218 C 39/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 4 o zaplacení částky 103 180,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 180,92 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 782,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 465,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 103 180,92 Kč od datum do zaplacení, a s úrokem ve výši 25,08 % ročně jdoucím z částky 101 135,92 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 44 494 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba, a. s., IČO: IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota (dále jen „Smlouva“). K uzavření Smlouvy došlo na základě návrhu žalovaného na uzavření této Smlouvy a následným souhlasem společnosti právnická osoba, a. s., s jejím uzavřením ze dne datum. Smluvní stranou na straně věřitele se následně od datum stala právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. (dříve pod názvem právnická osoba Bank, a. s.), IČO: IČO (dále jen „Banka“), a to na základě vkladu části podniku společnosti právnická osoba, a. s., označené jako „Kreditní karty“, s účinností k datum do společnosti právnická osoba, IČ: IČO, která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností právnická osoba Anonymizováno, a. s., s účinností k datum. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. Součástí Smlouvy je dále také Sazebník. V souladu se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta Kreditní karta – Anonymizováno, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobeného zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne datum ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 115 646,83 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku Banky činila 25,08 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 25,08 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k datum, celkem 119 429,18 Kč. Žalovaný v mezidobí žádnou částku neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 101 135,92 Kč, poplatků ve výši 2 045 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 12 465,91 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 782,35 Kč, dále požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 25,08 % ročně z dlužné jistiny úvěru od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši 103 180,92 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 101 135,92 Kč a poplatků ve výši 2 045 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.

2. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR č. účtu-7 ze dne datum, proti němuž podal žalovaný včas odpor. V písemném vyjádření ze dne datum pak žalovaný uvedl, že uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává, neboť smlouvu považuje za neplatnou, nebyla dostatečně posouzena úvěruschopnost, úrok je vysoký. Žalovaný dále uvedl, že úvěr má již za splacený a přeplacený, na straně žalobkyně vzniklo bezdůvodné obohacení a žalobkyně by mu měla vrátit peníze.

3. Žalobkyně se k odporu a vyjádření žalovaného písemně vyjádřila podáním ze dne datum, v němž zejména poukázala na skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena před účinností zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, tj. v době, kdy povinnost posuzování úvěruschopnosti u spotřebitelských úvěrů nebyla v právním řádu ČR výslovně zakotvena a s ohledem na zákaz retroaktivního působení právních předpisů nelze na proces uzavírání předmětné Smlouvy aplikovat požadavky stanovené zákonem č. 145/2010 Sb., příp. zákonem č. 257/2016 Sb. Banka úvěruschopnost žalovaného posuzovala individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování, konkrétně v případě žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty (dále jen „Žádost o úvěr“), kdy žalovaný žádal Banku o kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. V daném případě žalovaný uváděl svůj čistý měsíční příjem ve výši 10 000 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč, dále Banka zjistila, že v době podání Žádosti o úvěr neměl žalovaný vůči Bance ani vůči jiným subjektům žádné závazky, poskytnutí úvěru proto bylo schváleno.

4. Žalobkyně dále podáním ze dne datum k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení týkající se navyšování úvěrového rámce. K navyšování úvěrového rámce docházelo dle výpisů ke kreditní kartě, kde byly žalovanému sděleny aktuální podmínky stávajícího úvěru a podmínky nabízeného úvěru. Takto došlo k navýšení úvěrového rámce od datum na částku 30 000 Kč, od datum na částku 45 000 Kč, od datum na částku 67 000 Kč, od datum na částku 100 000 Kč a od datum na částku 150 000 Kč. Sazba úroků z úvěru byla žalovanému oznamována též ve výpisech ke kreditní kartě.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den datum. Žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrvala s tím, že úvěr byl žalovanému poskytnut, avšak žalovaný jej nesplatil. K otázce úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy by i v případě, že by nebyla úvěruschopnost zkoumána řádně, to nemělo za následek neplatnost smlouvy. V daném případě je však zřejmé, že úvěruschopnost zkoumána byla. Žalovaný se k jednání nedostavil, předem svou nepřítomnost omluvil a souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Dále odkázal na své písemné vyjádření k věci a navrhl, aby žaloba byla pro neplatnost smlouvy zamítnuta.

6. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek, dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne datum a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením původního věřitele ze dne datum. Z návrhu Smlouvy o vydání a užívání kreditní karty ze dne datum, výpisů ke kreditní kartě a celkové platební historie za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy účastníkem smlouvy k právnická osoba. kartě, jejíž zůstatek ve výši 13 299 Kč byl ke dni datum převeden na kreditní kartu žalovaného pod číslem smlouvy Anonymizováno. Žalovanému byl po přezkoumání úvěruschopnosti poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, přičemž úvěrový rámec byl podle obchodních podmínek Banky (část A, čl. IV., bod 3.2) v době trvání smluvního vztahu postupně navyšován. Podle smlouvy a obchodních podmínek Banky se žalovaný vedle splátek úvěru zavázal hradit i poplatky spojené s úvěrem a úrok z úvěru, jehož výši stanovovala Banka v sazebníku úhrad, po navýšení úvěrového rámce na částku 67 000 Kč činila výše povinné minimální splátky 2 % z vyčerpané částky. Žalovaný úvěr průběžně čerpal i splácel, využíval plnou výši úvěrového rámce, tomu odpovídala i výše úroků z úvěru, které byly průběžně předepisovány a spláceny. V průběhu roku 2018 začalo docházet k nepovolenému přečerpání úvěrového rámce, žalovaný byl na přečerpání opakovaně upozorňován, byl upomínán o zaplacení, současně mu byly předepisovány sankční poplatky za upomínky. K poslednímu čerpání došlo dne datum, od té doby byly hrazeny nepravidelné dílčí splátky, konečný zůstatek ke dni datum činil 119 429,18 Kč (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení a úroků z úvěru). Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne datum bylo zjištěno, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, zejména prodlení žalovaného s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, Banka celou pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 115 646,83 Kč nejpozději do datum. Podle předžalobní upomínky ze dne datum byl žalovaný o zaplacení dluhu upomínán s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li na základě upomínky dluh splněn.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do datum.

8. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. právnická osoba zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 369 odst. právnická osoba zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

9. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem postupně navyšovaným až na částku 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. Soud neshledal podmínky pro zamítnutí žaloby podle návrhu žalovaného, neboť úvěrová smlouva byla uzavřena platně v souladu s tehdy platnými právními předpisy. Banka v rámci své úvěrové strategie úvěruschopnost žalovaného zkoumala, ale i kdyby tomu tak nebylo, nemělo by to za následek neplatnost úvěrové smlouvy, neboť v době jejího uzavření žádné zákonné ustanovení sankci neplatnosti smlouvy v souvislosti s porušením povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka nestanovilo. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 128 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 180,92 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 360 Kč ve výši 7 006 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).