27 C 67/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 82 856 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 856 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 37 582,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na nákladech znalečného částku 1 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 82 856 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 3. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vysekání stávající dlažby, odvezení sutin, penetrace povrchu, betonáž balkonů, provedení hydroizolace a těsnících pásů, instalace okapových profilů a nová pokládka dlažby. Obsah smlouvy o dílo byl specifikován v e-mailu ze dne 1. 3. 2023, který žalovaná zaslala žalobkyni společně se samotnou smlouvou o dílo. Na základě této smlouvy začala žalovaná dílo zhotovovat. Dne 22. 5. 2023 žalobkyně upozornila prostřednictvím e-mailové zprávy žalovanou, že dílo stále není předáno, jelikož nebyl sepsán předávací protokol. Současně s tím vytkla žalobkyně žalované vady a nedodělky na díle. Zejména žalované sdělila, že není dospárována dlažba na balkonech, ani že dlažba není řádně vyspádovaná, když po deštích stojí na spodním balkonu voda. Dále bylo vytčeno, že je nesprávně provedeno oplechování při ukončení dlažby, neboť pod těmito okapovými plechy zatéká a po dešti je zamoklá i celá balkonová podesta. Nelze přisvědčit tvrzení žalované, že smlouva nebyla uzavřena, jelikož ji žalobkyně nepodepsala. Žalobkyně v prvé řádě uvádí, že smlouvu o dílo podepsala. Navíc samotná žalovaná se chovala tak, jakoby smlouva o dílo uzavřena byla. Žalovaná zejména dílo zhotovila dle e-mailu ze dne 1. 3. 2023 (tj. vykonala zde vyjmenované práce) a postupovala dle smlouvy o dílo, mimo jiné zasílala žalobkyni faktury k zaplacení ceny díla a následně tyto platby přijala. Žalovaná proto nemůže v současné době tvrdit, že nedošlo k uzavření smlouvy nedošlo. Žalobkyně má za to, že dne 1. 3. 2023 byla platně uzavřena předmětná smlouva o dílo, popř. byla tato smlouva uzavřena konkludentně, když obsah smlouvy byl oběma stranám znám a strany se podle toho náležitě chovaly. Dne 31. 5. 2023 byla žalované zaslána první výzva, na jejímž základě byla žalovaná vyzvána k dokončení díla podle ujednaných podmínek a k řádnému předání díla žalobkyni tak, aby dílo bylo bez vad a nedodělků. Žalovaná však této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhověla. Žalobkyně byla proto nucena se obrátit na znalce, aby posoudil žalovanou provedené dílo a doporučil (resp. popsal) postup pro odstranění vad. Za tímto účelem se žalobkyně obrátila na pana , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika a stavebnictví. Ten na její žádost vypracoval znalecký posudek č. 348/2023, jehož úkolem bylo zhodnocení díla po funkční stránce a posouzení, zda se na provedeném díle vyskytují vady, V případě, že by znalec na provedeném díle vady zjistil, bylo znalcovým úkolem rovněž tyto vady popsat a navrhnout možný způsob řešení. Znalec vypracoval znalecký posudek dne 26. 10. 2023. Závěrem znaleckého posudku bylo zjištění zjevných vad na opravě balkonů. Znalec zejména zjistil, že přes nově provedené konstrukce podlah balkonů zatéká. Byl zjištěn výskyt mokrých fleků prakticky po celé ploše balkonových těles, taktéž omítka čela balkonů se ukázala jako mokrá se zřetelnými fleky. Rovněž bylo zjištěno, že na omítce se již vytvořily barevně odlišitelná místa způsobená stékající vodou a to po opakovaném vyschnutí strukturální omítky fasády. Znalec učinil jednoznačný závěr, že dílo trpí vadami. Vady zatékání se navíc projevují celoplošně. Z tohoto důvodu není dle znalce možné provést odstranění vad jednoduchým lokálním způsobem. Znalec dochází k závěru, že dílo musí být odstraněno jako celek a následně provést všechna souvrství znovu a to s důrazem na kvalitu provedení hydroizolace. Dne 24. 11. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému další výzvu, ve které mu mimo jiné sdělila, že odstupuje od smlouvy o dílo, jelikož dílo vyhotovené žalovaným vykazuje podstatné vady a dle znaleckého posudku není možné tyto vady odstranit jednoduchou opravou. K tomu žalovanou ještě před vyhotovením znaleckého posudku žalobkyně vyzývala, ale žalovaná dílo odmítala opravit. Za takové situace nepřichází v úvahu ani přiměřená sleva z ceny díla a to zejména na znalecká zjištění, zejména pak k závěru znalce, že dílo bude muset být odstraněno jako celek a následně provedeno znovu. Taková vada je svým charakterem podstatnou vadou díla, tudíž žalobkyni nezbývalo nic jiného než od smlouvy o dílo odstoupit. Žalobkyně rovněž vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 82 856 Kč. Tato částka se skládá z nákladů na pořízení znaleckého posudku, jehož cena činila 20 570 Kč. Žalovaný byl na hrozbu požadování nákladů za znalecký posudek upozorněn ještě před vypracováním tohoto posudku a to v rámci výzvy ze dne 31. 5. 2023. Dále se celková částka skládá z částky 61 956 Kč, což představuje cenu díla včetně DPH, kterou žalobkyně žalované uhradila. Z uvedeného vyplývá, že žaloba na částku 82 856 Kč je důvodná.

2. Žalovaná namítla, že nárok žalobkyně neuznává a považuje jej za neopodstatněný. Pokud žalobkyně tvrdí, že dílo vykazovalo vady a nedodělky, tak s tímto tvrzením nesouhlasí. Má za to, že dílo provedla řádně a bez vad. Je pravdou, že se dohodla s žalobkyni na rekonstrukci balkonů. Měla provést odstranění staré dlažby, odvést suť, srovnat betonový podklad, provést penetraci a hydroizolaci podkladu a těsnících pásů, instalovat nové okapy a položit novou dlažbu. Tyto práce pro žalobkyni zcela provedla. Dílo považuje za dokončené a bez vad. Je pravdou, že nebyl podepsán předávací protokol, avšak to jen z důvodu, že jej žalobkyně odmítla podepsat. Dokonce žalobkyně žalovanou pak již ani nechtěla pustit do bytu a pouze jí sdělila, že na balkóně již pracuje jiná firma. Je však sporné, zdali měl být protokol podepsán, jelikož smlouva hovoří toliko o protokolním předáním, přičemž nezmiňuje formu takového protokolárního předání. Žalovaná má tedy za to, že dílo bylo provedeno. Pokud žalobkyně namítá, že dílo má vady, tak se z pohledu žalované jedná o nepravdivé tvrzení. Příčina zatékání vody na balkón dle ní nespočívá ve vadné provedeném dílo, ale je jinde. Má za to, že voda do konstrukce balkónu zatéká ze střechy, kdy z odtokových kanálků teče po polystyrenu a omítce na balkon. Příčina, že se na balkoně drží voda, může být i ve vadné konstrukci samotného balkonu. Trvá však na tom, že dílo provedla řádně a bez vad. Závěry znaleckého posudku, který soudu předložila žalobkyně, a na které v žalobě odkazuje, shledává nesprávnými. Jestliže žalobkyně dále tvrdí, že oprávněně odstoupila od smlouvy o dílo, tak názoru žalované nebyly naplněny zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy. Žalobkyně nárokuje vrátit uhrazenou cenu díla, kdy tvrdí, že zaplatila celkem cenu díla 61 956 Kč. Žalovaná však tvrdí, že žalobkyně zaplatila pouze částku 35 956 Kč. Jinou platbu žalovaná nedohledala. Zbylý nárok na zaplacení 20 570 Kč z titulu úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku rovněž rozporuje, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený. S ohledem na shora uvedené tedy zůstává procesní stanovisko žalované neměnné, kdy tedy navrhuje, aby soud žalobu vůči žalované zcela zamítnul a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení.

3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o dílo z 1. 3. 2023, znaleckého posudku ze dne 26. 10. 2023, předžalobní výzvy z 24. 11. 2023, emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným, faktury žalované, faktury za znalecký posudek, dokladu o úhradě posudku, výzvy z 31. 5. 2023, 2x potvrzení o provedení transakce. Dále soud vyslechl znalce , jméno FO, .

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 1. 3. 2023, z e-mailu žalované ze dne 1. 3. 2023, jakož i ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že tohoto dne strany uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo vysekání stávající dlažby, odvezení sutin, penetrace povrchu, betonáž balkonů, provedení hydroizolace a těsnících pásů, instalace okapových profilů a nová pokládka dlažby žalovanou. Žalobkyně se zavázala uhradit cenu díla 53 875 Kč bez DPH. Strany si sjednaly uhrazení zálohy ve výši 26 000 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2023 soud zjistil, že tohoto dne vyúčtovala žalovaná touto fakturou žalobkyni cenu za renovaci balkónu ve výši 61 956 Kč včetně DPH (bez DPH 53 875 Kč). Po odpočtu uhrazené zálohy 26 000 Kč dle faktury VS , var. symbol, má být uhrazeno 35 956 Kč. Žalovaná stanovila splatnost faktury na 22. 3. 2023. Z 2 výpisů z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně uhradila žalované na stejný účet č. , č. účtu, dne 2. 3. 2023 částku 26 000 Kč pod VS , var. symbol, a dne 23. 3. 2023 částku 35 956 Kč pod VS , var. symbol, . Z výzvy žalobkyně ze dne 31. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k dokončení díla a předání díla bez vad a nedodělků do 15 dnů od obdržení výzvy, nejpozději do 30. 6. 2023, jinak žalobkyně objedná znalecký posudek k posouzení provedeného díla a dle doporučení znalce pak provede jeho dokončení a opravu. Ze znaleckého posudku č. 348/2023 ze dne 30. 8. 2023 vypracovaného znalcem , jméno FO, , jakož i z jeho výslechu soud zjistil, že na opravě balkónů byly zjištěny zjevné vady, kdy přes nově provedené konstrukce podlah balkonů zatéká. Mokré fleky a mapy se vyskytují prakticky po celé ploše balkonových těles. Omítka čela balkonů je mokrá, se zřetelnými fleky. Od stékající vody se na omítce vytvořily již barevně odlišitelná místa po opakovaném vyschnutí strukturální omítky fasády. Vady zatékání se projevují celoplošně, nejedná se tedy o jedno či dvě lokální místa. Z tohoto důvodu není dle znalce možné provést odstranění vad jednoduchým lokálním způsobem. Dílo musí být odstraněno jako celek a následně provést všechna souvrství, s důrazem na kvalitu provedení hydroizolace, znovu. Při svém výslechu před soudem dne 20. 6. 2024 znalec doplnil, že čekal na déšť, aby to zadokumentoval, ale byl tam i za pěkného počasí. Na fasádě jsou vidět mapy, fleky způsobené opakovaným zamokřováním. Znalcem pořízená fotodokumentace je dostatečně zřetelná a jednoznačná. Na čele i ve spodní části balkonu jsou vidět fleky způsobené vodou, která se tam dostává pod oplechováním. Z hlediska následků není rozhodné, zda ta voda zatéká do balkonu na jednom místě či na vícero, ale neplní to svoji funkci. Voda jednoznačně vytéká pod plechem, nestéká tedy po plechu, jak by správně měla, a proto se dostává přímo na fasádu a do tělesa balkonu. Pokud jde o tmelení styku dlažby a soklu s fasádou, toto není provedeno správně, jsou místa, kde tmelení chybí. Voda může zatékat i jinými místy. Přes balkon je provedeno zábradlí s ukotvením kolmo shora ke konstrukci nosné desky balkonu, což je vždycky slabé místo, a stačí malá chyba v provedení hydroizolace a voda se tamtudy dostane do konstrukce balkonu. Pokud žalovaná namítá, že odtokovým kanálkem mohla být třeba výpusť nebo okap, který někdo nesundal a zazdil jej do konstrukce, tak svod střešní s tímto nemá nic společného, je nemožné, aby v tom místě konstrukčně nějaký svod mohl být. Ohledně případné vadnosti konstrukce balkonu se může samozřejmě stát všechno, ale v bodě 2. svého posudku znalec uvádí, že měla být provedena i betonáž balkonu, tedy mělo dojít ke srovnání. Obecně, když někde stojí voda, ještě to neznamená, že musí dojít k průsaku, pokud je hydroizolace provedena správně, v takovém případě by průsak neměl nastat, byť samozřejmě znalec neříká, že taková nerovnost je správně. Pokud je dotázán, zda mělo na kvalitu provedení práce vliv, že na balkon, který nebyl zakryt dlažbou, napadl sníh, pak uvádí, že to vliv na provedení práce mít nemusí. Rozhodné je, v jakém období a v jakých teplotách se práce prováděly, protože musí být dodržen postup stanovený výrobcem, mj. i výrobcem stanovená teplota, např. že se práce nemají provádět pod 10 či 5 stupňů. Pokud je toto dodrženo a když konstrukce jsou provedené a vytuhnuté, což je otázka dvou až tří dnů, pak už by případné napadnutí sněhu na tu konstrukci nemělo mít vliv. Důvodů, proč voda zatéká pod oplechování, může být víc, mj. to může být i hydroizolací. Podle toho, co znalec píše v posudku, měly být provedeny 2x izolační nátěry. Pokud jednatel žalované říká, že položil plech na hydroizolaci, a to na její první vrstvu, tak tento postup je nevhodný a způsobuje to problémy. Něco bylo provedeno špatně. Musí být následně řádně utěsněn spoj okapovaného plechu s hydroizolací desky, jinak to způsobuje problémy. Pokud je dotazován, zda by v tomto konkrétním případě mohla být i jiná příčina závad, pak uvádí, že pokud jde o zatékání srážkové vody do konstrukcí, tak jednoznačně bývá vadná hydroizolace. Nemusí to být v ploše balkonu, ale problém se skrývá v rozích a prostupech, např. u toho zábradlí, to je bolestivé místo, a samozřejmě nevhodný spoj plechu s hydroizolací. Z faktury za znalecký posudek č. FV 2023094 a Potvrzení o provedení transakce (doklad o úhradě posudku) soud zjistil, žalobkyně na základě faktury vystavené znalcem , jméno FO, za vypracování znaleckého posudku ve výši 20 570 Kč uhradila tuto částku na účet uvedený ve faktuře dne 22. 11. 2023 pod VS , var. symbol, . Z předžalobní výzvy z 24. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce mj. sdělila žalované, že na základě závěrů znaleckého posudku není dle znalce možné provést odstranění vad jednoduchým lokálním způsobem, dílo musí být odstraněno jako celek a následně provést všechna souvrství, s důrazem na kvalitu provedení hydroizolace, znovu. Žalobkyně proto požaduje po žalované uhrazení částky za znalecký posudek ve výši 20 570 Kč a dále uhrazení částky 61 956 Kč coby ceny díla včetně DPH. Žalobkyně požaduje tuto částku na základě odstoupení od smlouvy. Byla tak nucena učinit, jelikož od vytknutí vad až dodnes žalovaná odmítala dílo opravit, a přiměřená sleva z ceny díla nepřichází v úvahu s ohledem na znalecká zjištění, zejm. že dílo bude muset být odstraněno a provedeno znovu. Taková vada je svým charakterem podstatnou vadou díla a žalobkyni tedy nezbývá nic jiného než od smlouvy odstoupit. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 82 856 Kč do 5. 12. 2023. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky nebylo sporné, že byla dne 1. 3. 2023 uzavřena smlouva o dílo, která má všechny náležitosti dle § 2586 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014. Předmětem díla byla rekonstrukce balkonů na domě žalobkyně. Žalovaná měla provést odstranění staré dlažby, odvést suť, srovnat betonový podklad, provést penetraci a hydroizolaci podkladu a těsnících pásů, instalovat nové okapy a položit novou dlažbu. Byla sjednána cena díla 61 956 Kč včetně DPH, která byla následně žalovanou formou zálohy a doplatku uhrazena (viz níže bod 8 odůvodnění). Žalobkyně pak znaleckým posudkem č. 348/2023 ze dne 30. 8. 2023 vypracovaného znalcem , jméno FO, prokázala, že dílo zhotovené žalovanou má závažné vady. Tento posudek má náležitosti dle § 127a o.s.ř., soud jej proto provedl k důkazu, jako by se jednalo o posudek vyžádaný soudem dle § 127 o.s.ř. a takto přistupoval i k jeho závěrům. Znalec v posudku i při svém výslechu před soudem uvedl, že na opravě balkónů jím byly zjištěny zjevné vady, kdy přes nově provedené konstrukce podlah balkonů zatéká. Mokré fleky a mapy se vyskytují prakticky po celé ploše balkonových těles. Omítka čela balkonů je mokrá, se zřetelnými fleky. Od stékající vody se na omítce vytvořily již barevně odlišitelná místa po opakovaném vyschnutí strukturální omítky fasády. Vady zatékání se projevují celoplošně, nejedná se tedy o jedno či dvě lokální místa. Z tohoto důvodu není dle znalce možné provést odstranění vad jednoduchým lokálním způsobem. Příčinou zatékání a vad je dle závěru znalce vadná hydroizolace provedená žalovanou. Dílo musí být odstraněno jako celek a následně provést všechna souvrství, s důrazem na kvalitu provedení hydroizolace, znovu. Ze závěrů posudku je zjevné, že dílo zhotovené žalovanou nelze použít ani zčásti, neboť musí být celé zhotoveno znovu. Tento posudek, resp. jeho závěry se žalované nepodařilo vyvrátit, když pouhé zpochybnění závěrů posudku bez dalšího k tomuto nestačí. Žalovaná nakonec i přes výzvu soudu nepředložila k důkazu ani fotografie v počtu cca 30 ks, které má jednatel žalované v mobilu a které byly prezentovány znalci při jeho výslechu dne 20. 6. 2024. Žalovaná tedy neprokázala, že by dílo zhotovila bez vad. Zjištěné vady díla pak mají takový charakter, kdy dílo musí být zcela odstraněno a nahrazeno novým, tedy jde o situaci, kdy je pro jednu smluvní stranu znehodnocen celý smluvní vztah. Obecně řečeno, porušení má intenzitu podstatnosti, jestliže v důsledku toho je oprávněné očekávání objednatele významně narušeno. Podstatné porušení má za následek odpadnutí závažných výhod, které má podle očekávání objednatele smlouva přinést. Porušení je podstatné, věděla-li strana porušující smlouvy již při uzavření smlouvy nebo musela vědět, že druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, tedy kdyby poškozená smluvní strana byla tušila, že k takovému porušení smlouvy dojde, vůbec by smlouvu neuzavírala (a tato skutečnost je druhé smluvní straně známá nebo by být měla). Dílo tedy nebylo zhotoveno ve sjednané jakosti a provedení, a nemohlo by tak sloužit účelu, ke kterému bylo zamýšleno. Sod proto dospěl k závěru, se se zde jedná o situaci dle § 2106 odst. 1 občanského zákona ve spojení s § 2615 odst. 2 a § 2002 občanského zákona, tedy že zde je vadné plnění podstatným porušením smlouvy, a proto má žalobkyně právo odstoupit od smlouvy, což následně po vypracování posudku učinila v dopisu ze dne 24. 11. 2023. Tímto bylo smlouva zrušena, zanikla práva a povinnosti ze smluvního vztahu od samého počátku a žalované straně vznikla povinnost dle výzvy žalobkyně jí vrátit z titulu bezdůvodného obohacení zaplacenou cenu díla ve výši 61 956 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

7. Žalobkyni rovněž vzniklo právo požadovat po žalované úhradu účelně vynaložených nákladů na znalecký posudek, a to dle § 1924 občanského zákona. Podle § 151 odst. 2 poslední věty o. s. ř. náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly. Žalobkyně prokázala, že na vypracování znaleckého posudku vynaložila částku 20 570 Kč, když prokázala úhradu této částky znalci, a žalovaná tuto skutečnost ani nijak nerozporovala. Soud má za to, že tyto náklady a v dané výši byly vynaloženy účelně a nijak nevybočují z výše odměn znalců za obdobné posudky, které soud zadal vypracovat v jiných obdobných věcech v rámci své soudní praxe (viz např. ve věci sp. zn. 27 C 246/2022, kde si stejný znalec za posudek obdobného rozsahu účtoval částku 15 839,29 Kč), kde tedy o částku odpovídající obtížnosti a rozsahu poskytnutého znaleckého úkonu. Až na základě tohoto posudku pak žalobkyně zjistila rozsah a charakter vad a mohla tyto skutečnosti odborného charakteru uplatit žalobou u soudu. Soud proto shledává náklady vynaložené žalobkyní na vypracování znaleckého posudku jako účelně vynaložené, a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni i částku 20 570 Kč rovněž v zákonné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

8. Ani další námitky žalované soud neshledal jako důvodné. Žalobkyně výpisy z účtu prokázala, že uhradila žalované na stejný účet č. , č. účtu, dne 23. 3. 2023 částku 35 956 Kč pod VS , var. symbol, a dne 2. 3. 2023 částku 26 000 Kč pod VS , var. symbol, , navíc záloha ve výši 26 000 Kč je zmiňována samotnou žalovanou ve faktuře VS , var. symbol, . Ostatně ani žalobkyně posléze již v dalším průběhu řízení více nezpochybňovala, že od žalobkyně obdržela i částku 26 000 Kč.

9. Návrh žalované u jednání dne 14. 11. 2024 na poskytnutí další lhůty 30 dnů k vypracování a předložení oponentního znaleckého posudku soud vyhodnotil jako obstrukční jednání žalované vedoucí k dalšímu protahování řízení, proto tomuto návrhu nevyhověl, a věc projednal a rozhodnul na základě dosud provedených důkazů. Žalovaná při jednání dne 26. 6. 2024 požádala o odročení jednání za účelem vypracování oponentního posudku, přičemž sama navrhla lhůtu 60 dnů. Ani v této lhůtě, ani poté i přes další výzvu soudu k doložení posudku tento nedoložila, ani nijak na výzvu soudu nereagovala. Až při druhém jednání ve věci dne 14. 11. 2024 začala žalovaná tvrdit, že tento posudek zpracoval posudek pan , jméno FO, , avšak pr. zástupci žalované není známo, kdy tento posudek bude hotový, opět aniž by žalovaná předložila nějaký doklad, že posudek byl tvrzenému znalci skutečně zadán, kdy byl zadán a v jaké fázi se jeho zpracování nachází. Soud proto hodnotí jednání žalované jako obstrukční, neboť i přes původně avizované 2 měsíce nebyla ani po cca 5 měsících tento posudek schopna soudu předložit, proto další lhůtu žalované k doložení oponentního posudku již neposkytnul, a za této situace soud vycházel plně z žalobkyní předloženého znaleckého posudku.

10. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalované, že zde nebylo zde zohledněno plnění, které se dostává žalobkyni od žalované, byť posudek říkal, že je nutno dílo odstranit jako celek, ale už se nevyjádřil, zda nějaké části jsou plnění funkční a mají nějakou hodnotu, a žalobkyně tedy neprokázala, že má nárok na vrácení celé ceny díla. Soud poukazuje, že na rozdíl od dřívější rozhodovací praxe a judikatury, kdy byla vzájemnost plnění vyjádřená v žalobním petitu podmínkou pro úspěšné přiznání nároku, je aktuální soudní praxe po přijetí nového občanského zákoníku odlišná, a tudíž nutnost vyjádření synallagmatického vztahu a zohlednění vzájemného plnění v žalobním petitu, resp. skutkových tvrzeních již není nutná a je možno žalovat jen nárok jedné strany na plnění a přiznat jej. Je naopak na protistraně, aby namítla, že jí poskytnuté plnění (zde spočívající v úkonech) mělo nějakou majetkovou hodnotu, a v tomto směru učinit řádná skutková tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání. Žalovaná však v průběhu řízení žádný takový nárok vůči žalované nevznášela a o tomto se zmínila až po koncentraci řízení v závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku, a navíc jen velmi obecně, žádný konkrétní nárok ani tehdy neuvedla, tudíž tento nárok nebyl v řízení žalovanou řádně a včas uplatněn. Soud však nad rámec tohoto poukazuje, že sám znalec uvedl, že dílo musí být odstraněno jako celek, a následně se musí provést všechna souvrství znovu s důrazem na kvalitu provedení hydroizolace, tedy použitelnost díla pro žalobkyni není žádná, když má být celé dílo odstraněno, a jeho hodnota je tudíž pro žalobkyni nulová.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšné žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 37 582,20 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 3 315 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 6 úkonů právní pomoci po 4 420 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, 2 výzvy, podání žaloby a účast u dvou jednání), 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky a 21% DPH.

12. Jelikož žalovaná byla ve věci zcela neúspěšná, soud jí uložil povinnost nahradit České republice na účet zdejšího soudu státem vynaložené znalečné ve výši za účast znalce , jméno FO, u jednání dne 20. 6. 2024, kde byl soudem vyslechnut.