7 C 308/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o: ochranu rušené držby <b>I. Žaloba, jíž mělo být žalované uloženo, aby se od doručení tohoto usnesení zdržela rušení držby žalobce spočívající v zásahu do části místnosti [číslo] v držení žalobce, která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ je nedílnou součástí tohoto výroku, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo, aby se od doručení tohoto usnesení zdržela rušení držby žalobce spočívající v zásahu do části místnosti [číslo] v držení žalobce jako spoluvlastníka společné části budovy [adresa], [katastrální uzemí], která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ je nedílnou součástí tohoto výroku, se zamítá.</b> <b>III. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla v předešlý stav držbu žalobce, tj. aby odstranila neoprávněný zásah žalované vzniklý v podobě odstranění vstupních dveří do části místnosti [číslo] vybudování příčky v části místnosti [číslo] v držení žalobce, která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ je nedílnou součástí tohoto výroku, se zamítá.</b> <b>IV. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalované bylo uloženo, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla v předešlý stav držbu žalobce, tj. aby odstranila neoprávněný zásah žalované vzniklý v podobě vybudování dveří do části místnosti [číslo] v držení žalobce jako spoluvlastníka společné části budovy [adresa], [katastrální uzemí], která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – [anonymizována tři slova]“ je nedílnou součástí tohoto výroku, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> 1. Dne [datum] podal žalobce u Okresního soudu v Klatovech žalobu na ochranu rušené držby, jíž se domáhal vydání rozhodnutí, jímž mělo být žalované uloženo zdržet se rušení žalobcovy držby spočívajícím v zásahu do části místností [číslo] uvedení v předešlý stav, tj. aby žalovaný odstranil stavební úpravy v místnostech [číslo] jimiž žalovaná znemožnila žalobci průchod do jím držené místnosti resp. části místnosti [číslo]. Vše se týká budovy [adresa], jež je součástí stavebního pozemku parc.č. St. [číslo] v [katastrální uzemí]. V žalobě navrhovatel uvádí, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na [příjmení], která je způsobem využití ateliérem, přičemž žalobce spoluvlastní rovněž i příslušné části pozemku, na němž se budova nachází, dalších souvisejících pozemků a společných částí domu [adresa]. Ještě předtím, než žalobce nabyl bytovou jednotku, vydal předchozí vlastník budovy, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [číslo] [obec a číslo], prohlášení vlastníka budovy, jímž budovu, dříve pension, rozdělil na jednotlivé bytové jednotky, včetně bytové jednotky [číslo] kterou později nabyl žalobce. Ta byla specifikována podlahovou plochou o výměře [výměra] a má být ohraničena vstupními dveřmi do jednotky a do příslušenství umístěného mimo jednotky (např. sklep, komora) včetně zárubně a vnitřním lícem obvodových zdí bytové jednotky a jejího příslušenství. Dle tvrzení žalobce se má jednotka [číslo] skládat ze dvou oddělených místností, kdy každá má mít vlastní sociální zařízení a samostatný vchod. Tyto místnosti nejsou propojeny, jsou odděleny nosnou zdí a každá z místností je užívána samostatně. Od nabytí vlastnictví užíval žalobce bytovou jednotku v souladu s Prohlášením vlastníka a kupní smlouvou. Žalobce popisuje, jak je v Prohlášení vlastníka graficky vyznačeno rozdělení jednotlivých nově vzniklých bytových jednotek, přičemž toto znázornění má být nevhodné, vadné a v rozporu s textem Prohlášení. Žalobce dále uvádí, že sousední bytová jednotka [číslo] byla předchozím vlastníkem převedena smlouvou ze dne [datum] na žalovanou společnost. Dne [datum] bylo žalovanou žalobci oznámeno, že neoprávněně užívá vstup do místnosti [číslo] z chodby [číslo]. Zde je žalovanou rovněž poukazováno na grafické znázornění nově vymezených bytových jednotek z Prohlášení vlastníka a žalobce byl žalovanou společností vyzván, aby si do [anonymizováno] dnů vybudoval jiný přístup do místnosti [číslo] neboť žalovanou budou provedeny stavební práce, jimiž bude její jednotka [číslo] oddělena od dalších společných prostor a rovněž od žalobcovy jednotky [číslo]. Na to žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že vstup do místnosti [číslo] z chodby [číslo] realizuje jako oprávněný držitel a upozorňuje žalovanou, aby neprováděla jí naznačené stavební práce. Dopisem ze dne [datum] již žalovaná sděluje žalobci, že stavební práce byly provedeny a dne [datum] žalobce na místě zjistil, že vstup do jeho místnosti [číslo] byl zastavěn stěnou a část jeho místnosti, která byla graficky označena v Prohlášení vlastníka žlutou barvou, slouží žalované jako sklad. Žalobce tedy nemá přístup do jím vlastněných místností [číslo]. Pokud by např. došlo k havárii, tak žalobce nemá možnost zajistit opravu. Uvedené žalobce oznámil na místní složku PČR, jíž má být věc šetřena. Žalobce závěrem uvádí, že nejméně od [datum] jednal v dobré víře, že nabyl vlastnické právo k jednotce tak, jak měla být vymezena červeně v označeném plánu, což má být potvrzeno Prohlášením vlastníka, které má obsahovat vadnou grafickou přílohu. I pokud by žalobce vycházel z tohoto vadného znázornění, nemůže žalovaná svévolně zasáhnout do jeho oprávněné držby.

2. Žalovaná k žalobě uvedla v dopise ze dne [datum], že prohlášení vlastníka nepopisuje skutečný stav bytových jednotek, ale stav budoucí, s čímž byli žalobce i žalovaná při koupi nemovitostí srozuměni. Žalobce se má snažit nedostatky Prohlášení, o nichž věděl a byl s nimi rozuměn, účelově využít ve svůj prospěch na úkor žalované. Budova původně sloužila jako pension a [právnická osoba] [anonymizováno] prodávala jednotky vždy s upozorněním, že jsou nutné stavební úpravy tak, aby jednotky odpovídaly vydanému Prohlášení. Proto také byla stanovena nižší cena za každou jednotku. S tím byli kupující srozuměni a souhlasili s tím, včetně žalobce, který měl původním vlastníkem opakovaně upozorňován na nutnost stavebních úprav. Vymezení jednotky [číslo] ve vlastnictví žalobce v Prohlášení je takové, že se jedná o jednu místnost – atelier o velikosti [výměra] a koupelny s WC o velikosti [výměra]. Z popisu nevyplývá, že by jednotka měla dvě samostatné místnosti a rovněž ani to, že by jednotka [číslo] byla přístupná přes sousední bytovou jednotku [číslo] která je nyní ve vlastnictví žalované. Naopak má z Prohlášení vyplývat, že jednotka je přístupná z chodby [číslo] která je v grafickém znázornění vybarvena hnědou barvou. Žalobce má v současné době činit kroky k tomu, aby jeho bytová jednotka mohla být rozdělena na dvě samostatné jednotky, k čemuž si potřebuje zajistit přístup do místnosti [číslo]. Namísto toho, aby si tento přístup zajistil přes místnost [číslo] v jeho vlastnictví nebo, aby si vybudoval vchod z chodby [číslo] domáhá se zajištění přístupu přes jednotku [číslo] ve vlastnictví žalované. Žalovaná uvádí, že Prohlášení vlastníka ze dne [datum] vymezuje rozsah bytové jednotky [číslo] ve vlastnictví žalobce jednoznačně včetně grafického znázornění. Není pravda, že by jednotka [číslo] měla mít dvoje vstupní dveře a rovněž není pravdou, že by výměra jednotky byla menší, než je uvedeno v Prohlášení. Žalovaná uvádí, že část místnosti [číslo] která byla žalovanou ohraničena stěnou, žalobce nikdy v držbě neměl, naopak tato byla v držbě [právnická osoba] [anonymizováno] a nyní se nachází v držbě žalované. Tato část místnosti [číslo] je ve vlastnictví žalované, což je zřejmé ze schémat půdorysů vymezených jednotek a společných částí domu, které je přílohou Prohlášení vlastníka ze dne [datum] a tato část je znázorněna žlutou barvou. Z totožných důvodů nemohlo ze strany žalované dojít k svémocnému rušení držby, když žalovanou nebyl proveden svévolný zásah do držby žalobce, ale stavebními pracemi činila kroky na ochranu svého vlastnického práva. O budoucím budování příček byl žalobce informován [právnická osoba] [anonymizováno] již dne [datum] a následně o tom byl žalobce vyrozuměn i žalovanou. Co se týče části chodby [číslo] pak není, dle přesvědčení žalované, žalobce aktivně legitimován k podání žaloby na rušení držby, neboť se jedná o společné části budovy, o chodbu, kterou nemá žalobce v držbě. Žalobu by mohlo podat společenství vlastníků jednotek, nikoliv však žalobce jako držitel minoritního spoluvlastnického podílu. Obdobné pak žalovaná uvádí ohledně žalobcovy držby částí společné chody [číslo]. Žalovaná dále poukazuje na uplynutí lhůty k podání žaloby na ochranu držby, neboť o nutnosti stavebních úprav se žalobce dozvěděl již dne [datum], kdy mu bylo [právnická osoba] sděleno, že budou příčky vystavěny a tehdy již měl žalobce činit kroky dle § 1008 o.z. a neměl tedy čekat na dokončení stavby. Žalovaná je rovněž přesvědčena o tom, že žaloba je v rozporu s dobrými mravy. Její podání je účelovým krokem žalobce, který namísto toho, aby se snažil ve spolupráci s žalovanou o odstranění nedostatků Prohlášení vlastníka, podal na žalovanou trestní oznámení a žalobu na ochranu držby.

3. Podle ust. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

4. Podle ust. § 1004 odst. 1 o.z. platí, že je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] (imise) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

5. Lhůta k podání žaloby na ochranu držby je upravena v ust. § 1008 odst. 1 o.z., dle kterého platí, že soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

6. Podle ust. § 177 odst. 2 o. s. ř. platí, že domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.

7. V řízení se soud omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o. s. ř.). Platí tedy, že žalobce musí tvrdit a prokázat, že je držitelem práva, o jehož rušení jde a to, že jej žalovaný ruší. Držbu není nikdo oprávněn rušit, pokud k tomu žalovaný nemá právní důvod. Tvrdí-li, že jej má, pak tento právní důvod musí žalovaný prokázat, čímž popře svémocnost svého zásahu. Žalovaný může na svoji obranu uvádět jak důvody veřejnoprávního charakteru, tak i důvody soukromoprávní. Žalovaný může rovněž popírat žalobcovu držbu a toto své tvrzení musí opřít o rozhodné skutečnosti, jinak je právně nevýznamné.

8. Žaloba z rušení držby je s ohledem na výše uvedené žalobou směřující k ochraně faktického stavu držby tzv. posessorní ochrana. Věcně tento nárok vychází z § 1003 o.z. a z tohoto důvodu není v řízení o žalobě z rušené držby předmětem zkoumání, zda má žalobce k uplatňované držbě právní titul, tedy zda se jedná o držbu řádnou ve smyslu § 991 o. z., dle kterého platí, že držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. Zkoumání právního důvodu držby je v tomto řízení tedy vyloučeno, jak vyplývá z § 178 o. s. ř., neboť účelem ochrany držby není ochrana práva, ale ochrana pokojného stavu. Soud tedy v otázce posouzení držby nezkoumá předběžné hmotněprávní otázky, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, když toto může být předmětem až petitorního řízení. Hmotněprávní otázku případného vlastnictví je však nutno v minimální míře řešit v rámci obrany žalované, která může namítat toliko, že skutečnosti dokládající, že žaloba byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty, neexistenci žalobcovy držby a popření, že žalobcova držba je rušena svémocně.

9. Soudem bylo v tomto směru zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou existuje spor o výklad vůle vyjádřené předchozím vlastníkem jejich nemovitostí v Prohlášení vlastníka budovy [adresa] [příjmení] ze dne [datum]. Tímto Prohlášením tehdejší vlastník budovy, [právnická osoba] [anonymizováno], rozčlenila původní pension na jednotlivé bytové jednotky za účelem jejich rozprodeje. V Prohlášení bylo vymezeno [anonymizováno] samostatných jednotek (bytových i nebytových). Prohlášení vlastníka má náležitosti předpokládané ust. § 1166 odst. 1 o.z., tedy obsahuje základní údaje o jednotlivých jednotkách, jejich číselné označení a umístění, vybavení, členění na jednotlivé místnosti, vybavení a ohraničení. Prohlášení rovněž určuje společné části domu, úpravu práv k pozemkům, práva a závazky vztahující se k budově, hospodaření domu a pravidla pro správu společných částí domu s určením správce.

10. Prohlášení rovněž v souladu s ust. § 1166 odst. 2 o.z. obsahuje půdorysy podlaží a znázornění jednotlivých bytů. Soud připouští, že grafické vyhotovení není provedeno kvalitně a vlastník budovy s ním nedal velkou práci, když do původních půdorysů jednoduše vmaloval barevnými pastelkami pozice jednotlivých nově vymezených bytových jednotek a společných částí budovy, přičemž toto barevné vymezení ne zcela kopíruje původní stavební uspořádání budovy.

11. I přes grafickou nedokonalost a jednoduchost půdorysu [anonymizována dvě slova] budovy lze vyčíst vymezení jednotlivých nově vzniklých bytových jednotek. Žalobcova bytová jednotka [číslo] je v Prohlášení vymezena jako ateliér o jedné místnosti o výměře [výměra] s koupelnou + WC o výměře [výměra]. V půdorysu, který je nedílnou součástí Prohlášení, je bytová jednotka [číslo] znázorněna modrou barvou a má obsahovat dříve označené místnosti [anonymizováno], část místnosti [číslo] bez zádveří, sociální zařízení v místnosti [číslo] část místnosti [číslo] (bez sprchového koutu) a část místnosti [číslo] (sprchový kout). Vstup do bytové jednotky [číslo] je z chodby [číslo] označené v půdorysu hnědou barvou. Část chodby [číslo] je v půdorysu barevně označena žlutou barvou tak, že tato náleží k nově vzniknuvší jednotce [číslo] která je nyní ve vlastnictví žalované. Ta se má skládat z původních místností [číslo] zádveřní části místnosti [číslo]. [příjmení] to má k bytové jednotce dle půdorysu náležet i část chodby [číslo] před vstupy do místností [číslo] do zádveří místnosti [číslo].

12. Dle žalobcem předložených fotek žalovaná provedla stavební úpravy, které kopírují žlutě vymezené části [anonymizována dvě slova] budovy, které mají podle Prohlášení být součástí bytové jednotky [číslo]. Na fotografiích je zřetelně vidět, že v chodbě [číslo] byla na rozhraní hnědě a žlutě vybarvených částí chodby postavena zděná příčka se vstupními dveřmi. Dále je vidět, že v zádveřním prostoru místnosti [číslo] v půdorysu přesně na rozhraní žluté a modré části místnosti [číslo] byla vystavěna zděná příčka, jíž došlo k rozdělení místnosti [číslo]. Část místnosti [číslo] je tak nyní bez zajištění vstupu, bez dveří.

13. Popsaný stav nebyl ze strany účastníků rozporován.

14. Držbu místnosti [číslo] žalobce prokazoval kupní smlouvou ze dne [datum], kterou jako kupující uzavřel s předchozím vlastníkem, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Předmětem převodu je jednotka [číslo] – ateliér, která je podle Prohlášení vlastníka budovy specifikována jako ateliér situovaný v [anonymizováno] nadzemním podlaží budovy [adresa] o podlahové ploše [výměra], kdy ateliér má výměru [výměra] a koupelna + WC výměru [výměra]. Hovoří se zde tedy o jedné místnosti, ateliéru, nikoliv o dvou samostatných místnostech [číslo]. Součástí jednotky má být spoluvlastnický podíl na společných částech domu ve výši [číslo]. Ve smlouvě prodávající prohlásil a kupující stvrdil svým podpisem, že prodávající seznámil kupujícího (žalobce) s Prohlášením vlastníka budovy [adresa] [příjmení] (článek [anonymizováno] odst. [datum]). Žalobci tudíž byl znám rozsah vymezených bytových jednotek s jejich grafickým vyobrazením v půdorysu [anonymizována dvě slova], včetně jeho bytu [číslo] bylo mu rovněž známo vymezení sousední bytové jednotky [číslo] ačkoliv se nikde ve smlouvě nehovoří o tom, že některé bytové jednotky v Prohlášení vlastníka, budou vyžadovat stavební úpravy spočívající ve výstavbě příček, nebo naopak ve vybourání nových vstupních otvorů (dveří). To ostatně výslovně neobsahuje ani samotné Prohlášení vlastníka ze dne [datum].

15. Kupní smlouvu obdobného znění uzavřela s předchozím vlastníkem rovněž i žalovaná společnost. Ta smlouvou ze dne [datum] nabyla do svého vlastnictví mimo jiné jednotku [číslo] byt o velikosti [anonymizováno] o podlahové ploše [výměra]. Ačkoliv se tedy původně jednalo o [anonymizováno] samostatné obytné místnosti [číslo] smlouva již předpokládá, že tyto budou stavebně upraveny na dvě obytné místnosti s příslušenstvím.

16. Žalovaná soudu předložila písemné prohlášení [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], která jako předchozí vlastník obou sporných bytových jednotek uvádí, že bytová jednotka [číslo] která byla v Prohlášení vlastníka označena žlutou barvou, v sobě zahrnuje jak původní vchod do místnosti [číslo] včetně zádveří, tak i dříve užívanou chodbu před místnostmi [číslo]. [příjmení] jednotky [číslo] (žalobce) má mít vstup do bytu výhradně přes místnost [číslo] z níž si měl vybudovat přístup do zbývající části jednotky, tj. do místností [číslo].

17. Žalovaná rovněž předložila prohlášení Společenství vlastníků [adresa] ze dne [datum], kde se uvádí, že žalovaná má souhlas k rekonstrukci jednotky [číslo] včetně příčky oddělující společné prostory vymezené v Prohlášení ze dne [datum] hnědou barvou od své jednotky vymezené barvou žlutou. [příjmení] jednotky [číslo] má mít vstup do bytu výhradně přes místnost [číslo] nikoliv přes místnost [číslo]. K tomuto prohlášení nebyly předloženy žádné doklady, z nichž by vyplývalo, že se skutečně jedná o souhlas celého společenství a nikoliv pouze o souhlas jeho předsedy.

18. Obě prohlášení jsou podepsána toutéž osobou a to [jméno] [příjmení] jako jednatelem [právnická osoba] s.r.o. a předsedou Společenství vlastníků [adresa].

19. Jednatel [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení] rovněž v prohlášení ze dne [datum], předloženým žalovanou, uvedl, že dne [datum] sdělil žalobci, [právnická osoba] s.r.o. má v úmyslu vybudovat příčku k vymezení jednotky [číslo] tedy v zádveří místnosti [číslo] rovněž i příčku v chodbě [číslo] z toho důvodu, že si žalobce musí vybudovat průchod do místnosti [číslo]. Proti tomu neměl žalobce protestovat.

20. Z výše uvedeného tak má soud ve smyslu ust. § 178 o. s. ř. za zjištěné, že žalobce je držitelem bytové jednotky [číslo] ke vstupu do této jednotky má již od uzavření kupní smlouvy zajištěn vstup dveřmi ze společné chodby [číslo] do původní místnosti [číslo] ze společné chodby [číslo] do původní místnosti [číslo]. Žalobce smlouvou ze dne [datum] nabyl bytovou jednotku tak, jak je tato vymezena v Prohlášení vlastníka ze dne [datum] a to především v jeho příloze, s níž byl dle prohlášení prodávajícího v rámci převodu seznámen, nicméně smlouva ani v nejmenším neobsahuje omezení užívání vchodu do místnosti [číslo] přes chodbu [číslo]. Žalobce proto po celou dobu držby jednotky, která je rozdělena zdí, využíval k příchodu do části, jež byla dříve místností [číslo] vchod z části společné chodby [číslo] která je v Prohlášení vlastníka vymezena jako součást jednotky [číslo] když toto mu nebylo nikdy odepřeno ze strany předchozího vlastníka, z jehož strany byl pouze upozorněn na to, že si bude muset zajistit jiný přístup do místnosti [číslo]. Tento faktický stav tedy byl dosud ze strany předchozího vlastníka tolerován a lze jej mít pro dlouhodobé trvání mít za stav pokojný. Žalobce proto prokázal, že je držitelem práva přístupu do své místnosti přes prostory, které žalovaná stavebně oddělila od společných prostor.

21. Stavebními úpravami, které nově provedla žalovaná po nabytí vlastnického práva k jednotce, bylo žalobci znemožněno vstupovat do své místnosti ([číslo]), jež je součástí jeho bytové jednotky a došlo tak k zásahu do pokojného stavu, neboť tento přístup do své místnosti žalobce bez omezení používal od nabytí vlastnického práva tj. od [anonymizováno] [rok].

22. V rámci posouzení charakteru rušení držby pak soud dospěl k závěru, že ze strany žalované se nejedná o svémocné rušení držby. Rušením držby je omezení držitele ve výkonu drženého práva, přičemž svémocným je takové rušení, které je právem nedovolené.

23. V tomto směru soud s odkazem na výše uvedené zjistil, že žalovaná stavebními úpravami realizovala své vlastnické právo, kdy pouze v souladu s Prohlášením vlastníka ze dne [datum] provedla úpravy tak, aby ohraničila svoji bytovou jednotku. Současný stav proto odpovídá realitě, zcela odpovídá vůli předchozího vlastníka vtěleném do Prohlášení a bytová jednotka [číslo] je tak nyní stavebně-technicky uzpůsobena k samostatnému užívání a především bydlení tak, aby vlastníci nebo jiní uživatelé nebyli rušeni např. právě žalobcem, který by přes sousední jednotku přecházel do své místnosti, což je stav pochopitelně zcela nežádoucí. Pakliže tedy žalovaná realizovala své vlastnické právo, kdy provedla stavební úpravy, s nimiž byl předem srozuměn i žalobce, pak nelze na takový zásah nahlížet jako na svémocné a tedy nedovolené rušení žalobcovy držby.

24. Pakliže smyslem řízení o ochranu držby nemůže být ochrana zřejmého protiprávního stavu, pak se nelze prostřednictvím žaloby domáhat zajištění přístupu do své nemovitosti přes cizí bytovou jednotku tak, jak se domáhá žalobce, když z jeho postoje lze vyčíst, že přístup nepožaduje mít zajištěn pouze dočasně, ale naopak trvale, neboť je přesvědčen o tom, že je vlastníkem zádveří místnosti [číslo] má rovněž přístup k části chodby [číslo] která je nyní zádveřím sousední bytové jednotky [číslo]. Hmotněprávní posouzení vlastnických vztahů, tedy držba práva, však nebylo předmětem tohoto řízení a přesahuje pověření soudu, který je vázán toliko vymezením uvedeným v ust. § 178 o. s. ř., tedy zjištěním poslední držby a jejího svémocného rušení.

25. K včasnosti podání žaloby soud zjistil, že stavební práce byly žalovanou provedeny v rozmezí od [datum] do [datum], přičemž žaloba byla podána u soudu dne [datum]. Lze tedy dovodit, že lhůta 6 týdnů upravená ustanovením § 1008 odst. 1 o.z. byla minimálně zachována. Soud při určení lhůty vycházel z faktického zásahu, tedy samotných stavebních prací, které žalobce považoval za svémocné rušení. Soud nesdílí názor žalované, že by k rušení držby došlo již samotným oznámením předchozího vlastníka ze dne [datum], kdy bylo jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] žalobci sděleno, že si musí vybudovat průchod do místnosti [číslo] že tedy žaloba byla podána po uplynutí této prekluzivní lhůty.

26. Shrne-li soud výše uvedené, pak žalobce prokázal držbu části místnosti [číslo] (zádveří) a části chodby [číslo] přes níž vstupuje do své místnosti [číslo] přičemž soud zdůrazňuje, že držbu nelze zaměňovat za vlastnictví. Zároveň však žalovaná prokázala, že stavební práce, které provedla, nejsou svémocným rušením žalobcovy držby, neboť žalovaná jimi realizovala své vlastnické právo k bytové jednotce a uvedla ji do souladu s Prohlášením vlastníka a žalobce byl na tuto eventualitu opakovaně a dlouhodobě, avšak marně, upozorňován. Takovéto jednání žalované proto nelze shledat jako zákonu odporující, nedovolené a tedy svémocné.

27. Z důvodů výše uvedených tedy soud neshledal splnění podmínek pro rozhodnutí, jímž by žalobě vyhověl a uložil žalované zdržet se zásahů do držby žalobce a uložit žalované odstranění stavebních úprav a žalobu tímto usnesením zcela zamítl při dodržení lhůty k vydání rozhodnutí dle ust. § 177 odst. 2 o. s. ř..

28. Soud vycházel v tomto řízení pouze z důkazů, které byly právně významné pro zodpovězení otázek nastolených ustanovením § 178 o. s. ř., tedy těch, které byly relevantní pro posouzení držby žalobce, svémocnosti rušení a včasnosti podané žaloby. Ostatní navržené důkazy, výslechy svědků a soubor fotografií (které neměl žalovaný k dispozici) byly bez právního významu, tedy nadbytečné a soud je proto neprovedl.

29. Náklady řízení nebyly přiznány ani jedné z procesních stran a to s přihlédnutím k ust. § 150 o. s. ř., dle kterého platí, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Tyto důvody soud shledává v samotném charakteru řízení, kdy se nejedná o meritorní sporné řízení, ale má charakter řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí prozatímního charakteru. Současně soud zjistil, že skutečně došlo k zásahu do žalobcovy držby, žalobci bylo zamezeno vstupovat do jedné ze svých místností a podání návrhu tak lze mít za ospravedlnitelné. Současně však soud shledal, že tento zásah nebyl svémocným a žaloba tak nebyla shledána důvodnou. Proto je namístě, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého.

30. Soudem se závěrem zdůrazňuje, že výsledek tohoto řízení má provizorní podstatu a nemá žádný význam pro případný petitorní spor o určení vlastnického práva a neřeší rovněž ani předběžnou otázkou ve vztahu k rozsahu vlastnictví obou účastníků.