Okresní soud v Karviné · Rozsudek

28 C 240/2024

č. j. 28 C 240/2024-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2025:28.C.240.2024.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro výživné manželky

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit výživné na manželku ve výši 2 500 Kč ode dne 1. 7. 2024, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému, který je jejím manželem, byla uložena povinnost hradit jí výživné, za dobu od 1. 7. 2024 do budoucna, ve výši 2 500 Kč, s odůvodněním, že je nezaměstnaná pobírá sociální dávky a je vedena na úřadu práce. S žalovaným mají dvě společné děti, které jsou v její péči, a dále má v péči dceru z předchozího vztahu, na kterou její hrazeno výživné.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků občanského soudního řádu v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, neboť žalobkyně a žalovaný, ač řádně a včas předvoláni se k jednání nařízenému na den 27. 1. 2025 bez omluvy nedostavili, a případné přerušení řízení by se příčilo účelu řízení.

4. Žalobkyně žádné důkazy soudu nepředložila. V žalobě uváděla, že ke zdejšímu soudu byl podán návrh na úpravu poměrů společných nezletilých dětí, soud si proto připojil spis zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , z nějž k důkazu provedl zprávy a sdělení ohledně zaměstnání a příjmu žalobkyně a žalovaného.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

6. Žalobkyně v období od 1. 6. 2023 do 31. 7. 2024 pobírala dávky – podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení (sdělení Úřadu práce ze dne 31. 7. 2024), žalobkyně je od 20. 11. 2023 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (sdělení Úřadu práce ze dne 31. 7. 2024). Žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 4. 12. 2023 do 12. 12. 2023 (sdělení Úřadu práce ze dne 31. 7. 2024). Žalovaný nemá otevřen pojistný poměr u České správy sociálního zabezpečení, není poživatel dávek důchodového zabezpečení (sdělení územní správy sociálního zabezpečení, OSSZ Karviná ze dne 12. 8. 2024).

7. V řízení sp. zn. , Anonymizováno, nebyl zjištěn zaměstnavatel žalovaného, na základě zjištění ze spisu soud prověřil možné zaměstnavatele žalovaného, s negativním výsledkem (sdělení od , jméno FO, ze dne 31. 7. 2024, sdělení od , jméno FO, ).

8. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné č.j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , ze dne 27. 9. 2024 soud zjistil, že rozsudkem bylo rozhodováno o péči a výživě nezletilých , jméno FO, a , jméno FO, , dětí žalobkyně a žalovaného, kteří jsou manželé. Manžel ze společné domácnosti odešel koncem června 2024, do té doby společně hospodařili. Žalovanému nebylo stanoveno výživné, protože je neznámého pobytu a nic bližšího k jeho osobním majetkovým poměrům nebylo zjištěno.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.

10. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

11. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

12. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, jaké jsou majetkové a sociální poměry žalobkyně a žalovaného, stejně jako jaké jsou schopnosti a možnosti žalovaného, tak aby soud mohl učinit závěr o tom, jaká je hmotná a kulturní úroveň žalobkyně a žalovaného, a na základě tohoto závěru rozhodnout o tom, zda žalobkyně má nárok na to, aby jí žalovaný přispíval na výživu a v jakém rozsahu, nese žalobkyně. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

13. Z provedených důkazů nevyplynulo, že žalovaný má jakýkoli příjem, naopak je dokonce neznámého pobytu. Z toho soud dovozuje, že hmotná a kulturní úroveň žalovaného není větší než žalobkyně. Dále soud podotýká, že v řízení nebylo prokázáno, že by schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaný odůvodňovaly, aby žalobkyni poskytoval výživné. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně neúspěšná a procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.