9 C 108/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti tohoto znění: Jméno žalované. (1/1) IČO:IČO, DIČ:DIČ zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Anonymizováno, pod sp. zn. Anonymizováno se sídlem adresa tel. č.: tel. číslo e-mail: e-mail ID datové schránky: Anonymizováno zastoupena: tituly před jménem jméno FO, jednatelka (dále jen „Povinná“) a právnická osoba. IČO IČO žalobkyně, DIČ DIČ se sídlem adresa zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v adresa, pod sp. zn. Anonymizováno (dále jen „Oprávněná“) (společně dále též „Smluvní strany“), uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: SMLOUVU O ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE – SLUŽEBNOSTI č. Anonymizováno podle ustanovení § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“). Článek

I. Úvodní ustanovení Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále také „PDS“) na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny udělenou Anonymizováno. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. Anonymizováno má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy, přičemž pokud dochází k umístění zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitost, je Anonymizováno povinen podle § 25 odst. 4 energetického zákona k této nemovitosti zřídit věcné břemeno (služebnost). Článek

II. Prohlášení o právním a faktickém stavu 1. Povinná prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemků vedených na LV č. hodnota parc. č. Anonymizováno a st. Anonymizováno, v k. ú. adresa, obec adresa, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „Dotčené nemovitosti“).

2. Oprávněná je vlastníkem stavby zařízení distribuční soustavy – zemní kabelové vedení Anonymizováno a přípojková skříň v pilíři, (dále jen „Zařízení distribuční soustavy“), která se nachází mj. na Dotčených nemovitostech. Zařízení distribuční soustavy je liniovou stavbou ve smyslu § 509 občanského zákoníku.

3. Povinná prohlašuje, že není žádným způsobem omezena v právu zřídit k Dotčeným nemovitostem věcné břemeno podle této smlouvy, a že jí nejsou známy žádné faktické nebo právní vady Dotčených nemovitostí, kterými by byl znemožněn účel této smlouvy.

4. Obě Smluvní strany shodně prohlašují, že jejich smluvní volnost není nijak omezena a že nebylo zahájeno ani nehrozí žádné soudní (ani insolvenční), rozhodčí ani správní řízení, které by bránilo platnému uzavření této smlouvy nebo splnění závazků, k nimž se Smluvní strany touto smlouvou zavazují. Článek III. Předmět Smlouvy 1. Povinná, jako vlastník Dotčených nemovitostí, zřizuje k Dotčeným nemovitostem ve prospěch Oprávněné věcné břemeno podle § 25 odst. 4 energetického zákona.

2. Obsahem věcného břemene je právo Oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat Zařízení distribuční soustavy na Dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost Povinné výkon těchto práv strpět (dále jen „věcné břemeno“).

3. Rozsah věcného břemene na Dotčených nemovitostech podle této smlouvy je vymezen v geometrickém plánu č. hodnota, potvrzeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrálním pracovištěm adresa dne datum pod č. Anonymizováno. Geometrický plán je přílohou č. hodnota této smlouvy.

4. Věcné břemeno zřízené touto smlouvou se sjednává na dobu neurčitou. Článek IV. Cena a platební podmínky 1. Věcné břemeno podle této smlouvy se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 2000, - Kč, k této částce bude připočítána daň z přidané hodnoty.

2. Oprávněná se zavazuje uhradit Povinné výše uvedenou náhradu způsobem určeným Povinnou, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Článek V. Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí 1. Věcné břemeno podle této smlouvy vzniká jeho vkladem do katastru nemovitostí.

2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad věcného břemene dle této smlouvy do katastru nemovitostí (dále jen „návrh na vklad“) bude podán Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na vklad uhradí Oprávněná.

3. Povinná tímto zmocňuje Oprávněnou, aby za ní podepsala a podala návrh na vklad a aby ji zastupovala ve vkladovém řízení. Udělení zmocnění a jeho přijetí Smluvní strany potvrzují svými podpisy této smlouvy. Článek VI. Závěrečná ujednání 1. Jakékoli změny či doplnění textu tohoto návrhu smlouvy ze strany Povinné budou považovány za nový návrh smlouvy a k uzavření smlouvy dojde teprve akceptací takto upraveného návrhu Oprávněnou.

2. Tato smlouva je vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis obdrží Povinná a 1 stejnopis obdrží místně příslušný katastrální úřad.

3. Smluvní strany berou na vědomí, že na tuto smlouvu nedopadá povinnost uveřejnění v registru smluv ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem připojení podpisu poslední smluvní stranou.

4. Součástí této smlouvy je následující příloha: Příloha č. hodnota – Geometrický plán pro vyznačení věcného břemene Dne _________________ ______________________________ za Jméno žalované. tituly před jménem jméno FO, jednatelka Povinná Dne __________________ právnická osoba. Oprávněná II. Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, číslo plánu Anonymizováno, vyhotovený jméno FO a potvrzený Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa dne datum pod č. Anonymizováno, je nedílnou součástí tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 209,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta A 1. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti č. Anonymizováno k čemuž uvedla, že účastnice uzavřely dne datum smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. Anonymizováno (dále též „SOBS“), jejímž předmětem byl mj. závazek žalované uzavřít na výzvu žalobkyně smlouvu o zřízení věcného břemene (dále též „vlastní smlouva“), k pozemkům, jejichž výlučnou vlastnicí je žalovaná. Žalobkyně vyzvala dne 20. 2. 2024 v souladu se SOBS žalovanou k uzavření vlastní smlouvy, nicméně žalovaná na urgence žalobkyně nereagovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná k oprávněné výzvě žalobkyně vlastní smlouvu neuzavřela, dostala se žalovaná do prodlení, pročež žalobkyni vzniklo právo domáhat se nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene u soudu.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když uvedla, že uzavření SOBS bylo ze strany žalobkyně vynucené, neboť bylo nutnou podmínkou pro provedené žalovanou požadované obnovy dodávky elektrického proudu. Žalovaná by zejména za extrémně nízkou náhradu za zřízení věcného břemene nikdy nepřistoupila, pokud by pro ni realizace požadované obnovy dodávky elektrického proudu neměla větší prioritu. Na pozemcích žalované je umístěn nejen elektrický slupek a trafostanice, ale také další elektrické vedení a žalovaná není ochotna uzavřít smlouvu do okamžiku, dokud nebude ze strany žalobkyně prokázán právní důvod užívání pozemků žalované. Předmětné elektrické vedení a jeho prvky byly vybudovány v 60. letech minulého století, a proto se na něj vztahuje tzv. zákonné věcné břemeno, které však vzniká pouze ke stavbám řádně povoleným, zkolaudovaným, nikoliv k černým stavbám, k nimž se tehdejší energetické závody neobtěžovaly získávat souhlasy vlastníků nemovitostí. Žalovaná tak odmítá oprávněně uzavřít vlastní smlouvu za situace, kdy není jednoznačně prokázáno, zda je žalobkyně oprávněna legálně užívat jiné části elektrického vedení, umístěné na pozemcích žalované, se kterými uzavření smlouvy funkčně souvisí.

3. V replice k vyjádření žalované žalobkyně odmítla, že by uzavření SOBS vynucovala. Podnět žalobkyně žalované k uzavření SOBS nepředstavoval nic jiného než plnění zákonných povinností žalobkyně. Náhrada za zřízení věcného břemene byla určena v souladu s oceňovací vyhláškou a není tedy projevem svévole žalobkyně.

4. Ve věci bylo na den datum nařízeno ústní jednání.

5. Mezi stranami byla nespornou toliko skutečnost, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum SOBS, ve zbytku zůstaly jednotlivé skutečnosti mezi účastníky spornými.

6. Z náhledu z katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. Anonymizováno a parc. č. st. Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa (dále též „dotčené nemovitosti“) bylo zjištěno, že tyto pozemky jsou zapsány na LV č. hodnota, přičemž vlastnické právo k nim svědčí osobě žalované, a k těmto pozemkům nejsou vedena žádná omezení vlastnického práva.

7. Z plné moci ze dne 3. 3. 2023 se podává, že žalobkyně zmocnila společnost právnická osoba, aby mj. v procesu výstavby zařízení distribuční soustavy elektrické energie činila za zmocnitele právní jednání a jiné úkony, a to mj. uzavírala smlouvy o uzavření budoucí smlouvy a vlastní smlouvy ke zřízení věcných břemen (služebností) ve smyslu a k účelu danému zákonem č. 458/2000 Sb., na dotčených nemovitých věcech, zajišťovala a podepisovala návrhy na vklad těchto právo do katastru nemovitostí.

8. Ze Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody a umístění stavby č. Anonymizováno (SOBS) včetně přílohy č. hodnota (situační snímek se zákresem předpokládaného rozsahu věcného břemene s podpisy vlastníků/spoluvlastníků) bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi žalovanou jakožto budoucí povinnou a žalobkyní jakožto budoucí oprávněnou (zastoupenou společností právnická osoba), když žalovaná prohlásila, že je výlučnou vlastnicí dotčených nemovitostí. Žalobkyně v článku III odst. 2 prohlásila, že je investorem stavby zařízení distribuční soustavy – Kabelové vedení nn, Kabelové vedení nn a Pilíř Anonymizováno (dále též „zařízení distribuční soustavy“), která se bude nacházet mj. na dotčených nemovitostech. Dle čl. III odst. 1 se strany zavázaly, že spolu za uvedených podmínek uzavřou vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bude zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona na dobu neurčitou. Obsahem věcného břemene bude právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizace, a povinnost žalované výkon těchto práv strpět. Předpokládaný rozsah omezení dotčených nemovitostí věcným břemenem činil 14,92 m2 a byl vyznačen v situačním snímku. V čl. III odst. 3 se žalobkyně zavázala po dokončení stavby zařízení distribuční soustavy vyhotovit geometrický plán pro vyznačení rozsahu věcného břemene, vyhotovit vlastní smlouvu a zaslat žalované písemnou výzvu k uzavření vlastní smlouvy, jejíž přílohou bude vlastní smlouva a geometrický plán. V čl. III odst. 4 se žalobkyně zavázala zaslat výzvu dle odst. 3 SOBS žalované ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců od kolaudace zařízení distribuční soustavy (popř. od jeho uvedení do provozu), nejpozději však do 5 let od uzavření SOBS. Žalovaná se zavázala vlastní smlouvu uzavřít a opatřit ověřeným podpisem nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Strany se dále v čl. III odst. 5 dohodly, že do doby uzavření vlastní smlouvy jsou vázány obsahem SOBS a zavázaly se, že neučiní žádné právní ani jiné kroky, které by vedly ke zmaření jejího účelu. V čl. III odst. 6 se strany dohodly, že za omezení vlastnického práva žalované v důsledku výstavby zařízení distribuční soustavy a zřízení věcného břemene bude žalované na základě vlastní smlouvy vyplacena jednorázová náhrada ve výši 2 000 Kč, ke které bude připočtena daň z přidané hodnoty. Dle čl. IV odst. 1 žalovaná udělila žalobkyni souhlas s provedením stavby zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, žalovaná se zavázala umožnit v nezbytném rozsahu žalobkyni a jí pověřeným třetím osobám přístup a příjezd na dotčené nemovitosti a realizaci stavby, když práce měla spočívat zejména v uložení kabelu NN a výstavbě pilíře.

9. Z přílohy č. 1 k SOBS byl soudem zjištěn rozsah věcného břemene na dotčených nemovitostech.

10. Z protokolu o předání dokumentace stavby se podává, že dne datum byla přebírajícímu technikovi ke stavbě adresa, p.č.st. Anonymizováno – NN (ke smlouvě č. Anonymizováno) předána mj. dokumentace skutečného provedení, koncept geometrického plánu a zápis o předání stavby.

11. Ze zápisu o předání stavby/dokončení díla se podává, že byl sepsán dne 15. 1. 2024 k projektu (číslu stavby) č. Anonymizováno, názvu stavby adresa, pč.st. Anonymizováno – NN s popisem „připojení nového odběrného místa“, kdy jako objednatel je uvedena žalobkyně, jako zhotovitel společnost právnická osoba Z dokumentu bylo zjištěno, že stavba byla bez stavebního povolení. Jako datum předání stavby pro účely legislativního ukončení stavby (fyzické převzetí stavby) bylo uvedeno datum datum, když zhotovitel k uvedenému datu předal fyzicky a legislativně ukončené dílo žalobkyni a ta ho ke stejnému datu přebrala do svého vlastnictví.

12. Z plné moci ze dne 3. 3. 2023 se podává, že žalobkyně zmocnila společnost právnická osoba, aby mj. v procesu výstavby zařízení distribuční soustavy elektrické energie činila za zmocnitele právní jednání a jiné úkony, a to mj. uzavírala smlouvy o uzavření budoucí smlouvy a vlastní smlouvy ke zřízení věcných břemen (služebností) ve smyslu a k účelu danému zákonem č. 458/2000 Sb., na dotčených nemovitých věcech, zajišťovala a podepisovala návrhy na vklad těchto právo do katastru nemovitostí.

13. Z konceptu smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. Anonymizováno včetně přílohy č. hodnota – geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene vyplynulo, že je v něm jako povinná označena žalovaná, jako oprávněná poté žalobkyně (zastoupená na základě plné moci společností právnická osoba), když žalovaná prohlásila, že je výlučnou vlastnicí dotčených nemovitostí. Koncept smlouvy není signován žádnou z jejích stran. Žalobkyně v článku II odst. 2 prohlásila, že je vlastníkem stavby zařízení distribuční soustavy – zemní kabelové vedení NN a přípojkové skříně v pilíři, která se nachází mj. na dotčených nemovitostech. Dle čl. III odst. 1, 2 žalovaná zřídila k dotčeným nemovitostem ve prospěch žalobkyně věcného břemeno podle § 25 odst. 4 energetického zákona, jeho ž obsahem je právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu, modernizaci, a povinnost žalované výkon těchto práv strpět. Dle čl. III odst. 3, 4 byl rozsah věcného břemene na dotčených nemovitostech vymezen v geometrickém plánu č. hodnota a byl sjednán na dobu neurčitou. Dle čl. IV odst. 1 se věcné břemeno dle této smlouvy zřídilo za jednorázovou náhradu ve výši 2 000 Kč, ke které mělo být připočítáno DPH.

14. Z geometrického plánu (jež byl přílohou konceptu smlouvy o zřízení věcného břemene) pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. hodnota, se podává, že byl vyhotovený jméno FO a potvrzený Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa dne datum pod č. Anonymizováno, když z něj byl zjištěn rozsah věcného břemene na dotčených nemovitostech.

15. Z čestného prohlášení – protokolu o neúspěšném projednání věcného břemene – služebnosti ze dne datum se podává, že toto bylo podáno jméno FO za společnost právnická osoba, když tato uvedla, že u stavby Anonymizováno, adresa, p. č. st. Anonymizováno – NN (SOBS uzavřena dne datum) nedošlo k uzavření věcného břemene, když jako nemožnost bylo uvedeno omezení vlastnického práva/zatěžování nemovité věci. Bylo uvedeno, že smlouva o zřízení věcného břemene byla zaslána doporučeně žalované dne 19. 2. 2024, v březnu 2024 telefonicky urgováno s tím, že žalovaná odkazuje na znalecký posudek č. hodnota 16. Z listiny Ocenění práv odpovídajících zřízení věcného břemene na cizích nemovitostech pro stavbu distribuční soustavy elektrické energie, její zřízení a provozování v souladu s ustanovením § 25 energetického zákona bylo zjištěno, že metodou výnosovou bylo ke dni 29. 5. 2023 standardním oceněním věcného břemene u pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa (číslo projektu Anonymizováno) dospěno k výpočtu jednorázové náhrady za věcné břemeno ve výši 108 Kč, u pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa (číslo projektu Anonymizováno bylo dospěno k výpočtu jednorázové náhrady za věcné břemeno ve výši 7 Kč 17. Z podacího archu bylo zjištěno, že společností právnická osoba byla dne 20. 2. 2024 zaslána žalované zásilka.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2025 včetně interního dokladu o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k uzavření vlastní smlouvy, a to nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání výzvy.

19. Z vyjádření k předžalobní výzvě, datové 14. 4. 2025, se podává, že žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně, když konstatovala, že k uzavření SOBS došlo vynuceně, neboť její uzavření bylo nutnou podmínkou pro provedení požadované přeložky.

20. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby na základě které se žalovaná zavázala uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bylo zřízení věcného břemene. Obsahem věcného břemene bylo právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a povinnost žalované výkon těchto práv strpět. Žalobkyně provedla stavbu připojení nového odběrného místa (stavba zařízení distribuční soustavy – zemní kabelové vedení NN a přípojková skříň v pilíři) a zhotovila geometrický plán, kterým byl zachycen její rozsah a vedení. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřela. Rozsah věcného břemene byl stanoven geometrickým plánem.

21. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

22. Dle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

23. Dle ustanovení § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

24. Dle ustanovení § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

25. Dle ustanovení § 1257 odst. 1 o. z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet.

26. Dle ustanovení § 1267 odst. 1, 2, 3 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

27. Dle ustanovení § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

28. Dle ustanovení § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

29. Dle ustanovení § 1787 odst. 1 věty první o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle odst. 2 se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

30. Dle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

31. Dle ustanovení § 441 odst. 2 věty první o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci.

32. Dle ustanovení § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

33. Dle ustanovení § 25 odst. 4 věty první energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak.

34. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl.

35. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřely platně a účinně smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby, v níž byl dostatečně určitě vymezen obsah budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene a sjednána lhůta k uzavření této smlouvy nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně jakožto budoucí oprávněné, kterou se žalobkyně zavázala žalované zaslat ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců od uvedení zařízení distribuční soustavy do provozu, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě. Smluvní strany se tedy ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázaly, že za podmínek stanovených v předmětné smlouvě uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, které bude služebností zařízení distribuční soustavy zřízeno ve prospěch žalobkyně na předmětných nemovitostech za účelem umístění a následného provozování, opravování a udržování zařízení distribuční soustavy – kabelového vedení NN, kabelového vedení NN a Pilíře Anonymizováno, včetně jeho obnovy, výměny a modernizace, přičemž rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu. Žalobkyně po provedení díla zaslala žalované návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, který však nebyl žalovanou signován, k uzavření smlouvy tudíž nedošlo. Žalobkyně se tak domáhá nahrazení projevu vůle žalované dle uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí v souladu s ustanovením § 1787 o. z.

36. K tomu soud uvádí, že uplatnění práva dle uvedeného zákonného ustanovení je žalobou na nahrazení projevu vůle. Obsah budoucí smlouvy je určen a smlouva uzavřena právní mocí rozsudku, jímž je žalobě vyhověno. Rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena. Dále soud podotýká, že je nevýznamné, zdali je výrok formulován výslovně tak, že se nahrazuje projev vůle či jiným způsobem, kdy obsah je totožný, např. určuje se obsah smlouvy. Prvý z výroků bude uveden např. v případech, kdy znění smlouvy je známo, druhý z výroků spíše v případech, kdy obsah smlouvy je nutno naformulovat. Vždy se jedná o rozhodnutí nahrazující projev vůle dle ustanovení § 161 odst. 3 o. s. ř.

37. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že se její subjekty písemně zavazují, že do stanovené doby uzavřou určitou smlouvu. Smlouva o budoucí smlouvě musí obsahovat všechny nezbytné obsahové i formální náležitosti budoucí smlouvy odpovídající smluvnímu typu, ke kterému se vztahuje.

38. Pro zřízení věcného břemene obecně platí, že právu odpovídajícímu věcnému břemeni na straně oprávněného odpovídá omezení užívacího práva k nemovité věci jeho vlastníka, a to tak, že tento se musí ve prospěch oprávněného něčeho zdržet, něco trpět či něco konat. V daném případě se jedná o povinnost žalované něco strpět, a to užívání předmětu jejího vlastnictví, jímž jsou uvedené pozemky.

39. Důvodnost žalobního návrhu vyplývá z ustanovení § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona. Toto ustanovení dává žalobkyni právo zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy, přetínání nemovitostí vodiči, umístění vedení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem zemního kabelového vedení (zařízení distribuční soustavy) na předmětných nemovitostech. Tyto slouží k zajištění distribuce elektrického proudu, kdy bylo povoleno užívání této stavby a žalobkyně ji k užívání řádně převzala. Žalobkyně tedy vlastní zařízení, pro které zákon umožňuje zřídit věcné břemeno. Vytyčení této stavby a umístění na předmětných nemovitostech bylo zaneseno do geometrického plánu.

40. Pokud jde o obsah vlastní smlouvy, žalobkyně se v dané věci domáhá jejího uzavření za situace, kdy jí zákon jako provozovateli ukládá povinnost upravit její věcněprávní vztah k pozemku ve vlastnictví žalované formou věcného břemene, přičemž z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že nelze tuto povinnost plnit jinak, tj. jiným právním vztahem, a žalobkyně svými úkony ve vztahu k žalované v zásadě pouze naplňuje to, k čemu ji zákon zavazuje. Oprávnění žalobkyně k pozemku žalované je tak veřejnoprávního charakteru a vyplývá přímo z jednotlivých ustanovení energetického zákona. Tím je dán částečně i způsob, jakým je smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou koncipován, tj. obsah tohoto vztahu, přičemž soud má za to, že ačkoliv je formulace opisující zákonné ustanovení ohledně oprávnění vyplývajících z věcného břemene značně široká, jejímu zařazení do smlouvy nic nebrání, respektive že ochrana práv žalované jako povinné z věcného břemene je zajištěna tím, že žalobkyně má ze zákona i ze smlouvy povinnost šetřit co nejvíce práva povinného. Součástí vlastní smlouvy je i geometrický plán, tudíž průběh věcného břemene na pozemku žalované je zřejmý a odpovídá i schematickému zákresu, který je součástí SOBS. Smluvní strany si v SOBS dostatečně určitě ujednaly i podstatné náležitosti budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene včetně účelu smlouvy a rozsahu oprávnění žalobkyně. Zcela v souladu se zákonem byla rovněž sjednána úplata za zřízení věcného břemene, a to jako úplata jednorázová, což bylo shledáno jako legitimní způsob sjednání náhrady nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04, dostupném na adrese nalus.usoud.cz.

41. Pokud se týká obrany žalované týkající se neadekvátní výše této jednorázové náhrady, vyhodnotil ji soud jako nedůvodnou. Žalobkyně v tomto směru racionálně a relevantně vysvětlila, jakým způsobem dospěla k výši jednorázové náhrady. Žalovaná na výši jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene bez dalšího přistoupila podpisem smlouvy o smlouvě budoucí, přičemž v řízení netvrdila a rovněž neprokázala, že by před samotným uzavřením SOBS o výši této náhrady jednala či ji zpochybňovala. Jestliže žalovaná teprve následně, a to s odkazem na závěry znaleckého posudku, který se ve svém obsahu nezabýval pozemky, na nichž je zřízení věcného břemene v nyní posuzované věci žádáno, odmítl soud tuto námitku akceptovat a taková tvrzení označil jako právně zcela bezvýznamné s ohledem na okolnosti uzavření SOBS. S ohledem na ochranu legitimního očekávání je nutno případný korektiv (např. týkající se změny poměrů ve vztahu k výši požadované náhrady) aplikovat toliko ve výjimečných situacích, v nichž nelze po povinném rozumně požadovat uzavření budoucí smlouvy. Dohodnutí smluvní podmínky však nelze jednostranně měnit a podmínkou pro zánik závazku může být pouze taková podstatná změna okolností, za kterých nelze objektivně požadovat splnění povinnosti uzavřít budoucí smlouvu. Taková podstatná změna však nebyla v řízení žalovanou tvrzena a soud ji ani samostatně neshledal. Soud současně uzavřel, že výše náhrady za zřízení věcného břemene byla stanovena v souladu s energetickým zákonem a cenovou vyhláškou, na což dohlíží Energetický regulační úřad. Žalobkyně rovněž soudu doložila, že reálná vypočtená náhrada za zřízení věcného břemene k dotčeným nemovitostem byla na základě energetického zákona a cenové vyhlášky vyčíslena v částce 115 Kč. Žalobkyně však z vlastního dobrodiní stanovila výši náhrady žalované za zřízení věcného břemene o více než 17x vyšší nežli náhradu vyčíslenou dle cenové vyhlášky, avšak i tuto částku žalovaná nepovažovala (a to toliko až následně) za adekvátní, byť ke své argumentaci nenabídla soudu žádné relevantní důkazy (kromě znaleckého posudku, který se zabýval zcela odlišnými pozemky). Návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č.p. Anonymizováno ze dne datum byl přitom soudem pro jeho nadbytečnost zamítnut, neboť soud dospěl k závěru, že navrženým důkazem by nemohlo dojít k prokázání jakýchkoliv tvrzení žalované a jako takový neměl pro rozhodování soudu žádnou relevanci, neboť (jak již bylo uvedeno výše) předmětem znaleckého posudku bylo ocenění věcného břemene - jednorázové náhrady za umístění zemního kabelového vedení a trafostanice na pozemcích zcela odlišných od dotčených pozemků, které byly předmětem nyní posuzované SOBS a na to navazující vlastní smlouvy.

42. Jako důvodnou neshledal soud rovněž obranu žalované, že uzavření smlouvy o budoucí smlouvě bylo ze strany žalobkyně vynucené. K tomu lze uvést, že o bezprávnou výhrůžku, na základě které by byla strana k právnímu jednání přinucena se jedná tehdy, pokud jde o takovou výhrůžku, která je bezprávná, tj. postrádá právní důvod, a která vzbuzuje důvodný strach z újmy, jímž se vyhrožuje/hrozí, takže vůli jednajícího se tvoří pod vlivem strachu, obavy z oné újmy. Postrádá-li výhrůžka právní důvod, je protiprávní. O bezprávnou výhrůžku jde tehdy, pokud je i s její pomocí vynucováno něco, co takto vynucováno být nesmí. To však dle závěrů zdejšího soudu není nyní posuzovaný případ. Z provedeného dokazování nikterak nevyplynulo, že by byl ze strany žalobkyně na žalovanou k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí činěn jakýkoliv protiprávní nátlak. Dle názoru soudu bylo toliko prokázáno, že žalobkyně předestřela žalované to, co je naopak oprávněna provést, a to s cílem vynutit právní jednání, tj. uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene služebnosti, přičemž takové jednání lze označit toliko za oprávněný nátlak, nikoliv bezprávnou výhrůžku. Jestliže žalovaná tvrdila, že nátlak na ni byl činěn z čistého monopolního postavení žalobkyně, kdy nepřistoupení na podmínky žalobkyně by pro žalovanou znamenalo nepřipojení k elektrické energii, je nutno i tuto argumentaci odmítnout. V řízení nebylo prokázáno, a žalovaná toto ani nikterak netvrdila, že by žalovaná před uzavřením SOBS vyvinula jakoukoliv snahu o vyjednání jiného smluvního obsahu SOBS, či že by obsah SOBS a jejích jednotlivých ujednání rozporovala, přičemž rovněž neprokázala, že by byl na ni činěn ze strany žalobkyně jakýkoliv nepřípustný nátlak vymykající se běžnému jednání v obdobných obchodních vztazích, přičemž soud argumentaci žalované v tomto směru hodnotil jako nevěrohodnou a nikterak jí neuvěřil. S odkazem na zásadu, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, je tak nutno uzavřít, že žalovaná projevila vůli SOBS v předloženém znění uzavřít, relevantně netvrdila, že by na ji byl činěn neodpovídající nátlak ze strany žalobkyně, pročež je tedy SOBS považována za platné právní ujednání, ke kterému žalovaná dobrovolně a bez nátlaku přistoupila a byla z něj rovněž zavázána.

43. Jestliže žalovaná uváděla, že odmítla smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít mj. taktéž z důvodu, že dosud není jednoznačně prokázána oprávněnost užívání jiných staveb na pozemcích žalované, je nutné konstatovat, že takové argumenty jsou bez relevance k nyní projednávané věci, když nadto nelze připustit argumentaci, dle které by měla být povinnost žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene jakkoliv podmíněna případnou oprávněností jiných zařízení distribuční soustavy na pozemcích žalované, které nebyly předmětem smlouvy o smlouvě budoucí. V řízení přitom nebylo prokázáno, a žalovaná toto ani nikterak netvrdila a nedokazovala, že by žalovaná před uzavřením SOBS vyvinula jakoukoliv snahu o vyjednání jiného (pro ni například výhodnějšího) obsahu SOBS, či že by obsah SOBS a jejích jednotlivých ujednání rozporovala či podmiňovala nutností prokázání legalizace všech navazujících částí distribuční soustavy. Naopak žalovaná SOBS bez dalšího uzavřela, tudíž si musela být vědoma všech konsekvencí, které se s tím pojí, když nadto v řízení obě strany sporu potvrdily, že mezi nimi v minulosti docházelo k jednáním ohledně zpochybňované legalizace daných staveb na pozemcích žalované, během nichž bylo žalované žalobkyní vyjeveno, jaký právní názor na tuto otázku má. Přesto se žalovaná rozhodla SOBS s daným obsahem a danými podmínkami uzavřít, přičemž za takové situace jde toto rozhodnutí zcela k tíži žalované a nelze ji zpětně přenášet na žalobkyni. V tomto ohledu se přitom soud ztotožnil s argumentací žalobkyně, že prokazování legalizace celého funkčního vedení zařízení distribuční soustavy by ad absurdum znamenalo, že by žalobkyně v případě každé stavby zařízení distribuční soustavy, jejího rozšíření aj. musela prokazovat legalizaci všech na ni navazujících a jí předcházejících součástí tohoto jednoho funkčního celku, což lze označit za zcela nemyslitelné a zdravému rozumu odporující. Jestliže žalovaná má pochybnosti o oprávněnosti staveb distribuční soustavy žalobkyně na svých pozemcích, nabízí se jí jiné právní nástroje a možnosti, jak tyto pochybnosti rozptýlit, nicméně tyto nejsou relevantní zpochybnit oprávněnost žalobního nároku za daných okolností a nemají v současném řízení prostor. Z toho důvodu rovněž soud zamítl návrh žalované na provedení důkaz dokládajících zákonnost oprávnění vedení celého funkčního celku distribuční soustavy pro jeho nadbytečnost a absenci souvislosti s nyní projednávanou věcí.

44. Lze proto uzavřít, že protože v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí stavby, pro jejíž zřízení a provozování umožňuje zákon zřídit věcné břemeno, kdy z důkazů provedených v řízení se podává, že tato se nachází na předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalované, přičemž nedošlo k uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene tak, jak bylo stranami sjednáno v SOBS, bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované. Soud takto rozhodl za situace, kdy v řízení nebylo tvrzeno, a ani z obsahu spisu nebyly zjištěny takové skutečnosti, pro které by bylo namístě shledat, že věcné břemeno nelze zřídit. S ohledem na shora uvedené soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene s žalobkyní se smluvními podmínkami, které byly dohodnuty ve smlouvě o smlouvě budoucí, včetně ujednání o jednorázové náhradě pro každého spoluvlastníka ve výši 2 000 Kč. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je vlastní smlouva o zřízení věcného břemene, jejíž nedílnou součástí a přílohou je ve výroku specifikovaný geometrický plán, jímž je vymezen rozsah věcného břemene k předmětným nemovitostem. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

45. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která předžalobní upomínkou ze dne 4. 4. 2025, podloženou rovněž dokladem o odeslání, vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, paušální náhradou za jeden úkon žalobkyně (předžalobní výzvu) dle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále odměnou za zastupování advokátem ve výši 3 700 Kč za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 4 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast při soudním jednání za každé dvě hodiny (tj. za účast celkem 2 úkony s ohledem na trvání ústního jednání v délce 3 hodin a 50 minut), tj. celkem ve výši 14 800 Kč, dále 4 režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky (tj. celkem 1 800 Kč), z náhrady za promeškaný čas v celkovém rozsahu 8 započatých půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za účast na jednání dne datum, tj. celkem 1 200 Kč, dále z cestovného v částce 1 959,99 Kč za jednu cestu na trase adresa a zpět o celkové délce trasy 265 km na jednání dne datum, při použití osobního automobilu tov. zn. Anonymizováno, o průměrné kombinované spotřebě 4,6 l/100 km, vyhláškové ceně paliva (nafta) 34,70 Kč/l a základní amortizační náhradě 5,80 Kč/1 km, a rovněž z náhrady za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 4 149,60 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů Celkem tedy soud zavázal žalovanou k náhradě nákladů žalobkyně v částce 26 209,59 Kč.

46. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.