27 C 418/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci žalobkyně: ; anonymizováno , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což žalovaný splnil 29. 2. 2016. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za měsíce červen až srpen a prosinec 2019 po 135 Kč měsíčně, celkem tedy 4 * 135 Kč = 540 Kč, a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Kromě jistiny se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení u jednotlivého poplatku od jeho splatnosti 15. dne v měsíci do data 15. 10. 2020 v celkové částce 60,40 Kč.

2. Žalovaný při jednání konaném dne 8. 4. 2021 k věci uvedl, že nemá doma televizi, jenom počítač a internet, proto neví, proč by měl platit televizní poplatek. Problémy nastaly v okamžiku, kdy na něj babička přepsala dům. Nevěděl o tom, že by se něco takového mělo platit, a znovu zdůrazňuje, že žádnou televizi nemá, že má pouze počítač s internetem. Byl s babičkou, která je pro něj nejvyšší autorita, na poště a něco jí tam podepisoval. Neví, zda podepisoval i nějaké přihlášení televizního poplatníka. Je mu ale divné, že by něco v takovém případě nebylo zaplaceno. Měl sice v předmětné době v domě přihlášen trvalý pobytu, ale fakticky tam bydlel jeho bratr, a žalovaný v té době měl zakázku v [obec] a zdržoval se tam tři měsíce. K jednání nařízenému na den 22. 6. 2021 se žalovaný již nedostavil.

3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to přihlášky poplatníka, potvrzení [anonymizováno], výzvy s doručenkou, předžalobní výzvy včetně podacího archu a specifikace výpočtu úroků z prodlení.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Žalovaný se stal dle potvrzení o přihlášení z evidence [anonymizována dvě slova] poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky v měsíci únoru 2016. V potvrzení o přihlášení je uvedena adresa žalovaného [adresa žalovaného]. Žalovaný neuhradil zákonné televizní poplatky za měsíce červen až srpen a prosinec 2019 po 135 Kč měsíčně. Výzvou ze dne 15. 3. 2020 byl žalovaný vyzván mj. k úhradě dluhu ve výši 6300 Kč. Výzva byla dle dodejky žalovanému zaslána na uváděnou adresu dne 18. 3. 2020 a vrácena žalobkyně zpět 1. 4. 2020 z důvodu, že si ji žalovaný v odběrné lhůtě nevyzvedl. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovanému přihlášením televizního přijímače vznikla povinnost platit podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb. televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně dle § 6 zákona, splatné dle § 7 odst. 2 zákona do 15. dne v měsíci. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil a neuhradil televizní poplatky za období uvedená výše, a to i přes výzvu k zaplacení ze dne 15. 3. 2020, zaslanou žalovanému ve smyslu ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit televizní poplatky, jejichž výše se odvíjí od zákonné úpravy, v celkové výši 540 Kč (4x 135 Kč) v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 1970 občanského zákoníku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. pak byl úrok z prodlení z poplatků splatných v jednotlivých měsících přiznán vždy od 16. dne měsíce, za který měl být poplatek zaplacen, do data 15. 10. 2020 dle žalobního požadavku. Za toto období činí celková výše úroku z prodlení částku 60,40 Kč.

8. K námitkám žalovaného soud uvádí, že žalovaný i přes poučení soudu nenavrhnul žádné důkazy a neprokázal, že by v domácnosti televizi skutečně neměl, ani že by žalobkyni zaslal čestné prohlášení, že nevlastní televizi, ani televizní kartu do počítače. Rovněž neprokázal, že v daném období bydlel na jiné adrese a že by popřípadě na této jiné adrese platil televizní poplatek. Rovněž ani přes poučení soudu neprokázal, že by za dané období poplatek uhradil. Žalovaný proto musí nést důsledek neunesení důkazního břemen v podobě pro něj nepříznivého rozhodnutí.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 126 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, sepis a podání žaloby), 2 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH.