28 C 353/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 23 130,42 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 23 130,42 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 570,49 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 1 118,40 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 886 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 23 130,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 12. 11. 2023 do zapalcení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný poškodil majetek žalobkyně (zařízení distribuční soustavy) tak, že dne 18. 11. 2022 v , adresa, při provádění výkopových prací poškodil vedení nízkého napětí. Opravu pro žalobkyni provedla společnosti , právnická osoba, ., žalobkyně za opravu uhradila 15 894,50 Kč, dále žalobkyně sama vynaložila částku 7 235,95 Kč za 7,4 hodin práce svých zaměstnanců. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na jednání konaném dne 3. 12. 2025 uvedl, že práce, při kterých došlo k poškození, vykonával jako zaměstnanec a že mu zaměstnavatel dal peníze k uhrazení žalovaného nároku.

3. Žalobkyně podáním ze dne 7. 1. 2025 vzala žalobu zpět co do jistiny ve výši 23 130,42 Kč, neboť tuto částku žalovaný dne 4. 12. 2024 uhradil. Dále tedy požadovala zaplacení zákonného úroku z žalované částky za dobu 12. 11. 2023 do 4. 12. 2024.

4. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a žalovaný se ke zpětvzetí nijak nevyjádřil, ačkoli byl soudem poučen, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že se zpětvzetím souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud z jednotlivých listinných důkazů zjistil následující dílčí skutečnosti, z nichž soud učinil závěr o skutkovém stavu.

6. Z listiny „Zápis o porušení ochranného pásma energetického zařízení ČEZ Distribuce, a.s. dle zákona § 46 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění“ soud zjistil a má za prokázané, že dne 18. 11. 2022 v , adresa, , žalovaný poškodil vedení nízkého napětí, poškozením kabelu při výkopových pracích, žalovaný zápis podepsal a uvedl, že k poškození došlo tak, že kabelu nevšiml a omylem ho poškodil sbíječkou. V zápise žalovaný uvedl jako svou adresu , adresa, . Poškození kabelu je rovněž zachyceno na fotografiích, které žalobkyně předložila k důkazu.

7. Soud z jednotlivých uvedených listin zjistil, že žalobkyně na opravu poškozeného vedení nízkého napětí ze dne 18. 11. 2022 vynaložila celkem částku 23 10,42 Kč. Z toho částku 15 894,50 žalobkyně uhradila na základě faktury č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2023 společnosti , právnická osoba, ., účtovanou dle znění faktury za montážní práce na stavbě „, adresa, – oprava kabelu NN“, přílohou faktury je soupis provedených prací, uhrazení fakturované částky je prokázáno bankovním výpisem o provedení platby. Částku 7 236 Kč žalobkyně v souvislosti s opravou vynaložila na uhrazení celkem 7,4 hodin práce svých zaměstnanců, kterou ocenila dle „Ceníku dalších služeb ČEZ Distribuce, a. s.“ platném od 1. 2. 2022 a platném od 1. 2. 2023, jak má soud za prokázané z listiny „podklad k fakturaci“, v níž je uvedeno, že práce probíhaly dne 18. 11. 20222 v rozsahu 5 hodin a dne 6. 2. 2023 v rozsahu 2,4 hodiny.

8. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení žalované částky. Žalobkyně vystavila dne 12. 10. 2023 fakturu č. , hodnota, , v záhlaví faktury je žalovaný označen adresou , adresa, . Žalobkyně dále vyhotovila upomínku ze dne 29. 11. 2023, ze dne 19. 12. 2023, v obou upomínkách je žalovaný označen adresou , adresa, . Dne 26. 1. 2024 vyhotovila výzvu k úhradě pohledávky, v níž je žalovaný v záhlaví označen adresou , adresa, . Dne 19. 2. 2024 vyhotovila předžalobní upomínku, v níž je žalovaný označen adresou , adresa, , dle dodejky poštovní zásilky byla výzva odeslána žalovanému na uvedenou adresu dne 19. 2. 2024, zásilka se vrátila zpět z důvodu, že na uvedené adrese je žalovaný neznámy, odstěhoval se. Dne 21. 2. 2024 žalobkyně vyhotovila předžalobní upomínku, v níž žalovaného vyzývá k uhrazení žalované částky ve lhůtě do 7 kalendářních dnů od doručení upomínky, dle dodejky poštovní zásilky byla upomínka odeslána žalovanému na adresu , adresa, dne 21. 2. 2024.

9. Dle lustrace v ISZR (informačním systému základních registrů), měl žalovaný evidovánu adresu , adresa, jako adresu trvalého pobytu do 3. 1. 2018. Adresu , adresa, má žalovaný evidovánu jako adresu trvalého pobytu od 14. 7. 2021.

10. Po právní stránce zjištěný skutkový stav soud vyhodnotil tak, že nárok je důvodný co do základu, jako nárok na náhradu škody podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když žalovaný jako škůdce zasáhl do vlastnického práva žalobkyně vlastním zaviněním porušením povinnosti stanovené zákonem, § 46 odst. 8 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů, jenž v ochranném pásmu zařízení elektrizační soustavy zakazuje provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob. Žalovaný je tak povinen žalobkyni jako poškozené, nahradit co tím způsobil. Žalovaná částka představuje náklady, které žalobkyně vynaložila na uvedení poškozené věci do předešlého stavu ve smyslu § 2952 odst. 1 o. z. Jelikož předmětnou pohledávku žalovaný po podání žaloby uhradil žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět, soud meritorně rozhodoval pouze o uplatněném příslušenství pohledávky, úroku z prodlení. Je – li nárok co do základů důvodný, náleží žalobkyni jako věřiteli právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, za dobu od splatnosti pohledávky do jejího uhrazení. Žalobkyně zakládala tvrzenou splatnost pohledávky, a tedy i počátek běhu úroku z prodlení, na faktuře ze dne 12. 10. 2023. Tato faktura však nebyla žalovanému doručena, neboť dle adresy žalovaného uvedené v záhlaví byla faktura doručována žalovanému na adresu, na níž nebydlel, neměl ji evidovánu jako adresu trvalého pobytu ani ji žalobkyni neuvedl jako svou doručovací adresu, a proto nelze dovozovat, že by se výzva dostala do sféry dispozice žalovaného ve smyslu § 570 o. z. Soud tak vyhodnotil, že pohledávka se na základě § 1958 odst. 1 o. z. stala splatnou na základě výzvy žalobkyně ze dne 21. 2. 2024, která byla doručována na adresu žalovaného, na níž se skutečně zdržoval, a to uplynutím ve výzvě stanovené lhůty. Dle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. stanovená lhůta uplynula dne 4. 3. 2024, a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobkyni tak náleží dle ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši dle. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení za dobu od 12. 11. 2023 do 4. 3. 2024 a ve zbytku žalobě vyhověl.

11. Žalovaný uplatnil proti nároku vzneseném žalobou obranu spočívající v tom, že činnost, při níž došlo k poškození majetku žalobkyně vykonával jako zaměstnanec. Žalovaný byl soudem poučen dle § 118b odst. 1, 3 o. s. ř. a vyzván k doplnění rozhodujících skutečností a označení důkazů k jejich prokázání, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta. Žalovaný však svá tvrzení nedoplnil, a žádné důkazy nepředložil ani neoznačil. Žalovaný tak ve vztahu ke své obraně neunesl břemeno tvrzení a důkazní.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež nebyla v řízení úspěšná jen co do nepatrné části, když žaloba byla podána důvodně a řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalovaného, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 886 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 926 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a náhrada skutečných nákladů na dopravu k jednání dne 3. 12. 2024 a dne 19. 2. 2025, ve výši 160 Kč.