9 C 33/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 19 435 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 19 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 1. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se ohledně úroku z prodlení z částky 19 435 Kč ve výši 15% ročně od 11. 11. 2023 do 30. 11. 2023 zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 14 310 Kč na účet , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , Adresa advokáta A, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne , datum, k Okresnímu soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky 19 435 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnil tím, že žalovaný odebíral z , Anonymizováno, , provozovaného žalobcem, obědy pro své zaměstnance, které neuhradil. Jedná se o dluh za měsíc říjen , Anonymizováno, ve výši 10 460 Kč, za měsíc září , Anonymizováno, v částce 7 835 Kč a za listopad , Anonymizováno, se jedná o částku 1 035 Kč. V měsíci listopadu bylo odebráno 9 obědů, v říjnu 91 obědů a v září 69 obědů. Žalovaný byl vyzván, aby pohledávku uhradil nejpozději do , datum, , což ke dni podání žaloby neučinil. Žalobce tvrdil, že se na paní , jméno FO, obrátil žalovaný jako podnikatel s tím, že chce zajistit odběr obědů pro své zaměstnance. Objednávku obědů tedy učinil žalovaný, smlouva byla uzavřena ústní formou. Žalobce vedl evidenci obědů, kterou soudu doložil. Vždy na konci měsíce byl proveden jejich součet, byla vytištěna účtenka z EET, která je dokladem způsobilým k zaúčtování. Vždy byla vystavena na žalovaného, který tyto částky zaplatil. Žalobce neznal jména zaměstnanců, pro které byly obědy určeny. Obědy byly dováženy prostřednictvím pana , jméno FO, , který byl slyšen jako svědek. Tyto obědy zaměstnanci neplatili. Při doručení předžalobní upomínky žalovaný slíbil, že to doplatí, neučinil tak. Žalobce žalovaný neinformoval o tom, že v době, kdy obědy objednával, byl již v insolvenčním řízení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný popíral, že by ve vztahu k žalobci učinil objednávku, a že by byla uzavřená jakákoliv smlouva. Pouze se ptal, jestli by mohli zaměstnanci brát obědy. Rovněž rozporoval, kolik obědů bylo vůbec objednáno, a že toto nebylo prokázáno. Ten, kdo případně tuto službu spotřeboval, byli zaměstnanci žalovaného, nikoliv žalovaný samotný. Sám je v insolvenčním řízení a je vyloučeno, aby nějakou smlouvu mohl bez souhlasu správce uzavřít. Ani jako soukromá osoba se k ničemu nezavázal.

3. Z ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. vyplývá, že ve sporu o zaplacení kupní ceny prodávajícího tíží povinnost tvrdit, že s dlužníkem – v daném případě se žalovaným, uzavřel kupní smlouvu, že žalovanému předmět koupě odevzdal, a že kupující mu řádně a včas kupní cenu nezaplatil. Z tohoto břemene tvrzení tedy vyplývá pro žalobce povinnost označit důkazy k prokázání toho, že smlouva tvrzeného obsahu byla uzavřena. To je břemeno důkazní a jsou-li tyto skutečnosti prokázány, pak věřitel – v daném případě žalobce, unesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Pokud žalovaný tvrdil, že kupní smlouva nevznikla, že žádná nebyla uzavřena, pak toto tvrzení leží k jeho prokázání na žalovaném. V rámci hodnocení důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, mohl soud přijmout závěr o pravdivosti skutkových tvrzení žalobce a o nevěrohodnosti skutkové verze žalovaného. Tím, že písemná kupní smlouva uzavřena nebyla, nezbylo soudu než vycházet z důkazů, které byly předloženy žalobcem, o jejichž autentičnosti neměl soud pochyb.

4. Skutkově soud vycházel z následujícího zjištění: Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , která pracuje jako provozní v , Anonymizováno, od roku , Anonymizováno, , soud zjistil, že v listopadu , Anonymizováno, si objednal žalovaný obědy pro své zaměstnance s tím, že je bude odebírat od prosince , Anonymizováno, . Žalovaný vždy zaplatil koncem měsíce, osobně to přišel zaplatit i do kanceláře. Ke konci pak přestal platit a byl o úhrady upomínán. Objednávka proběhla stran žalovaného telefonicky k paní , jméno FO, . Žalovaný se dotazoval, zda by mohli odebírat jako firma obědy pro zaměstnance, což mu svědkyně , jméno FO, ústně potvrdila. Systém byl nastaven tak, že si posílali zaměstnanci žalovaného jídlonosiče vždy na druhý den, řidič je vyzvednul, bylo do nich dáno jídlo podle počtu jídlonosičů. Jmenovitě, pro koho byly obědy určeny, žalobce neznal. Žalovaný byl podle paní , jméno FO, seznámen s tím, že se obědy platí na základě účtenek vždy koncem měsíce. Obědy platil žalovaný hotově, buď peníze přivezl řidič, nebo přišel osobně pan , jméno FO, . Jídlo si vybírali zaměstnanci podle jídelníčku. Druh jídla byl zaškrtáván, anebo se pod kastrůlek dalo číslo jídla. Objednávka probíhala ze dne na den. Podle toho, kolik měl žalovaný zaměstnanců, tolik posílal jídlonosičů. Pokud zaplatil, obdržel účtenku. V evidenci žalobce je vedeno, že sice byly vystavené účtenky, ale určité měsíce žalovaný nezaplatil. Z předložené evidence obědů vyplývá, že v září , Anonymizováno, žalovaný nemá zaplaceno 69 obědů. Jeden oběd stál 115 Kč. V říjnu , Anonymizováno, odebral 91 obědů, což je cenově 91 x 115. Sama svědkyně si vede evidenci a zapisuje si, kdo zaplatil. Když žalovaný neplatil, tak v listopadu , Anonymizováno, se mu obědy přestaly dávat. Kolegyni žalovaný sdělil na dotaz, proč nezaplatil, že nemá momentálně peníze. To, že by si obědy neobjednával, jim nerozporoval. Jako svědkyně byla vyslechnuta rovněž manažerka hotelu , jméno FO, a ta uvedla, že se jménem žalovaného se setkávala často s tím, že pan řidič přijel, že pan , jméno FO, má tolik a tolik obědů. U žalovaného měli vedeno, že jeho firma odebírá obědy s tím, že to bylo v různých počtech. Vždy přijel řidič s nějakým počtem kastrůlků, které byly vystavené asi před firmou, pan řidič je vezme a naplní druhý den a opět doveze. K ní se dostala informace, že žalovaný dluží za obědy, které se vybírají vždy jednou za měsíc. , jméno FO, , to je žalovaný odebíral obědy tímto způsobem od roku , Anonymizováno, . První platba byla prosinec , Anonymizováno, a odebíral je až do cca října. Poslední dvě nebo tři platby, již nebyly uhrazeny. Sama navštívila žalovaného, ptala se ho, kdy obědy uhradí a on jí potvrdil, že to bude příští den, že u sebe nemá hotovost, což bylo ještě předtím, než mu předali výzvu k uhrazení dluhu. Ohledně přijímání objednávek se žalovaným nejednala. Sama napsala upomínku žalovanému, která mu byla doručována řidičem (v upomínce byly přehozeny měsíce). Obědy přestali dodávat v listopadu, protože měli pochybnosti, jestli ty peníze od žalovaného dostanou. Pro žalobce byl objednavatel žalovaný. Svědek , jméno FO, pracuje u žalobce mimo jiné jako řidič a tento potvrdil, že k žalovanému do jeho areálu jezdil pravidelně, obědy dovážel. Jednou viděl žalovaného v kanceláři a jednou mu obědy platil. Obědy se mu vozily ještě měsíc na to, co nezaplatil, neboť čekali, že budou uhrazeny. Na kastrůlku bylo napsáno , jméno FO, . Také mu vezl upomínku, ke které říkal žalovaný, že zaplatí až později. V areálu stála bedýnka, jídlonosiče prohodil, vzal si prázdné a plné tam dal. Z předložené evidence obědů (plateb) soud zjistil, že z této evidence je zřejmé, že pod jménem , jméno FO, , adresa, , v lednu , Anonymizováno, bylo odebráno 33 obědů, zaplaceno 3 795 Kč 8. 2., v únoru , Anonymizováno, odebráno 37 obědů zaplaceno 4 255 Kč, 6. 3., březen , Anonymizováno, odebráno 39 obědů, zaplaceno dne 5. 4. 4 485 Kč, v dubnu , Anonymizováno, odebráno 28 obědů zaplaceno 3 220 Kč dne 11. 5., v květnu odebráno 46 obědů, zaplaceno 5 290 Kč dne 8.

6. V měsíci září , Anonymizováno, odebráno 69 obědů, částka 7 935 Kč je neodškrtnuta jako zaplacená, v měsíci říjnu odebráno 91 obědů, částka 10 645 Kč neodškrtnuta jako zaplacená. V měsíci v prosinci evidováno devět obědů, nezaplacená částka je 1 035 Kč. Z originálu knihy evidence obědů soud zjistil, že v měsíci listopadu , Anonymizováno, odebral prvního žalovaný šest obědů, druhého tři obědy, pak již žádné, celkem devět obědů. V měsíci říjnu, Anonymizováno, , Anonymizováno, odebral druhého dva obědy a v dalším jsou rozepsány jednotlivě tak, že celkem se jedná o 91 obědů a není zde poznámka, že jsou zaplacené. V měsíci září , Anonymizováno, rovněž z originálu knihy obědů soud zjistil, že je odebráno 69 obědů bez poznámky placeno. Žalobcem byly vystaveny účtenky, jejichž kopie byly soudu předloženy, a to za měsíc listopad 9 obědů po 115 Kč ve výši 1 035 Kč, za měsíc říjen 91 obědů za 10 465 Kč a za měsíc září , Anonymizováno, odebráno 69 obědů celkem za 7 935 Kč. Soud z uvedených důkazů tedy uzavřel, že to byl žalovaný, který provedl objednávku směrem k žalobci obědů pro své zaměstnance a hradil je zřejmě do té doby, když na ně měl finanční prostředky. Tvrzení žalovaného, že objednávku neučinil, soud neuvěřil. Již vzhledem k tomu, že každý měsíc, kdy obědy byly odebírány způsobem, jak vypověděli svědci, tak za tyto obědy žalovaný platil. Jinou platbu od jiné osoby žalobce neevidoval a dokonce to byl i žalovaný, který byl o úhradu dluhu upomínán. Upomínku žalovaný převzal s tím, že toho času finance nemá. To, že se žalovaný nyní k objednávce nehlásí, soud považuje za účelové tvrzení využívajíc toho, že nebyla sepsaná písemná smlouva mezi účastníky. Přesto soud považuje toto právní jednání za platné. Nesouhlasí s názorem žalovaného, že nebyl oprávněn uzavřít objednávku obědů (kupní smlouvu tohoto typu), neboť dle názoru soudu se jedná o činnost náležející k provozování podniku či OSVČ v rámci obvyklého hospodaření a nejedná se o podstatné změny v nakládání s majetkovou podstatou (§ 111 odst. 1, 2 z. č. 182/2006 Sb.). Soud již nevyslýchal další svědky, pracovníky žalovaného, neboť tento důkazní návrh se již po provedených důkazů jevil jako nadbytečný, neboť za rozhodující soud považoval to, kdo a kdy objednávku směrem k žalobci učinil, což byl žalovaný. To, jakým způsobem se pak žalovaný se svými pracovníky vyrovnával, záleželo čistě na jejich domluvě. Slyšený svědek , právnická osoba, , pracovník žalovaného, uvedl, že on sám nemá se žalobcem nic společného. Obědy si brali jeho spolupracovníci. Tento svědek tvrdil, že tam volali telefonem, jak se po vsích rozváží obědy, nicméně toto tvrzení zůstalo osamoceno, protože slyšení pracovníci žalobce se žádným pracovníkem žalovaného nehovořili. Tento svědek o objednávce žalovaného obědů pro zaměstnance nic nevěděl. Soud v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu II US 658/18, který se vyjadřoval k prioritě výkladu nezakládajícího neplatnost smlouvy v soukromém právu. Mimo jiné uvedl, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá jejich neplatnost před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-i možné oba výklady. Je tak podporován princip autonomie smluvních stran, neplatnost smlouvy má být výjimkou, nikoliv zásadou. Není tedy ústavně konformní a i v rozporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy preferují zcela opačnou tezi upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládající. Soud tedy ze shora provedených důkazů uzavírá, že mezi žalovaným a žalobcem proběhla objednávka obědů pro jeho zaměstnance. Smluvním partnerem byl žalovaný. Tato objednávka byla stran žalobce akceptována, ale dosud částečně neuhrazena. Soud proto rozhodl tak, že je povinen žalovaný žalovanou částku uhradit ve výši 19 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z této částky od 1. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 OZ a jeho výše dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V prodlení s úhradou obědů byl žalovaný nejméně od prosince roku , Anonymizováno, , neboť se jedná o dluhy za měsíce září, říjen a listopad , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že žalobce nejdříve požadoval zákonný úrok z prodlení od 11. 11. 2023 a posléze jej upravil od 1. 12. 2023, soud v této části řízení částečně zastavil od 11. 11. 2023 do 30. 11. 2023 dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.

5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná soud účastníků, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníků, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že v řízení v celém rozsahu byl úspěšný žalobce, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených.

6. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále AT), a to dle § 7 činí hodnota jednoho úkonu počítáno z punkta, částku 1 900 Kč. Přiznána byla odměna za čtyři úkony, za přípravu a převzetí věci, za účast u jednání ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . Celkem se sepisem žaloby – to je 5 x 1 900 = 9 500 Kč + 5 x 300 Kč RP, dle § 13 odst. 1, 3 AT, což je 1 500 Kč, celkem 11 000 Kč, DPH z této částky je 2 310 Kč, což činí celkem odměnu ve výši 13 310 Kč. S připočtením soudního poplatku 1 000 Kč jsou účelně vynaložené náklady řízení ve výši 14 310 Kč. Tuto částku uhradí žalovaný na účet právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.