloušťka, což si ověřil i ve vlastní praxi. Tehdy se lakovalo ručně, takže různá tloušťka laku může být i z výroby. Celá karoserie je originál barva, žádnou opravu laku ve smyslu přestříkání znalec neviděl, jen opravu drobných škrábanců. Tyto opravy je vidět, byly provedeny proto, aby auto dál nekorodovalo. V kolonce TS není nic uvedeno, protože matematicky by tam byla nula, protože zde není žádná srážka za případný horší stav, ani přirážka za případný lepší stav, proto je to tam bez vyplnění. Auto odpovídá počtu kilometrů. Jak už rovněž uváděl, světlomet je skleněný, je čirý. Blinkr je z plastu, tedy je zakalený, ale je to právě doklad o jeho původnosti a originálnosti celého stavu vozidla. Nicméně jeho technický stav odpovídá provozu na silnicích, protože auto prošlo STK. S opravami takových aut se musí opatrně, protože při převedení takového auta do kategorie veterán jsou přesně dané parametry oprav, aby se zachovala původnost takového vozidla. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

7. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákona povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v převážné části důvodně. Mezi účastníky nebylo sporu, že došlo ke škodné události v důsledku dopravní nehody mezi vozidly účastníků tak, jak uvedli žalobci v žalobě, sporná byla především výše škody vzniklá na vozidle žalobců.

9. Námitku žalovaného ohledně nedostatku pasivní legitimace v tomto řízení, neboť subjekt označený žalobci v žalobě (tedy žalovaný jako fyzická osoba – nepodnikatel), není vlastníkem vozidla, o němž žalobci tvrdí, že bylo účastníkem dopravní nehody ze dne 18. 9. 2019, neboť to vlastní žalovaný jako fyzická osoba – podnikatel, soud neshledal důvodnou. Soud má za to, že jde-li o fyzickou osobu, je bez právního významu, zda je v tomto případě žalovaný v žalobě označen jako fyzická osoba – podnikatel nebo nepodnikatel, neboť jde stále o jednu a tutéž fyzickou osobu, nikoliv o dva různé právní subjekty, a v řízení nebylo pochyb, že jde o tuto fyzickou osobu.

10. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda tvrzená cena poškozeného předmětného vozidla ve vlastnictví žalobců před nehodou činila skutečně 50 000 Kč, jak tvrdí žalobci, nebo jen 30 000 Kč, jak tvrdí žalovaný a vedlejší účastník. Soud pak na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobci oprávněnost svého nároku v převažující části prokázali. Soud při stanovení závěrů o oprávněnosti nároku žalobců vycházel především ze závěrů posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení]. Ten (byť na základě zadání žalobců v reakci na znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] vypracovaný na žádost soudu) ve věci podal znalecký posudek, který splňuje náležitosti § 127a o.s.ř., a tento doplnil i svou výpovědí při jednání soudu. Znalec osvětlil, proč dospěl k hodnotě vozidla před nehodou ve výši 49 900 Kč, a rovněž logicky vysvětlil, proč se jeho posudek v závěrech odlišuje od posudku Ing. [celé jméno znalce]. Znalec [příjmení] po prohlídce karosérie i podvozku zespod na rozdíl od znalce [celé jméno znalce] neviděl žádné rezavé části ani náznaky, že by mělo být auto po nehodě. Vysvětlil, proč dochází k nerovnoměrné tloušťce laku a proč toto není náznakem možné nehody vozidla a jeho přelakování. Rovněž vysvětlil, proč vypočítal vyšší obvyklou cenu vozidla před nehodou. Soud se ztotožnil s jeho závěry, že při ocenění předmětného vozidla Saab je třeba přihlédnout ke specifičnosti tohoto typu vozidla, tedy že nejde o běžný produkční vůz, jako třeba vozidla Škoda, a že těch vozidel nebylo u nás provozováno mnoho, a že vozidlo bylo připravováno na převod do kategorie veterán, což by se stalo po 30 letech od jeho výroby, a má za to, že ohodnocení znalce [příjmení] více odráží právě onu specifičnost předmětného vozidla i z hlediska sběratelského. Soud neshledává v závěrech znalce Ing. [jméno] [příjmení] žádné logické nesrovnalosti, proto vycházel z jeho posudku, a dospěl k závěru, že z výše uvedených důvodů se realitě víc blíží znalcem Ing. [jméno] [příjmení] stanovená obvyklá cena předmětného vozidla před nehodou určená částkou 49 900 Kč, než cena stanovená v posudku znalce [celé jméno znalce]. Jelikož po odečtení již poskytnutého pojistného plnění ve výši 27 700 Kč a po odečtení zbytkové hodnoty vozu ve výši 2 300 Kč činí dosud žalovaným neuhrazený rozdíl 19 900 Kč, soud v I. výroku rozsudku uložil žalovanému uhradit žalobcům k jejich rukám společným a nerozdílným tuto částku v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku. Co do rozdílu 100 Kč mezi přiznanou a žalobci požadovanou částkou (20 000 Kč – 19 900 Kč) soud včetně příslušenství z částky 100 Kč žalobu jako nedůvodnou v II. výroku rozsudku zamítnul. Protože je žalovaný s úhradou částky v prodlení, uložil mu soud i povinnost zaplatit žalobcům zákonný úrok z prodlení z přiznané částky. Jelikož však žalobci vyzvali žalovaného v dopise ze dne 18. 11. 2019 k úhradě doplatku 20 000 Kč v termínu do 9. 12. 2019, a tedy mu poskytli do tohoto data lhůtu k dobrovolnému plnění, nastalo prodlení žalovaného až po uplynutí této lhůty, tedy až dne 10. 12. 2019. Soud proto přiznal úrok z prodlení z částky 19 900 Kč až ode dne 10. 12. 2019, a za období od 18. 11. 2019 do 9. 12. 2019 z částky 20 000 Kč soud žalobu pro předčasnost zamítnul.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud považuje neúspěch žalobců ohledně zamítnutí části nároku v II. výroku rozsudku za zcela nepatrný, proto jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 62 586,42 Kč zde tvoří žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna právního zástupce žalobců za 12 úkonů právní pomoci po 3 040 Kč (pr. zástupce zastupuje 2 účastníky) dle § 7 a 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ze základu 20 000 Kč (za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby, podání ze 25. 9. 2020, 17. 2. 2021, 30. 11. 2021 a 5. 9. 2022 a účast na 4 jednáních u soudu dne 10. 2. 2021, 10. 2. 2022 /když tohoto dne přesáhlo jednání 2 hodiny/, 8. 12. 2022 a 10. 5. 2023), 12 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhrada za ztrátu času za 4x 2 půlhodiny po 100 Kč za 4 cesty z Orlové do Karviné a zpět k 4 jednáním u soudu dne 10. 2. 2021, 10. 2. 2022, 8. 12. 2022 a 10. 5. 2022 dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky (celkem tedy 800 Kč), náhrada cestovních výdajů v celkové výši 747,7‬ 0 Kč za 4 cesty automobilem z Orlové do Karviné a zpět k 4 jednáním u soudu (182,10 Kč + 193Kč + 183,60 Kč + 189 Kč) a 21% DPH z úkonů, režijních paušálů, ztráty času a náhrady cestovních nákladů učiněných do konce r. 2022, když od r. 2023 již není pr. zástupce žalobců plátcem DPH. Dále tvoří náklady řízení částky uhrazené žalobci na znalečném ve výši 12 000 Kč, a to 10 000 Kč na záloze za posudek Ing. [celé jméno znalce] a 2 000 Kč za posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Soud pak zavázal neúspěšného žalovaného a vedlejšího účastníka na jeho straně uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 62 586,42 Kč společně a nerozdílně.

12. V řízení vznikly náklady na znalečném ve výši 12 402 Kč na vypracování posudku Ing. [celé jméno znalce] a jeho účast u soudu. Ve výši 10 000 Kč byly kryty zálohou na posudek poskytnutou žalobci a) a b) a tato částka se stala součástí jejich nákladů řízení, viz výše. V částce 2 402 Kč však tyto náklady uhradil stát, proto má podle § 148 o.s.ř. vůči neúspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalované právo na jejich náhradu. Soud proto v IV. výroku rozsudku rozhodl, že žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na nákladech řízení za znalecký posudek částku 2 402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.