14 C 175/2010

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Dlouhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění stavebních úprav spočívajících ve vybudování bytové jednotky, uvedení prostor do předchozího stavu, jejich vyklizení a předání

I. Žalovaná je povinna odstranit v domě [adresa], [adresa vedlejšího účastníka], postaveném na parcele [číslo] v části [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno] stavební úpravy spočívající ve vybudování bytové jednotky 1+1 s příslušenstvím v půdních prostorách a chodbě dle povolení Stavebního úřadu v [obec] č.j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a uvést půdní prostory a část chodby do stavu před vydáním uvedených rozhodnutí, uvedené prostory vyklidit a předat žalobkyni vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovaná byla uznána povinnou odstranit v domě [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno] postaveném na parcele [číslo] stavební úpravy spočívající ve vybudování bytové jednotky 1+1 s příslušenstvím v půdních prostorách a chodbě dle povolení Stavebního úřadu v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a uvést prostory do původního stavu t. j. do stavu před zahájením stavebních úprav s tím, že původní stav je zřejmý z projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení, prostory vyklidit a předat žalobkyni do 60 dnů od právní moci rozsudku. Zároveň žádala náhradu nákladů soudního řízení. Uvedla, že v době, kdy žalovaná požádala o stavební povolení, byly v domě 4 byty, a to byt ve vlastnictví [celé jméno vedlejšího účastníka] a [celé jméno vedlejší účastnice], kteří zároveň vlastnili podíl [číslo] na společných částech domu, byt ve vlastnictví [celé jméno vedlejšího účastníka] s podílem [číslo] na společných částech domu, byt ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s podílem [číslo] na společných částech domu a byt ve vlastnictví [územní celek] s podílem [číslo] na společných částech domu. Žalovaná je dcerou spoluvlastnice bytu [celé jméno vedlejší účastnice] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedala k stavebním změnám souhlas. [ulice] povolení nenabylo právní moci. Žalovaná bez právního titulu zřídila na půdě domu neoprávněně byt o výměře 73 m2 a prostor trvale pro svou výlučnou potřebu uzamkla. Prostor nebyl nikdy zkolaudován na byt. Manželé [příjmení] tragicky zemřeli dne [datum]. Žalovaná zabrala neoprávněně společné prostory uvedeného bytového domu. Také znehodnotila bytovou jednotku [anonymizováno] tím, že zbourala komín ke krbovým kamnům, které se tak staly nefunkční. Vstup do zbudovaného bytu je po nevyhovujícím schodišti, které nesplňuje normy ČSN [číslo] pro obytné budovy, nemá splněny požadavky pro zvukovou izolaci vnitřních dělících konstrukcí dle normy ČSN [číslo]. Žalovaná dále vyvedla kanalizační potrubí na společné schodiště, neprovedla ochranu stropní konstrukce proti požáru. Pokud by bytová jednotka na půdě zůstala, žalobkyně jako právní nástupkyně manželů [příjmení] a jejich nezletilé dcery [jméno] [příjmení], by byla omezena v užívání svého podílu na půdě, protože teď na ni připadá 7m2, což je zhruba [číslo]. Navíc dochází vybudováním bytové jednotky k přetížení stropu na konzolích v jejím bytě v celé pravé části domu, protože půda pro výstavbu bytu nebyla určena. Úzké dřevěné schodiště, které do bytu vede, bylo původně schodiště pro služku a může proto ohrožovat užívání vybudovaných úprav bytu. Rozvody vody, které do něj žalovaná vybudovala, ohrožují byt žalobkyně a nábytek v něm. Právní režim domu se řídil zákonem č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Podle uvedeného zákona ke stavebním úpravám bylo možné přistoupit se souhlasem 100% spoluvlastníků v zásadní věci. O zásadní věc se při vybudování nové bytové jednotky jedná. Žalovaná souhlas všech neměla. Stavební povolení bylo žalované vydáno nezákonně. Žalobkyně byt zakoupila dle kupní smlouvy dne [datum]. Již předchozí vlastnice bytu, tehdy nezletilá [jméno] [příjmení], se prostřednictvím své opatrovnice v rámci správního řízení domáhala odstranění nepovolené stavby. [ulice] úřad vydal rozhodnutí SÚS/7130/6052 a [číslo] ze dne [datum] o povinnosti nepovolené úpravy odstranit. Dosud tak žalovaná neučinila. Je evidentní, že úprava půdních prostor nebyla zřízena ani v dobré víře. Ochrany svého vlastnického práva se žalobkyně domáhá žalobou. Na stanovisko k podané žalobě se neptala spoluvlastníků [celé jméno vedlejšího účastníka] a [celé jméno vedlejší účastnice], protože předpokládá jejich negativní stanovisko, když jsou rodiči žalované. Neptala se na stanovisko ani [územní celek], protože nečeká, že by jí podpořilo. Bytová jednotka zbudovaná žalovanou neodpovídá potřebným požadavkům na bydlení a není jí možno dle současných stavebních předpisů ani zkolaudovat.

2. Žalovaná potvrdila, že spoluvlastníky bytu v domě [ulice a číslo] v [obec] V a podílu na společných částech budovy jsou její rodiče [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno vedlejšího účastníka], dále žalobkyně, [celé jméno vedlejšího účastníka] [územní celek]. Byty rodičů, žalobkyně a [celé jméno vedlejšího účastníka] byly prodány do osobního vlastnictví předtím, než požádala o stavební povolení ke stavebním úpravám půdy na bytovou jednotku. Uvedla, že v roce [rok] požádala úřad [územní celek] o přidělení nájemního bytu. Její žádost byla řádně zaevidována. Protože nájemní byty nebyly k dispozici, nabídl Úřad [územní celek] jí možnost adaptace půdních prostor na byt na vlastní náklady, pokud splní podmínky výběru půdního prostoru a sdělení finančního rozsahu investice. Podmínky splnila a po projednání byla [jméno] [územní celek] dne [datum] její žádost schválena a byl dán pokyn správci majetku města k sepsání smlouvy o adaptaci půdního prostoru v objektu [ulice a číslo], [obec] V. Tato smlouva s ní byla řádně uzavřena. Dne [datum] jí bylo Stavebním úřadem v [obec] uděleno stavební povolení č.j. S [číslo] evidenční [číslo] k rekonstrukci půdního prostoru na byt o velikosti 1+1 s termínem dokončení [datum]. Dne [datum] požádala [ulice] úřad o souhlas změny povolení. Rozhodnutím Stavebního úřadu v [obec] č.j. S [číslo] bylo povoleno na části chodby domu zřídit sprchový kout a WC a vstup do bytové jednotky. Dne [datum] žalovaná podala žádost o kolaudaci stavby. Právní předchůdci žalobkyně souhlas s kolaudací neudělili. Řízení o kolaudaci bylo přerušeno a nebylo dosud vydáno žádné rozhodnutí. Dne [datum] žalovaná doplnila, že více, než 10 let bytovou jednotku řádně užívá a namítá promlčení jakýchkoli nároků ze stran spoluvlastníků i dotčených úřadů. Dne [datum] žalovaná doplnila, že ostatní spoluvlastníci společných částí domu s žalobou nesouhlasí. Žalobkyně vlastní cca 40% podílu na společných částech domu a k rozhodování podle občanského zákoníku se vyžaduje nadpoloviční souhlas spoluvlastníků. Žalobkyně není k podání žaloby o odstranění stavebních úprav aktivně legitimována. Žalovaná po skončení sporu chce dokončit legalizaci bytu a stát se jeho vlastníkem.

3. Ze sdělení Úřadu [územní celek] ze dne [datum] [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], bytem [adresa vedlejšího účastníka], bylo zjištěno, že byla zaevidována její žádost o nájem bytu pod evidenčním [číslo] a že je každý rok písemně třeba žádost aktualizovat.

4. Ze sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z Úřadu [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [územní celek] umožňuje provádění adaptace půdních prostor na byt na vlastní náklady žadatele a to při splnění podmínky: 1) že má u Úřadu [územní celek] platnou žádost o byt, 2) ve své žádosti uvede, o který půdní prostor má zájem, náčrt záměru adaptace, předpokládaný finanční rozsah investic, předloží vyjádření spolumajitelů domu, správce a předběžné stanovisko odboru územního rozvoje, 3) posouzení předložených dokladů majetko-právním odborem a vydání příslušnému správci pokynu k uzavření smlouvy o adaptaci půdního prostoru. Po ukončení adaptace bude sepsána s investorem nájemní smlouva. Nájemné bude investor hradit jako za byt 4. kategorie a v případě zrušení kategorií bytu bude nájemné činit 40% ceny stanovené předpisem. Vypoví-li majitel nájemníka, uhradí mu do 60 dnů zůstatkovou cenu adaptace. V případě prodeje domu nebo části domu nájemníkovi, který provedl adaptaci, bude kupní cena snížena o zůstatkovou cenu. V případě prodeje domu třetí osobě, dojde k finančnímu vyrovnání za provedenou adaptaci mezi majitelem a nájemníkem.

5. Ze souhlasu s výstavbou bytové jednotky na půdě domu [ulice a číslo] v [obec] bylo zjištěno, že ho dali dne [datum] [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [příjmení] a dne [datum] správce majetku města [právnická osoba] [jméno] [ulice a číslo], [obec a číslo].

6. Z pokynu [anonymizováno] [příjmení] z majetkoprávního odboru Úřadu [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl dán pokyn [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] I, k sepsání smlouvy o adaptaci půdního prostoru v objektu [adresa] [ulice] ulice, [obec] [anonymizováno] pro [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice]. Žádost o adaptaci byla schválena [jméno] [územní celek] dne [datum].

7. Ze stavebního povolení vydaného Stavebním úřadem v [obec] č.j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] bylo uděleno povolení k rekonstrukci půdního prostoru v [ulice a číslo], [obec], na byt o velikosti 1+1 s vytápěním elektrickými přímotopnými panely. Termín dokončení byl stanoven na [datum]. Proti rozhodnutí bylo možno podat odvolání do 15 dnů k Okresnímu úřadu v [obec], podáním u Stavebního úřadu v [obec]. V povolení bylo uvedeno, že stavba smí být zahájena až po nabytí právní moci rozhodnutí. Na soudu předloženém stavebním povolení potvrzení o nabytí právní moci chybí. Připojeny k povolení jsou podmínky ke stavebnímu povolení, z nichž bylo zjištěno, že stavební práce musí být provedeny v rozsahu schválené projektové dokumentace bez odchylek. Dodrženy musí být všechny platné stavební předpisy, normy ČSN, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví. Stavba musí být opatřena tabulkou„ stavba povolena“. Po dokončení všech prací musí být provedena kolaudace za účelem udělení povolení k trvalému užívání. Ke kolaudačnímu řízení musí být předloženy revizní zprávy a potvrzení o všech zařízeních a dokumentace polohového a výškového zaměření nadzemních objektů, rozvodných sítí a kanalizace. Všechny objekty zakrývané v průběhu výstavby musí být zaměřeny před jejich zakrytím, zaměření inženýrských sítí musí provést osoba s prokázanou zvláštní způsobilostí nebo stavebním úřadem pověřená organizace, která zajistí převedení měřických údajů do [příjmení].

8. Ze žádosti o změnu projektu ze dne [datum] žalované adresované Stavebnímu úřadu [územní celek] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná požádala o schválení změny projektu, která se týká sociálního zařízení a vchodu do bytové jednotky v domě [ulice a číslo], [obec]. Připojen je souhlas osob, které žalovaná označila za nájemníky domu, ač byli vlastníky některých bytových jednotek. Jedná se o [celé jméno vedlejšího účastníka], [celé jméno vedlejší účastnice], [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [příjmení]. Chybí souhlas [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a souhlas [územní celek], tj vlastníků 2 ze 4 bytových jednotek.

9. Z rozhodnutí Stavebního úřadu v [obec] č.j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno], byla povolena změna nedokončené stavby stavebních úprav v rozsahu, že součástí bytové jednotky 1+1 bude část chodby, na které bude zřízen sprchový kout a WC a vstup do bytové jednotky. V rozhodnutí bylo dále uvedeno, že [ulice] úřad [územní celek] vydal dne [datum rozhodnutí] pod č.j. S [číslo] stavební povolení na stavební úpravy půdního prostoru domu [adresa] [ulice a číslo] v [obec] [anonymizováno], na byt velikosti 1+1. Změna stavby, která byla povolena, má být provedena podle dokumentace ověřené v řízení o této změně, jakékoli jiné změny nesmí být bez předchozího povolení Stavebního úřadu provedeny. Lhůta pro dokončení celé stavby včetně povolené změny se stanoví do [datum]. Podmínky původního stavebního povolení zůstávají v plném rozsahu v platnosti. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu úřadu v [obec] podáním u Stavebního úřadu v [obec]. Rozhodnutí bylo zasláno žadatelce [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], [anonymizováno] [obec], Úřadu [územní celek] [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [příjmení], [celé jméno vedlejšího účastníka], [celé jméno vedlejší účastnice]. Na rozhodnutí není vyznačena doložka právní moci.

10. Z dopisu [jméno] [příjmení] (babičky), opatrovnice nezletilé [jméno] [příjmení], bytem [adresa vedlejšího účastníka], že Stavebnímu úřadu v [obec] k č.j. [spisová značka] sdělovala, že napadá stavební povolení, protože k tak zásadnímu zásahu do budovy by bylo zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlastníků (bytových) jednotek. Souhlas dán nebyl. [jméno] [příjmení], jako jediný neopomenutelný dědic po manželech [příjmení] je vlastníkem 41,45% společných prostor. Stavbou bytové jednotky by o ně prakticky přišla.

11. Ze stížnosti [jméno] [příjmení], opatrovnice nezletilé [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] ze dne [datum] adresovaného kontrolnímu odboru [stát. instituce] bylo zjištěno, že její nezletilá vnučka, [jméno] [příjmení], je vlastnicí bytu a podílu 41,45% (na společných částech domu). Manželé [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s dcerou [jméno] zemřeli dne [datum]. Tragédie využila stavebnice [celé jméno vedlejší účastnice], která neoprávněně zabrala půdu [anonymizováno], věci vyházela, půdu neoprávněně obývá. Na postup Stavebního úřadu si stěžovala, ale dosud neobdržela uspokojivou odpověď. [ulice] úřad jí totiž sdělil, že mu nebyla známa skutečnost, že se některé vlastnické vztahy upravují zákonem č. 72/94 Sb. Je to zarážející, když stavební úřad nezná předpisy. Porušil § 59 stavebního zákona. Paní [celé jméno vedlejší účastnice] zabrala také sklep, který užívali [příjmení]. Dveře sklepní místnosti zazdila, jejich věci vyhodila, ve sklepě soukromě podniká. Na domě provedla neodborně vedení elektřiny do podkroví domu venkem, kde je vedení elektřiny vystaveno povětrnostním vlivům. Schody do podkroví jsou dřevěné, dupání po nich znemožňuje užívání ložnice. Bytová jednotka, kterou vybudovala v podkroví, je dokonce pronajímána. Jde o neoprávněné užívání nezkolaudované bytové jednotky v podkroví domu [adresa] [ulice], [obec]. Nyní chce stavební úřad dát stavební povolení, které by mělo být zásadním zásahem do konstrukce domu a měnilo by vzhled stavby. Dle § 55 stavebního zákona je nutné si pro změnu vyžádat stavební povolení a dle § 58 stavebního zákona musí o povolení požádat všichni spoluvlastníci nemovitostí, tj. i nezletilá [jméno] [příjmení], jíž je opatrovníkem. Žádá, aby kontrolní orgán uvedené skutečnosti přešetřil.

12. Z rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že nařídil [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] odstranění nepovolených úprav bytové jednotky v podkroví objektu [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno], které byly provedeny v rozporu s vydaným stavebním povolením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a změnou stavby před dokončením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a spočívaly v provedení nové vstupní části podkrovního bytu, zřízení koupelny v prostoru bývalého půdního prostoru, zazdění dveřního otvoru z chodby do nově zřízené koupelny, čímž došlo k přičlenění společných prostor domu k části, ve kterých se provádí vestavba podkrovní bytové jednotky. Nařízené práce spočívají ve vybourání dveřního otvoru z chodby do koupelny v podkrovní bytové jednotce, zrušení koupelny, zazdění dveřního otvoru z chodby do společných prostor půdy. Před zahájením bourací prací musí být oznámeno stavebnímu úřadu jméno organizace a pracovníka pověřeného prováděním bouracích prací a odpovědného za jejich řádné provedení, bouraná část musí být vystěhována a vyklizena. Odstranění musí být provedeno neprodleně, nejpozději do [datum]. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu úřadu v [obec] podáním na [ulice] úřad v [obec]. Na rozhodnutí není vyznačena právní moc.

13. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že změnil rozhodnutí Stavebního úřadu č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] o nařízení odstranění nepovolených úprav v části podkroví domu v [ulice a číslo] v [obec] a to v termínu provedení z [datum] na [datum]. V poučení je uvedeno, že rozhodnutí okresního úřadu je konečné, nelze se proti němu odvolat.

14. Ze žádosti [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] ze dne [datum] Stavebnímu úřadu v [obec] bylo zjištěno, že požádala o provedení kolaudace půdního bytu [ulice a číslo], [obec].

15. Z listiny adresované Stavebnímu odboru [stát. instituce] k rukám p. [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], [jméno] [příjmení] prohlásili, že souhlasí s kolaudací půdní vestavby v [ulice a číslo], [obec]. Chybí souhlas opatrovnice [jméno] [příjmení] za nezletilou [jméno] [příjmení] a chybí rozsudek [název soudu], který by takto závažný úkon opatrovnice dle § 80 tehdy platného zákona č. 94/1963 Sb. o rodině schválil. Chybí také souhlas [územní celek]. Chybí tedy souhlasy vlastníků dvou bytových jednotek ze čtyř bytových jednotek v domě.

16. Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaná se provdala v roce [rok] a sňatkem došlo ke změně jejího příjmení na [celé jméno žalované].

17. Podle § 139 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále obč. zák.) účinného v době uzavření smlouvy o adaptaci dne [datum]), z právních úkonů, týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.

18. Podle § 139 odst. 2 obč. zák., o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny, anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli spoluvlastníka soud.

19. Podle § 139 odst. 3 obč. zák., jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

20. Z uvedených ustanovení vyplývá, že nakládání se společnou věcí tedy jakékoliv právní nebo faktické dispozice, které přesahují rámec spoluvlastnického podílu, a které se týkají společné věci jako celku, jsou možné jenom na základě dohody všech spoluvlastníků a takové právní nebo faktické dispozice nelze v žádném případě považovat za hospodaření se společnou věcí. Není tedy možné pouze na základě většinového rozhodnutí společnou věc nebo její část převést na jiného, zatížit ji věcným břemenem, nebo v nemovitosti vybudovat další byt. Pro takové úkony je třeba jednomyslnost všech spoluvlastníků. Z obecné úpravy společných závazků v uvedeném právním předpise by bylo možno dovodit pasivní solidaritu z pojmu povahy plnění (§ 511 odst. 1), nikdy by však nebyla založena aktivní solidarita podílových spoluvlastníků, u níž § 513 počítá jako se solidárně zavazovacím důvodem pouze se zákonem, rozhodnutím, nebo smlouvou. Na spoluvlastníky proto nelze nahlížet jinak, než jako na jedinou osobu. Pasivní solidarita podílových spoluvlastníků znamená, že věřitel je oprávněn požadovat celé plnění po kterémkoliv spoluvlastníku a naopak plnění po dlužníkovi může požadovat cele kterýkoliv z podílových spoluvlastníků. Podle RC [číslo] hospodařením se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák. je také určení nového nájemce bytu ve společném domě. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 205/2002 za hospodaření se společnou věcí lze považovat mimo jiné také její úpravu, její opravu, popřípadě změnu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1300/2001 pod pojem hospodaření společnou věcí lze podřadit i rozhodnutí o tom, jaká investice, tj. náklad, jakého druhu a v jaké výši, má být do společné věci provedena.

21. Na podkladě shora popsaných listinných důkazů, které soud hodnotil jednak jednotlivě, jednak v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázané, že v roce [rok] vlastníci bytů, kteří zároveň byli spoluvlastníky podílů na společných částech domu tedy spoluvlastníky nebytových prostor, neschválili investici do nemovitosti spočívající ve zbudování nové bytové jednotky. Jde přitom o náklady, které podle pokynů Úřadu [územní celek] pro žadatele o byt ze dne [datum] v případě prodeje své části domu měli by investorovi (žalované) nahradit. Všichni spoluvlastníci nedali souhlas ani k zbudování bytové jednotky, protože ho nedala [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pokud by souhlasila, byla by na prohlášení souhlasu s výstavbou bytové jednotky ze dne [datum] podepsána. V žádném případě nelze dovodit závěr, že když nepodepsala, že souhlasila. Naopak pokud nepodepsala, je jednoznačný závěr, že s výstavbou nesouhlasila, jinak by souhlas podepsala.

22. Podle § 54 zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, stavby, jejich změny, lze provádět jen podle stavebního povolení. Žádost o stavební povolení podává stavebník u stavebního úřadu. Podle § 58 odst. 2 uvedeného zákona stavebník musí prokázat, že je vlastníkem stavby, nebo že má k stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit požadovanou stavbu, nebo provést změnu stavby.

23. V projednávaném případě žalovaná předložila stavebnímu úřadu smlouvu o nájmu nebytového prostoru, kterou však vlastníci bytů a spoluvlastníci společných částí domu s ní neuzavřeli, neboť smlouvu o nájmu s ní uzavřel pouze menšinový vlastník [územní celek] (vlastník 1 bytu ze 4 bytů v domě), které v té době v domě vlastnilo jeden byt s podílem na společných částech domu v rozsahu [číslo], tedy naprosto zanedbatelný podíl. Postupovalo tedy v rozporu s právními předpisy konkrétně ustanovením § 139 tehdy platného občanského zákoníku.

24. Od 18. 7. 1994 byl účinný zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Podle § 11 odst. 7 tohoto zákona k přijetí usnesení týkajícího se změny účelu užívání stavby a o zcizení společných částí domu je zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlastníků jednotek.

25. Podle § 22 odst. 1 uvedeného zákona o vlastnictví bytů, při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má dosavadní vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout převod bytu tomuto nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do 6 měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě.

26. Z žádosti žalované ze dne 18. 7. 1994 Stavebnímu úřadu o změnu projektu je zřejmé, že žalovaná uvedla stavební úřad v omyl, když napsala do žádosti o stavební povolení, že jí dali souhlas nájemníci [celé jméno vedlejšího účastníka], [příjmení], [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno vedlejšího účastníka], neboť v té době, a stavební úřad to měl ověřit, byli [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno vedlejšího účastníka] spoluvlastníky bytu a podílu na společných částech domu, [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] byl vlastníkem bytové jednotky a podílu na společných částech domu a nejen [jméno] [příjmení], ale také jeho manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] byla spoluvlastnicí bytu a podílu na společných částech domu a dalším vlastníkem bytu a podílu na společných částech domu bylo [územní celek], které není stejně jako paní [příjmení] [jméno] [příjmení] vůbec na žádosti uvedeno a souhlas nepodepsali. V té době podle platného a podle § 11 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů [číslo] 1994 bylo potřeba pro změnu účelu užívání stavby zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlastníků jednotek.

27. Podle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Ústavní soud v rozhodnutí pléna [číslo] judikoval, že smlouva, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, je od počátku absolutně neplatná. Není rozhodné, zda strany smlouvy o důvodu její neplatnosti věděly.

28. Oprávnění rozhodnout se o adaptaci půdních prostor, tedy nebytových prostor domu, které vede k podstatné změně stavby, náleželo všem spoluvlastníkům domu a všemi spoluvlastníky měla být smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřena. Na základě tohoto absolutně neplatného právního úkonu o užívání půdních prostor si žalovaná požádala o stavební povolení. [ulice] úřad jí ho dne [datum] vydal a následně vydal i souhlas změny projektu dne [datum], kdy nezkoumal vlastnické vztahy k domu, ačkoliv v té době platil zákon č. 72/1994 Sb. (účinnost od 29. 4. 1994). Žalovaná stavební úřad uvedla v omyl tím, že na žádost napsala, že [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno vedlejšího účastníka] a [celé jméno vedlejšího účastníka] i pan [příjmení] jsou nájemníky v domě, z čehož mohl stavební úřad nesprávně dovodit, že vlastníkem domu je ještě z dřívější doby [územní celek]. Nezkoumal, zda o změnu stavebního povolení požádali všichni vlastníci domu. [ulice] povolení tedy byla vydána v rozporu se zákonem. Byt žalovaná zbudovala v rozporu se zákony a jak bylo zjištěno z rozhodnutí Stavebního úřadu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] také v rozporu s vydaným stavebním povolením, a proto bylo žalované nařízeno odstranění stavebních úprav, vystěhování a vyklizení prostor do [datum], přičemž k odvolání žalované tato lhůta byla Okresním úřadem v [obec] rozhodnutím č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], změněno v termín vyklizení do [datum]. Neoprávněnost výstavby namítala již v roce [rok] nezletilá [jméno] [příjmení], zastoupená opatrovnicí a následně i žalobkyně, která byt v domě s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku nabyla v roce [rok]. V soudním řízení žalovaná namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. V tomto směru soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR rozhodnutí 21 Cdo 4931/2016, podle něhož právo domáhat se ochrany předmětu spoluvlastnictví vůči neoprávněným zásahům ze strany třetích osob náleží spoluvlastníkům společně, ale zároveň i každému z nich samostatně, aniž by k tomu bylo souhlasu druhého spoluvlastníka zapotřebí. Z uvedeného rozhodnutí nepochybně vyplývá, že žalobkyně má aktivní legitimaci k vedení tohoto sporu se žalovanou. Žalovaná dále namítala nedostatek pasivní legitimace žalované. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR rozhodnutí 22 Cdo 1382/2007 vyplývá, že v řízení o negatorní žalobě je pasivně legitimován ten, kdo do práva žalobce neoprávněně zasáhl. Stavební práce provedla neoprávněně žalovaná, v řízení je tedy pasivně legitimována. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval shora uvedené právní předpisy a judikaturu a dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je v plném rozsahu důvodný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na závěr je třeba ještě uvést, že v případě, že by všechny úkony žalované byly v souladu s právními předpisy a stavební úpravy domu by byly provedeny a zkolaudovány k užívání jako byt, žalovaná by se nestala vlastnicí nově zbudovaného bytu, ale jen jeho nájemkyní s povinností platit vlastníkům domu nájemné. V žádném případě nemůže vydržet vlastnictví k stavebním úpravám, protože pro vlastnictví nemá žádný právní titul. Část domu, ve které stavební úpravy prováděla, totiž od všech spoluvlastníků domu nekoupila ani jinak ji nenabyla (a nekoupila ani nenabyla část pozemku, na němž dům stojí), tedy chybí oprávněnost držby, neboť ta je od roku [rok] až dosud zpochybňována. Napřed na nedůvodnost užívání poukazovala opatrovnice nezletilé [jméno] [příjmení] a následně i žalobkyně, která byt [anonymizováno] koupila a je její právní nástupkyní. K vydržení by žalované chyběla dobrá víra, že jí vlastnictví vzniklo a chyběla by jí i zákonem určená doba 10 let, po kterou by ve své oprávněné držbě nebyla skutečnými vlastníky rušena.

29. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci. Podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) má právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch neměla. V řízení žalobkyně zaplatila soudní poplatek 2 000 Kč. Soud uložil žalované povinnost tyto náklady žalobkyni zaplatit. Lhůtu pro plnění pro zaplacení stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.