Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

12 C 259/2022

č. j. 12 C 259/2022-111

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2023:12.C.259.2022.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B , narozená Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3. Jméno advokáta D , narozená Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupená zákonným zástupcem Jméno zákoného zástupce A bytem Adresa zákoného zástupce A 4. Jméno zákoného zástupce B , narozená Datum narození zákoného zástupce B bytem Adresa zákoného zástupce B zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o vyklizení nemovitých věcí, I. Žalovaný 1) je povinen vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovité věci v k. ú. , adresa, , a to pozemek stavební parcela č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 208 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na daném pozemku a pozemek pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, zahrada, o výměře 157 m2, všechny zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná 2) je povinna vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovité věci v k. ú. , adresa, , a to pozemek stavební parcela č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 208 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na daném pozemku a pozemek pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, o výměře 157 m2, všechny zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná 3) je povinna vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovité věci v k. ú. , adresa, , a to pozemek stavební parcela č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 208 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na daném pozemku a pozemek pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, o výměře 157 m2, všechny zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaná 4) je povinna vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovité věci v k. ú. , adresa, , a to pozemek stavební parcela č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 208 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na daném pozemku a pozemek pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, o výměře 157 m2, všechny zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.V. Ve vztahu mezi žalovanými 1, 2, 3 a 4 a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.VI. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit státu – České republice na účet Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení v plné výši, jež bude spolu s lhůtou k plnění vyčíslena v samostatném rozhodnutí. Plněním jednoho ze žalovaných zaniká do výše plnění povinnost druhého žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2022 domáhala vyklizení žalovaných ze shora specifikovaných nemovitostí s odůvodněním, že je jejich výlučným vlastníkem, neboť je nabyla dědictvím a darovací smlouvou ze dne 18. 12. 2002. Žalovaní nemovitosti užívají bez právního důvodu. Žalobkyně chtěla věc vyřešit mimosoudně, žalovaným 1) a 2) předložila k podpisu nájemní smlouvu, žalovaní však k jejímu uzavření nepřistoupili, s žalobkyní nekomunikují.

2. Žalovaní 1) a 2) sdělili, že s žalobou nesouhlasí. Žalovaná 2) uzavřela s žalobkyní dohodu o nájmu nemovitosti včetně příslušenství, byla dohodnuta částka nájemného. Žalobkyně se s žalovanými 1) a 2) dohodla na práci, kterou měli žalovaní 1) a 2) vykonat na nemovitosti.

3. Usnesením ze dne 26. 1. 2023 č. j. , spisová značka, soud vyzval žalované 1) a 2) k doplnění tvrzení a označení důkazů stran tvrzeného uzavření nájemní smlouvy. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaných 1) a 2) nijak reagováno.

4. Otec (zákonný zástupce) žalované 3) s žalobou uplatněným nárokem souhlasil. Sdělil, že si je vědom nezodpovědného chování žalované 2). Má za to, že toto chování je zapříčiněno silným ovlivněním ze strany žalovaného 1).

5. Ustanovená opatrovnice žalované 4) k žalobě uvedla, že je v zájmu nezletilé, aby nadále bydlela se svými rodiči v prostředí, které je ji známé. Vychází z tvrzení žalovaných 1) a 2) o existenci dohody o nájmu.

6. Soud nařídil jednání na 12. 6. 2023, které však bylo odročeno k žádosti stran o poskytnutí lhůty ke smírnému vyřízení věci. K mimosoudnímu vyřízení věci však nedošlo.

7. V rámci jednání soudu dne 11. 9. 2023 žalobkyně sdělila, že nájemní smlouvu s žalovanými nikdy neuzavřela, nájemné žalovaní nikdy neuhradili. O tom svědčí i fakt toho, že dne 28. 2. 2022 jí žalovaná 2) zaslala žádost o uzavření nájemní smlouvy. S manželem nemovitost rekonstruovali a záměrem bylo tuto přenechat k užívání dceři (tj. žalované 2) a vnučce (tj. žalované 3) bezplatně. Před dokončením se dcera do domu nastěhovala i s přítelem (tj. žalovaný 1), který žalobkyni zamezil do domu přístup. Rekonstrukce nemovitosti započala v březnu 2019, to byl dům zcela vybydlen.

8. Žalovaní 1) a 2) v rámci jednání dne 11. 9. 2023 uvedli, že dle § 2238 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) došlo k vydržení nájemního práva, když žalovaná 2) bydlí v domě od února či března 2019 a výzva žalobkyně byla žalované 2) doručena až dne 25. 4. 2022. Nájemní smlouva byla uzavřena ústně. Nebyla-li by nájemní smlouva uzavřena, je otázkou, proč by žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení.

9. V rámci jednání dne 11. 9. 2023 soud vyzval žalované 1) a 2) k doplnění tvrzení a označení důkazů stran bližší specifikace nájemní smlouvy (potud byla vyzvána rovněž žalovaná 4) a dohody o práci. Zároveň byly soudem poučeni dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) o následcích nevyhovění této výzvě. V reakci na tuto výzvu žalovaní 1) a 2) přípisem ze dne 22. 9. 2023 soudu sdělili, že nájemní smlouva byla uzavřena ústně, žalovaní 1) a 2) měly provést stavební úpravy domu jako kompenzace nájemného.

10. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 9. 10. 2023 sdělila, že žalovaní 1), 2) a 3) bydlí v nemovitostech od listopadu 2019, žalovaná 4) pak od svého narození.

11. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedených nemovitých věcí, jejíchž vyklizení se domáhá.

13. Z fotografie na č. l. 11 spisu, ortofotomapy na č. l. 12 spisu a katastrální mapy na č. l. 13 spisu soud zjistil umístění a vnější vzhled nemovitostí.

14. Dopisem ze dne 15. 2. 2022 (č. l. 89 spisu), který byl téhož dne odeslán (vizte podací lístek a dodejku na č. l. 90 spisu), žalobkyně vyzvala žalovaného 1), aby do 28. 2. 2022 vyklidil předmětné nemovitosti, předal klíče a ohlásil změnu místa trvalého pobytu. Na výzvu reagovala žalovaná 2), která dne 27. 2. 2022 požádala žalobkyni, aby nachystala nájemní smlouvu (vizte elektronickou a sms komunikaci na č. l. 91 až 93 spisu). Žalovaný 1) v reakci sdělil žalobkyni, že čeká na smlouvu o bydlení (vizte sms komunikaci na č. l. 94-95 spisu). Dne 30. 3. 2022 žalobkyně v souladu s požadavkem žalovaných 1) a 2) těmto zaslala návrh nájemní smlouvy s tím, že do 14 dnů očekává jejich vyjádření (vizte email na č. l. 3 spisu, návrh nájemní smlouvy na č. l. 4 až 7 spisu). O odeslání návrhu nájemní smlouvy žalobkyně vyrozuměla žalované 1) a 2) skrze sms a dále skrze elektronickou zprávu (vizte č. l. 14 až 16 spisu, č. l. 95 spisu). Dne 25. 4. 2022 žalobkyně odeslala žalovaným předžalobní výzvu (vizte č. l. 8 až 9 spisu), o čemž žalované 1) a 2) vyrozuměla skrze sms a elektronickou zprávou (vizte č. l. 14 až 16 spisu, č. l. 95 spisu).

15. Z sms komunikace na č. l. 58 spisu, návrhu nájemní smlouvy na č. l. 59 až 63 spisu, předávacího protokolu na č. l. 64 spisu, fotodokumentace na č. l. 65 až 71 spisu vyplývá, že účastníci vedli komunikaci za účelem smírného vyřízení věci, avšak k mimosoudnímu ukončení věci nedošlo, neboť účastníci nedospěli ke shodě stran znění nájemní smlouvy. Z fotodokumentace na č. l. 65 až 71 spisu soud rovněž blíže zjistil vzhled exteriéru a interiéru domu.

16. Z čestného prohlášení , jméno FO, , snachy žalobkyně a babičky žalované 2), ze dne 21. 9. 2023, které je podepsáno úředně ověřeným podpisem, vyplývá, že žalovaná 2) se spolu s žalovanou 3) začátkem března 2019 nastěhovala k , jméno FO, do domu na adrese , adresa, , kde ji , jméno FO, poskytla byt 2+1 v 1. patře. Důvodem bylo nastěhování se matky žalobkyně do bytu na , adresa, , který do té doby obývala žalovaná 2), a to, aby mohla započít rekonstrukce domu na , adresa, (tj. předmětné nemovitosti), který byl od března 2019 do října 2019 neobyvatelný. Žalovaná 2) s žalovanou 3) u , jméno FO, bydlela do října 2019, kdy se přestěhovala do zrekonstruovaného domu na , adresa, . V průběhu bydlení žalované 2) u , jméno FO, začal žalovanou 2) navštěvovat žalovaný 1).

17. Svědek , jméno FO, , otec žalované 2) a manžel žalobkyně, vypověděl, že dle záměru měla dům obývat žalovaná 2) se svou dcerou, a to za podmínky slušného chování. Bráno to bylo tak, že se to může kdykoli odvolat. Rekonstrukci investoval on s žalobkyní. Žalovaná 2) jim měla splácet , částka, za kuchyňskou linku a koupelnu; pro případ, že v nemovitosti přestane bydlet, bylo ujednáno, že splacená částka ponížena o amortizaci ji bude vrácena. V březnu 2022 byla žalované 2) celá tato částka také vrácena. Žalovaní 1) a 2) v nemovitostech bydlí od října 2019. Kolem února 2019 se vystěhovala babička a začala rekonstrukce. Nájemní smlouva nebyla uzavřena, a to ani ústně. Nájemné nikdy nepožadovali. Ke konci rekonstrukcí se mu žalovaný 1) nabídl, že je obkladač a koupelnu se záchodem obloží zdarma, na což on na přání žalované 2) přistoupil.

18. Svědek , jméno FO, , syn žalobkyně a bratr žalované 2), vypověděl, že dům obývala babička, po jejím odstěhování započala rekonstrukce, kterou financovali rodiče. Ke konci rekonstrukce si sestra našla přítele a spolu začali v domě bydlet. Není mu známo, že by rodiče měli se sestrou uzavřenou nájemní smlouvu. Sestře umožnili v domě bydlet proto, že jí chtěli pomoci do začátku. Neví, že by sestra rodičům něco platila.

19. V rámci jednání dne 6. 11. 2023 žalobkyně předložila messengerovou komunikaci s žalovanou 2). Jelikož tento důkaz byl žalobkyní předložen až po marném uplynutí lhůty stanovené soudem ve výzvě ze dne 26. 9. 2023, a tedy i po koncentraci řízení, soud tento důkaz blíže nehodnotil.

20. Pokud bylo navrhováno provedení dalších důkazů nad rozsah, který byl soudem v řízení proveden, pak soud k jejich provedení nepřistoupil z toho důvodu, že všechny nezbytné skutečnosti byly v rozsahu potřebném pro náležité rozhodnutí věci již zjištěny v řízení provedeným dokazováním. Navrhoval-li právní zástupce žalovaných 1) a 2) výslech rodičů žalovaného 1), svědka , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, a svědka , jméno FO, , a to k existenci nájemní smlouvy a k jejímu obsahu, které jim měli sdělovat žalovaní 1) a 2), pak předně třeba uvést, že výslech navrhovaných svědků zcela postrádá vypovídací hodnotu, mají-li tito svědkové tlumočit to, co jim žalovaní 1) a 2) sdělili. Pokud jde o obsah tvrzené nájemní smlouvy, pak de facto ani není co prokazovat, když žalovaní konkrétní obsah smlouvy netvrdili, a to navzdory tomu, že je k tomu soud vyzval ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalovaní tvrdili pouze to, že nájemní smlouva byla uzavřena ústně a že stavební úpravy měla provádět žalovaná 2) jako kompenzaci nájemného. K obsahu smlouvy žalovaní nic více netvrdili; žalovaní netvrdili, jaké bylo ujednání o konkrétní výši nájemného či výši (rozsahu) jeho kompenzace, o výši záloh na služby, o výši kauce a o splatnosti těchto plateb, od kdy do kdy byl nájem ujednán (zda na dobu určitou či neurčitou), dokonce ani netvrdili, kdy (který konkrétní den) nájemní smlouva měla být uzavřena. Žalovaní tedy ve vztahu k obsahu nájemní smlouvy neunesli břemeno tvrzení, přičemž tento nedostatek nelze odstranit výslechem svědků, neboť schází-li na straně žalovaných tvrzení stran obsahu nájemní smlouvy, pak logicky nelze k těmto chybějícím tvrzením ani provádět dokazování, neboť není tvrzení, které by navrhovaným důkazem mělo být prokázáno. Pokud pak jde o tvrzení žalovaných o existenci ústně uzavřené nájemní smlouvy a o kompenzování nájemného prováděnými pracemi, pak tato tvrzení byla vyvrácena provedeným dokazováním [vizte výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , ze kterých vyplývá, že nájemní smlouva uzavřena nebyla, nemovitosti byly přenechány žalované 2) k užívání bezplatně, rekonstrukce hradila žalobkyně s , jméno FO, , a že pokud se žalovaný 1) nabídl provést nějaké práce (obkladačské), pak takto měl učinit zdarma].

21. Stejně tak soud z důvodu nadbytečnosti nepřistoupil k provedení důkazu účastnickým výslechem žalovaných 1) a 2). Pokud jde o prokázání obsahu nájemní smlouvy, pak i zde platí absence tvrzení, jak je popsáno shora. Pokud jde o prokázání uzavření nájemní smlouvy, pak i zde platí, že v řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že nájemní smlouva uzavřena nebyla. Pokud jde o prokázání počátku bydlení žalovaných v nemovitostech, a to pro účely běhu případné vydržecí lhůty (§ 2238 o. z.), pak v řízení provedeným dokazováním bylo nade vší pochybnost vyvráceno tvrzení žalovaných, že v nemovitostech bydlí od února či března 2019.

22. Byl-li navrhován důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, pak třeba uvést, že k účastnickému výslechu je přistupováno zpravidla tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.), což v případě účastnického výslechu žalobkyně není dáno. Tato podmínka ostatně není naplněna ani v případě účastnického výslechu žalovaných 1) a 2), když skutečnosti, které měly být účastnickými výslechy prokázány, byly již provedenými důkazy zcela vyvráceny.

23. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastníkem shora popsaných nemovitých věcí a žalovaní tyto nemovité věci užívají bez právního důvodu. Žalovaní 1), 2) a 3) bydlí v nemovitostech od října 2019, žalovaná 4) od svého narození; toho času žalobkyně přenechala nemovitosti žalované 2) a žalované 3) k bezplatnému užívání, a to bez určení doby užívání. Žalobkyně vyzvala žalované k vyklizení a předání nemovitých věcí.

24. Podle § 1012 věty první o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

25. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

28. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

29. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

30. Promítnutím zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k přesvědčení, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitých věcí, které v současné době bez právního důvodu užívají žalovaní. Ve smyslu § 1012 věta první o. z. má žalobkyně právo na ochranu svého vlastnického práva, zejména má právo domáhat se vyklizení nemovitostí (§ 1040 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu, soud žalobě vyhověl a zavázal žalované předmětné nemovitosti vyklidit.

31. Tvrdili-li žalovaní, že mezi žalobkyní a žalovanou 2) byla uzavřena ústní nájemní smlouva, pak toto tvrzení bylo v řízení vyvráceno (vizte výpověď svědka , jméno FO, , který uzavření nájemní smlouvy – byť třeba ústní – výslovně vyvrátil). Se závěrem o neexistenci nájemní smlouvy koresponduje také výpověď svědka , jméno FO, , u kterého lze s ohledem na jeho rodinné vazby [(syn žalobkyně a bratr žalované 2)] důvodně předpokládat, že by v případě existence nájemní smlouvy měl o této skutečnosti povědomí. Neexistenci nájemní smlouvy ostatně nasvědčuje také jednání samotných žalovaných, kteří ani přes výzvu nebyli schopni soudu předestřít obsah tvrzené nájemní smlouvy, a dokonce ani datum jejího uzavření. Nebyla-li nájemní smlouva uzavřena (platně či neplatně), nemohlo dojít ani k tzv. vydržení nájemního práva ve smyslu § 2238 o. z. (tj. k fikci platně uzavřené nájemní smlouvy), neboť žalovaní nemohli být v dobré víře, že nájem je po právu. Ostatně pro naplnění předpokladu fikce vyjádřené v § 2238 o. z. není splněna ani minimální doba tří let, po kterou museli být žalovaní v dobré víře, že nájem je po právu; žalovaní započali bydlet v nemovitostech v říjnu 2019 (vizte výpověď svědka , jméno FO, , čestné prohlášení , jméno FO, ) a již v únoru 2022 žalovaní apelovali na žalobkyni, aby jim předložila nájemní smlouvu [poté, co žalobkyně vyzvala žalovaného 1) k vyklizení], z čehož je zřejmé, že žalovaní si byli dobře vědomi neexistence nájemní smlouvy (a tedy i toho, že nájem není po právu).

32. Tvrdila-li žalovaná 2), že v domě měla umístěny věci a psy (srov. protokol z jednání 6. 11. 2023), pak to svědčí toliko o částečném (byť minimálním) užívání nemovitostí žalovanou 2), což je v souladu s tvrzeními žalobkyně o záměru přenechat nemovitosti k užívání žalované 2) a žalované 3); nesvědčí to ničeho o existenci nájemní smlouvy.

33. Poukazoval-li právní zástupce žalovaných 1) a 2) na to, že „kdyby nájemní smlouva nebyla uzavřena, proč by žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení“, pak k tomu třeba uvést, že toto tvrzení je zcela liché a nasvědčující naopak tomu, že nájemní smlouva uzavřena nebyla. Kdyby totiž nájemní smlouva uzavřena byla, neměla by žalobkyně důvod požadovat vydání bezdůvodného obohacení, neboť by měla právo na zaplacení dlužného nájemného. Jelikož ovšem nájemní smlouva uzavřena nebyla, nezbylo žalobkyni nic jiného nežli se domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu.

34. Sluší se dodat, že pokud žalovaní 1) a 2) tvrdili, že nájemné mělo být kompenzováno pracemi žalovaných, pak i toto tvrzení bylo v řízení vyvráceno. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že nemovitosti byly žalované 2) přenechány bezplatně, že rekonstrukce financovala žalobkyně se svým manželem, a pokud se snad žalovaný 1) nabídl, že nějaké práce vykoná, mělo tak být učiněno zdarma, a to za tím účelem, aby žalobkyně spolu se svým manželem ušetřili (vizte svědeckou výpověď , jméno FO, a , jméno FO, ). Pokud žalovaná 2) měla rodičům něco splácet, pak nešlo o úplatu za užívání nemovitostí, nýbrž o splácení kuchyňské linky a rekonstrukce koupelny, a to pro případ, že do budoucna připadnou do jejího vlastnictví. K tomu ovšem nedošlo, a proto také rodiče v březnu 2022 celou do té doby splacenou částku žalované 2) vrátili (vizte výpověď , jméno FO, ).

35. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že vztah založený mezi žalobkyní a žalovanou 2) naplňuje pojmové znaky výprosy dle § 2189 o. z.; žalobkyně (jakožto půjčitel) bezplatně přenechala nemovitosti žalované 2) (coby výprosníkovi) k užívání, aniž byla ujednána doba, po kterou se mají nemovitosti užívat, ani účel jejich užívání. Výprosa není omezena stanovením času, avšak půjčitel může kdykoliv ukončit smluvní vztah (§ 2190 odst. 1 o. z.), a to například tím, že vyzve výprosníka, aby mu věc vrátil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018 sp. zn. 23 Cdo 4653/2017). K tomu také došlo, když žalobkyně vyzvala žalovaného 1) k vyklizení nemovitostí dopisem ze dne 15. 2. 2022 a následně žalovaného 1) i žalovanou 2) výzvou ze dne 25. 4. 2022 [téhož dne byla výzva doručena žalované 2), jak v rámci jednání potvrdil právní zástupce žalovaných] s lhůtou k vyklizení do 15. 5. 2022. Nejpozději k tomuto dni tak žalovaní byli povinni vrátit žalobkyni vyklizené nemovitosti a pokud tak neučinili, nejpozději od 15. 5. 2022 užívají předmětné nemovitosti neoprávněně.

36. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, v souladu § 142 odst. 1 o. s. ř. by jí proto náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však náhradu nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku V.

37. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení státu má oporu v ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy tyto náklady spočívají v odměně ustanovené opatrovnice žalované 4), přičemž jejich výše bude vyčíslena spolu se stanovením lhůty k plnění v samostatném rozhodnutí.

38. K povinnosti zaplatit náklady řízení dle výroku VI. soud zavázal toliko žalované 1) a 2), když výlučně tito žalovaní svým přístupem zavdali příčinu podání žaloby. Žalované 3) a 4) jsou nezletilé děti, které se jakkoli na příčinách, které vedly k podání žaloby, nepodílely, a které toliko sdílely bydlení se svou matkou coby žalovanou 2) [v případě žalované 4) i se svým otcem coby žalovaným 1)]. Je tudíž zcela na místě, aby nákladovou povinnost nesli výlučně žalovaní 1) a 2). Jiné rozhodnutí by bylo v kolizi s principy spravedlnosti.

39. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.