28 C 188/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 16 905,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 459,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 957,92 Kč za dobu od 6. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 401,96 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 445,90 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 9 645,90 Kč, částku 1957,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 957,92 Kč za dobu od 6. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 4 800 Kč, částku 401, 96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 401,96 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 100 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 20. 10. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalobkyně rovněž uzavřela s žalovaným téhož dne smlouvu o sdružených dodávkách plynu do téhož odběrného místa, na jejímž základě dodávala žalovanému plyn a žalovaný plyn odebíral. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny nárokuje částku 9 645,90 Kč jako neuhrazenou část smluvní pokuty sjednanou ve smlouvě v odstavci „Ostatní ujednání“, z důvodu, že pro opakované porušení platebních povinností žalovaného ukončila dne 31. 3. 2023 dodávky a žalovaný je povinen uhradit 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do doby jednaného trvání smlouvy, tedy za období od březen 2023 do května 2024, celkem 13 měsíců. Dále žalobkyně požaduje částku 1 957,92 Kč vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, spočívající v neuhrazené ceně za odebranou elektřinu ve fakturačním období od 8. 12. 2022 do 31. 3. 2023 a smluvní pokutě ve výši 100 Kč za neuhrazenou zálohu. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu nárokuje částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení delší než 10 dní se zaplacením faktury č. , hodnota, , částku 401,96 Kč vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, spočívající v neuhrazené ceně za odebraný plyn ve fakturačním období od 13. 4. 2023 do 25. 10. 2023. Dále požaduje částku 4 800 Kč jako smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě v odstavci „Ostatní ujednání“, z důvodu, že pro opakované porušení platebních povinností žalovaného ukončila žalobkyně dne 25. 10. 2023 dodávky plynu a žalovaný je povinen uhradit 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do doby jednaného trvání smlouvy, tedy za období od října 2023 do října 2024, celkem 12 měsíců. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Ze smlouvy samé soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 10. 2021 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, ve které se žalobkyně jako obchodník zavazuje žalovanému jako zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců, bez možnosti výpovědi smlouvy, s tím, že neoznámí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé straně nejpozději 40 dnů před posledním dnem doby trvání smlouvy, že trvá na jejím ukončení k takovému dni, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní strany, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném „uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní stran, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném „uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Na této straně smlouvy v odstavci nadepsaném „ostatní ujednání“ je sjednána smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky a to takto: Učiní-li Zákazník bez souhlasu Innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy z strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé Innogy neodebíráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace).„ V tomtéž odstavci je sjednána povinnost žalovaného jako zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy. Smlouva byla uzavřena pro produktovou řadu Optimal.

5. V písemných informacích pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy/dodatku o sdružených dodávkách elektřiny, jak soud zjistil z listiny samé, je uvedeno, že se jedná o smlouvu na dobu určitou 30 měsíců, s automatickým prodloužením o 24 měsíců, a je uvedeno, že případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve smlouvě. Jsou uvedeny důvody pro odstoupení od smlouvy spotřebitelem, to kdy může od smlouvy odstoupit poskytovatel, v listině uvedeno není.

6. Dle čl. 8.4 obchodních podmínek sdružených služeb dodávek elektřiny č. 4/2014, písm. a) mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalovaného delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (zjištěno z předmětných obchodních podmínek).

7. Vyúčtováním ze dne 13. 4. 2023, číslo , tel. číslo, , variabilní symbol , var. symbol, , byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebovanou elektřinu za období od 8. 12. 2022 do 31. 3. 2023, ve výši 2 841,26 Kč, se splatností dne 3. 5. 2023 (prokázáno uvedeným vyúčtováním). K tomuto vyúčtování bylo vystaveno opravné vyúčtování ze dne 15. 5. 2023, číslo , hodnota, , variabilní symbol , var. symbol, , se splatností 5. 6. 2023, žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebovanou elektřinu za uvedené období ve výši 2 057,92 Kč a smluvní pokuty ve výši 200 Kč (prokázáno uvedenými vyúčtováními). Cena elektřiny ve vyúčtováních byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno ceníkem elektřina optimal v kategorii domácnost). Dle plánu záloh ze dne 12. 12. 2022 měsíční zálohy, které byl žalovaný povinen platit od 8. 12. 2022 do 7. 12. 2023 byly splatné 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny písemně dopisem ze dne 13. 4. 2023, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované (prokázáno uvedeným písemným odstoupením), odstoupení bylo žalovanému zasláno prostřednictvím České pošty s. p. dne 19. 4. 2023 (prokázáno poštovním podacím archem).

8. Ze smlouvy samé soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 10. 2021 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu, ve které se žalobkyně jako obchodník zavazuje žalovanému jako zákazníkovi dodávat plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 36 měsíců s tím, že neoznámí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé straně nejpozději 40 dnů před posledním dnem doby trvání smlouvy, že trvá na jejím ukončení k takovému dni, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 12 měsíců. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní stran, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném „uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Na této straně smlouvy v odstavci nadepsaném „ostatní ujednání“ je sjednána smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky a to takto: Učiní-li Zákazník bez souhlasu Innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy z strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé Innogy neodebíráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace).„ V tomtéž odstavci je sjednána povinnost žalované jako zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní s jakoukoli platbou dle smlouvy. Smlouva byla uzavřena pro produktovou řadu Optimal. V písemných informacích pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy/dodatku o sdružených dodávkách plynu, jak soud zjistil z listiny samé, je uvedeno, že se jedná o smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením o 12 měsíců, a je uvedeno, že případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve smlouvě. Jsou uvedeny důvody pro odstoupení od smlouvy spotřebitelem, případy, kdy může od smlouvy odstoupit poskytovatel, v listině uvedeny nejsou.

9. Dle čl. 8.4 obchodních podmínek o sdružených dodávkách plynu č. 4/2014, písm. a) mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalované delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (zjištěno z předmětných obchodních podmínek).

10. Vyúčtováním ze dne 29. 10. 2023, číslo , tel. číslo, , variabilní symbol , var. symbol, , byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebovaný plyn za období od 13. 4. do 25. 10. 2023 ve výši 401,96 Kč (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Cena plynu byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno ceníkem plyn Optimal v kategorii domácnost a maloodběratel). Dopisem ze dne 4. 10. 2023, dle poštovního podacího archu odeslaným dne 4. 10. 2023, byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení dlužných záloh za měsíce květen až září 2023, že částka dluh musí být uhrazen nejpozději do 11. 10. 2023, a pokud se tak nestane, žalobkyně dá pokyn provozovateli distribuční soustavy k ukončení dodávky zemního plynu a odstoupí od smlouvy. Povinnost platit zálohy v předmětných lhůtách soud zjistil z plánu záloh ze dne 19. 4. 2023. Smluvní pokuta ve výši 4 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním č. , hodnota, ze dne 26. 10. 2023 se splatností dne 6. 11. 2023. Smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s uhrazením faktury variabilní symbol , var. symbol, byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním č. , hodnota, ze dne 1. 12. 2023 se splatností 20. 11. 2023. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených dodávkách plynu písemně dopisem ze dne 29. 10. 2023, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované (prokázáno uvedeným písemným odstoupením), odstoupení bylo žalovanému zasláno prostřednictvím České pošty s.p. 31. 10. 2023 (prokázáno poštovním podacím archem).

11. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Soud neprováděl další žalobkyní předložené důkazy, neboť z provedeného dokazování, s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci má výše uvedeným dokazováním za prokázané veškeré právně relevantní skutečnosti v rozsahu nutném pro rozhodnutí ve věci.

12. Soud právní vztah mezi účastníky posoudil jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, jednak podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V ustanovení § 50 energetického zákona jsou pak stanoveny dodatečné obsahové náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou (smlouvy o dodávce elektřiny) a v ustanovení § 72 dodatečné obsahové náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s plynem (smlouvy o dodávce plynu). Podle § 96 odst. 5 energetického zákona, smlouvy, upravené tímto zákonem, se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle o. z., pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

13. Soud zjistil, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byly uzavřeny dvě kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodala žalovanému plyn a elektrickou energii do sjednaného odběrného místa, a žalovaný byl povinen zaplatit sjednanou cenu. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována odebraná elektřina a plyn, a žalovaný vyúčtování neuhradil, když žalovaný v řízení netvrdil, natož, aby prokázal, že cenu za dodanou elektřinu a plyn dle k důkazu provedených vyúčtování uhradil. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit sjednanou kupní cenu, soud jej zavázal k zaplacení žalovaných částek včetně zákonného příslušenství, tedy úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení dle splatnosti jednotlivých vyúčtování.

14. Žalobkyně má rovněž nárok na smluvní pokutu v jednotlivé výši 100 Kč za prodlení s uhrazením záloh a vyúčtování. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokutu byla vázána na porušení povinnosti žalovaného s platbou v trvání delším než 10 dnů, tuto smluvní pokutu soud posoudil jako platně sjednanou a přiměřenou. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení uplatněných nároků.

15. Soud jako nedůvodnou zamítl žalobu co do nároku na smluvní pokutu ve výši 9 645,90 Kč dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a ve výši 4 800 Kč dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu. Žalobkyně tyto své nároky zakládala na ujednání smluv, citovaných v odstavci čtvrtém a osmém tohoto rozsudku. Soud předesílá, že při posuzování oprávněnosti nároků žalobkyně dle předmětných smluvních ujednání vyšel z toho, že závazkový vztah založený smlouvou (oběma smlouvami), má povahu spotřebitelského vztahu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., protože žalobkyně uzavírala smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.).

16. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

17. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Soud zásadní důvod pro neoprávněnost předmětných nároků žalobkyně shledává ve způsobu sjednání smluvní pokuty, který je zcela, a dle názoru soudu záměrně, v rozporu se zákonným požadavkem, aby sjednávaná povinnost byla spotřebiteli jasná a srozumitelná. Smluvní pokuty jsou sjednány v obou smlouvách shodným způsobem, dále tedy bude hovořeno o nárocích či o smluvní pokutě v jednotném čísle, ale vždy uvedené platí pro oba uplatněné nároky. Předmětné ujednání o smluvní pokutě není v poměru s ostatními právy a povinnostmi ze smlouvy svým obsahem zanedbatelné, naopak má výrazný ekonomický dopad do sféry žalovaného, ujednání je ve smlouvě samé zastřeno v odstavci nadepsaném „ostatní ujednání“, když toto označení navozuje dojem, že odstavec nebude obsahovat zásadní ujednání. Samotnou formulaci ujednání o smluvní pokutě, navíc vloženého až do druhé poloviny odstavce, soud považuje za náročně obsahově pochopitelnou i pro odborníka, natož pro spotřebitele. Současně se jedná o natolik zásadní ujednání, že nelze vyloučit, že by žalovaný, v případě, že by mu tato podmínka smlouvy byla známa, smlouvu neuzavřel. Soud vychází z toho, že žalobkyně žalovaného na předmětnou smluvní pokutu neupozornila (informace o ní nebyla obsažena v předsmluvních informacích) a umístění smluvního ujednání a jeho formulace jsou zjevným porušením zásadní zákonné povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli podle § 1811 o. z., stanovené za účelem ochrany spotřebitele, aby bylo zmírněno nerovné postavení spotřebitele vůči podnikateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, a porušení této povinnosti tedy způsobuje neplatnost právního jednání dle § 580 o.z., neboť jde o jednání, které je v rozporu se zákonem, a smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu. Soud má za to, že se jedná o oddělitelné ujednání od zbytku smlouvy, a proto neplatnost ujednání o smluvní pokutě nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy.

20. Soud nadto poznamenává, že předmětné ujednání lze hodnotit i jako nepřiměřené ujednání ve smyslu § 1813 o. z. a nárok by nemohl být přiznán, neboť k takovému ujednání nepřihlíží, pokud se ho spotřebitel sám nedovolá (§1815 o. z.). Soud vyšel z toho, že se jednalo o tzv. adhezní smlouvu (opět jsou míněny obě smlouvy), tedy žalovaný neměl možnost individualizovat smluvní podmínky, musel akceptovat ty určené žalobkyní. Úvahu o nepřiměřenosti ujednání zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, soud založil na to, že ujednání konstruuje povinnost žalovaného hradit fixní částku po dobu po kterou měl trvat původně sjednaný závazkový vztah, ačkoli žalovaný nebyl dle smlouvy povinen čerpat od žalobkyně plyn, resp. elektrickou energii, tj. mohl mít nulový odběr, či odběr zcela zanedbatelný oproti předpokládanému odběru, tím padá argument žalobkyně, že smluvní pokuta má saturovat ztrátu způsobenou tím, že musela nakoupit předpokládaný objem dodávaných médií při uzavření smlouvy s žalovaným. Dále je zde ta okolnost, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit, a tedy způsobit vznik skutečnosti, na kterou je vázáno právo požadovat smluvní pokutu, již po dvou nezaplacených zálohách, ačkoli smluvní vztah měl trvat 30 resp. 36 měsíců, a výše zálohy ničeho nevypovídá o skutečné spotřebě, tedy k odstoupení od smlouvy dochází bez vazby na to, v jakém rozsahu bylo žalobkyní žalovanému plnění poskytnuto a kolik činí skutečná výše dluhu. Nelze odhlédnout ani od toho, že v případě, že by žalobkyně přestala dodávat žalovanému dle smlouvy, má žalovaný sice právo odstoupit od smlouvy, ovšem bez nároku na jakoukoli finanční kompenzaci, žalobkyně povinností zaplatit smluvní pokutu stíhána není. Současně je nutno zohlednit také automatickou prolongaci smlouvy, které může vést k tomu, že žalovaný bude nucen setrvat ve smluvním vztahu s žalobkyní za pro něj nevýhodných podmínek v případě, že v mezidobí dojde k poklesu nabízených cen dodávaných médií.

21. Je obecně známou skutečností, že dodavatelé energií nejdříve stanoví ceníky a až následně uzavírají s odběrateli smlouvy, přičemž ceníky zůstávají po nějakou dobu neměnné a uzavření smlouvy je nabízeno neomezenému okruhu zákazníků, tedy nemůže být oprávněný argument žalobkyně, že smluvní pokutou jí má být kompenzována hypotetická škoda, která jí může vzniknout tím, že nakoupí elektrickou energii, resp. plyn v okamžiku uzavření smlouvy a tuto pak nemá komu dodávat, a proto si musí sjednat jiného zákazníka a tomu případně prodávat za cenu nižší než byla nákupní. Je totiž zjevné, že žalobkyně, pokud by dodržovala princip řádné péče, může za nabízenou cenu nabízet zboží již nakoupené, či jehož cenu má fixovánu.

22. Ze všeho výše uvedeného plyne, že smluvní pokuta, tak jak byla sjednána, postrádá složku sankční a kompenzační, a i z tohoto důvodu by musela být posouzená jako neplatně sjednaná. Ostatně v této souvislosti lze poukázat na článek 12 odstavec 3 směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, která pro případ ukončení smlouvy na dobu určitou ze stany spotřebitele, umožňuje, aby dodavatel energie sjednal poplatek za předčasné ukončení smlouvy, ale pod podmínkou, že zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován a současně tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel. Z čehož soud dovozuje, že přiměřená je smluvní pokuta ve výši maximálně odpovídající přímé hospodářské ztrátě, přičemž tuto je dodavatel povinen tvrdit a prokázat. Z úřední činnosti je soudu známo, že výše smluvní pokuty je shodná ve všech smlouvách, které žalobkyně uzavírala v témže období s jiným spotřebiteli. Výše smluvní pokuty tak není nijak provázaná ani s výši sjednaných záloh ani s přepokládaným objemem odebrané elektrické energie, a jednoznačně se tak nemůže jednat o řádně vypočtenou hospodářskou ztrátu.

23. Závěrem má soud za to, že je na místě poukázat na možnost posouzení ujednání o předmětné smluvní pokutě jako neplatné také s ohledem na závěr vyjádřený Ústavním soudem České republiky v rozhodnutí, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, z 9. 2. 2011, který za protiústavní považuje to, pokud jsou ve spotřebitelské smlouvě tzv. kumulovány sankce jen pro spotřebitele (k jeho tíži).

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a o. s. ř. podle poměrů úspěchu stran v řízení, tak že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.