28 C 253/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 19 994,45 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 994,45 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 825,32 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 69,13 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 000 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 381,69 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 13 825,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od 9. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 100 Kč, částku 69,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 69,13 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a částku 6 000 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 23. 6. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na jejímž základě dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Žalobkyně na základě smlouvy požaduje částku 13 825,32 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] spočívající v neuhrazené ceně za odebraný plyn ve fakturačním období od 1. 10. 2021 do 16. 5. 2022, a v smluvních pokutách v celkové výši 200 Kč za neuhrazení zálohy splatné dne 15. 1. 2022 a zálohy splatné dne 15. 3. 2022. Dále částku 69,13 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] v neuhrazené ceně za odebraný plyn ve fakturačním období od 17. 5. 2022 do 18. 5. 2022. Dále žalobkyně nárokuje částku 6 000 Kč jako smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“, z důvodu, že pro opakované porušení platebních povinností žalovaného ukončila dne 18. 5. 2022 dodávky a žalovaný je povinen uhradit 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do doby jednaného trvání smlouvy, tedy za období od 18. 5. 2022 do 1. 8. 2022, celkem za 15 měsíců. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování [číslo]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Ze smlouvy samé soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 6. 2021 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu, ve které se žalobkyně jako obchodník zavazuje žalovanému jako zákazníkovi dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 22 měsíců, s tím, že neoznámí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé straně nejpozději 40 dnů před posledním dnem doby trvání smlouvy, že trvá na jejím ukončení k takovému dni, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 22 měsíců. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní stran, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném„ uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Na této straně smlouvy v odstavci nadepsaném„ ostatní ujednání“ je sjednána smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky a to takto: Učiní-li Zákazník bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen [anonymizováno], zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od [anonymizováno] (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy z strany [anonymizováno]) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [anonymizováno] oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebíráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [anonymizováno] v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace).„ V tomtéž odstavci je sjednána povinnost žalovaného jako zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní s jakoukoli platbou dle smlouvy. Smlouva byla uzavřena pro produktovou řadu Benefit+. V písemných informacích pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy/dodatku o sdružených dodávkách plynu, jak soud zjistil z listiny samé, je uvedeno, že se jedná o smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením o 22 měsíců, a je uvedeno, že případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve smlouvě. Jsou uvedeny důvody pro odstoupení od smlouvy spotřebitelem, případy, kdy může od smlouvy odstoupit poskytovatel, v listině uvedeny nejsou.

5. Dle čl. 8 obchodních podmínek o sdružených dodávkách plynu [číslo] písm. a) mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalovaného delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (zjištěno z předmětných obchodních podmínek).

6. Vyúčtováním ze dne 19. 5. 2022, [číslo] [variabilní symbol], byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebovaný plyn za období od 1. 10. 2021 do 16. 5. 2022 ve výši 13 625,32 Kč a smluvní pokuty ve výši 200 Kč za pozdní platbu, se splatností dne 8. 6. 2022 (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Vyúčtováním ze dne 18. 5. 2022, [číslo] [variabilní symbol], byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebovaný plyn za období od 17. 5. 2022 do 18. 5. 2022 ve výši 69,13 Kč (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Cena plynu byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno ceníkem plyn Benefit+ v kategorii domácnost a maloodběratel platným od 1. 1. 2019). Upomínkou ze dne 23. 2. 2022 byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné zálohy splatné dne 15. 1. 2022 a smluvní pokuty ve výši 200 Kč, dále upomínkou ze dne 7. 4. 2022, dle poštovního podacího archu odeslané žalovanému dne 8. 4. 2022 k uhrazení dlužné zálohy splatné dne 15. 1. 2022, 15. 3. 2022, a smluvní pokuty ve výši 200 Kč dle dokladu [číslo] s upozorněním, že dluh musí být uhrazen nejpozději do 14. 4. 2022, a pokud se tak nestane, žalobkyně dá pokyn provozovateli distribuční soustavy k ukončení dodávky zemního plynu a odstoupí od smlouvy. Povinnost platit zálohy v předmětných lhůtách soud zjistil z plánu záloh ze dne 4. 10. 2021 Smluvní pokuta ve výši 6 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním [číslo] ze dne 19. 5. 2022 Smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s uhrazením faktury [variabilní symbol] byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním [číslo]. K uhrazení veškerých v tomto odstavci uvedených nároků byl žalovaný před podáním žaloby vyzván písemně zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 6. 11. 2022 odeslaným prostřednictvím České pošty s.p. dne 8. 11. 2022 (prokázáno výzvou samou a poštovním podacím archem).

7. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených dodávkách plynu písemně dopisem ze dne 6. 6. 2022, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované (prokázáno uvedeným písemným odstoupením), odstoupení bylo žalovanému zasláno prostřednictvím České pošty s.p. 9. 6. 2022 (prokázáno poštovním podacím archem).

8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Soud neprováděl další žalobkyní předložené důkazy, neboť z provedeného dokazování, s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci má výše uvedeným dokazováním za prokázané veškeré právně relevantní skutečnosti v rozsahu nutném pro rozhodnutí ve věci.

9. Soud právní vztah mezi účastníky posoudil jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o.z.“, jednak podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V ustanovení § 72 energetického zákona jsou pak stanoveny dodatečné obsahové náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s plynem (smlouvy o dodávce plynu). Podle § 96 odst. 5 energetického zákona, smlouvy, upravené tímto zákonem, se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle o. z., pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

10. Soud zjistil, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva na základě které žalobkyně dodala žalovanému plyn do sjednaného odběrného místa, a žalovaný byl povinen zaplatit sjednanou cenu. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtován odebraný plyn, a žalovaný vyúčtování neuhradil, když žalovaný v řízení netvrdil, natož, aby prokázal, že cenu za dodanou elektřinu a plyn dle k důkazu provedených vyúčtování uhradil. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit sjednanou kupní cenu, soud jej zavázal k zaplacení žalovaných částek včetně zákonného příslušenství, tedy úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení dle splatnosti jednotlivých vyúčtování.

11. Žalobkyně má rovněž nárok na smluvní pokutu v jednotlivé výši 100 Kč za prodlení s uhrazením záloh a vyúčtování. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokutu byla vázána na porušení povinnosti žalovaného s platbou v trvání delším než 10 dnů, tuto smluvní pokutu soud posoudil jako platně sjednanou a přiměřenou. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení uplatněných nároků.

12. Soud jako nedůvodnou zamítl žalobu co do nároku na smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, tedy 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobkyně tento nárok zakládala na ujednání smlouvy citované v odstavci čtvrtém odůvodnění tohoto rozsudku. Soud předesílá, že při posuzování oprávněnosti nároků žalobkyně dle předmětného smluvního ujednání vyšel z toho, že závazkový vztah založený smlouvou (oběma smlouvami), má povahu spotřebitelského vztahu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., protože žalobkyně uzavírala smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.).

13. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Soud zásadní důvod pro neoprávněnost předmětných nároků žalobkyně shledává ve způsobu sjednání smluvní pokuty, který je zcela, a dle názoru soudu záměrně, v rozporu se zákonným požadavkem, aby sjednávaná povinnost byla spotřebiteli jasná a srozumitelná. Předmětné ujednání o smluvní pokutě není v poměru s ostatními právy a povinnostmi ze smlouvy svým obsahem zanedbatelné, naopak má výrazný ekonomický dopad do sféry žalovaného, ujednání je ve smlouvě samé zastřeno v odstavci nadepsaném„ ostatní ujednání“, když toto označení navozuje dojem, že odstavec nebude obsahovat zásadní ujednání. Samotnou formulaci ujednání o smluvní pokutě, navíc vloženého až do druhé poloviny odstavce, soud považuje za náročně obsahově pochopitelnou i pro odborníka, natož pro spotřebitele. Současně se jedná o natolik zásadní ujednání, že nelze vyloučit, že by žalovaný, v případě, že by mu tato podmínka smlouvy byla známa, smlouvu neuzavřel. Soud vychází z toho, že žalobkyně žalovaného na předmětnou smluvní pokutu neupozornila (informace o ní nebyla obsažena v předsmluvních informacích) a umístění smluvního ujednání a jeho formulace jsou zjevným porušením zásadní zákonné povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli podle § 1811 o. z., stanovené za účelem ochrany spotřebitele, aby bylo zmírněno nerovné postavení spotřebitele vůči podnikateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, a porušení této povinnosti tedy způsobuje neplatnost právního jednání dle § 580 o.z., neboť jde o jednání, které je v rozporu se zákonem, a smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu. Soud má za to, že se jedná o oddělitelné ujednání od zbytku smlouvy, a proto neplatnost ujednání o smluvní pokutě nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy.

17. Soud nadto poznamenává, že předmětné ujednání lze hodnotit i jako nepřiměřené ujednání ve smyslu § 1813 o. z. a nárok by nemohl být přiznán, neboť k takovému ujednání nepřihlíží, pokud se ho spotřebitel sám nedovolá (§1815 o. z.). Soud vyšel z toho, že se jednalo o tzv. adhezní smlouvu (opět jsou míněny obě smlouvy), tedy žalovaný neměl možnost individualizovat smluvní podmínky, musel akceptovat ty určené žalobkyní. Úvahu o nepřiměřenosti ujednání zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, soud založil na to, že ujednání konstruuje povinnost žalovaného hradit fixní částku po dobu po kterou měl trvat původně sjednaný závazkový vztah, ačkoli žalovaný nebyl dle smlouvy povinen čerpat od žalobkyně plyn, resp. elektrickou energii, tj. mohl mít nulový odběr, či odběr zcela zanedbatelný oproti předpokládanému odběru, tím padá argument žalobkyně, že smluvní pokuta má saturovat ztrátu způsobenou tím, že musela nakoupit předpokládaný objem dodávaných médií při uzavření smlouvy s žalovaným. Dále je zde ta okolnost, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit, a tedy způsobit vznik skutečnosti, na kterou je vázáno právo požadovat smluvní pokutu, již po dvou nezaplacených zálohách, ačkoli smluvní vztah měl trvat 36 resp. 24 měsíců, a výše zálohy ničeho nevypovídá o skutečné spotřebě, tedy k odstoupení od smlouvy dochází bez vazby na to, v jakém rozsahu bylo žalobkyní žalovanému plnění poskytnuto a kolik činí skutečná výše dluhu. Nelze odhlédnout ani od toho, že v případě, že by žalobkyně přestala dodávat žalovanému dle smlouvy, má žalovaný sice právo odstoupit od smlouvy, ovšem bez nároku na jakoukoli finanční kompenzaci, žalobkyně povinností zaplatit smluvní pokutu stíhána není. Současně je nutno zohlednit také automatickou prolongaci smlouvy, které může vést k tomu, že žalovaný bude nucen setrvat ve smluvním vztahu s žalobkyní za pro něj nevýhodných podmínek v případě, že v mezidobí dojde k poklesu nabízených cen dodávaných médií.

18. Je obecně známou skutečností, že dodavatelé energií nejdříve stanoví ceníky a až následně uzavírají s odběrateli smlouvy, přičemž ceníky zůstávají po nějakou dobu neměnné a uzavření smlouvy je nabízeno neomezenému okruhu zákazníků, tedy nemůže být oprávněný argument žalobkyně, že smluvní pokutou jí má být kompenzována hypotetická škoda, která jí může vzniknout tím, že nakoupí plyn v okamžiku uzavření smlouvy a tento pak nemá komu dodávat, a proto si musí sjednat jiného zákazníka a tomu případně prodávat za cenu nižší než byla nákupní. Je totiž zjevné, že žalobkyně, pokud by dodržovala princip řádné péče, může za nabízenou cenu nabízet zboží již nakoupené, či jehož cenu má fixovánu.

19. Ze všeho výše uvedeného plyne, že smluvní pokuta, tak jak byla sjednána, postrádá složku sankční a kompenzační, a i z tohoto důvodu by musela být posouzená jako neplatně sjednaná. Ostatně v této souvislosti lze poukázat na článek 12 odstavec 3 směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, která pro případ ukončení smlouvy na dobu určitou ze stany spotřebitele, umožňuje, aby dodavatel energie sjednal poplatek za předčasné ukončení smlouvy, ale pod podmínkou, že zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován a současně tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel. Z čehož soud dovozuje, že přiměřená je smluvní pokuta ve výši maximálně odpovídající přímé hospodářské ztrátě, přičemž tuto je dodavatel povinen tvrdit a prokázat. Z úřední činnosti je soudu známo, že výše smluvní pokuty je shodná ve všech smlouvách, které žalobkyně uzavírala v témže období s jiným spotřebiteli. Výše smluvní pokuty tak není nijak provázaná ani s výši sjednaných záloh ani s přepokládaným objemem odebrané elektrické energie, a jednoznačně se tak nemůže jednat o řádně vypočtenou hospodářskou ztrátu.

20. Závěrem soud poznamenává, že oslyšel jako nedůvodnou také další argumentaci žalobkyně ohledně platného sjednání smluvní pokuty, neboť vše co žalobkyně uvádí (kolísání ceny, náklady na získání zákazníka), jsou okolnosti, které musí důkladně vyhodnotit každý podnikatel při stanovení ceny svého produktu či služby a při rozhodnutí o uzavření smlouvy, neboť se jedná o složky tvořící tzv. podnikatelské riziko, které nelze, navíc způsobem zcela zjevně rozporným se zákonem, přenášet na druhou smluvní stranu, která je navíc spotřebitelem. Na výše uvedeném závěru soudu nemůže ničeho změnit ani tvrzení žalobkyně, že„ nevýhoda“ která je na straně žalované nastolena předmětnou smluvní pokutou je kompenzována tím, že na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, kterou lze ze strany spotřebitele ukončit výpovědí bez smluvní sankce, má spotřebitel garantovánu cenu produktu po celou dobu trvání smlouvy. Jak bylo uvedeno výše, toto dle názoru soudu nemusí spotřebiteli přinášet žádnou výhodu, kdy naopak v případu poklesu cen mu smlouva na dobu určitou s takto stanovenou smluvní pokutou zabrání sjednat si dodávky za aktuální nižší cenu.

21. Závěrem má soud za to, že je na místě poukázat na možnost posouzení ujednání o předmětné smluvní pokutě jako neplatné také s ohledem na závěr vyjádřený Ústavním soudem České republiky v rozhodnutí, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, z 9. 2. 2011, který za protiústavní považuje to, pokud jsou ve spotřebitelské smlouvě tzv. kumulovány sankce jen pro spotřebitele (k jeho tíži).

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. podle poměrů úspěchu stran v řízení. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil také příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 73,20 % nároku, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na úhradu 46,4 % svých nákladů řízení, tj. 2 381,69 Kč. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ zaplacený soudní poplatek za žalobu 800 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 2 840 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a 3 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 300 Kč za výzvu k plnění, 300 Kč za podání žaloby, 1 940 Kč za účast na jednání před soudem, kdy tarifní hodnota činí 19 994,45 Kč (součet vymáhaných pohledávek; k příslušenství se nepřihlíží); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky, tj. 100 Kč za jeden úkon právní služby hrazený podle § 14b odst. 1 vyhlášky a 300 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání před soudem) hrazený podle § 14b odst. 3 vyhlášky; d/ 1/5 náhrady za promeškaný čas advokáta podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky za čas strávený na cestě z Ostravy do Karviné a zpět k jednání dne 23. 11. 2023 v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč, tj. 200 Kč, e/ 1/5 náhrady cestovních výdajů advokáta podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu z Ostravy do Karviné a zpět k jednání dne 23. 11. 2023 [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] (ujeto celkem 48 km, 4,8 l průměrná spotřeba nafty na 100 km, při ceně za 1 litr nafty a sazby základní náhrady za 1 km jízdy podle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) e/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 752 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně (platební místo). Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).