Okresní soud v Kladně · Rozsudek

10 C 14/2024

č. j. 10 C 14/2024-138

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-31 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2025:10.C.14.2024.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zdržení se zásahů do vlastnického práva I. Žalovaní jsou povinni zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobkyně k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to tak, že jsou povinni zdržet se průchodu, průjezdu vozidel přes tento pozemek a stání vozidel na tomto pozemku.II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 975,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala, aby se zdrželi zásahů do jejích vlastnických práv k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně tak, aby se zdrželi průchodu přes uvedený pozemek, průjezdu vozidel přes uvedený pozemek a stání vozidel na uvedeném pozemku. Takového zdržení se ze strany žalovaných se žalobkyně domáhala z důvodů, že je vlastnicí uvedeného pozemku a žalovaní tento pozemek proti její vůli dlouhodobě užívají k přístupu na pozemek parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, , jehož jsou žalovaní podílovými spoluvlastníky. K užívání pozemku žalobkyně průchodem osob a průjezdem a stáním vozidel dochází jak ze strany samotných žalovaných, tak i ze strany osob, které žalované navštěvují. Vozidla stojící na pozemku žalobkyně přitom také ztěžují rozhled při výjezdu z pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, na veřejnou cestu. Žalovaní se v minulosti u soudu domáhali zřízení nezbytné cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve prospěch pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a jehož jsou také podílovými spoluvlastníky, přičemž pozemek parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, je zahradou obklopující daný dům. Jejich žaloba však byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 2. 2019, č. j. 8 C 21/2015-412, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2020, č. j. 17 Co 419/2016-504, jenž nabyl právní moci dne 18. 3. 2020. K zamítnutí žaloby žalovaných došlo z důvodů, že navazující pozemky, přes něž by měli zajištěn přístup ke svému pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , ze své vůle převedli na jinou osobu, konkrétně je darovali svým dětem, čímž se práva přístupu vzdali, přičemž dopady tohoto jejich lehkomyslného jednání nelze přenášet na žalobkyni. Dopisem ze dne 3. 10. 2022 žalobkyně mimo jiné vyzvala žalované, aby se zdrželi užívání jejího pozemku pro účely průchodu a pro účely průjezdu a parkování vozidel a aby zajistili splnění této povinnosti i ze strany osob, které je navštěvují. Žalovaní však této výzvě ze strany žalobkyně nevyhověli.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Ve věci uvedli, že k žalobkyní tvrzenému zásahu do jejího vlastnického práva nedochází. Pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, má tvar trojúhelníku s velmi protáhlými rameny a jeho šířka v nejširším místě činí jen 80 cm, přičemž ve směru od domu žalobkyně se postupně zužuje až na nulovou šířku. Daný pozemek tudíž nelze nijak hospodářsky využít. V katastru nemovitostí má navíc jako způsob využití zapsáno „ostatní komunikace“.

3. Soud věc projednal při jednání dne 22. 10. 2025 (č. l. 117–118), při němž provedl dokazování. Jednání konané dne 10. 7. 2024 bylo odročeno bez projednání věci (č. l. 65–66). Rozsudek soud vyhlásil dne 31. 10. 2025 (č. l. 128).

4. Z informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 v katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , ze dne 26. 2. 2024 (č. l. 9) a ze dne 16. 12. 2015 (č. l. 62) soud zjistil, že jako vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, druhu ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní komunikace o výměře 28 m2 v katastrálním území , adresa, je v katastru nemovitostí zapsána žalobkyně. Pozemek se nachází na území obce , adresa, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

5. Z informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , (č. l. 7) soud zjistil, že jako vlastnice pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je v katastru nemovitostí zapsána žalobkyně. Součástí pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je stavba č. p. , Anonymizováno, se způsobem využití jako rodinný dům.

6. Dále soud z informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , (č. l. 8) zjistil, že jako vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, druhu zahrada v katastrálním území , adresa, je v katastru nemovitostí zapsána žalobkyně.

7. Z informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , (č. l. 5) soud zjistil, že jako vlastníci pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, jsou v katastru nemovitostí zapsáni oba žalovaní, a to 1. žalovaný se spoluvlastnickým podílem o velikosti 5/8 a 2. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti 3/8. Součástí pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je stavba č. p. , Anonymizováno, se způsobem využití jako rodinný dům.

8. Z informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , (č. l. 6) soud zjistil, že jako vlastníci pozemku parc. č. , právnická osoba, druhu zahrada v katastrálním území , adresa, jsou v katastru nemovitostí zapsáni oba žalovaní, a to 1. žalovaný se spoluvlastnickým podílem o velikosti 5/8 a 2. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti 3/8.

9. Ze snímku katastrální mapy a ortofoto mapy na č. l. 17 soud zjistil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, má tvar úzkého protáhlého trojúhelníku, který na svém nejširším konci sousedí s pozemkem parc. č. St. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dále sousedí s pozemkem parc. č. , právnická osoba, , oba v katastrálním území , adresa, , přičemž na jeho protilehlé straně se nachází silnice. Vjezdy ze silnice na pozemky parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. , právnická osoba, jsou v obou případech realizovány přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, , a vzájemně se nacházejí v těsné blízkosti. Pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, je obklopen pozemkem parc. č. , právnická osoba, , oba v katastrálním území , adresa, . Soud rovněž provedl důkaz ohledáním na místě samém (protokol o ohledání místa samého ze dne 30. 10. 2024 – č. l. 88).

10. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2020, č. j. 17 Co 419/2016-504 (č. l. 10–16), soud zjistil, že uvedeným rozsudkem Krajský soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 2. 2019, č. j. 8 C 21/2015-412, tak, že žaloba na zřízení služebnosti nezbytné cesty, kterou podali mimo jiné oba žalovaní, se zamítá. Výše uvedeným rozsudkem Okresního soud v Kladně před jeho změnou bylo původně rozhodnuto tak, že se zřizuje služebnost nezbytné cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro průjezd a průchod na pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, . Odvolací soud však shledal žalobu podanou žalovanými (v daném řízení v postavení žalobců) nedůvodnou s odůvodněním, že v době po vyhlášení prvostupňového rozsudku žalovaní nabyli do svého vlastnictví další navazující pozemky, přes něž získali přístup k veřejné komunikaci i ze svého pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , avšak tyto jiné pozemky následně ze své vůle převedli na jinou osobu, konkrétně je darovali svým dětem, čímž se práva přístupu vzdali, přičemž dopady tohoto jejich lehkomyslného jednání nelze přenášet na žalobkyni (odstavce 28 a 29 odůvodnění).

11. Z fotografií na č. l. 18–36 a na č. l. 114–116 soud zjistil, že přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, opakovaně projíždějí automobily bránou na pozemek parc. č. , právnická osoba, nebo z tohoto pozemku bránou a dále přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, opět vyjíždějí na veřejnou komunikaci, to vše v katastrálním území , adresa, . Další automobily pak na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, opakovaně parkují, a to buď přímo před vjezdovou branou na pozemek parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, , nebo v bezprostředně navazujícím prostoru vedle brány u plotu a branky pozemku parc. č. , právnická osoba, . Vjezdové brány na pozemky parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. , právnická osoba, , oba v katastrálním území , adresa, , jsou v těsném sousedství.

12. Jiné než výše uvedené fotografie žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně soudu nepředložila žádné videozáznamy.

13. Soud neshledal překážek, které by bránily provedení důkazů žalobkyní předloženými fotografiemi, neboť pro rozhodnutí věci byl podstatný pouze stav na pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jak byl zachycen na těchto fotografiích, a pouze v tomto rozsahu soud z daných fotografií zjišťoval skutečnosti podstatné pro rozhodnutí. Naopak pro rozhodnutí věci bylo bez významu cokoliv, co mohlo být na některé z těchto fotografií zachyceno ohledně vnitřku oploceného pozemku žalovaných. K ničemu z vnitřku pozemku žalovaných soud nepřihlížel.

14. K námitce žalovaných, že ze žalobkyní předložených fotografií není s jistotou zřejmé, že parkující vozidla se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , soud konstatuje, že pro důvodnost žaloby v rozsahu týkajícím se stání vozidel by bylo postačující, pokud by se na uvedeném pozemku, případně nad ním nacházely i jen části parkujících vozidel, a to navíc ne nutně všech vozidel zachycených na fotografiích. Délka doby jejich stání či zastavení pak není z hlediska rozhodnutí této věci významná. V případě vozidel vjíždějících na pozemek parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, nebo z něj vyjíždějících bylo užití pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, přirozeně nevyhnutelné.

15. Z výzvy ke zdržení se užívání cizího pozemku ze dne 3. 10. 2022 (č. l. 37) soud zjistil, že uvedeným dopisem advokát zastupující žalobkyni v tomto řízení mimo jiné vyzval oba žalované, aby se zdrželi užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, pro účely průchodu a pro účely průjezdu a parkování vozidel a aby zajistili splnění této povinnosti i ze strany osob, které je navštěvují. Z podacího lístku ze dne 4. 10. 2022 (č. l. 38) soud zjistil, že uvedený dopis byl odeslán 1. žalovanému dne 4. 10. 2022.

16. Ze sdělení , Jméno advokáta B, , advokáta, ze dne 17. 2. 2023 (č. l. 87) soud zjistil, že advokát zastupující v tomto řízení oba žalované uvedeným dopisem adresovaným advokátovi zastupujícímu v tomto řízení žalobkyni navrhl žalobkyni možnost směny a rozdělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví dětí žalovaných, oba v katastrálním území , adresa, , a to tak, aby hranice rozdělení obou směňovaných pozemků odpovídala hranici mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem žalovaných.

17. Z e-mailu od , Jméno advokáta B, , advokáta, ze dne 4. 9. 2024 (č. l. 86) soud zjistil, že advokát zastupující v tomto řízení oba žalované uvedeným e-mailem adresovaným advokátovi zastupujícímu v tomto řízení žalobkyni na adresu , e-mail, navrhl žalobkyni vedle výše popsané možnosti směny a rozdělení pozemků před vjezdy žalobkyně a žalovaných také možnost sdílet s žalovanými na jejich náklady připravované zrcadlo a kameru pro zajištění bezpečného výjezdu z jejich pozemků na silnici.

18. Ze záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu z května 1973 (č. l. 63) soud zjistil, že záznam obsahuje pozemkovou mapu mimo jiné se zakresleným pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, sousedícím s pozemkem parc. č. St. , Anonymizováno, a s tehdejším pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, . Na kraji mapy bylo mimo jiné připsáno: „Rozšíření silnice bez změny vlastnictví“. Ze záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu ze dne 10. 10. 1973, zakázka č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (č. l. 63 p. v.) soud zjistil, že záznam obsahuje pozemkovou mapu mimo jiné se zakresleným pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nadále sousedícím s pozemkem parc. č. St. , Anonymizováno, a dále s pozemkem parc. č. , právnická osoba, jako částí nově oddělenou z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, .

19. Konečně z kopie první a poslední strany smlouvy darovací ze dne 4. 9. 1974 (č. l. 60 a 61) soud zjistil, že uvedenou smlouvou , jméno FO, , důchodce, bytem , adresa, , pošta , adresa, , daroval , jméno FO, , v domácnosti, bytem , adresa, , pošta , adresa, , jednu polovinu domu č. p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, se stavební parcelou čís. kat. , Anonymizováno, a zahradou čís. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jakož i „pozemkové parcely čís. kat. , Anonymizováno, (správně , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) ve výměře 98 m2, která je v užívání socialistické organizace“, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo , hodnota, u Střediska geodézie pro , adresa, . Předmětem smlouvy nebyl dílec zahrady čís. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, označený na geometrickým plánu Střediska geodézie pro , adresa, ze dne 7. 11. 1973, číslo , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena pod podmínkou, že bude platně registrována darovací smlouva z téhož dne, podle níž , jméno FO, daroval své vnučce , jméno FO, dílec zahrady čís. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, označený na výše uvedeném geometrickém plánu.

20. Žádný z účastníků nenavrhoval důkaz spisem Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 21/2015 a soud z daného spisu nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí této věci nad rámec výše uvedených skutkových zjištění z ostatních provedených důkazů.

21. Soud neprovedl žalovanými navrhované důkazy účastnickými výslechy obou žalovaných (č. l. 52 p. v.), neboť žalovaní neuvedli žádná konkrétní skutková tvrzení, která by měla být těmito důkazy prokázána. Důkaz slouží k prokázání účastníkových tvrzení, nikoliv ke zjištění, co by vůbec mohl účastník ve svém zájmu v řízení tvrdit. Kromě toho nelze přehlédnout, že důkaz výslechem účastníka lze podle § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) provést jen k prokázání takových skutečností, které nelze prokázat jinak.

22. K návrhu žalovaných na provedení důkazu znaleckým posudkem ke zjištění výše pravděpodobných nákladů na zřízení alternativní cesty (č. l. 126) soud nemohl přihlédnout s ohledem na § 118b odst. 1 věty druhou a třetí o. s. ř., jelikož žalovaní tento důkaz označili až po skončení prvního jednání konaného dne 22. 10. 2025, při němž došlo k projednání věci ve smyslu § 118 o. s. ř. Navíc tvrzení žalovaných o nákladech na zřízení alternativní cesty, k jehož prokázání tento důkaz označili, nebylo pro rozhodnutí věci podstatné, jak je vysvětleno níže.

23. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který se nachází mezi veřejnou komunikací a pozemkem parc. č. , právnická osoba, v katastrálním území , adresa, , jako jehož vlastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni oba žalovaní. K průjezdu vozidly a průchodu na pozemek parc. č. , právnická osoba, z veřejné komunikace a zpět žalovaní užívají pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaní rovněž užívají pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k parkování vozidel. Vjezdová brána na pozemek parc. č. , právnická osoba, se nachází v těsné blízkosti vjezdové brány na pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jako jehož vlastnice je v katastru nemovitostí zapsána rovněž žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalované, aby se zdrželi užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

24. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[v]lastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“25. Podle § 1042 o. z. „[v]lastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.“26. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a jako vlastnice má podle § 1012 o. z. právo s tímto svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Žalovaní užívají žalobkynin pozemek proti její vůli k průchodu, průjezdu s vozidly a ke stání vozidel, aniž by k tomu měli právní důvod.

27. Stran neoprávněnosti užívání žalobkynina pozemku je přitom podstatné, že dřívější žaloba žalovaných, kterou se domáhali povolení nezbytné cesty přes pozemek žalobkyně, byla soudem zamítnuta, a to z důvodu, že si žalovaní nedostatek přístupu ke svému pozemku způsobili sami ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. Za situace, kdy se žalovaní vlastní vinou připravili o možnost povolení nezbytné cesty soudem, nepřipadá v úvahu, aby se téhož stavu snažili dosáhnout svémocně a pozemek žalobkyně v rozsahu dříve požadované nezbytné cesty užívali, aniž by k tomu měli jakýkoliv právní důvod. Odpověď na otázku, zda a s jakými náklady jsou žalovaní schopni zajistit si přístup na svůj pozemek jinudy než přes pozemek žalobkyně, nemůže za popsané situace na závěru o neoprávněném užívání pozemku žalobkyně žalovanými a na rozhodnutí této věci ničeho změnit.

28. Námitka žalovaných, že žaloba v této věci představuje ze strany žalobkyně zjevné zneužití práva a jednání v rozporu s dobrými mravy, nebyla důvodná. Žalobkyně se domáhá ochrany svého vlastnického práva za stavu, kdy žalovaní její pozemek užívají bez právního důvodu i poté, co byla jejich žaloba o povolení nezbytné cesty jejich vinou zamítnuta. Vyloučení žalovaných z užívání svého pozemku se pak žalobkyně nedomáhá s úmyslem je poškodit, nýbrž ze zcela ospravedlnitelného důvodu, zejména aby jí vozidla žalovaných či jejich návštěv parkující na jejím pozemku nebránila v bezpečném výhledu při vyjíždění z jejího jiného pozemku na přilehlou veřejnou komunikaci.

29. Z hlediska hlavního účelu žaloby, kterým je zajištění bezpečného výhledu při výjezdu z jiného pozemku žalobkyně, je nepodstatná výměra pozemku žalobkyně sloužícího k zajištění takového výhledu, jejž žalovaní neprávem užívají.

30. Soukromé právo žalovaných k užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně neplyne jen ze způsobu využití žalobkynina pozemku, jak je evidován v katastru nemovitostí. Stejně tak právo žalovaných k užívání žalobkynina pozemku bez dalšího neplyne ani z jeho vlastnické historie, k čemuž ostatně žalovaní žádná tvrzení neuvedli. Ani jejich tvrzení týkající se roků 1973 a 1974 nebyla pro věc významná, zvlášť jestliže pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl vymezen ještě dříve, než došlo k vymezení pozemku parc. č. , právnická osoba, , přičemž každý z těchto pozemků byl následně převeden do vlastnictví jiné soukromé osoby. Ohledně praxe v užívání obou pozemků žalovaní rovněž nic konkrétního neuvedli a před skončením prvního jednání se o žádné praxi v užívání pozemků ani nezmínili.

31. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně se v souladu s § 1042 o. z. důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva před žalovanými, kteří její vlastnické právo neprávem ruší. Proto soud žalobě zcela vyhověl.

32. Při formulaci výroku ve věci samé soud vyšel z jeho znění navrhovaného žalobkyní obsahujícího i popisné údaje, byť by k jednoznačnému označení pozemku s ohledem § 8 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, postačilo uvést jen parcelní číslo pozemku a název katastrálního území.

33. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti oběma žalovaným, jež ve věci úspěch neměli. Takové náklady řízení podle § 137 odst. 1 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (č. l. 46), odměny za zastupování advokátem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., z hotových výdajů advokáta, z náhrady za promeškaný čas a z náhrady za daň z přidané hodnoty.

34. Výši odměny advokáta soud určil podle § 151 odst. 2 věty první o. s. ř. jako mimosmluvní odměnu advokáta podle § 1 odst. 2 a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“).

35. Advokát, který žalobkyni v řízení zastupoval, učinil následující úkony právní služby potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně:a) převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu dne 3. 10. 2022 (procesní plná moc ze dne 3. 10. 2022 – č. l. 39),b) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu odeslaná dne 4. 10. 2022 (dopis datovaný 3. 10. 2022 – č. l. 37, odeslaný dne 4. 10. 2022 – č. l. 38),c) písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ze dne 26. 2. 2024 (žaloba – č. l. 3–4, došlá soudu dne 26. 2. 2024 – č. l. 1–2),d) účast na ohledání provedeném soudem na místě samém podle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s odstavcem 3 advokátního tarifu dne 30. 10. 2024 (č. l. 88),e) účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu dne 22. 10. 2025 (č. l. 117–118) af) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu dne 31. 10. 2025 (č. l. 128).

36. Sazba mimosmluvní odměny advokáta podle § 7 advokátního tarifu za první 4 výše uvedené úkony právní služby pod písmeny a) až d), jež byly poskytnuty do konce roku 2024, činila vždy 1 500 Kč. Za předposlední úkon právní služby pod písmenem e), jenž byl poskytnut až v roce 2025, tedy za účast na jednání před soudem dne 22. 10. 2025, sazba mimosmluvní odměny advokáta činila 2 300 Kč. Za poslední úkon právní služby pod písmenem f), jenž byl poskytnut rovněž až v roce 2025, tedy za účast při jednání dne 30. 10. 2025, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, sazba mimosmluvní odměny advokáta podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu činila jen polovinu z částky 2 300 Kč, tedy jen 1 150 Kč. Sazbu mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč soud určil z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve spojení s čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť předmětem řízení bylo ochrana vlastnického práva žalobkyně k věci, jejíž cena nebyla v řízení zjištěna. Sazbu mimosmluvní odměny ve výši 2 300 Kč pak soud z týchž důvodů určil z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Předmětem řízení nebylo určení, zda tu je právní vztah nebo právo, ani určení neplatnosti právního jednání, použití tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s odstavcem 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ani tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 tak nepřipadalo v úvahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4636/2016). Celková výše odměny za zastupování za 6 uvedených úkonů právní služby tak činí 9 450 Kč.

37. Náhradu hotových výdajů advokáta soud stanovil podle § 151 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a § 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu. Náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně se skládá z paušální náhrady, a to za první 4 výše uvedené úkony právní služby pod písmeny a) až d), jež byly poskytnuty do konce roku 2024, po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve spojení s čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. a za poslední 2 výše uvedené úkony právní služby pod písmeny e) a f), jež byly poskytnuty až v roce 2025, po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, tedy celkem 2 100 Kč.

38. Za účast při jednání před soudem konaném dne 10. 7. 2024 (č. l. 65–66), které bylo odročeno bez projednání věci, advokátovi zastupujícímu žalobkyni náleží pouze náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 části věty před středníkem advokátního tarifu, a to ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny advokáta připadající na jeden úkon právní služby při použití výše zdůvodněné sazby 1 500 Kč pro úkony právní služby poskytnuté do konce roku 2024, tedy v částce 750 Kč. Odměna advokáta ani paušální náhrada hotových výdajů za účast u takového jednání advokátovi zastupujícímu žalobkyni nenáleží.

39. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů na ty úkony právní služby advokáta, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, a to ani v rozsahu požadované odměny advokáta, ani v rozsahu požadované paušální náhrady hotových výdajů advokáta. Z úkonů, za které žalobkyně náhradu nákladů v uvedeném rozsahu požadovala (č. l. 130), se jednalo o:a) replika na přípis protistrany ze dne 14. 4. 2023 (č. l. 132 včetně dodejky datové zprávy – – č. l. 131), kterou advokát zastupující žalobkyni toliko reagoval na nabídku žalovaných ke směně pozemků ze dne 17. 2. 2023 (č. l. 87), jíž zcela odmítl a pouze zopakoval svou předchozí výzvu z dopisu datovaného 3. 10. 2022 (č. l. 37);b) e-mail protistraně s návrhem řešení ze dne 12. 9. 2024 (č. l. 133–134), kterým advokát zastupující žalobkyni toliko reagoval na nabídku žalovaných ke smírnému vyřešení sporu z e-mailu ze dne 4. 9. 2024, a to pouze vznesením nových požadavků žalobkyně, přičemž ke smíru mezi účastníky ani později nedošlo;c) další porada advokáta s žalobkyní dne 20. 10. 2025 od 14.15 do 15.25 hodin (č. l. 135), přičemž v mezidobí od jednání konaného dne 10. 7. 2024, jež bylo odročeno bez projednání věci, účastníci smír neuzavřeli a žalobkyně ani po této poradě s advokátem netvrdila v řízení žádné nové skutečnosti, ad) písemně podaný závěrečný návrh ze dne 24. 10. 2025 (č. l. 121–123), neboť závěrečný návrh je obvykle přednášen ústně přímo při jednání před soudem a jako takový jej nelze považovat za samostatný úkon právní služby, přičemž není důvod závěrečný návrh pro účely náhrady nákladů řízení posuzovat odlišně, bylo-li zástupcům účastníků umožněno podat závěrečné návrhy písemně.

40. Advokát zastupující žalobkyni je plátcem daně z přidané hodnoty, o čemž do správního deníku soudu pod sp. zn. 49 Spr 581/2021 založil osvědčení (č. l. 136) podle § 14a odst. 1 advokátního tarifu. K nákladům řízení žalobkyně proto patří náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., kterou soud určil podle sazby 21 % z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů a za promeškaný čas podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. v celkové výši 11 550 Kč na částku 2 425,50 Kč.

41. Soud tedy přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 975,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

42. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.