16 C 7/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B a) o umožnění vstupu za účelem údržby b) o zdržení se zasahování c) o zdržení se výhrůžek

I. Žalovaný je povinen umožnit žalobkyni vstup do sklepního prostoru v objektu č. p. , Anonymizováno, (v rámci stavby č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ), ve kterém se nachází rozvod centrálního zásobování teplem za účelem údržby rozvodného tepelného zařízení umístěného v této místnosti, tj. tepelných zařízení vstupujících do tohoto sklepního prostoru z venkovního prostoru, regulační stanice s hlavními uzávěry, sběrače a rozdělovače (hlavní uzel).

II. Co do části, kterou se žalobkyně domáhá umožnění vstupu do sklepního prostoru v objektu č. p. , Anonymizováno, (v rámci stavby č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, ), ve kterém se nachází rozvod centrálního zásobování teplem za účelem údržby pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupujících napravo a nalevo do okolních vchodů, na které jsou jednotlivá stoupací potrubí napojena, se žaloba zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se bez souhlasu žalobkyně uzavírání smluv se třetími osobami za účelem údržby tepelných zařízení umístěných v místnosti centrálního zásobování teplem ve sklepním prostoru v objektu č. p. , Anonymizováno, (v rámci stavby č. p. , Anonymizováno, - bytový dům stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ), tedy regulační stanice s hlavními uzávěry, sběračů a rozdělovačů (hlavní uzel), pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupujících napravo a nalevo do okolních vchodů, na které jsou napojena jednotlivá stoupací potrubí (dále „ předmětná tepelná zařízení“), se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se výhrůžek odpojování odběratelů žalobkyně spojených s vynucováním uzavření smlouvy o strpění a užívání předmětných tepelných zařízení po odběratelích žalobkyně, se zamítá.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala 3 nároků označovaných jako nároky a) – c). Nárokem a) se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost umožnit žalobkyni vstup do sklepního prostoru v objektu č. p. , Anonymizováno, (v rámci stavby č. p. , Anonymizováno, – bytový dům stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ) a současně umožnit jí přístup k tepelnému zařízení umístěnému v této místnosti centrálního zásobování teplem a umožnit jí údržbu tepelných zařízení vstupujících do tohoto sklepního prostoru v objektu č. p. , Anonymizováno, (dále jen „místnost CZT“), tedy regulační stanice s hlavními uzávěry, sběrače a rozdělovače (hlavní uzel), pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupujících napravo a nalevo do okolních vchodů, na které jsou jednotlivá stoupací potrubí napojena.

2. Nárokem b) se domáhala, aby bylo žalované uloženo zdržet se bez souhlasu žalobkyně uzavírání smluv se třetími osobami za účelem údržby tepelných zařízení umístěných v místnosti CZT, tedy regulační stanice s hlavními uzávěry, sběračů a rozdělovačů (hlavní uzel), pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupujících napravo a nalevo do okolních vchodů, na které jsou napojena jednotlivá stoupací potrubí (dále jen „tepelná zařízení“ nebo „tepelná zařízení v místnosti CZT“).

3. Nárokem c) se domáhala, aby soud žalované uložil zdržet se výhružek odpojování odběratelů žalobkyně spojených s vynucováním uzavření smlouvy o strpění a užívání předmětných tepelných zařízení v místnosti CZT po odběratelích žalobkyně.

4. Žalobu odůvodnila tím, že je jako jediný právní nástupce svých předchůdců zajišťujících v daném území dodávku tepla držitelem licence na rozvod tepelné energie v licencovaném území v rámci centrálního zásobování teplem ve městě Kladně. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, stojí stavba žalobkyně bez č. p. sloužící jako výměníková stanice, ze které vede teplovodní čtyřtrubkový rozvod do komplexu objektů v , adresa, . Tepelné rozvody vstupují do komplexu objektů (bytový dům se samostatnými vchody) objektem č. p. , Anonymizováno, , který spolu s č. p. , Anonymizováno, tvoří společenství vlastníků jednotek (žalovaný). , právnická osoba, prostoru přímo v objektu č. p. , Anonymizováno, se nachází regulační stanice s hlavními uzávěry, sběrač a rozdělovač (dále jen „hlavní uzel“). Z místnosti jsou pod stropem vedeny hlavní rozvody teplé a cirkulační vody do okolních objektů na pravou a levou stranu, dále jsou z místnosti vedeny dva hlavní ležaté rozvody ústředního vytápění do okolních vchodů, na které jsou jednotlivá stoupací potrubí napojena. Oba rozvody vytápění i teplé vody jsou v provedení systému Tichelmann, kdy hlavní rozvody procházejí celým komplexem objektů č. p. , Anonymizováno, , na tyto hlavní přívodní a zpětné rozvody jsou napojeny stoupačky jednotlivých budov. , adresa, voda je připravována na výměníkové stanici. Žalobkyně zásobovala teplem celý objekt , adresa, , žalovaný se od soustavy centrálního zásobování teplem (dále jen „CZT“) odpojil na vlastní žádost v lednu 2020. Odpojení objektu proběhlo naprostým fyzickým oddělením rozvodu stoupaček, které byly při odpojení odříznuty od rozvodu tepla v objektech. V rámci stavebního řízení rozhodnutím Magistrátu města Kladna, odboru výstavby – oddělení stavebně správní ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, bylo stanoveno, že stávající přívody potrubí CZT topným kanálem do objektu, technologie v místnosti přívodu CZT a hlavní rozvod teplé a cirkulační vody budou ponechány stávající, bez úprav. Dojde pouze k odpojení objektu č. p. 753-754 od rozvodů CZT. Do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno a bude ponechána veškerá stávající technologie. Zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům. Žalovaný nerespektuje povinnost stanovenou mu rozhodnutím stavebního úřadu a vyhrožuje odběratelům žalobkyně, že může dojít k přerušení dodávek tepla, a dokonce od odběratelů žalobkyně vyžaduje platby za opravy a údržbu rozvodného tepelného zařízení. Opravy a údržbu chce žalobkyně realizovat, nicméně žalovaný odmítá tuto činnost žalobkyni umožnit s tím, že tvrdí, že veškeré vnitřní rozvody v budově č. p. , Anonymizováno, ve správě žalovaného jsou ve vlastnictví vlastníků bytových jednotek domu č.p. , Anonymizováno, a že se tak v domě nenachází žádné rozvodné tepelné zařízení.

5. Uváděla, že původní měřič odebrané energie (pro všechny objekty, včetně objektu ve správě žalovaného) byl umístěn v místnosti CZT v objektu č. p. , Anonymizováno, . Po opakovaných konfliktech žalobkyně a žalovaného a zejména neoprávněných požadavcích žalovaného na úhradu měsíčního poplatku za pronájem prostoru v objektu, kde se hlavní uzel nachází, a kde bylo původně umístěno i měřicí zařízení, došlo ze strany žalobkyně k přemístění měřícího zařízení do topného kanálu vstupní šachty před objektem č. p.

753. Žalobkyně předala žalovanému sklepní prostor CZT včetně klíčů dne , datum, . Odběratelé žalobkyně žádají žalobkyni, jakožto smluvního partnera a dodavatele tepla, o vyřešení situace. Žalobkyně se proto domáhá navrácení přístupu k tepelným rozvodům v objektu č.p. , Anonymizováno, za účelem jejich údržby.

6. Dále žalobkyně uváděla, že na objektu čp. , Anonymizováno, vázne zákonné věcné břemeno rozvodů tepla ve prospěch žalobkyně, jakožto provozovatele CZT, vzniklé již v době dokončení výstavby domů, které zahrnuje oprávnění žalobkyně zařízení pro rozvod tepla zbudovat, provozovat a provádět na něm potřebné opravy a revize (vznik dle zákona č. 79/1957 Sb., následně recepce dle zákona č. 222/1994 Sb. a konečně upraveno v § 98 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Žalobkyně má dlouhodobě uzavřené smlouvy s odběrateli v domech č. p. , Anonymizováno, (Společenství vlastníků jednotek , adresa, -752, Společenství vlastníků jednotek 748, , právnická osoba, ), tito odběratelé jsou nahlášeni jako odběrná místa u Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“), mají právo na dodávku tepelné energie a žalobkyně má povinnost jim tepelnou energii v souladu se smlouvou dodávat; naopak žalovaný má jedinou povinnost, zdržet se narušování plnění uvedených povinností žalobkyní a umožnit jí bezpodmínečný přístup k sekundárním rozvodům v místnosti CZT i k neměřeným úsekům v rámci domu, jehož je žalovaný správcem. , právnická osoba, nelze dopravit k odběratelům jiným způsobem než sekundárním rozvodem ukončeným v suterénu domu v místnosti CZT a na něj navazujícími neměřenými úseky. Žalobkyně je vlastníkem sekundárního rozvodu z výměníku a zpět, který je ukončen v místnosti CZT uzavíracími armaturami. Místnost CZT byla kolaudována jako samostatná místnost pod uzamčením, do které měl přístup předchůdce žalobkyně – , právnická osoba, města Kladna a do které tak má přístup i žalobkyně, jakožto jeho právní nástupce.

7. Žalobkyně uváděla, že na základě ustanovení § 77 odst. 6 a 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, má žalovaný jako správce nemovitosti vlastníků nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám povinnost umístění a provozování tohoto zařízení nadále (bezplatně a bezpodmínečně) strpět. Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Znemožnění přístupu žalobkyně k tepelnému zařízení v místnosti CZT a výhružky zasílané žalobkyni i jejím odběratelům jsou protiprávní, v rozporu s veřejným zájmem na zajištění bezporuchových a bezpečných dodávek tepelné energie a současně přímým ohrožením zájmů žalobkyně i jejích odběratelů na bezproblémových dodávkách tepelné energie podle uzavřené smlouvy. Je vyloučeno, aby žalovaný prováděl údržbu a podobné zásahy do rozvodného či odběrného zařízení bez souhlasu žalobkyně, nebo aby vyžadoval jakékoli úhrady za umístění, provozování a existenci či za přístup a údržbu tohoto zařízení po odběratelích žalobkyně či po žalobkyni v souvislosti s tím, že tímto zařízením dodává žalobkyně teplo svým odběratelům.

8. Dále uváděla, že pokud jde o přístup k zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, jsou odběratelé (kterým však není žalovaný) na žádost dodavatele tepelné energie povinni umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie. Zde tedy vlastníci vedlejších domů/bytů mají povinnost zpřístupnit neměřené úseky vedoucí v domě ve správě žalovaného, což je způsobeno tím, že zákon nepočítal s odpojováním v takto složitých případech a je tedy na soudu, aby vztahy účastníků rozumným způsobem uspořádal svým rozhodnutím.

9. Žalovaný je povinen bezplatně umožnit realizaci dodávek do nemovitostí odběratelů žalobkyně bez jakýchkoli podmínek a nároků na cokoli, co by souviselo s umístěním a provozováním tepelných rozvodů v nemovité věci, jíž je správcem, současně je žalovaný povinen zdržet se jak zamezování přístupu žalobkyni k rozvodům tepla v objektu, tak i veškerých zásahů do tepelných rozvodů, kterými dodává žalobkyně teplo svým odběratelům.

10. Žalovaný jako správce nemůže být vlastníkem vnitřních rozvodů. Vlastníky sekundárního rozvodu, který je samostatnou věcí v právním smyslu a je ukončen v místnosti CZT, se nemohli stát ani vlastníci jednotek. Vlastníkem sekundárního rozvodu je žalobkyně. Pokud bylo předávací místo naprojektováno dovnitř domu žalovaného, je zjevné, že sekundární rozvod končí v tomto předávacím místě, a to za měřením dodaného tepla, které probíhá až na zpátečním okruhu; samotný objekt je od sekundárního rozvodu oddělen uzavíracími armaturami uvnitř místnosti CZT. Toto místo je „patou objektu“. Navazující neměřené úseky nejsou sekundárním rozvodem a jsou zřejmě ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek domů čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Neměřené úseky za sběračem/rozvaděčem jsou součástí odběrného zařízení. Avšak ani případné spoluvlastnictví vnitřních rozvodů vlastníků jednotek č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na právu žalobkyně provozovat a přistupovat k tepelnému zařízení nemůže ničeho změnit. Žalovaného se v současnosti vnitřní rozvody v důsledku provedeného technického i právního odpojení od systému centrálního rozvodu tepla již fakticky netýkají, neboť slouží výlučně pro zásobování teplem odběratelů žalobkyně v sousedních budovách. Sekundární rozvod a zařízení Tichelmann instalované právním předchůdcem žalobkyně nemůže být z povahy věci součástí ani příslušenstvím domu žalovaného, neboť nesloužilo a neslouží nemovitosti v jeho správě, ale je funkční součástí sekundárního rozvodu.

11. Z uvedených skutečností plyne právo žalobkyně na užívání svého vlastnictví – sekundárního rozvodu a současně z titulu uzavřených smluv s odběrateli v domech čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, právo na užívání neměřených úseků teplovodního vedení za účelem realizace dodávek tepla jejím odběratelům. Dále z toho plyne povinnost žalovaného strpět bezplatné umístění, údržbu a přístup pro pracovníky žalobkyně a současně zdržet se veškerých zásahů do tepelných rozvodů, kterými dodává žalobkyně teplo svým odběratelům.

12. Při schválení projektu odpojení či při řešení přístupu pracovníků do místnosti CZT v průběhu stavebního řízení se neobjevila žádná námitka ani tvrzení žalovaného, resp. vlastníků jednotek, že je sekundární rozvod v jejich vlastnictví či že proti závazným podmínkám stanoveným stavebním úřadem v rozhodnutí o odpojení ohledně přístupu do místnosti CZT něčeho namítají a žalovaný je těmito podmínkami vázán. Pokojný stav trval ve věci zásobování teplem od roku 1988 až do roku 2019, tedy více než 30 let, než žalovaný poté, co se jeho objekt od CZT odpojil, započal vyvíjet protiprávní činnost narušující dodávky tepla.

13. Chybou žalobkyně v minulosti bylo, že podlehla nátlaku žalovaného a v rozporu s rozhodnutím o odpojení za účelem zajištění bezproblémového přístupu k měření toto měření dočasně přemístila, a ještě navíc chybně na své vlastní náklady, do venkovního kanálu; ani tvrzení nepoučeného pracovníka žalobkyně o vlastnictví vnitřních rozvodů nemohlo založit vlastnické právo žalovaného, resp. vlastníků jednotek k sekundárnímu rozvodu; stejně tak nemohlo založit vlastnictví sekundárního rozvodu ani prohlášení vlastníka, neboť to se nemohlo týkat vlastnictví jiného vlastníka, ostatně v takovém případě by se bývali museli vlastníci jednotek stát vlastníky celého sekundárního rozvodu vedoucího z výměníku do místnosti CZT a zpět, což samozřejmě není možné s ohledem na předmět vlastnického práva, kterým může být sekundární rozvod jen jako celek.

14. Nárok b) zdržet se bez souhlasu žalobkyně uzavírání smluv se třetími osobami za účelem údržby tepelných zařízení v místnosti CZT žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyni není do tohoto prostoru umožněn přístup, žalovaný oslovil společnost , právnická osoba, , se kterou uzavřel dne , datum, smlouvu o základním servisu teplovodního zařízení. Touto smlouvou se společnost , právnická osoba, zavázala za úplatu preventivně na přechodné období provádět základní servis, který představuje pravidelnou měsíční vizuální kontrolu uzávěrů, včetně promazání ovládacího vřetene a ložiska, kontrolu těsnosti ucpávek a samotné fyzické protočení armatur koncových poloh. Ačkoliv údržbu má provádět žalobkyně, které však není umožněn přístup k jejímu provádění.

15. Nárok c) zdržet se výhružek odpojování odběratelů žalobkyně spojených s vynucováním uzavření smlouvy o strpění a užívání tepelných zařízení po odběratelích žalobkyně žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaný porušil rozhodnutí Magistrátu města Kladna č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kde mu bylo zakázáno jakkoli zasahovat do místnosti přívodu CZT s tím, že bude ponechána veškerá stávající technologie, zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům. Tato povinnost nebyla žádným rozhodnutím změněna a žalovaný je povinen ji dodržovat. Nejpozději ode dne , datum, se dopouštěl opakovaného protiprávního jednání vůči odběratelům žalobkyně (Společenství vlastníků jednotek č. p. , Anonymizováno, ) spočívajícího v tom, že po nich požadoval paušální poplatek za umístění a údržbu zařízení s tím, že ho v opačném případě odpojí, přičemž tak učinil bezprostředně před zahájením topné sezóny a ohrozil plynulé dodávky tepla, když narušil dodavatelsko-odběratelské vztahy žalobkyně a jejích odběratelů, vyvolal nejistotu o řádném a bezporuchovém zajištění dodávek tepelné energie stovkám obyvatel a narušil veřejný zájem na řádném zajištění dodávek v souladu s energetickým zákonem.

16. Protiprávního jednání se žalovaný opakovaně dopouštěl dále i vůči dalším odběratelům žalobkyně, konkrétně vůči , Anonymizováno, , adresa, , které žalovaný opakovaně atakoval nejméně od , datum, , kdy obviňoval odběratele žalobkyně z porušování dobrých mravů a vymáhal po něm údajné bezdůvodné obohacení, a v tomto jednání pokračoval i nadále dopisem z , datum, , kde odběrateli žalobkyně opětovně vyhrožoval soudním řízením a domáhal se hrazení úhrad, na které nemá právní nárok. Dále vyhrožoval nemalými finančními náklady na tzv. jiné technické řešení přívodu tepla, čímž opět v rozporu s platnou právní úpravou a jemu uloženými povinnostmi ve věci odpojení od CZT ohrozil bezpečnost a plynulost dodávek tepelné energie odběratelům žalobkyně.

17. Žalovaný dále pokračoval v atacích vůči Společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) , adresa, , což plyne z dopisu z , datum, , kde vyhrožoval, že v případě, že nedojde k hrazení úhrad, neumožní průchod tepla do tohoto bytového domu. Tomuto jednání žalovaného je třeba do budoucna zamezit, ovšem běžné výzvy ke zdržení se protiprávního jednání nejsou účinné; jediným vhodným způsobem preventivního řešení takových excesů je odpovídající soudní rozhodnutí, kterým bude zabráněno pod hrozbou exekuce žalovanému, aby jakkoli vstupoval do realizace dodávek tepla odběratelům žalobkyně a aby se zdržel jejich obtěžování a výhružek.

18. Dále žalobkyně uvedla, že dne , datum, podala podnět na ERÚ, aby prošetřil podezření z přestupku. Po dobu šetření ERÚ, které bylo ukončeno bez zahájení přestupkového řízení, se žalovaný v zásadě zdržel zásadních formálních kroků vůči odběratelům žalobkyně, vše však započalo znovu bezprostředně po ukončení tohoto šetření, kdy v podstatě ihned po skončení řízení dopisem z , datum, započal žalovaný znovu obtěžovat odběratele žalobkyně, kdy znovu hrozil žalobou vůči odběrateli SVJ , adresa, a domáhal se opakovaně úhrad, na které nemá právní nárok, čímž opětovně zasáhl do výlučné kompetence žalobkyně a ohrozil plynulost a bezpečnost dodávek tepelné energie. O tomto dalším narušování dodávek tepla se žalobkyně dověděla z dopisu SVJ , Anonymizováno, ze dne , datum, . V uvedených atacích žalovaný pokračoval i nadále, konkrétně dopisem z , datum, vůči SBD Ocelář, kde opět žalovaný obtěžoval odběratele žalobkyně s tvrzeními, že nemá povinnost uvedené zařízení strpět, požadoval hrazení nákladů, znovu vyhrožoval soudní žalobou, vyhrožoval přerušením dodávek. Protiprávní jednání žalovaného vrcholilo dopisem z , datum, vůči žalobkyni, kde žalovaný přistoupil k přímé výhružce vyklizením zařízení z budovy a požadavkem na placení úhrad za existenci zařízení, kdy navíc žalovaný tvrdil, že žalobkyně neoprávněně užívá část budovy a má neoprávněně zasahovat do právních zájmů žalovaného. Na tento dopis reagovala žalobkyně dopisem z , datum, , a poté v důsledku vrcholícího protiprávního jednání žalovaného podala žalobu. Protiprávního jednání se žalovaný zdržel vždy, když probíhalo správní řízení o přestupku (či správní žaloba), jakož i po dobu soudního řízení, mimo tato časová období žalovaný jedná svévolně a nerespektuje platné právní předpisy.

19. Žalobkyně uvedla, že se nároku domáhá z toho důvodu, aby zamezila žalovanému do budoucna v popsaném protiprávním jednání směřovaném vůči odběratelům žalobkyně, kterého se žalovaný v minulosti opakovaně dopustil a existuje důvodná obava, že v takovém jednání bude jinak po skončení řízení pokračovat.

20. K pasivní legitimaci žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož hlavním účelem je zajišťování správy domu a pozemku. K naplnění tohoto účelu jej právní úprava prohlašuje za právnickou osobu, čímž mu přiznává způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, tedy právní osobnost, vedle toho mu zároveň poskytuje způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat), tj. svéprávnost, byť vázanou pouze na naplňování účelu jeho činnosti. Z toho, že má společenství vlastníků právní osobnost i svéprávnost současně vyplývá, že v rámci zajišťování správy domu a pozemku, za niž odpovídá, nejedná z pouhého pověření vlastníků jednotek, nýbrž vykonává svá práva a povinnosti jako by samo bylo vlastníkem. Pokud jsou společenství vlastníků oprávněna podat žaloby na určení i žaloby závazkové, mohou být i stranami žalovanými v takových vztazích.

21. Za nesprávnou měla úvahu žalovaného týkající se splynutí věcného břemene s vlastnickým právem města Kladna ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť je zde třeba dovodit výkladem, že jelikož rozvodné tepelné zařízení i nadále existovalo, tvořilo jeden celek s dalšími bytovými domy a výměníky, a následně bylo vlastnické právo převedeno transformací Tepelného podniku města Kladna do vlastnictví , právnická osoba, . nepeněžitým vkladem. Rozvodné tepelné zařízení požívá i nadále ochrany a věcné břemeno nadále existuje v souladu s energetickým zákonem. Poukázal na ustanovení § 22 odst. 3 elektrisačního zákona, podle kterého zaniká oprávnění odpovídající zákonnému věcnému břemeni až zrušením vedení. Taková situace nenastala a žalovaný zcela přehlíží, že rozvodné tepelné zařízení procházející domem čp. , Anonymizováno, tvoří jeden společný celek a prochází do dalších objektů, které byly od samého počátku ve vlastnictví , Anonymizováno, (jde o domy čp. , Anonymizováno, ) a ani údajným zánikem věcného břemene rozvodného tepelného zařízení proto nemohlo být toto věcné břemeno v důsledku účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. nijak dotčeno.

22. Pokud se týkalo vybudování objektů a rozvodného tepelného zařízení, odkazovala žalobkyně na vydaná kolaudační rozhodnutí, ze kterých se podává, že uvedené objekty byly kolaudovány v letech 1987-1988. Původně náležely s právem hospodaření , právnická osoba, , adresa, , který se následně od , datum, rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, transformoval na státní podnik a majetek státního podniku představující CZT přešel k , datum, do majetku Tepelného podniku města Kladna (příspěvková organizace), který se , datum, sloučil s majetkem , Jméno žalobkyně, ., jehož bylo jediným společníkem město , adresa, . Uvedené subjekty řídily po celou dobu jednotnou rozvodnou tepelnou síť CZT a je zcela vyloučeno, aby se vlastníci jednotek stali vlastníky rozvodného tepelného zařízení, které tvoří jeden souvislý celek v rámci CZT. To samozřejmě neplatí pro svislé rozvody tepla a teplé vody určené pro zásobování v rámci domu, který spravuje žalovaná a u kterých žalobkyně vlastnictví vlastníků jednotek nesporuje. V době rozdělení domu, který spravuje žalovaná, na jednotky (vklad , Anonymizováno, ), již byla celá rozvodná síť vložena několik let do majetku žalobkyně a vlastníci jednotek tak nemohli vlastnické právo k rozvodné síti CZT vydržet ani jej nabýt v důsledku koupě.

23. V rámci odvolání žalobkyně doplnila, že je prakticky nemožné žalovat všechny vlastníky sousedních vchodů, navíc, když nemají právní ani faktický přístup do domu ve správě žalovaného. Poukázala na povinnost žalovaného per analogiím dle energetického zákona umožnit žalobkyni přístup k neměřeným úsekům vedení tepelné energie v jím spravovaném domě. Zdůraznila, že žalovaný zasáhl do majetku žalobkyně, když prováděl prostřednictvím společnosti , právnická osoba, údržbu majetku žalobkyně v místnosti CZT.Tvrzení žalovaného24. Žalovaný měl všechny nároky žalobkyně za nedůvodné. Namítal, že ve věci není dána jeho pasivní věcná legitimace, neboť je společenstvím vlastníků jednotek, tedy subjektem vykonávajícím pouze správu domu a pozemku. Pasivní věcná legitimace by mohla náležet pouze všem vlastníkům bytových jednotek v budově č. p. , Anonymizováno, , v opačném případě by bylo vlastníkům odepřeno právo na spravedlivý proces a přístup k soudu, jelikož by bylo zasaženo do jejich vlastnického práva, aniž by se mohli bránit. V případě nároků b) a c) ohledně zásahu do vlastnického práva je pasivně věcně legitimován rušitel, tím ale žalovaná není.

25. Dále uváděl, že žalobě na uložení povinnosti umožnit vstup do budovy č.p. 753 a přístup k tepelnému zařízení není možno vyhovět na základě negatorní žaloby, když se jedná o uložení povinnosti spočívající v aktivním jednání. Negatorní žalobou se lze domáhat pouze toho, aby se žalovaný zdržel přesně vymezeného rušení vlastnického práva. Takto není návrh žalobkyně formulován, když se domáhá uložení povinnosti konat (tj. umožnit vstup a přístup) a rušení přesně nevymezuje. Dále není možno vyhovět žalobě, kterou má být uložena povinnost zdržet se zásahů do teplovodních zařízení, když žalovaná do zařízení nezasahovala a nezasahuje.

26. Návrhu žalobkyně nelze vyhovět i proto, že z vlastnického práva k věci neplyne právo přístupu k této věci přes nemovitou věc ve vlastnictví třetí osoby (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 162/2020, 22 Cdo 3742/2019, 22 Cdo 1960/2016, 22 Cdo 1960/2016).

27. Žalovaná namítala, že žalobkyně není aktivně věcně legitimovaná, neboť není vlastníkem tepelného zařízení umístěného ve sklepním prostoru budovy č. p. , Anonymizováno, , ani vlastníkem ve sklepních prostorech pod stropem vedených hlavních rozvodů a hlavních ležatých rozvodů vstupujících do okolních vchodů. Ani jí nemůže svědčit žádné věcné břemeno váznoucí na budově. Zařízení ve sklepním prostoru budovy č. p. , Anonymizováno, není rozvodným tepelným zařízením ve smyslu § 2 odst. 2 psím. c) bod 11. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále též jen „energetický zákon“). Zařízení je částečně tepelnou přípojkou ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) bod 15. energetického zákona, a to v části umožňující dodávku tepelné energie do budovy č. p. , Anonymizováno, . V dalších navazujících částech se jedná o součást odběrného tepelného zařízení ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) bod 8. energetického zákona umístěného v budově č.p. , Anonymizováno, a sousedních budovách, jako jednom objektu ve smyslu energetického zákona. I při aplikaci právní úpravy účinné před energetickým zákonem se vždy jednalo o ekvivalent odběrného tepelného zařízení, jehož podstatou a účelem je odběr tepelné energie zákazníkem. Energetický zákon, ani předchozí úprava nezakládají k tomuto zařízení provozovateli soustavy rozvodu tepelné energie práva v rozsahu, jak je tvrdí žalobkyně. Jedná se o zařízení sloužící pro vytápění jednoho objektu propojeného společným odběrným tepelným zařízením, které je v soukromém spoluvlastnictví. Ve vztahu k ostatním subjektům v tomto objektu zde funguje společné odběrné místo, jedno místo, z něhož společně odebírá více subjektů s jedním měřením dodávky tepelné energie. Jedná se o zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části. Toto odběrné tepelné zařízení se již nachází mimo soustavu zásobování tepelnou energií. Jedná se o soustavu odběrného tepelného zařízení složenou z více prvků, která slouží k odběru tepelné energie jako celek. Součástí odběrného tepelného zařízení pak jsou typicky tepelné přípojky i předávací stanice, pod podmínkou, že jsou ve vlastnictví odběratele. Odběrné tepelné zařízení může představovat celá soustava vnitřní tepelné instalace. Vnitřní rozvody topení jsou pak typicky uváděny jako součást odběrného tepelného zařízení. Jedním objektem se ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) bod 12. energetického zákona rozumí stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením. Část rozvodu jdoucí od tepelného zařízení ve sklepní prostoru budovy č. p. , Anonymizováno, k vnější hranici budovy č.p. , Anonymizováno, lze považovat za tzv. tepelnou přípojkou, kterou se rozumí část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.

28. Žádnou část tepelného zařízení v budově č. p. , Anonymizováno, a přiléhajících budovách nelze považovat za rozvodné tepelné zařízení, není součástí soustavy zásobování tepelnou energií, což plyne i ze závěrů ERÚ, jak popsáno v usnesení ERÚ ze dne 15. 3. 2022, č. j.: , Anonymizováno, .

29. Žalobkyně vede jako dlouhodobý majetek sekundární rozvod u výměníkové stanice č. , hodnota, a , Anonymizováno, , přičemž tento rozvod není v dlouhodobém majetku blíže specifikován. Z žádosti žalobkyně o změnu licence na rozvod tepelné energie č. , hodnota, doručené ERU dne , datum, a vedené pod č. j. , Anonymizováno, , resp. z její přílohy nazvané „TEPO_20200427-úseky.pdf“ ERU se však podává, že předmětný sekundární rozvod tepelné energie končí na vnější patě objektu č. p. , Anonymizováno, . Teplovodní zařízení uvnitř budovy č. p. , Anonymizováno, není zahrnuto v licenci žalobkyně. Žalobkyně až nyní žádá o změnu licence a zahrnutí zařízení v budově č. p. , Anonymizováno, mezi jí provozované rozvodné tepelné zařízení.

30. Z toho plyne, že žalobkyně nemůže žádný svůj nárok opírat o ustanovení energetického zákona vztahující se k rozvodnému tepelnému zařízení. Obdobně i právní úpravy platné a účinné před účinností energetického zákona rozlišovaly mezi rozvodem a odběrem tepelné energie. Oprávnění provozovatelů soustavy rozvodu tepelné energie se vztahují jen k rozvodným tepelným zařízením. I v poměrech právní úpravy zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, tj. konkrétně dle § 30 odst. odst. 4, bude teplovodní zařízení v budově č.p. 753 spadat do kategorie tzv. odběrného tepelného zařízení, přičemž opět oprávnění dle § 9 odst. 11 písm. a) zákona č. 222/1994 Sb. dopadá pouze na liniové rozvodné tepelné zařízení.

31. Závěru, že v budově č. p. , Anonymizováno, již rozvodné tepelné zařízení nepokračuje, nasvědčuje obsah smluvní dokumentace užívané žalobkyní. V rámci smlouvy o prodeji a nákupu tepla č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, konkrétně čl. II. odst. 3) je uvedeno, že dodávka tepla je splněna jejím předáním v odběrném místě, které je definováno pro objekty bez vlastní výměníkové stanice (tj. i pro budovu č.p. , Anonymizováno, ) pro tepelnou užitkovou vodu jako místo vstupu do objektu (vnější hrana obvodové zdi objektu). Z uvedeného lze jasně dovodit, že rozvodné tepelné zařízení má končit na vnější hraně obvodové zdi objektu. I spotřeba tepelné energie je měřena před budovou č. p. , Anonymizováno, .

32. Žalobkyně nikdy v minulosti neusilovala o zřízení věcného břemene / služebnosti ve smyslu § 76 odst. 7 energetického zákona, což svědčí závěru, že teplovodní zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, netvoří součást rozvodného tepelného zařízení, když žalobkyně si byla vědoma umístění tohoto zařízení, neboť na něm docházelo k měření spotřeby tepelné energie. Aktuální ustanovení § 76 energetického zákona ukládá takovou povinnost vlastníkovi teplovodního zařízení, předchozí znění energetického zákona ukládalo tuto povinnost provozovateli rozvodného tepelného zařízení, přičemž v případě, kdy by k dohodě na zřízení věcného břemene nedošlo, měl provozovatel podat návrh na příslušný stavební úřad, který by svým rozhodnutím zákonné věcné břemeno zřídil. K žádnému takovému jednání nedošlo.

33. Žalovaný má za to, že veškeré teplovodní rozvody umístěné v suterénu budovy č.p. , Anonymizováno, jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek , adresa, (tedy celé zařízení v místnosti CZT, jakož i budovou procházejí hlavní přívodní a zpětné rozvody). Odůvodňoval to tím, že původním vlastníkem celé soustavy CZT na území města Kladna bylo město , adresa, , které bylo současně původním vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, . Město Kladno vložilo příslušnou část soustavy zásobování tepelnou energií v rozsahu mimo budovu č. p. , Anonymizováno, do žalobkyně. Budovu rozdělilo na vlastnická práva k jednotkám a určilo společné části budovy č.p. , Anonymizováno, tak, že veškeré technologie, zařízení a rozvody budou těmito společnými částmi. , adresa, se stalo vlastníkem budovy č.p. , Anonymizováno, ke dni 24. 5. 1991 na základě § 3 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Předchozím vlastníkem byla Česká republika (resp. Česká a Slovenská Federativní Republika).34. , adresa, , jakožto vlastník budovy č. p. , Anonymizováno, prohlášením vlastníka ze dne , datum, (dále jen „prohlášení vlastníka“) ve smyslu § 4 zákona č. 72/1994 Sb., zákona, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), (dále jen „zákon č. 72/1994 Sb.“ nebo „ZoVB“) určilo prostorově vymezené části budovy č. p. , Anonymizováno, , které se v souladu se ZoVB staly jednotkami a společnými částmi domu ve smyslu § 2 písm. g) ZoVB. Právní účinky vkladu prohlášení vlastníka budovy č.p. , Anonymizováno, nastaly ke dni 23. 7. 1998. V části C) prohlášení vlastníka město , adresa, vymezilo společné části budovy č.p. , Anonymizováno, , přičemž dle odst. 1 písm. i) jsou společnými částmi budovy mimo jiné rozvody tepla a teplé vody, a dále dle písm. r) strojovna. Přílohou č. , hodnota, prohlášení vlastníka jsou pak plánky jednotlivých pater budovy, včetně plánku suterénu budovy. V suterénu budovy č.p. , Anonymizováno, , konkrétně v části suterénu č.p. , Anonymizováno, , je vymezena samostatná místnost označena jako strojovna a odlišena v plánku označením pro společné prostory. Teplovodní zařízení ve sklepě budovy č.p. , Anonymizováno, je umístěno v prostoru označeném v prohlášení vlastníka jako strojovna a vymezeném prohlášením vlastníka jako společná část domu. Podle § 2 písm. g) ZoVB jsou společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny). ZoVB vymezuje společné části domu především účelem jejich užívání, a to tak, že jsou určeny pro společné užívání vlastníků jednotek v budově. I přesto, že se v předmětném ustanovení formulačně hovoří o domu, je jednoznačné, že se jedná o společné části budovy č.p. , Anonymizováno, . ZoVB uvádí neuzavřený výčet příkladů společných částí domu, přičemž v minulosti bylo dále uváděno jako příklad společných částí domu také technické vybavení společné kotelny či vzduchotechnických zařízení jako typických technických zařízení v domech, i vnitřní kanalizace a vodovod, rozvody plynu a vytápění a elektrotechnická zařízení, a to včetně navazujících přípojek. ZoVB vycházel ze základní zásady, podle které, co není jednotkou, ale tvoří součást budovy jako věci (resp. části věci v případě sekce se samostatným vchodem) musí automaticky patřit do společných částí domu. To se ovšem může týkat pouze součástí budovy jako věci a nikoli jejího příslušenství, protože to je samostatnou věcí a závisí pouze na rozhodnutí vlastníka budovy, zda příslušenství domu bude sdílet s domem stejný právní osud. Ve vztahu k příslušenství budovy je pak klíčové rozhodnutí vlastníka budovy, zda jej určí v prohlášení vlastníka jako společnou část domu. , adresa, v prohlášení vlastníka určilo, že strojovna, v níž se teplovodní zařízení nachází, bude společnou částí budovy č. p. , Anonymizováno, a bude ve spoluvlastnictví spoluvlastníků jednotek vymezených v budově č. p. , Anonymizováno, . Vzhledem k vymezení společných částí v prohlášení vlastníka pak lze dovodit, že úmyslem města Kladna bylo vymezit dle prohlášení vlastníka veškeré části, příslušenství a součásti budovy č.p. , Anonymizováno, a žádnou z těchto neopomenout. Rovněž je nutné dovodit, že vymezením strojovny v prohlášení vlastníka je označena celá strojovna, včetně technického zařízení ve strojovně umístěného. Vzhledem tomu tvořilo teplovodní zařízení ve sklepním prostoru budovy č.p. , Anonymizováno, společnou část domu ve smyslu § 2 písm. g) ZoVB. Vlastník v rámci prohlášení vlastníka s ohledem na uplatnění dispozičního principu určil, že bude teplovodní zařízení společnou částí domu. I v případě, kdy by toto teplovodní zařízení nebylo posouzeno jako příslušenství budovy č.p. , Anonymizováno, , tvoří společnou část budovy č.p. , Anonymizováno, . To zejména s ohledem na skutečnost, že v poměru ZoVB mohla být samostatná věc v souladu s dispozičním principem vlastníka vymezena jako společná část domu, shodně jako v odborné literatuře uváděné vybavení prádelny tvořené samostatnými věcmi v právním smyslu.

35. Žalobkyně z toho dovozuje, že ke dni, k němuž se vztahují právní účinky vkladu prohlášení vlastníka, bylo výlučným vlastníkem teplovodního zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, , včetně všech rozvodů, město , adresa, , jelikož bylo výlučným vlastníkem všech jednotek vymezených dle prohlášení vlastníka v budově č.p. , Anonymizováno, . Následně při převodu vlastnického práva k některé z jednotek vymezených v budově č. p. , Anonymizováno, dle prohlášení vlastníka byl převáděn také spoluvlastnický podíl na teplovodním zařízení v budově č.p., Anonymizováno, v příslušné výši, jak byla vymezena v prohlášení vlastníka, jak žalovaná dokládala kupní smlouvou uzavřenou mezi městem Kladnem a , jméno FO, dne 3. 7. 2000 (čl. III. odst. 2).

36. Žalovaný uváděl, že tomu, že teplovodní zařízení v budově č. p. , Anonymizováno, není ve vlastnictví žalobkyně nasvědčuje smluvní dokumentace týkající se poskytování havarijních služeb ve vztahu k teplovodnímu zařízení ve sklepním prostoru č. p. , Anonymizováno, a rozvodům tepelné energie v budově č.p. , Anonymizováno, , kterou zpracovávala sama žalobkyně (smlouva o zajištění havarijní služby v bytových objektech č.: , hodnota, ze dne , datum, ). Tato dokumentace se týkala servisních úkonů na teplovodním zařízení a rozvodech tepelné energie v budově č.p., Anonymizováno, , kterou žalobkyně prováděla. Za tyto úkony pak žalované účtovala smluvenou odměnu. Pokud by se skutečně mělo jednat o majetek žalobkyně, bylo by takovéto jednání protiprávní, neboť by žalobkyně opravovala svůj vlastní majetek a tuto opravu pak účtovala žalované, resp. jejím prostřednictvím vlastníkům jednotek v budově č.p., Anonymizováno, . Žalovaná hradila náklady na opravy, jelikož byla a je přesvědčena, že je vlastníkem teplovodních zařízení a rozvodů v budově č.p. , Anonymizováno, , přičemž žalobkyně ji v tomto utvrzovala.

37. Vlastnictví žalované opakovaně potvrzovala sama žalobkyně po dobu 20 let v souvislosti s upozorněním, že je to žalovaná, která jako vlastník nese veškeré náklady na údržbu a servis teplovodního zařízení a souvisejících rozvodů v budově č.p. , Anonymizováno, (naposledy přípisem ze dne , datum, ). I po zahájení tohoto řízení žalobkyně stále tvrdí svým zákazníkům, že je vlastníkem pouze venkovních rozvodů tepelné energie (pouze na patu příslušné nemovitosti) a za touto hranicí je vlastníkem rozvodů vlastník dané nemovitosti (, Anonymizováno, ).

38. V řízení před stavebním úřadem o změně vytápění budovy byla žalobkyně oprávněna uplatnit námitky, což neučinila, netvrdila, že je vlastníkem zařízení v budově č. p. , Anonymizováno, , žádný způsob zajištění ochrany a údržby teplovodního zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, neprosazovala.

39. O tom, že žalobkyně není vlastnicí teplovodního zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, svědčí, že žalobkyně dne , datum, dobrovolně a z vlastního rozhodnutí přemístila měřidla ze sklepního prostoru budovy č.p. , Anonymizováno, na zařízení v majetku žalobkyně před budovou č.p. , Anonymizováno, .

40. Žalovaný poukazoval na to, že vlastníci jednotek vymezených v budově č.p. , Anonymizováno, mají teplovodní zařízení v nepřerušené držbě po dobu více než 20 let. Od okamžiku převodu vlastnického práva k jednotkám vykonávají veškerá práva k teplovodnímu zařízení (zařízení také mohou znepřístupnit jeho uzamčením). Po tuto dobu jsou na základě prohlášení vlastníka a kupních smluv, jakož i ubezpečení žalobkyně, v dobré víře, že jim svědčí vlastnické právo k tomuto teplovodních zařízení. K převodu vlastnického práva k jednotkám došlo před více než 20 lety, i v případě, že by vlastnické právo k teplovodnímu zařízení v minulosti nepřešlo do spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově č.p. , Anonymizováno, , došlo by k vydržení vlastnického práva předmětného teplovodního zařízení.

41. Naopak žalobkyně vlastnické právo k předmětnému zařízení nemohla vydržet, jelikož toto zařízení nikdy neměla v držbě a ani ve vztahu k němu nevykonávala vlastnická práva a jako vlastník se nechovala.

42. Žalovaný uváděl, že i pokud by v době výstavby předmětného bytového komplexu (v letech 1986-1987) vzniklo věcné břemeno zřízení a provozování teplovodního vedení na budově č.p. , Anonymizováno, , tak toto věcné břemeno zaniklo, když došlo ke splynutí osoby oprávněné z věcného břemene (město , adresa, jako vlastník a provozovatel centrálního zásobování teplem do roku 1994) a osoby povinné z věcného břemene (město , adresa, jako vlastník bytů v budově č.p. , Anonymizováno, v roce 1991).

43. Žalobkyni nemůže svědčit ani žádné historické věcné břemeno založené ve prospěch původního investora výstavby budovy č. p. , Anonymizováno, (investorský úřad) proto, že žalobkyně není jeho právním nástupcem, ani teplovodní zařízení nezřídila.

44. Případné historické věcné břemeno nemůže být rozsahem shodné s návrhem žalobkyně, která žádá vstup do soukromého objektu bez jakékoliv limitace. Takové oprávnění je zcela nepřiměřeným zásahem do vlastnického práva, když je zřejmé, že žalobkyně v období od , datum, do , datum, žádné kontroly zařízení ve sklepních prostorách budovy č.p. , Anonymizováno, neprováděla ani nevyžadovala. Legitimní může být umožnit provedení kontroly jednou za rok na výzvu, ale ne neomezený přístup.

45. I v případě dovození existence historického věcného břemene, nebude jeho rozsah shodný s návrhem žalobkyně. Rozsah takovýchto věcných břemen je dán jejich účelem, tj. zde potřebou provozu rozvodného tepelného zařízení. Pouze za tímto účelem může provozovatel vykonávat oprávnění založená věcným břemenem a pouze v nezbytném rozsahu, resp. pouze v rozsahu potřebném pro dosažení účelu věcného břemene. Na základě takového věcného břemene není možné vlastníka šikanovat či nad míru zatěžovat, naopak je třeba vlastnické právo šetřit a rozsah věcného břemene vykládat restriktivně. To i s ohledem na zásadu ochrany soukromého vlastnictví. Je zjevné, že umožnit provozovateli bez dalšího vstup do soukromého objektu bez jakékoliv limitace, prakticky kdykoliv a bez omezení, nadto uložit povinnost vlastníku předat klíče této třetí osobě, je zcela zjevně nepřiměřeným opatřením a neodůvodnitelným zásahem do vlastnického práva. To za situace, kdy zde není faktická potřeba vstupu do objektu za účelem dodávky tepelné energie. Žalobkyně má mimo budovu č.p. , Anonymizováno, zajištěno měření dodávky tepelné energie a současně má mimo budovu umístěny uzávěry, žalobkyně je tak technicky schopna dodávat tepelnou energii do objektu bez nutnosti jakéhokoliv vstupu do budovy.

46. Žalovaný zdůrazňoval, že zařízení ve sklepním prostoru budovy č.p. , Anonymizováno, není rozvodným tepelným zařízením podle energetického, zákona, ale ani podle předchozích předpisů (zákona č. 89/1987 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb.), kdy i v minulosti bylo třeba zařízení posuzovat jako odběrné tepelné zařízení a nemohlo tedy dojít ke vzniku zákonného věcného břemene, které mohlo i tehdy vzniknout pouze ve vztahu k rozvodným tepelným zařízením. Žádné věcné břemeno, které by tížilo budovu č. p. , Anonymizováno, , neexistuje. Pokud žalobkyně nemá ve sklepním prostoru budovy č.p. , Anonymizováno, rozvodné tepelné zařízení, které vlastní nebo je oprávněna ho užívat, není dáno ani věcné břemeno, které by ji opravňovalo provozovat zařízení v této nemovitosti.

47. Dále žalovaný uváděl, že i pokud by žalobkyně měla právo mít v budově č.p. , Anonymizováno, umístěné tepelné zařízení a toto provozovat, nemůže jít o neomezený rozsah, ale pouze rozsah nezbytný. Žalobkyně pro dodávku tepla třetím osobám přístup fakticky nepotřebuje, když tři roky přístup neměla. Žalobkyně chce přístup pravděpodobně z důvodu přestavby rozvodů z důvodu tepelných ztrát, v tom případě jí ale nic nebrání zajistit přeložku vedení zcela mimo budovu č.p. , Anonymizováno, .

48. Žalovaný poukazoval na to, že v souladu s § 6 a § 8 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zjevné zneužití práva pak nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně po dobu více než 20 let žalovanému tvrdila a ujišťovala ho, že je to žalovaný, kdo je vlastníkem veškerých vnitřních rozvodů v budově č.p. , Anonymizováno, , včetně zařízení ve sklepním prostoru. K tomuto žalobkyně přistoupila, aby mohla nárokovat úplatu za zajišťování údržby a havarijní služby pro žalovaným, za což žalobkyně inkasovala odměnu. Ve vztahu k ostatním svým klientům tak postupuje i nadále. Výsledkem by tak bylo, že žalobkyně mohla uvést žalovaného v omyl, vylákat z něho finanční plnění za poskytované služby a soud by tento postup aproboval a žalobkyni nyní chránil.

49. Žalobkyně jako držitel licence na rozvod tepelné energie nikdy nezřídila žádné věcné břemeno na budově č. p. , Anonymizováno, ve smyslu § 76 energetického zákona, ani se o to nepokusila, navzdory povinnosti dle § 76 odst. 7 energetického zákona, o existenci žádného věcného břemena ve prospěch žalobkyně v budově č. p. , Anonymizováno, neexistují žádné důkazy, tj. ani o existenci věcného břemene zřízeného dle předchozí právní úpravy.

50. Dále žalovaný uváděl, že neoprávněně nezasahuje do vlastnického práva žalobkyně k teplovodnímu zařízení v místnosti CZT, ani dalším teplovodním rozvodům v budově č. p. , Anonymizováno, , jelikož žalobkyni nesvědčí vlastnické, ani jiné užívací právo k těmto rozvodům. Žádné zásahy, které by mohly opravňovat žalobkyni k prosazení jejího návrhu, žalovaný nečiní a není se tak čeho zdržet. K žádným neodborným zásahům do tepelného zařízení v budově č. p. , Anonymizováno, nedocházelo, naopak byl zajištěn jeho hladký chod i servis, včetně pravidelných odborných kontrol. Žalobkyně žádné zásahy neprokázala. K nároku b) není dána pasivní věcná legitimace žalovaného.

51. Na závěr pak žalovaný vznášel námitky, že žádná místnost CZT neexistuje, jedná se pouze o pletivem oddělenou část sklepa, která je uzamykatelná. , právnická osoba, též, že z žalobního petitu vyplývá, že je ve skutečnosti žádán přístup do celého sklepa budovy č.p. , Anonymizováno, (nejen místnosti CZT), tedy včetně všech prostor, kde uvedené rozvody vedou. V těchto sklepních prostorách mají všichni vlastníci bytových jednotek své sklepní kóje, kolárnu, dílnu, společné prostory, kancelář, vlastní kotelnu, a to vše pod jednotlivým uzamčením. Žalovaný uvedl, že předmětem žaloby není pouze zařízení v místnosti CZT, ale i další úseky, resp. veškeré přívodní a zpětné teplovodní potrubí procházející nemovitostí č.p. , Anonymizováno, .Nesporné skutečnosti52. Mezi účastníky bylo nesporné, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , stojí stavba bez čísla popisného, sloužící jako výměníková stanice VS , var. symbol, , ze které vede teplovodní čtyřtrubkový rozvod do komplexu objektů v , adresa, . Tepelné rozvody vstupují do komplexu objektů na parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , tedy do objektu č. p. , Anonymizováno, . , právnická osoba, prostoru přímo v objektu č. p. , Anonymizováno, se nachází regulační stanice s hlavními uzávěry, sběrače a rozdělovače (hlavní uzel). Nedochází zde k úpravě tepla, jedná se o místo připojení vnitřních rozvodů, kde dochází k regulaci dodávky tepla do komplexu objektů č. p. , Anonymizováno, (nyní vyjma objektů č. p. , Anonymizováno, ). Z místnosti jsou pod stropem vedeny hlavní rozvody teplé a cirkulační vody do okolních objektů na pravou a levou stranu. Dále jsou z místnosti vedeny dva hlavní ležaté rozvody ústředního vytápění do okolních objektů. Rozvody pak vodorovně procházejí suterénem celého bytového komplexu, kde jsou na ně v jednotlivých objektech napojeny horizontální stoupací rozvody. Vytápění bylo vybudováno současně s výstavbou objektů v letech 1986-1987. Objekty č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které spolu tvoří společenství vlastníků jednotek, se od soustavy centrálního zásobování teplem odpojily v lednu 2020 na základě proběhlého stavebního řízení. Podmínkou odpojení bylo, že stávající přívody potrubí centrálního zásobování teplem (dále jen „CZT“) topným kanálem do objektu, technologie v místnosti přívodu CZT a hlavní rozvod teplé a cirkulační vody budou ponechány stávající, bez úprav. Dojde k odpojení od rozvodů CZT pouze objektu č. p. , Anonymizováno, . Do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno a bude ponechána veškerá stávající technologie.

53. Dále bylo nesporné, že žalobkyně byla v roce 1994 založena statutárním městem , adresa, , které je jejím 100 % společníkem. K , datum, se sloučila s Tepelným podnikem města Kladna, který od roku 1992 spravoval tepelné rozvody v majetku města , Anonymizováno, . Žalobkyně je výhradním dodavatelem centrálního zásobování teplem pro lokalitu města Kladna, a tedy i pro uvedený komplex objektů. Žalobkyně má uzavřené smlouvy o prodeji a nákupu tepla s objekty v , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (odběratelé č. p. , Anonymizováno, ), tedy objekty sousedícími s objektem ve správě žalovaného. Jejich odběr prochází přes zařízení ve sklepě v objektu žalovaného. , právnická osoba, pro vytápění byla dříve měřena v objektu č. p. , Anonymizováno, , po odpojení objektů žalovaného bylo měřicí zařízení přemístěno do topného kanálu vstupní šachty před tímto objektem. Do té doby měla žalobkyně přístup do prostor sklepa v č. p. , Anonymizováno, , ve kterých je umístěno zařízení CZT, za účelem údržby zařízení a měření odběru. Žalobkyně na výzvu vrátila žalované klíče od objektu. Poskytnuty jí opětovně byly až na základě vydaného předběžného opatření soudu. Nesporné je, že žalovaný má na starosti správu domu č. p. , Anonymizováno, .Sporné skutečnosti54. Sporným mezi účastníky bylo, kdo je vlastníkem teplovodního zařízení v místnosti CZT, resp. té části teplovodního potrubí od vnější hrany obvodové budovy č. p. , Anonymizováno, po regulační stanici s hlavními uzávěry, sběrače a rozdělovače (hlavní uzel) a dále na to napojené pod stropem vedené hlavní rozvody teplé a cirkulační vody a hlavní ležaté rozvody ústředního vytápění (to vše v místnosti CZT). Soudem pak bylo vyhodnoceno, že toto zařízení nemá jednotný právní režim, ale že je třeba samostatně posoudit úsek od vnější hrany budovy č. p. , Anonymizováno, po hlavní uzel (úsek I.) a samostatně úsek na to navazujících pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupující napravo a nalevo do okolních vchodů (úseky II.)

55. V důsledku sporu ohledně charakteru tepelného zařízení bylo sporné, zda má žalobkyně právo vstupovat do sklepních prostor v budově č. p. , Anonymizováno, (místnosti CZT) za účelem provozování a údržby tam umístěného zařízení.

56. Sporné bylo, zda žalovaný zasahuje do vlastnického nebo jiného obdobného právo žalobkyně.DokazováníPodklady stavebního a katastrálního úřadu (důkazy jejich potřeba vyplynula z obsahu spisu)

57. Soud při dokazování vycházel z listinných důkazů. Vyžádán byl spis Magistrátu města Kladna, Odbor výstavby vztahující se k výstavbě panelového sídliště, jehož součástí byla výstavba panelového domu , adresa, . Z mapových podkladů (červené desky: celková situace – soubor staveb) bylo zjištěno, že , právnická osoba, v říjnu 1979 předložil architektonické řešení výstavby v oblasti , adresa, . V rámci této výstavby byla plánována v rámci projektu I. Stavba (objekty 1-19) výstavba panelového domu nyní vedeného jako , adresa, (objekty 9-13). , adresa, byly označeny jako objekt 11. Mělo se jednat o stavebně a technicky propojené panelové domy se samostatnými vchody. Jako samostatný objekt 2 byla plánována výměníková stanice (nyní výměníková stanice VS , var. symbol, ). Z mapy označené koordinační situace bylo zjištěno, že do výměníkové stanice objekt 02 byl plánován topný kanál primér, a z této výměníkové stanice topný kanál sekundér vedoucí do objektu 11 a druhý sekundér do objektu 18 (který tvořil bytový komplex s objektem 19).

58. Ze složky , právnická osoba, z prosince , adresa, , studie souboru staveb, zásobování teplem bylo zjištěno, že byl vypracován projekt na zásobování teplem pro danou lokalitu, včetně objektů 9-13, které měly být zásobovány spolu s objekty 18-19 teplem z výměníkové stanice označované VS S3 (objekt 2). Ve zprávě se uvádí, že zásobování teplem je řešeno prostřednictvím výměníkových stanic, tlakově nezávislým způsobem. V předávacích výměníkových stanicích bude připravována teplá voda pro vytápění objektů a teplá voda užitková, které budou rozvedeny do jednotlivých objektů sekundárními teplovody. Pro celou oblast bylo navrženo 10 předávacích výměníkových stanic, z toho 8 v samostatných objektech a 2 v suterénních prostorách u objektů sídlištní vybavenosti (str. 15). Z výměníkových předávacích stanic bude teplá voda pro vytápění i TUV rozvedena do jednotlivých objektů v sekundárních rozvodech. Ty budou řešeny tradičním způsobem, v neprůlezných kanálech. Rozmístění zásobovaných objektů a výměníkových stanic umožňuje využít suterénních prostorů pro sekundární vedení. Tím bude docíleno to, že navrhované úseky sekundárních vedení jsou poměrně jednoduché a krátké, což bylo požadováno především budoucím provozovatelem zařízení , právnická osoba, (str. 16). Předávací místa v jednotlivých objektech budou vybavena příslušným měřením tlakových a teplotních xxxx (nečitelné), měřením množství dodaného tepla a uzavíracími, příp. regulačními armaturami (str. 17). Z mapy Celková situace – soubor staveb , adresa, – tepelné rozvody z prosince 1979 bylo zjištěno vedení primárních rozvodů, kdy jeden vstupoval do výměníkové stanice VS S3, ze které vedly dva sekundární rozvody – jeden do objektu 11 (nyní objekt č.p. , Anonymizováno, ) a jeden do objektu 18 (nyní , adresa, ), rozvody vedeny pouze k objektu, jednotlivými objekty uvnitř neprocházejí.

59. Ze složky , právnická osoba, (modré desky) z června 1979 bylo zjištěno, že je zde růžová složka z června 1979 obsahující původní technickou zprávu k vytápění objektů , adresa, sever I. stavba. K bloku 9-13 bylo uvedeno, že bude připojen jako jeden blok na výměníkovou stanici VS – S3 s připojovacím místem v bloku 11. Rozvod je dělen na dvě větve 9 a 10 (jedna větev); 11, 12 a 13 (druhá větev). Každá větev je provedena systémem Tichelmann, dále jsou uvedeny parametry potřeby tepla pro jednotlivé bloky. Z mapy obytný dům č. , hodnota, – suterén bylo zjištěno, kudy vstupuje teplovodní potrubí do nemovitosti č. p. , Anonymizováno, a jak je nemovitostí vedeno, kterými místy vstupuje do sousedních objektů 10 a 12. Z dalších map suterénu bylo zjištěno, že jedno rameno přívodního potrubí vede z objektu 11 do objektu 10, prochází objektem 9, poté po jeho obvodu a druhé straně do objektu 10. Zpětné potrubí prochází objektem 9 a 10 a vrací se do objektu 11. Druhá větev přívodního potrubí prochází po obvodu objekt 11, poté vstupuje do objektu 12 a 13, celým prochází, shodně tak vratné potrubí, které se také vrací do objektu 11.

60. Dále byla k důkazu vyžádána od Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, původní dokumentace k domu č. p. , Anonymizováno, V. , jméno FO, , , adresa, .

61. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, v Kladně (dále jen „MNV , adresa, “) vydal na žádost , jméno FO, investorského útvaru , adresa, (dále jen „KIÚ , adresa, “) kolaudační rozhodnutí na blok 11, , adresa, - sever I. stavba, domu byla přidělena č. p. , Anonymizováno, . Povinnosti byly ukládány nadále KIÚ , adresa, .

62. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, bylo zjištěno, že MNV , adresa, vydal na žádost KIÚ , adresa, kolaudační rozhodnutí na blok 12, , adresa, - sever I. stavba, domu byla přidělena č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , na vědomí zasíláno , Anonymizováno, .

63. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, bylo zjištěno, že MNV , adresa, vydal na žádost KIÚ , adresa, kolaudační rozhodnutí na blok 10, , adresa, I. stavba, domu byla přidělena č. p. , Anonymizováno, . Povinnosti byly ukládány KIÚ , adresa, a , právnická osoba, , adresa, .

64. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, bylo zjištěno, že MNV , adresa, vydal na žádost KIÚ , adresa, kolaudační rozhodnutí na blok 9, , adresa, -sever I. stavba, domu bylo přiděleno č. p.

748. Povinnosti byly ukládány již , Anonymizováno, .

65. Z hospodářské smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, investorský útvar , adresa, převedl právo hospodaření k obytnému bloku 11 , adresa, sever I. , adresa, (č.p. , Anonymizováno, ) na , právnická osoba, , adresa, .

66. Z hospodářské smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že MNV , adresa, převedl hospodaření s pozemky, na kterých jsou umístěny objekty č. p. , Anonymizováno, na , právnická osoba, , adresa, .

67. Z dohody o vydání věci ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, jako vydávajícím a Městským úřadem , adresa, jako přijímajícím bylo zjištěno, že dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., přechází do majetku obce obytné domy a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, které jsou ve správě , právnická osoba, . Seznam uveden v příloze dohody. Z přílohy k dohodě bylo zjištěno, že takovým obytným domem byly i objekty č. p. , Anonymizováno, V. , jméno FO, , , adresa, (nebyly jimi však objekty č.p. , Anonymizováno, , které byly v družstevním vlastnictví Stavebního bytového družstva , Anonymizováno, ). Přílohou byl výpis z evidence nemovitostí pro obec , adresa, , kde byly zahrnuty pozemky st. parc č. , Anonymizováno, (na nichž jsou objekty č.p. , Anonymizováno, ) a dále pozemek parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (tedy pozemek, na kterém je umístěna výměníková stanice VS , var. symbol, ).

68. Z prohlášení vlastníka města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že město , adresa, jako vlastník budovy č.p. , Anonymizováno, se st. parc. č. , Anonymizováno, a budovy č. p. , Anonymizováno, se st. parc. č. , adresa, , k. ú , adresa, , vymezilo jednotky v předmětných budovách. Stanovilo, že součástí každé jednotky je veškerá její vnitřní instalace (potrubní rozvody vody a plynu, elektroinstalace, odpady), kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů. K vlastnictví jednotky náleží vždy spoluvlastnický podíl na společných částech budovy. Jako společné části budovy byly bod bodem 1 i) vymezeny mj. rozvody tepla a teplé vody, kanalizace, plynu, elektřiny, společné televizní antény, domovní elektroinstalace, rozvody telekomunikací, i jsou-li umístěny mimo dům. Všechny společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva. Pod bodem E prohlášení bylo uvedeno, že z vlastníka budovy na vlastníky jednotek přecházejí práva a závazky týkající se budovy a společných částí mj. práva a závazky ze smlouvy na dodávku tepla a teplé užitkové vody s firmou , právnická osoba, ., , adresa, .

69. Z kupní smlouvy uzavřené mezi městem , adresa, a , jméno FO, ze dne 3. 7. 2000, včetně návrhu na vklad, bylo zjištěno, že touto smlouvou kupuje kupující bytovou jednotku v budově č. p. , Anonymizováno, s tím, že součástí jednotky je veškerá vnitřní instalace potrubí, rozvody vody a plynu, elektroinstalace, odpady kromě stoupacích vedení, včetně uzavíracích ventilů, společnými částmi domu jsou pod bodem 2 i) rozvody tepla a teplé vody, kanalizace, plynu, elektřiny, společné televizní antény, domovní elektroinstalace, rozvody telekomunikací, i jsou-li umístěny mimo dům. Práva týkající se domu, které přechází z prodávajícího na kupujícího, je smlouva na dodávku tepla a teplé užitkové vody s žalobkyní. Přílohou ke smlouvě je plánek, kde v suterénu je umístěna strojovna.

70. Z internetových stránek , právnická osoba, bylo zjištěno, že od února 1957 byla komplexní bytová občanská účelová výstavba řízena celostátně Ústřední správou bytové a občanské výstavby a byla soustředěna v tehdejších krajích na pracovištích s názvem generální investor rady KNV. Usnesením vlády z , datum, byla větší část zajišťování bytové výstavby delimitována, včetně pracovníků na tehdejší okresní národní výbory, které vesměs k této činnosti zřídily okresní investorské útvary, k , datum, byly ve všech tehdejších krajích zřízeny státní rozpočtové organizace krajské investorské útvary, které převzaly zpravidla pracovníky i rozpracované úkoly okresních investorských útvarů. Dnem , datum, byly zrušeny krajské organizace a jejich práva a povinnosti byly převedeny na nově zřízené státní příspěvkové organizace, mj. , jméno FO, investorský útvar , adresa, . , jméno FO, investorský útvar , adresa, pak byla zřízena středočeská inženýrská organizace a dále v ČR dalších 11 příspěvkových inženýrských organizací. Těchto 12 příspěvkových inženýrských organizací bylo dnem , datum, zrušeno rozhodnutím ministra a práva a povinnosti ze všech závazkových vztahů těchto 12 inženýrských organizací byly postoupeny příslušným okresním úřadům.

71. Z katastrální mapy, zprávy a technického nákresu řešení změny způsobu vytápění žalované vypracovaného společností , právnická osoba, ze srpna 2018, fotografií teplovodního zařízení ve sklepním prostoru žalovaného pořízených žalobkyní, nákresu přístupu z přízemí budovy č.p. 753 do suterénu do místnosti přívodu CZT soud zjistil aktuální stav umístění místnosti CZT v budově č.p. 753, jakož i jak reálně vypadá předmětné teplovodní zařízení. Cesta k němu vede po schodech budovy do suterénu, poté se zahne vpravo, jde se rovně kolem sklepních kójí do místnosti CZT. Místnost je v místě v minulosti označovaném jako strojovna. Umístění bylo mezi stranami nesporné., Anonymizováno, – vznik, licence, odběratelské smlouvy72. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že zakládací listinou MNV , adresa, ze dne , datum, byl založen , právnická osoba, , adresa, , státní podnik. Předmětem podnikání byla výroba a dodávka tepla a teplé užitkové vody pro potřeby , právnická osoba, a cizí uživatele a obsluha tepelných zařízení. , právnická osoba, vstoupil , datum, do likvidace, vymazán po likvidaci byl , datum, .

73. Ze zakládací listiny , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že k , datum, byl založen Tepelný podnik města Kladna, jehož předmětem činnosti byla výroba a dodávka tepla a teplé užitkové vody pro potřeby domů města Kladna a cizí uživatele, jakož obsluha a údržba tepelných zařízení.

74. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . vznikla 16. 12. 1994, jejím zakladatelem a jediným společníkem je statutární město , adresa, , předmětem činnosti je výroba, rozvod a prodej tepla a činnosti s tím spojené.

75. Z rozhodnutí města Kladna ze dne , datum, bylo zjištěno, že s účinností od , datum, se Tepelný podnik města Kladna jako příspěvková organizace města Kladna slučuje se společností , právnická osoba, . Na přejímající společnost přešla veškerá práva a závazky Tepelného podniku města Kladna z hospodářských, obchodních i pracovněprávních vztahů.

76. Z inventární karty , právnická osoba, , adresa, bylo zjištěno, že ve svém majetku k 1. 10. 1988 mělo sekundární topné kanály , adresa, . Z inventární a technické karty budovy bylo zjištěno, že Tepelný podnik města Kladna k , datum, vedl jako svůj majetek sekundární topné kanály , adresa, . Z listiny nazvané „vklad do základního jmění“ bylo zjištěno, že žalobkyně sdělovala , právnická osoba, , adresa, , že předmětem věcného vkladu je technologický majetek vedený v evidenci žalobkyně, do které byl převzat z účetní evidence Tepelného podniku města , adresa, , mezi topnými kanály je uveden sekundární topný kanál , adresa, – sever. Z karty dlouhodobého majetku žalobkyně z , datum, bylo zjištěno, že jako dlouhodobý majetek vede sekunder VS , var. symbol, , VS , var. symbol, , datum pořízení , datum, .

77. Z rozhodnutí , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyni byla udělena autorizace na rozvod tepla v území , adresa, , termín zahájení výkonu činnosti , datum, . Z rozhodnutí o udělení licence ERÚ ze dne , datum, , , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyni byla udělena licence na rozvod tepla. Z rozhodnutí ERÚ ze dne , datum, , , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o změně licence žalobkyně na rozvod tepelné energie, vznik oprávnění , datum, do , datum, , licence se vtahuje na území Kladna, včetně , adresa, . Z rozhodnutí o změně udělení licence ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně má licenci na rozvod tepelné energie na území Kladna, včetně , adresa, .

78. Z žádosti o změnu licence na rozvod tepelné energie č. , hodnota, s přílohou úseků (CD) bylo zjištěno, že žalobkyní má licencí pokryto území města Kladna, včetně sekundárního rozvodu z výměníku VS , var. symbol, . Licence je označen pouze k vnější obvodové zdi budovy č.p. , Anonymizováno, . Na jiném místě v Kladně např. , adresa, a , Anonymizováno, je sekundární rozvod uveden jako procházející budovami.

79. Ze smlouvy o prodeji a nákupu tepla č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel a Společenství vlastníků , adresa, jako odběratel mají uzavřenou smlouvu na odběr tepelné energie ze zdroje dodavatele do objektu odběratele. Dodávka je splněna jejím předáním v odběrném místě, které je specifikováno kódem odběru, jímž se rozumí pro vytápění místo napojení čidel měřidla tepelné energie v objektu odběratele; pro teplou užitkovou vodu vstup do objektu (vnější hrana obvodové zdi objektu).

80. Ze smlouvy o prodeji a nákupu tepla č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel a SBD , Anonymizováno, jako odběratel mají uzavřenou smlouvu na odběr tepelné energie ze zdroje dodavatele do objektu odběratele. Z přílohy smlouvy bylo zjištěno, že odběrateli jsou mj. č.p. , Anonymizováno, V. Nezvala. Dodávka je splněna ve shodném místě jako u smlouvy č. , hodnota, .

81. Ze smlouvy o prodeji a nákupu tepla č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel a Společenství vlastníků , adresa, jako odběratel mají uzavřenou smlouvu na odběr tepelné energie ze zdroje dodavatele do objektu odběratele. Dodávka je splněna jejím předáním v odběrném místě, které je specifikováno číslem odběrného místa uvedeným v příloze 1 jako OM , Anonymizováno, .

82. Z části smlouvy o prodeji a nákupu tepla č. , hodnota, bez uvedení data uzavření a podpisů bylo zjištěno, že žalobkyně je uvedena jako dodavatel a žalovaný jako odběratel smlouvy na odběr tepelné energie ze zdroje dodavatele do objektu odběratele. Dodávka je splněna ve shodném místě jako u smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, .

83. Ze sjetiny webových stránek žalobkyně https://www., Anonymizováno, .cz/casto-kladene-dotazy bylo zjištěno, že zde žalobkyně uvádí, že dodává tepelnou energii na patu objektu zákazníků, dále jsou rozvody ve vlastnictví majitele konkrétní nemovitosti. V případě závady na rozvodech je třeba kontaktovat zástupce vlastníka nemovitosti, kteří mají přístup k domovním rozvodům a mohou odstavit jejich potřebnou část při havárii, vědí s kým jednat v případě opravy nebo nízké teploty topení a teplé vody na vstupu do objektu. A dále uvádí, že rozvody v domě nejsou majetkem žalobkyně.

84. Z usnesení Energetického regulačního úřadu ze dne , datum, sp. zn. OSR – , č. účtu, – ERU, č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ERÚ odložil věc podezření ze spáchání přestupku žalovaným, , jméno FO, a , jméno FO, . Jednalo se o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měli podezřelí dopustit tím, že v rozporu s ustanovením § 87 odst. 6 energetického zákona nejméně od , datum, dosud jako vlastníci nemovitosti č. p. , Anonymizováno, neumožnili provozovateli zařízení pro rozvod tepelné energie (žalobkyni) přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie, umístěném a přístupném v nemovitosti č. p. , Anonymizováno, . ERÚ provedl šetření na místě, ze kterého, kde je teplovodní zařízení umístěno a jak je vedeno, s tím, že tepelná energie pro vytápění již není měřena v objektu č. p. , Anonymizováno, , jak k tomu bylo v době, kdy byly objekty č. p. , Anonymizováno, připojeny na centrální zásobování teplem, ale měřicí zařízení bylo přemístěno do topného kanálu vstupní šachty před tímto objektem z důvodu přístupu k němu, neboť žalovaný požadoval měsíční platbu za pronájem prostor v objektu ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně předala žalovanému prostor s topným uzlem, včetně klíčů dne , datum, . Ze sdělení předsedkyně výboru žalovaného , jméno FO, i členky výboru , jméno FO, jednoznačně vyplynulo, že žalobkyni není umožněn přístup k hlavnímu uzlu, jež se nachází v nemovitosti. Žalovaný oslovil společnost , právnická osoba, , se kterou uzavřelo dne , datum, smlouvu o základním servisu teplovodního zařízení. ERÚ ve svém rozhodnutí konstatoval, že žalovaný (SVJ) není vlastníkem nemovitosti, nesplňuje tedy podmínku speciálního subjektu předpokládaného skutkovou podstatou přestupku dle § 91 energetického zákona. Dále ERÚ zkoumal, zda se v nemovitosti č. p. , Anonymizováno, nachází zařízení pro rozvod tepelné energie, když přestupek je možno spáchat pouze ve vztahu k rozvodnému tepelnému zařízení. Uvedl, že zjistil, že rozvody tepla a teplé vody v objektech č. p. , Anonymizováno, jsou ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, což bylo ze strany podezřelých z přestupku doloženo kopií smlouvy o koupi jednotky a zřízení zástavního práva ze dne , datum, . Dále vyšel z toho, že z přípisu žalobkyně ze dne , datum, bylo patrné, že i společnost , Anonymizováno, považovala vnitřní rozvody objektu za rozvody ve vlastnictví majitele objektu. Žalobkyně v průběhu šetření ERÚ doložila kartu dlouhodobého majetku nazvanou Sekunder VS , var. symbol, VS , var. symbol, , která zachycuje, že žalobkyně vede jako dlouhodobý majetek sekundární rozvod u vyměníkové stanice č. , hodnota, a , Anonymizováno, , avšak bez bližšího určení, které není patrné ani ze specifikace technologického majetku jako předmětu věcného vkladu, kdy žalobkyně v tomto přípisu označila jako určující majetek nazvaný sekundární topný kanál – centrum polovina Kladno. Z kopie spisu zaslaného ERÚ odborem výstavby Magistrátu města Kladna, stavební úřad, vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, se podává celkový popis způsobu odpojení nemovitosti od centrálního zásobování teplem a zřízení nového způsobu vytápění a ohřevu teplé vody. Z žádosti společnosti , Anonymizováno, o změnu licence na rozvod tepelné energie č. , hodnota, doručené ERÚ , datum, , resp. z přílohy této žádosti nazvané , Anonymizováno, –20200427–úseky.pdf, je patrné, že sekundární rozvod tepelné energie končí na patě objektu č. p. , Anonymizováno, .

85. Po vyhodnocení výše uvedených podkladů ERÚ konstatoval, že existují pochybnosti o vlastnickém, resp. užívacím právu žalobkyně ve vztahu k regulační stanici s hlavními uzávěry, sběračům a rozdělovačům, případně k dalším vnitřním rozvodům tepelné energie umístěným v nemovitosti. Vlastnické právo není možno dovodit z předložených podkladů žalobkyně, neboť obsahují jen velmi neurčitou specifikaci majetku ve vlastnictví společnosti. Určitá a blíže nespecifikovaná část vnitřních rozvodů je pak nepochybně ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek žalovaného, jak lze dovodit ze smlouvy o koupi jednotky. V nemovitosti se nenachází žádná předávací ani výměníková stanice, která bývá typicky místem předání tepelné energie či měření tepelné energie a kde obvykle přechází tepelná energie ze zařízení ve vlastnictví dodavatele do zařízení ve vlastnictví odběratele, ale pouze regulační stanice, ve které nedochází k přeměně tepelné energie. Teplonosné médium tak, jak bylo dopraveno z centrální výměníkové stanice, je vedeno dále po obvodu celého bytového komplexu potrubím o dimenzích typických i pro venkovní rozvodné tepelné zařízení. Na tento rozvod jsou pak napojeny jednotlivé stoupačky v celém bytovém komplexu, kterými je tepelná energie rozvedena po jednotlivých bytech. Skutečnost, zda tyto ležaté rozvody vedoucí komplexem budov, je možno považovat za sekundární rozvodné tepelné zařízení se však z mapy předložené žalobkyní v rámci licenčního řízení spíše nepodává, neboť podle této mapy sekundární rozvody končí na patě objektu 753. Ačkoliv se v rozhodnutí Stavebního úřadu č. j. , IBAN, ze dne , datum, uvádí, že do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno, bude ponechána veškerá stávající technologie, zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům tak z tohoto rozhodnutí nelze podle názoru ERÚ vlastnické či užívací právo žalobkyně dovodit. Přístup k měřícímu zařízení byl navíc zajištěn jeho přemístěním mimo nemovitost. Měl pochybnost, že by stavební úřad povolil žalovanému zásahy do vnitřních rozvodů v rámci odpojování od centrálního zásobování, pokud by tyto rozvody byly ve vlastnictví žalobkyně.

86. Z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi městem , adresa, a žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyni si od města koupila za , částka, výměníkovou stanici VS , var. symbol, umístěnou v budově 10. Základní školy , adresa, . Doloženo znaleckým posudkem na stanovení ceny výměníkové stanice.

87. Ze smlouvy o zajištění havarijní služby v bytových domech č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako objednatelem bylo zjištěno, že žalovaný si objednal havarijní služby pro objekt č. p. , Anonymizováno, V. Nezvala. Havarijní službou se rozumí nutný zásah pro odvracení škody na majetku odběratele, nebude zajišťována oprava a týká se zařízení, které není v majetku žalobkyně. Specifikace poskytovaných služeb: jedná se o rozvody tepelné energie, teplé užitkové vody a pitné vody, v případě pitné vody , Anonymizováno, nezajišťuje náhradní dodávky. Bylo dohodnuto, že za poskytnutou službu bude hrazena úhrada na základě vystavené faktury.

88. Z technické zprávy EGÚ Praha ze srpna 1997 bylo zjištěno, že byl předložen plán hydraulické regulace objektů mimo majetek , právnická osoba, , adresa, k výměníkové stanici 049. Konstatováno bylo, že v některých objektech na VS , var. symbol, jsou nově nainstalované termostatické ventily a z tohoto důvodu bude docházet ke změněn průtoku otopné vody a to ovlivní i ostatní objekty napojené na tuto VS, proto je třeba zajistit, aby u ostatních objektů nedocházelo k extrémním průtokům otopné vody. Byla navržena stoupačková regulace jednotlivých stoupaček.Změna vytápění – , právnická osoba89. Soud měl od , Anonymizováno, , odbor výstavby k dispozici spis ke změně způsobu vytápění a přípravy teplé vody bytového domu , adresa, (sp. zn. , Anonymizováno, ).

90. Z technické zprávy , právnická osoba, z října 2017 bylo zjištěno, že ve zprávě se konstatuje, že přívodní potrubí ústředního vytápění teplé a cirkulační vody jsou vedené kolektorem do objektu č. p. , Anonymizováno, , vstupují do místnosti přívodu CZT, v místnosti se nachází hlavní uzavírací ventily a pro rozvod ústředního vytápění rozdělovač a sběrač, z místnosti jsou pod stropem vedeny hlavní rozvody teplé a cirkulační vody do okolních objektů na pravou a levou stranu, každý vchod je samostatně na tyto hlavní rozvody napojen, dále jsou z místnosti vedeny dva hlavní ležaté rozvody ústředního vytápění do okolních vchodů na pravou a levou stranu, na které jsou jednotlivé stoupací potrubí napojeny. Oba rozvody vytápění jsou v provedení Tichelmann. Pro vytápění stávajícího bytového objektu jsou navrženy dva nástěnné plynové kondenzační kotle, které budou osazeny společně s ostatní technologií v suterénu v původní místnosti prádelny (nově strojovna), přívodní potrubí vedené do objektů č. p. , Anonymizováno, a vratné potrubí vedené z těchto objektů budou ponechány stávající, vratné potrubí vedené do objektu , Anonymizováno, a přívodní potrubí vedené z těchto objektů budou demontovány, v objektech bude demontované potrubí demontováno až po nejbližší stoupačku v trase potrubí daného vchodu, veškeré odbočky ke stoupacím potrubím v objektech , Anonymizováno, budou z hlavního ležatého rozvodu odpojeny a zaslepeny. Do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno a bude ponechána veškerá stávající technologie, zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům.

91. Z oznámení zahájení společného řízení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný podal dne , datum, žádost o vydání povolení na stavbu „změna způsobu vytápění a přípravy teplé vody bytového domu , adresa, “, a to tak, že dojde k úpravě sušárny v domě na strojovnu pro dva plynové kondenzační kotle a jejich napojení na stávající rozvody v domě. Stávající přívody potrubí CZT topným kanálem do objektu, technologie v místnosti přívodu CZT a hlavní rozvod teplé a cirkulační vody budou ponechány stávající, bez úprav. Dojde k odpojení od rozvodů CZT pouze objektu č. p. , Anonymizováno, . Do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno a bude ponechána veškerá stávající technologie. Zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům.

92. Z rozhodnutí statutárního města , adresa, , Magistrát města Kladna, odbor výstavby – oddělení stavebně správní ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, výrokové části I. bylo zjištěno, že stavební úřad schválil stavební záměr žalované na změnu způsobu vytápění a přípravy teplé vody bytového domu , adresa, tak, že dojde k úpravě sušárny na strojovnu pro dva plynové kondenzační kotle a napojení strojovny na stávající rozvody v domě. Do objektu budou ponechány stávající přípojky vody, splaškové kanalizace, elektřiny a plynu, jejich dimenze zůstane beze změn. Stávající přívody potrubí CZT topným kanálem do objektu, technologie v místnosti přívodu CZT a hlavní rozvod teplé a cirkulační vody budou ponechány stávající, bez úprav. Dojde k odpojení od rozvodů CZT pouze objektu č. p. , Anonymizováno, . Do místnosti přívodu CZT nebude zasahováno a bude ponechána veškerá stávající technologie. Zároveň bude ponechán přístup pracovníkům CZT k měřičům a uzávěrům.

93. Ze smlouvy o základním servisu teplovodního zařízení ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli smlouvu o základním servisu teplovodního zařízení, které se nachází u objednatele ve sklepním prostoru. Místnost je pro účely této smlouvy označena jako přívod CZT. Přívodní potrubí ústředního vytápění, teplé a cirkulační vody z CZT (žalobkyně) jsou vedené kolektorem do objektu č. p. , Anonymizováno, a vstupují do místnosti přívodu CZT, v místnosti se nachází hlavní uzavírací ventil a pro rozvod ústředního vytápění rozdělovač a sběrač, z místnosti jsou vedeny hlavní rozvody teplé cirkulační vody do okolních objektů a hlavní ležaté rozvody ústředního vytápění. Žalobkyně odmítá nadále provádět základní servis na výše zmíněném teplovodním zařízení, tuto povinnost bude preventivně na přechodné období zastávat objednatel. Předmětem základního servisu je pravidelná měsíční vizuální kontrola uzávěru včetně promazání ovládacího vřetene a ložiska za použití vhodného tuku či oleje, dále kontrola těsnosti ucpávek a samotné fyzické protočení armatur koncových poloh. Částka byla stanovena na , částka, čtvrtletně, smlouva uzavřena na dobu neurčitou.Komunikace mezi účastníky a s odběrateli žalobkyně94. Z emailu , jméno FO, , pracovníka , Anonymizováno, , pro předsedkyni výboru žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že reaguje na požadavek žalované na placení , částka, měsíčně za pronájem prostor v objektu ve správě žalované, kde je umístěno měřidlo tepla pro sdružené rozvody objektů č. p. 748-758 tak, že sdělil, že platba za pronájem není možná, provoz musí najít do konce roku 2019 opatření, jak opustit stávající prostor v objektu a umístit měřidlo na zařízení ve vlastnictví žalobkyně.

95. Z emailu , jméno FO, , pracovníka , Anonymizováno, , pro předsedkyni výboru žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že ohledně měřícího zařízení do , datum, demontují měřidlo tepla a umístí ho do prostoru v majetku žalobkyně. Stávající mříž, která zabezpečovala neoprávněný přístup k měřidlu, bude ponechána na místě a předána žalovanému. Budou jim předány klíče od prostoru sklepa, včetně čipu pro vstupní dveře.

96. Z předávacího protokolu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně předala žalovanému prostor s topným uzlem ve sklepním prostoru vchodu č.p. , Anonymizováno, , klíče od plechových dveří této sklepní místnosti a čip č. , hodnota, od vchodových dveří.

97. Z přípisu žalobkyně žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného z důvodu odpojení objektu č.p. , Anonymizováno, od soustavy CZT, ke kterému došlo v lednu 2020, ke sdělení spotřeby m3 TV za leden 2020 do , datum, . Upozornila žalovaného, že vnitřní rozvody objektu jsou ve vlastnictví majitele objektu.

98. Ze zápisu z jednání výboru SVJ , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že projednávali, že byli kontaktování jednatelkou žalovaného s tím, že v prostorách jejich domu se nachází rozvodné zařízení pro distribuci tepla a teplé vody, které oni z důvodu instalace vlastní kotelny již nepoužívají. Nechtějí investovat do oprav a údržby tohoto zařízení, požadují po ostatních uživatelích, kteří jsou na toto zařízení napojeni paušální poplatek za jeho umístění a údržbu s tím, že v opačném případě ho odpojí. Protože se jedná o období těsně před začátkem topné sezony, byla s žalovaným podepsána smlouva o strpění umístění teplovodního zařízení s měsíční platnou , částka, s tím, že bude proveden právní rozbor a podle výsledku se bude postupovat dál, ev. se smlouva a vypoví, tak aby byly zajištěny dodávky v nejbližším období.

99. Z dopisu žalovaného Stavebnímu bytovému družstvu , Anonymizováno, (dále jen SBD , Anonymizováno, ) ze dne , datum, (chybně datováno , datum, ; chyba vyplývá z období, za které je žádáno bezdůvodné obohacení, a z dopisu ze dne , datum, ) bylo zjištěno, že žalovaný družstvu sděloval, že v domě, který má ve správě, je v suterénu umístěno teplovodní potrubí včetně rozvodny, neslouží k vytápění jejich domu, ale k vytápění bytových domů družstva (č.p. , Anonymizováno, ) a dále SVJ v. , adresa, . Žalovaný umístění tohoto zařízení od ledna 2020 v předmětném domě pouze trpí a je nucen zajišťovat jeho průběžnou údržbu. Žalovaný nemá možnost prostor využít jiným vhodným způsobem. Vzhledem ke stáří a rizikům nemůže zajišťovat údržbu zařízení na své náklady. Žalovanému tak vznikají zbytečné náklady. Žalovaný poukazoval na jednání ohledně smlouvy o strpění umístění teplovodního zařízení a rozúčtovávání nákladů na údržbu zařízení, která však nevedla k dohodě. Družstvo vyzval k vydání bezdůvodného obohacení výši , částka, za měsíce září 2020 až leden 2021. Pokud družstvo nezaplatí, bude se žalovaný nároku domáhat soudní cestou.

100. Z dopisu SBD , Anonymizováno, (nedatovaný, ale vyplývá z něho, že se jedná se o reakci na dopis žalovaného ze dne , datum, , který družstvo obdrželo , datum, ) bylo zjištěno, že družstvo žalovanému sdělilo, že všechny dotčené objekty byly kolaudovány v roce 1987, tepelná přípojka byla vybudována a zkolaudována jako součást daného bytového komplexu, objekty jsou vytápěny systémem Tichelmannův okruh. Žalovaný před změnou způsobu vytápění s družstvem nejednal, to ani nebylo účastníkem stavebního řízení. Družstvo se dozvědělo, že v únoru 2020 proběhla schůzka s některými zástupci domů č.p. , Anonymizováno, bez vědomí družstva. První zprávu družstvo obdrželo v polovině srpna 2020. Družstvo odmítalo, že by jednalo vyhýbavě, případně, že by se obohacovalo. Sdělovalo, že žalovaný má povinnost zařízení na rozvod tepla ve svém objektu nadále strpět, když nejen družstvu, ale i ostatním vlastníkům svědčí věcné břemeno strpění teplovodního zařízení a přístupu do objektu. K nákladům na údržbu přípojky uvádělo, že to je povinen zajistit dodavatel tepla na základě žádosti vlastníka, družstvo se nebrání podílet se na nákladech oprav. Sdělilo, že k odpojování od CZT dochází i v jiných objektech, ty však s družstvem od počátku svého záměru, na rozdíl od žalovaného, jednají, věc je pak řešena přeložkou zařízení, případně jinak. Družstvo upozornilo, že jeho majetkový podíl klesl v dotčených objektech pod 50 %, družstvo nemá ani jako správce objektů právo zavazovat ostatní spoluvlastníky. Uvedlo, že mají zájem na uzavření věci smírnou cestou, na jejich straně došlo k vydržení práva, nebrání se uzavření smlouvy o věcném břemeni, která bude zanesena do katastru nemovitostí. Žádalo sdělit, jak byla stanovena výše nákladů.

101. Z dopisu žalovaného SBD , Anonymizováno, z , datum, bylo zjištěno, že žalovaný družstvu sděloval, že je sice povinen teplovodní zařízení strpět, ale ne bezplatně a bezpodmínečně, na údržbu a náklady by měly přispívat subjekt, které toto zařízení potřebují a využívají. Uváděl, že jejich objekt byl kolaudován v roce 1986. Tepelná přípojka k patě domu je ve vlastnictví dodavatele tepla (žalobkyně), ale potrubí je společným majetkem jednotlivých členů společenství (dle kupních smluv), to znamená ve správě žalovaného. Poukazoval na jednání z roku 2015, kdy nedošlo k dohodě ohledně rozúčtování tepla tak, aby bylo zohledněno, že objekty žalovaného jsou na rozdíl od jiných objektů zateplané a musí doplácet na nezateplené objekty; tuto situaci se žalovaný rozhodl řešit vybudováním vlastní kotelny. Dále žalovaný rekapituloval, že v únoru 2020 došlo k informační schůzce s vybranými zástupci některých objektů, , datum, došlo k rozeslání smlouvy o strpění umístění teplovodního zařízení, a to četně družstva. , jméno FO, to žalovaný jednal s panem , Anonymizováno, . Dne , datum, družstvo žalovanému sdělilo, že uzavření smlouvy o strpění umístění teplovodního zařízení, základním servisu a splátkový kalendář odmítlo. Žalovaný vysvětlil, jak si náklady účtuje – vycházel z ceny za pronájem rozvodny, ceny za pronájem potrubí a ceny za servis rozvodny. Žalovaný z důvodu nákladů na zřízení věcného břemene s takovým návrhem nesouhlasil. Uváděl, že pokud by nebylo dosaženo shody, žalovaná rezignuje na údržbu zařízení nebo uplatní nárok na náhradu nákladů u soudu.

102. Z dopisu žalovaného SVJ v. , adresa, -752 ze dne , datum, bylo zjištěno, že , datum, obdrželi výpověď smlouvy o strpění teplovodního zařízení ze dne , datum, . Tu vzali na vědomí s tím, že skončí k 30. 9. 2021. Požadavek na vrácení poskytnutého plnění odmítli s tím, že strpění zařízení nemusí být bezplatné a úhrada je podílem na nákladech pro zachování a řádný provoz teplovodního zařízení.

103. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému připomíná, že mu zasílal dopis , datum, s tím, aby zanechal ohrožování práv odběratele CZT SVJ , adresa, . Naopak zjistila, že dopisem ze dne , datum, po uvedeném subjektu požaduje náhradu za strpění teplovodního zařízení, ačkoliv k tomu není oprávněn, když na nemovitosti v jejich správě vázne služebnost bezplatného strpění rozvodného zařízení tepla, povinnost strpět je bezúplatná. Uvedla, že v případě pokračování se obrátí na ERÚ s oznámením přestupku.

104. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému připomínal dopis z , datum, a , datum, s tím, že ani na jeden nebylo reagováno. Znovu upozorňoval, že na nemovitosti vázne břemeno bezplatného strpění rozvodného tepelného zařízení tepla. Vyzývala žalovaného, aby jí do 30 dnů předal klíče od šech přístupů k energetickým rozvodům umístěným v jejich domě, které jsou používány pro dodávku tepla a teplé vody sousedních objektů, a aby rozvody žalobkyni fyzicky předali k zajištění provádění dalších kontrol a údržby. Žádali o osobní jednání a uváděli, že budou nuceni obrátit se na Energetický regulační úřad.

105. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni poměrně nevybíravě sdělil, že na dopisy záměrně nereagoval, neboť žalobkyně nemá právo zasahovat do smluvního vztahu mezi žalovaným a SVJ , adresa, . Uvedl, že rozvodné tepelné zařízení trpí, avšak zákon nikde neuvádí, že to musí být bezplatné a bezpodmínečné. Sděloval, že klíče od přístupu k tepelným rozvodům žalobkyni nepředá, neboť vnitřní rozvody jsou ve vlastnictví žalovaného, resp. všech vlastníků jednotek v uvedeném objektu, jak je uvedeno v kupních smlouvách, žalobkyně tedy nemá žádný zákonný přístup. S žalobkyní nehodlá jednat osobně ani nijak jinak.

106. Z dopisu žalovaného SBD , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že družstvu sdělil, že servis teplovodního zařízení (uzávěrů s regulačními prvky) vykonává firma, která na to má oprávnění a dělá i servis vytápění žalovaného. Nezadali to žalobkyni, která to odběratelům dělá zdarma proto, že žalobkyně to má zaplacené v rámci odběru tepla a teplé vody, ale oni už jejími klienty nejsou. Uvedla, že byty družstva používají jejich majetek, tak za to chtějí úplatu, když rozvody a potrubí v jejich SVJ je všech vlastníků bytů, kteří si je koupili do osobního vlastnictví. Jedná se o normální pronájem za úplatu a současně platby za nutnou údržbu. Dále uváděla, že je potřeba dohodnout škodní události.

107. Z dopisu žalovaného SVJ , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že jim sděloval, že ERÚ konstatoval, že teplovodní zařízení není ve vlastnictví distributora tepla, smlouva o strpění užívání tedy byla v souladu se zákonem, proto zaslal návrh nové smlouvy o strpění užívání a provozu zařízení, včetně úhrady za dosavadní bezesmluvní užívání. Pokud k tomu nedojde bude se domáhat u soudu nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy.

108. Z dopisu SVJ , adresa, žalobkyni ze dne , datum, bylo zjištěno, že se na žalobkyni obrátilo s žádostí o řešení požadavku žalovaného na pravidelné úhrady v souvislosti s užíváním tepla od žalobkyně. Poukazovalo na to, že se na žalobkyni obrátilo již v loňském roce s tím, že žalovaný tvrdil, že v případě, že nedoje k úhradě, neumožní průchod tepla do jejich bytového domu. Oni v mezidobí vypověděli smlouvu s žalovaným, ale ten se na ně obrátil znovu s návrhem smlouvy, a to pod hrozbou podání žaloby na nahrazení projevu vůle. Požadavek žalovaného mají za neoprávněný, žádali, jak ve věci postupovat s ohledem na zaslanou výzvu a hrozbu soudním řízením.

109. Z dopisu žalobkyně SVJ , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že společenství informovali, že věc intenzivně řeší prostřednictvím správní žaloby. Doporučili smlouvu neuzavírat s tím, že pokud by byla žaloba podána vstoupí do řízení jako vedlejší účastnice. Požádali o informování, kdyby došlo k jakémukoliv ohrožení nebo omezení dodávek tepla.

110. Z dopisu žalovaného SBD , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že družstvu sdělil, že zařízení (ani jeho část) ve sklepním prostoru žalovaného není rozvodným tepelným zařízením, a proto se na jeho strpění a užívání nevztahuje regulace § 77 odst. 6 energetického zákona. Zařízení je ve spoluvlastnictví jednotek žalované jako společná část jejich budovy. Družstvo prostřednictvím tohoto teplovodního zařízení odebírá teplo od žalobkyně, k užívání potrubí však nemá žádný titul. Žalovaný nemá povinnost zařízení ve své budově trpět, ani jej spravovat či udržovat v provozu. Pouze v případě poruchy má povinnost upozornit na její vznik. Taková situace může vést k přerušení dodávek tepelné energie odběratelům.

111. Z dopisu žalobkyně SVJ , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že je žalobkyně ujišťovala, že věc intenzivně řeší, ačkoliv je to s ohledem na závěr ERÚ, že sekundární rozvod končí na patě objektu , Anonymizováno, , značně problematické. Doporučila neuzavírat s žalovaným žádnou smlouvu. Znovu požádala o informování, kdyby došlo k jakémukoliv ohrožení nebo omezení dodávek tepla.

112. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému sdělila, že z komunikace se společenstvím , adresa, a SBD , Anonymizováno, zjistila, že žalovaný pokračuje ve vymáhání zaplacení poplatků za údržbu a výhrůžkách možné ohrožení dodávek tepla a teplé vody do jejich objektů, vyzvala ho k jejich ukončení.

113. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne , datum, bylo zjištěno, že rekapituloval, že dne 24. 11. 2022 proběhlo setkání žalobkyně, SBD , Anonymizováno, , SVJ , adresa, a žalovaného, byly projednávány záležitosti tepelného zařízení ve sklepním prostoru žalovaného. Žalobkyně navrhla, že zajistí bezplatnou údržbu zařízení ve sklepním prostoru. Při jednání žalobkyně uváděla, že se považuje za vlastníka zařízení, což žalovaný rozporoval s tím, že dosud žalobkyně jako vlastník nejednala, naopak za vlastníky označovala vlastníky jednotek v budově č.p. , Anonymizováno, , tak byla uzavřena i smlouva o zajištění havarijní služby v bytových objektech č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně vlastnictví neprokázala před ERÚ. Žalovaná vyzvala žalobkyni předložení dokumentace, že žalobkyně je vlastníkem zařízení a dále k doložení oprávnění mít v budově zařízení a provozovat jej, je-li jeho vlastníkem. Pokud by žalobkyně neprokázala vlastnictví a právo umístění a provozu, mohl by se žalovaný domáhat nároku na úhradu za užívání, případně vyklizení zařízení.

114. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k nevyžadování plateb od jeho odběratelů a výhružkách odpojení.

115. Z výzvy žalobkyně vlastníkům jednotek ve správě žalované ze dne , datum, spolu s podacím archem a výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně vlastníky vyzvala ke sdělení, zda uznávají vlastnické právo žalobkyně k zařízení v jejich sklepním prostoru. Zda uznávají existenci bezplatného věcného břemene spočívajícího v právu umístění a provozování teplovodního zařízení ve prospěch žalobkyně.

116. Z návrhu na uzavření smlouvy o strpění umístění teplovodního zařízení mezi žalovaným a společenstvím vlastníků , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný navrhoval uzavření smlouvy, kterou by se žalovaný zavázal strpět umístění teplovodního zařízení ve svém sklepním prostoru, a to za úhradu ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný se zavázal na požádání umožnit k teplovodnímu zařízení přístup za účelem jeho oprav a údržby, v případě závady neprodleně informovat o nastalé situaci za účelem dohody o dalším postupu. Konstatováno bylo, že žalovaný platí v souvislosti se základním servisem tohoto zařízení pravidelné rozhýbání uzávěru k zajištění funkčnosti teplovodního zařízení licencovaným subjektem částku , částka, měsíčně. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je oprávněn zasahovat do teplovodního zařízení, pokud to bude nutné k provedení prací při rekonstrukci, opravách nebo údržbě ostatních domů. Žalovaný však nepřebírá žádnou zodpovědnost za technický stav teplovodního zařízení. Obdobná práva a povinnosti byly stanoveny v návrhu smlouvy o strpění umístění teplovodního zařízení mezi žalovaným a společenstvím , adresa, a stavebního bytového družstva , Anonymizováno, ze dne , datum, s tím, že úplata byla stanovena na částku , částka, měsíčně.Neprovedené důkazy117. K důkazu byl navržen dopis SVJ , Anonymizováno, z , datum, k tomu, že žalovaný pokračoval v atacích vůči SVJ , adresa, , kde vyhrožoval, že v případě, že nedojde k hrazení úhrad, neumožní průchod tepla do tohoto bytového domu. Dále byl k důkazu navržen dopis ze dne , datum, , dopisy žalobkyně z , datum, , , datum, na SVJ , Anonymizováno, , dopis žalobkyně z , datum, a , datum, žalovanému (včetně žádosti o vydání klíčů). Tyto důkazy nebyly žalobkyní předloženy, soud ji k doložení nevyzýval, když obsahově shodně bylo uváděno v předložených listinách a soud neměl skutečnosti za podstatné pro rozhodnutí ve věci.

118. K důkazu byl navržen výslech svědka , jméno FO, a statutárního zástupce SBD , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, nebo ředitelky , tituly před jménem, , jméno FO, , soud jejich výslech neprováděl, když skutečnosti, které měly prokázat, pro rozhodnutí ve věci nebyly podstatné.

119. Z internetové informace , právnická osoba, . a Teplospol ohledně paty objektu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.Skutkový závěr120. Bytový komplex , adresa, byl navržen a vybudován , jméno FO, investorským útvarem , adresa, . , adresa, započaly v 70. letech 20. století, projekt byl navržen jako komplex panelových domů v rámci výstavby , adresa, sever – stavba I. Vytápění bylo naplánováno tak, že stavebně a technicky propojený komplex budov bude vytápěn v rámci centrálního zásobování teplem tak, že do výměníkové stanice 049 bude přivedena tepelná energie, tam bude upravena teplota vody pro potřeby zásobování jednotlivých objektů. Z výměníku 049 bylo plánováno zásobování dvou objektů a to komplexu , adresa, a komplexu , adresa, . V objektu , adresa, byla v rámci objektu 11 (dnes č.p. , Anonymizováno, ) v suterénu naplánována strojovna pod uzavřením, ve které bude probíhat měření a regulace tepelné energie (místnost CZT). , právnická osoba, byl naplánován v systému Tichelmann tak, že z rozvodného místa v místnosti CZT půjdou 2 samostatné přívodní a zpětné větve, jedna do objektů 9 a 10 vpravo a druhá do objektů 12 a 13 vlevo (s tím, že tato druhá větev bude probíhat i kolem celého obvodu objektu 11). Na jednotlivá ležatá potrubí budou napojena stoupací potrubí pro každý objekt. Systém byl tímto způsobem vybudován. Budovy pak byly v tomto stavu na počátku roku 1987 zkolaudovány.

121. Z těchto skutečností soud vyvozuje, že patou objektu je v této věci právě místnost CZT. Pata objektu není nikde definována jako vnější hranice obvodové zdi, její umístění vyplývá ze stavebnětechnického řešení systému vytápění, kdy zakončení sekundárního rozvodu je až v místě napojení ležatých rozvodů, tedy v místě hlavního uzlu a původního umístění měřičů. S ohledem na celý charakter hlavního uzlu (sběrače, rozdělovače, uzavírací armatury) a připojení dvou samostatných větví pro vytápění okolních objektů nemůže na závěru, že patou objektu je v této věci místnost CZT, nic změnit ani přesunutí měřičů do vstupní šachty před objektem č.p. , Anonymizováno, . I z původní výkresové dokumentace a technické zprávy vyplývá, že na mapách je sekundární rozvod zakreslen pouze k vnější hraně budovy, ale vedení sekundárního rozvodu bylo naplánováno až dovnitř do strojovny pod uzavřením.

122. Právní osud bytového komplexu nebyl jednotný. Právo hospodaření s budovami č. p. , Anonymizováno, měl , právnická osoba, ; budovy č.p. , Anonymizováno, vlastnilo SBD , Anonymizováno, . , právnická osoba, , zajišťoval výrobu a zásobování tepelnou energií ve městě , adresa, . K , datum, byl zřízen Tepelný podnik města Kladna, který převzal výrobu a zásobování teplem v Kladně, v majetku měl i sekundární teplovodní rozvody. Tepelný podnik města Kladna zanikl k , datum, sloučením se žalobkyní, která tak je jeho právní nástupkyní. Žalobkyně má licenci na rozvod tepelné energie ze soustavy centrálního zásobování tepla v Kladně. K zásobování používá distribuční soustavu zásobování tepelnou energií, v jejím majetku je i výměník VS , var. symbol, .123. , adresa, byly ke dni , datum, (den účinnosti zákona č. 172/1991 Sb.) předány do majetku města Kladna. Prohlášením vlastníka ze dne , datum, došlo k vymezení jednotek v budovách č.p. , Anonymizováno, , kdy došlo k vymezení toho, co tvoří společné části budovy (mj. rozvody tepla, a to i pokud jsou umístěné mimo budovu). Se shodným obsahem vymezení jednotky a společných částí budovy byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva mezi městem Kladnem a , jméno FO, na jednotku v budově č.p. , Anonymizováno, .

124. Do ledna roku 2020 probíhalo zásobování teplem objektů č. p. , Anonymizováno, žalobkyní přes objekt č. p. , Anonymizováno, , pracovníci žalobkyně v místnosti CZT odečítali měřiče, prováděli běžnou údržbu zařízení. Pro případ havarijního stavu byla mezi účastníky sjednána smlouva, na základě které by havárii rozvodů, které nejsou ve vlastnictví žalobkyně, prováděla žalobkyně na účet žalovaného. (Z této smlouvy nebylo možno zjistit, na jakou část zařízení se smlouva vztahuje, zda na celé zařízení v místnosti CZT, nebo jeho část, nebo vnitřní ležaté rozvody, případně stoupačky).

125. V lednu 2020 se žalovaný od stávajících rozvodů tepla odpojil a začal k vytápění používat vlastní kotle. Po žalobkyni požadoval úhradu , částka, měsíčně za užívání místnosti CZT, ta to odmítla a situaci vyřešila tím, že přesunula měřiče do topného kanálu vstupní šachty před objektem č. p. , Anonymizováno, . Žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o základním servisu teplovodního zařízení v místnosti CZT. Následně žádal od vlastníků sousedních objektů platby za strpění teplovodního zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, a podíl na hrazení nákladů za údržbu zařízení. S tím žalobkyně nesouhlasila, vyzývala žalovaného, aby tak nečinil a následně žádala i o znovuumožnění přístupu k zařízení v místnosti CZT. Žalovaný jí vyhověl až po uložení této povinnosti soudem v rámci předběžného opatření.Právní hodnocení126. Podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

127. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

128. Jako předběžnou otázku bylo potřeba vyřešit, jaký právní charakter má zařízení v místnosti CZT budovy č.p. , Anonymizováno, . Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je možno posoudit pouze v kontextu s dalšími částmi tepelného zařízení. Základem pro teplovodní vedení je, že se jedná o liniovou stavbu, která není součástí pozemku (a tedy případně ani stavby na něm umístěné). Ačkoliv je tedy část teplovodního zařízení umístěna v nemovitosti žalovaného, nevyplývá z toho, že by byla v právním slova smyslu součástí budovy. Pro právní hodnocení věci bylo třeba vymezit dva samostatné úseky teplovodního zařízení, které utvářejí určitý funkční celek, a při hodnocení jejich charakteru vyjít nejen z energetických předpisů, ale i obecných ustanovení o věcech a toho, co je součástí věci.

129. Teplovodní potrubí vycházející z výměníkové stanice VS , var. symbol, , které je historicky sekundárním rozvodem ve vlastnictví žalobkyně jako dodavatele centrálního zásobování teplem v Kladně (a jejích právních předchůdců), nekončí, jak tvrdí žalovaná, na vnější hraně objektu, ale jeho součástí je i následující část tepelného zařízení, a to až po regulační stanici s hlavními uzávěry, sběrače a rozdělovače (hlavní uzel). Tento úsek (od výměníku po hlavní uzel) plní jednotnou funkci přivést tepelnou energii do objektů č.p. , Anonymizováno, a tam zajistit rozvod do sousedních objektů (dříve včetně rozvodu do objektu žalovaného). Na vnější hraně objektu se funkce a účel zařízení nijak nemění, naopak až dovedením tepla do hlavního uzlu (a následně společným odvedením) je funkce zařízení splněna. Historicky teplovodní zařízení od výměníků až po hlavní uzel sloužilo jako sekundární rozvod, jeho účel je stejný jako v minulosti. K částečné změně došlo přemístěním měřičů, to však nemá vliv na zařízení, jeho funkci (přívod, odvod a rozvod) a jeho právní charakter. Úsek od vnější hrany objektu po hlavní uzel není možno od přívodu vně budovy oddělit bez jeho znehodnocení, naopak zařízení je potřeba až v místnosti CZT kontrolovat, armatury protáčet. Soud tak má za to, že v případě zařízení od výměníku po hlavní uzel se jedná o jednu věc v právním smyslu. Součástí věci jsou dle § 509 o. z. i sběrač, rozdělovač, uzavírací armatury jako technické zařízení, které s daným úsekem souvisí.

130. Protože celý uvedený úsek je součástí rozvodného tepelného zařízení vycházejícího z výměníkové stanice VS , var. symbol, (tepelná přípojka ve vlastnictví/ užívání žalobkyně), sdílí jeho osud a vztahuje se na něho úprava týkají se rozvodných tepelných zařízení, včetně věcných břemen umístění a práv přístupu. Z těch pak již historicky vyplývá povinnost žalovaného umístění rozvodného zařízení bezplatně strpět a umožnit žalobkyni jako osobě s licencí na distribuci tepelné energie v daném místě bezplatný přístup. , jméno FO, však není bezlimitní, jak se domnívá žalovaný, ale omezený účelem a pravidly stanovenými v energetickém zákoně. Tyto závěry budou níže rozvedeny.

131. Bytový komplex , adresa, byl navržen v roce 1979 a zkolaudován na počátku roku 1987. Právní úprava teplárenství se v té době řídila vyhláškou č. 38/1963 Sb., o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla (platnou a účinnou do , datum, ). Podle § 24 vyhlášky č. 38/1963 Sb. zařízení pro veřejný rozvod tepla jsou zařízení (vedení a stanice s příslušenstvím), která vycházejí z výrobny tepla a slouží dodávce tepla více odběratelům. Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 38/1963 Sb. tepelnou přípojkou se rozumí tepelné vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod tepla směrem k odběrateli a je určeno k připojení odběrných tepelných zařízení. Podle odst. 2 tepelná přípojka začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod tepla a končí u přívodního potrubí první a u vratného potrubí poslední uzavírací armaturou v objektu odběratele. Je-li přívodní a vratné potrubí opatřeno ještě před objektem odběratele uzavíracími armaturami, patří tyto armatury k zařízení pro veřejný rozvod tepla. Podle odst. 3 odběrná tepelná zařízení jsou zařízení, která jsou připojena na tepelnou přípojku a jsou určena k odběru tepla. Podle odst. 4 hranici mezi tepelnou přípojkou a odběrným tepelným zařízením v pochybnosti stanoví provozovatel, popř. investor zařízení pro veřejný rozvod tepla.

132. Jako odběratelé z výměníku VS , var. symbol, byly v době vzniku staveb a vytápění plánovány 2 komplexy objektů. Komplex objektů , adresa, (jako jeden odběratel) a komplex objektů , adresa, -506 (jako druhý odběratel). Zařízením pro veřejný rozvod tepla tak byl úsek z teplárny do výměníkové stanice (ta sloužila zásobování více objektů), označováno jako primér. Následně úsek od výměníkové stanice po první uzavírací armaturu přívodního potrubí a poslední uzavírací armaturu vratného potrubí v budově č.p. , Anonymizováno, byl tepelnou přípojkou (označováno jako sekundér), další úseky pak byly odběrnými tepelnými zařízeními. V § 16 vyhlášky č. 38/1963 Sb. bylo stanoveno, že odběrná tepelná zařízení zřizuje a provozuje na svůj náklad odběratel. V §§ 14 a 15[footnoteRef:1] vyhlášky č. 38/1963 Sb. bylo stanoveno, kdo a na čí náklad tepelné přípojky zřizuje, jakož i to, že musí být převedeny do vlastnictví státu a správy provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla. [1: Podle § 14 vyhlášky č. 38/1963 Sb. tepelné přípojky zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro veřejný rozvod tepla na svůj náklad vlastníci staveb nebo zařízení, která mají být k tomuto zařízení připojena, popř. u nově budovaných staveb nebo zařízení jejich investoři. Takovými podmínkami může zejména být uloženo, že investoři tepelných přípojek jsou povinni po vydání povolení k jejich trvalému provozu (užívání) převést přípojku, není-li již národním majetkem, bezúplatně do vlastnictví státu a správy provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla, na které se tepelná přípojka připojuje. Podle § 15 vyhlášky č. 38/1963 Sb. pokud dosavadní tepelné přípojky nebo jejich části jsou ve správě jiné organizace než provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla, dohodne se s nimi provozovatel tohoto zařízení o jejich převodu do jeho správy. ]

133. Oprávnění k cizím nemovitostem se na základě § 18 odst. 1 vládního nařízení č. 80/1957 b. ze dne , datum, , kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, (účinný do , datum, ) posuzovalo podle §§ 22, 25 až 28 a 31 a § 34 odst. 1 zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (dále jen „elektrisační zákon“).

134. Podle § 22 odst. 1 písm. a) elektrisačního zákona energetickým podnikům přísluší oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení.

135. Podle § 22 odst. 1 písm. b) elektrisačního zákona energetickým podnikům přísluší oprávnění vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti.

136. Podle § 22 odst. 2 elektrisačního zákona za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen "povolující orgán"), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání).

137. Podle § 22 odst. 3 elektrisačního zákona oprávnění podle odstavce 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik, nabývá oprávnění podle odstavce 1 i jiná organizace státního socialistického sektoru, které bylo dáno povolení ke stavbě vedení (§ 32 odst. 1). Oprávnění podle odstavce 1 nabývají organizace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení.

138. Podle § 22 odst. 5 elektrisačního zákona povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

139. Z citovaných ustanovení soud dovozuje, že povolením ke stavbě teplovodního zařízení v suterénu budovy č.p. , Anonymizováno, (strojovna/ místnost CZT) vzniklo , jméno FO, investorskému úřadu , adresa, jako zřizovateli stavby věcné břemeno umístění tohoto zařízení a také vstupu při provozování a opravách zařízení. Oprávnění je bezplatné, vázne na nemovitosti jako věcné břemeno, přechází tedy na oprávněné bez dalšího, ať již jej zákon vymezuje jako organizaci státního socialistického sektoru pověřenou správou vedení, energetické podniky, nebo následně jako provozovatele zařízení pro rozvod tepla, případně dnes jako držitele licence pro rozvod tepla).

140. Podle § 26 odst. 1[footnoteRef:2] elektrisačního zákona se takové věcné břemeno nezapisuje do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení. Není třeba, aby bylo nikde zapsáno a není třeba ho prokazovat zápisem nebo nějakým dokumentem. [2: Podle § 26 odst. 1 elektrisačního zákona věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení. ]

141. Novou úpravu teplárenství pak přinesl zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla (dále jen „teplárenský zákon“) účinný od , datum, . , právnická osoba, odst. 3 - 6 bylo definováno, co je rozvodem tepla (rozvod tepla pro více odběratelů), tepelnou přípojkou (zařízení na připojení jednoho odběratele na veřejný rozvod), odběrným tepelným zařízením (vnitřní část navazující na přípojku, které slouží jednomu odběrateli), vnitřním zařízením (spotřebiče a příslušné rozvodné potrubí, které slouží jednomu spotřebiteli). V § 20 teplárenského zákona byla zakotvena oprávnění investorů a provozovatelů zařízení pro rozvod tepla k cizím nemovitostem, jedná se o shodnou úpravu s elektrisačním zákonem.

142. Zrušení předchozího zákona a novou úpravu následně přinesl zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Na základě § 45 odst. 3 zůstala oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, nedotčena.

143. Zákon č. 222/1994 Sb. byl zrušen zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na základě jeho § 98 odst. 2 zůstala oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, nedotčena. A podle § 77 odst. 6 energetického zákona jsou vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

144. Z citovaných ustanovení soud dovozuje, že žalobkyně jako distributor tepelné energie má věcné břemeno na umístění svého zařízení (část tepelné přípojky od vnější hrany stavby č.p. 753 po hlavní uzel včetně uzavíracích armatur) v budově č.p. , Anonymizováno, a to bezplatně a bez náhrady, jakož i právo vstupovat v souvislosti s provozováním a údržbou tohoto zařízení do nemovitosti žalobkyně. Jedná se o historické věcné břemeno, které se nezapisuje do katastru nemovitostí, nepromlčuje se, nevztahují se na něj předpisy o vydržení, zaniká až zrušením vedení. Žalovaný má povinnost umístění a provozování rozvodného zařízení nadále trpět.

145. V podmínkách aktuální právní úpravy se pak věc posuzuje zejména podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 energetického zákona, dle kterého rozvodným tepelným zařízením je zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a , právnická osoba, a systémy přenosu dat.

146. Zařízení vycházející z výměníku VS , var. symbol, je tepelnou přípojkou, která je až po hlavní uzel (včetně) ve vlastnictví žalobkyně, jedná se tak o rozvodné tepelné zařízení. I pokud by z nějakého důvodu žalobkyni nesvědčilo historické věcné břemeno, její oprávnění vstupovat do nemovitosti žalovaného by vyplývalo z ustanovení § 76 odst. 5 písm. b) energetického zákona a duplicitně je tato povinnost stanovena v § 87 odst. 6 energetického zákona. Žalobkyně prokázala, že je držitelkou licence na rozvod tepla v oblasti , adresa, a dodavatelem tepla pro odběratele v budovách navazujících na budovu č.p. , Anonymizováno, .

147. Podle § 76 odst. 5 písm. b) energetického zákona držitel licence na rozvod tepelné energie má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení.

148. Podle § 87 odst. 6 energetického zákona vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

149. Oprávnění žalobkyně není neomezené a bezlimitní, jak se obával žalovaný, ale je limitováno účelem vstupu (provoz a údržba zařízení), což je vyjádřeno i výrokem rozsudku, dále ale i povinnostmi stanovenými v § 76 odst. 8 energetického zákona.

150. Podle § 76 odst. 8 energetického zákona držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

151. Povinnost umožnit vstup do cizí nemovitosti je v zákoně č. 79/1957 Sb., zákoně 89/1987 Sb. jakož i zákoně č. 458/2000 Sb. ukládána vlastníkům cizí nemovitost. Žalovaný není vlastníkem nemovitosti (je společenstvím vlastníků jednotek), přesto má soud za to, že je ve věci pasivně legitimovaný.

152. Podle § 1194 odst. 1 o. z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

153. Podle § 1189 odst. 1 o. z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

154. Podle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

155. Z citovaných ustanovení vyplývá, že společenství vlastníků jednotek má právní subjektivitu, může tedy samostatně jednat v právních vztazích, brát na sebe práva a povinnosti a může tedy také být účastníkem soudního řízení. Právní subjektivita žalovaného je omezená pouze na záležitosti správy domu a pozemku. Soud má za to, že zajištění přístupu do domu pro dodavatele tepla je právě takovou záležitostí, která je v kompetenci společenství vlastníků. Z doložené písemné komunikace vyplývá, že veškeré záležitosti týkající se přístupu k tepelnému zařízení (jakož i jeho strpění v nemovitosti ve správě žalovaného) vyřizuje žalovaný (a ne jednotliví vlastníci), žalovaný sám při jednání soudu uváděl, že v této věci má mandát od vlastníků k vystupování způsobem, jakým v řízení vystupoval. Soud tak má za to, že ve věci umožnění přístupu k rozvodnému tepelnému zařízení je dána pasivní věcná legitimace žalovaného, když právě žalovaný jako správce neumožňuje, co jako správce nemovitosti umožnit má.

156. Výrokem II. však byla žaloba co do umožnění vstupu do shodných prostor (místnost CZT), avšak za účelem údržby pod stropem vedených hlavních rozvodů teplé a cirkulační vody a hlavních ležatých rozvodů ústředního vytápění vstupujících napravo a nalevo do okolních vchodů, na které jsou jednotlivá stoupací potrubí napojena zamítnuta. Zde soud vyšel z toho, že účastníky řízení nejsou všechny osoby, které účastníky musí být pro to, aby mohl o požadovaném nároku rozhodnout. Výrok pravomocného rozsudku by nebyl závazný pro všechny subjekty, kterých se vymezený vztah týká, když výrok rozsudku je (až na výjimky, o které se zde nejedná) závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a o. s. ř.).

157. Tepelné zařízení, které následuje po hlavním uzlu, není součástí výše vymezeného rozvodného tepelného zařízení vycházejícího z výměníku. Úsek za hlavním uzlem historicky nebyl tepelnou přípojkou (následoval za první přívodní a poslední vratnou armaturou) a ani v současnosti jej dle soudu nelze považovat za rozvodné tepelné zařízení. Odpovídá definici odběrného tepelné zařízení dle § 2 odst. 2 písm. c) bod 8[footnoteRef:3] energetického zákona, když slouží pro rozvod a odběr energie jednoho objektu, jak je vymezen § 2 odst. 2 písm. c) bod 12 energetického zákona. Touto částí zařízení prochází neměřená tepelná energie. Podle § 77 věta druhá energetického zákona odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie. Žalovaný není odběratelem a ačkoliv bude zřejmě na místě dovodit povinnost umožnění přístupu žalobkyni i ve vztahu k tomuto úseku (§ 87 odst. 6 energetického zákona, který se nevztahuje pouze na rozvodná tepelná zařízení, případně analogie práva), má soud za to, že o věci není možno rozhodnout bez účasti odběratelů žalobkyně v řízení. Z tohoto důvodu byl nárok a) částečně zamítnut. [3: Podle § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 energetického zákona je odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části. Podle § 2 odst. 2 písm. c) bod 12 energetického zákona je objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením.]

158. Nárok b), kterým se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zdržet se bez souhlasu žalobkyně uzavírání smluv se třetími osobami za účelem údržby tepelných zařízení umístěných v místnosti CZT budovy č. p. , Anonymizováno, , byl také zamítnut. Žalobkyně byla opakovaně vyzývána k jednoznačné specifikaci, v čem spatřuje rušební zásah žalované do jejích práv. Tento zásah specifikovala jako uzavírání smluv o údržbě. Soud má za to, že rušební zásah nemůže spočívat v pouhém uzavření smlouvy. Taková smlouva je závazkem mezi žalovaným a společností , právnická osoba, (případně jinou osobou), takový závazek nemusí být plněn, sám o sobě nezpůsobuje rušení práva žalobkyně. Uzavření smlouvy není zásahem do vlastnického nebo obdobného práva. Soud tedy návrh žalobkyně na zdržení se uzavírá smluv zamítl. (Pouze na okraj soud dodává, že jinak by hodnotil situaci, pokud by se žalobkyně domáhala přímo nezasahování do jejího zařízení údržbou, kterou provádí žalovaný prostřednicím společnosti , právnická osoba, Není možno zasahovat do rozvodných tepelných zařízení, ale ani do odběrných tepelných zařízení, kterými prochází neměřená energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. I údržba ze strany cizí osoby by byla soudem hodnocena jako rušební zásah do práva žalobkyně. Takovýto výklad nároku žalobkyně by však dle soudu překročil žalobní návrh žalobkyně.)

159. Zamítnut byl i nárok c) na uložení povinnosti žalovanému, aby se zdržel výhružek odpojování odběratelů žalobkyně spojených s vynucováním uzavření smlouvy o strpění a užívání předmětných tepelných zařízení po odběratelích žalobkyně.

160. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

161. Žalobkyně se domáhala toho, aby se žalovaný zdržel výhrůžek odpojování jeho odběratelů a vynucování uzavření smluv o strpění zařízení. Zasílání výhružných dopisů odběratelům žalobkyně není rušebním zásahem, který má na mysli shora citované ustanovení. Ochrana před rušením podle § 1042 o. z. přichází v úvahu jen tam, kde jde o neoprávněné rušení vlastníka, kdy rušení trvá, pokračuje, resp. přestalo, ale existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování do budoucna. Zde k žádnému odpojení nedošlo, ani zatím nehrozilo, netrvá a ani žalobkyně se nedomáhá zdržení se odpojování, nýbrž se domáhá zdržení se výhrůžek. Na takové situace však toto ustanovení nedopadá. I z judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 2162/99) vyplývá, že pouhé vyhrožování není neoprávněným zásahem. Vlastník, kterému je vyhrožováno, se nemůže bránit zápůrčí žalobou, ale může žádat, aby soud určil, že žalovaná není oprávněna provést zásah, kterým hrozí. Zde tedy, že není oprávněna provést odpojení. Takový nárok žalobkyně neuplatnila, žaloba tedy byla zamítnuta.K dalším námitkám žalovaného162. Žalovaný namítal, že žalobkyně se negatorní žalobou domáhá aktivního jednání (umožnění přístupu), což není možné. Soud nárok a) nehodnotil právně jako negatorní žalobu, ale jako nárok dle energetického zákona, který ukládá povinnost umožnit přístup. Soud není vázán právní kvalifikací žalobkyně, nárok takto vyplýval z žalobních tvrzení i petitu.

163. Žalovaný namítal, že z vlastnického práva věci neplyne právo přístupu k této věci přes nemovitost ve vlastnictví třetí osoby. Obecně tato zásada platí, žalovaný však poukazoval na nepřiléhající rozhodnutí Nejvyššího soudu, když v této věci není právo přístupu vyvozováno z vlastnického práva, ale z historického věcného břemene a povinností zakotvených v energetickém zákoně, které právo vstupovat na cizí nemovitosti držitelům licence na rozvod tepelné energie (provozovatelům zařízení) umožňují.

164. Žalovaný uváděl, že ze závěrů ERÚ plyne, že žádnou část tepelného zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, nelze považovat za rozvodné tepelné zařízení. Soud se se závěry ERÚ v usnesení ze dne , datum, sp. zn. OSR – , č. účtu, – ERU, č. j. , Anonymizováno, neztotožnil. Předně je třeba uvést, že odůvodnění tohoto usnesení není závazné, ERÚ nemá pravomoc určit, kdo je vlastníkem věci, nadto je třeba poukázat na to, že i ERÚ pouze konstatovalo, že existují pochybnosti o vlastnickém, resp. užívacím právu žalobkyně ve vztahu k tepelnému zařízení v budově č.p. , Anonymizováno, . Svoje závěry, kterými se ERÚ přikláněl k tomu, že žalobkyně není vlastnicí žádného rozvodného zařízení v nemovitosti žalované, vyvodil z kupní smlouvy s jednou vlastnicí, která však není způsobilým důkazem o vlastnictví tepelného zařízení. Změnu vlastnictví nemůže vyvolat ani přemístění měřiče tepla. A vlastnické právo nevyplývá ani z toho, na jaký úsek je dána licence. Je však na místě přisvědčit žalované, že závěr, že by veškeré zařízení v místnosti CZT bylo ve vlastnictví žalobkyně, není možné vyvodit z karet dlouhodobého majetku a účetní evidence, když tyto důkazy pouze doplňují kontext věci.

165. Pokud se ve smlouvách o prodeji a nákupu tepla uvádí jako odběrné místo vnější hrana objektu, nevyplývá z toho vlastnické právo k zařízení. Odběrné místo je definováno v § 2 odst. 2 písm. c) bod. 7 energetického zákona jako místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie. Je to tedy místo, od kterého se má za to, že tepelná energie je ve vlastnictví odběratele. Ve smlouvách je to místo stanoveno výhodně pro žalobkyni, ale není to místem změny vlastnictví potrubí.

166. Žalovaný namítá, že žalobkyně nikdy neusilovala o zřízení věcného břemene podle 76 odst. 7 energetického zákona, soud má za to, že to nebylo třeba, když toto oprávnění jí vzniklo ze zákona.

167. Žalovaný má za to, že všechny teplovodní rozvody umístěné v suterénu budovy č.p. , Anonymizováno, jsou ve vlastnictví jednotek ve správě žalovaného. S tím se soud neztotožňuje, ohledně části od výměníku po hlavní uzel bylo výše vysvětleno, že se jedná o zařízení ve vlastnictví žalobkyně. Zbylé ležaté rozvody procházející komplexem budov jsou dle soudu jednou věcí, když slouží jednomu účelu a nemohou být odděleny, aniž by tím byla věc jako celek znehodnocena. Je otázkou, zda po změně věci (oddělení části věci sloužící pouze pro potřeby vlastníků v budově č.p. , Anonymizováno, ), nedošlo i ke změně vlastnictví celého ležatého potrubí. Řešení tohoto problému však přesahovalo předmět tohoto řízení.

168. Pokud žalovaný uváděl, že pokud budovu č.p. , Anonymizováno, vlastnil stejný subjekt (město , adresa, ), který vlastnil žalobkyni (výlučným společníkem je město , adresa, ), tak tím došlo k zániku věcného břemen splynutím povinného a oprávněného z věcného břemene, tak tuto úvahu měl soud za nepřiléhavou. , adresa, je jedním právním subjektem a , Jméno žalobkyně, . (případně dříve , právnická osoba, nebo Tepelný podnik města Kladna) nehledě na jejich vlastníka jiným právním subjektem, takže i kdyby město , adresa, bylo povinným z věcného břemen a žalobkyně (případně její právní předchůdci) oprávněným z věcného břemene, k žádnému splynutí by nedošlo, když se jedná o dva samostatné subjekty. (V aktuálních podmínkách lze odkázat i na ustanovení § 1301 o. z.)

169. Žalovaný uváděl, že v prohlášení vlastníka se uvádí, že strojovna (místnost CZT) je společnou částí budovy, a že z toho vyplývá, že ve spoluvlastnictví vlastníků budovy je tedy i vybaveni strojovny, neboť je na to potřeba hledět shodně jako na vybavení prádelny. S tím se soud neztotožňuje, strojovna jako místnost (zdi, podlahy, strop) je zcela jistě společnou částí budovy č.p. , Anonymizováno, , ale její zařízení není běžným vybavením jako jsou vany, pračky a podobně, ale jedná se liniovou stavbu odlišného právního charakteru. Proto z toho ani není možno dovodit vlastnictví vlastníků jednotek.

170. Pokud žalovaný uváděl, že v prohlášení vlastníka se uvádí, že společnými částmi budovy jsou i rozvody tepla, a to i vně budovy, tak prohlášením vlastníka nemohla být jako společná část budovy vymezena věc, která nebyla ve vlastnictví vlastníka (a byla ve vlastnictví žalobkyně). V tomto směru by bylo na místě zkoumat prohlášení vlastníka i u dalších budov tohoto objektu, což však přesahuje potřebu tohoto řízení. Odkázat je možno i na § 13 odst. 6 zákona č. 72/1994 Sb., podle kterého, jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek, např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva a povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů a zařízení, na vlastníky jednotek, popřípadě jejich právní nástupce nabytím vlastnictví k jednotce.

171. Žalovaný uvádí, že žalobkyně neuplatnila námitky ve stavebním řízení (změna způsobu vytápění). Soud má za to, že k námitkám nebyl důvod, když žalovaný předložil projekt, dle kterého měla být místnost CZT zachována a to včetně přístupu zaměstnanců žalobkyně do této místnosti. Naopak není zřejmé, z jakého důvodu žalovaný žádalo o odpojení od CZT za podmínek zachování zařízení i přístupu, ale následně tyto podmínky nedodržoval.

172. K námitce vydržení vlastnického práva soud pouze stručně uvádí, že nelze vydržet součást věci, žalobkyně vlastnické právo 20 let realizuje, rozvodným zařízením teplo přivádí a odvádí, rozvádí do okolních objektů.

173. Pokud žalovaný uváděl, že místnost CZT neexistuje, jedná se pouze o sklepní prostor pod uzavřením, žalovaný ani neví, co je tím myšleno, tak soud měl takové tvrzení za účelové. Označení místnost CZT užíval žalovaný v žádosti stavebnímu úřadu o odpojení, ve smlouvě se , právnická osoba, o údržbě zařízení, žalovaný i při jednání soudu v plánku jednoznačně vymezil, kde se prostor nalézá.

174. Pokud žalovaný uváděl, že žalobkyně nežádá pouze přístup do místnosti CZT, ale do celého sklepa (kóje, kolárna, dílna..), tak to z návrhu nijak nevyplývá. Žalobkyně žádala umožnění přístupu do místnosti CZT. Z podstaty umístění této místnosti je zřejmé, že musí částí nemovitosti ve správě žalovaného projít (i jakou částí). Z účelu přístupu jakož i § 76 odst. 8 energetického zákona vyplývá, že je přitom povinna šetřit práva vlastníka nemovitost.

175. Pokud žalovaný poukazoval na to, že v podle § 6 a § 8 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a zjevné zneužití práva pak nemůže požívat právní ochrany, tak soud má za to, že je to právě žalovaný, který spravuje nemovitost, která od počátku byla zatížena strojovnou s teplovodním zařízením pro rozvod i do okolních objektů, všichni vlastníci jednotek jednotky nabyli s vědomím toho, že v nemovitosti je místnost CZT a k jakému účelu slouží, k odpojení žalovaného došlo za podmínek ponechání zařízení na místě, nezasahování do zařízení a umožnění přístupu zaměstnancům CZT, ale žalovaný toto nerespektuje a snaží se situaci využít ve svůj prospěch a obohacení.

176. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení v rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , opomněl zohlednit zásadu stanovenou v § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zejména má však soud za to, že aby dostál zákonnému ustanovení § 142 o. s. ř., je třeba hodnotit úspěch a neúspěch účastníků v širších souvislostech. Stěžejním nárokem, ke kterému směřovala argumentace účastníků, byla otázka umožnění vstupu do místnosti CZT v budově ve správě žalované. Co do podstaty věci měla žalobkyně úspěch. Úspěch měla i co do návrhu na vydání předběžného opatření. Ačkoliv původní žaloba byla žalobou na určení vlastnictví a věcného břemene, tyto otázky byly řešeny jako předběžná otázka v tomto řízení, náklady tak není možno považovat za neúčelně vynaložené nebo nesměřující k této věci. Žalobkyně měla částečný neúspěch v nároku a) a plný neúspěch v nárocích b) a c), které však byly výrazně méně významnými částmi sporu, ke kterým směřovala výrazně menší argumentace obou účastníků. Soud má za to, že míra úspěchu a neúspěchu obou stran je obdobná, a že tedy žádnému z účastníků nemá být přiznána náhrada nákladů řízení. (Bližší argumentace k tomu, jaké úkony účastníci učinili, jak byly soudem hodnoceny, resp. kterého nároku se týkaly, viz. původní rozsudek. Nadto došlo k podání odvolání oběma stranami do těch částí rozsudku, kde neměly úspěch, žalobkyně se vyjádřila k odvolání žalovaného a zástupci obou účastníků se účastnili jednání dne 24. 11. 2025.)