11 C 130/2020
č. j. 11 C 130/2020-68
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 267
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 52 § 68
- o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — § 47
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 337 § 209
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1111
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: vyloučení věci z exekuce
I. Motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], se vylučuje z exekuce vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], se sídlem [adresa], [obec], pod sp.zn. [spisová značka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], advokáta.
1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 18.6.2020. Žalobou ze dne 18.06.2020 domáhal se žalobce vůči žalovanému vyloučení movité věci z exekuce dle ust. § 267a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 52 odst. 1 zák. zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], se sídlem [adresa], [obec], pod sp.zn. [spisová značka], proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a to motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], pojatého do soupisu exekuce dne 08.08.2019.
2. Vznesený nárok odůvodnil tím, že obdržel žádost soudního exekutora, čj. [číslo jednací] ze dne 15.05.2020, o vydání vozidla, dne 19.05.2020. Podal v zachovalé lhůtě, dne 01.06.2020, návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu exekuce, kterému soudní exekutor nevyhověl. Žalobce uvedl, že nabyl vlastnické právo k vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne 17.07.2019, uzavřené mezi žalobcem a povinným. Žalobce uzavřel předmětnou kupní smlouvu, aniž by měl jakékoliv informace o exekučním řízení vedeném proti povinnému. Neměl žádnou povinnost si před uzavřením kupní smlouvy prověřovat, zda není proti osobě prodávajícího vedeno exekuční nebo jiné řízení, ani to nepovažuje za běžnou praxi občana před nákupem spotřební věci. Žalobce je přesvědčen, že došlo, bez jakékoliv pochybnosti, k nabytí vlastnického práva žalobce k vozidlu v dobré víře, tudíž se stal, v souladu s ustanovením § 1111 NOZ, oprávněným vlastníkem vozidla. Žalobci nebylo známo nebo oznámeno vedení exekuce proti povinnému ani při převodu vozidla na příslušném registru vozidel. Soudní exekutor měl v případě, že shledal listiny předložené žalobcem jako odůvodňující rozhodnutí o vyškrtnutí požadovaných položek ze soupisu exekutora postupovat tak, že měl jeho návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu vyhovět.
3. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 3.8.2020 a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že dne 20.9.2017 byl soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného [jméno] [příjmení], č.j. [číslo jednací], na jehož základě došlo k realizaci soupisu dle § 327a o.s.ř. a byl vydán protokol o soupisu movitých věcí povinného č.j. [číslo jednací] ze dne 8.8.2019. V rámci tohoto soupisu došlo k sepsání i předmětného vozidla, jehož vlastníkem je povinný. Soudním exekutorem byla následně vznesena námitka neplatnosti právního úkonu –převodu předmětného vozidla na žalobce v této věci, a to listinou ze dne 15.5.2020 nazvanou jako Žádost exekutora. Pokud povinný [příjmení] jakkoliv nakládal s předmětným vozidlem, je nutno takové jednání označit za neplatné a vlastnická právo k předmětnému vozidlu tak na jiného přejít legitimně nemohla. Kupující vozidla má vždy možnost ověřit si v centrální evidenci exekucí, zda-li je vůči prodávajícímu vedena pravomocná exekuce či nikoli. V daném případě je vůči povinnému vedeno dokonce více než 15 exekucí. Exekuce, ve které je žalovaný oprávněným, je vedena již od r. 2008. Povinnému tak prokazatelně byla velmi dobře známa skutečnost, že předmětné vozidlo není oprávněn prodat, a že naopak je povinen ho vydat soudnímu exekutorovi. Jednání povinného však zcela naplňuje všechny znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 tr. zák., event. tr. činu podvodu dle ust. § 209 tr. zák. Předmětné vozidlo tedy nemůže být z probíhající exekuce vůči povinnému [příjmení] vyloučeno. Podle žalovaného převod vlastnictví k vozidlu v obdobných věcech lze podřadit pod ust. § 1111 NOZ, když jakékoliv vozidlo představuje věc, která není zapsána ve veřejném seznamu. V daném případě úmyslné a vědomé jednání povinného [příjmení], tedy převod vlastnictví k předmětnému vozidlu na žalobce, má bez jakýchkoliv pochybností povahu úmyslného trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Tímto jednáním bylo oprávněnému jednoznačně znemožněno v rámci probíhající exekuce dojít k uspokojení své pohledávky prostřednictvím sepsané movité věci ve vlastnictví povinného.
4. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného ze dne 1.9.2020 uvedl, a to k interpretaci ustanovení § 1111 NOZ provedenou žalovaným, že žalovaný interpretuje ustanovení § 1111 NOZ zcela v rozporu s jeho smyslem. Nejedná se o trestný čin vlastníka věci, jak se mylně domnívá žalovaný, nýbrž trestný čin mířený proti vlastníkovi movité věci. Ustanovení je určeno k ochraně vlastníka, nikoliv pro případ že by vlastník převedl vlastnictví k věci jednáním majícím povahu trestného činu, jak nesprávně interpretuje žalovaný. Žalobce byl tedy v dobré víře v oprávnění převodce vlastnické právo k vozidlu převést a převodci nebyla věc odňata činem povahy úmyslného trestného činu, byly v tomto případě splněny podmínky ustanovení § 1111 NOZ a žalobce se stal jeho vlastníkem. Žalobce je přesvědčen, že je jeho žalobní návrh na vyloučení vozidla z exekuce opodstatněný, důvodný a oprávněný.
5. Soud ve věci provedl dokazování těmito listinnými důkazy, a to výpisem z centrální evidence obyvatel ohledně žalobce na č.l. 15, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalovaného na č.l. 17, návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu na č.l. 4, 5, vyjádřením k žádosti soudního exekutora ze dne 15. 5. 2020, které podal právní zástupce [celé jméno žalobce] soudnímu exekutorovi spolu s plnou mocí na č.l. 6, 7, kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla na č.l. 8, 9, poučením pro třetí osoby dle § 68 odstavec 5 exekučního řádu vydaného soudním exekutorem pro žalobce na č.l. 10, usnesením soudního exekutora č.j. [číslo jednací] ze dne 16. 6. 2020, kterým nebylo vyhověno návrhu třetí osoby na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí provedeného dne 8. 8. 2019 na č.l. 11, výpisem rejstříku Nc ohledně spisové značky [spisová značka] ve věci návrhu na nařízení exekuce žalovaného vůči [jméno] [příjmení] na č.l. 18, usnesením o nařízení exekuce na majetek povinného č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 10. 2008 na č.l. 19, 27, vyrozuměním soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] o převzetí exekučního řízení ze dne 22. 11. 2016 na č.l. 20, č.l. 29, vyrozuměním o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce ze dne 19. 2. 2009 na č.l. 28, dokladem o doručování protokolu soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na č.l. 30, exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] ze dne 20. 9. 2017 o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného na č.l. 31, žádost exekutora ze dne 15. 5. 2020 zaslaného žalobci na č.l. 32 (vydání motorového vozidla), protokolem o soupisu movitých věcí povinného č.j. [číslo jednací] ze dne 8. 8. 2019 na č.l. 33, č.l. 48, kopií velkého technického průkazu vozidla [anonymizováno] [registrační značka] na č.l. 44 až 46, doručenkou k protokolu [číslo jednací] zaslaného na [územní celek], rozhodnutími soudu předložených žalovaným na č.l. 59 až 61.
6. Na základě provedeného důkazního řízení byl zjištěn a prokázán tento skutkový stav:
7. Žalobce jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřeli dne 17.7.2019 kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla [značka automobilu], rok výroby 2002, [registrační značka], uvedeno identifikační číslo vozidla [anonymizována dvě slova] 21 47 32 73 78 70 a číslo velkého technického průkazu [anonymizováno] [číslo], za dohodnutou kupní cenu 46.000 Kč. Prodávající v čl. II. učinil prohlášení, že je výhradním vlastníkem prodávaného motorového vozidla, a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by bránily převodu tohoto vozidla.
8. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži č.j. [číslo jednací] ze dne 13.10.2008 soud nařídil ve věci oprávněného [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], [IČO], proti povinnému [jméno] [příjmení], datum narození 12.9.1983, podle exekučního titulu – platebního rozkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2.7.2008 č.j. [číslo jednací], pro vymožení částky 4.001Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení a náklady exekuce exekuci na majetek povinného. Soud pověřil provedením této exekuce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora, [exekutorský úřad]. Povinný byl poučen, že po doručení tohoto usnesení nesmí nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování správy majetku, a dále že právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatný. Podle vyrozumění soudního exekutora č.j. [číslo jednací] ze dne 19.2.2009 usnesení nabylo právní moci dne 28.1.2009. Žalovaný byl přípisem ze dne 16.11.2016 č.j. [číslo jednací] vyrozuměn o tom, že došlo k převzetí exekučního řízení od soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
9. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], vydala dne 20.9.2017 exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] k uspokojení pohledávky oprávněného proti povinnému ve výši 4.001 Kč s příslušenstvím, pro náklady oprávněného v exekuci a pro náklady exekuce, kterým rozhodla o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného.
10. Podle protokolu o soupisu movitých věcí povinného – jiný soupis (§ 327a o.s.ř.) č.j. [číslo jednací] byl dne 8.8.2019 proveden soupis movitých věcí povinného, když z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že povinný je vlastníkem níže uvedených movitých věcí. Pod pořadovým [číslo] jde o vozidlo barvy [anonymizováno], [registrační značka], pod pořadovým [číslo] o vozidlo [anonymizováno] [jméno] [registrační značka], pod pořadovým [číslo] o vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], pod pořadovým [číslo] o vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], pod pořadovým [číslo] o vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [registrační značka], pod pořadovým [číslo] o vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], s tím, že podle ustanovení § 327a o.s.ř., je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (evidence) záznam o soupisu. Dále je zde obsaženo poučení, že ten, jemuž svědčí právo k výše uvedené věci, které nepřipouští exekuci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu podle ustanovení § 68 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád a nebude-li vyhověno, pak žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (exekuce) podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., (občanský soudní řád). Tento soupis byl doručován oprávněnému, povinnému a osobě nebo orgánu, který vede příslušný rejstřík (evidenci). Podle doručenky odesílatele – soudní exekutorky, byl tento protokol doručován [územní celek] a doručen dne 8.8.2019.
11. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], žádostí ze dne 15.5.2020 č.j. [číslo jednací] v předmětné exekuční věci požádala žalobce o vydání uvedeného motorového vozidla (barva [anonymizováno], [registrační značka]), které bylo soudním exekutorem sepsáno dne 8.8.2019. Byla stanovena lhůta k vydání vozidla či doložení způsobu nabytí 10 dnů o doručení této žádosti. V žádosti soudní exekutorka také upozornila na ustanovení § 44a odst. 1 exekučního řádu.
12. K žádosti soudního exekutora ze dne 15.5.2020 se [celé jméno žalobce] vyjádřil podáním ze dne 25.5.2020, kdy sdělil, že nabyl vlastnické právo k vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne 17.7.2019, kterou předložil, s tím, že došlo k nabytí jeho vlastnického práva v dobré víře a tudíž se stal dle § 1111 obč. zákoníku oprávněným vlastníkem vozidla, a že výzvě o vydání vozidla nelze vyhovět.
13. Pan [celé jméno žalobce] byl soudním exekutorem dne 29.5.2020 č.j. [číslo jednací] poučen dle § 68 odst. 5 exekučního řádu o podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o soupisu věci.
14. Soudní exekutor rozhodl usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 16.6.2020 o návrhu [celé jméno žalobce] na vyškrtnutí věcí ze soupisu ohledně motorového vozidla pojatého do soupisu pod položkou [číslo] tak, že tomuto návrh nevyhověl. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu byl podán včas, listiny předložené navrhovatelem byly shledány jako odůvodňující rozhodnutí o vyškrtnutí požadovaných položek ze soupisu exekutora. Soudní exekutor předal dne 5.6.2020 tento návrh navrhovatele k vyjádření oprávněnému, který s návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu nesouhlasil.
15. Z technického průkazu předmětného vozidla bylo zjištěno, že se jedná o osobní automobil [anonymizována dvě slova], [značka automobilu], typ [anonymizováno], obchodní označení [anonymizováno], [registrační značka], [jméno] [příjmení], datum narození [datum], byl jako vlastník vozidla dne 24.6.2019, evidence u [stát. instituce], a žalobce [celé jméno žalobce] dne 12.8.2019, evidence u [územní celek]. Ke dni 12.8.2019 bez zápisu exekučního řízení.
16. Práva a povinnosti mezi účastníky se řídí zákonem [číslo] občanský zákoník, neboť žalobce uzavřel kupní smlouvu ohledně předmětného motorového vozidla jako kupující po 1. 1. 2014.
17. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
18. Podle § 1111 zákona č. 89/2012, občanský zákoník získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § [číslo] nebo [číslo], stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.
19. Na základě provedeného důkazního řízení a po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím závěrům.
20. Žalobce podává žalobu na vyloučení předmětného motorového vozidla z exekuce dne 18.6.2020, tedy v časové návaznosti na rozhodnutí soudního exekutora ze dne 16.6.2020, kterým nebylo vyhověno jeho návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, motorového vozidla pojatého do soupisu pod položkou [číslo]
21. Jelikož usnesení ze dne 13.10.2008 o nařízení exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení] nabylo právní moci dne 28.1.2009, věděl povinný od tohoto dne, že nesmí nakládat se svým majetkem, jinak je takový právní úkon neplatný (dnes podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – právní jednání). Takovým nakládáním s majetkem je i prodej movité věci – motorového vozidla.
22. Povinný nabyl předmětné vozidlo po nařízení exekuce, dle zápisu v technickém průkazu předmětného vozidla byl jeho vlastníkem od 24.6.2019. Ve smyslu poučení v usnesení o nařízení exekuce a dle § 44a odst. 1 exekučního řádu je kupní smlouva ze dne 17.7.2019 jako právní jednání neplatné, neboť povinný [jméno] [příjmení] porušil svou povinnost. Z usnesení soudního exekutora ze dne 16.6.2020, kterým nebylo vyhověno návrhu žalobce na vyškrtnutí věci nevyplývá, není výslovně uvedeno, že by soudní exekutor či oprávněný v této části exekučního řízení vznesl námitku neplatnosti tohoto právního jednání mezi žalobcem a povinným. Toto nevyplývá ani z vyjádření žalovaného k žalobě. Oprávněný (žalovaný v této věci), jak vyplývá z odůvodnění předmětného usnesení, nesouhlasil s návrhem na vyškrtnutí věci.
23. Kupní smlouva byla uzavřena dne 17.7.2019 a exekučním příkazem bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného dne 20.9.2017, tedy až po uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a povinným. Žalobce před uzavřením kupní smlouvy na takovou spotřební věc, jako je motorové vozidlo, nemá povinnost zkoumat, zda prodávající je či není postižen exekucí, i když samozřejmě kupní cena za předmětné vozidlo není zanedbatelnou částkou. Z technického průkazu předmětného vozidla nevyplývá, s ohledem na převod vozidla dle zápisu dne 12.8.2019, postižení předmětného vozidla do soupisu movitých věcí soudním exekutorem, i když protokol o soupisu byl doručen [územní celek] dne 8.8.2019 (zřejmě nesprávnému úřadu, když vozidlo bylo převedeno na [jméno] [příjmení] u [stát. instituce]). Žalobce tedy nemohl vědět, že prodávající jako povinný nemůže disponovat s předmětným vozidlem, tedy uzavřít kupní smlouvu, a byl tudíž v dobré víře, že nabývá předmětné vozidlo do svého vlastnictví. Soud se na základě provedeného dokazování tak přiklonil k argumentaci žalobce v žalobě a jeho výkladu ustanovení § 1111 občanského zákoníku. Žalobce neměl při uzavírání kupní smlouvy pochybnost o tom, že [jméno] [příjmení] jako prodávající je oprávněn převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Proto bylo žalobě vyhověno.
24. Soud vzal na vědomí rozhodnutí soudu v obdobné věci předložených žalovaným, kde vystupoval jako účastník řízení také na straně žalované a je si vědom odlišného stanoviska. Je třeba uvést, že v jednom případě kupní smlouva ohledně vozidla byla uzavřena poté, co bylo pojato do soupisu movitých věcí a v druhém případě žalobkyně vzala žalobu zpět po poučení soudu, že její žaloba nemůže být úspěšná, neboť kupní smlouva je dle názoru soudu absolutně neplatná, a proto nelze aplikovat ani § 1111 OZ, zde tedy není výslovně meritorní rozhodnutí soudu.
25. Žalobci byly přiznány náklady řízení podle § l42 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 2.000 Kč a náklady právního zastoupení.
26. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud odměnu podle § 8 ve spojení s § 7 bod 1 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, a to za tři úkony právní služby po 1.500 Kč, 3 x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, a to za 3 úkony právní služby, a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 1.134 Kč, tj. 21 % z částky 5.400 Kč, která patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013 s tím, že osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Úkony právní služby jsou převzetí a příprava věci, podání žaloby, replika žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 1.9.2020. Soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů spolu s DPH z úkonu závěrečný návrh žalobce, když žalobce, resp. jeho právní zástupce, se z účasti u jednání soudu omluvil a souhlasil s rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti.
27. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § l60 odst. l část věty po středník o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro jinou lhůtu splatnosti.
28. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.