28 C 422/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 10 777,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 777,32 Kč- částku 1 762,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 762,70 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení,- částku 914,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 914,62 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení,- částku 100 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 8 000 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 762,70 Kč s úrokem z prodlení, částku 914,62 Kč s úrokem z prodlení, částku 100 Kč a částku 8 000 Kč, to vše na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené s žalovaným dne 9. 10. 2023, na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalovaný neuhradil vyúčtování za odebranou elektřinu (cenu za odebranou elektřinu a související služby), a to fakturu č. , hodnota, splatnou dne 2. 1. 2024 ve výši 1 762,70 Kč, fakturu č. , hodnota, splatnou dne 2. 4. 2024 ve spojení s opravnou fakturou č. , hodnota, ,, kdy neuhrazená částka činní 914,62 Kč. Žalobkyně dále požaduje na základě ujednání smlouvy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, a to konkrétně za prodlení se zaplacením faktury variabilní symbol , var. symbol, . Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč na základě ujednání smlouvy stanovící, že pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace), a to za 10 měsícům. Ukončení smlouvy nastalo v důsledku toho, že žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti ze smlouvy, a žalobkyně proto dne 1. 3. 2024 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, a následně dopisem ze dne 13. 3. 2024 odstoupila žalobkyně od smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Ze smlouvy samé soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 9. 10. 203 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, ve které se žalobkyně jako obchodník zavazuje žalovanému jako zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 15 měsíců a nelze ji předčasně vypovědět, s tím, že nevypoví-li jedna ze stran písemně smlouvu nejpozději 20. den před koncem doby jejího trvání, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 12 měsíců, a to i opakovaně. Toto smluvní ujednání se nenachází na straně smlouvy, na níž jsou označeny smluvní stran, specifikováno odběrné místo a typ odběru, ale nachází se na druhé straně listu, označené jako strana 1/2, na této straně jsou dva sloupce textu, malé velikosti písma, ujednání o délce trvání smlouvy a prolongaci smlouvy se nachází v odstavci nadepsaném „uzavření a trvání smlouvy“ v závěru daného odstavce. Na této straně smlouvy v odstavci nadepsaném „smluvní sankce“ je sjednána smluvní pokuta 800 Kč za každý měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky a to takto: „Zákazník je povinen uhradit innogy pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kat. Domácnost či 4 000 Kč pro kat. Maloodběratel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany innogy), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany innogy, nebo (iii) učiní bez souhlasu innogy či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele).“ V tomtéž odstavci je sjednána povinnost žalovaného jako zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Smlouva byla uzavřena pro produktovou řadu elektřina Start 15. Výše měsíční zálohy je sjednána ve výši 340 Kč.

5. Dle čl. 8.4 obchodních podmínek sdružených služeb dodávek elektřiny č. 12/2018, písm. a) mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalovaného delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (zjištěno z předmětných obchodních podmínek).

6. Vyúčtováním ze dne 11. 12. 2023, variabilní symbol , var. symbol, , byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 1 762,70 Kč, za dodanou elektřinu za období od 23. 10. 2023 do 6. 12. 2023 v objemu 0,19600 MWh, se splatností dne 2. 1. 2024 (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Cena elektřiny ve vyúčtováních byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno ceníkem elektřina Start 15 v kategorii domácnost). Vyúčtováním variabilní symbol , var. symbol, se splatností dne 2. 47. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 2 648,46 Kč, za spotřebovanou elektřinu za období od 7. 12. 2023 do 1. 3. 2024 v objemu 0,2300 MWh, a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením předchozích faktur ve výši 200 Kč (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Opravným vyúčtováním variabilní symbol , Anonymizováno, ze dne 19. 4. 2024 bylo doplněno vyúčtování provedené vyúčtováním variabilní symbol , Anonymizováno, , a žalobkyně vyúčtovala přeplatek ve výši 1 633,84 Kč. V oznámení o zápočtu ze dne 19. 4. 2024 byla o tuto částku snížena částka vyúčtovaná fakturou č. , hodnota, . Cena elektřiny ve vyúčtováních byla stanovena dle ceníku žalobkyně (prokázáno ceníkem elektřina Start 15 v kategorii domácnost).

7. Výzvou ze dne 30. 1. 2024 upozornila žalobkyně žalovaného, že v případě, že neuhradí dlužné zálohy a vyúčtování, bude ze strany žalobkyně ukončena dodávka elektřiny (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu). Žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny písemně dopisem ze dne 13. 3. 2024, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaného (prokázáno uvedeným písemným odstoupením), odstoupení bylo žalovanému zasláno prostřednictvím České pošty s. p. 14. 3. 2024 (prokázáno poštovním podacím archem). Smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2024, se stanovenou splatností 13. 3. 2024, a to ve výši 800 Kč za každý měsíc, od 1. 3. 2024 do 23. 1. 2025. Smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s uhrazením faktury variabilní symbol , var. symbol, byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním č. , hodnota, .

8. K uhrazení veškerých nároků uplatněných žalobou byl žalovaný před podáním žaloby vyzván písemně advokátem žalobkyně dopisem ze dne 8. 7. 2024 odeslaným prostřednictvím České pošty s. p. (prokázáno výzvou samou a poštovním podacím archem).

9. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

10. Soud konstatuje, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci, přičemž postupoval podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a vyšel z toho, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese jeho pobytu v České republice. Zavázala se tedy k prodeji zboží, jež mělo být dodáno na území České republiky (členského státu). Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení může být proto žalovaný jako osoba s místem bydliště v jiném členském státě žalován u soudů v České republice, neboť předmětem sporu je nárok ze smlouvy, podle níž měl být závazek splněn v České republice.

11. Soud právní vztah mezi účastníky posoudil jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, jednak podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V ustanovení § 50 energetického zákona jsou pak stanoveny dodatečné obsahové náležitosti smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona, smlouvy upravené tímto zákonem, se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle o. z., pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

12. Soud zjistil, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně dodala žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa, a žalovaný byl povinen zaplatit sjednanou cenu. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována odebraná elektřina a žalovaný vyúčtování neuhradil, když žalovaný v řízení netvrdil, natož, aby prokázal, že cenu za dodanou elektřinu dle k důkazu provedených vyúčtování uhradil. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit sjednanou kupní cenu, soud jej zavázal k zaplacení žalovaných částek včetně zákonného příslušenství, tedy úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení dle splatnosti jednotlivých vyúčtování.

13. Soud se dále zabýval uplatněným nárokem na smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy z důvodu na straně žalovaného, jenž žalobkyně zakládala na ujednání smlouvy citované v odstavci čtvrtém tohoto rozsudku. Při tomto hodnocení vycházel z ust. § 1813 o. z., které stanoví, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Soud při posuzování oprávněnosti předmětného nároku vyšel z toho, že závazkový vztah založený smlouvou má povahu spotřebitelského vztahu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., protože žalobkyně uzavírala smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených dodávkách plynu jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), jak vyplývá ze smlouvy samotné (smlouva je uzavřena pro kategorii domácnost). Jednalo o tzv. adhezní smlouvu, žalovaný neměl možnost individualizovat smluvní podmínky, musel akceptovat ty určené žalobkyní. Předmětné ujednání o smluvní pokutě není v poměru s ostatními právy a povinnostmi ze smlouvy svým obsahem zanedbatelné, naopak má výrazný ekonomický dopad do sféry žalovaného.

15. Předmětné ujednání konstruuje povinnost žalovaného hradit částku v paušální výši za každý měsíc za dobu po kterou měl trvat původně sjednaný závazkový vztah, ačkoli žalovaný nebyl dle smlouvy povinen čerpat od žalobkyně elektřinu, tj. mohl mít nulový odběr, či odběr zcela zanedbatelný oproti předpokládanému odběru. Z toho vyplývá, že smluvní pokuta nemohla mít plnit funkci saturovat skutečnou ztrátu způsobenou tím, že by žalobkyně musela nakoupit předpokládaný objem dodávaných médií při uzavření smlouvy s žalovaným.

16. Ve smlouvě byla stanovena výše měsíční zálohy 340 Kč. Výše smluvní pokuty je však 800 Kč za každý měsíc. Soudu je z úřední činnosti známo, že výše smluvní pokuty je stejná ve všech smlouvách, které žalobkyně uzavírala se svými zákazníky ve stejném časovém období. Smluvní pokuta není sjednána ve výši odpovídající výši předpokládané spotřeby vyjádřené výši sjednané měsíční zálohy, ale ve výši o více než polovinu zálohu převyšující. Výše smluvní pokuty tak není sjednávána individuálně ve vazbě na sjednanou výši záloh, tedy na předpokládaný objem dodané elektřiny.

17. Po vyhodnocení výše uvedeného soud posoudil ujednání smluvní pokutě v paušální výši za každý měsíc předčasného ukončení smlouvy ve výši 800 Kč jako nepřiměřené ujednání ve smyslu § 1813 o. z. Nárok tedy nemohl být přiznán, neboť k takovému ujednání se nepřihlíží (§ 1815 o. z.). Při svém závěru soud vyšel také z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jako soudu odvolacího, který v rozsudku ze dne 27. 11. 2024, č.j. 16 Co 184/2024-88, posuzoval smlouvu shodného adhezního znění a uzavřel, že výše smluvní pokuty, která je vyšší než sjednaná měsíční záloha, je co do své výše nepřiměřená, a to konkrétně takto: „S ohledem na zákonný požadavek přiměřenosti ujednání ve spotřebitelských smlouvách však nelze akceptovat, aby „jednotková“ (měsíční) výše smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy byla vyšší než sjednaná výše měsíčních záloh (plyn: smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc x zálohy 250 Kč měsíčně; elektřina: smluvní pokuta 800 Kč za každý měsíc x zálohy Kč měsíčně), tj. vyšší než celková cena za předpokládaný objem dodaného plynu a elektřiny. Náhradoškodová funkce smluvní pokuty je v projednávané nesmyslně nadsazená, kdy si lze stěží představit, že škoda, která by měla být žalobkyni způsobena předčasným zrušením závazku v důsledku „volatilních cen na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných admin. nákladů“, bude dokonce vyšší než celková kupní cena za předpokládaný objem dodaného plynu a elektřiny.

18. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do nároku na smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, tj. ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy, tedy za dobu od března 2024 do ledna 2025.

19. Nárok na smluvní pokutu za prodlení s uhrazením vyúčtování delší než 10 dnů dle soudu obstál v testu přiměřenosti ve smyslu § 1813 o. z., a to i s přihlédnutím k očekávatelnost takovéhoto ujednání ze strany spotřebitele, a současně výši smluvní pokuty soud považuje za korespondující se skutečnými náklady pro upomínání a vymáhání dluhu, smluvní pokutu tak soud posoudil jako platně sjednanou a přiměřenou. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Soud proto žalovaného zavázal také k uhrazení částky 100 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a o. s. ř. podle poměrů úspěchu stran v řízení, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než jedné poloviny uplatněného nároku a žalovanému v řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

21. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.