4 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 508 900 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 503 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 508 900 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 77 972,40 Kč na účet zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u Okresního soudu adresa – sever dne datum, zdejšímu soudu postoupeným dne datum, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 508 900 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě smlouvy kupní ze dne datum zakoupila od žalovaného pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je budova čp. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa. Kupní cena byla dohodnuta na částku 7 550 000 Kč a byla řádně a včas uhrazena. Žalobkyně protokolárně nemovitosti převzala dnem datum, přičemž v protokole byl dohodnut termín deseti dnů k vytčení vad. Žalovaný se předání nemovitosti osobně nezúčastnil. Do předávacího protokolu byla žalobkyní sepsána řada nedodaných dokladů a byly žalovanému vytčeny další vady, v některých případech se dokonce jedná o vady skryté, jako např. neexistující jímka na dešťovou vodu. Žalobkyně dne datum odeslala žalovanému vytčení vad, žalovaný však nereagoval a vady neodstranil a ani takovou vůli neprojevil, což bylo ventilováno jeho zástupcem tituly před jménem jméno FO. Proto žalobkyně nechala vady ocenit znalcem, který vytkl: jímku na dešťovou vodu, statickou prasklinu objektu v úrovni stropu, trhliny sádrokartonových konstrukcí, prostřelené okno, demontáž stávající pergoly, demontáž stávajícího přístřešku, chybějící zpevněné plochy, neexistenci vrátek, vrat a stání pro popelnici, úklid stavební suti a chybějící revize a zkoušky. Žalobkyně dne datum písemně vyzvala žalovaného ke snížení kupní ceny, žalovaný však nijak nereagoval.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že ze žalobních tvrzení není patrné, jaké konkrétní vady mají být vytýkány, když žalobkyně odkazuje na nedodání zcela zásadních dokumentů, avšak následně odkazuje pouze na vady vytčené znalcem. Ze žalobních tvrzení není jasné, jaké konkrétní vady, za něž je požadována sleva, jsou vytýkány. Žalovaný dodal, že vady typu, jak je vyjmenovala žalobkyně, jsou svou povahou zjevnými, nejde o vady, nýbrž o vlastnosti nemovitostí, které žalobkyně mohla uplatnit a slevu z kupní ceny požadovat již po prohlídce nemovitostí před podpisem kupní smlouvy.

3. Žalobkyně následně po výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ke konkretizaci vad uvedla, že předmětem řízení činí vady: 1) absentující jímka na dešťovou vodu, 2) statická prasklina objektu v úrovni stropu, 3) trhliny sádrokartonových konstrukcí a 4) prostřelené okno.

4. Žalovaný k tomu uvedl, že pokud jde o jímku na dešťovou vodu, pak není pravdou, že absentuje, neboť u domu je provedena tzv. vsakovací jímka o rozměrech cca 3 x 3 x 3,5 m, která je vyplněna makadamem a osazena kontrolní šachtou o průměru cca 600 mm a hloubkou 1,2 m a do níž je svedena dešťová voda z okapů, což je standartní technické řešení. Pokud jde o statickou prasklinu objektu v úrovni stropu, žalobkyně žádným způsobem nekonkretizuje, kde se prasklina má nacházet, v jaké části stropu či stropů které místnosti, ani kdy se měla objevit. Pokud v době prohlídky na místě již byla, jednalo by se o vadu zjevnou. Pokud jde o trhliny sádrokartonových konstrukcí, opět není jasné, o jaké sádrokartonové konstrukce se má jednat, kde se mají trhliny nacházet a kdy je žalobkyně zjistila. Pokud pak jde o prostřelené okno, jde o vadu zjevnou, která na daném okně byla již ke dni prohlídky.

5. Soud provedl ve věci následující důkazy a dospěl k níže uvedeným zjištěním: Z rezervační smlouvy uzavřené dne datum mezi realitní kanceláří právnická osoba jako zprostředkovatelem, žalovaným jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující bylo zjištěno, že realitní kancelář se zavázala zajistit kupující uzavření kupní smlouvy na převod nemovitostí – pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu čp. Anonymizováno v k.ú. adresa za částku 7 550 000 Kč. Žalovaný jako (budoucí) prodávající v rámci této rezervační smlouvy prohlásil, že na nemovitostech neváznou mj. žádné právní ani faktické vady. Žalobkyně jako (budoucí) kupující v rezervační smlouvě prohlásila, že dne datum si nemovitosti prohlédla a řádně se seznámila s jejich stavem. Rezervační smlouva dále řeší financování předmětu koupě. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující bylo zjištěno, že žalobkyně koupila od žalovaného pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu čp. Anonymizováno v k.ú. adresa, a to za kupní cenu 7 550 000 Kč. Žalobkyně soudu předložila předávací protokol ze dne datum, dle něhož se uskutečnilo předání předmětných nemovitostí za účasti žalobkyně, jméno FO, který zastupoval žalovaného, a tituly před jménem jméno FO. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že oba jmenovaní byli ze zprostředkovatelské realitní kanceláře. Dle obsahu předávacího protokolu žalobkyně převzala nemovitosti ve stavu, který odpovídá stáří, vady se nevyskytují, prohlásila dále, že byla seznámena se stavem a vnitřním vybavením, k čemuž nemá žádných výhrad. Žalobkyně (jak sama potvrdila) do protokolu rukou připsala: „Chybí platná revize komínu, dokumenty k čerpadlu do vrtných studní, doklad k filtračnímu zařízení, doklad ke vzduchové jednotce a při předání nebyl technik z Rýmařova na záruky, a vyhrazuje si právo na seznam dokumentů k dodání po prostudování do 10 dnů od předání“. Z dopisu žalobkyně ze dne datum označeného jako „Výzva“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného jednak vyzvala k doložení dokumentů, které vyjmenovala v bodě 1. písm. a) – ch) ve lhůtě do datum, a dále pod bodem 2) žalovaného vyzvala k odstranění osobních věcí a vad na domě, které vymezila pod písm. a) – c) jako „prostřelené okno v prvním patře“, „nakládka, odvoz, likvidace sutě“ a chybějící „zámková dlažba, vstupní branka a chodník kolem domu“ rovněž ve lhůtě do datum. Žalobkyně předložila soudu celkem 46 fotografií, které měly tvořit přílohu emailu obsahující tuto výzvu a na nichž jsou mj. zachyceny praskliny v blíže neurčených částech interiéru a prasklina (spíše zřejmě její část) na blíže neurčené části fasády domu. Žalovaný předmětnou výzvu obdržel dne datum (nesporné), připustil i doručení části fotografií, sám pak předložil ty fotografie, které dle něj žalobkyně společně s výzvou zaslala (některé jsou totožné, některé jsou jiné, než předložila žalobkyně). Dopisem ze dne datum žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 508 900 Kč jakožto slevy z kupní ceny v souvislosti s neodstraněním vad ve lhůtě a odkázala na znalecký posudek, který ocenil vady právě na tuto částku. Žalobkyně soudu dále předložila technickou zprávu tituly před jménem jméno FO, dle níž se mj. na nemovitostech vyskytuje nevhodně provedená jímka z betonových skruží, viditelné vodorovné trhliny v zateplovacím fasádním systému (na jiném místě totéž označeno „statická prasklina objektu v úrovni stropu“), viditelné trhliny v sádrokartonové konstrukci (nespecifikováno kolik a kde kde) a prostřelené sklo okna do pravého štítového pokoje v 2. NP. tituly před jménem jméno FO odhadl náklady na odstranění (nápravu) těchto závad na částku 261 100 Kč (viz. čl. Anonymizováno), do svého ocenění pak dále zahrnul množství dalších nesrovnalostí či absentujících prvků, které se však nestaly předmětem žaloby, celkem odhadl náklady na nápravu stavu na 508 900 Kč.

6. Dle § 2099 odst. 1 věta prvá o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096 o.z..

7. Dle § 2103 o.z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad anebo zastřel-li vadu lstivě.

8. Dle § 2112 odst. 1, 2 o.z. neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

9. Z ustanovení § 2099 a následujících o.z. o odpovědnosti z vadného plnění, jakož i ze soudní judikatury jednoznačně plyne, že základním předpokladem pro uskutečnění práv z odpovědnosti prodávajícího za vady je povinnost kupujícího prodávajícímu vady oznámit (notifikovat). Kupující musí vadu relativně přesně určit. Režim uplatňování práv z odpovědnosti za vady předpokládá notifikaci vady jako jednostranný projev vůle, který adresuje kupující prodávajícímu. (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2488/2020).

10. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že k oznámení vad žalovanému došlo dopisem ze dne datum (čl. Anonymizováno). Žalobkyně ani později na výzvu soudu (viz. čl. Anonymizováno) netvrdila, že by kdykoli jindy a jiným způsobem žalovanému uplatňované vady oznámila (vytkla). Písemnost ze dne datum však soud za řádnou notifikaci vad uplatněných v tomto řízení (s jedinou výjimkou, viz. níže) nepovažuje, k čemuž uvádí následující důvody. V předmětné písemnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k doložení množství dokumentace uvedené pod body a) – ch), která však předmětem řízení není. Sama žalobkyně navíc u jednání dne datum uvedla, že ani neví, co z požadované dokumentace žalovaný doložil a co nikoli. Výzva žalobkyně k odstranění některých faktických vad je v písemnosti realizována pod bodem 2), kdy následně žalobkyně tyto vady vymezila písmeny a), b) a c) jako prostřelené okno, suť na pozemku a absentující zámkovou dlažbu, vstupní branku a chodník kolem domu. Sama žalobkyně k dotazu soudu u jednání dne datum objasnila, že výzvu žalovanému k odstranění vad směřovala právě k těmto položkám a) až c), na což určila žalovanému lhůtu do datum. V této krátké lhůtě očekávala, že žalovaný alespoň dá nějakým způsobem najevo, že uvedené udělá, což se nestalo, žalovaný nekomunikoval.

11. Pokud jde o závadu označenou žalobkyní jako absentující jímka na dešťovou vodu, pak je nutno konstatovat, že dopis ze dne datum obsahuje pouze výzvu žalovanému k doložení dokumentů k retenční nádrži, absenci jímky ani jakoukoli jinou faktickou nesrovnalost, která by se jímky týkala, však nenamítá. Žalobkyně v průběhu řízení navíc přímo sdělila, že vzhledem k nedoložení dokumentů nikdy nemohla být vada vytčena (čl. Anonymizováno p.v.). Nedoložení dokumentů k retenční nádrži však žalobkyně předmětem žaloby neučinila. Až v podání ze dne datum žalobkyně poprvé hovoří o „absentující“ jímce, nicméně její tvrzení se dostává do kolize se závěrem projektanta tituly před jménem jméno FO, na jehož zprávu žalobkyně v tomto řízení odkazuje, který jednoznačně uvádí, že se u nemovitosti jímka nachází, byť nevhodně provedená z betonových skruží. Existenci vsakovací jímky, kam je svedena voda z okapů, popisuje i žalovaný. Žalobkyně tedy závadu v podobě absentující jímky nejenže nikdy řádně neoznámila žalovanému, ale takto popsanou závadou navíc předmět koupě evidentně netrpí. Pro úplnost se jen dodává, že žalobkyně dopisem ze dne datum a posléze žalobou uplatňuje slevu z ceny mj. za absentující jímku způsobem, z něhož není zřejmé, jakou konkrétní slevu za tuto závadu požaduje (žalobkyně pouze tvrdí, že celková sleva činí 508 900 Kč, odkazujíc na zprávu tituly před jménem jméno FO). Soud shrnuje, že žalobkyně žalovanému před zahájením řízení nikdy nevytkla absentující jímku, v rámci soudního řízení pak uplatnila blíže neurčenou slevu za vadu v podobě „absentující jímky“, což je jednak vytčení vady jednoznačně opožděné ve smyslu § 2112 o.z., přičemž námitka opožděného vytčení vad byla žalovaným vznesena. Již ze zprávy tituly před jménem jméno FO z ledna 2024 totiž mohla a měla žalobkyně nesrovnalosti s jímkou zjistit a tyto řádně a včas vytknout, což v podstatě neučinila doposud. Především však předmět koupě evidentně absentující jímkou netrpí, jak sama žalobkyně zprávou projektanta, který dům prohlížel, dokládá. Ze všech uvedených důvodů nemohl být nárok z odpovědnosti za takto popsanou a nikoli řádně a včasně uplatněnou vadu přiznán.

12. Pokud jde o vady žalobkyní označené jako „trhliny sádrokartonových konstrukcí“ a „statická prasklina objektu v úrovni stropu“, pak je nutno uvést následující: Dopis žalobkyně ze dne datum tyto vady přímo žalovanému nevytýká a nevyzývá jej k jejich odstranění, pouze se v bodě 1 písm. ch) o existenci blíže neurčených „prasklin v interiéru a na venkovní straně“ zmiňuje, nicméně činí tak v souvislosti s neprovedenou prohlídkou domu od zhotovitele právnická osoba. I pokud bychom akceptovali, že toto upozornění na existenci jistých prasklin (v kombinaci s fotografiemi, které byly zaslány přílohou), lze pokládat za vytčení vad, nejedná se o dostatečnou identifikaci a určení té které vady (především z hlediska její nezaměnitelnosti), kdy tyto nedostatky přetrvaly až do předmětného řízení. Žalobkyně učinila předmětem řízení blíže neupřesněné „trhliny sádrokartonových konstrukcí“, nicméně ani ve vytýkacím dopise ani v tomto řízení se nedozvídáme, kolik prasklin, v jakých místnostech domu, na jakých stěnách, v jaké přibližné délce, tvaru či směru se má na místě nacházet a dochází tak k situaci, kdy není možné vyloučit zaměnitelnost jedné vady za jinou. Pokud pak jde o „statickou prasklinu objektu“, v dopise ze dne datum je pouze zmínka o „prasklinách na venkovní straně“, tedy v množném čísle, nikoli řádně identifikovaných, přičemž v tomto řízení opět není zřejmé, v jaké části objektu se má prasklina nacházet, zda na jedné či více stěnách a kterých, jakou má přibližnou délku, tvar atd.. Žalobkyně byla u jednání dne datum poučena o nutnosti zcela konkrétního a jednotlivého vymezení vad, čímž se neřídila. Obecně lze sice akceptovat vylíčení rozhodujících skutečností, jež mají původ v odkazu na listinu, kterou žalobce k důkazu předloží (např. znalecký posudek), podmínkou tohoto postupu však je, že přiložené listiny poskytují jednoznačný skutkový závěr, který bez pochybností dokresluje žalobní tvrzení (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 1370/2004). Tuto podmínku však zpráva tituly před jménem jméno FO nesplňuje, neboť neobsahuje jakoukoli bližší identifikaci prasklin, zmiňuje opět pouze „trhliny v sádrokartonových konstrukcích“ a „vodorovné trhliny ve fasádním systému“ bez jejich počtu, lokace, rozměrů atd., navíc co na jednom místě projektant označuje jako „trhliny ve fasádním systému“ (množné číslo), hned vedle označuje jako „statickou prasklinu objektu“. Žalobkyně sice později v tomto řízení odkázala na fotografie, z nichž však není počet, parametry prasklin ani jejich lokace vůbec zřejmá. Navíc platí, co bylo uvedeno výše, že žalobkyně nemůže nahrazovat řádná žalobní tvrzení důkazy, pakliže nejde o zcela adresný odkaz na připojenou listinu poskytující jednoznačný skutkový závěr. Žalobkyně nejenže se v daném případě v žalobě ani v jejím doplnění o žádných fotografiích ani nezmiňuje a na tyto důkazy tedy přímo neodkazuje, ale dokonce fotografie k důkazu nenavrhla vůbec, předložila je až k výzvě soudu, aby doložila „přílohu“ k dopisu ze dne datum. Soud proto uzavírá, že ani u trhlin sádrokartonových konstrukcí ani statické praskliny objektu žalobkyně jednak řádně (dostatečně určitě a nezaměnitelně) nevytkla (neoznámila) tyto vady žalovanému, ale ani v rámci tohoto řízení řádně vady nezaměnitelným způsobem neidentifikovala a nedostatečná žalobní tvrzení v tomto směru ani následně nedoplnila. Byť žalovaný v tomto řízení připustil, že v interiéru se nějaké sádrokartonové praskliny nacházely, lze mu dát za pravdu, že jejich nedostatečná identifikace ze strany žalobkyně mu znemožňuje se k nim jednotlivě a konkrétně vyjádřit. Pokud jde o vnější prasklinu, žalovaný připustil existenci estetického defektu na fasádě domu v podobě špatného napojení fasádního nátěru, statickou prasklinu objektu nepřipouštěl. Pro soud je s podivem, že žalobkyně na jedné straně tvrdí existenci statické praskliny objektu, což by mohl být velmi vážný problém v podobě narušení stavební konstrukce, zároveň se však nezajímá o možné řešení formou uplatnění záruky u zhotovitele domu, když dle žalovaného zde existuje 10-ti letá záruka na stavební konstrukce a střechu (žalobkyně ostatně tyto záruky rovněž zmiňuje v emailu z datum – čl. Anonymizováno). Žalobkyně však v tomto řízení uvedla, že neví, zda na ni záruky přešly, neví, zda je uplatňovala, o věci neměla přehled a ve všem odkazovala na svého partnera. Soudu se jeví poměrně překvapivé, že žalobkyně, ač uskutečnila velmi nákladnou koupi nemovitosti v hodnotě 7 500 000 Kč, dostatečně nedbala a nedbá o svá práva, kdy se jednak prakticky vůbec neseznámila se stavem nemovitosti před její koupí (dle svých slov věnovala prohlídce 10 minut), pokud následně shledává vadné plnění a nedostatečnou dokumentaci k předmětu koupě, pak k uplatňování svých nároků přistupuje dosti laxně, vady řádně neidentifikuje a nevytýká a byť vyzvala žalovaného k dodání četných dokumentů, není schopna uvést, které jí byly dodány a které nikoli. Byť se žalobkyně ve všech těchto otázkách odkazuje na svého přítele, který měl mít tyto věci na starosti, je to ona, kdo byl v pozici kupujícího (nyní vlastníka) a kdo zahájil předmětný spor. Měla se tedy od svého partnera o všech podstatných věcech informovat či s ním při uplatňování vad a vedení sporu spolupracovat a řádně formulovat svá tvrzení a požadavky. Této své procesní povinnosti se nemůže odkazem na nikoho jiného zprostit.

13. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že za této situace nemohl být nárok z odpovědnosti za tyto blíže neurčené vady v podobě trhlin a prasklin přiznán 14. Poněkud jinak soud vnímá situaci v případě prostřeleného okna. Tuto vadu žalobkyně žalovanému řádně a srozumitelně vytkla dopisem ze dne datum a vyzvala žalovaného k jejímu odstranění. Zde se jedná o vadu, kterou není nutno blíže specifikovat, na domě se nachází pouze jedno takto poškozené okno (lhostejno zda průstřelem či kamenem). Vytčení této vady soud pokládá za včasné (realizované v řádech dnů od protokolárního převzetí nemovitosti). Současně nelze akceptovat argumentaci žalovaného, že nárok z odpovědnosti za tuto vadu žalobkyně nemá z důvodu, že se jednalo o vadu zjevnou. Dle § 2103 o.z. sice platí, že kupující nemá právo z vadného plnění, pokud musel vadu s vynaložením obvyklé pozornosti při uzavření smlouvy poznat, nikoli však za situace, že jej prodávající ujistil, že věc je bez vad. Žalovaný přitom prohlásil, že věc je bez faktických vad již v rezervační smlouvě – bod I. 3. smlouvy. Takové ujištění prodávajícího, že věc nemá žádné vady, nemusí být součástí uzavřené kupní smlouvy; postačí, bylo-li dáno při sjednávání smlouvy (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 2228/2000). Žalovaný učinil existenci prostřeleného (či kamenem rozbitého) okna v době prodeje nemovitostí nesporným a lze proto uzavřít, že za tuto vadu nese odpovědnost. Žalobkyně uplatnila slevu z ceny za tuto vadu, kdy žalovaný učinil nesporným, že náklady na odstranění této vady (tedy výměnu předmětné okenní tabulky) činí 5 500 Kč, jak stanovil tituly před jménem jméno FO a jak tvrdí žalobkyně. Soud proto tuto částku z titulu odpovědnosti za vadné plnění v podobě slevy z kupní ceny, představující náklady na odstranění této vady, žalobkyni přiznal (výrok I.). Soud nepřiznal žalobkyni úroky z prodlení s úhradou této částky (slevy), neboť nelze konstatovat, že by se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyně sice uplatnila slevu z ceny dopisem ze dne datum v částce 508 900 Kč, neuvedla již však, za jakou konkrétní vadu požaduje slevu v jaké konkrétní výši. Tyto nedostatky přenesla žalobkyně i do žaloby. Nelze proto shledat prodlení žalovaného za situace, že tento nikdy nebyl k úhradě částky 5 500 Kč jakožto konkrétní slevy za konkrétní vadu v podobě poškozeného okna řádně vyzván.

15. Nad rámec částky 5 500 Kč, tedy v rozsahu částky 503 400 Kč s příslušenstvím, soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť žalobkyni nárok z titulu vadného plnění za vady označené jako „absentující jímka“, „statická prasklina objektu“ a „trhliny sádrokartonových konstrukcí“ s odkazem na důvody výše uvedené nevznikl. Nad rámec řečeného soud dodává, že ačkoli žalobkyně učinila předmětem žaloby po jejím doplnění slevu za vady v podobě absentující jímky, prasklin a prostřeleného okna, které byly z hlediska nákladů na jejich odstranění oceněny projektantem tituly před jménem Kostohryzem na částku 261 100 Kč, ponechala bez jakéhokoli objasnění předmětem sporu zaplacení částky 508 900 Kč. Její žalobní požadavek nad rámec částky 261 100 Kč tak postrádá jakoukoli oporu.

16. Pro úplnost soud uvádí, že nevyvodil žádné závěry z listin na čl. Anonymizováno Anonymizováno- Anonymizováno (zápis o předání stavby žalovanému z datum, prohlášení k předání stavby, doklad o montáži požárně bezpečnostního zařízení, zpráva o revizi elektrického zařízení), neboť tyto listiny se vztahují k nabytí nemovitosti žalovaným v r. Anonymizováno a s předmětem tohoto sporu nijak nesouvisí. Dále soud nevyvodil žádné pro řízení podstatné závěry z emailu žalobkyně ze dne datum (čl. Anonymizováno) a jeho příloh, neboť tento email se netýká předmětu sporu, nýbrž je určen právnická osoba právnická osoba, u níž žalobkyně uplatňovala slevu z důvodu chybě v kolaudačním rozhodnutí a nedostatku v zápisu v KN. Soud nevyvodil žádný závěr ani z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne datum (čl. Anonymizováno), lze pouze konstatovat, že tímto dopisem žalovaný před zahájením řízení odmítl plnit žalobkyní požadované, dopis nemá v tomto řízení žádný faktický ani právní význam.

17. Soud neprovedl důkazy výpovědí svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO (oba ze zprostředkovatelské realitní kanceláře), neboť důkazy výpověďmi jakýchkoli svědků jsou nadbytečné za situace, že absentují řádná tvrzení o skutečnostech podstatných pro úspěšné uplatnění nároku. Soud rovněž zamítl důkaz znaleckým posudkem navrženým pro ocenění nemovitosti s vadami a bez vad, neboť takovéto ocenění by přicházelo do úvahy pouze po řádné identifikaci a vytčení vad, k čemuž nedošlo. Pokud jde o poškozené okno, zde nebyl posudek zapotřebí, neboť cena opravy byla učiněna nespornou.

18. O nákladech řízení soud rozhodl za užití § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalovaný měl v tomto řízení procesní úspěch ve většinové části předmětu sporu (cca 99 %), jeho neúspěch je tedy pouze nepatrný a žalobkyni tak stíhá povinnost k náhradě nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady žalovaného představují odměnu za 6 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 10 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na třech jednáních soudu a závěrečný návrh), tj. celkem 62 040 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě byly realizovány ještě za účinnosti vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění do datum – tj. 600 Kč), 4x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve znění účinném od datum (tj. 1 800 Kč) a 21 % DPH v částce 13 532,40 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř, celkem tedy činí náklady žalovaného částku 77 972,40 Kč. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit na účet zástupce žalovaného v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě (výrok I.), může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě (výrok III.), může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.