27 C 253/2022
č. j. 27 C 253/2022-26
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné vyhověl žalobě o zaplacení částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení, protože žalovaný písemně uznal dluh z náhrady nákladů za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Soud se opřel o § 2053 občanského zákoníku, podle něhož uznání dluhu ve písemné formě závazně trvá. Dluh vznikl podle § 17 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., který stanoví povinnost ošetřované osoby hradit náklady za záchytnou stanici při podání alkoholu nebo návykové látky. Soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci žalobkyně: ; nemocnice ve obec, příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 300 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s 7,75 % úrokem z prodlení p.a. od 7. 6. 2012 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 300 Kč spolu příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl dne 23. 5. 2012 ošetřen a následně pobýval v Protialkoholní záchytné stanici, která je provozována žalobkyní, a náklady na ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici mu byly žalobkyní vyúčtovány na částku 2 300 Kč se splatností dne 6. 6. 2012, přičemž žalovaný tento dluh uznal. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 6. 10. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to daňového dokladu, uznání dluhu a předžalobní upomínky včetně podacího archu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z uznání dluhu ze dne 23. 5. 2012 soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj dluh vůči žalobkyni z titulu náhrady nákladů za ošetření na Protialkoholní záchytné stanici ve výši 2 300 Kč a zavázal se jej uhradit ve lhůtě do 14 dnů. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. Podle ust. § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 17 odst. 2, odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb. pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožovaná na životě selháním základních životních funkci, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Dopravu k vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí, v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud vycházel z písemného uznání dluhu žalovaným, který vůči žalobkyni prohlásil dne 23. 5. 2012, že uznává svůj dluh ve výši 2 300 Kč z titulu náhrady nákladů za pobyt v protialkoholní záchytné stanici dne 23. 5. 2012. Dluh žalovaného vůči žalobkyni vychází z ust. § 17 odst. 2 a odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb. Soud má tedy za to, že v době uznání dluhu trval dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši 2 300 Kč. Žalovaný v tomto řízení netvrdil, že by dlužnou částku žalobkyni po uznání dluhu uhradil, a taktéž neměl žádných námitek vůči listině, ve které svůj dluh vůči žalobkyni uznal. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě částky 2 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí 14denní lhůty k dobrovolné úhradě dluhu sjednaní v uznání dluhu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, jednoduchou předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní podaná žaloba splňuje pro první tři úkony právní pomoci kritéria uvedená v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. že jde o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných, a proto přiznal odměnu pr. zástupkyně žalobkyně a režijní paušály podle tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.