6 C 64/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ve výši id. , Anonymizováno, k nemovitým věcem – bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve druhém nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , stojícího na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a spoluvlastnického podílu id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I ve veřejné dražbě, jehož výtěžek bude po uspokojení nákladů prodeje rozdělen každému z účastníků v rozsahu ½.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k výše popsané bytové jednotce, kterou spolu v roce 2003 pořídili jako druh a družka. Svůj návrh na způsob vypořádání žalobkyně v průběhu řízení několikrát měnila. Nakonec setrvala na původním požadavku přikázání bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví s tím, že na vypořádací podíl k vyplacení žalovanému žádala započíst své pohledávky, které vůči žalovanému evidovala. Účastníci ukončili společnou domácnost v prosince 2017, kdy se žalovaný odstěhoval; od té doby užívá jednotku žalobkyně a hradí veškeré náklady s ní spojené. Žalobkyně uvedla, že kupní cenu bytové jednotky , částka, uhradila sama, dále zmínila rekonstrukci bytové jednotky, rovněž vlastním nákladem za pomoci jejích synů. V roce 2015 pak ještě za žalovaného uhradila exekuci , částka, , aby nebyla bytová jednotka ohrožena; k tomu si účastníci sjednali zápůjčku s propadnou zástavou. Při podání žaloby žalobkyně vycházela z obvyklé ceny bytové jednotky cca , částka, , z čehož by žalovanému připadal vypořádací podíl , částka, (před podáním žaloby žalovaný v květnu 2019 vyvolal jednání o způsobu vypořádání a požadoval , částka, z odhadované ceny bytové jednotky , částka, ); po započtení pohledávek žalobkyně vůči žalovanému , částka, na polovině kupní ceny, , částka, na polovině nákladů rekonstrukce a , částka, , které za něj žalobkyně zaplatila v exekuci, určila žalobkyně vypořádací podíl náležející žalovanému částkou , částka, , byla však ochotna nabídnout , částka, . Po zjištění obvyklé ceny bytové jednotky v soudním řízení upravila žalobkyně svůj návrh výše vypořádacího podílu žalovaného na , částka, (po zohlednění původních i dalších pohledávek, uplatněných podáním z , datum, ).

2. Žalovaný projevil snahu o smírné vyřešení věci, žalobu považoval za předčasně podanou. Po objektivním zjištění aktuální hodnoty bytové jednotky projevil vůli jednat o spravedlivém vypořádání při zohlednění žalobkyní prokázaných pohledávek (které neuznal, popř. namítal promlčení) a současně bezdůvodného obohacení vznikajícího žalobkyni výlučným užívání bytové jednotky na jeho úkor. Pokud by žalobkyně upustila od uplatňování svých pohledávek, zavázal by se žalovaný, že se nebude domáhat vydání bezdůvodného obohacení za to, že žalobkyně užívá celý byt sama. Později již pouze žádal autoritativní rozhodnutí soudu s tím, že dohoda s žalobkyní po opakovaných snahách není možná.

3. Po zjištění obvyklé ceny bytové jednotky oba účastníci shodně deklarovali, že ani jeden nedisponují finančními prostředky na vyplacení druhého spoluvlastníka., právnická osoba, průběhu řízení realizovala žalobkyně propadnou zástavu sjednanou v roce , Anonymizováno, a nechala v katastru nemovitostí zapsat převod spoluvlastnického podílu žalovaného na svou osobu (návrhem ze dne , datum, ); na projednání této žaloby však nadále trvala. Soud ji proto rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, zamítl, neboť podle něj odpadl předmět řízení (spoluvlastnictví, které by bylo možné zrušit a vypořádat), a rozhodl o nákladech řízení; oba účastníci se proti tomuto rozsudku odvolali.

5. Žalovaný v mezičase zmíněný převod napadl a zdejší soud rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve znění potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočky ve , adresa, (dále jen „odvolací soud“) č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , pravomocně určil, že žalobce (zde žalovaný) je nadále spoluvlastníkem mimo jiné předmětné bytové jednotky a podílu na společných částech k ní přináležejících, neboť sjednaná propadná zástava jako titul žalované (zde žalobkyně) pro uskutečněný zápis do katastru nemovitostí je neplatná.

6. Odvolací soud následně usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušil rozsudek soudu prvního stupně č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , neboť v jiném soudním řízení mezi týmiž účastníky bylo pravomocně (a tedy závazně) určeno, že spoluvlastnictví nadále trvá (§ 159a odst. 1, 3 o. s. ř.). Důvody zamítnutí žaloby proto nebyly správné. Dále vyložil podmínky a postup soudu při tzv. širším vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1148 o. z. a zavázal soud prvního stupně vyjasnit s žalobkyní povahu jí uplatňovaných nároků s tím, že započtení na vypořádací podíl není podle současné judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) možné, neboť právo na jeho zaplacení vzniká teprve konstitutivním rozhodnutím soudu (teprve tehdy spoluvlastnictví zaniká a přetváří se v jiné majetkové hodnoty).

7. Soud pro naplnění pokynu odvolacího soudu svolal jiný soudní rok (dne , datum, , č.l. 370), na kterém (právně zastoupená) žalobkyně přes poučení soudu o závazném právním názoru odvolacího soudu výslovně trvala na tom, že k zaplacení je určena pouze pohledávka , částka, jako smluvní pokuta ze smlouvy o zápůjčce (vyloučeno k samostatnému projednání pro nesouvislost se spoluvlastnictvím – viz sp. zn. , spisová značka, ), zbývající uplatňované částky nadále žádala započíst na vypořádací podíl žalovaného.

8. Na tomto místě je vhodné zopakovat, že účastníci v řízení opakovaně deklarovali zájem o mimosoudní řešení, vlastními silami však nebyli schopni dojít dohody. Řízení bylo k jejich návrhu po zjištění obvyklé ceny bytové jednotky podle § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) od , datum, přerušeno; dne , datum, však žalovaný podal návrh na pokračování v řízení s tím, že žalobkyně zmařila plánovaný prodej bytové jednotky prostřednictvím realitní kanceláře. Poslední smírný návrh soudu na vypořádání spoluvlastnictví prodejem bytové jednotky a rozdělením nerovnoměrným výtěžku 60:40 ve prospěch žalobkyně ze září 2024 se žalobkyni nezdál výhodný.Skutkový stav rozhodný pro právní posouzení věci je mezi účastníky nesporný:

9. Žalobkyně a žalovaný jako kupující podepsali dne , datum, kupní smlouvu k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, v domě čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , stojícím na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Kupní smlouvou projevili účastníci vůli stát se podílovými spoluvlastníky bytové jednotky v rozsahu , Anonymizováno, pro každého za kupní cenu , částka, .

10. V té době žili ve společné domácnosti, kterou ukončili v prosinci , Anonymizováno, , kdy se žalovaný z bytové jednotky odstěhoval. Žalobkyně užívá bytovou jednotku dodnes (od ledna , Anonymizováno, tedy výlučně).

11. Ke dni , datum, činila hodnota bytové jednotky , částka, ; žádný z účastníků nedisponoval částkou okolo , částka, .

12. Z provedených důkazů soud nic pro věc podstatného nad rámec nesporných tvrzení nezjistil.

13. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl, neboť tvrzení, která jimi měla být prokázána, neměla relevanci pro právní posouzení předmětu řízení tak, jak byl s žalobkyní při posledním jednání v souladu s pokynem odvolacího soudu vyjasněn.

14. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

17. Podle § 1148 o. z. (1) při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. (2) Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. (3) Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto:

18. Žalobkyně a žalovaný jsou na základě platně uzavřené kupní smlouvy z roku , Anonymizováno, spoluvlastníky předmětné bytové jednotky v rozsahu podílů ½ pro každého (v podrobnostech viz rozhodnutí ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp zn. , spisová značka, ). Jak plyne z citovaných právních norem, které soud ve věci aplikoval, žádný ze spoluvlastníků nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví proti své vůli. Nedojdou-li spoluvlastníci dohody na způsobu vypořádání, je každý z nich oprávněn obrátit se na soud, který spoluvlastnictví (až na výjimky) zruší a vypořádá nejvhodnějším způsobem (v pořadí určeném zákonem, návrhy účastníků přitom v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. není vázán). Rozdělení věci není v projednávané věci bez ztráty její hodnoty možné (o tom mezi účastníky není sporu), nabízelo se proto dvojí řešení, a sice přikázat věc za přiměřenou náhradu některému ze spoluvlastníků, nebo kdyby ji žádný nechtěl, nařídit soudní prodej věci ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.). V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) i se zdravým rozumem je současně toto ustanovení třeba vykládat tak, že nelze přikázat věc spoluvlastníkovi, který by ji i chtěl, ale nemá finanční prostředky na vyplacení přiměřené náhrady tomu, který spoluvlastnické právo ztrácí.

19. Žalobkyně sice přikázání bytové jednotky do svého vlastnictví chtěla, vycházela však z předpokladu výše vypořádacího podílu žalovanému cca , částka, jako výsledku zohlednění svých pohledávek, které ovšem v řízení řádně neuplatnila (viz dále). Soud si před rozhodnutím ve věci vyžádal aktuální stanoviska účastníků, kteří potvrdili, že částkou okolo , částka, ani jeden nedisponují. Zjištěná obvyklá cena bytové jednotky přitom činí , částka, a spoluvlastnické podíly účastníků jsou rovnocenné. Nezbylo tedy než nařídit soudní prodej ve veřejné dražbě a přiznat každému z účastníků rovnocenný podíl na výtěžku (po odečtení nákladů soudního prodeje).

20. Pohledávky uplatňované žalobkyní se do této úvahy soudu nepromítly, neboť nebyly řádně učiněny předmětem řízení. Jak již uvedl odvolací soud, soud prvního stupně se v prvním rozhodnutí ve věci správně nezabýval pohledávkami žalobkyně , částka, na polovině kupní ceny bytové jednotky, , částka, na polovině nákladů rekonstrukce a , částka, na nevrácené zápůjčce, neboť byly požadovány k započtení na vypořádací podíl, nikoli samostatně k zaplacení (bod 30 usnesení odvolacího soudu); ze stejného důvodu nevedl ke skutečnostem s pohledávkami souvisejícím dokazování. A stejný postup zvolil soud i nyní ve vztahu k částkám uplatněným nově podáním ze dne , datum, , neboť při jiném soudním roku a i při posledním jednání ve věci před vydáním rozhodnutí trvala žalobkyně na jejich započtení, nikoli zaplacení (vyjma částky , částka, jako smluvní pokuty ze smlouvy o zápůjčce, kterou soud podle § 112 odst. 2 o. s. ř. vyloučil k samostatnému projednání).

21. Výše je rekapitulován názor odvolacího soudu opírající se o rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , který je v projednávané věci pro soud prvního stupně závazný a podle kterého je rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím konstitutivním, které práva a povinnosti teprve zakládá; před jeho právní mocí tak proti nároku z něj plynoucímu není jakékoli započtení možné (podrobněji bod 25 usnesení odvolacího soudu). Žalobkyně i její zástupce byli s obsahem usnesení odvolacího soudu seznámeni, podrobného poučení se jim při jiném soudním roku v duchu pokynu odvolacího soudu dostalo i od soudu prvního stupně, přesto na ně procesně adekvátním způsobem nezareagovali a tvrzené pohledávky předmětem řízení neučinili; nadále setrvávali na požadavku jejich započtení na vypořádací podíl. K tomu nezbývá než ocitovat další pasáž odkazované části usnesení odvolacího soudu: „fakt, že soud nemůže provést započtení nároků z tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví oproti nárokům z užšího vypořádání (tedy oproti nároku na zaplacení náhrady za spoluvlastnický podíl přikazovaný účastníkovi), nijak nezkracuje práva toho, kdo má proti spoluvlastníkovi, jemuž je třeba částku zaplatit, vzájemné nároky. Je totiž věcí jeho obezřetnosti („vigilantibus iura scripta sunt“), aby je u soudu včas uplatnil, a i když o nich bude rozhodnuto samostatnými výroky, bude možno vznést kompenzační námitky po právní moci rozhodnutí o zrušení o vypořádání spoluvlastnictví (k tomu viz zejména Rc 29/1991, ev. odůvodnění Rc 58/2005).“22. Soud podle žalobkyně rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , soudem již výše odkazované usnesení sp. zn. , spisová značka, , rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalobkyně však po celou dobu pokračování v řízení před soudem prvního stupně pomíjí závazný pokyn odvolacího soudu, podle kterého se soud prvního stupně pokusil odstranit nejasnosti v požadavcích žalobkyně a v souladu s kterým dospěl k závěru, že nic dalšího vyjma holého zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebylo řádně učiněno předmětem řízení (jak přiléhavě podotkl v závěrečné řeči zástupce žalovaného, stohy listinných důkazů chybějící tvrzení a žalobní žádání nenahrazují, samy o sobě žalobu a předmět řízení nerozšiřují). Kromě toho žalobkyně zcela pomíjí, že výlučným užíváním společného bytu se na úkor žalovaného od počátku roku 2018, tj. posledních téměř sedm let, bezdůvodně obohacovala, aniž by tuto úvahu do svého subjektivního hodnocení o spravedlivosti výše vypořádacího podílu jakkoli nepromítla. Žalovaný přitom svůj nárok v průběhu řízení několikrát zmiňoval s tím, že pro hospodárnost řízení nebude své pohledávky vůči ní uplatňovat.

23. Vypořádání spoluvlastnictví nařízením soudního prodeje je krajním řešením vedoucím k tomu, že nikomu ze spoluvlastníků společná věc nezůstane a namísto toho obdrží příslušný podíl na výtěžku. Do doby, než některý z účastníků navrhne výkon tohoto rozhodnutí, mohou spoluvlastníci i nadále jednat o jiném řešení. Současně však mají oba v rukou exekuční titul pro případ, že by další jednání shledávali bezpředmětným.

24. Podle závazného stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 z , datum, nese v řízení s povahou iudicii duplicis, kterým zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je, zásadně každý své náklady sám. Vychází se z předpokladu, že se stejnou majetkovou hodnotou, s jakou účastníci do řízení vstupují, by měli také odcházet (neměli by na řízení tratit, neboť kdo podíl na společné věci pozbyde, obdrží za to přiměřenou náhradu; všichni spoluvlastníci mají ostatně obojetné procesní postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo zahájení řízení vyvolal); pravidlo úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak nelze dosti dobře aplikovat a je namístě zásadně postupovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Od uvedeného pravidla je soud oprávněn se odchýlit za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí závisí na jeho úvaze), shledá-li k tomu „zvláštní“ důvody spočívající např. ve způsobu vedení sporu (viz i body 43-44 nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne , datum, ).

25. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že do momentu návrhu žalovaného na pokračování v přerušeném řízení (k návrhu účastníků podle § 110 o. s. ř. – tzv. klid řízení určení k mimosoudním jednáním), tj. do , datum, (č.l. 134), probíhalo řízení standardně. V této fázi proto rozhodl o nákladech řízení v souladu s citovaným stanoviskem Ústavního soudu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu svých nákladů.

26. Poté však (od okamžiku pokračování v řízení na základě návrhu žalovaného ze dne , datum, ) podle soudu náleží žalovanému plná náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a v jednom případě (jednání , datum, ) dokonce podle § 147 odst. 1 o. s. ř. (viz návrh žalovaného č.l. 160, který soud shledává důvodným), neboť žalobkyně postupovala v dalším řízení nekonstruktivně, nekoncentrovaně, opakovaně hatila smírná řešení (dvojí spolupráce s realitními zprostředkovateli, od které nakonec vždy ustoupila, aniž by deklarovanou snahu prodat bytovou jednotku „po vlastní ose“ smysluplně realizovala (jednání , datum, č.l. 158), opakovaně měnila svá stanoviska jak co do způsobu vypořádání, tak co do částek, na jejichž zohlednění (ne)trvala (např. jednání , datum, č.l. 154 či body 16, 26-29, 32, 38 usnesení odvolacího soudu), realizovala zápis vlastnického práva podle propadné zástavy dne , datum, , čímž vyvolala další soudní řízení, za současného trvání na této žalobě a jejího dalšího doplňování (č.l. 184), a do řízení tak vnášela nekontrolovaný zmatek.

27. Soud proto s odkazem na předchozí odstavec přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení spočívající v odměně zastupujícího advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Tarifní hodnotu sporu určuje polovina hodnoty společné věci podle § 8 odst. 5 advokátního tarifu, tj. , částka, , z čehož podle § 7 odst. 6 téže vyhlášky plyne odměna za jeden úkon právní služby , částka, (resp. , částka, za jeden půlúkon). Jako účelně vynaložené shledal soud 7 úkonů právní služby podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (účast na jednáních soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), 1 úkon právní služby podle § 147 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (účast na jednání soudu dne , datum, ), 4 půlúkony právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h), odst. 3 advokátního tarifu (vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), k nimž náleží paušální náhrada hotových výdajů po , částka, za každý podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrada cestovného , částka, za 2x cestu k jednání , adresa, a zpět v roce 2022 (vzdálenost 58 km při průměrné spotřebě vozidla 4,6 l/100 km podle předloženého technického průkazu vozidla, ceně nafty , částka, /1 l a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši , částka, /km pro rok 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., tj. , částka, ), 4x cestu k jednání , adresa, a zpět v roce 2023 (vzdálenost 58 km při průměrné spotřebě vozidla 4,6 l/100 km podle předloženého technického průkazu vozidla, ceně nafty , částka, /1 l a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši , částka, /km pro rok 2023 podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. , částka, ), 2x cestu k jednání , adresa, a zpět v roce 2024 (vzdálenost 58 km při průměrné spotřebě vozidla 4,6 l/100 km podle předloženého technického průkazu vozidla, ceně nafty , částka, /1 l a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši , částka, /km pro rok 2024 podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., tj. , částka, ), náhrada za promeškaný čas , částka, (16 půlhodin po , částka, na cestě , adresa, a zpět podle § 14 advokátního tarifu), a konečně 21 % DPH ve výši , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení hradí k rukám advokáta.

28. V řízení byl na náklady státu v celkové výši , částka, vypracován (a obhájen) znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, k obvyklé ceně předmětné bytové jednotky (§ 139 odst. 2 věty první o. s. ř.). Stalo se tak ve fázi řízení před jeho přerušením k návrhu účastníků, kterou soud z pohledu rozhodnutí o nákladech řízení označuje ještě za standardní. V souladu s § 142 odst. 2 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. a výše zmíněným stanoviskem Pl. ÚS-st. 59/23 proto uložil účastníkům nahradit tento náklad státu podle velikosti svých podílů na společné věci, tj. napůl.