28 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 10 431,16 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 431,16 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 87,52 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 563,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 200 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 10 431,16 Kč, s odůvodněním, že na základě smlouvy o povoleném debetu uzavřené s žalovanou dne 24. 7. 2008 poskytla žalované úvěr ve formě možnosti přečerpání, povoleného debetu na účtu č. č. účtu. Žalobkyně vedla pro žalovanou předmětný účet na základě smlouvy o bankovních službách. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. a Sazebník právnická osoba. Dle čl. 18.3 všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna smlouvu o bankovních službách vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodu. Dle čl. 13.2 všeobecných obchodních podmínek v případě nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaná povinna neprodleně uhradit veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Žalobkyně ukončila smlouvu o bankovních službách, odstoupením ze dne 14. 11. 2018, a oznámením ze dne 7. 11. 2018 informovala žalovanou o změně limitu povoleného debetu na částku 0 Kč. Poslední kladný zůstatek na účtu č. č. účtu byl ke dni 15. 10. 2018 ve výši 1 946,24 Kč, jak vyplývá z periodického výpisu ze dne 26. 10. 2018. Platby ve prospěch účtu proběhly ve výši 9. 822 Kč, platby na vrub účtu proběhly v celkové výši 22 199,40 Kč. Účet tak ke dni 27. 11. 2018 (tj. ke dni zrušení účtu) vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 10.431,16 Kč. Podle čl. 2 smlouvy o povoleném debetu je debetní zůstatek úročen úrokovou sazbou pro povolený debet na běžném účtu dle aktuálního Oznámení o úrokových sazbách tj. 19,99 % p. a. vždy z aktuální výše debetního zůstatku, přičemž úroky jsou zaúčtovány vždy k tíži účtu k poslednímu kalendářnímu dni v měsíci a stávají se tak součástí debetního zůstatku, jak je patrné z přiložených periodických výpisů (čl. 14.6 všeobecných obchodních podmínek). Od okamžiku vzniku nepovoleného debetu je celý záporný zůstatek po dobu, kdy se jedná o nepovolený debet, úročen úrokovou sazbou ve výši 25 % p. a. v souladu s čl. 2. smlouvy o povoleném debetu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení a tedy žalobkyně nemá právo je vymáhat.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Z dodatku ke Smlouvě o zřízení a vedení Perfektkonta ze dne 24. 7. 2008 soud došel k závěru, že žalobkyně jako banka, poskytovala žalované bankovní služby spočívající ve vedení běžného účtu č. č. účtu, a v předmětném dodatku se žalobkyně a žalovaná dohodly, že žalobkyně poskytuje žalované povolený nezajištěný debet na účtu č. č. účtu, ve výši 10 000 Kč, čerpaný povolený nezajištěný debet je úročen. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 15. 9. 2017 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou, ve smlouvě se účastníci dohodli, že žalobkyně poskytuje žalované bankovní služby, vedení běžného účtu č. č. účtu, ve smlouvě je uvedeno, že její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky, Podmínky debetních karet, Oznámení o provádění platebního styku, Sazebník. Z Všeobecných obchodních podmínek, že dle čl. XI. 2 v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je klient povinen neprodleně uhradit veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Dle čl. X.10 banka může smlouvu o zřízení a vedení účtu vypovědět i bez udání důvodu, a to s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.

5. Z listiny „Žádost o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu“ soud zjisti, že v žádosti datované 18. 7. 2008 žalovaná uvádí, že žádá o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ve výši limitu 20 000 Kč. v žádosti nejsou uvedeny žádné údaje o příjmu či výdajích žalované. Z listiny „Výsledek behaviorálního ratingu pro individuály“ soud zjistil, že se jedná o vyhodnocení toho, zda žalobkyně poskytne žalované možnost čerpat nezajištěný debet na běžném účtu, a jsou uvedeny tato kritéria: klient v defaultu, klient po splatnosti, behaviorální rating, kód finanční situace, klasifikační situace, klasifikace napočtená v C4M, RRS rating, modifikovaný měs. kreditní obrat v KB. Dále byly brány v potaz úvěry, které žalovaná čerpala od žalobkyně a jsou uvedeny předschválené limity dalších úvěrů.

6. V dopise „Odstoupením od Smlouvy o zřízení a vedené běžného účtu ze dne 14. 11. 2018“ žalobkyně sděluje žalované, že ukončila smlouvu o vedení účtu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. V dopise ze dne 27. 11. 2018 byla žalovaná vyrozuměna o zrušení účtu ke dni 27. 11. 2018.

7. Z výpisu z účtu č. č. účtu ze dne 26. 10. 2018, a ze dne 26. 11. 2018 soud zjistil, že ke dni 15. 10. 20218 byl na účtu kladný zůstatek a za období od 15. 10. 2018 byly na účtu evidovány tyto transakce: 16. 10. 2018, - 136 Kč, transakce platební kartou, 16. 10. 2018, - 1 087 Kč, plánovaná splátka úvěru/úroku, 16. 10. 2018, - 1 200 Kč, zemní plyn, 16. 10. 2018, - 1 657 Kč, transakce platební kartou, 17. 10. 2018, - 39 Kč, výběr z bankomatu – poplatek, 17. 10. 2018, - 50 Kč, pojištění splátek, 17. 10. 2018, - 146,60 Kč, transakce platební kartou, 17. 10. 2018, - 186 Kč, transakce platební kartou, 17. 10. 2018, - 600 Kč, transakce platební kartou, 18. 10. 2018, - 39 Kč, výběr z bankomatu – poplatek, 18. 10. 2018, - 237,02 Kč, transakce platební kartou, 18. 10. 2018, - 500 Kč, transakce platební kartou, 22. 10. 2018, - 189 Kč, transakce platební kartou, 22. 10. 2018, - 500 Kč, transakce platební kartou, 22. 10. 2018, - 1 497,76 Kč, transakce platební kartou, 22. 10. 2018, - 1 660 Kč, odchozí úhrada, 23. 10. 2018, 292 Kč, příchozí úhrada, 23. 10. 2018, 3 515 Kč, příchozí úhrada, 23. 10. 2018, - 60 Kč, transakce platební kartou, 23. 10. 2018, - 76 Kč, transakce platební kartou, 23. 10. 2018, - 185 Kč, transakce platební kartou, 23. 10. 2018, - 230 Kč, transakce platební kartou, 23. 10. 2018, - 437,49 Kč, transakce platební kartou, 25. 10. 2018, - 189 Kč, transakce platební kartou, 25. 10. 2018, - 565,70 Kč, transakce platební kartou, 22. 10. 2018, - 1 444,45 Kč, plánovaná splátka úroku úvěru, 26. 10. 2018, - 204 Kč, transakce platební kartou, 29. 10. 2018, 2 500 Kč, příchozí úhrada, 29. 10. 2018, -12,50 Kč, poplatek oznámení SMS:5, 29. 10. 2018, - 110 Kč, transakce platební kartou, 31. 10. 2018, - 39 Kč, poplatek za vedení účtu/balíčku, 31. 10. 2018, - 87,52 Kč, odepsaný úrok, 2. 11. 2018, - 59 Kč, poplatek za správu úvěru, 2. 11. 2018, - 219 Kč, transakce platební kartou, 5. 11. 2018, - 133 Kč, transakce platební kartou, 5. 11. 2018, - 189 Kč, transakce platební kartou, 5. 11. 2018, - 426,30 Kč, transakce platební kartou, 5. 11. 2018, - 500 Kč, transakce platební kartou, 5. 11. 2018, - 171 Kč, odchozí úhrada, 5. 11. 2018, - 190 Kč, transakce platební kartou, 6. 11. 2018, - 431 Kč, transakce platební kartou, 6. 11. 2018, - 3 000 Kč, odchozí úhrada.

8. Žalovaná byla dopisem ze dne 18. 10. 2024 vyhotoveným advokátem zastupujícím žalobkyni vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby.

9. Z insolvenčního rejstříku a z usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS spisová značka ze dne 15. 5. 2024 soud zjistil, že proti žalované jako dlužníkovi bylo vedeno insolvenční řízení, které bylo skončeno, usnesením ze dne 15. 5. 2024 insolvenční soud rozhodl tak, že bere na vědomí splnění oddlužení žalované, v usnesení však nebylo rozhodnuto o tom, že se žalovaná osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. V odůvodnění předmětného usnesení je uvedeno, že o tomto nebylo rozhodnuto v důsledku znění insolvenčního zákona ve znění před novelou č. 31/2019 Sb., a toho, že žalovaná o osvobození nepožádala.

10. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázaný skutkový stav, právně relevantní tvrzení v dostačujícím rozsahu pro rozhodnutí ve věci.

11. Z hlediska právního posouzení soud úvodem uvádí, že insolvenční řízení sp. zn. KSOS spisová značka, resp. splnění oddlužení v tomto řízení není překážkou pro uplatnění žalovaného nároku v tomto řízení, neboť žalovaná nebyla rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozena od placení zbytku pohledávek.

12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obchodní zákoník), se smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 obchodního zákoníku nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

15. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

17. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

18. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 456 věta prvá občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

20. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

21. Závazkový vztah žalobkyně a žalované vzniklý na základě smlouvy ze dne 25. 7. 2008 (dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení Perfektkonta), soud posoudil podle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z., současně je nutno na danou věc aplikovat zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Soud shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 39 občanského zákoníku ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z.

22. Soud vychází při svém právním posouzení věci z toho, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti, a žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele. Soud má tedy za to, že je v této věci na místě vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, jenž uzavírají, že povinnost poskytovatele úvěrů přesvědčivě zkoumat, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit je dána vždy, bez ohledu na to, zda je tato povinnost v nějakém zákoně výslovně zakotvena či nikoli, neboť to, „zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ A to s odůvodněním, že negativní následky zadlužování způsobené poskytováním úvěrů osobám, které nejsou schopny své závazky splnit, nemají dopad jen do osobní sféry toho kterého dlužníka, ale významně zasahuje veřejné zájmy, celou společnost navazujícími negativními sociálními jevy (blíže rozvinuto v odůvodnění předmětných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu). Tedy i v případě předmětné smlouvy o úvěru měla žalobkyně přistoupit k tomu, aby na základě objektivních, ověřených informací posoudila, zda žalovaná nebude mít zjevný problém poskytnutý úvěr splácet. Z provedeného dokazovaní soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet vyšlo toliko ze svého interního modelu, na základě kreditního obratu na účtu žalované, tedy nevyhodnocovala strukturu příjmu připisovaného na účet žalované, to zda se jedná o jednorázové příjmy, nezjišťovala, zda má žalovaná stabilní, pravidelný a udržitelný příjem a v jaké výši, ani zda její výdaje tomuto příjmu odpovídají, respektive jaké obligatorní výdaje žalovaná má. Rovněž z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splácet nezjišťovala případné další závazky žalované z úvěrů či půjček od subjektů odlišných od žalobkyně. Nedošlo tedy k řádnému posouzení, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, a z tohoto důvodu je smlouva podle § 39 občanského zákoníku neplatná.

23. Soud nárok žalobkyně po výše uvedeném závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák., a dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení 10 431,16 Kč. Ke zrušení účtu došlo ke dni 27. 11. 2018, přičemž za období do zrušení účtu od 15. 10. 2018, kdy na účtu byl evidován kladný zůstatek žalovaná z účtu čerpala transakcemi platební kartou, odchozími platbami, uhrazením poplatku dle smlouvy o vedení účtu celkem částku 10 431,16 Kč, v tomto rozsahu se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná není povinna hradit poplatky a úrok vážící se neplatnou smlouvu, v celkové výši 87,52 Kč, v tomto rozsahu proto soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř., žalobkyně nebyla procesně úspěšná pouze o do nepatrné části uplatněného nároku, a má tak nárok na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 1 000 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem podle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška“), za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, a to za převzetí a příprava zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za účast u jednání soudu dne 11. 3. 2025 a dne 25. 4. 2025, při sazbě odměny 1 540 Kč, a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 vyhlášky za písemnou výzvu k plnění před podáním žaloby ve výši poloviny sazby; c/ náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 1 800 Kč za každý z úkonů právní služby, přičemž za úkony učiněné do 31. 12. 2024 náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč, a za úkony učiněné od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud vysvětluje, že předžalobní výzvu k plnění ze dne 18. 10. 2024 posoudil jako úkon, za nějž náleží odměna ve výši jedné poloviny, neboť šlo o jednoduchou výzvu k plnění obsahující identifikaci smlouvy a výši dluhu, a soud tedy uzavřel, že výzva skutkový a právní rozbor v dostatečné intenzitě ve smyslu informační hodnoty pro dlužníka neobsahovala, ostatně s ohledem na právní i skutkovou nekomplikovanost sporu v daném případě by se zpracování jiné než prosté výzvy k plnění z hlediska naplnění funkce předžalobní výzvy jako upomínky dlužníka před podání žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti, jevilo jako neúčelné.

25. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně - advokáta (platební místo).

26. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určený dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.