8 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa 2. Česká pošta, s.p., IČO sídlem adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [právnická osoba], [IČO], 1. žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo] a České republiky, s právem hospodařit s majetkem státu pro 2. žalovanou Českou poštu, s.p., [IČO], k pozemkové parcele [číslo] o výměře 78 m2 (ostatní plocha), zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec Železná Ruda, katastrální území Špičák, se zrušuje a tato nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci částku 11 003 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci částku 6 964 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno tak, že předmětná pozemková parcela bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to oproti uložení povinnosti žalobkyni zaplatit oběma žalovaným příslušné vypořádací podíly v částkách patrných z výroků II. a III. rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi tohoto pozemku, když velikost jejího ideálního spoluvlastnického podílu činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 77 %), zatímco velikost podílu 1. žalované činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 14 %) a velikost podílu 2. žalované činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 9 %), tzn. že žalobkyně je majoritním spoluvlastníkem uvedeného pozemku, který by nyní ráda nabyla do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu, a to především z důvodu ucelení svého vlastnického práva, neboť předmětný pozemek parc. [číslo] přímo sousedí pouze se dvěma pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to s pozemkem parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 2088 m2 a s pozemkem st. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 1643 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (stavba ubytovacího zařízení). Žalobkyně se pokusila mimosoudně jednat s minoritními spoluvlastnicemi o možné koupi jejich spoluvlastnických podílů a nabídla každé ze žalovaných částku ve výši 1 000 Kč/m2, která je v místě a čase cenou obvyklou. 1. žalovaná se k nabídce žalobkyně písemně vyjádřila takovým způsobem, že v podstatě nebylo patrné, jaké stanovisko k ní zaujímá. 2. žalovaná se pak k nabídce nevyjádřila nijak. Předmětný pozemek parc. [číslo] je veden způsobem využití jako silnice, proto jeho rozdělení není nejvhodnějším řešením, a to především s ohledem na činnosti, které souvisí se správou pozemku a rovněž z toho důvodu, že svou rozlohou 78 m2 je tento pozemek zanedbatelným, a proto by jeho rozdělení postrádalo jakýkoliv ekonomický smysl. Tuto situaci tak lze vyřešit toliko zrušením spoluvlastnictví a přikázáním pozemku žalobkyni za přiměřenou náhradu. Vzhledem k tomu, že není možná dohoda spoluvlastnic o zrušení spoluvlastnictví, nezbylo žalobkyni než se domáhat zrušení spoluvlastnictví cestou soudní, když žalobkyně vyjádřila svoji připravenost uhradit žalovaným částku ve výši 1 000 Kč/m2, tzn. s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů zaplatit 1. žalované částku 11 003 Kč a 2. žalované částku 6 964 Kč. 2. 1. žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedla, že s žalobním návrhem jako takovým nesouhlasí, jelikož dle jejího názoru ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic není žádného důvodu. Poukázala přitom na skutečnost, že ona sama fakticky žalobkyni v žádném užívání nebrání a naopak je to žalobkyně, která nebere ohled na ostatní spoluvlastnice a na průběhy vlastnických hranic a chová se, jako by jí v místě patřilo vše. 1. žalovaná v této souvislosti uvedla, že je schopna soudu doložit přehled pozemků jí vlastněných či spoluvlastněných, užívaných bez jejího souhlasu automobily firem najatých žalobkyní. 1. žalovaná dále ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu připustila možnost jednat o mimosoudním vyřízení věci, avšak pouze v případě, že se žalobkyně postaví k celému problému čelem a bude ochotna i odškodnit 1. žalovanou za protiprávní jednání, k nimž ze strany žalobkyně dochází. Pro případ, že by k tomu nedošlo, navrhla 1. žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. 2. žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí, když potvrdila, že obdržela od žalobkyně nabídku na odkoupení spoluvlastnického podílu, avšak nelze hovořit o tom, že by mezi ní a žalobkyní probíhala mimosoudní jednání, neboť žalobkyně zaslala nabídku s pevně stanovenou kupní cenou. Své stanovisko k nabídce žalobkyně jí 2. žalovaná písemně sdělila. 2. žalovaná jako státní podnik při prodeji majetku, a to i pokud jde o spoluvlastnický podíl, je povinna postupovat podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle interních postupů a předpisů. Zejména je povinna dodržet ustanovení o péči řádného hospodáře se svěřeným majetkem státu. Při převodu majetku na jinou osobu se tak musí jednat o úplatný převod za kupní cenu stanovenou dle znaleckého posudku. Proto není možné akceptovat částku 1 000 Kč/m2, neboť tato není cenou obvyklou v místě a čase. Skutečnost, že jiní spoluvlastníci své spoluvlastnické podíly převedli na žalobkyni za tuto cenu, není podstatnou. V případě převodu majetku je 2. žalovaná povinna převést majetek přednostně na některou z organizačních složek státu nebo jiných státních organizací. V této souvislosti 2. žalovaná poukázala na to, že se v případě předmětné pozemkové parcely jedná o ostatní plochu, silnici, přičemž s tímto pozemkem sousedí pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha, silnice) v katastrálním území Špičák, jenž je ve vlastnictví [příjmení] kraje, s právem hospodaření pro Správu a údržbu silnic [příjmení] kraje, příspěvkovou organizaci.

4. Podle [ustanovení pr. předpisu], účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

5. Podle [ustanovení pr. předpisu] není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

6. Předloženým výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec Železná Ruda, katastrální území Špičák, list vlastnictví [číslo] bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně, 1. žalovaná a Česká republika, s právem hospodařit s majetkem státu (a tudíž i s právem samostatně vystupovat v právních vztazích týkajících se příslušného majetku státu) pro 2. žalovanou, jsou evidovány jako stávající podílové spoluvlastnice pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 78 m2 (druh pozemku: ostatní plocha; způsob využití: silnice). Z předloženého prohlášení Správy a údržby silnic [příjmení] kraje, příspěvkové organizace, ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že na tomto pozemku se nachází silniční těleso II/190, konkrétně nezpevněná krajnice a silniční odvodňovací příkop. Z tohoto prohlášení přitom dále vyplývá, že vlastníkem silnic II. a III. třídy na území kraje je [příjmení] kraj, výkonem vlastnických práv (majetkovým správcem) k pozemkům a silničním tělesům včetně jejich součástí a příslušenství je pověřena na základě zřizovací listiny ze dne [datum] Správa a údržba silnic [příjmení] kraje, příspěvková organizace, zřízená [příjmení] krajem. Umístění předmětné nemovité věci v terénu je pak zachyceno na předložené kopii katastrální mapy, z níž je patrné, že pozemková parcela [číslo] z jedné strany v celé své délce přiléhá k pozemku (parc. [číslo]) sloužícímu jako pozemní komunikace (silnice) a z druhé strany pak bezprostředně sousedí pouze s pozemkovou parcelou [číslo] o celkové výměře 2088 m2 (ostatní plocha) a se stavební parcelou [číslo] o celkové výměře 1643 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba ubytovacího zařízení [adresa], jejichž výlučným vlastníkem je žalobkyně, jak bylo prokázáno předloženým výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo]. V řízení tedy byla prokázána jak pasivní legitimace obou žalovaných, tak i aktivní legitimace žalobkyně, která tak byla oprávněna činit dispoziční úkony ve vztahu k danému nemovitému majetku, tzn. kromě jiného i podat návrh na zrušení a vypořádání daného podílového spoluvlastnictví.

7. Pokud jde o samotnou otázku zrušení a případného vypořádání prokázaného podílového spoluvlastnictví, mezi účastnicemi nebylo před zahájením řízení u zdejšího soudu dosaženo dohody jakožto základního způsobu zrušení spoluvlastnictví k předmětné nemovité věci a vzájemného vypořádání. Při platnosti zásady, že nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve spoluvlastnictví ([ustanovení pr. předpisu], proto nezbylo než rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci na základě návrhu podaného u zdejšího soudu, v jehož obvodu se předmětná věc nachází. Výše citované ustanovení [ustanovení pr. předpisu] stanoví pořadí jednotlivých specifikovaných způsobů vypořádání, když prvním a přednostním způsobem je rozdělení věci. Takové reálné rozdělení lze však fakticky připustit jen tehdy, nebude-li mít za následek rozkouskování nemovité věci na tak malé části, že by je nebylo možné účelně či hospodářsky využít, v důsledku čehož by se takovým rozdělením mohla i podstatně snížit hodnota nemovité věci (viz. [ustanovení pr. předpisu].

8. Předmětnou pozemkovou parcelu [číslo] teoreticky reálně (technicky) rozdělit lze, avšak při striktním respektování velikostí jednotlivých spoluvlastnických podílů (zejména u obou žalovaných výrazně minoritních) a zcela nepatrné výměře pozemku (pouhých 78 m2) se taková varianta jeví jako naprosto nerealizovatelná a nesmyslná, jak zdůraznila při jednání ve věci samé znalkyně [celé jméno znalkyně]. Případné reálné rozdělení tohoto pozemku, který má specifické účelové určení, neboť se na něm nachází součást silničního tělesa, by zcela zjevně (i jen z laického pohledu) odporovalo zásadě účelnosti využití jednotlivých podílů. Dle názoru soudu je nepochybné, že do budoucna je nutné na předmětný pozemek ve spojení se sousedním přiléhajícím pozemkem parc. [číslo] pohlížet jako na komplex věcí, které mohou nejlépe jako celek sloužit určitému, jasně definovanému, účelu, tj. k chůzi a jízdě. Při pohledu na zobrazení pozemku parc. [číslo] na katastrální mapě přitom lze bez dalšího dovodit, že tento pozemek s ohledem na svůj tvar býval v minulosti nedílnou součástí místní komunikace a teprve v souvislosti s realizací obnovy katastrálního operátu prostřednictvím tzv. digitalizace došlo k jeho administrativnímu (a jinak zcela nelogickému) oddělení. Zjevně se tedy nejedná o žádný historický nemovitý majetek, k němuž by mohla mít kterákoliv z účastnic řízení vybudován nějaký dlouhodobý zásadnější vztah.

9. S ohledem na uvedený závěr proto bylo třeba zvážit další způsob vypořádání, kterým je přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Tento způsob vypořádání obecně předpokládá, že alespoň jeden ze spoluvlastníků přikázání věci do svého výlučného vlastnictví navrhuje a je současně schopen zaplatit za přikázání věci přiměřenou náhradu. Tyto předpoklady v projednávané věci již naplněny jsou. Zájem o nabytí předmětného pozemku do svého výlučného vlastnictví v řízení vážně prezentovala pouze žalobkyně, která je přitom významně majoritním podílovým spoluvlastníkem této nemovité věci. Na tomto místě je nutné připomenout, že stávající právní úprava zrušení spoluvlastnictví soudem sice již, narozdíl od úpravy předchozí, obsažené v ustanovení [ustanovení pr. předpisu], účinného do 31. 12. 2013, výslovně hledisko velikosti podílu jakožto faktor, k němuž by měl soud při vypořádání spoluvlastnictví zásadně vždy přihlížet, nezmiňuje, avšak v dané věci jej nelze při úvaze o tom, kterému ze spoluvlastníků nemovitou věc přikázat, ani zcela pominout, a to zejména při současném zohlednění velikosti spoluvlastnických podílů obou žalovaných a skutečnosti, že přes předmětný pozemek parc. [číslo] je bezprostředně zajištěn přístup a příjezd pouze k nemovitým věcem ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ani jedna ze žalovaných tento pozemek k zajištění nezbytného přístupu ke svým nemovitým věcem užívat nepotřebuje, resp. užívat jej dále může stejným způsobem jako v podstatě kdokoliv jiný, tj. jako součást silničního tělesa, jehož správu zajišťuje Správa a údržba silnic [příjmení] kraje, příspěvková organizace. Žádný relevantní právní důvod, který by mohl odůvodňovat případný závěr o přikázání předmětného pozemku do výlučného vlastnictví některé ze žalovaných, v řízení tvrzen nebyl, když 2. žalovaná nenavrhovala, aby byl pozemek přikázán do jejího výlučného vlastnictví a v konečném důsledku i akceptovala žalobkyní navrhovanou částku vypořádacího podílu a 1. žalovaná pak svoji aktivitu v řízení směrovala spíše k vylíčení a kvantifikaci údajných příkoří a škod způsobených jí na spoluvlastněném pozemku činností žalobkyně a k polemice o výši obvyklé ceny této pozemkové parcely.

10. Z výše uvedených důvodů proto bylo podanému návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno a rozhodnuto tak, že se podílové spoluvlastnictví účastnic k předmětnému pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Špičák zrušuje a že se tato nemovitá věc přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně, když v řízení nebyly zjištěny žádné důvody pro případné zamítnutí žaloby. V souladu s ustanovením [ustanovení pr. předpisu] by mohla být důvodem pro případné zamítnutí žaloby skutečnost, že je zrušení spoluvlastnictví navrhováno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Výše zmíněné skutečnosti uváděné 1. žalovanou dle přesvědčení soudu nepředstavují takové zákonem předpokládané závažné okolnosti, pro jejichž existenci by bylo možné event. důvodně usuzovat na to, že by výlučně jí mohla být rozhodnutím o zrušení spoluvlastnictví způsobena neadekvátní újma, případně že by se ve vztahu k ní jednalo o uplatnění nároku v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni tedy byla současně s vyhověním návrhu na zrušení spoluvlastnictví uložena povinnost zaplatit oběma žalovaným z titulu vypořádání zaniklého spoluvlastnictví finanční částky v jí navrhovaných celkových výších, vycházejících při zohlednění velikosti jednotlivých spoluvlastnických podílů z částky 1 000 Kč/m2. Obvyklá (tržní) cena tohoto pozemku přitom byla v řízení stanovena znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] celkovou částkou 37 430 Kč, když znalkyně způsobem v posudku specifikovaným (porovnávacím způsobem) stanovila obvyklou cenu za 1 m2 předmětného pozemku částkou ve výši cca 480 Kč, tzn. částkou výrazně nižší, než jakou nabídla žalovaným již před podáním žaloby žalobkyně, jež za částku 1 000 Kč/m2 odkoupila ještě před zahájením řízení u zdejšího soudu podíly všech zbývajících původních podílových spoluvlastníků, a zároveň částkou, jejíž výše bezmála odpovídá částce 500 Kč/m2, za niž dle tvrzení žalobkyně měla sama 1. žalovaná v minulosti nabízet ostatním spoluvlastníkům odkoupení jejich podílů. Znalkyně přitom při jednání ve věci samé spolehlivě obhájila závěry prezentované v jejím znaleckém posudku, jejichž správnost sice napadla 1. žalovaná, avšak bez toho, že by své námitky relevantním způsobem (např. předložením jiného znaleckého posudku) podložila, když v konečném důsledku po provedení výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] soudem 1. žalovaná ani nenavrhovala přezkoumání jejího znaleckého posudku jiným znalcem. Znalkyně tak ve své výpovědi především jednoznačně odmítla úvahu 1. žalované o tom, že by cena 1 m2 předmětného pozemku měla činit s ohledem na to, že se má jednat o strategicky velmi významný přístupový pozemek, minimálně 5 000 Kč. K tomuto znalkyně podotkla, že strategické využitelnosti tohoto pozemku brání jeho úzký podlouhlý tvar, jelikož při délce cca 70 m má pozemek šířku pouze od 0 m do maximálně 1,9 m, což jej samo o sobě činí naopak strategicky naprosto nevýznamným. Z posudku samotného pak vyplývá, že pozemek tvoří příslušenství zpevněné silnice a není možné ho samostatně využívat s tím, že z pohledu obchodního je pozemek neprodejným. Znalkyně se pak rovněž neztotožnila ani s dalším názorem 1. žalované, prezentovaným při jednání ve věci samé dne [datum], že při oceňování předmětného pozemku mělo být přihlédnuto i k výši jí uváděných náhrad za výlučné užívání tohoto pozemku ze strany žalobkyně, které by měly 1. žalované dle jejího přesvědčení náležet (konkrétně za parkování vozidel a stavebních strojů, za umístění mobilního WC, za umístění billboardu a za skladování zeminy).

11. Poukázala-li pak 1. žalovaná v této souvislosti na možnou aplikaci ustanovení [ustanovení pr. předpisu], podle jehož prvního odstavce při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, je nutné zdůraznit, že k tzv. vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, které toto ustanovení umožňuje, je nezbytné řádné uplatnění nároku na takové širší vypořádání formou návrhu účastníka ([ustanovení pr. předpisu] nebo jeho vzájemného návrhu ([ustanovení pr. předpisu], o němž je pak soudem rozhodováno samostatným výrokem rozsudku, nikoliv jen v rámci náhrady za spoluvlastnický podíl, tzn. že soud přikáže společnou věc některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, stanovenou z obvyklé ceny celé věci a s přihlédnutím k velikosti podílů spoluvlastníků, s tím, že výše náhrady není modifikována vzájemnými pohledávkami či kompenzačními námitkami účastníků. Pokud by tedy i, čistě hypoteticky (soudu však není zřejmé, jaké škodní či jiné relevantní nároky by v tomto případě vůči žalobkyni mohly vzniknout 1. žalované jakožto výrazně minoritní spoluvlastnici úzce účelově určeného pozemku, který jinak slouží v podstatě komukoliv pro účely chůze a jízdy jako součást silničního tělesa), existovaly nějaké pohledávky 1. žalované za žalobkyní související se spoluvlastnictvím uvedeného pozemku, nebylo možné se jimi v daném řízení z důvodu absence řádného návrhu na tzv. širší vypořádání zabývat. 1. žalované však nic nebrání v tom, aby jakékoliv své domnělé nároky vůči žalobkyni uplatnila v samostatném řízení.

12. Přestože tedy žalobkyně mohla s ohledem na zjištěnou výši obvyklé ceny dané nemovité věci důvodně očekávat, že jí bude uložena povinnost k úhradě příslušných vypořádacích podílů v nižších než v jí navrhovaných částkách, setrvala po celou dobu řízení na svém původním stanovisku a sama soudu navrhla, aby výše těchto vypořádacích podílů odpovídala nikoliv posudkem zjištěné částce ve výši cca 480 Kč/m2, nýbrž částce ve výši 1 000 Kč/m2. Soud tento vstřícný návrh žalobkyně respektoval, byť jím nebyl v tomto typu řízení vázán, jelikož byl učiněn ve prospěch obou zbývajících účastnic. Pro zaplacení konkrétních částek žalovaným, jejichž výše vyplývá z výroků II. a III. tohoto rozsudku, byla dle [ustanovení pr. předpisu] stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn odkazem na aktuální judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne [datum]), která již překonala dosavadní rozhodovací praxi, jež vycházela zejména z judikatury Nejvyššího soudu, dle níž by soud měl při rozhodování o přiznání náhrady nákladů řízení podle procesního úspěchu vycházet z toho, zda bylo o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnuto tak, jak požadoval účastník řízení. V rozhodované věci bylo v plném rozsahu vyhověno žalobou uplatněnému návrhu žalobkyně, která ale přiznání náhrady nákladů řízení nepožadovala, tzn. že i jinak by bylo namístě žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení nepřiznat.