9 C 243/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované, která je jeho sestrou, zaplacení částky částka, která představuje nárok žalobce na podíl z pozůstalosti po smrti matky jméno příjmení, zemřelé dne datum. K návrhu žalobce a dalšího pozůstalého syna, jméno příjmení, datum narození, bylo provedeno dodatečné projednání pozůstalosti po této zůstavitelce a výsledkem bylo vydání usnesení název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým byla stanovena obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění ke dni smrti zůstavitelky částkou částka. Z této částky čistá hodnota pozůstalosti činí částka, přičemž soud potvrdil nabytí pozůstalosti stejným dílem čtyřem zákonným dědicům, mezi kterými je i žalobce, který má nárok na podíl ve shora uvedené výši. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesení bylo vydáno na základě zjištění soudu, že manžel zůstavitelky a otec sourozenců jméno příjmení, zemřelý dne datum, byl majitelem účtu č. bankovní účet vedeném u právnická osoba, na kterém se v době úmrtí jeho manželky jméno příjmení, nacházela částka částka ve společném jmění manželů příjmení. Otec účastníků převedl z účtu č. bankovní účet dne datum na účet žalované č. bankovní účet do úschovy uvedenou částku, když žalovaná tuto částku přijala a s úschovou souhlasila. Důvodem pro převod do úschovy byla neodůvodněná obava otce a bratra jméno příjmení, ze zdanění uvedené částky, pokud by byla přiznána u notáře a stala se součástí dědictví po rodičích. Žalobce se o tomto převodu dozvěděl až dodatečně. Žalobce tedy nabyl pozůstalost deklarovanou usnesením a vzhledem k tomu, že se peněžní částka odpovídající jeho podílu ve výši částka nachází stále v dispozici žalované, domáhal se jejího vydání. Žalobce zaslal žalované dne datum předžalobní výzvu k zaplacení žalované částky s termínem splatnosti dne datum. Žalovaná sdělila žalobci, že jeho nárok odmítá, a to z toho důvodu, že podle usnesení není povinna uhradit jakoukoliv částku žalobci. Žalobce se s tímto názorem neztotožňuje a má za to, že žalovaná nevyplacením jeho podílu na dědictví ve výši žalované částky, kterým doposud disponuje, se na jeho úkor úmyslně bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat žalobci. Žalobce nárokoval zákonné úroky z prodlení od datum do zaplacení a náklady řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu, považovala žalobu za nedůvodnou, neboť žalobci nevznikl jakýkoliv závazkový vztah k žalované. Žalovaná od žalobce nepřijala žádné plnění a žalobce tak nemůže být ve vztahu k žalované ochuzeným z titulu bezdůvodného obohacení. Tím právním titulem by bylo projednání dědictví po jméno příjmení, kde mohl žalobce uplatnit pohledávku z důvodu neuspokojení náhradové pohledávky jméno příjmení, otce účastníků, v rámci projednání dědictví po zesnulé manželce. Dědictví po jméno příjmení bylo zastaveno. Pokud bylo dědické řízení usnesením zastaveno a nedojde ani k dodatečnému projednání dědictví, protože zde není aktiv, tak žalobce není oprávněn uplatňovat jakoukoliv pohledávku za žalovanou, protože žalovaná nebyla dědicem po jméno příjmení. Jen dědicové odpovídají za dluhy zůstavitele podle § 1701 o. z. Pokud žalobce tvrdí, že se po žalované domáhá plnění z titulu bezdůvodného obohacení, měl by prokázat, z jaké skutkové podstaty bezdůvodného obohacení se domáhá plnění vůči žalované. Žalobce skutkovou podstatu žádným způsobem nedefinoval. Podle § 2991 o. z. je nutno prokázat příčinnou souvislost mezi obohacením obohaceného a ochuzením na straně ochuzeného. Ta příčinná souvislost však prokázána nebyla. Tou náhradovou pohledávkou, výplatou té částky, kterou se domáhá po žalované žalobce, byl povinován jméno příjmení, otec účastníků, v rámci plnění náhradové pohledávky. Pokud za svého života tuto náhradovou pohledávku nesplnil vůči žalobci a nedošlo k projednání dědictví a v dědictví neuplatnil žalobce tuto pohledávku, tak je žalovaná přesvědčena, že ji nemůže požadovat na ní. Žalovaná také poukázala na § 1760 o. z., dle kterého došlo k platnému darování finančního obnosu jejím otcem. Ona sice disponuje částkou částka na svém účtu, ale odmítá ji vyplatit, protože se domnívá, že zde neexistuje právní titul, pro který by tak měla učinit.

3. Skutkově soud vycházel z následujícího zjištění: jméno příjmení, matka obou účastníků, posledně bytem adresa, bez zanechání závěti - viz usnesení název soudu j. č. číslo jednací o projednání pozůstalosti po jmenované, ze dne datum. Tímto usnesením bylo projednáno dodatečně dědictví po zemřelé, vzhledem k tomu, že bylo dodatečně zjištěno, že v době úmrtí matky účastníků existovaly nevypořádané finanční prostředky v SJM spolu s manželem, tehdy ještě žijícím jméno příjmení, ve výši částka Tyto finanční prostředky byly převedeny na účet žalované, pozůstalé dcery (dle mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí ze dne datum bylo zjištěno, že z účtu bankovní účet odešla částka částka). Tohoto dodatečného projednání pozůstalosti se jméno příjmení nedožil, neboť zemřel dne datum. Dědické řízení po něm bylo zastaveno (spisová značka dne datum rozhodnutí a nepatrný majetek byl vydán synovi jméno celé jméno žalobce). Pokud se týče dědictví po matce účastníků, bylo potvrzeno jeho nabytí všem zákonným dědicům podle dědických podílů dle § 185 odst. 1 g) z. č. 292/2013 Sb. Do aktiv pozůstalosti byla zařazena pohledávka z vypořádání SJM za manželem zůstavitelky ve výši 1/2 společných finančních prostředků, a to částka a stejná částka byla čistá hodnota pozůstalosti, která byla rozdělena na jméno příjmení, celé jméno žalobce (žalobce), celé jméno žalované (žalovanou) a jméno příjmení. V daném případě zaniklo společné jmění manželů příjmení smrtí jednoho z manželů, a to jméno příjmení ke dni datum. Soud proto v řízení o dědictví rozhodoval o obvyklé ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitelky a zároveň určil, co z tohoto majetku patří do dědictví a co pozůstalému manželovi. Smyslem vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela prováděného v řízení o dědictví je určit, které z věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot náležejících do společného jmění, popřípadě jaká jejich část, tvoří předmět dědictví a co připadá pozůstalému manželovi, případný cenový rozdíl vypořádávaných věcí, práv a jiných majetkových hodnot se vyrovnává tzv. náhradovou pohledávkou, kterou mohou mít dědici proti pozůstalému manželovi. Tato pohledávka patří do aktiv dědictví, nebo kterou má pozůstalý manžel proti dědicům zůstavitele (tato pohledávka by se pak zařadila do pasiv dědictví). V projednávané věci vznikla při vypořádání společného jmění zůstavitelky jméno příjmení - jak vyplývá z pravomocného usnesení název soudu – viz shora – náhradová pohledávka dědiců zůstavitelky proti jméno celé jméno žalobce, pozůstalému manželovi, celkem ve výši částka. Vzhledem k tomu, že nedošlo v průběhu dědického řízení po jméno příjmení k dohodě, bylo potvrzeno nabytí dědictví stejným dílem všem čtyřem zákonným dědicům dle § 185 odst. 1 g) z. č. 292/2013 Sb. (v prvé třídě dědiců dědí dle § 1635 odst. 1 o. z. zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem, což byl již zemřelý manžel jméno příjmení děti jméno jméno příjmení a žalovaná). I žalobci bylo tedy potvrzeno dědictví ve výši žalované částky jeho podílu z dědictví částka. Závaznost usnesení soudu vydaných v dědickém řízení nastává tak, že výroky usnesení, které se týkají dědického práva, které určují, kdo je zůstavitelovým dědicem, jsou závazné pro každého a ostatní výroky usnesení soudu jsou závazné jen pro účastníky dědického řízení a v tomto rozsahu také dle § 159a o. s. ř. pro všechny soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné správy. Pokud žalovaná tvrdila, že mezi ní a žalobcem zde není důvod pro vydání finančních prostředků, a že na její straně nevzniklo bezdůvodné obohacení, pak je soud jiného názoru. Dědické rozhodnutí po zemřelé matce účastníků jasně deklarovalo právní vztah vyplývající z dědického práva po zemřelé i nároky jednotlivých dědiců. Žalovaná nezpochybnila, že finanční prostředky v uvedené výši drží, je tedy v tomto sporu pasivně legitimována. Pokud tvrdila, že je získala od svého otce (zemřelého jméno příjmení) darem, pak na ní leželo důkazní břemeno, aby toto tvrzení bezpochyb prokázala. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka byli slyšeni svědci (důkaz jejich výpověďmi byl proveden), kteří se mj. vyjadřovali i k částce, která byla po smrti matky účastníků převedena na účet žalované z čísla účtu bankovní účet, jehož majitelem byl jméno příjmení. Jednalo se o částku, která byla předmětem dodatečného projednání dědictví po zemřelé matce účastníků – viz shora. Zemřelý jméno příjmení však mohl disponovat toliko částkou, která je tvořena polovinou vypořádávaného SJM a jeho zděděným podílem, tedy částkou částka (částka anonymizováno + částka anonymizováno), zbývající částka je předmětem dědictví ostatních blízkých osob a nemohla být předmětem„ darování“, jak tvrdila žalovaná. V rozdílu převedené částky částka na účet žalované je i připadající zákonný podíl na žalobce ve výši částka (zaokrouhlen na částka). Žádnou darovací smlouvu zemřelý K. celé jméno žalobce se žalovanou písemně neuzavřel, nicméně soud prvého stupně již v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka uzavřel, že k darování došlo pouze ohledně částky částka. Žádný ze slyšených svědků (sv. jméno příjmení, sv. jméno příjmení, sv. jméno příjmení, sv. jméno příjmení, sv. jméno příjmení, sv. jméno jméno, sv. jméno příjmení) neuvedli věrohodným způsobem výši finančních prostředků, která měla být žalované darována. Finanční prostředky tvořící SJM byly odkloněny den po smrti matky účastníků na účet žalované z nečistých důvodů, aby se nedostaly do soupisu aktiv při projednání dědictví.

4. Žalobní nárok byl žalobcem označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání. Zavinění zde nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaná prokazatelně obdržela od svého zemřelého otce částku žalovanou, bez spravedlivého důvodu se obohatila, obdržela jí bez účinného právního důvodu a jasně bylo deklarováno, že částka částka je předmětem dědictví žalobce (stejná i žalované, atd.), jeho aktivní legitimace tedy vyplývá z dědického rozhodnutí. Z důvodů shora uvedených bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalobcem vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná zaplatí žalobci částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 15% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

6. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku ve výši částka včetně DPH. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 činí částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 4 hlavní úkony (příprava a převzetí, sepis žaloby, účast u jednání 2 x a poloviční odměnu za předžalobní výzvu), tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 AT paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě bylo přiznáno 5 úkonů, proto žalobci náleží celkem částka x 5 = částka. Cestovné bylo přiznáno ze sídla právního zástupce žalobce – z obec do obec a zpět za 64 km x 2 (soudní jednání dne datum a dne datum) v r. rok při ceně pohonných hmot částka a sazbě základní náhrady částka Kč/km ve výši částka a v r. rok ve výši částka při ceně pohonných hmot částka a sazbě základní náhrady částka Kč/km. Ztráta času byla přiznána za dvě účasti u procesního soudu po částka (4 půlhodiny po částka), což je celkem částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je náhrada za daň z přidané hodnoty náklad řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci zaplatit na účet jeho právního zástupce, rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.