18 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku, parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným Anonymizováno, objekt k bydlení, a spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku, parc. č. Anonymizováno, zahrada, nacházející se v k. ú. adresa, obec adresa, zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště adresa, byly ke dni úmrtí jméno FO, narozeného datum, zemřelého datum, součástí společného jmění manželů jméno FO a původní žalobkyně jméno FO, narozené datum, zemřelé datum.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala určení, že spoluvlastnický podíl ½ na nemovitých věcech popsaných ve výroku I tohoto rozsudku patřil ke dni úmrtí otce účastníků jméno FO do společného jmění rodičů účastníků (jméno FO a jméno FO). Podané žalobě předcházelo již řízení o žalobě na určení téhož bez vymezení časového okamžiku (sp. zn. spisová značka), které skončilo zamítnutím žaloby pro nedostatek naléhavého právního zájmu právě z důvodu nevymezení časového okamžiku, k němuž žalobkyně určení požaduje [rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve adresa (dále jen „odvolací soud“) č. j. spisová značka ze dne datum]. Nyní projednávaná žaloba následovala vzápětí a původní žalobkyně jméno FO (po její smrti pak nynější žalobkyně) v ní tvrdila neplatnost darovací smlouvy, uzavřené mezi jméno FO a žalovaným dne datum, neboť se disponovalo se společným jměním manželů jméno FO, aniž by jméno FO byla do převodu spoluvlastnického podílu zapojena; platnost darovací smlouvy podle žalobkyně vyžadovala schválení soudem, neboť matka účastníků byla po cévní mozkové příhodě z roku 2006 omezena ve svéprávnosti.

2. Žalovaný tvrdil, že matka v době uzavření darovací smlouvy nebyla omezena ve svéprávnosti, otec jí byl po cévní mozkové příhodě v roce 2006 jmenován opatrovníkem nikoli z důvodu nepříčetnosti, nýbrž nemohoucnosti. Byla plně způsobilá posoudit následky svého jednání a s uzavřením darovací smlouvy souhlasila. Kdyby mělo být hovořeno o její neplatnosti, šlo by jedině o neplatnost relativní, kterou by mohla namítat sama jméno FO, což v promlčecí lhůtě ani později neučinila (neboť s ní souhlasila). Kdyby měla být darovací smlouva posouzena jako absolutně neplatná pro absenci jejího schválení soudem, musela by být nutně neplatná i kupní smlouva ze dne datum, kterou žalobkyně se svým manželem a otec účastníků za oba rodiče do spoluvlastnictví nabyli, neboť ta také soudem schválena nebyla (soud schvaloval pouze kupní smlouvu ze dne datum k prodeji původního bytu rodičů, z jehož prostředků se následně sporná nemovitost pořizovala).

3. První ve věci vyhovující rozsudek zdejšího soudu č. j. spisová značka z datum odvolací soud zrušil a uložil soudu vyslechnout navrženou svědkyni jméno FO a nechat posoudit zdravotní (a zejména podezřelý výraz) stav matky účastníků ke dni napadeného jednání odborníkem z oboru podezřelý výraz (srov. usnesení odvolacího soudu č. j. spisová značka ze dne datum).

4. Mezi stranami je nesporné, že jejich matka jméno FO utrpěla v roce 2006 cévní mozkovou příhodu, po které jí zdejší soud jmenoval opatrovníkem manžela jméno FO. Rodina (zejména její manžel jméno FO) se o ni poté starala. V roce 2008 se rodina společně rozhodla, že manželé jméno FO prodají byt ve společném jmění a spolu s dcerou (žalobkyní) a její rodinou koupí rodinný dům, kde budou společně žít a o matku (manželku) se společně starat, což se také stalo (rodinný dům v adresa, nabyli z ½ do společného jmění manželé jméno FO a z ½ do společného jmění manželé jméno FO; na kupní smlouvě sice figuroval pouze jméno FO, na koupi však byly použity prostředky z prodeje bytu, tj. ze společného jmění manželů). Později se vztahy v rodině zhoršily. S účinky ke dni datum byl do katastru nemovitostí jako spoluvlastník předmětné poloviny rodinného domu zapsán žalovaný na základě darovací smlouvy z datum, uzavřené mezi ním jako obdarovaným, a otcem jméno FO jako dárcem; řízení o schválení této smlouvy soudem nebylo zahájeno. jméno FO se o svou manželku jméno FO staral prakticky až do své smrti dne datum, od července 2018 až do své smrti dne datum žila jméno FO v domově pro seniory (kde jí pobyt vyřídil manžel ještě za svého života).

5. Z úřední činnosti je soudu známo, že - usnesením č. j. Anonymizováno-spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 112) ustanovil zdejší soud matce účastníků jméno FO opatrovníkem jejího manžela jméno FO (otce účastníků) podle § 29 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), který byl podle tohoto usnesení mimo jiné oprávněn a povinen opatrovanou v důsledku jejího nepříznivého podezřelý výraz stavu zastupovat při všech právních jednáních, spravovat řádně její majetek tak, aby nedošlo k majetkové újmě opatrovance; své rozhodnutí soud odůvodnil podezřelý výraz stavem jméno FO po centrální mozkové příhodě, který ji činil zcela závislou na péči rodinných příslušníků, imobilní, nekomunikující a neschopnou postarat se o své základní životní potřeby; - rozsudkem č. j. Anonymizováno-spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 180) schválil zdejší soud kupní smlouvu, kterou rodiče účastníků adresa a jméno FO (zastoupená v řízení jako kolizním opatrovníkem synem, zde žalovaným) prodali byt v adresa v Kroměříži manželům Důrasovým; v odůvodnění rozsudku zaznívá, že je jméno FO odkázaná na péči druhých osob, za získané finance z prodeje bytu ve společném jmění manželů jméno FO měl být pořízen rodinný domek v Kroměříži, v němž by manželé žili společně s rodinou jejich dcery ve snaze zajistit lepší péči o opatrovanou (žalovaný jako kolizní opatrovník ve svém souhlasném stanovisku uvedl, že provedená transakce bude v zájmu jeho matky); - rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum schválil zdejší soud kupní smlouvu uzavřenou mezi rodiči účastníků jméno FO a jméno FO jako prodávajícími a manželi Důrasovými jako kupujícími o prodeji garáže náležející k dříve prodanému bytu v adresa; z odůvodnění rozsudku se podává, že jméno FO v řízení zastupoval její syn (zde žalovaný), který uvedl (a soud se s ním ztotožnil), že prodej garáže je v zájmu paní jméno FO, která se svou rodinou bydlí v novém rodinném domku, pořízeném za finance z prodeje bytu a této garáže – v době vydání tohoto rozhodnutí se jim bydlelo dobře, všichni byli spokojení, otci jméno FO s péčí o matku pomáhala sestra (zde žalobkyně), která bydlí ve stejném domě; - dne datum podala žalobkyně zdejšímu soudu návrh na změnu opatrovníka matky jméno FO v reakci na darovací smlouvu ze dne datum, kterou otec jméno FO převedl předmětnou polovinu rodinného domu bezúplatně žalovanému; v něm namítla neplatnost darovací smlouvy a uvedla, že opatrovník (jméno FO) jedná v rozporu se zákonem (nemělli darování nemovité věci schválené soudem) i se zájmy opatrované (zcizil nemovitou věc v jejich společném jmění a ani nezřídil věcné břemeno, které by matku opravňovalo v domě dožít); a téhož dne podala i původní žalobu projednávanou pod sp. zn. spisová značka; - po smrti jméno FO dne datum se veřejným opatrovníkem jméno FO stalo město adresa a zůstalo jím až do její smrti dne datum, od července 2018 žila jméno FO v domově pro seniory; podle tamních pracovníků byla imobilní, přepravovaná personálem na polohovacím křesle, nemluvila, ale dokázala ukázat rukou (rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum, bod 25, zde založeno na č.l. 118-122); - v průběhu opatrovnického řízení soud dvakrát opatrovanou zhlédl (v prosinci 2018 a říjnu 2019), pokaždé konstatoval, že kontakt s ní se nepodařilo navázat – přání opatrované ohledně osoby opatrovníka jako funkce, o kterou se ucházeli oba sourozenci (zdejší účastníci řízení) se soudu nepodařilo zjistit, nebyla schopna je projevit (usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, bod 13, zde založeno na č.l. 113-115; rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum, bod 20, zde založeno na č.l. 118-122 – při prvním setkání „nebylo možno zjistit, zda chápe, na co byla tázána“, při druhém byla „ležící, oční kontakt byl navázán, ale nekomunikovala, jen se dívala, na dotazy neodpovídala“); - veřejný opatrovník navázal s opatrovanou omezený kontakt – na dotaz, zda je v domově spokojena, dokázala odpovědět „jo“ (usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, bod 8, zde založeno na č.l. 113-115); - mezi účastníky byly spory o to, zda má jejich matka v domově pro seniory zůstat, či zda si ji má do domácí péče převzít žalobkyně, a o četnost návštěv matky v domově žalobkyní – žalovaný v této souvislosti soudu uvedl, že „jak to matka snáší, nelze zjistit“ (usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, bod 11, zde založeno na č.l. 113-115), později dodal ke komunikaci s matkou od roku 2006, že „se s ní naučili komunikovat. Například, když ji sprchoval, říkala mu ruské básničky nebo v minulosti sledovali seriál F. L. Věk a maminka si na to vzpomínala. Když za ní přijde, řekne mu 'ahoj'.“ (usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, bod 5, zde založeno na č.l. 123-126, protokol o jednání z datum v řízení spisová značka, zde založeno na č.l. 171v); - rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 118-122) omezil zdejší soud jméno FO ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života; - usnesením č. j. spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 123-126), ve znění usnesení odvolacího soudu č. j. spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 127-132), zdejší soud znovu jmenoval jméno FO veřejným opatrovníkem město adresa, neboť sourozenci (nynější účastníci řízení) byli v takovém vzájemném konfliktu, že ani jeden neskýtal záruky řádné péče o zájmy opatrované; - rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 186-190) zdejší soud vyhověl žalobě žalobkyně na určení, že předmětná polovina rodinného domu je součástí společného jmění manželů jméno FO a jméno FO (bez časového ohraničení) pro absolutní neplatnost darovací smlouvy ze dne datum v důsledku absence jejího schválení soudem; veřejný opatrovník jméno FO město adresa vyjádřilo v tomto řízení dne datum za opatrovanou stanovisko, že darovací smlouva je podle něj neplatná pro rozpor se zákonem i zájmy opatrované, neboť ji bezúplatně zbavuje veškerého hodnotnějšího majetku a odnímá jí právní titul k užívání nemovitosti (bod 5 rozsudku); tento rozsudek odvolací soud rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 191-194) změnil a žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu (otázkou platnosti darovací smlouvy se dosud nezabýval).

6. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

7. Z listin na č.l. 141-143 soud zjistil, že dne datum podepsali jméno FO a žalovaný jako zástupce matky jméno FO společně jako prodávající s manžely Důrasovými jako kupujícími smlouvu o prodeji bytové jednotky manželů adresa, za kupní cenu částka (smlouva byla za opatrovanou jméno FO schválena zdejším soudem – viz výše).

8. Z listiny na č.l. 144-145 soud zjistil, že dne datum podepsali před advokátkou tituly před jménem jméno FO tři prodávající s jméno FO (½), žalobkyní a jejím manželem jméno FO (společně ½) jako kupujícími smlouvu o prodeji rodinného domu v adresa (předmět řízení). Podle této smlouvy kupující jméno FO zaplatil prodávajícím částka z celkové kupní ceny částka (řízení o schválení smlouvy soudem nebylo zahájeno).

9. Z listiny na č.l. 178-179 soud zjistil, že dne datum podepsali před advokátkou tituly před jménem jméno FO jméno FO jako dárce a žalovaný jako obdarovaný darovací smlouvu k ½ rodinného domu v adresa, která je předmětem tohoto řízení (řízení o schválení smlouvy soudem nebylo zahájeno).

10. Ze znaleckého posudku podezřelý výraz tituly před jménem jméno FO ze dne datum (zde založeno na č.l. 146-167) vypracovaného ke stavu jméno FO pro účely posouzení její svéprávnosti soud zjistil, že podle znalce se stav posuzované již několik let nemění, spíše se zhoršuje. V době vypracování posudku potřebovala každodenní dohled a dopomoc dalších osob, trpěla těžkou formou organického psychosyndromu v důsledku mozkové příhody z roku 2006, po které byla ochrnutá na pravou polovinu těla, neschopná řeči a smysluplné komunikace. podezřelý výraz poruchu označil znalec za trvalou s minimální šancí budoucího zlepšení; její rozpoznávací a ovládací schopnosti označil za vymizelé, schopnost právního jednání, projevení přání či jednání v běžných záležitostech každodenního života vyloučil (srov. k tomu shodné zjištění zdejšího soudu v řízení o omezení její svéprávnosti, v němž soud znalce i vyslechl – rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum, bod 17, zde založeno na č.l. 118-122; protokol o jednání č. j. spisová značka ze dne datum, zde založeno na č.l. 182-184). Při jejím vyšetření v únoru 2020 nebyla jméno FO schopna srozumitelně zodpovědět žádný dotaz, několikrát vydala neartikulovaný zvuk, ze kterého nebylo možno rozpoznat, zda se vztahuje k otázce; nedokázala přikývnout či zavrtět hlavou, nereagovala ani na jednoduchý pokyn.

11. Z protokolu o jednání z datum v řízení spisová značka (zde založeno na č.l. 168-173) soud zjistil, že svědkyně jméno FO, sestra zesnulého jméno FO, teta účastníků tohoto řízení, vypověděla, že poslední čtyři roky svého života se o jméno FO staral manžel takřka sám, pomáhal mu žalovaný. Když začal mít jméno FO zdravotní potíže, začal pro svou opečovávanou manželku zvažovat umístění do domova důchodců, nechtěl ji nechat doma; stěžoval si, že se k nim žalobkyně nechová pěkně a nechtěl, aby se jeho žena dostala do rukou své dcery. „jméno FO si na chování paní jméno FO stěžovat nemohla, ale bratr si hodně stěžoval a mrzelo ho její chování. Vím, že daroval část nemovitosti svému synovi Anonymizováno. Byl nešťastný z celé situace a darování části nemovitosti se bratrovi jevilo jako jediné poděkování za pomoc, kterou mu syn poskytoval.“ 12. Z pokynu odvolacího soudu doplnil soud dokazování a zjistil další skutečnosti:

13. Z protokolu o jednání ve věci spisová značka ze dne datum (zde založeno na č.l. 221-224) soud zjistil z výpovědi žalobkyně, že maminka „projevuje radost, když na ni mluví, dokáže vyslovit jména synů i vnuků, sama si listuje v mobilu“; dále žalobkyně uvedla „Já jsem schopna s ní komunikovat.“ 14. Z propouštěcí zprávy z podezřelý výraz jméno FO z datum (č.l. 231) soud zjistil, že je v ní uvedeno „při přijetí při vědomí – GSC 15, spolupracuje, je orientace v čase místě i prostoru, je těžká expresivní fatický porucha, … je těžký motorický deficit vpravo, …“ Z propouštěcí zprávy z právnická osoba z datum (č.l. 232) soud zjistil, že je v ní uvedeno „při vědomí, fatická porucha, klidná, spolupracuje, …“ 15. Ze svědecké výpovědi jméno FO, rehabilitační sestry jméno FO z let 2006–2014, soud zjistil, že podle této pracovnice jméno FO nekomunikovala a nerozlišovala souvislosti, co se děje a jak. Dokázala ukázat, že ji něco víc bolí (zamračila se či pohnula zdravou rukou), ale nemluvila. V průběhu let se její stav částečně zlepšil v tom směru, že se naučila posadit (zabezpečená, aby nepřepadla), nakonec s velkou dopomocí ušla i pár krůčků, sama snědla např. koláček. Nedokázala se však podepsat ani přečíst text. Zda jméno FO rozuměla, co se jí říká či obsahu sledovaného televizního vysílání, svědkyně neuměla říct (v tomto ohledu byl její stav neměnný od počátku spolupráce, tj. od září 2006).

16. Ze svědecké výpovědi jméno FO, sestry otce účastníků, soud zjistil, že bývala profesně zdravotní sestrou na ARO a záchranné službě. jméno FO byla její švagrová (manželka bratra jméno FO). Uměla vyjádřit ano/ne/nechci mimikou či zdravou rukou. jméno FO toaletu si nedošla, jídlo snědla jen pokrájené rukou.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že v předmětné polovině nemovitostí nejprve s rodiči žil, v době podpisu darovací smlouvy už ale ne. Denně docházel pro pomoc s hygienou. S matkou komunikoval posunky, úsměvy, gesty rukou. Domnívá se, že listovaný časopis si v duchu četla.

18. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, podaného písemně i stvrzeného výslechem, soud zjistil, že v otázce podezřelý výraz zdraví jméno FO v době sjednávání napadeného právního jednání v březnu 2017 lze beze zbytku vyjít z pozdějšího posudku tituly před jménem jméno FO (viz výše), který označil její stav za dlouhodobě neměnný, což je závěr, kterému korespondují i další dostupné podklady (zejména podezřelý výraz dokumentace, ve které nejsou v průběhu času patrny žádné známky zlepšení či jakéhokoli jiného zakolísání). K průběhu vaskulární demence osvětlil, že v prvním období po centrální mozkové příhodě (v řádu měsíců) může díky logopedii a rehabilitaci nastat mírné zlepšení, následně se však stav stabilizuje a zůstává stacionární (mozek se poškodí trvale, nemá schopnost regenerovat). Dodal také, že projevy demence jsou individuální, na pohled (např. z fotografie) nemusí být nic patrno.

19. K odlišnému hodnocení schopností jméno FO některými příbuznými (žalovaný, jméno FO) znalec uvedl, a soud se s jeho názorem ztotožňuje, že „osoby bez podezřelý výraz vzdělání nemusí být schopny adekvátně posoudit přítomnost kognitivního deficitu, zejména pokud se během let přizpůsobily velmi nízké úrovni komunikace a začaly do minimálních projevů jméno FO promítat vlastní představy o jejím chápání“ (s. 41 posudku). Těžký kognitivní deficit přetrvával u jméno FO od roku 2006 až do smrti v roce 2022 a z dlouhodobého pozorování je zřejmé, že k žádnému významnému zlepšení kognitivních funkcí nedošlo; schopnost jméno FO právně jednat nezůstala zachována.

20. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

21. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

22. Matka účastníků jméno FO utrpěla v roce 2006 cévní mozkovou příhodu. Soud jí téhož roku jmenoval opatrovníkem manžela jméno FO (otce účastníků), aby ji v důsledku nepříznivého podezřelý výraz stavu, který ji činil zcela závislou na péči rodinných příslušníků, imobilní, nekomunikující a neschopnou postarat se o své základní životní potřeby, mimo jiné zastupoval při všech právních jednáních a spravoval řádně její majetek. Stav opatrované byl v průběhu let neměnný. Až do své smrti v květnu 2022 byla imobilní, nekomunikativní (vyslovovala spíše jen citoslovce či jednoslabičná slova). Dokázala vyjádřit emoce, oční kontakt navázala, na příbuzné reagovala; nebylo však možné rozklíčovat, zda vnímá, co říká, a rozumí smyslu sděleného (např. otázce). Tento stav byl z hlediska kapacity právně jednat neměnný od mozkové příhody v roce 2006 až do jejího úmrtí v roce 2022. jméno FO nebyla po cévní mozkové příhodě v roce 2006 již nikdy schopna svobodného a vážného právního jednání, jež by dokázala projevit a jemuž by dokázala beze zbytku porozumět. 23. jméno FO a účastníci řízení jednali v roce 2008 ve shodě, když prodali byt manželů adresa spolu s žalobkyní a jejím manželem pořídili do spoluvlastnictví rodinný dům, kde žili společně s opatrovanou; první z kupních smluv schvaloval zdejší soud a zájem opatrované na prodeji bytu odůvodnil (v souladu s vyjádřením žalovaného jako ustanoveného kolizního opatrovníka) plánovanou koupí rodinného domu, který rodině lépe umožní se o opatrovanou starat.

24. V průběhu dalších let se rodinné vztahy zhoršily. Podle smlouvy z datum daroval jméno FO polovinu rodinného domu, pořízenou z prodeje bytu ve společném jmění s jméno FO, synovi (žalovanému), neboť si nepřál, aby manželka dožila v péči žalobkyně (za tím účelem jí pro dobu, kdy se o ni nebude moci starat sám, vyřídil umístění do domova pro seniory). Řízení o schválení této smlouvy soudem nebylo zahájeno. V březnu 2018 iniciovala žalobkyně řízení o změnu opatrovníka s tím, že dosavadní opatrovník (manžel jméno FO) neplní svou funkci řádně, zcizil-li i za opatrovanou nemovitý majetek bez souhlasu soudu, a napadla i platnost darovací smlouvy.

25. Pro nadbytečnost soud zamítl důkazní návrh žalobkyně výslechem jejího syna jméno FO, neboť o projevech matky účastníků učinil dostatek zjištění potřebných pro odborné posouzení znalce.

26. Soud zamítl i návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť znalecký posudek tituly před jménem jméno FO beze zbytku obstojí. Kromě toho, že nesouhlasí s výsledkem jeho odborného šetření, proti němu žalovaný relevantní námitky nevznesl. Znalec si své závěry, které korespondují dalšímu provedenému dokazování a nevyvolávají potřebu dalšího zkoumání, přesvědčivě a dostatečně obhájil.

27. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před datum) se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

28. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., kterým se řídí práva povinnosti vzniklé před datum, společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů za trvání manželství.

29. Podle § 714 odst. 1 věty první o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.

30. Podle § 747 o. z. nesmí manžel bez souhlasu druhého manžela, který podle § 749 o. z. vyžaduje písemnou formu, zejména zcizit dům, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů.

31. Podle § 483 odst. 2 písm. b) o. z. spravujeli opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit.

32. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

33. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je kromě jiného právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

34. Podle § 581 věty první o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Podle věty druhé tohoto ustanovení neplatné je i právní jednání osoby jednající v podezřelý výraz poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

35. Podle § 582 odst. 1 věty první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

36. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které kromě jiného odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

37. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. 38. jméno FO základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud i po doplnění dokazování k právnímu závěru (shodnému s prvostupňovým posouzením věci sp. zn. spisová značka po odstranění překážky nedostatečného naléhavého právního zájmu), že žaloba je důvodná. Napadená darovací smlouva je podle soudu absolutně neplatná, neboť v rozporu s § 483 odst. 2 písm. b) o. z. nebyla schválena soudem.

39. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že předmětný spoluvlastnický podíl byl ke dni úmrtí jméno FO dne datum ve společném jmění manželů jméno FO a jméno FO, ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobkyni svědčí, neboť je jednou z dědiček po jméno FO [viz rozsudek odvolacího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, vydaný v předcházející věci, jehož pokyny žalobkyně uposlechla a nedostatky původní žaloby v tomto duchu odstranila – bod 17.3 rozsudku, a shodně k tomu i usnesení odvolacího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, body 17 a 18, ve znění usnesení Nejvyššího soudu (dále jen „dovolací soud“) č. j. spisová značka ze dne datum, vydaná přímo v projednávané věci]. Požadavek časového ohraničení žalobního petitu znějícího na určení (spolu)vlastnického práva ke dni úmrtí zůstavitele je odůvodněn právní skutečností, že jeho úmrtím společné jmění manželů ze zákona zaniklo (§ 764 odst. 1 o. z.).

40. Námitka žalovaného týkající se nevyhnutelné absolutní neplatnosti původní kupní smlouvy k rodinnému domu, jehož polovina je předmětem nynějšího řízení, ze dne datum vyvolává otázku, zda vůbec sporný spoluvlastnický podíl manželé jméno FO nabyli do společného jmění, nebyla-li tehdejší kupní smlouva z roku 2008 schválena opatrovnickým soudem; otázku, kterou je třeba se zabývat v samém úvodu právního posouzení, neboť kdyby předmět tohoto řízení nikdy ve společném jmění manželů jméno FO nebyl, žalobkyně by naléhavý právní zájem ztratila. Z pokynu odvolacího soudu se soud zabýval tím, zda toto právní jednání (kupní smlouva z roku 2008) bylo jméno FO na újmu a zda lze tím pádem úspěšně namítat jeho neplatnost (srov. bod 9 výše citovaného usnesení). V této otázce dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že nejen že koupě rodinného domu v roce 2008 nebyla jméno FO na újmu, naopak byla čistě v jejím zájmu a byla motivovaná výhradně jejími potřebami. Zatímco u žalobkyní napadené darovací smlouvy z roku 2017 panovaly pochybnosti o tom, zda toto právní jednání, kterým byla zbavena hodnotnějšího majetku a současně ztratila právní titul k užívání nemovitosti, v níž žila, je či není v zájmu jméno FO, popř. není-li jí přímo na újmu, u pořízení rodinného domu v roce 2008 není nejmenších pochyb, že tehdy opatrovník (manžel) v jejím zájmu jednal, a mezi účastníky o tom není ani sporu. Koupě domu je ostatně uvedena i jako účel opatrovnickým soudem schvalovaného prodeje bytu manželů adresa a je o něm zmínka i u schvalování prodeje garáží k bytu náležejících, kde sám žalovaný pozitivně hodnotil stav a soužití rodiny v domě již pořízeném (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozsudku). V rozsudcích schvalujících prodej bytu (a později garáže k němu) je explicitně uvedeno, že tento prodej je v zájmu opatrované právě proto, že jeho výtěžek bude použit ke koupi rodinného domu, kde bude mít rodina lepší podmínky pro péči o opatrovanou (včetně tehdejšího vyjádření samotného žalovaného – viz rozsudek č. j. 13-spisová značka ze dne datum, zde na č.l. 181).

41. Z právě uvedeného plyne, že neplatnost kupní smlouvy z roku 2008, kterou předmětný spoluvlastnický podíl manželé jméno FO nabyli do společného jmění (neboť byly použity prostředky společného jmění plynoucí z prodeje bytu v adresa; o tom není mezi účastníky sporu), úspěšně namítat nelze.

42. Jak bylo právě uvedeno, mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že spoluvlastnický podíl, který je předmětem řízení, nabyl jméno FO z prostředků získaných prodejem bytu, který byl ve společném jmění manželů; na jeho pořízení tedy byly vynaloženy prostředky ze společného jmění a předmětný spoluvlastnický podíl do něj navzdory smluvním stranám označeným v kupní smlouvě z datum (na straně kupující jen manželé jméno FO a jméno FO) a podle ní provedenému zápisu v katastru nemovitostí patřil. Platnost darovací smlouvy by tak vyžadovala písemný souhlas manželky jméno FO (§ 714, § 747 a § 749 o. z.), která jej však podle soudem zjištěného skutkového stavu sama za sebe nebyla schopna. V běžných záležitostech by souhlas za jméno FO mohl udělit její opatrovník, manžel jméno FO. Jelikož nešlo o běžnou záležitost, nýbrž nakládání s majetkem významné povahy, explicitně jmenované § 483 odst. 2 písm. b) o. z., bylo nezbytné nahradit souhlas opatrované, která jej nebyla schopna, souhlasem soudu. To se však v projednávané věci nestalo.

43. Žalovaný uváděl, že darovací smlouva v podstatě smyslu a účelu zákona odpovídala, neboť opatrovník jméno FO, její manžel jméno FO, uzavřením darovací smlouvy plnil svou funkci a jednal k ochraně jejích zájmů před případnou újmou, které se společně obávali ze strany žalobkyně. I kdyby uvedená motivace zesnulého otce účastníků byla v řízení prokázána (pro nadbytečnost soud tímto směrem dokazování nevedl), neměnila by nic na požadavku § 483 odst. 2 odst. b) o. z., podle kterého zkrátka opatrovník nemůže s nemovitým majetkem opatrovaného nakládat bez souhlasu soudu (lhostejno, zda opatrovaný je či není omezen ve svéprávnosti). Uvedené ustanovení je jedno z mála v občanském zákoníku kogentní povahy a slouží k ochraně veřejného pořádku, neboť do něj společnost ústy zákonodárce vtělila nezbytnost dohledu veřejné moci nad nakládáním s majetkem opatrovaných. Otec účastníků byl nadto v darovací smlouvě ve dvojím postavení, neboť byl převodcem sám za sebe i za svou opatrovanou manželku. Zjevně tedy jednal motivován i svým vlastním zájmem, který se mohl, ale také nemusel shodovat se zájmem opatrované. Čímž se kromě jiného potvrzuje legitimita požadavku zákonodárce, aby nad významným právním jednáním za opatrovaného fungovala kontrola veřejné moci. Není proto možné přisvědčit argumentaci žalovaného v tom smyslu, že by do úvahy přicházela pouze relativní neplatnost darovací smlouvy, nikoli absolutní, neboť neuposlechnutí příkazu nechat takové právní jednání za opatrovaného schválit soudem odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). Nadto, i kdyby mělo jít pouze o neplatnost relativní, jméno FO sice takovou námitku nevznesla (nebyla by jí podle soudu schopna), vznesla ji však její dcera (žalobkyně), která se k tomu po smrti svého otce s ohledem na své dědické právo stala podle soudu osobou oprávněnou ve smyslu § 586 odst. 1 o. z. (viz i výše k naléhavému právnímu zájmu), a vznesl ji v rámci řízení sp. zn. spisová značka za opatrovanou jméno FO dne datum (tedy včas podle § 629 odst. 1 o. z.) i její veřejný opatrovník.

44. Není vyloučeno, že by opatrovnický soud uznal darovací smlouvu jako souladnou se zájmy opatrované jméno FO a schválil ji (třeba i dodatečně); o tom už je však vzhledem k jejímu úmrtí bezpředmětné spekulovat. V každém případě bylo na obezřetnosti smluvních stran nechat darovací smlouvu schválit soudem (i kvůli dvojímu, koliznímu postavení otce účastníků jméno FO, jednajícího nejen za opatrovanou manželku, ale i za sebe); což se bohužel nestalo.

45. V tomto ohledu se tedy soud, jak zmínil v úvodu právního posouzení, ztotožnil s původním právním posouzením zdejšího soudu ve věci sp. zn. spisová značka (rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum) a po odstranění nedostatku naléhavého právního zájmu (viz výše bod 19 rozsudku) i po doplnění dokazování k pokynu odvolacího soudu dospěl ke stejnému právnímu závěru.

46. Dárce i obdarovaný (manžel a syn opatrované, zde žalovaný) mohli mít sice subjektivní dojem, že dokážou s opatrovanou komunikovat a že její souhlas k uzavření darovací smlouvy mají (podle všeho dovedla vyjadřovat emoce a místy jednoslovně odpovědět „jo“, „no“ nebo „ahoj“). Znalec tituly před jménem jméno FO však označil poškození mozku jméno FO po cévní mozkové příhodě za nevratné a jakékoli zlepšení v tomto směru vyloučil; učinit a projevit vážně, svobodně, informovaně a srozumitelně vůli nakládat s nemovitým majetkem (souhlasit s darovací smlouvou) jméno FO po roce 2006 nebyla schopna. tituly před jménem jméno FO vyšel v tomto řízení zejména ze znaleckého zkoumání tituly před jménem jméno FO v opatrovnickém řízení, který paní jméno FO v únoru 2020 vyšetřoval; konstatoval neměnnost a trvalý ráz jejího stavu, který dával do souvislosti právě již s cévní mozkovou příhodou z roku 2006. Znalec tituly před jménem jméno FO prakticky vyloučil, že by jméno FO byla v roce 2017 schopna promyslet souvislosti a důsledky tak závažného právního jednání, jakým nakládání s nemovitostmi je. Proto soud nevedl dokazování k tvrzení, že opatrovaná tento souhlas udělila, neboť i kdyby se je žalovanému podařilo prokázat, nebyl by platný (nemluvě o nedostatku formy ve smyslu § 749 o. z.).

47. Žalovaný dovozuje podezřelý výraz kapacitu své matky k souhlasu s převodem nemovitosti ze svého subjektivního dojmu z ní, z výpovědi sestry (žalobkyně) v opatrovnickém řízení, kde uvedla, že maminka „projevuje radost, když na ni mluví, dokáže vyslovit jména synů i vnuků, sama si listuje v mobilu“, dále z propouštěcích zpráv a fotografií rodičů účastníků, na kterých se matka usmívá.

48. Co se týče výpovědi sestry, ta na stejném místě dále uvedla „Já jsem schopna s ní komunikovat.“ Taková věta jasně svědčí o specifických komunikačních dovednostech/potřebách jméno FO. Nicméně samotné komunikační dovednosti nevypovídají nic o tom, nakolik je člověk schopen chápat, co se kolem něj děje. K tomuto zjištění podal svůj odborný názor znalec a zevrubně jej odůvodnil. Poukazy žalovaného na nesouladné důkazy (dále např. dvě k důkazu doplněné propouštěcí zprávy) zjištění soudu, korespondující závěrům znalce, nezvrátí, neboť znalec se opírá o všechny zbývající dostupné podklady, kterých je zkrátka více a které zapadají do obrazu jméno FO jako nikoli schopné právního jednání v době navazující na mozkovou příhodu z roku 2006. Žalovaný předložil znalci při výslechu fotografie své matky, na nichž se usmívá. Znalec jasně odmítl provádět jakoukoli diagnostiku z fotografií a dodal, že viděl řadu případů pacientů stižených nejrůznějšími typy demence a každý z nich se projevoval jinak; bez řádného vyšetření z pouhé fotografie žádný závěr učinit nelze. Soud k tomu dále dodává, že usmát se umí i batole a nikdo mu zároveň kapacitu právně jednat nepřisuzuje. Znalec dále dodal, že vyšetřovalli tituly před jménem jméno FO jméno FO již v ústavní péči (tedy mimo domácí prostředí), mohl tím být její momentální stav dále zhoršen, nicméně znalec nikdy nečiní své závěry pouze na podkladě aktuálního klinického vyšetření, v potaz vezme všechna dostupná vyšetření a výstupy z nich a hodnotí je komplexně. Změna prostředí může být nepochybně zatěžující, u jméno FO je nicméně podstatná trvale přítomná míra poškození mozku, která jí zamezovala orientovat se např. v ceně nemovitostí, jak se v průběhu času vyvíjejí, aby si mohla učinit nezkreslený úsudek o tom, jak nejlépe se svým majetkem naložit.

49. Je-li poukazováno na dvě propouštěcí zprávy z roku 2006 k tvrzení žalovaného, že po mozkové příhodě byla žalovaná psychicky v pořádku a opatrovníkem jí byl následně manžel jmenován pouze z důvodů praktických pro její fyzickou nemohoucnost, k tomu soud dodává, že obě lékařské zprávy měl soudní znalec k dispozici při svém zkoumání a pasážím, které vyzdvihuje žalovaný, nepřikládal zvláštní význam, což při svém výslechu obhájil. Soud z nich proto nečiní žalovaným naznačovaná zjištění. V lékařských zprávách je uvedeno „při vědomí“ a „spolupracuje“, což nevypovídá nic o kapacitě podezřelý výraz právně jednat. Obě zprávy naopak zmiňují těžkou fatickou poruchu (neschopnost komunikace) a ochrnutí pravé poloviny těla, což sice samo o sobě také o kapacitě podezřelý výraz právně jednat nevypovídá, je-li však dále ve zprávě z podezřelý výraz jméno FO uvedeno, že paní jméno FO byla po mozkové příhodě orientována v čase místě i prostoru, jde o zcela ojedinělou zmínku v celé její podezřelý výraz dokumentaci, která k žalovaným požadovanému zjištění, že jméno FO rozuměla světu kolem sebe bez omezení a že darovat mu spornou nemovitost bylo i jejím přáním, které dokázala právně relevantním způsobem projevit, nestačí.

50. I kdyby soud vzal za prokázanou informaci žalovaného, že si společně s matkou říkali ruskou říkanku, ani toto zjištění by na právním posouzení nic nezměnilo. Zůstane-li v paměti nějaký hluboko ukrytý poznatek z dětství, nesvědčí to ještě o kapacitě porozumět souvislostem aktuální reality. Výpověď žalovaného je nadto ojedinělá v porovnání s výpověďmi ostatních i s lékařskými zprávami, podle kterých matka účastníků po mozkové příhodě již nemluvila (trpěla tzv. fatickou poruchou).

51. S ohledem na vše dosud uvedené shledal soud žalobu důvodnou a vyhověl jí.

52. Námitky k procesnímu nástupnictví žalobkyně a k překážce rei iudicatae byly v průběhu řízení již vypořádány odvolacím a v druhém případě dokonce i dovolacím soudem (viz usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, usnesení č. j. spisová značka ze dne datum a usnesení č. j. spisová značka ze dne datum). Nad rámec odůvodnění zmíněných rozhodnutí odvolacího soudu není podle soudu prvního stupně třeba nic dodávat, jde o procesní otázky závazně a definitivně vyřešené.

53. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleží jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek částka, odměna zastupující advokátky za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast při jednáních dne datum, datum a datum, porada s klientkou v trvání přes 2 hod dne datum, odvolání, vyjádření k dovolání, vyjádření k odvolání) po částka podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a paušální náhrada hotových výdajů za uvedených 9 úkonů po částka podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění účinném do datum, a za 2 úkony právní služby (účast při jednáních dne datum a datum) po částka podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9a odst. 1 písm. d) téže vyhlášky a paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 2 úkony po částka podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění účinném od datum; nákladů cestovného a promeškaného času se zastupující advokátka vzdala. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení hradí k rukám advokáta.

54. O náhradě nákladů státu ve smyslu § 148 o. s. ř. rozhodl soud samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Jiné než elektronické odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.