17 C 203/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2) Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno jednající Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva o určení existence věcného břemene

I. Určuje se, že žalobce a jeho manželka jméno FO, r. č. RČ, naposledy bytem Adresa žalobce, byli ke dni datum, k okamžiku smrti paní jméno FO, r. č. RČ, naposledy bytem Adresa žalobce, vlastníky, v režimu společného jmění manželů, těchto nemovitých věcí: - pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – vodní plocha, o výměře Anonymizováno m2, oddělený z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a - pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – trvalý travní porost, o výměře Anonymizováno m2, oddělený z pozemku parc. č. Anonymizováno/1 v k. ú. adresa, obci adresa, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa, které byly odděleny geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vyhotoveným právnická osoba, sídlem adresa, který ověřil tituly před jménem jméno FO oprávněný zeměměřičský inženýr dne datum pod číslem Anonymizováno/Anonymizováno a schválil právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum pod číslem Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. Geometrický plán je součástí tohoto rozsudku.

II. Určuje se, že - služebný pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno oddělený z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, oddělený geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vyhotoveným právnická osoba, sídlem adresa, který ověřil tituly před jménem jméno FO oprávněný zeměměřičský inženýr dne datum pod číslem Anonymizováno/Anonymizováno a schválil právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum pod číslem Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, který je součástí tohoto rozsudku, a - služebný pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, zapsaný na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, jsou zatíženy věcným břemenem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to v rozsahu vyznačeném šrafováním červeně v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vyhotoveném právnická osoba, sídlem adresa, který ověřil tituly před jménem jméno FO oprávněný zeměměřičský inženýr dne datum pod číslem Anonymizováno/Anonymizováno a schválil právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum pod číslem Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. Geometrický plán je součástí tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 1. je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 425 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná 2. je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 425 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný 1. je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení v rozsahu 50 %, které budou vyčísleny v samostatném usnesení, a to do 3 dnů ode právní moci usnesení, ve kterém budou tyto náklady vyčísleny.

VI. Žalovaná 2. je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení v rozsahu 50 %, které budou vyčísleny v samostatném usnesení, a to do 3 dnů ode právní moci usnesení, ve kterém budou tyto náklady vyčísleny.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne datum, ve znění jeho změn a doplnění, domáhal určení, že on a jeho manželka měli ke dni datum ve společném jmění manželů nemovité věci – pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, v k. ú. a obci adresa, které byly odděleny geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, jak je blíže popsáno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Uvedl, že v k. ú. adresa vlastní nemovité věci, které tvoří jeden funkční celek (vyjma pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno) a jsou užívány jako rodinný dům se zahradou (LV č. hodnota). Žalovaný 1. je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa a žalovaná 2. pak ve shodném k. ú. pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalobce své pozemky nabyl společně se svou manželkou jméno FO do společného jmění manželů na základě darovací smlouvy ze datum, a to od matky manželky jméno FO. Tyto nemovité věci užívali rodiče manželky žalobce od roku Anonymizováno, žalobce a jeho manželka se o ně od roku Anonymizováno starali, přičemž rozsah užívání pozemků je po celou dobu nezměněn. jméno FO dne datum zemřela. V roce Anonymizováno žalobce zjistil, že část jeho zahrady včetně studny je v katastrálních mapách zakreslena jako pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, přitom koryto potoku (posledně uvedený pozemek) je zakresleno na nesprávném místě, podle map potok teče přes zahradu žalobce, což není pravda. Žalobce se domáhá svého nároku z titulu mimořádného vydržení, neboť nabytí držby nebylo v nepoctivém úmyslu. Pozemky užíval ve stejné rozsahu jako jeho právní předchůdci, když měl za to, že hranicí sousedních pozemků je koryto potoku. Vůbec si nebyli vědomi skutečnosti, že by užívali cizí pozemky.

2. Dále se žalobce domáhal určení, že služebný pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, oddělený dle geometrického plánu, jak je blíže specifikováno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jsou zatíženy věcným břemenem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č.Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Z pozemků žalobce v k. ú. adresa není přímý přístup na veřejnou komunikaci. K tomuto jsou užívány pozemky ve vlastnictví žalovaných, a to již od roku Anonymizováno, když zde vybudovanou cestu užívali právní předchůdci žalobce. Jedná se o vybetonovanou cestu užívanou pro pěší i jako vjezd osobních automobilů. Jelikož je cesta dlouhodobě využívána, žalovaný se o ni stará, má za to, že nabyl právo stezky a cesty ve formě služebnosti na základě mimořádného vydržení.

3. Žalovaný 1. s návrhem nesouhlasil, navrhl jeho zamítnutí v celém rozsahu. K návrhu na určení vlastnického práva uvedl, že žalobce od 90. let 20. století ví, že pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno je v jeho vlastnictví. Přestože jej na to upozornil, žalobce toto odmítl a tvrdil, že má na vše listiny a užívá vše to, co je jeho. Žalovaný 1. se nechtěl svého práva domáhat soudní cestou, nastalý stav je tedy možno nazvat výprosou. Žalobce nemohl však ani ke dni nabytí svého vlastnického práva být v dobré víře stran rozsahu nabývaných nemovitých věcí. Plyne to ze znění nabývacího titulu, rozloha užívaných pozemků tvoří asi 20 % navíc k rozloze nabývaných pozemků, nelze opomenout ani vzdálenost od domu směrem k potoku, která je poloviční ke vzdálenosti užívané. Právní předchůdci žalobce neměli pozemky zcela oploceny, voda ze studny byla užívána i pro potřeby letního kina. Žalobce přitom vzhledem ke svému vzdělání musel vědět, jaký byl rozsah jím nabývaných práv a povinností. Před rokem Anonymizováno byl pozemek v dispozici socialistických orgánů, rodina žalovaného tak nemohla s tímto disponovat, odvolávat se tedy na skutečnost, že žalobce či jeho právní předchůdci užívali jeho část v dobré víře, je v rozporu s dobrými mravy. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že se o nesrovnalostech dozvěděl až v roce Anonymizováno. Ke služebnosti uvedl to, že nikdy nebyl žalobcem vyzván, aby došlo ke zřízení věcného břemene, nikdy s ním o tom nehovořil, nikdy nebyl osloven, aby byl řešen odprodej části jeho pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Současně žalobci žádným způsobem nebránil v přístupu na jeho pozemky. Bezplatné užívání jeho pozemků žalobcem k přístupu k jeho pozemkům je mu známo od 90. let 20. století, sdělil to žalobci, který na to nijak nereagoval a pozemek užívá bezplatně bez právního titulu dál.

4. Žalovaná 2. rovněž s návrhem nesouhlasila, navrhla jeho zamítnutí v celém rozsahu. Uvedla, že tvrzení žalobce v návrhu a jeho doplněních jsou rozporuplná, nevypovídají o jeho poctivém úmyslu. Měla za to, že za držbu určité části pozemku nutné pro získání vlastnického práva k této části pozemku na základě mimořádného vydržení lze považovat až držbu zaplocené části pozemku, neboť jedině tak jsou přesně vymezeny hranice drženého pozemku či jeho části. Je tedy nutné zjistit, kdy přesně došlo k oplocení, zda tak bylo učiněno v souladu s právními předpisy a podle čeho byly hranice určeny. Pokud by oplocení mělo být vytyčeno geodetem, jak tvrdil žalobce, musel by žalobce od těchto vědět, kudy vedou skutečné hranice pozemků – tedy že nevedou až k hranici potoku. Za této situace by mohla být brána v úvahu pouze odchylka 2 m, přičemž hranice by musela být rovná. Geodeti nemohli podle tehdejší právní úpravy (ani současné) vytyčovat ochranné pásmo potoku, neboť to bylo užíváno pouze pro vodní zdroje. Pokud si tedy žalobce postavil oplocení, které vede podél potoku, zaplotil si části pozemků žalovaných s vědomím, že mu nepatří a že jinému působí újmu. Při uchopení držby tedy nebyl v nikoli nepoctivém úmyslu. Současně není zřejmé, kdy skutečně došlo k výstavbě plotu, zda je dodržena doba 20 let. Pokud jde o vydržení služebnosti, pak přístupovou cestu užíval žalobce na základě tichého souhlasu vlastníků dotčených pozemků. Kromě toho nedisponoval a nedisponuje žádným soukromoprávním důvodem, na základě kterého by byl oprávněn přecházet a přejíždět dotčené pozemky. Snaží se tak v trvalé proměnit to, co mu bylo povoleno jen výprosou, nemůže být držitelem v nikoliv nepoctivém úmyslu. Žalobce nedal žalované žádným způsobem najevo vůli držet právo odpovídající služebnosti stezky a cesty. Žalobce tedy nesplnil podmínku pro nabytí práva odpovídající služebnosti.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Mezi účastníky je nesporné, že příjezdová cesta užívaná žalobcem vyúsťuje na pozemek ve vlastnictví obce.

7. Z přihlášky o příděl půdy z datum bylo zjištěno, že jméno FO, nar. datum, požádal o hájenku č. hodnota stojící na parc. č. hodnota, dále o pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

8. Z potvrzení o právoplatném přídělu z datum bylo zjištěno, že jméno FO a jméno FO byly přiděleny v k. ú. adresa tyto nemovité věci – parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a část parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

9. Z přídělové listiny ze dne datum bylo zjištěno, že Národní pozemkový fond svolil a současně zařídil, aby podle této listiny byla v pozemkové knize pro k. ú. adresa zřízena nová vložka a v této zapsány parcely č. k. Anonymizováno st. pl., Anonymizováno/Anonymizováno pastva, Anonymizováno/Anonymizováno pastva, Anonymizováno/Anonymizováno pastva, vloženo bylo omezení, jehož nabyl jméno FO.

10. Z rozhodnutí státního notářství v Kroměříži ze dne datum bylo zjištěno, že ve věci projednání pozůstalosti po jméno FO, nar. datum, zemřelém datum, byla potvrzena dohoda dědiců, že veškerý majetek nabývá manželka jméno FO, nar. datum. Předmětem dědictví byla id ½ nemovitých věcí zapsaných na LV Anonymizováno pro k. ú. adresa – dům č.p. Anonymizováno s st. pl. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v části užívání vlastníků a zbytek v náhradním užívání, který je v parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

11. Z evidenčních údajů o pozemcích z datum bylo zjištěno, že ve vztahu k jméno FO byly evidovány tyto nemovité věci v k. ú. adresa – parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Součástí je nákres (zvětšený na č. l. Anonymizováno) mimo jiné těchto nemovitých věcí s tím, že pozemky parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno jsou s pozemkem parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno téměř rovnoběžné.

12. Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla sepsána formou notářského zápisu č. NZ Anonymizováno/Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, notářem v Kroměříži. Na jejím základě darovala paní jméno FO, narozená datum, manželům jméno FO a jméno FO, nemovité věci – stavební plochu Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 s domem čp. Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno zahrada o výměře Anonymizováno m2, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno zahrada o výměře Anonymizováno m2, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno Anonymizováno m2, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno pastva o výměře Anonymizováno m2. V části páté nabyvatelé prohlásili, že znají stavební stav nemovitých věcí, místní situaci a ocenění, nemovité věci přijímají v současném stavu.

13. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že paní jméno FO, roz. jméno FO, narozená datum, dne datum zemřela.

14. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že v pozůstalosti po jméno FO byl vypořádán majetek patřící do společného jmění manželů zůstavitelky a její manžela tituly před jménem jméno FO s tím, že manželovi do výlučného vlastnictví patří nemovité věci zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, a to pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. St. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům, dále pozemků parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – zahrada (sloučeny pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno), parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – trvalý travní porost, vše zapsáno na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum bylo zjištěno, že žalovaný 1. je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – trvalý travní porost, zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum bylo zjištěno, že Česká republika je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – vodní plocha, zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa, u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa.

18. Z ortofoto mapy pro k. ú. adresa (č. l. 20-23), leteckého snímku (č. l. 24), kopie katastrální mapy (č. l. 82), map ze seznam.cz (č. l. 156, 157) a mapy (č. l. 181) bylo zjištěno, že hranice mezi pozemky parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, resp. Anonymizováno/Anonymizováno, a pozemkem parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno je rovnoběžná. Z mapy je viditelné, že pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v části u pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno netvoří vodní tok – tento je naopak vychýlen obloukovitě směrem k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Za pozemkem parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno je pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – tento nepřiléhá k pozemkům žalobce.

19. Z e-mailové komunikace a náčrtku zájmové hranice pro k. ú. adresa bylo zjištěno, že drátěný plot mající ohraničovat žalobcem užívané nemovité věci zasahuje za studnu a vodárnu přes pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno.

20. Z úředního záznamu z datum bylo zjištěno, že pracovník právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa soudu sdělil, že pro k. ú. adresa byla užita metoda překreslení z původních katastrálních map, hranice zůstaly beze změny, ač fakticky k těmto mohlo dojít.

21. Ze sdělení obce adresa z datum bylo zjištěno, že v prosinci roku Anonymizováno byl v obci adresa realizován projekt „Obnova místních komunikací v obci adresa“. S ohledem na tento projekt bylo nezbytné upravit sjezdy – položit asfaltový beton, tedy i sjezd k rodinnému domu žalobce, na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Obec adresa na své náklady sjezd upravila, byl vyznačen v projektové dokumentaci a připomínky a námitky nikdo nevznesl.

22. Z geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno oprávněného zeměměřičského inženýra tituly před jménem jméno FO ze dne datum bylo zjištěno, že se týká rozdělení pozemku, vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku v k. ú. adresa. Dne datum byl ověřen a datum katastrální úřad souhlasil s číslováním parcel. Geometrický plán šrafovitě vyznačil věcné břemeno na pozemcích parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, dále nové pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno m2) a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno m2) vzniklé oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (s původní rozlohou Anonymizováno Anonymizováno m2), nový pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno m2) vzniklý oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

23. Při místním šetření dne datum v k. ú. adresa bylo zjištěno následující. K pozemkům žalobce je přístup přes nájezd z přilehlého parkoviště a vybetonovaný mostek se zábradlím. Kolem rodinného domu je udržovaná zahrada, na které jsou okrasné květiny, stromy a v zadní části je zahrada užitková. Při vstupu na pozemky od mostku je na levé straně plot z pletiva se sloupky, který vede podél přilehlého potoka. Celá zahrada od domu až po plot tvoří jednotný celek, bez známek rozdílného užívání. Připlocená je i studna a nedaleká vodárna, rovněž tvoří celek se zbytkem. adresa od domu k místu, kde je zakreslená hranice pozemku je asi Anonymizováno m, dalších Anonymizováno m je od tohoto místa k brance. Pozemek za potokem udržován není.

24. Svědek jméno FO uvedl, že asi od roku Anonymizováno dosud bydlí našikmo od domu žalobce. Jelikož byl spolužákem paní jméno FO, manželky žalobce, navštěvovali se, byl již v dětství na zahradě u žalobce. Zahradu přitom zná i dnes. Měl za to, že hranici pozemku tvoří potok. adresa je užívána dnes ve stejném rozsahu, jako v době vlastnictví manželů jméno FO. Stávající plot zde od počátku nebyl, neví, kdy byl vybudován. Původně zde bývalo dřevěné ohraničení, a to ve stejném místě jako stávající plot, myšleno v části zahrady u potoka. O tom, že by hranicí neměl být právě potok slyšel poprvé od žalobce, a to rok či rok a půl zpětně. Pokud jde o mostek, nejednalo se o žádnou lávku, byl spolu s nájezdem na stejném místě jako dnes. adresa byl z rour, nahoře byla tráva. Žalobce ho opravoval, říkal, že tam dával beton. Zametá ho. Nájezd žalobce zametá, odklízí sníh. Nikdy se nejednalo pouze o pěší nájezd, neboť v daném místě byla cesta, která vedla do lesa, projížděly zde povozy s koňmi. Ve vztahu k nájezdu neslyšel nic o jeho vlastnictví či udržování.

25. Svědek jméno FO uvedl, že v adresa bydlí od narození (r. Anonymizováno), a to asi 0,Anonymizováno km od žalobce. Dané místo zná, byl zde již v dětství, přičemž naposledy zde byl asi dva roky zpět. adresa byla směrem k potoku manžely jméno FO užívána ve stejném rozsahu jako dnes. Stávající plot stavěl žalobce, pokud zde byl jiný v minulosti, nepamatuje si to. Studnu na pozemku užívali výhradě jméno FO, nebyla ani v minulosti oplocená, byla volně přístupná. Neslyšel o tom, že by hranice pozemku neměla být u potoka. adresa byl původně úzký, žalobce ho opravoval, přidělal zábradlí, předělal ho – rozšířil asi o 1 m, dával tam pražce, betonoval ho. K rozšíření došlo před 20 až 30 lety, nejméně 20. Původně byl mostek pro vozy s koňmi. jméno FO užívali tento mostek k přístupu také. V minulosti byla cesta i ze strany od zahrady. Nájezd zbudovala obec, nikdo se o něj nestará. Pokud jde o mostek či nájezd neslyšel nic o sporech např. k opravám či údržbě. Na mostku či nájezdu odklízí sníh asi žalobce. Žalovaného 1. při těchto pracích neviděl, neseká zde ani trávu.

26. Žalobce uvedl, že poprvé přijel na místo v roce 1974, potok byl ve stejném místě jako dnes, tcháni užívali pozemek jako v dnešním rozsahu. Nikdy se s ním ani manželkou nebavili o tom, že by se měl pozemek užívat jinak, vždy tvrdili, že ho užívají tak, jak jim byl dán na základě přídělové listiny. V roce 1983, v době uzavírání darovací smlouvy, nevěděl, kde se jednotlivé nabývané pozemky nachází. Věděl, že se jednalo o pozemky mezi domem a potokem. Od té doby došlo ke změně číslování parcel či jejich scelování. Mapu z roku 1981 v minulosti neviděl, s listinou s evidenčními údaji pozemcích se seznámil až v souvislosti s tímto řízením. V době po uzavření darovací smlouvy, asi v 90. letech, si nechal geodety vytyčit ochranné pásmo potoka a postavil nový plot tak, aby byl alespoň částečně rovně. Geodet ho na žádnou nesrovnalost neupozornil. V době nabytí vlastnického práva zde byl jiný plot. Jím postavený nový plot byl posunut v řádu maximálně desítek centimetrů s tím, že se posunul spíše směrem k domu, a to s ohledem na svažitost terénu u potoka. Dnes se jedná o totožný plot, byl pouze opravován. Na stejné straně potoka je i studna s vodárnou, v minulosti jediný zdroj pitné vody pro jejich dům. V minulosti umožnil čerpat vodu letnímu kinu. Od počátku věděl, že pozemek za potokem není v jejich vlastnictví, nicméně staral se o něj, neboť z pozemku je obtěžoval hmyz. Hranicí jeho pozemku a žalovaného 1. byl tedy vždy potok. Asi v roce Anonymizováno navrhl žalovanému 1. dohodu, která byl obsahovala vytyčení hranice jejich pozemků, kterou by byl potok. Chtěl tak učinit s ohledem na to, že se staral o svůj pozemek před potokem i o část pozemku žalovaného 1. za potokem, tedy tam, kde je ochranné pásmo potoka. Chtěl, aby se žalovaný 1. staral o svůj pozemek za potokem, neboť zde byla špatná průtočnost potoka, byly zde ostružiny, vysoká tráva. Žalovaný 1. souhlasil, poté však řekl, že dohodu neuzavře. Jeho záměrem bylo, aby dohoda byla zanesena do katastru nemovitostí. Neví, zda se tam takové ukládají. Byť má právní vzdělání, občanské právo není jeho obor. V tuto dobu neměl žádné pochybnosti o svém vlastnickém právu. Až po kácení stromů v roce 2022, kdy mu žalovaný 1. začal vyhrožovat, a průchodu štamgastů z nedaleké hospody, se podíval do katastru nemovitostí a zjistil, jak jsou jednotlivé pozemky zakresleny. Rodina žalovaného 1. v minulosti několikrát kácela stromy na svém pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vždy na druhé straně potoka. Nájezd je také užíván ve stejném rozsahu jako v minulosti, což vyplývá z původně užívané cesty, která je dnes v katastrální mapě vydávána za potok. Asi v roce 2010 když obec upravovala povrch parkoviště, vyasfaltovala i část nájezdu před mostkem, tedy i část pozemku ve vlastnictví žalovaného 1. V minulosti byl nájezd užíván bez toho, aby bylo řešeno povolení či nějaká dohoda, byl prostě užíván. Nikdy přístup neřešil s nějakým orgánem či osobou, užívání ani nikomu neoznamoval, všichni to od nepaměti věděli. Do roku 2022, kdy věc poprvé s žalovaným 1. začal řešit, s ním nikdo nájezd neřešil. adresa byl původně roura a hlína, on ho vybetonoval, čímž mohlo dojít k jeho rozšíření o půl metru. O nájezdovou cestu se stará celou dobu, seká trávu, odklízí sníh, činil tak i v minulosti. Je to jediný přístup k jeho pozemkům z parkoviště a obecně.

27. Žalovaný 1. v rámci svého čestného prohlášení, když se ze zdravotních důvodů nemohl jednání zúčastnit, uvedl, že počátkem 90. let 20. století byl jeho rodině vrácen mimo jiné pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa. On se jeho vlastníkem stal v průběhu let Anonymizováno-Anonymizováno. Tímto pozemkem protékal a protéká potok. V roce Anonymizováno nebo Anonymizováno prováděl na dotčeném pozemku kácení olší, přičemž došlo k poškození umístněného plotu na levém břehu potoka a ovocného stromu. Jelikož žalobce sdělil, že došlo k poničení jeho majetku, jeho matka paní jméno FO mu sdělila, že pozemek je jejich a plot tedy nemůže být žalobce. Došlo k nahrazení ovocného stromu, přestože věděli, že je na jejich pozemku. V letech 2010-2012 jej oslovil žalobce s tím, aby spolu zašli na geodezii a prohlásili, že hranicí mezi jejich pozemky je potok. K úkonu však nedošlo. V roce 2010 spolu se žalobcem řešili odprodej části jeho pozemku, kterou žalobce užíval pro nájezd, nicméně následně na tom žalobce netrval s tím, že s ohledem na rekonstrukci parkoviště pozemek vykoupí obec a on nebude muset nic platit. Asi v roce 2019 byl přítomen kácení jehličnatých stromů na dotčeném pozemku, nicméně prací se neúčastnil, s manžely jméno FO se nesetkal. Žalobce odmítl dohodu smírnou cestou, tedy odprodejem částí pozemků za celkovou cenu asi 2 500 Kč. Před rokem 1989 nebyla jeho rodina žádným způsobem schopna disponovat s dotčeným pozemkem, neboť jim ho sebrali komunisti. Dále uvedl, že do domu žalobce vedla přes potok historicky dřevěná lávka, přes kterou se nejezdilo koňmi ani autem. Pokud jméno FO potřebovali něco většího do domu dopravit, užívali most jiný, umístěný více proti proudu potoka. Žalobcem uváděné události roku 2022 se nestaly. Žalobce s ním nikdy nejednal o věcném břemenu přístupu k jeho domu. Žalobce věděl a musel vědět, které pozemky jsou a nejsou jeho, a přesto si svévolně oplotil i část jejich pozemku parc. č. 2624/1 a choval se, jako by byl jeho vlastníkem.

28. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem znalce tituly před jménem jméno FO, neboť tento měl prokazovat tvrzené skutečnosti stran obecného postupu při zaměřování geodety – nikoliv to, jak to bylo v předmětném případě. Obecný postup však nebyl předmětem řízení, výslech by tak nevedl k objasnění věci. Dokazování nebylo provedeno ani doklady příslušného stavebního úřadu pro stavbu plotu, neboť to nebylo podstatné pro zjištění skutkového stavu věci – ten byl ve vztahu k rozsahu užívání nemovitých věcí žalobcem a jeho právních předchůdců náležitě zjištěn. Soud neprovedl dokazování ani žalobcem doloženou dobovou fotografií, neboť tato byla předložena až po koncentraci řízení, nejedná se přitom o žádnou přípustnou výjimku.

29. Na výslechu svědka tituly před jménem jméno FO žalobce dále netrval. Dále netrval na provedení dokazování znaleckým posudkem na č. l. 5-7, geometrickým plánem na č. l. 9, zápisy ze srpna Anonymizováno na č. l. 12, historickou mapou na č. l. 17 a 107, seznamem nemovitostí na LV na č. l. 19, oznámením katastrálního úřadu na č. l. 26, kopií katastrálních map na č. l. Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, ortofoto pozemků na č. l. 84, přídělovou listinou z listopadu Anonymizováno na č. l. 95-100 a výpisem z katastru nemovitostí k LV č. hodnota pro k. ú. adresa.

30. Závěr o skutkovém stavu:

31. Žalobce nabyl se svou manželkou, do společného jmění manželů, nemovité věci v k. ú. adresa, dnes evidované v katastru nemovitostí jako pozemek parc. č. St. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům, dále pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – zahrada (sloučeny pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno), parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha, a to na základě darovací smlouvy ze dne datum, kterou uzavřeli s matkou manželky žalobce, paní jméno FO. Ta byla výlučnou vlastnicí těchto pozemků po projednání pozůstalosti po jméno FO, svém manželovi. Tyto pozemky manželé jméno FO získali na základě přídělu v roce Anonymizováno. Od této doby do doby rozhodnutí v této věci došlo k dělení a scelování dotčených parcel, nicméně nacházejí se stále na shodném místě, jak vyplývá z jednotlivých katastrálních map a snímků. V rámci darovací smlouvy oba obdarovaní prohlásili, že znají stavební stav nemovitých věcí i místní situaci. Ve vztahu k tomu soud přisvědčil žalobci, že nemovité věci znal v takovém stavu a zejména rozsahu užívání, jak je užívali rodiče jeho manželky, a to již od doby, kdy byl na místě poprvé v roce Anonymizováno. Jeho tvrzení podpořili oba slyšení svědci, neboť ti dané místo znají již od dětství, tedy delší dobu než sám žalobce, a dle jejich shodných vyjádření, kterým neměl soud důvodu neuvěřit, je zahrada kolem rodinného domu, dnes ve vlastnictví žalobce, užívána ve stejném rozsahu, minimálně co do rozsahu směrem k nedalekému potoku, jako již v 50. letech minulého století. Žalobce (minimálně ke dni nabytí) i oba svědci shodně uvedli, že nikdo z nich neměl pochyb o tom, že hranicí mezi sousedními pozemky tvoří právě nedaleký potok. adresa byla užívána, byly zde pěstovány plodiny, rostly zde stromy. Ostatně ani v roce 2024 nebylo zaznamenáno, že by došlo k nějaké významné změně v posledních letech – zahrada přiléhající k rodinnému domu žalobce tvoří jeden celek, a to až směrem k plotu, který stojí nedaleko potoku (jeho faktickému toku). O neměnnosti svědčí i to, že stávající plot je ve stejném místě několik desítek let – soud neměl důvodu neuvěřit žalobci, že ho postavil někdy v 90. letech 20. století poté, co byl vlastníkem dotčených nemovitých věcí. Což ostatně potvrdil i svědek jméno FO. Navíc tento plot, dle svědeckých výpovědí i výpovědi žalobce, stojí v části zahrady u potoku na stejném místě jako původní dřevěné ohraničení. V této části zahrady, v části, která dle zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví žalovaného 1. (pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno), stojí studna s vodárnou. Voda z této studny byla v minulosti jediným zdrojem pitné vody pro dům č. p. Anonymizováno, byla jeho obyvateli využívána, nikoliv osobami dalšími. To, že byl umožněn odběr vody z této studny pro potřeby letního kina, na uvedeném ničeho nemění. Ve vztahu k umístění studny na příslušném pozemku je přitom zřejmé, že i pokud by zde nebylo oplocení, nelze předpokládat, že by si kdokoliv mohl z této vodu čerpat. Nelze ji považovat (ani bez oplocení) za zcela volně přístupnou, neboť je součástí neprůchozí zahrady u rodinného domu.

32. Vlastníkem pozemku v k. ú. adresa parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno je žalovaný 1., žalovaná 2. poté pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Pokud soud vzal za prokázané, že žalobce užívá nemovité věci ve stejném rozsahu jako jeho právní předchůdci, manželé jméno FO, pak neměl důvodu, s ohledem na provedené místní šetření, neuvěřit i tomu, že měl za to, že pozemek žalovaného 1. začíná právě až za potokem, který tvoří hranici jejich pozemků. Pozemky užívané žalobcem slouží jako zahrada k rodinnému domu, naopak pozemek žalovaného 1., bez části užívané žalobcem, není v takovém stavu udržovanosti. Pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno tak, jak je celý vymezen v katastru nemovitostí (tedy i s částí užívanou žalobcem), tak netvoří jeden funkční celek, přičemž je zcela zřejmé, že se jedná o stav dlouhodobý.

33. Pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa rodina žalovaného 1. nabyla po roce Anonymizováno, do té doby byl v dispozici socialistických orgánů. Žalovaný 1. se jeho vlastníkem poté stal v průběhu 90. let minulého století. Pokud jde o zakreslení tohoto pozemku a pozemků žalobce v katastrálních mapách, pak tyto jsou neměnné po mnoho desítek let – v daném místě docházelo pouze k překreslování parcel, bez změny hranic, byť k nim fakticky mohlo dojít. Aktuální katastrální mapa tak odpovídá např. doložené mapě z roku 1981. Nicméně z leteckých snímků a provedeného místního šetření v zájmové lokalitě je zcela zřejmé, že tyto neodpovídají průběhu krajiny, neboť pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované 2., který je vodní plochou, nevede v konkrétním místě. adresa nevede rovnoběžně s pozemky žalobce, jeho rodinným domem, ale je více vychýlen do oblouku směrem k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 1. Žalobci bylo v řízení vyčítáno, že měl znát zákres pozemků v katastrálních mapách, měl znát tu z roku Anonymizováno. Soud však přesvědčil výpovědi žalobce, že tuto mapu neměl k dispozici, nezajímal se o přesné vymezení nabývaných nemovitých věcí, neboť se tak dělo na základě darovací smlouvy od rodinných příslušníků a nikdo mu nesdělil, že by zde měly být nějaké nesrovnalosti, což bylo podpořeno svědeckými výpověďmi. Tvrzení, že by žalobce znal správný průběh hranic nabývaných pozemků v době jejich nabytí, nebylo prokázáno. Okamžik, kdy se to následně měl žalobce dozvědět, zůstal sporný, neboť žalovaný 1. tvrdil dobu po roce Anonymizováno, žalobce rok Anonymizováno. Jedná se tak o tvrzení proti tvrzení. Jelikož oboje, stejně jako výstavba plotu a vytyčení geodety a nabídka na uzavření dohody o hranicích pozemků v roce Anonymizováno, nastaly po roce Anonymizováno, je to pro věc nerozhodné.

34. K přístupu ke svým nemovitým věcem užívá žalobce, shodně jako manželé jméno FO, nájezd včetně mostku přes potok, ve vlastnictví žalovaného 1. a žalované 2. Ve vztahu k těmto věděl a ví, že se nejedná o jeho vlastnictví. Tento přístup je užíván bez jakéhokoliv oficiálního povolení, současně bez zákazů, a to již od nepaměti. Žalobce se o nájezd a mostek stará tím způsobem, že zde odklízí sníh, odstraňuje nečistoty. adresa navíc před více než 20 lety vybetonoval a částečně rozšířil tak, aby po něm mohla jezdit i osobní vozidla. Do té doby, minimálně od 50. let 20. století, byl mostek ze skruží s povrchem hliněným, byl používán pro pěší a také pro jízdu vozů s koňmi, a to s ohledem na to, že v minulosti tudy vedla cesta až do lesa, k druhému mostku. Od tohoto se však již nyní nelze přímo dostat k nemovitým věcem žalobce. Ani jeden z žalovaných se o mostek či nájezd nestará, tyto záležitosti s žalobcem neřešili. Nájezd byl před několika lety vyasfaltován na náklady obce adresa, jak bylo zaneseno v konkrétním projektu, připomínky ani námitky k tomu nikdo nevznesl.

35. Manželka žalobce paní jméno FO datum zemřela, žalobce je nyní zaspán, v souladu s výsledky pozůstalostního řízení, jako výlučný vlastník dotčených nemovitých věcí.

36. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

37. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

38. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená doba trvající deset let.

39. Podle § 3066 o. z., do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeh právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

40. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

41. Podle § 1274 odst. 1 o. z., služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

42. Podle § 1276 odst. 1 o. z., služebnost cesty zakládá právo jezdit přes pozemek jakýmikoli vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

43. Právní posouzení věci:

44. Žalobce se v řízení domáhá určení vlastnického práva a také určení existence věcného břemene. Soud předně uvádí to, že na tomto určení má žalobce naléhavý právní zájem, neboť se v řízení domáhá nastolení souladu stavu zapsaného v katastru nemovitostí a stavu právního. Pakliže by soud návrh žalobce zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu, stalo by se právní postavení žalobce nejistým.

45. Žalobce se v řízení domáhá určení vlastnického práva (první nárok), a to z titulu mimořádného vydržení. To je upraveno v § 1095 o. z., přičemž jeho podmínkou (vyjma vydržecí doby) není poctivá držba, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Nepoctivým je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální, vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. V nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Přitom důkaz nepoctivého úmyslu leží na protistraně držitele, který se mimořádného vydržení dovolává (viz rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka). Nejvyšší soud dále v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyložil, že podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení.

46. Žalovaní v řízení neprokázali nikoliv nepoctivý úmysl žalobce a jeho manželky ke dni uchopení držby, jak je vyžadováno judikaturou Nejvyššího soudu v případě mimořádného vydržení.

47. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce, spolu se svou manželkou jméno FO, v režimu společného jmění manželů, stali vlastníky nemovitých věcí v k. ú. adresa, o kterých je v tomto řízení pojednáváno, a to v roce Anonymizováno. Tyto nemovité věci nabyli na základě darovací smlouvy od paní jméno FO, matky paní jméno FO. Soud v řízení přisvědčil žalobci, že v době nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem měli s manželkou za to, že vše, co darem získali, také i po právu užívají, a to nikoliv ve větším rozsahu. Má za prokázáno, že k okamžiku uchopení držby části i jiných nemovitých věcí, toto nebylo činěno lstí či potajmu nebo že by se v držbu vetřeli svémocně, případně že by chtěli v trvalé proměnit to, co jim bylo povoleno jen výprosou. Vychází tak zejména z toho, že se jednalo o dobu, kdy nebylo běžné jednoduše nahlédnout do příslušných katastrálních map, a tedy ověřit tvar nabývaných nemovitých věcí, zejména však se jednalo o vzájemně blízké rodinné vazby, kdy se obecně nepředpokládá např. přeměřování předmětu daru. Byť se v části od rodinného domu směrem k potoku jedná o asi jednou tak dlouhou vzdálenost rozsahu užívání, je nutno vyjma výše uvedeného dodat i to, že se nejednalo o jedinou nabývanou nemovitou věc – všechny totiž tvoří jeden celek a nedošlo tak ve výsledku (v součtu všeho) k nadužívání velkého rozsahu, ostatně sám žalovaný 1. tvrdil 20 %. V tomto směru je nutno odkázat i na znalost obdarovaných k poměrům daného místa – žalobce a jeho manželka se o nemovité věci, které nad to tvoří jeden celek (rodinný dům se zahradou), starali a tyto zejména užívali ještě před uzavřením nabývacího titulu, a to ve stejném rozsahu, jako je užívali jejich právní předchůdci, manželé jméno FO (rodiče paní jméno FO). Rozsah jejich užívání byl prokázán svědeckými výpověďmi osob, které místo znají od svého dětství, tedy od doby 50. let 20. století. Ve stejném rozsahu jsou ostatně nemovité věci užívány dosud. Svědci současně potvrdili, že v minulosti, bez vazby na toto řízení, nikdy neslyšeli o tom, že by se řešily hranice těchto nemovitých věcí, že by zde byly rozpory či že by hranicí mezi pozemky žalobce a žalovaného 1. nebylo koryto potoku v jeho faktickém průběhu.

48. V tomto směru nelze souhlasit s argumentací žalované 2. o tom, že část pozemku lze řádně držet až v okamžiku, kdy je oplocen. Uvedené jednak nemá oporu v žádném ustanovení právního předpisu a zejména to pro toto řízení nebylo podstatné. Bylo totiž zjištěno, že již právní předchůdci žalobce užívali dotčené pozemky ve stejném rozsahu, jako jsou jím užívány doposud, na daném místě stávalo dřevěné ohraničení, a to minimálně v zájmové části směrem od rodinného domu k potoku – výstavbou stávajícího plotu naopak došlo maximálně ke zmenšení žalobcem držené části pozemků žalovaných (sám tvrdil, že se plot snažil postavit co nejrovněji).

49. Pokud se měl žalobce dozvědět až následně o užívání i části pozemků ve vlastnictví žalovaných, nemůže to zvrátit výsledek tohoto řízení, neboť rozhodný byl okamžik k datum. Bylo-li tedy namítáno přeměřování pozemků geodety a toho, co tito mohli skutečně vytyčit, pak bylo prokázáno, že k vytyčování došlo až v době, kdy žalobce a jeho manželka již byli vlastníky pozemků, tedy až v době po uchopení držby. Uvedené vyplývá z výpovědi žalobce a nepřímo bylo potvrzeno i svědkem jméno FO. Spory mezi žalobcem a žalovaným 1., v době kácení stromů na pozemku žalovaného 1. na druhé straně potoku od rodinného domu žalobce či v době jiné, rovněž nebyly pro řízení podstatné, neboť první byly tvrzeny až po nabytí vlastnického práva žalovaného 1. či jeho rodiny v 90. letech 20. století. Ani následné spory po roce 2000 na věci ničeho nemění.

50. Je možno souhlasit s tím, že pokud pozemek žalovaného 1. byl před rokem Anonymizováno v dispozici socialistických orgánů, neměl žalovaný 1. možnost s tímto disponovat. Nicméně jak sám žalovaný potvrdil, nejdříve nabyl vlastnické právo k pozemku parc. č. 2624/1 jeho otec a až následně on, přitom až po nabytí svého vlastnického práva měl žalobce upozornit na vlastnické poměry daného místa. Žalovaný a jeho právní předchůdci tedy ani k okamžiku možné dispozice s nemovitou věcí nijak nekonali; ostatně ani dodnes. Nelze tedy hovořit o rozporu s dobrými mravy, jak je žalovaným 1. namítáno. Za účelové pak soud považuje tvrzení žalovaného 1. stran užívání části jeho pozemku žalobcem z titulu výprosy. Jednak sám tento žalovaný potvrdil, že pokud měl žalobce upozornit na své vlastnické právo, ten toto odmítl s tím, že na vše má doklady, zejména pak tímto tvrzením nemůže zvrátit svůj zcela nečinný postoj, který po dobu asi 30 let měl ke svému vlastnickému právu. Bylo na něm, vlastníku nemovité věci, aby se o předmět vlastnictví řádně staral a případně na jeho obranu využil možných prostředků.

51. Nepoctivý úmysl nelze spatřovat ve využívání vody ze studny pro potřeby nedalekého letního kina. Jednak sám žalobce potvrdil, že toto sám umožnil, tedy souhlasil s tím – pokud by však věděl, že se nejedná o jeho studnu, na jeho pozemku, nebylo by jeho souhlasu třeba, naopak by tento byl požadován po osobě odlišné. Dále pak z místního šetření jednoznačně vyplynulo, že nelze uvažovat o tom, že by si kdokoli mohl myslet, že je studna s vodárnou volně přístupná. Stojí totiž v části udržované zahrady, nedaleko rodinného domu, nikoliv např. u veřejně přístupné komunikace, kdy z druhé strany je potok a za ním neudržovaný pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (v části za potokem).

52. Soud tedy návrhu stran určení vlastnického práva k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který byl oddělený z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované 2., a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který byl oddělený z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 1., jak bylo určeno geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který odpovídá prokázanému rozsahu užívání, vyhověl (výrok I. rozsudku). Byly splněny všechny zákonné podmínky pro mimořádné vydržení vlastnického práva dle § 1091 odst. 2, § 1095 a § 3066 o. z., tedy potřebná doba a nebyl prokázán nepoctivý úmysl ke dni uchopení držby. Jelikož manželka žalobce, paní jméno FO, dne datum zemřela, vztahuje se určení vlastnického práva žalobce a jeho manželky, v režimu společného jmění manželů, právě k tomuto dni – oba byli v daném režimu vlastníky těchto nemovitých věcí.

53. Dále se žalobce domáhal určení existence věcného břemene (druhý nárok), a to z titulu mimořádného vydržení.

54. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (citovaného v rámci rozsudku téhož soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka): „Vůle držet právo odpovídající služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebního pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídající služebnosti, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva.“ 55. Stran tohoto nároku bylo v řízení prokázáno, že nájezd včetně mostku přes potok užíval žalobce a jeho manželka jako přístupovou cestu již v době nabytí svého vlastnického práva k nemovitým věcem v k. ú. adresa, o kterých je v řízení pojednáváno. Jedná se přitom o jedinou přístupovou cestu k těmto pozemkům, když od mostku umístněného dále směrem k lesu od rodinnému domu žalobce již přístupová cesta nevede. Stejný přístup užívali také manželé jméno FO, právní předchůdci žalobce a jeho manželky, jak potvrdil žalobce, tak i slyšení svědci, a to minimálně od 50. let minulého století. Přestože žalobce či jeho manželka nedali ani jednomu z žalovaných najevo svou vůli držet právo odpovídající služebnosti stezky a cesty výslovně, má soud za prokázané, že tak učinili prostřednictvím nejenom svého užívání, ale i péčí a investicemi. Žalovaní přitom toto vzali na vědomí, nijak proti tomu nebrojili. Soud vychází z toho, že se žalobce o nájezd i mostek stará, tedy odklízí zde sníh, odstraňuje nečistoty. Pokud jde o samotný mostek, pak tento částečně rozšířil, vybetonoval a připevnil zde zábradlí. Vše přitom činí na své náklady, na rozdíl od obou žalovaných.

56. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobce vydržel právo odpovídající služebnosti stezky a také cesty v souladu s § 1260 odst. 1 ve spojení s § 1095, § 3066 o. z., neboť byla splněna vydržecí doba, vlastníkům pozemků byla dána najevo vůle držet tyto služebnosti, přičemž ti držbu trpí. Jedná se o držbu práva ke služebnému pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který byl oddělen z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované 2. a služebnému pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 1., jak je vyznačeno v geometrickém plánu, který je součástí tohoto rozsudku, ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

57. Pokud jde o rozsah služebnosti, pak bylo v řízení prokázáno nejenom to, že přes mostek a nájezd, jako přístupu k rodinnému domu, se vždy chodilo (§ 1274 o. z.), ale v minulosti také jezdilo povozy taženými koňmi, nyní automobily, jedná se tedy i o cestu (§ 1276 o. z.). Pokud žalobce mostek částečně rozšířil, aby byla cesta možná i pro osobní automobil, na věci to ničeho nemění, neboť došlo pouze ke změně dopravního prostředku, s ohledem na postupující technologie, nikoliv na způsob jeho užívání. Soud tedy i tomuto druhému návrhu zcela vyhověl (výrok II.).

58. Výrok III. a IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti každém z žalovaných, vůči každému v rozsahu 50 % (celkem tedy ve výši 100 %), neboť tito úspěch ve věci neměli.

59. Byť žalobce nezaslal předžalobní upomínky, jak ve vztahu k nákladům řízení namítala žalovaná 2., ani jeden z žalovaných s návrhem nesouhlasil (ani částečně), jejich zaslání by tedy nevedlo k odstranění vzájemných rozporů, nad to se jedná o žalobu určovací, nikoliv na plnění (§ 142a o. s. ř.). Soud neshledal důvody k aplikaci § 150 o. s. ř.

60. Náklady žalobce představují náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka (v době, kdy nebyl v řízení zastoupen) ve výši 2 100 Kč, a to za celkem sedm úkonů (návrh ve věci samé z datum, doplnění návrhu z datum, odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu z datum, doplnění návrhu z datum, rozšíření návrhu z datum, doplnění návrhu z datum a datum) v souladu s 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., konkrétně § 1 odst. 3 písm. a), f) a § 2 odst. 3 této vyhlášky. Za úkon spočívající v odvolání ze dne datum proti usnesení, jímž byl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření odmítnut, náhrada hotových výdajů nebyla přiznána, neboť pro tuto část řízení nebyl žalobce úspěšný (odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně). Žalobci dále vznikl náklad spojený s vyhotovením geometrického plánu ve výši 14 250 Kč, přičemž se jednalo o náklad účelný, bylo ho nezbytně v řízení třeba, současně byly doloženy doklady o výši tohoto nákladu včetně jeho uhrazení. Náklady žalobce dále představují uhrazený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a 2 500 Kč (v souladu s usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka). Náklady žalobce tak celkem činí 28 850 Kč. Jelikož byli v řízení dva žalovaní, každý v řízení vystupoval samostatně (nejsou solidárně zavázaní žalobci), je žalovaný 1. povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 425 Kč (výrok III.) a žalovaná 2. je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 425 Kč (výrok IV.), oba žalovaní byli v řízení stejně neúspěšní ve vztahu ke každému předmětu řízení.

61. Výroky V. a VI. o nákladech státu jsou odůvodněny § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobci byla zástupkyně ustanovena usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum, č. j. spisová značka, a současně mu byla přisouzena náhrada nákladů řízení (viz odůvodnění k výrokům III. a IV.). Žalovaní 1. a 2. jsou tak povinni nahradit státu náklady na zastupování, každý v rozsahu 50 % s ohledem na to, že oba byli v řízení stejně neúspěšní ve vztahu ke každému předmětu řízení a nejedná se o solidárně zavázané dlužníky, každý v řízení vystupoval samostatně. Výše (dle výroku V. a VI.) bude určena v samostatném usnesení, které bude vyhotoveno poté, co bude pravomocně rozhodnuto o odměně a hotových výdajích zástupkyně.

62. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.