11 C 23/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Francem sídlem Údolní 33, 602 00 Brno - město proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Karlem Polákem sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora - Hlouška o určení vlastnického práva

I. Žaloba, o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož hranice je patrná z geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. pl. [číslo] [rok], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované advokáta JUDr. Karla Poláka, ve výši uvedené v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře na nákladech státu částku 59 498,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala určení vlastnictví žalobkyně k pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož hranice je patrná z geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. pl. [číslo] [rok]. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], [územní celek] a dále pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] hora, na [list vlastnictví], když k převodu vlastnického práva k zahradě a pozemku parc. č. st. [číslo] na žalobkyni došlo na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno], na [list vlastnictví]. Mezi zahradou žalobkyně a pozemky žalované probíhá hranice, na jejímž přesném průběhu nepanuje mezi žalobkyní a žalovanou shoda. Na pozemku parc. [číslo] je umístěna účelová komunikace, která zajišťuje přístup chatařů k jejich nemovitostem, tato komunikace se nicméně v současné době vychyluje ze svého původního umístění a průjezd vozidel přes komunikaci tak zasahuje ve stále větší míře též zahradu; komunikace začala být vychylována ze svého původního umístění následkem přístavby na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům (historicky ve vlastnictví rodiny současné starostky obce) sousedícím s komunikací z druhé strany, a zasahujícím do komunikace. Žalobkyně dále uvedla, že mezi zahradou a komunikací je značný rozdíl v terénu, cca 1,45 metrů, který vyrovnává opěrná zeď; oplocení zahrady není umístěno na hranicích zahrady s komunikací, nýbrž nad opěrnou zdí, přičemž průjezd vozidel po neoplocené části zahrady významně narušuje statiku této zdi. Žalobkyně se opakovaně pokoušela o smírné řešení sporu, avšak s žalovanou nedosáhly společného konsenzu, když žalovaná pouze nabídla žalobkyni odkoupení sporné části zahrady. Žalobkyně v březnu 2019 a v říjnu 2019 také nechala vytyčit hranice svých pozemků geodetem; hranice mezi zahradou a komunikací byla vytyčena v terénu pevnými geodetickými železnými kolíky, o čemž byly pořízeny vytyčovací protokoly. Následně v roce 2017 uzavřela žalovaná s žalobkyní nájemní smlouvu na užívání sporné části zahrady z důvodu umístění veřejného osvětlení do zahrady žalobkyně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlouhodobě zpochybňuje vlastnické právo žalobkyně v rozsahu, jak je zakresleno v geometrickém plánu, je pro žalobkyni stěžejní, aby byly hranice mezi její zahradou a pozemky žalované postaveny najisto, a aby byly odstraněny jakékoliv pochybnosti ohledně jejich průběhu, neboť bez toho není možné uplatňovat vlastnická práva k zahradě v plném rozsahu. Žalobkyně tak spatřuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví a eliminaci stavu nejistoty v právních vztazích účastníků.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, když vytýčení hranic ve vytyčovacích protokolech vypracovaných na žádost žalobkyně, a v geometrickém plánu ze dne [datum], nebylo správné, a když průběh hranic v terénu nelze zjistit, tudíž nelze shledat naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví. Žalovaná uvedla, že komunikace (parc. [číslo]), umožňující chatařům jediný přístup k jejich nemovitostem, se vždy nacházela na stejném místě. Ohledně tvrzeného vychýlení komunikace na pozemek žalobkyně uvedla, že k žádnému vychýlení nedošlo, přístavba a úpravy domu [adresa] a nahrazení původního oplocení kamennou zdí, nezpůsobilo zúžení komunikace. Žalovaná dále uvedla, že hranice mezi komunikací a zahradou se stala vlastnickou hranicí v důsledku kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984, kterou pan [jméno] [příjmení] prodal tehdejšímu Místnímu národnímu výboru v [obec] parcelu [číslo]. Tato parcela přešla do vlastnictví žalované na základě ustanovení § 1/1 zák. 72/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a později byla sloučena do parcely [číslo] rovněž ve vlastnictví žalované. Prostor mezi oplocením parcely [číslo] na straně jedné a domem [adresa] a navazující zdí na straně druhé byl od osmdesátých let minulého století užíván jako komunikace ve vlastnictví státu a posléze obce, a pouze prostor za oplocením byl užíván jako zahrada nejprve právním předchůdcem žalobkyně a posléze žalobkyní; do roku 2015 tento stav nikdo nezpochybnil. Žalovaná uzavřela, že oplocení parcely [číslo] tvoří hranici poslední pokojné držby mezi parcelami [číslo] [číslo].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2020 č. j. 11 C 23/2020-126 bylo zastaveno řízení o vzájemném návrhu na určení, že hranice mezi pozemky v obci a k. ú. [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] jsou se (v místě oplocení) vyznačeny v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 251 m2 je žalobkyně.

6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 7. 8. 2018, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 610 m2 je žalovaná. Jako nabývací titul je zapsána listina [číslo] [rok] [anonymizováno] [číslo] a kupní smlouva ze dne 30. 1. 2017.

7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020 a ze dne 6. 4. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 610 m2 je žalovaná.

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 550 m2 je žalovaná.

9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 268 m2 je žalobkyně.

10. Z kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984 uzavřené mezi Místním národním výborem [obec], okres [okres], jako stranou kupující, a [jméno] [příjmení], bytem [část obce] [adresa], jako prodávajícím, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované jako kupující koupil od [jméno] [příjmení] pozemek par. [číslo] cesta, o výměře 174 m2, v k. ú. [obec]. Předmětný pozemek byl právním předchůdcem žalované vykoupen, neboť byl jedinou možnou cestou umožňující příjezd k již vybudovaných chatám.

11. Z darovací smlouvy ze dne 12. 2. 2001 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (jako dárcem), [datum narození], bytem [adresa], a [celé jméno žalobkyně] (jako obdarovanou), [datum narození], bytem [adresa], bylo zjištěno, že žalobkyně se na základě této darovací smlouvy stala mimo jiné výlučným vlastníkem nemovitosti [adresa] se stavebním pozemkem [číslo] o výměře 209 m2 a zahrady parc. [číslo] o výměře 212 m2, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres].

12. Ze screenshotu webové stránky [územní celek] bylo zjištěno, že starostou obce v době podání žaloby byla paní [jméno] [příjmení] a místostarostkou obce Mgr. [jméno] [příjmení].

13. Z [anonymizováno] příjmu stížnosti ze dne 15. 6. 1983, č. st. [číslo], spolu se stížností ze dne 6. 7. 1983, dopisy ze dne ze dne 16. 8. 1983, ze dne 23. 9. 1983, ze dne 26. 9. 1983, ze dne 1. 11. 1983, ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně podal dne 6. 7. 1993 stížnost k Okresnímu národnímu výboru v [obec], odbor výstavby a územního plánování, na provádění staveb u [adresa] v [část obce] (koupelny, WC a jímky) prováděné [jméno] [příjmení]. Z předložených listin bylo zjištěno, že vlastnictví pozemku, na němž měla být realizována výstavba jímky a WC, bylo v době podání stížnosti nejasné. Právní předchůdce žalobkyně se domáhal pozastavení prací na shora uvedených objektech a posunutí oplocení na původní hranici, jež dle právního předchůdce žalobkyně zřetelně vyplývala z výpisu z evidence nemovitostí vydaným střediskem Geodezie v [obec]. Z výše uvedeného vyplynulo, že dotčená stavba koupelny a WC byla povolena v roce 1957, tudíž v době podání stížnosti již nešlo povolení napadnout prokurátorským opatřením ani zahájením o řízení o odstranění stavby; právní předchůdce žalobkyně se však mohl domáhat svých práv občanskoprávní cestou u příslušného soudu. Vedoucí odboru výstavby a územního plánování ONV uzavřel, že bylo postupováno v souladu se zákonnými předpisy a s ohledem k vlastnickým a uživatelským právům k pozemkům, na kterých měly být stavby zřízeny.

14. Z dopisu ze dne 19. 9. 1983 a návrhu kupní smlouvy bylo zjištěno, že Místní národní výbor v [obec] vyzval právního předchůdce žalobkyně k odprodeji pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který byl zaměřen geometrickým plánem [číslo] ze dne 13. 11. 1963, neboť předmětná parcela slouží jako přístupová cesta k dalším dvěma cestám (parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]), které slouží již postaveným chatám.

15. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odmítl uzavřít kupní smlouvu k odprodeji pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Právní předchůdce žalobkyně současně uznal právo věcného břemene k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] obojí v k. ú. [obec] za účelem splnění veřejného zájmu – příjezdové cesty k chatám.

16. Z výzvy k doplnění návrhu na vyvlastnění a přerušení řízení ze dne 14. 3. 1984 bylo zjištěno, že řízení o vyvlastnění pozemku parc. [číslo] o výměře 174 m2 v k. ú. [obec], pro zřízení místní komunikace, bylo pro neúplnost návrhu přerušeno.

17. Ze změnového listu evidence katastru nemovitostí [číslo] [rok] bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984 došlo ke změně vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

18. Z dopisu ze dne 10. 6. 1993 a ze dne 23. 8. 1993 vč. podacího lístku, dopisu ze dne 10. 11. 1997 a návrhu směnné smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná jednala a právní předchůdce žalobkyně jednali o možnosti výměny pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], když tyto pozemky představovaly přístupové komunikace k nemovitostem dalších vlastníků.

19. Z fotografie doložené žalobkyní s datovým razítkem 26. 12. 2006 se podává, že na snímku je zachycen dům žalobkyně a protilehlá stavba, jež je z části omítnuta, a z části nikoliv.

20. Z geometrického plánu ze dne 30. 1. 1986, ze dne 13. 8. 2002, a ze dne 16. 10. 2008 byly zjištěny, oměrné míry nemovitostí na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] a jejich přibližná poloha zaznamenaná v doložených nákresech. V předložených nákresech dotčené stavby nepřesahovaly hranice pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec].

21. Z kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2009 bylo zjištěno, že žalovaná prodala paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [část obce a číslo], pozemek parc. [číslo] o výměře 35 m2, který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok].

22. Z kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2009 bylo zjištěno, že žalovaná koupila od paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [část obce a číslo], pozemek parc. [číslo] o výměře 7 m2, který byl oddělen z pozemku [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok].

23. Ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z roku 2016, pro k. ú. a [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], vyhotoveným odborně způsobilou osobou [jméno] [příjmení], a z geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne 26. 5. 2016, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], s záznamem podrobného měření změn, bylo zjištěno, že vlastnická hranice mezi pozemky žalobkyně a žalované neodpovídá stavu vyznačenému v terénu.

24. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti, [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako povinnou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako oprávněnou, bylo zjištěno, že na pozemcích žalobkyně parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], vázne věcné břemeno součásti distribuční sítě, když na dotčených pozemcích je umístěno podzemní kabelové vedení [anonymizováno], přípojková skříň [anonymizováno] a rozpojovací skříň [anonymizováno]. Rozsah věcného břemene na pozemku žalobkyně byl vymezen v geometrickém plánu [číslo] [rok], schváleného dne 30. 5. 3016, jenž byl nedílnou součástí smlouvy.

25. Z vyjádření žalované k chystanému rozhodnutí sp. zn. [číslo] [rok] [číslo], zastoupené Mgr. [jméno] [příjmení], místostarostkou obce, ze dne 13. 6. 2018, bylo zjištěno, že žalovaná si byla vědoma skutečnosti, že v k. ú. [obec], část [část obce], nesouhlasí skutečný stav hranic v terénu se stavem zobrazeným v katastrální mapě. Dále bylo zjištěno, že žalovaná se snažila nalézt smírné řešení sporu s žalobkyní.

26. Z odpovědi žalované ze dne 26. 4. 2017, zastoupené starostou [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalovaná nesporovala vlastnictví žalobkyně k pozemku parc. [číslo] když žalobkyni nabídla směnu těchto pozemků za pozemky jiné, s ohledem na skutečnost, že pozemek parc. [číslo] je užíván jako přístupová komunikace k chatám a rodinnému domu [adresa]. Žalovaná též navrhla nové zaměření pozemku parc. [číslo].

27. Z žádosti žalobkyně z 1. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala po žalované urychlené umístění dopravní značky – zákazu vjezdu automobilů nad 3,5 tuny, když průjezd těžších vozidel neúměrně zatěžuje opěrnou zeď na pozemku žalobkyně. Žalobkyně žalované dále navrhla uzavření nájemní smlouvy k pozemkům parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně nesouhlasila s návrhem žalované na směnu dotčených pozemků.

28. Ze smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 11. 9. 2017 včetně plánku, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou, zastoupenou starostou [jméno a příjmení], jako nájemcem, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované pronajala část (79 m2) pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Dotčená část nemovitosti byla planimetricky vyznačena v přiloženém snímku pozemkové mapy. Nájemné bylo sjednáno ve výši 400 Kč ročně. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaná (nájemce) je vlastníkem veřejného osvětlení na části pozemku žalobkyně (pronajímatele), a předmětná smlouva byla uzavřena za účelem úpravy vzájemných vztahů žalobkyně a žalované.

29. Z usnesení ze zasedání zastupitelstva obce ze dne 21. 8. 2017 bylo zjištěno, že zastupitelstvo žalované jednohlasně schválilo uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou na nájem části zahrady žalobkyně.

30. Z fotografie doložené žalobkyní bylo zjištěno, že za elektrickou skříní se v terénu nacházel dřevěný kolík označující mezní bod. Dle tvrzení žalobkyně měla být fotografie pořízena ke dni 17. 11. 2017.

31. Z vyjádření statika, Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], ze dne 14. 1. 2018, bylo zjištěno, že nosné konstrukce opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (pozemek žalobkyně) jsou z hlediska stavebního zákona č. 183/2006 SB. a vyhl. č. 268/20009. Sb. o technických požadavcích na stavby vyhovující při dodržení zákazu vjezdu motorových vozidel nad 3,5 tuny, v opačném případě hrozí zřízení, či poškození. Opěrná zeď o šířce 300 mm stojí cca 1,2 m od obytného objektu, na horním líci sousedí s obslužnou komunikací šířky 3,3 m, je vystavěná z betonu prokládaného kamenivem, a není nijak vyztužená; byla vybudována za účelem vyrovnání cca 1,45 m rozdílu v terénu.

32. Z rozhodnutí [st. instituce] [anonymizováno] [územní celek], odboru dopravy [číslo jednací] [spisová značka], ze dne 19. 2. 2018, bylo zjištěno, že [st. instituce] [anonymizováno] [územní celek], odbor dopravy, zrušil opatření obecné povahy vydané [stát. instituce], odborem dopravy a silničního hospodářství, sp. zn. [spisová značka], č. j. [spisová značka], o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, když toto rozhodnutí bylo vydáno rozporu se zákonem. Z přezkumného rozhodnutí bylo dále zjištěno, že návrh na vydání opatření obecné povahy nebyl dostatečně odůvodněn, což ho činilo nepřezkoumatelným. Vydávající orgán špatně posoudil charakter pozemní komunikace, která je vyježděna na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a jen částečně vede po pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], nedostatečně prozkoumal situaci na místě samém a bral v potaz námitky vlastníka dotčeného pozemku – žalobkyně.

33. Z podstatného obsahu spisu [stát. instituce], [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [číslo], zejména z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne 18. 7. 2018, ve věci opravy chyby katastrálního operátu v [katastrální uzemí], ve spojení s rozhodnutím [st. instituce] [anonymizována tři slova] v [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], ze dne 1. 11. 2018, bylo zjištěno, že dle výsledku obnovy katastrálního opertátu bude i nadále v souboru geodetických informací evidována hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] resp. po právní moci rozhodnutí hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] na straně jedné a parc. [číslo] na straně druhé, vše v k. ú. [obec]. Po právní moci rozhodnutí byla hranice mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] v souboru geodetických informací zobrazena podle geometrického a polohového určení daného neměřickým záznamem [číslo]; pozemek parc. [číslo] bude evidován s výměrou 610 m2 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace jako vlastnictví [územní celek]; pozemek parc. [číslo] bude evidován s výměrou 36 m2 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace jako vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození].

34. Z podstatného obsahu spisu [stát. instituce], [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] [rok] [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne 13. 2. 2019, ve věci opravy chyby katastrálního operátu v [katastrální uzemí], ve spojení s rozhodnutím [st. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne 11. 6. 2019, bylo zjištěno, že tento spis se týká pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], ve věci zápisu chybného zobrazení geometrického a polohového určení pozemku parc. [číslo] navazujících hranic sousedních pozemků. V důsledku opravy chybného zobrazení dle neměřického záznamu [číslo] došlo ke změně výměry pozemku parc. [číslo]; nedošlo však ke zpřesnění geometrického a polohového určení hranic pozemků. Ze spisu bylo dále zjištěno, že v rámci řízení o opravě chyby v údajích katastru nedochází ke změně hranic v terénu, ani k jejich nového změření; v řízení došlo pouze k opravě chybného zobrazení předmětných hranic pozemků v KMD do souladu se zobrazením těchto hranic v katastrální mapě platné před obnovou operátu, resp. v mapě pozemkového katastru, dle původních výsledků zeměměřických činností, tj. jak je znázorněno v neměřickém záznamu [číslo]

35. Z podstatného obsahu spisu [stát. instituce], [stát. instituce] [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že v dotčeném řízení bylo řešeno věcné břemeno pro společnost [právnická osoba]. V řízení bylo zjištěno, že přípojkové skříně k domu [adresa] a ke stavbě č. e. [číslo] se mohou nacházet na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] pouze je v KMD, s ohledem na měřítko, není možné v parcele (obrazu pozemku v katastrální mapě) KN parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] zobrazit.

36. Z žalobkyní doložené katastrální mapy před opravou, ZPMZ [číslo] spolu s kupní smlouvou (notářským zápisem ze dne [datum] včetně jeho dodatku), opravené katastrální mapy, a katastrální mapy v době zákresu GP z roku 1963 bylo zjištěno, že v původním zákresu katastrální mapy byla chybně zakreslena severní hranice pozemku žalobkyně, která byla rozhodnutím ve správním řízení opravena. Na základě notářského zápisu ze dne 23. 5. 1977 se vlastníkem rozestavěné chaty na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] stali Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], oba bytem [adresa], přičemž právnímu předchůdci žalobkyně zůstalo právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 152 m2.

37. Z geometrického plánu ze dne 28. 8. 2018, zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] fotografií doložených žalobkyní, bylo zjištěno, že skrze pozemek parc. [číslo] vede vodovodní přípojka.

38. Z vytyčovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], protokolu o vytyčení hranice pozemku [číslo] [rok] ze dne 20. 3. 2019, z geometrického plánu [číslo] z 29. 10. 1963, bylo zjištěno, že za účelem zpřesnění vlastnické hranice nechala žalobkyně v průběhu roku 2019 vytyčit hranice svých pozemků geodetem, přičemž toto vytyčení bylo provedeno na podkladě geometrického plánu [číslo] z roku 1963, který byl převzat při obnově katastrálního operátu; hranice byla v terénu vytyčena pevnými geodetickými železnými kolíky. Žalovaná s vytyčením v protokolu z 22. 3. 2019 nesouhlasila.

39. Ze souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranice, výzvy k uzavření dohody o průběhu hranic, výzvy k zajištění náhradní cesty bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k podpisu souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranice tak, jak byly v terénu označeny a zaměřeny dne 11. 10. 2019 [právnická osoba], [příjmení], vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] [rok]. Žalobkyně současně informovala žalovanou, že v případě neposkytnutí součinnosti, bude nucena domáhat se určení hranice soudní cestou. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k zajištění náhradní přístupové cesty, jež by nezasahovala na pozemek žalobkyně, a jež je dle žalobkyně možná.

40. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 29. 10. 2019 [číslo] [rok], protokolu o vytyčení hranice pozemku [číslo] [rok] ze dne 29. 10. 2019, podepsaného žalovanou, žalobkyní a [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že dne 23. 10. 2019 došlo na podkladu katastrální mapy k zaměření hranic pozemku parc. č. st. [číslo], k. ú. a [územní celek], okres [okres], a jejich označení v terénu (plastovými mezníky, ocelovými hřeby a rohy budov). Z geometrického plánu poté vyplynul návrh na změnu výměry parcely [číslo].

41. Ze sdělení žalované k výzvě k uzavření dohody o průběhu hranic ze dne 27. 11. 2019, podepsaného Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], místostarostkou [územní celek], bylo zjištěno, že o výzvě k uzavření dohody o průběhu hranic mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] jednalo zastupitelstvo obce na svém zastupitelstvu.

42. Ze sdělení žalované k výzvě k uzavření dohody o průběhu hranic ze dne 26. 12. 2019, podepsaného Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], místostarostkou [územní celek], bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasila s uzavřením dohody o průběhu hranic mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], část [část obce], přístupová komunikace k nemovitostem – cesta. Ze sdělení bylo dále zjištěno, že zastupitelstvo obce uznává hranici cesty stanovenou v terénu ploty, jež se více jak 50 let nezměnila. Ohledně výzvy k zajištění náhradní cesty žalovaná uvedla, že o této možnosti bylo již v minulosti při vzniku územního plánu jednáno, avšak vlastníci dotčených nemovitostí vyjádřili nesouhlas.

43. Z dokumentu nazvaného vývoj hranice mezi pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] a poloha domů [adresa] na st. [parcelní číslo] a [adresa] na st. [číslo] ze dne 8. 6. 2020, zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], odborným asistentem pro mapování a katastr, Katedra geomatiky, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, bylo zjištěno, že poloha domů [adresa] byla zaznamenána již v době původního mapování stabilního katastru (rok [číslo]), oba zděné domy byly poté po dlouhou dobu jedinými identickými body pro zákres dalších změn do katastrálních map. Základním měřickým podkladem pro zobrazení sporné hranice mezi p. [číslo] je geometrický plán z roku 1963 (na rozdělení pozemkové parc. [číslo]), neboť tímto náčrtem sporná hranice vznikla. Dle Ing. [příjmení] vedla vlastnická hranice pozemku parc. [číslo] (dnes parc. [číslo]) a pozemku parc. č. st. [číslo] ve vzdálenosti 0,5 m od domu [adresa], v roce 1963 širokého 5, 7 m, a to po celé délce této budovy; následní přístavky stojí na obecní cestě. Výše uvedené je zobrazeno v ZMPZ [číslo] z roku 2016. Při vyhotovení geometrického plánu z roku 2008 na základě ZPMZ [číslo], který byl vyhotoven pro oddělení části pozemku [číslo], byla chybně zobrazena přístavba budovy [adresa], bez zohlednění předchozích měřičských podkladů. Tento chybně vyhotovený plán mohl uvést vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo] v omyl, že přístavba stojí na pozemku st. [číslo], ač ve skutečnosti zasahuje do veřejné cesty [parcelní číslo].

44. Z čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne 17. 6. 2020 bylo zjištěno, že v letech 1964 až 1966 nebyly mezi domy [adresa] a [adresa] žádné ploty, ani vyježděné koleje od automobilů. Hranici mezi oběma domy tvořily zdi těchto domů. Později měl dům [adresa] malou přístavbu směrem k domu [adresa].

45. Z náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] spolu s emailovou korespondencí bylo zjištěno, že přístavba vázající se k pozemku st. parc. [číslo] stojí na cizím pozemku. Dále bylo zjištěno, že se nepodařilo dohledat kupní smlouvu k odprodeji pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], ani rozhodnutí o vyvlastnění předmětné parcely.

46. Z technické zprávy zhotovitele [název] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [anonymizováno] [obec], z 14. 7. 2020 vč. příloh bylo zjištěno, že zobrazení zaměření skutečného stavu dotčených pozemků v k. ú. [obec] neodpovídá mapovému podkladu platné katastrální mapy KMD. Dále bylo zjištěno, že v širším okolí zaměřené oblasti oplocení odpovídá stavu katastrální mapy.

47. Z expertního posudku ČVUT v Praze ze dne 6. 8. 2020 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], odborným asistentem pro mapování a katastr, Katedra geomatiky, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, bylo zjištěno, že dle závěru Ing. [příjmení] není oplocení vymezující prostor okolo domu [adresa] umístěno na hranici pozemku parc. [číslo] ale leží uvnitř na pozemku parc. [číslo]; západní přístavba domu [adresa] a zpevňující zídky navazující na tuto přístavbu zjevně zasahují do pozemku parc. [číslo]. Z expertního posudku bylo dále zjištěno, že vytyčení provedené v rámci [číslo] [anonymizováno] Ing. [příjmení], na které navazuje vyhotovení geometrického plánu [číslo] [rok] bylo provedeno v souladu s katastrální vyhláškou a vychází z platné katastrální mapy. Naopak dle Ing. [příjmení] geometrické plány z let 1986 a 2002 obsahují vady závažného charakteru, když nezohledňují předchozí měřické podklady, nevycházejí z platného katastrálního operátu a zřejmě ani neobsahují důkladné zaměření a vyhodnocení zákresu změny s ohledem na okolní identické body. Geometrický plán z roku 2008 vyhotovený Ing. [příjmení] se poté týká rozdělení parcely [číslo] nikoliv změny obvodu budovy st. [číslo]. Dle Ing. [příjmení] geometrický plán z roku 1963 nevykazuje chybné údaje týkající se zákresu hranice pozemku parc. [číslo] v něm není chybně uvedena poloha budov [adresa] a [adresa].

48. Z protokolu o místním šetření a fotodokumentace z místního šetření bylo zjištěno, že žalobkyně dne 5. 2. 2021 umístila železný sloupek zalitý do betonu na část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jež považuje za pozemek ve svém vlastnictví, když tímto chtěla předcházet vandalismu žalované (žalovaná veškeré předchozí překážky odstranila). Z místního šetření bylo dále zjištěno, že cesta vedoucí v těsné blízkosti mezi domy [adresa] a [adresa] (o velikosti průjezdu max. jednoho osobního automobilu) kopíruje tvar plotu, kdy současně lze konstatovat, že cesta nevede rovně, ale vybočuje nejprve nalevo, následně napravo. V terénu byly také znatelné geodetické značky, které byly umístěny dle vytyčovacího náčrtu dle Ing. [jméno] [příjmení] z roku 2019. Právní zástupce žalované poukázal na skutečnost, že pokud je vytyčení Ing. [příjmení] správné, tak dle 4. geodetické značky, žalobkyně zasahuje částí svého oplocení a větší částí vrat na obecní pozemek. Ve spodní části pozemku se nacházelo oplocení, kdy dle sdělení právního zástupce žalobkyně, se nacházelo ve stále stejných místech od doby koupě pozemku. V místě šetření byly též patrny zbytky původního oplocení pozemku starostky žalované (protilehlý pozemek), která uvedla, že oplocení v tomto stavu zdědila v roce 1991, přičemž oplocení pochází z 50. – 60. let min. století. Dále bylo zjištěno, že na pozemku žalobkyně se nachází podpůrná zídka, jež je situovaná pod úrovní komunikace, a má opěrnou funkci. V místě šetření se nacházela také zakrytá dopravní značka, přičemž právní zástupce žalované poukázal na to, že zde byla umístěna na přání žalobkyně a dále na její žádost zakryta.

49. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce], [IČO], ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že předmětná hranice mezi pozemky parc. [číslo] (dříve [číslo]) vše v k. ú. [obec], vznikla na základě výsledku zeměměřičské činnosti v roce 1963, přičemž tento výsledek zeměměřičské činnosti je velmi nekvalitní, což neumožňuje jednoznačnou obhajitelnou rekonstrukci fyzického stavu, který byl v roce 1963 stabilizován železnými trubkami. Rekonstrukce je však dle znalce možná, a to na základě historických listinných podkladů, nikoliv současného stavu evidovaného v katastru nemovitostí. Znalec dále uvedl, že Ing. [příjmení] neprovedl kontrolu geometrického určení stavby na pozemku parcela číslo st. [číslo] a nezohlednil zateplení stavby, což mohlo způsobit odchylku, a proto nelze jím zhotovený geometrický plán považovat za podklad určení vlastnického práva.

50. Z dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce], [IČO], ze dne 22. 12. 2021, bylo zjištěno, že stavby na pozemcích parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], s výjimkou pozdějších přístaveb, jsou svým fyzickým stavem totožné se stavem k roku 1841. V tomto případě má přednost číselný záznam výsledků zeměměřické činnosti. Na str. 11 předmětného dodatku je zachycen soutisk platné katastrální mapy (KMD) s měřením znalce a tzv. rastry, které jsou kolorovány světle modrou barvou. Do této grafické přílohy je hnědou barvou přes světle modré linie umístěno grafické znázornění předmětné hranice (lomové body označené jako 1, 2 a 3). Znalec zde konstatoval, že je evidentní značný rozdíl mezi tím, co je v platné katastrální mapě a tím, co bylo zakresleno v grafické katastrální mapě. Znalec dále upozornil na evidentní nesoulad mezi zákresem výsledku zeměměřické činnosti inventárního čísla - [číslo] do roviny mapy katastru nemovitostí a rekonstrukcí Ing. [příjmení], když rozdíl téměř 2 m se blíží mezní polohové chybě. Z dodatku bylo dále zjištěno, že dle závěrů znalce je možné rekonstruovat geometrické určení předmětného prostoru, avšak pouze za předpokladu nového zaměření hranice.

51. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a Ing. [jméno] [příjmení], odborným asistentem, ze dne 1. 6. 2022, a emailové komunikace mezi žalobkyní a Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, ze dne 19. 1. 2022, bylo zjištěno, že oslovení odborníci sporovali znalecký posudek soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], [IČO], když nezohlednění zateplení budov v šířce cca 15 cm v geometrickém plánu Ing. [příjmení] nepovažují za důkaz závadnosti tohoto plánu, potažmo důvod způsobující jeho neplatnost. Ing. [příjmení] konstatoval, že rekonstrukci vlastnických hranic dle GP z roku 1963 neprováděl on, nýbrž Ing. [příjmení] v ZPMZ [číslo]; výsledky jeho měření byly po kontrole katastrálním inspektorátem použity pro tvorbu nové katastrální mapy a Ing. [příjmení] neměl nejmenší důvod tyto výsledky zpochybňovat.

52. Z vyjádření úředně oprávněného zeměměřického inženýra, Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 15. 6. 2022, bylo zjištěno, že dle Ing. [příjmení] nejsou v GP 1963 žádné vady, které by limitovali jeho použití pro zákres do pozemkové mapy; reprezentuje kvalitní původní výsledky zeměměřické činnosti, jeho kvalitu dokazuje i fakt, že jeho výsledky převzala pozemková (analogová) mapa evidence nemovitostí, katastru nemovitostí, i dnešní katastrální mapa digitalizovaná v S-SJTSK. Výsledky GP 1963 použil i vyhotovil GP 2016. Použitelnost GP 1963 potvrzují i vytyčovací dokumentace 2019 a 2019, které prezentují, do jaké míry souhlasí evidovaný stav se stavem faktickým a geometrickým určením nemovitosti. Dle Ing. [příjmení] jsou vytyčovací dokumentace cenným zdrojem původních zeměměřických výsledků, které jsou geometrickým určením nemovitosti, nebo mohou sloužit k jeho rekonstrukci a vytyčovací dokumentace 2019 a 2019 jsou dle úředně oprávněného zeměměřického inženýra bez vad geodetických, dokumentačních a procesních; náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Je však nutné vnímat, že původní geometrické určení nemovitosti pozemku parc. [číslo] se od roku 1963 změnilo.

53. Z výslechu znalce [celé jméno znalce], [IČO], soud zjistil, že hranici mezi pozemky lze vždy určit, otázkou je obhajitelnost takového určení; měření provedené v roce 1963 nebylo kvalitní, lze ho rekonstruovat, avšak nebude v souladu s dnešní legislativou a kódem kvality 3. Jeden z důvodů nekvality měření v roce 1963 může být výškový rozdíl mezi stavbami – pokud se pokoušeli provést měření vodorovně, tak se to nemuselo povést. Znalec uvedl, že je přesně dáno pořadí, dle jakého se má postupovat při rekonstrukci geometrického určení nemovitosti, prioritním by mělo být měření z roku 1963, avšak s ohledem na jeho vadnost se o něj nelze v tomto případě opřít; jediná varianta je tedy postupovat podle zobrazení hranic pozemků v katastrální mapě, a takto provést rekonstrukci hranice mezi pozemky; rekonstrukce ovšem nezaručí přesnost lepší než 0,5 m v terénu. Znalec by navrhoval při rekonstrukci hranice postupovat dle mapy PK, protože údaje v katastrální mapě vznikly pouhým překreslením mapy PK do katastrální mapy. Dle znalce je také nutné vzít v potaz, že i přes správní řízení ve věci nebyla sporná hranice definitivně určena. Pro úplnost znalec konstatoval, že měření tak, jak je uvedeno v katastru nemovitostí, je s kódem kvality 8, což znamená základní souřadnicovou chybu až 1 metr; u kódu kvality 3 se jedná o chybu 14 cm, tudíž i pokud by se katastrálnímu úřadu povedlo zrekonstruovat hranici dle měření v roce 1963, bylo by zde uvedeno s kódem kvality 4 nebo 5; pro nenapadnutelnost je nutné určit hranici s kódem kvality 3. Znalec dále uvedl, že není důležité, jaké jsou odchylky mezi jeho rekonstrukcí a rekonstrukcí Ing. [příjmení], důležité je, že tam jsou a jsou způsobeny tím, že Ing. [příjmení] rekonstruoval na zateplenou stavbu st. [číslo], čímž je rekonstrukce Ing. [příjmení] napadnutelná; samotné stabilizace rekonstrukce Ing. [příjmení], jsou fyzicky v terénu v souladu s požadavky vyhlášky č. 357/2013 Sb. na kód kvality bodu 3, tj. kontrolní měření v rámci znaleckého posudku [číslo] prokázalo, že odchylky jsou do hodnoty 0,14 m. Ohledně rekonstrukce hranice dle varianty pod bodem C znaleckého posudku (postup dle zobrazení hranic pozemků v katastrální mapě) znalec uvedl, že pokud se provede rekonstrukce, tak se bude hledat identita mezi fyzickým stavem v terénu a tím, co je zakresleno v rovině mapy pro potřeby katastru nemovitostí. Stejný proces provedl i správní orgán v rámci obnovy katastrálního operátu, rozdíl je v tom, že správní orgán tuto rekonstrukci provedl podle jiné technologie než té, která je vázána pro komerční činnost, platí však povinnost navázat na předchozí výsledky zeměměřičské činnosti, což znamená, že pokud v rámci znaleckého dokazování bude odchylka mezi tím, co vytvořil správní orgán a tím, co vytvořil znalec do hodnoty 0,5 m, pak nezbývá, než pokládat výsledek činnosti správního orgánu za správný; rozdíl v přesnosti, zda se hranice určuje podle varianty A či varianty C je až 2,83 metru. Rozdíl mezi původním umístění kovových trubek a zákresu rekonstrukce ze zákresu v rovině katastrální mapy může být v rovině až 2,83 metru. K určení hranice z roviny mapy znalec uvedl, že je v lepším případě s přesností do 0,5 m, na druhou stranu vytyčení souřadnic zjištěných z roviny mapy je povinné pro kód kvality bodu 3 na 0,14 m; pokud by při kontrolním měření jiného geodeta u stabilizace provedené znalcem, byl jiný geodet v odchylce do 0,14 m, pak znalec vytyčení provedl s kódem kvality bodu 3. Letecké snímky lze v rámci znalecké činnosti použít jako důkazní materiál s informací o užívacím stavu k určitému datu, pokud dotčené oplocení stále existuje, a stav určování je v toleranci 0,5 metru, tak bude mít klidná držba, tzn. oplocení, přednost před zákresem do roviny katastrální mapy. Pokud fyzický stav oplocení již neexistuje, je nezbytné se přiklonit k zákresu do roviny katastrální mapy. Ohledně doplňku znaleckého posudku, jenž spočíval ve stanovení geometrického určení zákresu předmětné hranice, a to v mapě pro potřeby katastru nemovitostí, znalec uvedl, že předmětná hranice byla zakreslena do tzv. katastrální mapy, která byla vedena v grafické podobě s tím, že již v kmenovém znaleckém posudku bylo konstatováno, že zákres s největší pravděpodobností„ není ideální“, přesto se jedná o jednu z možností geometrického určení předmětné hranice. Dle znalce je na první pohled evidentní značný rozdíl mezi tím, co je v platné katastrální mapě a tím, co bylo zakresleno v grafické katastrální mapě; zajímavé je, že jižní hranice předmětného pozemku přibližně odpovídá tomu, co je zakresleno v grafické katastrální mapě, což navádí na kombinaci grafické katastrální mapy a opravy katastrální mapy. Z geometrického plánu Ing. [příjmení] [číslo] [rok], který určuje hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], nelze dle ustanoveného znalce vycházet, a to s ohledem na to, že rekonstrukce výsledku zeměměřičské činnosti z roku 1963 vycházela z jiné měřičské přímky než té, která byla v roce 1963. Jedná se o měřičskou přímku rohu staveb na pozemcích parc. č. st. [číslo] a st. [číslo]. Dále byla předmětná rekonstrukce výsledku zeměměřičské činnosti provedena k rohu zateplení, následkem čehož jsou rozdíly u podrobného bodu [číslo] m, u podrobného bodu [číslo] m a u podrobného bodu [číslo] 0,11 m, kdy základní problém je dán tím, že mezi podrobným bodem [číslo] je rozdíl oproti jihovýchodnímu rohu předmětné hranice 1,72 m. Znalec rekonstruoval grafickou katastrální mapu, která byla znalci poskytnuta v elektronické podobě, které se říká rastry; na straně 233 znaleckého posudku je uveden transformační klíč. Znalec vycházel z rastrů katastrální mapy, jako prvního zákresu předmětné hranice do mapy pro potřeby katastru nemovitostí, a upozornil na tzv. mezní polohovou chybu, která v případě mapy pro potřeby katastru nemovitostí měřítka 1: 2880 činí 2 m 82 cm, a sdělil, že pokud je rozdíl mezi tím, co vzejde z transformace, hledání identity a tím, co vzešlo ze správního řízení, do této hodnoty, takto nezakládá důvod ke změně zákresu v grafické mapě. K rozdílu zákresu v grafické mapě oproti geometrickému plánu znalec uvedl, že závazný je zákres v rovině grafické katastrální mapy a grafická příloha výsledku zeměměřičské činnosti je více, či méně, zdařilá zvětšenina originální katastrální mapy. Znalec dále uvedl, že rekonstrukci výsledku zeměměřičské činnosti z roku 1963 bylo možno kontrolně ověřit v místě, které je vzdáleno 5 m 50 cm od rohu stavby žalobkyně. Od tohoto místa byla předmětná hranice číselně stanovena na odlehlost 5 metrů. V podstatě s přesností na centimetry je tato odlehlost totožná s rekonstrukcí předmětného výsledku zeměměřičské činnosti provedená znalcem, naopak je patrný rozdíl mezi odlehlostí 5 m a platnou katastrální mapou, když u platné katastrální mapy se jedná o verzi Ing. [příjmení]. Obdobně bylo postupováno i dále směrem na sever, kde bylo rekonstrukcí podle této grafické přílohy zjištěno, že stávající zídka východní strany pozemku parc. [číslo] se nachází východněji o cca 60 cm oproti této rekonstrukci. Znalec také upozornil na nedošlap, vzniklý rozdílem 1,72 m mezi podrobným bodem [číslo] oproti jihovýchodnímu rohu předmětné hranice. Tímto nedošlapem vzniklo vakuum mezi tím, co bylo vytvořeno v roce 1963 jako jižní hranice, a tím, co vzniklo z obnovy katastrálního operátu, což vytváří z předmětné lokality dvě verze (hledání identity se týkalo pouze a jen identických skutečností v rohu staveb). Dle mínění ustanoveného znalce zůstane i při případné akceptaci geometrického plánu Ing. [příjmení] u předmětné hranice k řešení podrobný bod [číslo] tzn. jihovýchodní roh předmětné hranice; tento podrobný bod byl určen z roviny mapy pro potřeby katastru nemovitostí, tzn. z mapy v měřítku 1: 2880, kdy je nutno počítat s mezní polohovou chybou 2 m 82 cm.

54. Z emailové korespondence právních zástupců účastníků řízení z července a srpna 2022 bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení probíhala jednání stran smírného řešení věci, avšak strany nebyly schopny dosáhnout konsensu.

55. Z posudku předloženého žalobkyní s názvem revizní znalecký posudek [číslo] [rok], zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení] dne 19. 10. 2022 bylo zjištěno, že znalec nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce], včetně jeho dodatku č.

1. Dle Ing. [příjmení] není možné právní vlastnickou hranici zaměřit. Lze zaměřit jenom stávající rozhradu mezi pozemky evidované v KN parc. [číslo] kdy současnou držbu pozemku parc. [číslo] reprezentuje pletivové oplocení. Dále je dle. Ing. [příjmení]„ GP“ [číslo] [rok], ze dne 29. 10. 2019, který vyhotovil a ověřil ÚOZI Ing. [jméno]. [příjmení], vypracován správně a v souladu s katastrální vyhláškou, a s přihlédnutím k případným přípustným odchylkám odpovídá původním geodetickým měřením spojených se vznikem hranice. Zobrazení vlastnické hranice v KN (KMD) mezi předmětnými pozemky je dle znalce v souladu s GP 1963, (JEP, EN a KN) a s obnovou analogové katastrální mapy – digitalizací (KMD), přičemž zkoumání a dokazování dokumentů na základě pozemkových evidencí před rokem 1964 je zcela irelevantní v tomto kontextu. Právní vztahy (listy vlastnictví) se začaly částečně evidovat až od roku 1967, ovšem ne vždy na základě GP takové kvality jakou má GP 1963. Po grafickém převzetí GP 1963 do pozemkové mapy evidence nemovitostí, byly postupně doplňovány i právní listiny, které deklarovaly rozsah vlastnického práva jednotlivých parcel, a které definovaly rozsah vlastnického práva, k předmětným pozemkům v létech po roce 1963. Jedná se o podrobné lomové body [číslo] až 5. uvedené v grafické příloze posudku Ing. [příjmení]; bod A vznikl při obnově katastrálního operátu – tvorbě digitalizované katastrální mapy.

56. Z vyjádření [celé jméno znalce], soudního znalce, ze dne 13. 11. 2022, bylo zjištěno, že dle jeho názoru je znalecký posudek Ing. [příjmení], nepřezkoumatelný v technické rovině, a to zejména s ohledem na absenci měření a jeho následné vyhodnocení. Znalec opakovaně uvedl, že v případě ZPMZ [číslo] se nemůže jednat o přesnou rekonstrukci geometrického určení z pohledu umístění roviny katastrální mapy, v důsledku jiného polohového určení, když při rekonstrukci v roce 2016 nedošlo ke korekci ve vztahu k jihozápadnímu rohu stavby na pozemku parc. č. st. [číslo]. Citovaný problém se poté přenesl i do ZPMZ [číslo], který navazuje na nesprávné polohové určení nemovitosti v ZPMZ [číslo] díky zateplení stavby pozemku parc. č. st. [číslo]. Znalec dále uvedl, že oproti Ing. [příjmení], s ohledem na svá zjištění, trvá na skutečnosti, že výsledek zeměměřické činnosti v roce 1963 byl nekvalitní, neboť měření v tomto roce bylo navázáno na rohy staveb na pozemcích parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], na severozápadní roh na stavby na pozemku parc. [číslo] na odlehlost od zdi stavby na pozemku parc. č. st. [číslo]; měřická přímka je maximálně celkem 21,30 m, přičemž je řešena lokalita 150 m. K roku 2022 by výše citovaný výsledek zeměměřické činnosti nejspíše nebyl způsobilý ke změně katastrálního operátu.

57. Z dalších provedených důkazů (z fotografie na č. l. 15, č. l. 81-82, č. l. 104-105, č. l. 111-118, č. l. 194, č. l. 196 -201, zprávy z novin na č. l. 195, emailové korespondence na č. l. 283, nevyplynuly právně významné skutkové okolnosti pro předmět sporu.

58. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazy výslechem žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], spisy stavebního úřadu ohledně domů [adresa] v [část obce], revizním znaleckým posudkem a zpřesněním bodu [číslo], uvedeného ve znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalce], když soud považoval skutkový stav věci za dostatečně zjištěný.

59. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

60. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] a pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, zapsaným v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno], na LV [číslo] to na základě darovací smlouvy ze dne 12. 2. 2001 uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení].

61. Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] hora, na [list vlastnictví], když na pozemku parc. [číslo] je umístěna účelová komunikace, která zajišťuje přístup chatařů k jejich nemovitostem, 62. Žalovaná se stala vlastníkem parc. [číslo] v důsledku kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984, kterou pan [jméno] [příjmení] prodal tehdejšímu Místnímu národnímu výboru v [obec] parcelu [číslo]. Tato parcela přešla do vlastnictví žalované na základě ustanovení § 1/1 zák. 72/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a později byla sloučena do parcely [číslo] rovněž ve vlastnictví žalované.

63. Mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] zahrada, zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a pozemky žalované probíhá hranice, na jejímž přesném průběhu nepanuje mezi žalobkyní a žalovanou shoda.

64. Poloha domů [adresa] na parc. č. st. [číslo] a [adresa] na parc. č. st. [číslo], obojí v k. ú. [obec], byla zaznamenána již v době původního mapování stabilního katastru v roce 1841.

65. Sporná hranice zapsaná v katastru nemovitostí vznikla na podkladě na podkladě geometrického plánu [číslo] z roku 1963, jenž byl vytvořen za účelem rozdělení parcely [číslo] v k. ú. [obec].

66. Pozemek parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům je historicky ve vlastnictví rodiny současné starostky obce a sousedí s dotčenou komunikací na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] z druhé strany.

67. Mezi částí citovaného pozemku žalobkyně – zahradou a komunikací ve vlastnictví žalované, je značný (cca 1,45 m) rozdíl v terénu, který vyrovnává opěrná zeď.

68. Cesta vedoucí v těsné blízkosti domu [adresa] a [adresa] je maximálně o velikosti jednoho osobního automobilu, v krajině kopíruje tvar plotu, nevede však rovně, ale vybočuje, nejprve vlevo poté vpravo.

69. Na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] vázne věcné břemeno distribuční sítě, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu [číslo] [rok].

70. V roce 2017 uzavřela žalovaná s žalobkyní nájemní smlouvu na užívání části (79 m2) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] z důvodu umístění veřejného osvětlení do zahrady žalobkyně. Nájemné bylo sjednáno ve výši 400 Kč ročně.

71. Žalovaná nikdy nesporovala vlastnické právo žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

72. V březnu 2019 a říjnu 2019 nechala žalobkyně vytyčit hranice svých pozemků geodetem (Ing. [jméno] [příjmení]). Hranice mezi zahradou a komunikací byla vytyčena v terénu pevnými geodetickými železnými kolíky, o čemž byly pořízeny vytyčovací protokoly. Hranice byly vytyčeny na podkladě geometrického plánu [číslo] z roku 1963, který byl použit při obnově katastrálního operátu. Žalovaná s tímto nesouhlasila.

73. Dne 23. 10. 2019 zpracoval Ing. [jméno] [příjmení], oprávněný zeměměřický inženýr, na podkladě provedeného vytyčení, geometrický plán [číslo] [rok].

74. Dne 5. 2. 2021 umístila žalobkyně železný sloupek zalitý v betonu na část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jenž považuje za své vlastnictví, čímž došlo k zúžení přístupové komunikace k chatám.

75. Při obnově katastrálního operátu v roce 2016 došlo v dotčeném katastrálním území k řadě chyb a nepřesností, způsobených překreslením katastrální mapy, nikoliv novým zaměřením souřadnicových bodů. Údaje v katastrální mapě vznikly pouhým překreslením údajů pozemkového katastru.

76. Mezi účastníky řízení probíhaly před i po podání žaloby jednání ve věci smírného řešení sporu, avšak účastníkům se nepodařilo dosáhnout konsensu.

77. Dle ust. § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

78. Soud se tedy předně zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení.

79. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972). Současně je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán tehdy, jestliže je toto určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva, neboť určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve než dojde k porušení právního vztahu nebo práva a naopak není na místě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti.

80. Při posuzování existence, či neexistence, právního zájmu žalobkyně přihlédl soud zejména ke skutečnosti, že právní sféra obou účastníků řízení je aktuálním stavem značně dotčena, když žalobkyně na jedné straně namítá nemožnost užívání svého pozemku v celém jeho rozsahu, a žalovaná na straně druhé namítá vydržení, a potřebu užívání dotčené části pozemku jako součásti jediné přístupové komunikace k okolním chatám. Soud se proto přiklonil k existenci právního zájmu žalobkyně na určení vlastnictví, neboť shledal, že žalobkyně nedisponuje jinými právními prostředky na ochranu jejích zájmů (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2019, sp. zn. 20 C 410/2018:„ Podmínka naléhavého právního zájmu je splněna (a žalobu na určení vlastnictví lze tedy podat) pouze tehdy, je-li vlastnictví žalobce (žalobců) sporné; např. je-li tvrzeno vydržení“). Soud takto postupoval i veden úvahou eliminace budoucích právních sporů mezi účastníky řízení.

81. Soud tedy uzavřel, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tvrzením, že jí žalovaná omezuje ve výkonu jejího vlastnického práva, když mezi žalobkyní a žalovanou trvá spor o vlastnictví části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], následkem čehož je právo žalobkyně užívat spornou část pozemku značně omezeno průjezdem vozidel, a vzhledem k povaze a účelu určovací žaloby – poskytnout ochranu právního postavení žalobkyně dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, považuje soud podmínku existence naléhavého právního zájmu za splněnou.

82. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

83. Dle ust. § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

84. Dle ust. § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

85. Dle ust. § 1028 o. z. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

86. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

87. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobkyní a žalovanou je sporná hranice pozemku parc. č [číslo], zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], žalobkyně, s pozemkem ve vlastnictví žalované parc. [číslo] zapsáno v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Mezi stranami je zejména sporné určení hranice mezi jejich pozemky v reliéfu krajiny, když do žádost žalobkyně o vytyčení hranice Ing. [příjmení], nebyla hranice mezi pozemky v krajině žádným způsobem vyznačená.

88. Tam, kde je hranice mezi sousedy subjektivně sporná, ale objektivně lze po provedeném dokazování její průběh určit, jde o„ určení“ hranice mezi pozemky; problém se řeší určovací žalobu na určení vlastnického práva k vymezenému pozemku (§ 80 písm. c) OSŘ); rozsudek je deklaratorní. Tam, kde hranici již zjistit nelze, je třeba žalovat na její„ stanovení“; tato žaloba se opírá o § 1028, rozsudek je konstitutivní (srov. (SPÁČIL, Jiří. § 1028 (Žaloby na určení a na stanovení hranice mezi pozemky). In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 190.) Žaloba na určení sporné hranice mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016).

89. Nejasnost hranice tedy není založena pouze na rozdílných představách žalobkyně na straně jedné a žalované na straně druhé o jejím průběhu, ale i objektivní nemožností průběh hranice určit. Subjektivní pochybnost vychází z odlišného názoru stran na to, zda a do jaké míry předložené geometrické plány, respektive geometrický plán z roku 1963, jež se stal podkladem pro zpracování katastrální mapy, z níž stav zápisu v katastru nemovitosti vychází, odpovídá původnímu stavu v terénu, a do jaké míry tomuto odpovídá geometrický plán Ing. [příjmení] z roku 2019. V řízení byla opakovaně zpochybněna přesnost těchto geometrických plánů, když dle provedeného porovnání a znalecké činnosti soudního znalce, Ing. [celé jméno znalce], nezohledňovaly podstatné změny v měřické přímce.

90. V projednávané věci se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na základě geometrického plánu [číslo] [rok], vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], dne [datum], který si nechala zpracovat. Přičemž je pravdou, že ze závěrů doplňku znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] vyplynulo, že hranice mezi dotčenými pozemky je rekonstruovatelná, avšak nikoliv na podkladu shora citovaného geometrického plánu, na jehož základě se žalobkyně domáhá určení vlastnictví k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], ale na základě podkladů staršího mapování, kdy znalec zejména vyzdvihuje skutečnost, že stavby na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] jsou svým fyzickým stavem, až na drobné přístavby, totožné k roku 1841 (mapování stabilního katastru). Ze závěrů Ing. [celé jméno znalce] vyplynulo, že geometrický plán z roku 1963, na jehož základě došlo k zákresu dotčených parcel do katastru nemovitostí, a jenž byl podkladem pro vypracování geometrického plánu Ing. [příjmení], nebyl zpracován kvalitně, a nelze jej považovat za směrodatný podklad při učení hranic mezi pozemky. V řízení bylo dále zjištěno, že body, jimiž je určena hranice mezi pozemky, jsou v katastru nemovitostí aktuálně evidovány s kódem kvality 8, což znamená základní střední souřadnicovou chybu o velikosti 1m. Dle vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, je v současnosti pro podklad zápisu do katastru nemovitostí požadován minimálně kód kvality 3, tj. základní střední souřadnicová chyba 0,14 m.

91. Soud proto uzavřel, že vzhledem k tomu, že geometrický plán Ing. [příjmení] roku 2019 vycházel z geometrického plánu z roku 1963, který byl v řízení opakovaně zpochybněn, a nelze ho považovat za směrodatný, hranice mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] není objektivně zjistitelná dle geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. pl. [číslo] 2019, a je třeba provést její nové zaměření, potažmo vymezení, za účelem nastolení právní jistoty účastníků řízení. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat opak, tj. že geometrický plán Ing. [příjmení], na jehož základě se domáhá určení vlastnického práva k dotčenému pozemku, je přesný a nezpochybnitelný.

92. K námitce žalobkyně, resp. Ing. [příjmení], který namítal, že geometrický plán z roku 1963 je kvalitní, když byl použit jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí, soud konstatuje, že toto je běžný postup, kdy, jak soud zjistil z vyjádření znalce a spisů katastrálního úřadu, při obnově katastrálního operátu (v dotčené lokalitě v roce 2016) obvykle docházelo pouze k digitalizaci katastrální mapy, nikoliv novému zaměření a jeho následnému zakreslení. Pouze ve sporný lokalitách bylo, s ohledem na nákladnost celého procesu, postupováno novým zaměřením, a nikoliv pouhým převzetím předchozích zákresů do katastrální mapy. Podobným způsobem bylo v minulosti postupováno mnohokrát, kdy často docházelo pouze k převzetí původních výsledků zeměměřické činnosti bez jejich následné kontroly, nového zaměření a následného zobrazení v mapě. Z provedeného dokazování (zejm. ze spisů katastrálního úřadu) soud zjistil, že v případě [katastrální uzemí] je plánováno nové zaměření parcel, když velké množství hranic pozemků v této lokalitě je evidováno s kódem kvality nižším, než je zákonný požadavek.

93. Žaloba podle § 1028 se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit, a žádá se jeho vymezení či stanovení.“ Jak podotýká odborná literatura svou povahou je toto řízení„ nesporem“ – žádostí o určení nové hranice, v níž stranám postačí tvrzení o její neurčitelnosti (srov. např. Tégl, P. Ještě k žalobám na ochranu vlastnického práva podle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 9, str. 333; Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) Komentář. Praha, C. H. Beck, 2013, s. 194, marg. č. 4).

94. Vzhledem k tomu, že ve věci nejde o žalobu podle § 1028 o. z., soud nemůže postupovat způsobem tam uvedeným. Soud nemůže vytyčit hranici jinak, než je uvedeno v žalobním petitu, neboť mu v tom brání § 153 odst. 2 o. s. ř., podle kterého„ soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky“. O žádný takový případ nejde, a soud by tak nemohl přiznat něco jiného, než co by žalobkyně uvedla v žalobním návrhu.

95. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu, než žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnout.

96. Pro úplnost soud konstatuje, že vzhledem k výše uvedenému se již detailněji nezabýval tvrzením žalobkyně, kterým zpochybňovala platnost kupní smlouvy z roku 1984 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a právním předchůdcem žalované ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

97. K námitce vydržení žalované soud uvádí, že z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná ani její právní předchůdci nemohli být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim sporné pozemky patří. Nebyla tedy splněna jedna ze základních podmínek vydržení dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Nadto s ohledem na provedené dokazování považoval soud tuto námitku žalované za irelevantní, a pro řešenou otázku nepodstatnou.

98. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 85 114,10 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacená záloha na znalečné ve výši 5 000 Kč, odměna advokáta stanovená podle ust. § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devatenácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) g), h), i) advokátní tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 2. 4. 2020, ze dne 26. 6. 2020, ze dne 29. 4. 2021, ze dne 8. 7. 2021, ze dne 2. 2. 2022 a ze dne 22. 7. 2022, účast na místním šetření dne 19. 2. 2021, účast při ohledání znalcem dne 13. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 28. 5. 2020, 8. 6. 2021, 26. 4. 2022 (přesahující 2 hodiny), 22. 6. 2022 (přesahující 2 hodiny), 11. 8. 2022, 8. 12. 2022, jednání s protistranou dne 11. 8. 2022, sepis smlouvy o smlouvě budoucí) včetně devatenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátní tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč za 8 započatých půlhodin po 100 Kč (cesta Kutná Hora – [obec] a zpět) dle § 14 odst. 1 a 3 advokátní tarifu, náhrada cestovních výdajů ve výši 810 Kč (2x 405 Kč) za cestu na místní šetření dne 19. 2. 2021 a za cestu na ohledání znalcem dne 13. 10. 2021, na trase Kutná Hora – [obec] a zpět, při ujetých 70 km (2x 35 km) osobním automobilem zn. Ford Mondeo, při průměrné spotřebě 5,07 l na 100 km, ceně nafty 27,20 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 589/2020 Sb.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 210 Kč ve výši 13 904,10 Kč, neboť zástupce žalované je plátcem DPH.

99. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby – vyjádření ze dne 27. 5. 2020, ze dne 6. 10. 2020, 10. 11. 2020, neboť podstatou těchto podání je pouze reakce žalobkyně na vyjádření žalované, nikoliv nová skutková tvrzení, nejedná se tak o úkon svou povahou a účelem nejbližší úkonům právní služby vymezeným v ustanovení § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu a nejedná se tak o úkon právní služby, za který přísluší náhrada odměny za zastoupení. Soud dále žalobkyni nepřiznal náhradu za 7 úkonů právní služby označené jako další porada s klientkou, když o těchto nedoložil právní zástupce žalované soudu žádný průkazný záznam a soud je toliko nepovažoval za účelně vynaložené výdaje směřující k vyřešení sporu.

100. Dle ust. § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

101. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 8. 6. 2021, č. j. 11 C 23/2020-388, byla žalované uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Dne 22. 6. 2021 žalovaná předmětnou zálohu složila.

102. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. ledna 2022, č. j. 11 C 23/2020-567, bylo soudnímu znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné ve výši 49 355,62 Kč za vypracování znaleckého posudku.

103. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2. května 2022, č. j. 11 C 23/2020-611, bylo soudnímu znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné za výslech znalce ve výši 5 553,48 Kč.

104. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. května 2022, č. j. 11 C 23/2020-644, bylo soudnímu znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné ve výši 3 343,23 Kč za vypracování doplnění znaleckého posudku.

105. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 27. června 2022, č. j. 11 C 23/2020-723, bylo soudnímu znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné za výslech znalce ve výši 6 245,90 Kč.

106. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady řízení, ponížené o zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, v celkové výši 59 498,23 Kč, přičemž a proto soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku o povinnosti žalobkyně uhradit náhradu nákladů státu ve výši 59 498,23 Kč, představující uplatněné znalečné.

107. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované a o splatnosti náhrady nákladů státu soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř..