4 C 126/2019

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Kafkou, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], domáhá po žalovaných zaplacení částky 200 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 73 791 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 10. 2019 domáhala po žalovaných zaplacení částky 200 000 Kč a nahradit náklady řízení. V žalobě uvedla, že uzavřela jako prodávající se žalovanými jako kupujícími a se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a.s jakožto zprostředkovatelem kupní smlouvu ze dne 7. 3. 2019, na základě níž se zavázala převést na žalované vlastnické právo k nemovitosti – pozemku p. [číslo] evidováno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], a to za kupní cenu 2 490 000 Kč. Uvedená kupní cena zohledňovala skutečnost, že součástí pozemku byla stavba – budova rodinného domu, dosud nezapsaná do katastru nemovitostí. Způsob úhrady kupní ceny byl uveden v čl. III. odst. 2 kupní smlouvy, a tato byla v plné výši převedena na účet zprostředkovatele. Tento si byl oprávněn ponechat část ve výši 130 000 Kč jako provizi z kupní ceny a částku 2 160 000 Kč byl povinen vyplatit prodávající, což se i stalo. Výplata zbývající (a sporné) částky 200 000 Kč byla vázána na předložení dokladu o nabytí vlastnického práva žalovanou a dále na předložení vyjádření/souhlasu místně příslušného stavebního úřadu se změnami původní projektové dokumentace rodinného domu, když toto mělo být předloženo do 5 měsíců od uzavření smlouvy kteroukoliv smluvní stranou zprostředkovateli. Bylo dále ujednáno, že pokud toto nebude splněno, bude příslušná částka 200 000 Kč vrácena zpět na účet kupujících jakožto sleva z kupní ceny za nedodání předmětu převodu bez vad. Žalovaní dále zmocnili dne 4. 6. 2019 jako noví vlastníci třetí osobu (pana [příjmení]) k podání žádosti místně příslušnému úřadu k vydání příslušného rozhodnutí, kdy samotné rozhodnutí bylo doručeno zprostředkovateli s prodlevou 5 pracovních dnů., kdy realitní společnost následně vrátila tuto částku zpět žalovaným, kdy těmto následně adresovala žalobkyně předžalobní výzvu. Dle názoru žalobkyně je ujednání v kupní smlouvě v článku III a bodu 3.2 neplatné, neboť kupujícím nesvědčí právo z vadného plnění, nedodání příslušného rozhodnutí stavebního úřadu není vadou prodané věci. Kupujícím nesvědčí právo z vadného plnění, pokud jde o vady, které museli poznat již při uzavření smlouvy – viz § 2103 OZ, jejich námitky k odlišnosti provedení domu proti projektové dokumentaci byly zřejmé již při uzavření kupní smlouvy. I pokud by věc prodaná trpěla vadou prodané věci, pak rozhodnutím stavebního úřadu byla tato vada odstraněna. Napadené ustanovení kupní smlouvy je dle žalobkyně neplatné pro rozpor se zákonem a pro rozpor s dobrými mravy. Výše slevy je v tomto případě zcela nepřiměřená. Dále žalobkyně uvádí, že smluvní podmínka byla pro ni od začátku objektivně nesplnitelná, neboť ve věci již jednali noví vlastníci, tedy žalovaní a žalované tak nemůže jít k tíži nesplnění smluvní podmínky.

2. Z kupní smlouvy na č.l. 6 – 9 spisu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi smluvními stranami, tak jak uvedla žalobkyně, a to dne 7. 3. 2019 a že článek III. odst. 3.2 stanoví skutečně jako podmínku pro výplatu částky 200 000 Kč splnění podmínek v žalobě uvedených.

3. Z listin na č.l. 10 – 11 je zřejmé, že žalobkyně adresovala dne 2. 9. 2019 žalovaným výzvu k úhradě kupní ceny a dne 24. 9. 2021 pak i výzvu označenou jako předžalobní.

4. Z vyjádření žalovaných k žalobě plyne, že nejsou toho názoru, že jakékoliv ustanovení uzavřené kupní smlouvy bylo neplatné. K návrhu kupní smlouvy se vyjadřovaly kupní strany zcela svobodně a obě strany také kupní smlouvu připomínkovaly. Na uzavření smlouvy se podílela kromě realitní kanceláře i advokátní kancelář [příjmení], [příjmení] [jméno]. Pokud se týče vady nemovitosti, která byla jimi namítána, tak ta spočívala v rozporu skutečného stavu stavby s projektovou dokumentací ke stavbě a na řešení tohoto problému se dohodli s protistranou. Žalobkyně si byla vědoma toho, že pokud nebude naplněna smluvní podmínka v bodu III, 3.2 smlouvy, bude to mít následek spočívající v nevyplacení části kupní ceny ve výši 200 000 Kč. Uváděný rozpor žalovaní namítali ihned po jejím zjištění a výsledkem jejich námitek byla dohoda týkající se právě výplaty výše uvedené částky. Obě smluvní strany o tom vyjednávaly, jak doloží předloženými důkazy, když původně požadovali částku 250 000 Kč a sjednání nápravy ve lhůtě již 3 měsíců. Dále nesouhlasí s tím, že žalobkyně nemohla smluvní podmínku objektivně splnit, když ve skutečnosti to možné bylo a požadované rozhodnutá bylo i nakonec vydáno a doručeno, byť opožděně. Oni sami se žádného prodlení nedopustili, osobu pana [příjmení] vybrala žalobkyně a oni mu udělili po výzvě plnou moc.

5. Z listinných důkazů plyne, že žalovaní byli vyzváni k podpisu plné moci pro [jméno] [příjmení] dne 28. 5. 2021 (č.l. 25), ze sdělení stavebního úřadu [stát. instituce] plyne (č.l. 26) žádost o změnu stavby byla podána dne 4. 6. 2019, zahájení řízení o změně stavby bylo oznámeno dne 24. 6. 2019 a samotné rozhodnutí bylo vydáno dne 14. 8. 2019. Z e-mailové komunikace (č.l. 28-34) plyne, že za realitní kancelář [anonymizována dvě slova] jednal s žalovanými a žalovanou zejména svědek [příjmení], případně původně svědkyně [příjmení]. Dne 24. 1. 2019 tak upozorňují žalovaní realitní kancelář na to, že došlo k podstatným změnám stavby dle schválené projektové dokumentace. Dne 19. 2. 2019 sděluje pan [příjmení] žalovaným, že do kupní smlouvy nechají doplnit bod týkající se toho, že strana prodávající zajistí souhlas se změnou stavby, nesplnění této povinnosti bude spojeno se slevou kupní ceny ve výši 50 000 Kč. Dne 25. 2. 2019 odpovídají žalovaní, že částka 50 000 se jim zdá málo motivační a že navrhují, aby v kupní ceně bylo ustanovení o tom, že bude pozastávka části kupní ceny ve výši 250 000 Kč a bude stanovena pro předání příslušných dokumentů (rozhodnutí) lhůta 3 měsíce. Na to tentýž den sděluje realitní kancelář, že po projednání s prodávající (žalovanou) tato sděluje, že souhlasí, ale navrhuje stanovení této části kupní ceny na 200 000 Kč a stanovenou dobu na 5 měsíců, která je dle ní adekvátní délce správního řízení. Ze spisového materiálu [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního úřadu sp. zn. [spisová značka] [číslo] (č.l. 66), plyne, že návrh na povolení změny rozestavěné stavby před jejím dokončením podali žalovaní, zastoupení [jméno] [příjmení] dne 4. 6. 2019, dne 24. 6. 2019 bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o změně stavby. Z popisu navrhované změny je zřejmé o jak rozsáhlé změny se jedná, tedy jiný stavební materiál YTONG, otočení schodiště, nově navržený systém komínu, jiný stavební materiál pro nosnou stropní konstrukci, jiný materiál střešní krytiny. Požadované rozhodnutí pak bylo vydáno dne 14. 8. 2019, téhož dne bylo doručeno všem účastníkům a dne 15. 8. 2021 nabylo rozhodnutí právní moci.

6. Z účastnické výpovědi žalobkyně plyne, že je pravdou, že prodávala předmětnou nemovitost. Realitní společnost vybral její syn [jméno] [příjmení]. Kupní cena byla sjednána po vzájemné dohodě, vyplacení části kupní ceny ve výši 200 000 Kč bylo vázáno na změnu ve stavebním povolení. Je pravdou, že fakticky ji zastupoval syn, ona tomu nerozumí. [příjmení] smluvní bod byl výsledkem jednání mezi realitní kanceláří, jí se synem a žalovanými. Ona s tím smluvním bodem souhlasila, chtěla původně částku 50 000 Kč, realitní kancelář mluvila až o 400 000 Kč, konečná částka 200 000 Kč byl kompromis. Se změnou stavební dokumentace jí pomohl syn, byli tam nějaké prodlevy kvůli jedné z účastnic, plná moc také byla dodána asi o týden později od žalovaných. Syn potom jednal s realitní kanceláří, chtěl, aby ta sleva za to týdenní zpoždění byla menší, než 200 000 Kč, asi 20 000 Kč, ale tak se nedohodli. Dále uvedla, že na stavbě byly nějaké změny oproti původní stavební dokumentaci, ale podle jejího názoru nebyly tak podstatné, podle jejího názoru se to dalo řešit až při kolaudaci.

7. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného], který se vyjádřil za žalované, plyne, že reagovali na inzerát na prodej stavby domu. Jednali s uvedenou realitní kanceláří, nejprve s paní [příjmení]. Hned při první prohlídce zjistili, že na stavbě jsou změny oproti stavební dokumentaci. [jméno] se ty změny, tak jak jsou popsány výše, jevily jako podstatné a hned na to upozornili. Řešili to s realitní kanceláří, poté i s panem [příjmení] z této realitky a bylo jim řečeno, že bude potřeba vyřešit tzv. změnu rozestavěné stavby. Přemýšleli jak to vyřešit, samotný smluvní bod napadl realitní kancelář. Pokud je na smlouvě hlavička advokátní kanceláře, tak oni přímo s advokátní kanceláří nejednali. Komunikaci se žalobkyní zprostředkovával k napadenému smluvnímu bodu pan [příjmení], původně se bavili o částce 250 000 Kč a lhůtě 3 měsíce, žalobkyně navrhovala 50 000 Kč, nakonec byla shoda na lhůtě 5 měsíců a částce 200 000 Kč. Pro ně byla důležitá shoda stavby se stavební dokumentací, protože chtěli žádat o státní půjčku na dostavbu nemovitosti a ta byla vázána právě i na shodu stavby s dokumentací. O plnou moc byli požádáni panem [příjmení] dne 28. 5. 2019, 3. 6. 2019 mu tuto plnou moc udělili, o žádné prodlevě jim nikdo nic neříkal. Bylo jim známo, že žalobkyni fakticky zastupuje její syn, hned v březnu jim říkal, že jedná s projektantem, průběžně s ním komunikovali, jak to vypadá, v červnu dostali informaci, že je podán návrh na stavební úřad. Po uplynutí stanovené lhůty 5 měsíců je kontaktoval pan [příjmení], chtěl slevu z té částky 200 000 Kč, respektive prodloužit domluvenou lhůtu o jeden nebo dva týdny. Chtěl podepsat zpětně nový dodatek ke smlouvě. Dále uvedl, že konkrétní podobu smluvního bodu 3.2 nechali na realitní kanceláři poté, co se dohodli všichni na lhůtě a části kupní ceny. Na dotaz jaké problémy jim způsobilo zpoždění 8 dní nad rámec stanovené lhůty, tak uvedl, že problém už bylo samotných těch maximálních 5 měsíců, na kterých se dohodli. Dále žalovaní uvedli, že stavba měla mít charakter nízkoenergetické stavby a i z tohoto důvodu potřebovali, aby skutečný stav stavby odpovídal stavební dokumentaci. Bylo pro ně důležité poskytnutí státní půjčky, neměli další prostředky, problémem bylo i to několikaměsíční zdržení.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] plyne, že vlastníkem nemovitosti byla jeho matka, ale on jí pomáhal, měli v úmyslu tam do budoucna žít. S ohledem na změnu rodinné situace se rozhodli ovšem nemovitost prodat. K popisovaným změnám na stavbě opravdu došlo, bylo to jednak z finančních důvodů a i s ohledem na to, že tam měli žít společně. Od paní [příjmení] se dozvěděli, že kupující mají s těmito změnami problém, takto probírali, původně on s matkou navrhoval částku 50 000 Kč, oni chtěli asi kolem 300 000 Kč, výsledek ve smlouvě je výsledkem nějakého kompromisu, jak pokud se týče částky tak smluvené doby. [příjmení] kontaktoval v té věci pak pana [příjmení], který již v minulosti v té věci vyřizoval stavební povolení. Měli podle smlouvy zabezpečit vydání příslušného rozhodnutí stavebního úřadu a jeho doručení ve stanovené lhůtě. [příjmení] [příjmení] udělili žalovaní plnou moc, jako noví vlastníci. Rozhodnutí obdrželi dne 14. 8. 2019, téhož dne také realitní kancelář. V průběhu těch 5 měsíců byla prodleva s doručováním jednomu z účastníků ze strany sousedů. O prodlevě informoval i pana [celé jméno žalovaného], řešil se dodatek ke kupní smlouvě, tento ale nebyl nakonec podepsán. Z návrhu dodatku (č.l. 77- 79) plyne, že jeho předmětem mělo být prodloužení lhůty pro výplatu části kupní ceny ve výši 200 000 Kč do 20. 8. 2019, v ostatním byla smlouva nezměněna.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] plyne, že pracovala ve výše uvedené realitní kanceláři, ona se starala zejména o marketing prodeje, když byla na předmětnou nemovitost podepsána rezervační smlouva, tak už to řešil pan [příjmení]. Je jí známo, že kupující měli nějaký požadavek na slevu z kupní ceny, neví ale proč ji požadovali, ale je pravda, že jim dávala k dispozici projektovou dokumentaci. Další podrobnosti k námitkám kupujících si nevybavila.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] plyne, že pracoval ve výše uvedené realitní společnosti, je mu známo o jakou nemovitost se jedná. Je mu také známo, že zájemci studovali projektovou dokumentaci a že ještě před rezervační smlouvou namítali rozpor stavu nemovitosti s projektovou dokumentací. Je pravda, že přes e-mail řešil požadavky smluvních stran na vyřešení tohoto problému. Je možné, že zasílal předmětné e-maily, tak jak mu byly ze spisu čteny. Už přesně neví, v jaké výši byla domluvená částka domluvena, z předvolání si vybavil částku 200 000 Kč Smlouvu zasílali sice ke konzultaci advokátní kanceláři, ale je možné, že výsledná podoba bodu 3.2 smlouvy už jim zaslána nebyla, advokátní kancelář nemusela provést úplnou kontrolu celé smlouvy před jejím podpisem. Pokud se týče zvýrazněné části bodu 3.2 smlouvy, takto neví, jestli je jejím autorem, přijde mu to jako právní text. [příjmení] to jít samozřejmě přes něj, když ten bod mezi smluvními stranami zprostředkovával.

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] plyne, že klientem jejich advokátní kanceláře je fakticky realitní kancelář, s jejich klienty nejednají. Pokud se týče sporného bodu 3.2 smlouvy, tak zjistil, že existovaly celkem 3 postupné verze. V první verzi nebyla výplata kupní ceny rozdělena, ve druhé verzi na základě požadavku realitní kanceláře vložili bod 3.2, kterou vypracovali a to až po slova„ …a to nejpozději do…“. Třetí verze smlouvy s tučnou částí již není jejich dílem, tedy slova:„ ….5 měsíců od podpisu této smlouvy“ a další věta hovořící o slevě z kupní ceny ve výši 200 000 Kč a dále hovořící o vadě předmětu převodu. Tuto část smlouvy tedy oni nevytvářeli ani nekontrolovali. Obecně k bodu 3.2 může říci, že není neobvyklé, že v jejich smlouvách je výplata části kupní ceny vázána na splnění dalších podmínek dle dohody stran. Je to tzv. pozastávka nebo podmíněná výplata části kupní ceny, která je do té doby v advokátní či jiné úschově. K doplnění textu smlouvy uvedl, že předpokládal, že tam realitní kancelář pouze doplní časový interval a nikoliv že tam bude doplněn další text.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] plyne, že byl pověřen paní [celé jméno žalobkyně], aby vyřídil požadovanou změnu projektové dokumentace. K tomu dostal posléze i plnou moc od žalovaných. Je mu známo o jaké změny se mělo jednat a že ta úprava byla na žádost žalovaných. Obě smluvní strany měly zájem na tom, aby se to vyřešilo. Stranám řekl, že to potrvá řádově měsíce. V součinnosti stran nezaznamenal žádnou zásadní prodlevu. Pan [anonymizováno] chtěl už v závěru, aby to co nejvíc urychlil. Jemu to vydané rozhodnutí doručil stavební úřad, on ho pak předal určitě paní [celé jméno žalobkyně]. Neví přesně, jaká byla jeho sjednaná odměna, mohlo to být v řádu tisíců. Dále uvedl, že na straně stavebního úřadu nezaznamenal žádné prodlevy, lhůty plnili spíše na horní hranici. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

13. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi smluvními stranami došlo skutečně k uzavření platné smlouvy kupní ve smyslu § 2079 občanského zákoníku a další, kdy samotná smlouva s výjimkou článku III. bod 3. 2 není ničím sporná mezi procesními stranami.

14. Jako klíčový se tedy jeví výklad sporného bodu 3.2, jeho právní povaha a způsob jeho sjednání. Z provedeného dokazování je zjevné, že předmětný smluvní bod je výsledkem smluvního vyjednávání mezi žalobkyní (a jejího syna) a žalovanými, kdy zprostředkovatelem byla příslušná realitní kancelář. Smluvní strany mají bezpochyby smluvní volnost uzavřít smluvní ujednání, které není zákonem zakázané, stejně jako ujednání, které by porušovalo dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti (viz § 1 odst. 2 občanského zákoníku). Soud po zhodnocení provedeného dokazování neshledal, že by napadené sporné ustanovení bylo v jakémkoliv rozporu s dispozičním oprávněním procesních stran. Je zřejmé, že jak kupující, tak prodávající, měli zájem na uzavření kupní smlouvy a svobodnou, vážnou a určitou vůli projevili i při sjednání předmětného bodu. Soud dospívá k závěru, při hodnocení výpovědi žalobkyně, žalovaných a svědků [příjmení] a [příjmení], že výsledná podoba bodu 3.2 je projevem smluvní volnosti stran smlouvy a je opravdu kompromisem požadavků obou stran. Stejně tak z e-mailové komunikace mezi smluvními stranami je zřejmé, čeho chtěli smluvní strany dosáhnout, a to totiž odstranění sporné záležitosti pro žalované, spočívající v rozporu skutečného stavu nemovitosti se schválenou projektovou dokumentací, když soud hodnotí tento požadavek žalovaných jako zcela pochopitelný. Z rozhodnutí stavebního úřadu je zřejmé, o jak podstatné změny se jednalo, kdy je primárně na posouzení žalovaných, z jakých důvodů uvedení stavební dokumentace do souladu se skutečností požadovali, ať již to byly důvody prostého pořádku či uváděná potřeba žádosti o tzv. státní půjčku pro mladé páry. Soud na tomto požadavku žalovaných jako strany kupující neshledává nic rozporného s dobrými mravy ani se zákonem. Ostatně to neshledávala zjevně ani strana žalující, tedy prodávající, když o této sporné otázce s kupujícími vyjednávali a výsledkem jejich jednání bylo uzavření dohody, že část kupní ceny ve výši 200 000 Kč bude zaplacena až poté, co nejpozději do 5 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tedy nejpozději do 7. 8. 2019 bude realitní kanceláři (jako schovateli) doručeno, kromě jiného, vyjádření/souhlas místně příslušného stavebního úřadu se změnami stavební dokumentace. Pokud se týče pojmu vyjádření/souhlas interpretuje jej soud jako rozhodnutí, ostatně jiný výklad ani do úvahy nepřichází. Z popisu vyjednávání o tomto smluvním bodu mezi kupujícími a prodávající je zřejmé, že oběma smluvním stranám bylo zcela zjevné, co je předmětem smluvního ujednání a k čemu se zavazují. Sporná byla toliko otázka doby, která má být ve smluvním bodu uvedena a částka, a obojí bylo smluvními stranami odsouhlaseno. Toto uzavřené smluvní ujednání pak soud nehodnotí ani jako neplatné ve smyslu § 580 odst. 1, 2 občanského zákoníku, tedy ani jako příčící se dobrým mravům ani jako odporující zákonu. Stejně tak jej nehodnotí jako nemožné plnění, což rovněž strana žalující uvádí. Doba 5 měsíců na opatření si příslušného rozhodnutí stavebního úřadu o souhlasu se změnou projektové dokumentace není dobou nepřiměřeně krátkou, ostatně tak neplyne ani z výslechu svědka [příjmení], který jako pověřená osoba tuto záležitost pro smluvní strany zařizoval. Je třeba připomenout, že v průběhu vyjednání mezi smluvními stranami se objevil požadavek na dobu ještě kratší, tříměsíční, a dojednaná doba je dobou kompromisní a nijak extrémně krátkou. K argumentům žalobkyně, že plnou moc panu [příjmení] museli dát i žalovaní a nezáviselo tak splnění této podmínky jen na ní, je třeba říci, že tomu tak sice je, nicméně byla to žalobkyně, která rovněž musela poskytnout součinnost této osobě, sama jej ostatně vybrala a platila jeho náklady a odměnu, on se podílel již na stavebním povolení ke stejné stavbě a rozhodně tak nelze říci, že by se žalobkyně na splnění smluvní podmínky nijak nepodílela, neměla podílet a nemohla podílet. Jednání, ke kterému se žalobkyně zavázala, tak bylo v její moci a nebylo jednáním nemožným a ze zákona tak neplatným. Na okraj je pak třeba říci, že žalobkyni nic nebránilo předmětný smluvní bod (ostatně jako celou kupní smlouvu) neuzavřít, pokud by s ním nesouhlasila, rozhodně nebyla v pozici slabší smluvní strany.

15. Pokud se týče posouzení toho, k čemu směřovala vůle smluvních stran, tak soud při použití výkladového ustanovení § 555 odst. 1 občanského zákoníku, dospívá k jednoznačnému závěru, že vůle smluvních stran směřovala k tomu, aby ve stanovené lhůtě byla splněna podmínka, ke které se smluvní strany zavázaly a na jejíž splnění byla vázána výplata části kupní ceny ve výši 200 000 Kč.

16. Soud v této souvislosti připomíná ustanovení § 2080 občanského zákoníku, podle kterého je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Smluvní strany tento zákonný požadavek splnily, když ve článku III smlouvy určily kupní cenu nemovitosti na 2 490 000 Kč. V bodu 3 tohoto článku pak došlo k ujednání týkající se výplaty jednotlivých částí kupní ceny, kdy částka 2 160 000 Kč byla zaplacena do 5 dnů po předložení listu vlastnictví prokazující vlastnické právo strany kupující, částka 130 000 Kč z kupní ceny byla poukázána jako odměna zprostředkovatele (realitní kanceláře) a výplata zbytku kupní ceny ve výši 200 000 Kč je vázána v bodu 3.2 na splnění výše uvedené popisované podmínky. Soud tedy považuje smluvní ujednání 3.2 fakticky za tzv. odkládací podmínku ve smyslu § 548 občanského zákoníku, kdy teprve po splnění této podmínky nastanou předpokládané následky, tedy v tomto případě plnění zbytku kupní ceny. K možnosti či nemožnosti této podmínky se soud vyjádřil již výše. S tímto výkladem soudu koneckonců je v souladu i výpověď svědka [příjmení], jehož advokátní kancelář obvykle vytvářela i obdobné kupní smlouvy s obdobnými smluvními body pro stejnou realitní kancelář, který výslovně uvedl, jaká je právní povaha bodu 3.2, kdy se jedná dle něj o smluvní bod představující tzv. pozastávku nebo podmíněnou výplatu části kupní ceny, tedy výplatu části kupní ceny, která je vázána na splnění smluvní podmínky. Takto interpretuje tedy soud po obsahové stránce sporný bod 3.2 smlouvy, a takto by zjevně bez pochybností byl interpretován vždy, pokud by jej nezačala upravovat vlastní tvořivostí či právním kutilstvím realitní kancelář, ať již to byl svědek [příjmení] či jiná osoba, kdy zcela nadbytečně byla do textu vložena další slova směřující snad k výkladu, že sjednaná částka má být slevou z kupní ceny plynoucí z odpovědnosti za vady věci. Soud právní povahu bodu 3.2 interpretuje tak, jak je výše uvedeno, tak je to dle provedeného dokazování i v souladu s vůlí smluvních stran, je koneckonců možno poukázat na e-mail žalovaných svědku [příjmení] na č.l. 28 spisu ze dne 25. 2. 2019, kde kupující výslovně hovoří o tom, že částka 200 000 Kč (respektive tehdy se ještě jednalo o částce 250 000 Kč) má mít povahu pozastávky části kupní ceny, jak o tom ostatně hovořil i svědek [příjmení]. Soud se tak ani nepřiklonil po provedeném dokazování k závěru, že by částka 200 000 Kč měla povahu jinou, například naznačovanou smluvní pokutu.

17. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto nevyhověl podané žalobě a žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. Soud dále zavázal ve sporu neúspěšnou žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. nahradit žalovaným účelně vynaložené náklady řízení, neboť žalovaní byli ve sporu zcela úspěšní. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny odměnou jejich právního zástupce za 6 úkonů právní služby po 9 100 Kč dle advokátního tarifu, a to za: 1.: převzetí zastoupení a první poradu s klientem dne 21. 11. 2029, 2.: podání ve věci samé (vyjádření k žalobě) dne 28. 11. 2019 a 3. - 6.: účast na 4 jednáních soudu ve dnech 4. 2. 2020, 29. 9. 2020, 15. 12. 2020 a 23. 2. 2020, celkem tedy 54 600 Kč. Žalobci dále náleží náhrada hotových výdajů za těchto 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy dalších 1800 Kč. Dále mu náleží náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin x 100 Kč u celkem 4 úkonů při cestě na jednání, celkem tedy dalších 4 800 Kč, tedy celkové náhrady advokáta činí 6 600 Kč. Dále náhrada cestovních nákladů za cesty z [obec] do [obec] a zpět ve dnech 4. 2. 2020, 29. 9. 2020, 15. 12.2020 a 23. 2. 2021, vždy po 553 km, vozidlem [příjmení] [jméno], druh palivo nafta, cena paliva 31,80 Kč, kombinovaná spotřeba 4,70 l [číslo] km, celkem tedy 4 x 3150 Kč, což jest 12 591 Kč Celkem tedy 73 791 Kč.

19. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

20. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.