30 C 27/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 661 013 Kč s příslušenstvím

I. Žalobní návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni za odškodnění bolesti částku 661 013 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 661 013 Kč za období od 26.3.2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 80 418 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky coby odškodnění bolestného vzniklého v souvislosti s pracovním úrazem. Tvrdila, že dne 12.2.2024 v důsledku momentální indispozice při práci u stroje upadla na betonovou podlahu a udeřila se do hlavy, levé hemisféry; následně se ocitla v bezvědomí a přijela pro ni zdravotnická záchranná služba. Žalobkyně dále tvrdila, že v důsledku tohoto pádu na hlavu utrpěla subdurální hematom spojený se subdurálním krvácením, což si vyžádalo komplikované léčení s komplikacemi v podobě prodělání močové infekce a zánětu nosní sliznice, objevily se u ní následně i epileptické záchvaty. Byla nucena prodělat dvakrát kranioplastiku, mezi oběma kranioplastikami též revizi pro epidurální krvácení, další revizi a extrakci kostní ploténky. Žalobkyně dále tvrdila, že za účelem stanovení výše bolestného zhodnotil znalec MUDr. , jméno FO, jak bolest způsobenou primárním úrazem, tak bolest vyvolanou následným léčením a zdravotními komplikacemi a že dospěl k hodnocení ve výši 1558 bodů, což při průměrné mzdě z 1. až 3. čtvrtletí roku předcházejícího úrazu 424,27 Kč činí žalovanou částku. Dále žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že příčinou projednávané mdloby žalobkyně byl nahromaděný přestálý stres z předchozího pracovního týdne, kdy byla žalobkyně zaměstnavatelem přiřazena na těžší fyzickou práci, kterou špatně zvládala. Žalobkyně dále akcentovala, že předmětný pracovní úraz nastal v důsledku náhlého a násilného působení betonové podlahy ve výrobní hale žalované v důsledku zemské přitažlivosti na křehkou hlavu žalobkyně, což samo o sobě svědčí o existenci pracovního úrazu.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou odmítla jako nedůvodný, neboť k poškození zdraví žalobkyně došlo v důsledku momentální zdravotní indispozice žalobkyně, tedy v důsledku vnitřních faktorů, nikoli v důsledku vnějších násilných vlivů, nejedná se tedy o pracovní úraz. Nebyly tak naplněny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu zaměstnance, a to existence pracovního úrazu a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem újmy.

3. Za účelem posouzení důvodnosti žaloby provedl soud následující dokazování.

4. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 24.11.2020 ve znění dodatků z 6.5.2022, 19.4.2023 a 1.6.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou na pozici operátor výroby. Z oznámení o skončení pracovního poměru bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil uplynutím sjednané doby dne 31.7.2024.

5. Ze záznamu o úraze ze dne 12.2.2024 bylo zjištěno, že dne 12.2.2024 v 8.55 hod byla vedoucí směny přivolána k operátorce (žalobkyni), která omdlela. Žalobkyně byla uvedena do stabilizované polohy a zavolána rychlá záchranná služba. Při jejím příjezdu již byla žalobkyně při vědomí.

6. Ze záznamu jednání ze dne 27.2.2024 sepsaného , jméno FO, , pracovníkem žalované odpovědným za oblast BOZP, bylo zjištěno, že na základě události z 12.2.2024 byla u žalované svolána komise pro prošetření poškození zdraví zaměstnance a pro objasnění okolností a příčin události poškození zdraví, která dospěla k závěru, že pád žalobkyně dne 12.2.2024 při vykonávání práce kontroly plugů byl způsoben náhlou zdravotní indispozicí žalobkyně – nejedná se tak o pracovní úraz. Součástí záznamu jsou výpovědi bezprostředních svědků zdravotní indispozice žalobkyně, konkrétně mimo jiné , jméno FO, (která uvedla, že den předtím si žalobkyně stěžovala na dlouhodobou bolest hlavy, se kterou se chystá k lékaři) a , jméno FO, (která uvedla, že žalobkyně den před incidentem měla podle vlastních slov teplotu a cítila se špatně).

7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , bývalé zaměstnankyně žalované pracující na pozici úklidu a kamarádky žalobkyně, bylo zjištěno, že dne 12.2.2024 při ranní směně u žalované uklízela pár metrů od žalobkyně, která vestoje u stolu pracovala na svém stanovišti. Najednou ke svědkyni přiběhla paní , jméno FO, a volala svědkyni k žalobkyni, která ležela na zemi, na betonové podlaze. Upadla jí bota, u hlavy žalobkyně svědkyně viděla krev, z úst jí vytékala slina, byla v bezvědomí. Přiběhly i mistrové a za chvíli dorazila záchranka. Byl to emocionálně náročný zážitek. V době před touto událostí se žalobkyně svědkyni nesvěřila s nějakým vážnějším zdravotním problémem. Občas jí bolela hlava, řešily spolu např. COVID. V týdnu předcházejícím události byla žalobkyně na těžší práci na jiném pracovním stanovišti. Podle názoru svědkyně se jednalo o náročnější práci spíše pro muže, žalobkyně je drobné postavy. Žalobkyně z výkonu této těžší práce byla unavená. Zda svědkyni informace o únavě a nespokojenosti s pracovním stanovištěm sdělila sama žalobkyně, si svědkyně nepamatovala, nicméně z okolností jí to bylo zřejmé. , jméno FO, stejném pracovišti pracovala i snacha svědkyně, proto o náročnosti práce zde má svědkyně povědomost. Po připomenutí událostí záznamem o vyjádření svědkyně dne 27.2.2024 na čl. 64 svědkyně vypověděla, že žalobkyni toho dne bolela hlava, měla rýmu, také svědkyně bolest hlavy žalobkyně připisovala „nervům z práce“.

8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , bývalé mistrové směny u žalované, bylo zjištěno, že dne 12.2.2024 přiběhla pro svědkyni paní , jméno FO, , svědkyně doběhla na místo incidentu, viděla tam žalobkyni ležet, chropět, s modrými rty, vypadalo to, že se dusí; svědkyně uvedla žalobkyni do stabilizované polohy. Po chvíli začala žalobkyně dýchat a vrátila se jí normální barva rtů. Mezitím paní , jméno FO, volala záchranku, operátorka záchranky svědkyni naváděla, co má dělat. Svědkyni není známo, že by před tímto incidentem byla žalobkyně zdravotně indisponována. Ten den žalobkyně pracovala na pracovišti plugů, ve stoje u stolku na ně dělala tečky. Týden předtím pracovala na pracovišti „Helium finish“, oběma pracovištím dělala svědkyně mistrovou. , jméno FO, pracovišti Helium finish se vkládají kondenzátory do komory, testují se a posléze zase z komory vyndavají. Z pohledu svědkyně se nejedná o náročnou práci, běžně zde pracují ženy, na výstupním pracovišti dokonce cca z 99%. Žalobkyně zde však nebyla spokojená, opakovaně se ptala, jak dlouho tam bude pracovat. Stejně tak někteří její spolupracovníci s ní nechtěli spolupracovat. Když pak oddělení inženýringu po svědkyni chtělo někoho z výroby na výpomoc, poslala svědkyně právě žalobkyni, tím se situace na pracovišti Helium finish personálně vyřešila. Pracovní činnost žalobkyně dne 12.2.2024 na pracovišti plugů nebyla náročnou prací; pracovnice zde nasazovaly gumičky na špunt (plug), protože nefungovala kontrolní kamera, žalobkyně dělala na zkontrolovaných špuntech tečku a následně tyto vkládala do bedýnky.

9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , hlavní mistrové provozu žalované, bylo zjištěno, že dne 12.2.2024 byla přivolaná na pracoviště plugů k ležící žalobkyni. Svědkyně volala záchranku, zahlédla, že žalobkyně leží na zemi, u obličeje byla krev, připadalo jí, že se žalobkyně dusí. Následně začala nabírat vědomí. Poté přijela záchranka, najela přímo do haly. , jméno FO, místě byla přítomna pracovnice oddělení EHS, aby na žalobkyni promluvila v mateřském jazyce. , jméno FO, místě se objevila i paní uklízečka , jméno FO, , která byla s žalobkyní v bližším vztahu a poskytla informaci, že o víkendu žalobkyni nebylo dobře, měla nějakou nevolnost, pro kterou jí paní , jméno FO, doporučovala zůstat doma a dát se do pořádku. Tuto informaci si svědkyně pamatuje, protože jsji šla sdělit lékařce záchranky, aby měla všechny informace pro diagnózu. Svědkyně pracovala na pracovišti plugů první den, neboť na předchozím pracovišti „Helium“ si stěžovala, že práci nezvládá. Z pohledu svědkyně se nejedná o náročné pracoviště. , jméno FO, pracují z 99% ženy, od mladých děvčat až po důchodkyně. U žalované jsou i náročnější pracoviště. Pracoviště s plugy je nenáročné, žalovaná zde zaměstnává i osoby ZTP. Při práci zde je možné sedět i stát.

10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že přímo u zdravotní indispozice žalobkyně nebyl. Viděl jen, že z haly odjíždí sanitka; že odvezla právě žalobkyni se dozvěděl až později. Žalobkyni zná, pracovali u stejného zaměstnavatele, on již od roku 2011, ona cca 2 roky. Žalobkyně nechodila do práce nemocná, někdy možná lehce nachlazená jako asi každý. V den incidentu ji zahledl pouze ráno z dálky, vypadala zdravě, svěže. Předchozí týden pracovala na „finishi“. Zde se vkládají chladiče do komor, je třeba obsluhovat dvě komory, je to práce v tempu. Žalobkyně si svědkovi stěžovala, že ji z toho bolí ruce. Při práci zde je třeba trochu síly a ona v rukou moc síly nemá. Po mistrové , jméno FO, žádala přeřadit na jinou práci. Žalobkyně umí být neodbytná, mistrová zase nejde pro ostré slovo daleko. Vznikla z toho stresující situace a žalobkyně si tyto situace podle názoru svědka emocionálně hodně bere. Svědek v minulosti taktéž na pracovišti finish pracoval, skutečně tam práce není příjemná, někdy nasazování komponentů jde hodně ztuha, také to cítil na rukách. Jde asi spíše o cvik, někteří pracovníci tam pracují dlouho. Muži a ženy jsou na tomto pracovišti zastoupeni rovnoměrně. Svědek hodnotil pracovní podmínky u žalované tak, že práce pod některými mistry je v pořádku, pod některými horší. Svědek pro žalovanou pracuje stále jako obsluha pece, již od roku 2011.

11. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, zpracovaného MUDr. , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, specializace chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, bylo zjištěno, že znalec při zpracování posudku vycházel mimo jiné ze zprávy Oblastní nemocnice , adresa, , neurologického oddělení, urgentního příjmu, ze dne 12.2.2024, dle které žalobkyni nebylo ode dne předcházejícího incidentu dobře, v den incidentu měla teplotu, v práci ztratila vědomí a udeřila se do hlavy. Z propouštěcí zprávy neurologického oddělení Oblastní nemocnice , adresa, se pak podává, že žalobkyně má dle vyjádření rodiny v anamnéze opakované pády, jejichž etiologie je neznámá.

12. Z lékařských zpráv ze dne 8.2.2023, 1.6.2023 a 8.1.2024 (dermatovenerologické oddělení Oblastní nemocnice , adresa, ), ze dne 9.11.2023 (chirurgické oddělení – urgentní příjem) bylo zjištěno, že osobní anamnéza žalobkyně byla ve všech případech zaznamenána se závěrem „zdráva, s ničím se neléčí/neléčila“.13. , jméno FO, základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobkyně coby zaměstnankyně žalované dne 12.2.2024 při výkonu práce pro žalovanou (kontrola drobných plastových komponentů) omdlela, sesunula se na zem a ztratila vědomí. Byla jí poskytnuta první pomoc a přivolána rychlá záchranná zdravotní služba. Následkem pádu došlo k poranění hlavy žalobkyně. Výpovědí těchto svědkyň bylo dále prokázáno, že žalobkyně těsně před mdlobami vykonávala lehkou fyzickou práci ve stoje, kdy označovala plastové komponenty tečkou; na tuto práci byla přeřazena, neboť na předchozím pracovním stanovišti byla nespokojena s fyzickou náročností tamější práce. Výpovědí těchto svědkyň pak bylo dále prokázáno, že byť byla předchozí práce fyzicky náročnější než následná na stanovišti plugů, běžně ji vykonávají i ženy všech věkových kategorií. Toto skutkové zjištění potvrdili i svědci , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Výpovědí svědkyně , jméno FO, ve spojení s rekapitulací lékařské zprávy z urgentního příjmu Oblastní nemocnice , adresa, (coby součásti znaleckého posudku MUDr. , jméno FO, ) bylo prokázáno, že žalobkyně již ode dne předcházejícího incidentu bolela hlava a měla teplotu. Z propouštěcí zprávy Oblastní nemocnice , adresa, (bod 11) bylo prokázáno, že žalobkyně má v anamnéze opakované pády, jejichž etiologie je neznámá.

14. Právně soud zhodnotil spor za použití ustanovení zákona č. 257/2006 Sb., zákoníku práce, dále jen „ ZP“.

15. Podle § 271k odst. 1 ZP je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

16. Podle § 269 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

17. Předpokladem úspěšného uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy po zaměstnavateli dle § 269 zákoníku práce je skutečnost, že škoda nebo nemajetková újma vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Dle komentářové literatury jsou „předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za újmu zaměstnance – 1) existence pracovního úrazu (existence nemoci z povolání), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoli z nich, nárok nevzniká.“18. V řízení o odškodnění nemoci z povolání (pracovního úrazu) má žalobce (poškozený) procesní povinnost tvrdit (§ 101 odst. 1 o.s.ř.) a posléze i prokázat (srov. § 120 odst. 1 a 3 o.s.ř.) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik nároku (cit. NOVOTNÝ, Zdeněk. § 269 v BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1152, marg. č. 1.).

19. Žalobkyně tvrdila, že její pád dne 12.2.2024 na betonovou podlahu výrobní haly žalované, při kterém se udeřila do hlavy s následkem zhmoždění hlavy a vnitrolebního krvácení, byl pracovním úrazem. Soud se tak nejprve zabýval samotnou existencí pracovního úrazu jako prvním ze zákonných předpokladů vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za újmu zaměstnance.

20. Svědeckými výslechy i lékařskými zprávami (bod 13) bylo v řízení prokázáno, že k předmětnému pádu žalobkyně dne 12.2.2024 došlo následkem mdloby žalobkyně, tedy že pád na betonovou podlahu byl následkem vnitřní zdravotní indispozice žalobkyně projevivší se mdlobou, nikoli následkem násilného působení jakýchkoli zevních vlivů. Nejde tak o pracovní úraz ve smyslu výše uvedené zákonné právní úpravy. V této souvislosti soud odkazuje na komentářovou literaturu (Bělina, M., Drápal, L. a kol. Zákoník práce, Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1018 an.), dle které nejde o pracovní úraz, pokud k poškození zdraví dojde bez násilného působení zevních vlivů, například v důsledku manifestace obecného onemocnění zaměstnance.

21. Soud se v této souvislosti dále zabýval i k výzvě soudu doplněným tvrzením žalobkyně, že příčinou její mdloby byl „nahromaděný přestálý stres z předchozího pracovního týdne, kdy byla žalobkyně zaměstnavatelem přiřazena na těžší fyzickou práci, kterou špatně zvládala“. Dle ustálené judikatury (stanovisko Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 37/74, uveřejněno jako Rc 11/1976) i pokud zdánlivě chybí zevní faktor úrazového děje, může jít o úrazový děj, jde-li o náhlé poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy tedy pracovní výkon přesahuje meze obvyklé, každodenně vykonávané práce, nebo je sice konán v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben anebo, na kterou svými schopnostmi nestačí.

22. V daném případě však bylo prokázáno, že mdlobám žalobkyně nepředcházela výrazná fyzická námaha či náhlé vypětí sil, že žalobkyně byla naopak v reakci na nespokojenost s předchozím pracovním zařazením nově dle svého přání zařazena na pracoviště plugů k lehké fyzické práci, kde jsou zaměstnány i osoby zdravotně tělesně postižené. Soud akcentuje, že k mdlobám žalobkyně došlo na počátku pracovní směny, v pondělí po dni pracovního klidu. Pokud je argumentováno žalobkyní subjektivně pociťovanou psychickou zátěží práce vykonávané v předcházejícím týdnu, soud neshledává dostatečnou časovou ani věcnou příčinnou souvislost mezi tvrzeným psychickým vypětím žalobkyně v týdnu předcházející incidentu 12.2.2024 a samotným incidentem, nadto za situace, kdy tvrzenému nekomfortu žalobkyně při výkonu práce žalovaná zamezila změnou přidělené práce. Soud tak dospěl z právnímu závěru, že se ve věci nejednalo o pracovní úraz, ale o momentální indispozici žalobkyně v důsledku vnitřních faktorů (prokázány byly svědeckými výslechy stížnosti žalobkyně na bolest hlavy a zvýšenou teplotu); v daném případě absentuje vnější faktor úrazového děje – násilné působení zevních vlivů.

23. Nejsou tedy naplněny shora vyložené předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, a to existence pracovního úrazu a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované tak nikdy nevznikl. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu ji zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 80 418 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 10 300 Kč za každý ze 6 úkonů právní služby dle § 11 a. t., a to převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě (včetně dalšího vyjádření k žalobě po doplnění ve věci významných žalobních tvrzení o rozhodných skutečnostech), účast na jednání dne 15.9.2025 a účast na jednání přesahujícím dvě hodiny dne 23. 10.2025, včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Za dvě zpáteční cesty k jednání dne 15.9.2025 a 23.10.2025 (celkem 140 km) při spotřebě 8,2 l benzínu na 100 km dle technického průkazu vozidla advokáta soud dle vyhlášky č. 475/2025 Sb. vypočetl cestovné a náhradu za amortizaci vozidla (5,80 Kč za km) ve výši 1 211 Kč. Dále pak náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 a.t. v rozsahu 8 započatých půlhodin strávených cestou advokáta z místa sídla advokátní kanceláře k soudnímu jednání ve výši 1 200 Kč. Z nákladů zastoupení včetně cestovného se dle § 137 odst. 3 o.s.ř. počítá náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 13 957 Kč.

25. Okolnosti zvláštního zřetele hodné pro žalobkyní požadovanou aplikaci § 150 o.s.ř. soud ve věci neshledal. Žalovaná incident poškození zdraví žalobkyně v rámci svých zákonných povinnosti a interních postupů detailně vyšetřila a od počátku uplatňování tvrzeného nároku (již v reakci na předžalobní výzvu) uplatňovala konstantní podrobně zdůvodněnou relevantní žalobní obranu v podobě závěru o neexistenci pracovního úrazu. Přestože skutkové okolnosti incidentu ze dne 12.2.2024 včetně záznamů o něm ve zdravotní dokumentaci žalobkyně i žalobní obrana žalované byly žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci, od počátku zcela známy, zvolila žalobkyně procesní postup projednání žaloby až do konečného rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Pro případ procesního neúspěchu tak musela být srozuměna s povinností nést účelně vynaložené náklady řízení procesně úspěšné žalované. Byť soud s ohledem na náročnou rekonvalescenci žalobkyně s ní lidsky soucítí, nemůže být pouhé odlišné ekonomické postavení účastnic důvodem pro upření nákladů právního zastoupení žalované v řízení o nedůvodné žalobě.

26. Zaplacení nákladů řízení soud žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.