12 C 422/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobci jsou vlastníky (společné jmění manželů) vodovodní přípojky umístěné částečně na pozemcích parc. [číslo] na kterou je napojen rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí].

II. Žaloba se zamítá v té části, kde žalobci požadovali, aby soud určil, že jsou vlastníky (společné jmění manželů) kanalizační přípojky umístěné částečně na pozemcích parc. [číslo] na kterou je napojen rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parč. [číslo] vše v [katastrální uzemí].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že jsou vlastníky vodovodní a kanalizační přípojky umístěných částečně na pozemcích parc. [číslo] na které je napojen rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. V podání ze dne [datum] žádali, aby soud připustil změnu žalobního petitu tak, aby bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky (společné jmění manželů) vodovodní přípojky umístěné částečně na pozemcích parc. [číslo] na kterou je napojen rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a dále aby bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky (společné jmění manželů) kanalizační přípojky umístěné částečně na pozemcích parc. [číslo] na kterou je napojen rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Dne [datum] soud vyhlásil usnesení, kterým připustil změnu žalobního petitu. Svou žalobu odůvodnili následovně: žalobci jakožto kupující uzavřeli se žalovanou společností, jakožto prodávajícím dne [datum] Kupní smlouvu a smlouvu o advokátní úschově (dále jen„ smlouva“), na základě této se prodávající zavázala převést na kupující vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], vše v [katastrální uzemí], dokončit stavbu rodinného domu, který je součástí pozemku parc.č [číslo] a dokončenou stavbu předat. Za výše uvedené se kupující zavázali uhradit prodávající kupní cenu v částce 4 290 000 Kč, která byla ke dni podání této žaloby zcela uhrazena. Dle ujednání v bodě 14 smlouvy měla být stavba napojena na obecní vodovod a kanalizaci, její provedení mělo být v souladu s projektovou dokumentací. V bodě 19 smlouvy je uvedeno, že kupující kupují pozemky a stavbu rodinného domu se všemi součástmi a příslušenstvím. Žalobci však od jednatele žalované, pana [jméno] [příjmení], obdrželi dopis ze dne [datum], v němž tvrdí, že je vlastníkem vodovodní a kanalizační přípojky k domu [adresa], že žalobci užívají přípojky bez právního důvodu, za což požadoval finanční kompenzaci. Žalobci nesporovali, že přípojky vybudovala žalovaná a byla v minulosti jejich vlastníkem v souladu s ustanovením § 3 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. Poukazují však na to, že předmětný dům a související pozemky zakoupili od žalované až po jejich vybudování a provedené kolaudaci (rodinný dům [adresa] i vedlejší rodinný dům, který je stále ve vlastnictví žalované, byl zkolaudován dne [datum], a to kolaudačním souhlasem vydaným [stát. instituce] pod č.j. [spisová značka] [číslo]). Žalobci mají za to, že pokud byl rodinný dům a související pozemky převedeny ze žalované na žalobce až po kolaudaci, tedy ve stavu, kdy byl tento napojen přípojkami, muselo smlouvou dojít i k převodu vlastnictví přípojek na žalobce, neboť dle platné právní úpravy platí, že v případě, kdy se spolu s pozemkem převádějí i inženýrské sítě, pak tyto tvoří dle ustanovení § 510 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) tzv. příslušenství a převodem pozemku dochází rovněž k převodu inženýrských sítí, pokud nejsou tyto sítě z převodu výslovně vyloučeny. Pokud by byly přípojky samostatným předmětem prodeje, nepochybně by to muselo být uvedeno ve smlouvě a z převodu vyloučeno. S ohledem na sporná tvrzení účastníků ohledně vlastnického práva k přípojkám, jsou žalobci přesvědčeni, že mají vážný právní zájem na určení toho, zda jsou nebo nejsou vlastníky přípojek, které napojují jejich rodinný dům na vodovod a kanalizaci, když si toto vlastnictví osobuje žalovaná a po žalobcích požaduje nemalé částky za údajné bezdůvodné užívání, či za jejich převod. Soud shledal, že v daném případě je dán právní zájem na určení vlastnického práva.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, žádala její zamítnutí. Učinila nesporným, že dne [datum] uzavřela s žalobci kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v k.ú. [obec], a že dohodnutá kupní cena za převod těchto nemovitostí byla ze strany žalobců uhrazena. Žalovaná však činí sporným, že by na základě této smlouvy došlo rovněž k převodu vlastnického práva k vodovodní a kanalizační přípojce k domu [adresa], protože přípojky netvoří příslušenství rodinného domu. Jelikož jsou přípojky samostatnou věcí, dochází k jejich převodu na základě smlouvy samostatně (ve smlouvě by přípojky musely být uvedeny jako předmět převodu s řádnou specifikací, což nebylo). Nezbytným předpokladem pro kolaudaci bylo napojení kolaudované stavby na vodovod a kanalizaci, což bylo ze strany žalované splněno v souladu s ujednáním v kupní smlouvě. V době kolaudace byla stavba rodinného domu i přilehlé pozemky ve vlastnictví žalované, která následně kupní smlouvou převedla rodinný dům napojený na obecní vodovod a kanalizaci. Cena za převod přípojek nebyla v kupní smlouvě zohledněna, pokud by se touto smlouvou převáděly i přípojky, byla by kupní cena rozhodně vyšší. V dopise, který žalovaná zaslala žalobcům před podáním této žaloby, sice žalovaná navrhuje odkoupení přípojek, ale ve svém písemném vyjádření ze dne [datum] uvádí, že by nesouhlasila s prodejem přípojek, neboť kanalizační přípojka je jedna jediná, společná pro dům žalobců a současně i pro dům žalované, kde bydlí jednatel žalované. Žalovaná potvrdila, že provedení přípojek bylo v rozporu s původní projektovou dokumentací, kterou nebylo možné z hlediska technického dodržet, ale žalobce o této změně neinformovala). Současný stav je takový, že kanalizační přípojka je jen jedna a vodovodní přípojku má každý z domů vybudovanou samostatně, avšak od domu žalobců nevede přímo na veřejnou komunikaci, ale vede přes pozemek žalované, muselo by tedy dojít ke zřízení věcného břemene ve vztahu k pozemku žalované, a tím by fakticky došlo k znehodnocení této nemovitosti – právní závadě na nemovitosti žalované.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: - z Kupní smlouvy a smlouvy o úschově kupní ceny (dále jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že tato byla podepsána dne [datum] [jméno] [příjmení], jakožto jednatelem prodávající [právnická osoba] spol. s r.o., kupujícími [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] a Mgr. [jméno] [příjmení], jakožto jednatelem schovatele [právnická osoba] V dané smlouvě je v bodě 14 uvedeno, že stavba bude napojena na obecní vodovod a kanalizaci. Společně s přechodem vlastnického práva k nemovitostem přechází na kupující i licence k projektové dokumentaci k provádění stavby a přechází na ně práva a povinnosti ze stavebního povolení, případně jiných veřejnoprávních povolení, která se váží ke stavbě rodinného domu. Úplata za převod licence a práv a povinností z veřejnoprávních povolení je zahrnuta v kupní ceně. V článku 19 smlouvy, nazvané Prohlášení Kupujících, je uvedeno, že kupující nemovitosti kupují se všemi jejich součástmi, tj. včetně stavby rodinného domu podle ujednání článku 14 této smlouvy, příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi; ve smlouvě je v článku 14 uvedeno, co je součástí nemovitostí a co je mimo jiné součástí stavby); není zde žádná definice příslušenství; V článku 15 je zakotveno, že prodávající se zavazuje dokončit stavbu rodinného domu podle ujednání článku 14 do stavu podle dokumentace, která tvoří přílohu [číslo] této Smlouvy. Prodávající prohlašuje, že na prodávaných nemovitostech neváznou žádné dluhy, zástavní práva, předkupní práva, služebnosti ani reálná břemena nebo jiné závazky třetích osob, byť zapsané či nezapsané, vyjma zástavního práva smluvního pro oprávněného [právnická osoba] (soud má za to, že pokud by žalovaná měla v úmyslu prodat pozemek i s přípojkami, určitě by si ve smlouvě tento stav ošetřila zřízením věcného břemene). Jednatel žalované společnosti u soudního jednání uvedl, že při podpisu kupní smlouvy žalobci nebyli žádným způsobem upozorněni na to, že došlo ke změně projektové dokumentace, a že vůle prodávajícího je prodat nemovitosti bez vodovodní a kanalizační přípojky, které budou nadále ve vlastnictví firmy [anonymizováno] spol s r.o. Z doložených geometrických plánů (podrobně viz. níže) bylo zjištěno, že v původní projektové dokumentaci měly být přípojky vedeny tak, že obě povedou přímou cestou od každé nemovitosti samostatně k obecní cestě, ale toto nebylo dodrženo. Jednatel žalované společnosti, který byl zároveň stavbyvedoucím, rozhodl o tom, že přípojky povedou jinak, ale svůj záměr s žalobci nekonzultoval. -) dopisem ze dne [datum], žalovaná oznamuje žalobcům, že si nemovitost koupili bez přípojek, vodovodní a kanalizační přípojka je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která je na své náklady pořídila. Dále upozorňuje, že dle smlouvy je stavba rodinného domu napojena na obecní vodovod a kanalizaci, ale doposud nebyla sjednána žádná kompenzace za plnění tohoto závazku.; společnost [právnická osoba] navrhla převod uvedených přípojek za částku ve výši 1 000 000 Kč, kdy tato částka v sobě zahrnuje náklady na vybudování přípojky, jakož i přiměřený zisk, dále společnost uplatňuje bezdůvodné obohacení za bezplatné výlučné užívání vodovodní a kanalizační přípojky za celou dobu jejich užívání, tedy od [datum] (kdy byl rodinný dům předán a převzat) do dne [datum], tedy za dva roky, kdy vychází z obvyklé ceny nájmu přípojky, tedy ve výši 200 000 Kč ročně. Jako druhou variantu společnost navrhla sepsání dohody o užívání těchto přípojek, dle které bude možné přípojky užívat za poplatek 120 000 Kč ročně oproti povinnosti společnosti [právnická osoba] tyto přípojky udržovat; -) kolaudační souhlas s užíváním stavby byl vydán dne [datum] a stavba byla žalobcům předána do užívání dne [datum], což vyplývá z protokolu o předání a převzetí nemovitostí; -) z inzerátu [webová adresa] bylo zjištěno, že předmětný dům, který žalobci koupili, byl nabízen za cenu 4 290 000 Kč, byla zde poznámka, že rodinný dům bude stavěn současně se sousedním domem. Jedná se však o dva samostatné RD s oddělenými pozemky a všemi sítěmi. V ceně domu není zahrnuta kuchyňská linka (není zde zmínka o tom, že by v ceně nebyly zahrnuty přípojky a s ohledem na sdělení, že je dům prodávám se všemi sítěmi, soud uvěřil tvrzení žalobců, že měli za to, že se dům prodává i s přípojkami). Dále je v inzerátu uvedeno, že celkové měsíční náklady na provoz domu budou velmi nízké a dům bude napojen na obecní vodovod a kanalizaci (i z tohoto sdělení logicky vyplývá, že by zde neměly být další náklady spojené s užíváním přípojek). Kromě toho je v inzerátu poznámka k ceně, která měla být konečná včetně všech poplatků. S ohledem na výše uvedené mohli mít žalobci oprávněně za to, že kupují hotové dílo se vším všudy (tedy se všemi součástmi a příslušenstvím, kdy kanalizační a vodovodní přípojku považovali za příslušenstvím dané nemovitosti); -) z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žadateli [právnická osoba] byl vydán souhlas s trvalým užíváním dvou samostatných vodovodních přípojek pro novostavbu dvou rodinných domů; -) ohledně vodovodní přípojky bylo poprvé vlastnické právo řešeno v [anonymizováno] [rok]. Žalobce byl osobně na [právnická osoba] a požadoval vyúčtování za období od užívání nemovitosti; bylo mu však sděleno, že vyúčtování proběhlo již v [anonymizováno] [rok] a bylo zasláno [právnická osoba] spol s r.o.. Toto vyúčtování žalobci neplatili, ale chtěli vše uvést do pořádku, neboť vznikly na jejich straně pochybnosti ohledně vlastnictví přípojek, kontaktovali realitního makléře, který je ujistil, že přípojky jsou v jejich vlastnictví, neboť byly jakožto příslušenství převedeny spolu s nemovitostmi. První faktura za odběr vody a vypouštění odpadních vod, vystavená přímo žalobcům, je ze dne [datum] (k přehlášení vody na žalobce tedy došlo na základě jejich iniciativy, a první fakturované období je od [datum] do [datum] – od uvedeného data je odběr vody a vypouštění odpadních vod vedeno na žalobce, kteří mají uzavřenu smlouvu se SČVaK a náklady s tím spojené si hradí. Pokud jde o kanalizační přípojku, zde mezi účastníky nebyl nikdy problém a teprve u tohoto soudního řízení se žalobci dozvěděli, že jejich dům nemá samostatnou kanalizační přípojku, jak bylo v původní projektové dokumentaci; -) z rozhodnutí o umístění stavby č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že se jedná o rozhodnutí o umístění rodinného dvojdomu, včetně vodovodních a kanalizačních přípojek, zpevněných ploch, oplocení a domovního rozvodu elektro. Dle bodu I. bylo rozhodnuto tak, že budou zřízeny dvě přípojky vody a dvě kanalizační přípojky. Vodovodní přípojka k domu žalobců měla vést do šachty na pozemku žalobců – parc. [číslo] poté k obecní komunikaci parc. [číslo]. Kanalizační přípojka k domu žalobců pak měla vést přes pozemky parc. [číslo]. Z výše uvedeného je zjevné, že uvedené přípojky neměly zasahovat na pozemky, které měly v budoucnu náležet žalované, tedy na pozemky parc. [číslo]; -) z rozhodnutí OÚ [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že příslušný silniční správní úřad povolil umístění dvou vodovodních a dvou kanalizačních přípojek na pozemku parc. [číslo] – obecní komunikace. Do této komunikace měly být svedeny všechny 4 přípojky; ze Souhrnné technické zprávy pro územní a stavební řízení z [anonymizováno] [rok] rovněž vyplývá, že každý rodinný dům bude samostatně odkanalizován splaškovou kanalizací a zásobování vodou má být řešeno pro oba domy samostatně (RD1 a RD2); - z geometrického plánu [právnická osoba] v.o.s., č. zakázky [číslo] ze dne [datum] (skutečné provedení stavby) bylo zjištěno, že vodovodní přípojka k domu žalobců [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zasahuje do těchto pozemků: pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců, pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], kam byla přípojka uložena a pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., kde je napojena na vodovodní řad; - z geometrického plánu [právnická osoba] v.o.s., č. zakázky 16 [anonymizováno] ze dne [datum] (skutečné provedení stavby) bylo zjištěno, že přípojka splaškové kanalizace pro novostavbu RD na p. [číslo] (nyní [číslo]) a [číslo] je provedena jako jedna. Kanalizační přípojka k domu žalobců [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zasahuje do těchto pozemků: pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců, dále vede na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného (zde se spojuje s přípojkou vedoucí od domu žalované, a dále vede jako jedna trubka na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] a pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], kde je napojena na kanalizační řad.

4. Z výše uvedeného vyplývá, že od počátku byly přípojky řešeny tak, že každý dům měl mít samostatnou kanalizační a vodovodní přípojku. Žalovaná však provedla přípojky reálně jinak, a to bez vědomí žalobců. Žalovaná jakožto prodávající (podnikající právnická osoba) měla nejen informační povinnost vůči žalobcům jakožto kupujícím (ti jsou v pozici spotřebitelů bez ohledu na jejich profesi a ochrana jejich práv je ze zákona větší než u žalované firmy), ale také měla povinnost řádně oznámit změnu stavebního záměru dotčeným orgánům a uvést do řádného stavu veškerou dokumentaci, což neučinila. Jde tedy k tíži žalované, že svým jednáním uvedla žalobce v omyl, když jim nesdělila reálný stav, a že svým jednáním zapříčinila zatížení pozemků ve svém vlastnictví.

5. K námitce žalované společnosti, že pokud žalobci měli v úmyslu, aby na ně byly převedeny s domem i přípojky, měli tento svůj úmysl vyjádřit v rámci předsmluvních jednání a požadovat jeho obsažení také v kupní smlouvě, kterou připomínkovali, soud uvádí: pokud žalobci nevěděli o změnách ve stavební dokumentaci, těžko mohli toto připomínkovat; je nepochybné, že vůle žalobců byla koupit hotový dům se vším tak, aby v budoucnu neměli další náklady (toto vyplývalo i z inzerátu, na základě kterého byla nemovitost nabízena). Pokud by žalobci měli při podpisu smlouvy pochybnosti ohledně vlastnictví přípojek, určitě by toto řešili, event. by smlouvu vůbec nepodepsali, kdyby zjistili, že budou muset vynaložit další nemalé náklady na provoz nemovitosti. Této skutečnosti si žalovaná byla vědoma, proto při podpisu smlouvy zatajila změny ve stavební dokumentaci jak žalobcům, tak dotčeným správním orgánům. Kdyby došlo k realizaci stavby dle původní projektové dokumentace, pravděpodobně by tento spor vůbec nevznikl. U soudu pak nemůže obstát tvrzení žalované, že přípojky se neřešily, protože se řešily jiné důležitější věci. Stejně tak nemůže obstát argument žalované, že cena převáděných nemovitostí by s přípojkami byla mnohem větší a toho si kupující museli být vědomi.

6. Soud uvěřil žalované, že její vůlí nebylo převést přípojky, které reálně vedou přes její pozemek. V tomto případě měla svůj záměr zanést do smlouvy, aby žalobcům bylo jasné, že přípojky jakožto příslušenství jsou vyloučeny z předmětu koupě a měla řádně ošetřit, jakým způsobem bude řešeno užívání přípojek, které zůstanou ve vlastnictví žalované. V tomto směru je smlouva nedostatečná a toto nemůže jít k tíži žalobců jakožto kupujících spotřebitelů.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Dle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je vlastníkem přípojky osoba, která na své náklady přípojku pořídila /v daném případě bylo nesporné, že to byla společnost [právnická osoba] Neznamená to ale, že by byla jejím vlastníkem jednou provždy, ale je zde řešeno pouze originární nabytí (tj. kdo je prvním vlastníkem) zpracováním věci (§ 1074 a násl. o.z.). Dle ustanovení § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Dle ustanovení § 510 odst. 1 o.z. příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Vodovodní přípojka je ta část vodovodního vedení, které na vodovod (vodovodní řad) připojuje koncové spotřebiště – připojenou nemovitost, tedy její vnitřní vodovod. Tím, že se vodovodní přípojka od r. 2002 stala věcí v právním smyslu, může nastat stav, že je nabyvateli převedena připojená nemovitost, avšak přípojka mu převedena není. Přípojka je přitom nepochybně příslušenstvím připojené nemovitosti, neboť slouží k jejímu lepšímu užívání. Ustanovení § 510 odst. 2 o.z. zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že příslušenství při právních jednáním (zejm. převody vlastnictví) sdílí osud věci hlavní. Tedy nebude-li ve smlouvě uvedeno něco jiného, připojená nemovitost se nyní převádí včetně přípojek. Rovněž jako vodovodní přípojka, je i kanalizační přípojka od 1. 1. 2002 chápána jako právně samostatná věc. Zákon obsahuje vyvratitelnou právní domněnku, že přípojka (celá) patří tomu, komu patří připojená nemovitost (v daném případě je jedna kanalizační přípojka a na pozemku žalované se rozdvojuje, kdy část vede k domu žalované a část k domu žalobců).

8. Pokud vlastník přípojky začne po vlastníkovi připojené nemovitosti požadovat úplatu za užívání nebo za převod přípojky, nabyvatel by se mohl – podle okolností případu, zejm. v závislosti na konkrétním obsahu převodní smlouvy – dovolávat právní závady nabyté nemovitosti vůči převodci. Přemrštěné požadavky by bylo možné řešit [anonymizováno] oznámením pro [anonymizováno] čin [anonymizováno] a námitkou, že uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy.

9. V daném případě vodovodní přípojka, byť nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací a dalšími stavebními předpisy, je provedena dvojmo, tedy ke každému domu samostatně. Žalobci si nárokují celou přípojku, která vede od vodovodního řadu k jejich domu. S ohledem na výše uvedené, soud shledal nárok žalobců co do určení vlastnictví k vodovodní přípojce oprávněným a určil, že vodovodní přípojka je celá v jejich vlastnictví. S vlastnictvím je spojeno právo užívání, ale i povinnost údržby.

10. Soud však zamítl žalobu v té části, kde si žalobci nárokovali do svého vlastnictví kanalizační přípojku, která vede od kanalizačního řadu k jejich domu, a to z následujících důvodů: kanalizační přípojka je oproti projektové dokumentaci reálně vedena jako jedna. Žalobci měli za to, že tuto přípojku koupili jako příslušenství nemovitostí. Vůlí žalované však nebylo tuto přípojku prodat. Soudu se jeví spravedlivé, i s ohledem na urovnání nedobrých sousedských vztahů mezi účastníky, aby kanalizační přípojka připadla do vlastnictví žalované, kdy bylo přihlédnuto k tomu, že žalovaná tuto přípojku vybudovala, na jejím pozemku dochází k rozdvojení na dvě větve, které pak vedou samostatně k oběma rodinným domům. Je namístě, aby správu a údržbu této přípojky zajišťovala do budoucna žalovaná.

11. Žalobce žádal, aby soud provedl další dokazování, a to dopisem žalobců ze dne [datum], čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne [datum], výkazem vícenákladů, znaleckým posudkem na ocenění dotčených pozemků a spisovým materiálem OS [obec] sp. zn. [spisová značka], těmito důkazy chtěl žalobce prokázat, že v kupní ceně nebyla zahrnuta cena za zřízení vodovodní a kanalizační přípojky, a že žalobci o této skutečnosti museli vědět. Navržené důkazy soud zamítl pro nadbytečnost,.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě pak soud poměřoval tzv. vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobě bylo vyhověno co do jednoho nároku (tj. přiznáno vlastnictví k vodovodní přípojce) a ohledně druhého nároku byla žaloba zamítnuta (tj. nepřiznáno vlastnictví ke kanalizační přípojce), má soud za to, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je u obou účastníků shodný. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ a k zaplacení přiznané částky byla určena zákonná lhůta 3 dní od právní moci rozhodnutí.