4 C 141/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je [anonymizováno] dům [adresa], pozemku p.č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec] nad [anonymizováno], se zrušuje a nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku [částka] ve lhůtě [anonymizováno] měsíců od právní moci rozsudku.

III. Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost nemovitosti uvedené ve výroku I. vyklidit, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem specifikovaným ve výroku rozsudku, kde podíl každého z účastníků činí [anonymizováno] Žalobce uvedl, že nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem v rámci dohody o vypořádání SJM s bývalou manželkou [příjmení] [příjmení] ze dne [datum]. Původně bývalí manželé sjednali postup, v jehož rámci měly být nemovitosti prodány třetí osobě a výtěžek rozdělen, k prodeji však nedošlo a [příjmení] [příjmení] převedla svůj spoluvlastnický podíl na žalovaného – svého syna. V domě bydlí žalovaný s [příjmení] [příjmení] a jejími dvěma dětmi, které má v pěstounské péči. Dům obývají bez dohody se žalobcem, nepečují o něj a žalobci neplatí za své bydlení žádné úhrady. Vzhledem k nemožnosti jakékoli dohody se žalovaným ohledně správy a způsobu užívání společné věci a dělbě užitků žalobce požaduje, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví se současnou povinností vyplatit žalovanému vypořádací podíl odpovídající [anonymizováno] hodnoty nemovitostí. Žalobce dům postavil a udržoval svýma rukama, žalovaný nemá žádný majetek ani stabilní zaměstnání a jeho příjmy neposkytují žádnou záruku, že by spoluvlastnický podíl v případě zisku nemovitostí žalobci vyplatil. Současně žalobce požadoval uložení povinnosti žalovanému nemovitosti vyklidit do [anonymizováno] dnů od nabytí právní moci rozsudku.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, nikoli však s přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce. Popsal anabázi pokusů o prodej nemovitostí žalobcem a jeho matkou před tím, než nabyl spoluvlastnický podíl, poukázal na škody, které měl v nemovitostech napáchat žalobce a požadoval, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobce je důchodového věku, nesolventní, přičemž navíc vlastní jiný dům, kde uspokojuje svou bytovou potřebu. Žalovaný oproti tomu v nemovitostech žije, a to společně s matkou a jejími nezletilými dětmi, o nemovitosti se starají a zvelebují je a žalovaný bude mít v dohledné době dostatečné příjmy na získání hypotéky, z níž žalobce vyplatí.

3. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastnictví.

4. Spoluvlastnický vztah účastníků k předmětným nemovitostem byl ověřen výpisem z katastru nemovitostí, oba účastníci mají na nemovitostech podíl ideální [anonymizováno] Jak bylo zjištěno z kupních smluv (č.l. 48-56) a dohody o vypořádání SJM mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 3), pozemky nabyl žalobce s bývalou manželkou do společného jmění manželů (financováno úvěrem a zkolaudováno [datum]) a po rozvodu manželství nemovitosti přešly včetně již postaveného domu [adresa] na podkladě dohody ze SJM do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se současným závazkem zajistit prodej nemovitostí a rozdělit výtěžek. Ze zprostředkovatelské smlouvy a listin na č.l. 6-26, [číslo] a [číslo] (zejména e-mailová komunikace) bylo zjištěno, že byly následně činěny pokusy žalobce a [jméno] [příjmení] o prodej nemovitostí, který se však nakonec neuskutečnil, z čehož se oba vzájemně rozsáhle obviňovali, stejně jako z neoprávněného užívání nemovitostí, působení škod a dalších jednání, čímž se však soud nebude podrobněji zabývat, neboť daná tematika vybočuje z rámce tohoto řízení. Náhrada škody ani jakýchkoli investic nebyla v tomto řízení uplatňována. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na podkladě smlouvy darovací ze dne [datum], uzavřené mezi ním a jeho matkou [příjmení] [příjmení].

5. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika a stavebnictví, bylo prokázáno, že nemovitosti tvoří jediný funkční celek a jejich rozdělení není možné, stejně tak stavebně technické provedení a stávající dispoziční řešení rodinného domu neumožňuje vznik dvou samostatných bytových jednotek. Znalec stanovil tržní cenu nemovitostí na částku [částka]. Oba účastníci závěry znalce v plné míře akceptovali.

6. Za této situace, kdy rozdělení věci není dobře možné, přichází v úvahu přikázání nemovitostí za náhradu jednomu ze spoluvlastníků na podkladě § 1147 o.z., soud se proto zabýval otázkou, kdo z účastníků je pro přikázání nemovitostí vhodnější, neboť oba o získání nemovitostí usilovali. Mezi účastníky bylo nesporné (viz protokol č.l. 134-135), že žalobce disponoval klíči od domu do [anonymizováno] [rok], následně jeho bývalá manželka [jméno] [příjmení] nechala vyměnit zámky (z důvodu bouracích prací tehdejších nájemníků), nové klíče od nemovitosti byly žalobci nabízeny, on si je však nevyzvedl s tím, nechť se teď pro změnu o nemovitosti stará [příjmení] [příjmení]. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] byla nemovitost neobývaná, od [anonymizováno] [rok] do současnosti zde bydlí žalovaný s [jméno] [příjmení] a jejími dvěma dětmi, možnost jiného bydlení žalovaný nemá. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že za dobu užívání nemovitostí do nich investoval společně s matkou částku cca [částka] a vyjmenoval práce, které zde byly provedeny. Žalobce realizaci prací přímo nezpochybnil, pouze poukazoval na to, že žádné práce zde neměly být prováděny bez jeho souhlasu a rovněž prezentoval ničím nepodložený názor, že žalovaný pouze napravoval škody, které zde způsobil. V tomto řízení bylo prokázáno (výpis z KN č.l. 208) a nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobce je společně se svou přítelkyní [jméno] [příjmení] podílovým spoluvlastníkem pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v k.ú. a obci [část obce], v této nemovitosti žalobce se svou přítelkyní bydlí.

7. Soud se jako základním kritériem zabýval solventností účastníků. Dle ustálené judikatury lze o solventnosti hovořit za situace, kdy účastník má objektivní schopnost poskytnout náhradu za podíl druhého účastníka, ať již z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním. Žalobce předložil soudu potvrzení svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o peněžité částce na účtu jeho advokátní úschovy ve výši [částka] s prohlášením svého advokáta, že je oprávněn a povinen tyto prostředky vyplatit v souladu s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, pakliže budou nemovitosti přikázány žalobci. Současně žalobce předložil potvrzení od [příjmení] [příjmení] o tom, že finance se nacházejí na účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že částku [částka] získal jako půjčku od celkem asi [anonymizováno] osob, z nichž jedna je jeho syn [jméno] [celé jméno žalobce], ostatní osoby odmítl identifikovat. Půjčky byly v rozmezí od [částka] do [částka], byly sjednány pouze ústně s návratností financí tehdy, až žalobce bude mít peníze (z prodeje svého spoluvlastnického podílu na domě v [část obce]). Žalobce dále uvedl, že na koupi domu v [část obce] a jeho rekonstrukci si rovněž finance půjčil, a to ve výši [částka] Částku [částka] si půjčil od dcery své přítelkyně a částku [částka] od svého známého. Splatnost těchto půjček rovněž byla sjednána na dobu neurčitou, až bude mít žalobce finance. Žalobce tedy připustil aktuální zadluženost v rozsahu částky [částka]. Žalobce byl vyzván soudem k doložení písemné smlouvy o úschově, uzavřené se svým advokátem, tuto smlouvu však žalobce odmítl předložit s odůvodněním, že tak nemůže učinit bez souhlasu svých věřitelů, které tím chce chránit před žalovaným.

8. Žalovaný předložil soudu Smlouvu o poskytnutí [anonymizováno] úvěru uzavřenou mezi ním a [právnická osoba], dne [datum]. Na podkladě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému [anonymizováno] úvěr ve výši [částka], který je v rozsahu částky [částka] účelově vázán na vypořádání podílu na nemovitostech, které jsou předmětem tohoto řízení, v rozsahu částky [částka] je pak volně disponibilní. Podmínkou pro čerpání úvěru je uzavření [anonymizováno] smlouvy na předmětné nemovitosti s bankou se současným pojištěním zástavy a vkladem práva do katastru nemovitostí. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka].

9. Pro zhodnocení kredibility obou účastníků se soud řídil následujícími úvahami a dospěl k těmto závěrům: Vycházeje ze žalobcovy účastnické výpovědi, žalobce je osobou zadluženou [anonymizováno] různým povětšinou neidentifikovaným fyzickým osobám částkou v celkovém rozsahu [částka] s tím, že se všemi má uzavřeny ústní smlouvy o zápůjčkách na dobu neurčitou. Za těchto okolností kdokoli ze žalobcových věřitelů může kdykoli žádat vrácení zapůjčených finančních prostředků zpět a žalobce bude povinen jejich nároky uspokojit v krátké lhůtě [anonymizováno] týdnů (viz § 2393 odst. 1 o.z. – výpověď smlouvy o zápůjčce uzavřené na dobu neurčitou). Z ustanovení § [číslo] odst. 2. a § 2404 o.z. o smlouvě o úschově se pak podává, že uschovatel může kdykoli žádat vrácení předmětu úschovy i před uplynutím sjednané doby úschovy a schovatel je povinen mu vyhovět. Odlišný režim by mohl být založen snad jedině smlouvou o úschově, kterou však žalobce soudu odmítl poskytnout. Za této situace soud nemá možnost ověřit, zda smlouva o úschově byla vůbec uzavřena a případně jak se její účastníci dohodli na době trvání úschovy a jejím případném předčasném vrácení, tj. jinými slovy zda smlouva vylučuje, aby žalobce mohl kdykoli peníze z úschovy před pravomocným skončením tohoto řízení vyzvednout. Obava z předčasného vyzvednutí předmětu úschovy je zde na místě, neboť žalobce má dle své výpovědi [anonymizováno] různých nezajištěných věřitelů, kteří s ohledem na neexistenci byť i jen písemného potvrzení o zapůjčení finančních prostředků značné výše a jejich nejisté a neurčité splatnosti mohou právem pociťovat nejistotu ohledně schopnosti žalobce svým závazkům dostát. Zbývá dodat, že žalobce je osobou odkázanou na příjem v podobě [anonymizována dvě slova] v částce [částka] (č.l. 209) a u domu v [část obce] vlastní pouze spoluvlastnický podíl [anonymizováno], je tedy nepravděpodobné, že by výtěžek jeho případného prodeje postačoval na uspokojení věřitelů v rozsahu částky [částka]. Žalobcovy výroky o odhodlání své přítelkyně prodat i svůj podíl na domě byly prezentovány rozpačitě, jsou spekulativní a nelze jim připisovat větší význam. Pokud žalobce argumentuje tím, že dům [adresa] v [obec] postavil a připravil si jej na stáří, pak o tomto sice nelze pochybovat, nicméně záměr v domě žít vzal u žalobce za své po rozvodu s bývalou manželkou, kdy žalobce o dům nadále nestál a chtěl jej prodat. Pokud by pro žalobce dům představoval s ohledem na jeho vybudování zvláštní citovou hodnotu, pak není zřejmé, proč si finanční prostředky na vyplacení manželky po rozvodu neobstaral (např. stejným způsobem jako nyní) a namísto toho si koupil jiný dům.

10. Pokud jde o solventnost žalovaného, tato je prokazována smlouvou o [anonymizováno] úvěru, který je banka žalovanému připravena poskytnout poté, co nemovitosti získá do svého vlastnictví a uzavře s bankou zástavní smlouvu. V tomto směru soud upozorňuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, dle které předschválený [anonymizováno] úvěr je dokladem prokazujícím schopnost podílového spoluvlastníka zaplatit přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi v případě přikázání věci do výlučného vlastnictví v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (viz. např. rozhodnutí [spisová značka]). Pokud žalobce vyjadřoval pochybnosti o tom, že banka úvěr žalovanému poskytne z důvodu, že jsou proti němu vedena [anonymizováno] soudní řízení, soud k tomu uvádí následující: Pokud jde o řízení o částku [částka] ([příjmení] [obec] sp. zn. [spisová značka]), kterou nárokuje bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] po žalovaném a své matce [příjmení] [jméno], pak toto řízení není pravomocně skončeno a jeho výsledek nelze předjímat. V druhém řízení se jedná o částku [částka] (sp. zn. [spisová značka]), tato je na žalovaném nárokována samotným žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, které jsou předmětem tohoto sporu, nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného. K tomu je předně nutno uvést, že § 1148 o.z. upravuje vzájemné vypořádání pohledávek podílových spoluvlastníků při zrušení spoluvlastnictví. Jedná se o preferovaný způsob vypořádání se zřejmým úmyslem zákonodárce nemnožit soudní spory, nýbrž vypořádat v jediném řízení veškeré vztahy, které s předmětem spoluvlastnictví souvisí (právě proto není ani nutné platit z uplatněných pohledávek soudní poplatek). Žalobce však svou pohledávku v tomto řízení neuplatnil a namísto toho zcela zbytečně zahájil jiné soudní řízení, v němž vzniknou další náklady, jimž se dalo předejít. Toto další řízení je tedy sporem vedeným žalobcem nadbytečně a pokud nyní dává jeho existenci do souvislosti s možným neposkytnutím úvěru bankou, pak z takového postoje žalobce je zřejmá účelovost jeho jednání. Nadto ani toto řízení není pravomocně skončeno, aby bylo zřejmé, zda a kolik bude žalovaný zavázán žalobci plnit. Pokud jde o [anonymizováno] stíhání žalovaného, bylo z [anonymizováno] spisu zdejšího soudu [spisová značka] zjištěno, že žalovaný je [anonymizováno] stíhán a obžalován pro [anonymizována čtyři slova] dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákona, jehož se měl dopustit dne [datum], řízení není dosud skončeno (viz obžaloba, trestní příkaz, odpor – č.l. 310-316).

11. Je pravdou, že smlouva o [anonymizováno] úvěru zakotvuje právo banky odmítnout čerpání úvěru za situace, kdy je vůči dlužníku vedeno soudní či trestní řízení, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jeho finanční situaci. Jak však plyne z e-mailové komunikace zástupce žalobce s bankou (č.l. 274 p.v., 276), banka je o [anonymizováno] stíhání žalovaného informována a není pro ni z hlediska poskytnutí úvěru na překážku. Navíc je nutno uvést, že případný finanční postih, který v souvislosti s trestním řízením žalovanému reálně hrozí (pakliže by byl pravomocně odsouzen), představuje pouze částky [částka] a [částka] uplatněné [anonymizována dvě slova] a částku [částka] (rozbitý mobilní telefon). Žádné další nároky nebyly v trestním řízení vzneseny, nárok poškozené [jméno] [příjmení] na náhradu [anonymizováno] újmy není v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, což se přímo konstatuje v obžalobě. Z uvedeného lze uzavřít, že ani v případě, že by byl žalovaný pravomocně odsouzen (což zatím nebyl), z předmětného trestního řízení mu neplynou finanční povinnosti, které by mohly zásadně ovlivnit jeho finanční situaci. Ohledně všech [anonymizováno] soudních řízení (jednoho zapříčiněného výhradně samoúčelným postupem žalobce) je pak nutno konstatovat, že soud je vázán stavem, který je zde v době vyhlášení rozsudku, kdy žádné ze soudních řízeních nebylo skončeno a žalovaný nebyl zavázán nikomu platit žádné částky, které by ohrozily čerpání úvěru. Pro úplnost se uvádí, že žalovaný je řádně zaměstnán (viz pracovní smlouvy, mzdové výměry, potvrzení o výdělcích a pracovní hodnocení čl. 334-335, [číslo], [číslo]), přičemž jeho příjmy z pracovní činnosti se pohybují od [číslo] – [částka] měsíčně (viz výpisy z účtu č.l. 339-350).

12. Pokud soud porovná solventnost obou účastníků z hlediska právní jistoty pro toho spoluvlastníka, který má být vyplacen, pak převažují pozitiva na straně žalovaného. Žalovaný obdrží finanční prostředky transparentního původu od banky, jejichž užití je striktně účelově vázáno a bude ze strany banky kontrolováno. Oproti tomu ač žalobce navozuje dojem silnějšího postavení z důvodu dispozice s aktuální hotovostí, okolnosti zisku této hotovosti, jejího původu, jakož i jejího dalšího budoucího užití jsou netransparentní, nedůvěryhodné a vzbuzují obavu o existenci a další osud těchto finančních prostředků (s ohledem na nedoložení smlouvy o úschově a finančního zadlužení žalobce [příjmení] odůvodnění výše). Za této situace, kdy pro osobu žalovaného dále svědčí jeho bytová potřeba a realizace udržovacích či zvelebovacích prací na nemovitostech, podporující závěr o jeho úmyslu v nemovitostech i nadále bydlet, soud rozhodl o tom, že nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného se současnou povinností žalovaného vyplatit žalobci vypořádací podíl v hodnotě [anonymizováno] tržní ceny nemovitostí, tj. v částce [částka] (vypořádání v širším smyslu nebylo navrhováno). Soud rozhodl o povinnosti vyplatit žalobce ve lhůtě [anonymizováno] měsíců od právní moci rozsudku, kdy tato lhůta se jeví soudu s ohledem na okolnosti případu jako adekvátní pro to, aby si žalovaný zajistil splnění všech podmínek pro čerpání úvěru, úvěr načerpal a žalobci vyplatil na jeho účet.

13. Výrokem III. soud zamítl návrh žalobce na vyklizení žalovaného s ohledem na skutečnost, že žalovanému byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví.

14. Pro úplnost soud uvádí, že se v tomto řízení nezabýval poměry matky žalovaného a bývalé manželky žalobce [jméno] [příjmení] (popř. jejích dětí), neboť ačkoli nemovitosti rovněž obývá, není účastnicí řízení a osobou s jakýmikoli majetkoprávními nároky na předmětné nemovitosti, soud proto nebude brát do úvahy a jakkoli hodnotit ani její finanční situaci, ani soudní či exekuční řízení, jejichž je či byla účastnicí a ani její bytovou potřebu (popř. jejích dětí). Je pouze na žalovaném, pakliže nemovitosti pravomocně získá do svého vlastnictví, komu a za jakých podmínek v nich umožní bydlet. Vzhledem k uvedenému tak soud žádné pro řízení podstatné závěry nevyvodil z listin na č.l. 336-338, [číslo], 387, vztahujících se k poměrům matky žalovaného a ani neprovedl k důkazu její výslech. Žádné podstatné závěry soud nevyvodil ani z fotografií na č.l. 130, které mají zachycovat stav nemovitostí v různých obdobích, jednak není známo datum jejich pořízení a jednak stav nemovitostí vizuálně zachycený (ať již jakýkoli) není žádným přínosem pro toto řízení, pakliže jejich cenu odborně určil znalec. Totéž lze říci o fotografiích na č.l. 386, které k důkazu nebyly provedeny. Žádné podstatné závěry nebyly vyvozeny ani z e-mailové korespondence účastníků (zástupců) při pokusech o mimosoudní dohodu, jakož i z návrhů textu dohody, zástavní smlouvy a souvisejících podkladů, z této mimosoudní dohody sešlo. Soud dále neprovedl k důkazu listiny na č.l. 72-83, neboť byly předloženy v německém jazyce a s předmětem sporu nesouvisí. Žádné závěry nebyly dále vyvozeny z předávacího protokolu (č.l. 86) a z listin na č.l. 98-103 (smlouvy [jméno] [příjmení] s [anonymizováno], revize plynu), jakož ani z notářského zápisu na č.l. 212-220 (týká se jiných nemovitostí), tyto listiny s vypořádáním podílového spoluvlastnictví rovněž nesouvisí. Soud nepovedl k důkazu dotaz na [anonymizováno] banku pro nadbytečnost, smlouva o úvěru byla řádně doložena, banka v rámci e-mailové komunikace deklarovala, že je o [anonymizováno] řízení žalovaného informována a soud nemá důvod o připravenosti banky úvěr poskytnout pochybovat.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebyly náklady řízení přiznány, neboť výsledek sporu představuje rovnocenný procesní úspěch obou účastníků, kdy každý obdržel polovinu hodnoty předmětu spoluvlastnictví. V tomto směru soud odkazuje na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález], podle něhož řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.. Soud v daném případě existenci žádných mimořádných okolností odůvodňujících užití § 142 odst. 3 o.s.ř. neshledal.