28 C 37/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 10 550,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 350,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 872,02 Kč za dobu od 17. 7. 2024 do zaplacení a z částky 377,99 Kč za dobu od 20. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 200 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 10 550,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 872,02 Kč za dobu od 17. 7. 2024 do zaplacení a z částky 377,99 Kč za dobu od 20. 8. 2024 do zaplacení, s odůvodněním, že dne 31. 5. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Žalovaná neuhradila fakturu č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2024 vystavenou na částku 2 872,02 Kč, za zúčtovací období 8. 12. 2023 do 13. 6. 2024, za celkové množství odebrané elektřiny 0,47600 MWh, splatnou 16. 7. 2024, ve faktuře byly vyúčtovány smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč za prodlení s uhrazením záloh. Dále žalovaná neuhradila žalobkyně fakturu č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2024 vystavenou na částku 377,99 Kč, splatnou 19. 8. 2024. žalobkyně požaduje částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury č. , hodnota, . Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 7 200 Kč, na základě smluvního ujednání uvedeného ve smlouvě v odstavci „Ostatní ujednání“, a to smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky dle smlouvy do konce sjednané doby trvání smlouvy, tj. za 18 měsíců (od 13. 6. 2024 do 19. 12. 2025)

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, souhlas žalované se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Ze smlouvy samé soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 5. 2021 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, ve které se žalobkyně jako obchodník zavazuje žalované jako zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 30 měsíců s tím, že neoznámí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé straně nejpozději 40 dnů před posledním dnem doby trvání smlouvy, že trvá na jejím ukončení k takovému dni, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní stran, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném „uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Na této straně smlouvy v odstavci nadepsaném „ostatní ujednání“ je sjednána smluvní pokuta 800 Kč za každý měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky a to takto: „Učiní-li Zákazník bez souhlasu Innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy z strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé Innogy neodebíráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace).„ V tomtéž odstavci je sjednána povinnost žalované jako zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy.

6. V písemných informacích pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy/dodatku o sdružených dodávkách elektřiny, jak soud zjistil z listiny samé, je uvedeno, že se jedná o smlouvu na dobu 30 měsíců, s automatickým prodloužením o 24 měsíců, je uvedeno, že případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve smlouvě. Jsou uvedeny důvody pro odstoupení od smlouvy spotřebitelem, případy, kdy může od smlouvy odstoupit poskytovatel, v listině uvedeno není.

7. Dle čl. 8.4 obchodních podmínek sdružených služeb dodávek elektřiny č. 12/2018, písm. a) mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalované delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (zjištěno z předmětných obchodních podmínek).

8. Vyúčtováním ze dne 26. 6. 2024, variabilní symbol , var. symbol, , byla žalovaná vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 2 872,02 Kč, za spotřebovanou elektřinu za období od 8. 12. 2023 do 13. 6. 2024, 200 Kč za smluvní pokutu se zaplacením záloh, se splatností dne 16. 7. 2024 (zjištěno z uvedeného vyúčtování). Dle plánu záloh byly splatné 15. dne v měsíci. Opravným vyúčtováním ze dne 29. 7. 2024, variabilní symbol , var. symbol, byla žalovaná vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 377,99 Kč za spotřebovanou elektřinu za období od 18. 12. 2023 do 13. 6. 2024 se splatností dne 16. 7. 2024 (zjištěno z uvedeného vyúčtování). Cena elektřiny ve vyúčtováních byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno příslušným ceníkem). Žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny písemně dopisem ze dne 26. 6. 2024, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované (prokázáno uvedeným písemným odstoupením), Smluvní pokuta ve výši 7 200 Kč byla žalované vyúčtována vyúčtováním č. , hodnota, ze dne splatným dne 24. 6. 2024. K uhrazení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s uhrazením faktury variabilní symbol , var. symbol, byla žalovaná vyzvána vyúčtováním splatným dne 19. 8. 2024. K uhrazení veškerých v tomto odstavci uvedených nároků byla žalovaná před podáním vyzvána písemně dopisem ze dne 31. 8. 2022 odeslaným prostřednictvím České pošty s. p. (prokázáno výzvou samou a poštovním podacím archem).

9. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

10. Soud právní vztah mezi účastníky posoudil jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, jednak podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V ustanovení § 50 energetického zákona jsou pak stanoveny dodatečné obsahové náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou (smlouvy o dodávce elektřiny). Podle § 96 odst. 5 energetického zákona, smlouvy, upravené tímto zákonem, se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle o. z., pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

11. Soud zjistil, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně dodala žalované elektrickou energii do sjednaného odběrného místa, a žalovaná byla povinna zaplatit sjednanou cenu. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že cenu za dodávky dle předmětných vyúčtování uhradila, tedy žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit sjednanou kupní cenu, proto jí soud zavázal k zaplacení uvedených částek včetně zákonného příslušenství, tedy úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení dle splatnosti jednotlivých vyúčtování.

12. Žalobkyně má rovněž nárok na smluvní pokutu v jednotlivé výši 100 Kč za prodlení s uhrazením dvou záloh a jednoho vyúčtování dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokutu byla vázána na porušení povinnosti žalované s platbou v trvání delším než 10 dnů, tuto smluvní pokutu soud posoudil jako platně sjednanou a přiměřenou. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení předmětné částky.

13. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

14. Soud jako nedůvodnou zamítl žalobu co do nároku na smluvní pokutu v celkové výši 7 200 Kč, tedy 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy, celkem 18 měsíců. Žalobkyně tento svůj nárok zakládala na ujednání smlouvy, citované v odstavci pátém tohoto rozsudku. Soud předesílá, že při posuzování oprávněnosti nároků žalobkyně dle předmětného smluvního ujednání vyšel z toho, že závazkový vztah založený smlouvou má povahu spotřebitelského vztahu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., protože žalobkyně uzavírala smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.).

15. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

18. Soud zásadní důvod pro neoprávněnost nároku na smluvní pokutu shledává ve způsobu sjednání smluvní pokuty, který je zcela, a dle názoru soudu záměrně, v rozporu se zákonným požadavkem, aby sjednávaná povinnost byla spotřebiteli jasná a srozumitelná. Předmětné ujednání o smluvní pokutě není v poměru s ostatními právy a povinnostmi ze smlouvy svým obsahem zanedbatelné, naopak má výrazný ekonomický dopad do sféry žalované, ujednání je ve smlouvě samé zastřeno v odstavci nadepsaném „ostatní ujednání“, když toto označení navozuje dojem, že odstavec nebude obsahovat zásadní ujednání. Samotnou formulaci ujednání o smluvní pokutě, navíc vloženého až do druhé poloviny odstavce, soud považuje za náročně obsahově pochopitelnou i pro odborníka, natož pro spotřebitele. Současně se jedná o natolik zásadní ujednání, že nelze vyloučit, že by žalovaná, v případě, že by jí tato podmínka smlouvy byla známa, smlouvu neuzavřela. Soud vychází z toho, že žalobkyně žalovanou na předmětnou smluvní pokutu neupozornila (informace o ní nebyla obsažena v předsmluvních informacích) a umístění smluvního ujednání a jeho formulace, jsou zjevným porušením zásadní zákonné povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli podle § 1811 o. z., stanovené za účelem ochrany spotřebitele, aby bylo zmírněno nerovné postavení spotřebitele vůči podnikateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti. Porušení této povinnosti tedy způsobuje neplatnost právního jednání dle § 580 o. z., neboť jde o jednání, které je v rozporu se zákonem, a smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu. Soud má za to, že se jedná o oddělitelné ujednání od zbytku smlouvy, a proto neplatnost ujednání o smluvní pokutě nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy.

19. Soud nadto poznamenává, že předmětné ujednání lze hodnotit i jako nepřiměřené ujednání ve smyslu § 1813 o. z. a nárok by nemohl být přiznán, neboť k takovému ujednání nepřihlíží, pokud se ho spotřebitel sám nedovolá (§1815 o. z.). Soud vyšel z toho, že se jednalo o tzv. adhezní smlouvu (opět jsou míněny obě smlouvy), tedy žalovaná neměla možnost individualizovat smluvní podmínky, musela akceptovat ty určené žalobkyní. Úvahu o nepřiměřenosti ujednání zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalované jako spotřebitelky, soud založil na to, že ujednání konstruuje povinnost žalované hradit fixní částku po dobu, po kterou měl trvat původně sjednaný závazkový vztah, ačkoli žalovaná nebyla dle smlouvy povinna čerpat od žalobkyně plyn, resp. elektrickou energii, tj. mohla mít nulový odběr, či odběr zcela zanedbatelný oproti předpokládanému odběru, tím padá argument žalobkyně, že smluvní pokuta má saturovat ztrátu způsobenou tím, že musela nakoupit předpokládaný objem dodávaných médií při uzavření smlouvy s žalovanou. Dále je zde ta okolnost, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit, a tedy způsobit vznik skutečnosti, na kterou je vázáno právo požadovat smluvní pokutu, již po dvou nezaplacených zálohách, ačkoli smluvní vztah měl trvat 36 resp. 30 měsíců, a výše zálohy ničeho nevypovídá o skutečné spotřebě, tedy k odstoupení od smlouvy dochází bez vazby na to, v jakém rozsahu bylo žalobkyní žalované plnění poskytnuto a kolik činí skutečná výše dluhu. Nelze odhlédnout ani od toho, že v případě, že by žalobkyně přestala dodávat žalované dle smlouvy, má žalovaná sice právo odstoupit od smlouvy, ovšem bez nároku na jakoukoli finanční kompenzaci, žalobkyně povinností zaplatit smluvní pokutu stíhána není. Současně je nutno zohlednit také automatickou prolongaci smlouvy, které může vést k tomu, že žalovaná bude nucena setrvat ve smluvním vztahu s žalobkyní za pro ni nevýhodných podmínek v případě, že v mezidobí dojde k poklesu nabízených cen dodávaných médií.

20. Z výše uvedeného důvodu soud proto žalobu zamítl co do částky 7 200 Kč jako požadované smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny požadovaného nároku a procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.