15 C 294/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Flanderky a přísedících JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradě za újmu na zdraví, částečným mezitímním rozsudkem,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za bolestné částku 150 625 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 9 % ročně z částky 131 250 Kč od 14. 8. 2018 do zaplacení, -) ve výši 9,75 % ročně z částky 19 375 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku 1 237 500 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 9,75 % ročně z částky 537 500 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, -) ve výši 9,75 % ročně z částky 150 000 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 550 000 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se, co do zbývající náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 2 075 000 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci doplatek na náhradě znalečného za vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ve výši 5 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 700 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu znalečného za vypracování znaleckého posudku MUDr. [jméno], [anonymizováno], ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za péči částku 35 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 100 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] částku 94 892 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 892 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] částku 36 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 320 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] částku 44 822 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Právní základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do budoucna je opodstatněný s tím, že o jeho výši, jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

1. Žalobce se domáhal náhrady za újmu na zdraví. Žalovaný nárok je tvořen částkou 150 625 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku bolestného, částkou 687 500 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku náhrady za ztížení společenského uplatnění, částkou 5 700 Kč s úrokem z prodlení, což je doplatek za vypracování znaleckého posudku, který byl podkladem pro vyplacení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění ze strany vedlejšího účastníka; dále je nárok tvořen částkou 35 100 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku náhrady za péči za období do [datum], částkou 94 892 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku náhrady ztráty za výdělku po dobu pracovní neschopnosti, částkou 36 320 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku náhrady ztráty za výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od [datum] do [datum], částkou 44 822 Kč z titulu doplatku náhrady ztráty za výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od [datum] do [datum], a požadavkem na měsíční rentu ve výši 7 685 Kč od 1. 5. 2020. Další složkou uplatněného nároku je náhrada za ztížení společenského uplatnění z hlediska [anonymizováno] v částce 550 000 Kč s úrokem z prodlení, a náklady na vypracování znaleckého posudku v částce 7 000 Kč s úrokem z prodlení. Poslední složkou uplatňovaného nároku je požadavek na přiměřené zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, a to tak, aby žalobci byla přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění ([anonymizováno] i [anonymizováno]) v celkové výši 4 000 000 Kč, a to se zohledněním již mimosoudně poskytnutého plnění ve výši 687 500 Kč a se zohledněním v tomto řízení uplatňovaných nároků.

2. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že dne [datum] utrpěl jako zaměstnanec žalované, jímž byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s pracovním zařazením na pozici [anonymizována dvě slova], těžký pracovní úraz. K němu došlo při plnění jeho pracovních úkolů na staveništi v ul. [ulice] v obci [obec], kde při provádění [anonymizováno] prací v okamžiku, kdy se žalobce nacházel ve [anonymizováno], došlo k sesuvu [anonymizováno] ze svislé stěny do [anonymizováno] a k jeho zavalení spadlou [anonymizováno]. Ve [anonymizováno] nebyl užíván pažící box, což představovalo ze strany žalované porušení povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen„ BOZP“), za což byla žalovaná postižena ve správním řízení. Žalobce uvedl, že jako zaměstnanec nebyl řádně poučen o BOZP. Bylo běžné, že z rozhodnutí žalované se [anonymizováno] na staveništích nepoužívalo, na tomto nedodržování zásad bezpečnosti práce žalovaná, resp. její vedoucí zaměstnanci, prakticky trvali. Pokud jde o následky, způsobené pracovním úrazem, žalobce byl v období od [datum] do [datum] v dlouhodobé pracovní neschopnosti, následně mu byl rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení (dále jen„ ČSSZ“) pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] přiznán od [datum] invalidní důchod pro invaliditu [anonymizováno] stupně, když u žalobce došlo k poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Rozsah následků na jeho [anonymizováno] stavu byl zkoumán též znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který v posudku [číslo] ze dne [datum], dospěl k závěru, že žalobce trpí [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] s trvalými potížemi při [anonymizováno], omezením hybnosti [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Uvedený znalec též v posudku stanovil počet bodů bolestného za [anonymizováno] ze dne [datum] na [anonymizováno] bodů. MUDr. [příjmení] ohodnotil bolestné za další zranění na [anonymizováno] bodů. Ztížení společenského uplatnění žalobce v důsledku pracovního úrazu bylo MUDr. [příjmení] ohodnoceno na [anonymizována dvě slova] bodů. Ztížení společenského uplatnění v rovině [anonymizováno] (neboť žalobce trpí po pracovním úrazu [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]) bylo znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., ohodnoceno celkem [anonymizována dvě slova] body.

3. Žalovaná, potažmo vedlejší účastník na její straně, akceptovali většinu nároků žalobce včetně jejich výše, kdy na bolestném bylo z jejich strany žalobci vyplaceno [částka] a [částka], když stanovili zproštění své povinnosti a nárok krátili o 50 %. Na náhradě za ztížení společenského uplatnění byla žalobci vyplacena částka [částka] a částka [částka], opět z důvodu krácení nároku o 50 %. Na náklady za vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] byla žalobci vyplacena částka [částka], i v tomto případě byla celková výše krácena o 50 %. Rovněž v případě náhrady nákladů za péči bylo žalobci vyplaceno toliko 50 % z uznané částky, a to [částka]. Na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti bylo žalobci vyplaceno [částka], tedy rovněž polovina vyčíslené částky. V případě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byla celková náhrada za období od [datum] do [datum] žalovanou vyčíslena na [částka] a z důvodu krácení o 50 % bylo žalobci vyplaceno [částka], za období od [datum] do [datum] byla žalobci vyplacena také toliko polovina uznaného nároku, a to částka [částka]. Tedy s výjimkou náhrady za ztížení společenského uplatnění ze [anonymizováno] hlediska byla žalobci polovina částek toho, co v souhrnu za pracovní úraz požadoval, již vyplacena vedlejším účastníkem. Nyní uplatňované nároky tedy představují druhou polovinu (50 %) žalobcova nároku, když žalobce je přesvědčen, že krácení jeho nároků, ke kterému bylo přistoupeno vedlejším účastníkem z důvodu spoluzavinění žalobce na škodné události, je nedůvodné. Konečně pokud jde o požadavek na přiměřené zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, ten žalobce odůvodňuje tím, že utrpěl pracovní úraz ve věku, kdy byl na vrcholu svého produktivního života, úraz jej bezprostředně ohrožoval na životě, jeho následky mu od základu změnily život, po úrazu byl nucen se vzdát většiny svých aktivit, při řadě činností je odkázán na pomoc své [role v řízení], trpí bolestmi, špatně spí, byla mu diagnostikována [anonymizována dvě slova] porucha.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla, aby byla v plném rozsahu zamítnuta pro nedůvodnost. Na svoji obranu uvedla, že je zákonně pojištěna z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem u vedlejšího účastníka [pojišťovna] (dále též jen„ pojišťovna). Úraz žalobce pojišťovně řádně nahlásila, pojišťovna jej eviduje pod číslem pojistné události [číslo], [číslo]. Pojišťovna do současné doby poskytla 50 % zálohového plnění veškerých uplatněných nároků. Žalovaná připustila, že rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] (dále jen„ OIP“) ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok], bylo konstatováno její porušení povinnosti v oblasti BOZP, avšak ke vzniku zranění žalobce došlo i jeho spoluzaviněním, což vyplývá z poznatků v [anonymizováno] řízení, v němž státní zástupce i soud vyslovil, že přestože žalobce byl poučen o bezpečnosti práce a správném pracovním postupu, tak přesto do nezajištěného [anonymizováno] slezl. Dále žalovaná uvedla, že neuznává požadavek na odškodnění ztížení společenského uplatnění v [anonymizováno] oblasti ve výši 550 000 Kč, neboť žalobcem uvedené poruchy již byly ze strany pojišťovny odškodněny (v rámci položek žalobcova [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]) a jednalo by se o duplicitní odškodnění. K uplatňovanému nároku na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně uvedla, že jí nebyl doložen posudek o invaliditě žalobce z roku [rok], když ve zhodnocení úřadu (ČSSZ) z roku [rok] byl žalobci přiznán invalidní důchod [anonymizováno] stupně na [anonymizováno] roky s tím, že dalším léčením je možnost zlepšení [anonymizováno] stavu – absencí poznatků o současném zdravotním stavu žalobce pak žalovaná odůvodnila též své výhrady k žalobou uplatněnému nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

5. Vedlejší účastník na straně žalované navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná, což opřel o argument, že žalobci bylo vyplaceno 50 % zálohového plnění, požadavek na vyplacení dalších 50 % vedlejší účastník odmítá z důvodu spoluzavinění žalobce, který svévolně vstoupil do nezajištěného prostoru, kde došlo k úrazu. Nesouhlasí ani s požadavkem žalobce na odškodnění položky [číslo] – ztráta [anonymizováno] (použito analogicky, neboť [anonymizována dvě slova] nemají samostatnou kategorii), neboť poruchy žalobce v této oblasti jsou způsobeny zejména [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], resp. úplným ochrnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a též [anonymizována dvě slova] žalovaného ([anonymizováno]), což jsou položky, které již byly vedlejším účastníkem dostatečně odškodněny. V tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 1642/2014, podle něhož je třeba při bodovém hodnocení [anonymizováno] vycházet z toho, že jde o nejtěžší komplexní postižení ohodnocené nejvyšším počtem bodů, a není důvod k němu připočítávat další položky za jednotlivá postižení, která jsou součástí [anonymizováno]. Stejně tak vedlejší účastník nesouhlasil s požadovaným navýšením náhrady za ztížení společenského uplatnění, když požadavek žalobce hodnotil jako značně nadhodnocený.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce jako zaměstnanec žalované utrpěl dne [datum] pracovní úraz na [anonymizováno] v [obec], a že k němu došlo při plnění pracovních úkolů, nehodový děj byl způsoben v rámci rekonstrukce [anonymizováno], kdy ve [anonymizováno] došlo k sesuvu [anonymizováno]. Účastnící rovněž učinili nesporným, že žalobce v důsledku úrazu trpí [anonymizováno] následky, a to [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] s trvalými potížemi při [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Rovněž účastníci učinili nesporným to, že žalobce byl pro následky úrazu od [datum] do [datum] v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a následně mu byl od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu [anonymizováno] stupně. Co se týče jednotlivých požadovaných nároků, za nesporné strany prohlásily to, že základní částka bolestného v důsledku škodní události u žalobce činí [částka], nesporná je též další částka bolestného [částka] vycházející ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ze dne [datum]. Nesporným bylo i to, že na uvedené částky byla žalobci na náhradě za bolestné vyplaceno 50 % z těchto částek. Nesporná je rovněž základní částka náhrady za ztížení společenského uplatnění z posledně uvedeného znaleckého posudku ve výši [částka], skutečnost, že náklady na vypracování znaleckého posudku činily [částka], a že z této částky již vedlejší účastník zaplatil [částka]. Za nesporné označily strany také základní částku náhrady za péči za období do [datum] ve výši [částka] a výši náhrady za ztrátu na výdělku (v době pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] tato činí [částka] hrubého, v době po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] tato činí [částka] hrubého, v době po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] tato činí [částka]), mezi účastníky pak nebylo sporným ani to, že na náhradě ztrát na výdělku již bylo vedlejším účastníkem vyplaceno 50 % uvedených částek a že v případě posledního uvedeného období výplata probíhala na účet [anonymizována dvě slova]. Konečně za nesporné strany prohlásily to, že částka měsíční renty od [datum] činí [částka] hrubého a i na tuto částku je vedlejším účastníkem plněno, vedlejší účastník doplnil, že nárok na rentu považuje za nesporný i do budoucna po dobu, po níž bude trvat invalidní důchod žalobce ve [anonymizováno] stupni invalidity.

7. Základními spornými skutečnostmi tak mezi stranami byla otázka, zda bylo důvodné krácení těch částek, na které bylo vedlejšímu účastníkem plněno 50 % celkového žalobcem domáhaného a vedlejším účastníkem uznaného nároku, dále to, zda má žalobce nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění z hlediska [anonymizováno], a to i pokud jde o ohodnocení [anonymizováno] obtíží žalobce pod položkou„ ztráta [anonymizováno]“, a konečně zda má dojít ke zvýšení základních částek odškodnění za ztížení společenského uplatnění.

8. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Žalobce byl na základě pracovní smlouvy od [datum] zaměstnancem žalované se zařazením na pozici [anonymizováno] dělník, místem výkonu práce byly sjednány všechny stavby žalované. Žalobce byl dle smlouvy povinen konat osobně práci dle pokynů nadřízeného, dodržovat pracovní kázeň, žalovaná byla ze smlouvy povinna mj. vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy; pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]). Další pracovní smlouvu s žalovanou žalobce uzavřel dne [datum], a to za obsahově totožných podmínek a totožného stanovení práv a povinností jednotlivých stran; pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od do [datum] (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]). Dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo k pracovnímu úrazu žalobce při provádění [anonymizováno] prací, v záznamu o úrazu byl úraz popsán tak, že v [obec], ulici [ulice] ve [anonymizováno] došlo k sesuvu [anonymizováno] a tím k poranění zaměstnance (žalobce), jako příčina úrazu bylo uvedeno„ nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského faktoru“, zápis podepsal za zaměstnavatele [jméno] [příjmení], jako zástupce zaměstnanců pro [příjmení] [jméno] [příjmení] a jako svědek [jméno] [příjmení], žalobcem zápis podepsán není (prokázáno záznamem o úrazu). V souvislosti s úrazem žalobce byla žalovaná [příjmení] inspektorátem práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] uznána vinnou tím, že jako zhotovitel stavby nejméně dne [datum] nedodržela požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na předmětné stavbě rekonstrukce [anonymizováno] v ulici [ulice], když nezajistila, aby stěny [anonymizováno] v délce minimálně [anonymizováno] metrů a hloubce [anonymizováno] metru byly zajištěny proti sesutí, čímž nesplnila povinnost uloženou jí zákonem o zajištění dalších podmínek BOZP, dále že žalobkyně nejméně dne [datum] jako zaměstnavatel žalobce neorganizovala práci svého zaměstnance na předmětné stavbě tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování a aby zaměstnanec nebyl ohrožen padající zeminou, za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka]. K uplatněné obraně žalované bylo správním orgánem konstatováno, že tato sice formální požadavky na organizaci práce a pracovní postupy splnila, dokumentovala, že její zaměstnanci absolvovali příslušná školení, avšak to nevypovídá nic o tom, že by žalovaná stanovená opatření skutečně aplikovala v praxi a že by jejich dodržování od svých zaměstnanců soustavně vyžadovala a kontrolovala. Na staveništi se v den incidentu nacházel jeden [anonymizováno] box o rozměru [anonymizováno] × [anonymizováno] metry, uložený u chodníku u vzdálenějšího sloupu [anonymizována dvě slova]. Ve stavebním deníku byla první zmínka o použití [anonymizováno] datována až [anonymizováno] pracovní dny po úrazu, kdy byla zapsána poznámka„ práce: montáž [anonymizována dvě slova] padá, nutnost pažit“. Na staveništi bylo v době od [anonymizováno] do [datum] provedeno celkem [anonymizováno] kontrol ze strany koordinátorů BOZP, s výjimkou jednoho případu upozornění na přilby nebyly jiné závady BOZP zjištěny; v dalších [anonymizováno] týdnech do pracovního úrazu další kontroly provedeny nebyly, přestože v době kontrol [anonymizováno] práce neprobíhaly v takové intenzitě, jako v době, kdy kontroly prováděny nebyly. K přestupku žalované správní orgán uvedl, že [role v řízení] nesplnila zákonem uložené povinnosti, a nebyly shledány žádné okolnosti, které by jí v jejich splnění jakkoli bránily (prokázáno rozhodnutím OIP ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] a fotodokumentací). V souvislosti s úrazem žalobce byla na stavbyvedoucího žalované [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] dělníka žalované [jméno] [příjmení] podána Okresním státním zastupitelstvím obžaloba k Okresnímu soudu v Liberci (prokázáno obžalobou ze dne [datum rozhodnutí]), č. j. [číslo jednací]). Stavbyvedoucí žalované [jméno] [příjmení] byl shledán vinným, že jako osoba odpovědná mj. za dodržování pracovních postupů a plánu BOZP nenechal zajistit stěny [anonymizováno] hloubky [anonymizováno] m [anonymizováno] a způsobil tak, že kolem [údaj o čase] hodin dne [datum] se zemina sesypala na žalobce, který v něm pracoval, a [anonymizováno] dělník - zástupce stavbyvedoucího [jméno] [příjmení] byl shledán vinným, že jako osoba odpovědná mj. plán BOZP nenechal zajistit stěny [anonymizováno] hloubky [anonymizováno] m [anonymizováno] a způsobil tak, že kolem [údaj o čase] hodin dne [datum] se zemina sesypala na žalobce, který v něm pracoval. Žalobce v důsledku popsaného jednání obžalovaných utrpěl zlomeninu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tímto jednáním obžalovaní spáchali [anonymizováno] těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Odvolání, jež podali obžalovaní proti uvedenému rozsudku, byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (prokázáno uvedeným usnesením). Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl zamítnut návrh žalobce na přiznání nákladů [anonymizováno] řízení, a to z důvodu spoluzavinění poškozeného (prokázáno uvedeným usnesením). Toto usnesení bylo následně změněno soudem druhého stupně tak, že žalobci byly přiznány náklady související s účastí poškozeného žalobce v trestním řízení ve výši [částka], odvolací soud konstatoval, že zavinění bylo shledáno především u obou odsouzených, jednalo se o déletrvající praxi na stavbě, za kterou odpovídají právě odsouzení. Spoluzavinění poškozeného je podle odvolacího soudu marginální, práce ve [anonymizováno] mu byla uložena s plným vědomím toho, že [anonymizováno] není zajištěn a nešlo tedy o individuální selhání poškozeného (prokázáno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

9. V rámci trestního řízení žalobce vypověděl, že v [anonymizováno] [rok] pracoval na [anonymizováno] kanalizace v [obec]. V den úrazu zaměstnancům mistr [příjmení] rozdal úkoly, kdy měli pokračovat v práci a provádět výkon a ukládání kanalizačních trubek. O použití [anonymizováno] se nebavili. Na předmětné zakázce [anonymizováno] moc nepoužívali. [příjmení] byla většinou pevná, tak k urychlení práce [anonymizováno] nepoužívali. Když se žalobce chystal vylézt z [anonymizováno], utrhla se hrana stěny, žalobce spadl a zemina jej zasypala. Žalobce dále uvedl, že ví, že se [anonymizováno] používá při [anonymizováno] nad [anonymizováno] metru, nepoužívalo se však z důvodu urychlení práce (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení žalobcem ze dne [datum]). Žalobce byl policejním orgánem vyslechnut rovněž dne [datum], kdy vypověděl, že pan [příjmení] byl na stavbě kanalizace v [obec] [anonymizováno] dělníkem, v době nepřítomnosti zastupoval stavbyvedoucího, vedl a zapisoval stavební deník (prokázáno úředním záznamem o doplnění podaného vysvětlení žalobcem ze dne [datum]). Práce na stavbě rekonstrukce kanalizace byly zahájeny dne [datum], přičemž kontroly BOZP byly prováděny ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], při těchto kontrolách nebyly zjištěny zjevné závady, vyjma kontroly dne [datum], kdo koordinátor BOZP Ing. [příjmení] upozornila na nošení především ochranných přileb. Následně kontroly BOZP prováděny nebyly, a to až do [datum], kdy koordinátor BOZP Ing. [jméno] [příjmení] upozornil na nutnost použití [anonymizováno] při hloubkách [anonymizováno] nad [anonymizováno] m (prokázáno stavebním deníkem na [číslo listu] – [anonymizováno] ve spojení s kopii zápisu ze stavebního deníku ze dne [datum] na [číslo listu]). Obviněný [jméno] [příjmení] v rámci trestního řízení vypověděl, že v den, kdy došlo k úrazu žalobce, sdělil zaměstnancům žalované, ať pokračují v práci tak, jak uvedl o den dříve stavbyvedoucí, v této době o použití [anonymizováno] ostatním pracovníkům nic neříkal, [anonymizováno] v době úrazu použito nebylo. Když přiběhl k [anonymizována dvě slova] tam nebylo, jinak by se tam nedalo šachtové dno usadit. Pokud ve [anonymizováno] není [anonymizováno] box, vlézt by tam nikdo neměl, ale je to nutné, protože jinak se to udělat nedá (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení a protokolem o výslechu obviněného [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] před policejním orgánem vypověděl, že žalobce v den úrazu ve [anonymizováno] začišťoval trubku od hlíny. Úkoly na stavbě dostával od stavbyvedoucího [příjmení], a pokud tam nebyl, pak od mistra [příjmení]. [anonymizováno] se za dobu tří týdnů, co byl na stavbě, použilo asi [anonymizováno] – [anonymizováno], moc se nepoužívalo. V den, kdy došlo k úrazu žalobce, [anonymizováno] používáno nebylo, v daný den úkoly stanovil pan [příjmení], o [anonymizováno] se nebavili. Dne [datum] uvedl na pravou míru svá tvrzení ohledně používání [anonymizováno] tak, že [anonymizováno] se v době úrazu žalobce nepoužívalo. Není pravdou, že by bylo použité a vyndalo se, prostě se nepoužívalo. V průběhu kontroly a procházení stavby viděl stavbyvedoucí [příjmení] postup práce, viděl i [anonymizováno], který měl hloubku větší než [anonymizováno] m a že není používané [anonymizováno]. Otázku [anonymizováno] a jeho používání nikdo neřešil, přitom bylo vidět, že není používané. Do [anonymizováno] lezl většinou žalobce, [jméno] [příjmení] nebo pan [příjmení]. Jak stavbyvedoucí, tak [anonymizováno] dělník viděli, kde je [anonymizováno] ložené a měli možnost sledovat, kde se nachází (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a o doplnění podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). [jméno] [příjmení] se před policejním orgánem vyjádřil, že [anonymizováno] bylo používáno několikrát na začátku stavby, mohlo to být tak [anonymizováno] nebo [anonymizováno]. Poté si urychlovali práci a [anonymizováno] nepoužívali, v době, kdy se žalobci stal úraz, tam [anonymizováno] vůbec nebylo. [anonymizováno] bylo poblíž stavby. Stavbyvedoucí a [anonymizováno] dělník viděli, kde je uložené, byli každý den na stavbě. Po celou dobu stavby byl [anonymizováno] hlubší, než [anonymizováno] metru. V den úrazu byl na stavbě pan [příjmení], ten věděl, že se [anonymizováno] nepoužívalo na stavbě i několik dní před úrazem žalobce. Práci kontroloval stavbyvedoucí [příjmení], který byl na stavbě každý den, pokyn k použití [anonymizováno] nedal. Pokaždé, když přijel na stavbu, viděl, že [anonymizováno] není používané. Nepoužíváním [anonymizováno] byly urychlovány práce a ostatní s tím byli srozuměni (prokázáno úředním záznamem o doplnění podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ze dne [datum] a dne [datum]). [jméno] [příjmení], stavbyvedoucí, vypověděl, že koordinátor BOZP přijel po nehodě žalobce na stavbu a do stavebního deníku dopsal zápis o kontrole. Na starosti má [jméno] [příjmení] více staveb, a proto nemůže být stále přítomen na jedné stavbě. Pokud jde o [anonymizováno], používá se, je-li to možné v daném místě. Není možné jej dát vždy, např. jako nyní v [obec]. [anonymizováno] by vadilo při osazování kanalizační šachty. Z toho důvodu nebylo možné jej použít. O tom, že zde [anonymizováno] nebude používáno, rozhodl pan [příjmení], který [jméno] [příjmení] zastupuje a je na stavbě celou dobu. Školení BOZP je pro všechny zaměstnance stejné, není rozděleno. (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a částí protokolu o výslechu obviněného). [jméno] [příjmení] k věci vypověděl, že za staveniště odpovídal stavbyvedoucí [příjmení], v době jeho nepřítomnosti jej zastupoval předák, kterým byl pan [příjmení] (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení]). [příjmení] [příjmení] vypověděl před policejním orgánem, že do doby úrazu žalobce pracoval na stavbě [anonymizováno] dnů jako [anonymizováno], po tuto dobu, co byl na stavbě až do doby úrazu, se [anonymizováno] nepoužilo, a to i přes to, že [anonymizováno] byl hlubší, než [anonymizováno] metru. [příjmení] pracoval na zasypávání [anonymizováno] a k použití [anonymizováno] mu nikdo nic neříkal. [příjmení] [příjmení] stavbu procházel a kontroloval postup prací, na stavbě byl každý den. Na stavbě probíhaly kontroly BOZP, někdo na stavbu jezdil a musel vidět, že [anonymizováno] používané není. Za BOZP na stavbě je odpovědný zřejmě [příjmení] (prokázáno úředním záznamem o doplnění podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

10. Žalobce a další zaměstnanci na shodných či odlišných pracovních pozicích (strojník, [anonymizováno] dělník, opravář, řidič, stavbyvedoucí, přípravář, dispečerka, výrobní ředitel, ředitel, četní, asistent stavbyvedoucího) absolvovali dne [datum] školení BOZP, ukončené testem, prohlásili, že byli seznámeni s předpisy v osnově školení. Žalobce v rámci testu k ověření znalostí na otázku 12 odpověděl, že stěny [anonymizováno] musí být zajištěny [anonymizováno] oři hloubce [anonymizováno] větší než [anonymizováno] m v zastavěném [anonymizováno] a [anonymizováno] m v nezastavěném [anonymizováno] (prokázáno osnovou opakovaného školení, prezenční listinou ze dne [datum] a testem žalobce k ověření znalostí ze školení BOZP). Zavalení, zasypání a udušení pracovníků bylo vyhodnoceno jako jedno z rizik na stavbě v [obec], bezpečnostním opatřením proti tomuto riziku mělo být zajištění stěn [anonymizováno] proti sesutí (prokázáno registrem rizik a opatření BOZP a PO ze dne [datum]). Dále žalobce a další zaměstnanci na různých pracovních pozicích (strojník, dělník, předák) absolvovali dne [datum] školení ke stavbě v [obec], ulici [ulice] – rekonstrukce [anonymizováno], předmětem školení podle osnovy mělo být mj. seznámení s plánem BOZP na stavbu v plném rozsahu, dále s riziky v rozsahu Rizik na opatření na stavbu (prokázáno protokolem o školení vč. prezenční listiny ze dne [datum]). [právnická osoba] dále zpracovala dne [datum] plán BOZP pro stavbu rekonstrukce [anonymizováno] v ulici [ulice] v [obec], jehož součástí je i problematika [anonymizováno] prací, včetně zajištění stability stěn [anonymizováno] (prokázáno plánem BOZP na staveništi ze dne [datum]). Povinnosti zaměstnanců při výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP byly upraveny ve směrnici společnosti [právnická osoba] (prokázáno uvedenou směrnicí ze dne [datum]). Vnitropodniková směrnice žalované stanoví mj., že za dodržování BOZP a plánu BOZP pro konkrétní stavbu u žalobkyně odpovídá rovněž pracovník na pozici„ [anonymizováno] dělník“ (prokázáno částí vnitropodnikové směrnice žalované).

11. U žalobce byl v souvislosti s úrazem shledán dlouhodobě nepříznivý [anonymizováno] stav, v důsledku kterého u něj došlo k poklesu pracovní schopnosti o 70 %, proto byl žalobce shledán invalidním ve [anonymizováno] stupni a den vzniku invalidity byl stanoven na [datum] (prokázáno posudkem o invaliditě [stát. instituce] (dále jen„ OSSZ“) ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení]), v návaznosti na to mu byl s účinností od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu [anonymizováno] stupně, a to ve výši [částka] měsíčně (prokázáno rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum]). Výše invalidního důchodu byla od ledna [rok] zvýšena na [částka] měsíčně, (prokázáno oznámením ČSSZ ze dne [datum]), od ledna [rok] na částku [částka] měsíčně, (prokázáno oznámením ČSSZ ze dne [datum]) a od [anonymizováno] [rok] na částku [částka] měsíčně (prokázáno oznámením ČSSZ ze dne [datum]). Při dalším posouzení pracovní schopnosti žalobce bylo potvrzeno, že jmenovaný je nadále invalidní ve [anonymizováno] stupni invalidity, posudek byl vydán s trvalou platností, neboť nelze předpokládat posudkově významné zlepšení zdravotního stavu (prokázáno posudkem o invaliditě OSSZ ze dne [datum] zpracovatele MUDr. [jméno] [příjmení]). Žalobci byl dále přiznán příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně, neboť je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] závislost, a to nejprve od [anonymizováno] [rok] s platností do [datum] (prokázáno rozhodnutím Úřadu práce ČR, Krajská pobočka [obec], kontaktní pracoviště [obec] (dále jen„ ÚP ČR“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), a následně od [anonymizováno] [rok] s trvalou platností (prokázáno rozhodnutím ÚP ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), rovněž mu byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením [anonymizováno] (prokázáno rozhodnutím ÚP ČR ze dne [datum], sp. zn. [číslo], a rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [číslo]).

12. Prvotní výše bolestného pro [anonymizováno 12 slov] a [anonymizována dvě slova] byla u žalobce stanovena na hodnotu [anonymizována dvě slova] bodů (prokázáno posudkem o bolestném ze dne [datum] zpracovatele MUDr. J. [příjmení]). Vedlejší účastník na základě vlastního výpočtu shledal důvodné odškodnit bolestné za [anonymizováno] bodů při sazbě [částka] za 1 bod, tedy ve výši [částka] (prokázáno vyrozumívacím dopisem ze dne [datum]).

13. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizována tři slova] a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum], [číslo] [rok] bylo zjištěno, že žalobce utrpěl při pracovním úrazu dne [datum] těžké poranění [anonymizována dvě slova], došlo k [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] poraněním. Zprvu nález [anonymizováno] se upravil do [anonymizována dvě slova] s těžkým poraněním především [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která je nyní prakticky [anonymizováno] a nevyužitelná. Následkem úrazu má žalobce trvalé následky, má [anonymizována dvě slova], které jsou jen částečně [anonymizována dvě slova]. Má také psychické následky, kdy [anonymizováno] stanovil [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce je trvale na [anonymizováno]. Pracovním úrazem je vyřazen na trhu práce. Bolestné za provedené [anonymizováno] bylo ohodnoceno [anonymizováno] body a částkou [částka]. Ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno počtem [anonymizována dvě slova] bodů, sestávajícím se z [anonymizována dvě slova] bodů za [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] bodů za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poruchy - [anonymizována dvě slova] poruchu, [anonymizováno] bodů za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] bodů za [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] bodů za [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] při [anonymizováno]. Ztížení společenského uplatnění bylo vyčísleno na [částka] (prokázáno znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok]) . MUDr. [příjmení] si za vypracování znaleckého posudku [číslo] [rok] vyúčtoval částku [částka], jež byla uhrazena dne [datum] (prokázáno vyúčtováním znalečného a výpisem z účtu ze dne [datum]).

14. Z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že pro vypracování podaného znaleckého posudku měl k dispozici dostatek [anonymizováno], kdy rovněž provedl klinické a rentgenologické vyšetření žalobce. Znalec se v plném rozsahu odvolal na závěry podaného posudku a tyto stvrdil. [anonymizováno] stránku neřešil, protože to mu nepřísluší a danou otázkou se zabýval toliko okrajově. Měl k dispozici [anonymizováno] zprávu, který řešila [anonymizováno] následky žalobce a v ní postižení v [anonymizováno] oblasti nebylo zdůrazněno. Pokud se v posudku zmínil o neschopnosti [anonymizováno] u žalobce, řešil ji jen z hlediska [anonymizováno] stránky, nikoliv to, zda [anonymizováno] umožňuje žalobci plnohodnotný [anonymizováno] život. Znalec dospěl k obecnému závěru, že jsou u žalobce dány [anonymizována čtyři slova]. Avšak nedokázal se v rámci své specializace vyjádřit k tomu, zda [anonymizováno] porucha může být i součástí [anonymizováno] obtíží. [anonymizována tři slova] má vliv na [anonymizováno] funkce tak, jako každé poranění [anonymizována dvě slova] je totiž mj. ovládána [anonymizováno] podněty z [anonymizováno]. Pokud jsou poraněny i [anonymizována dvě slova], které jsou za [anonymizováno] funkce odpovědné, může dojít k absenci či neschopnosti [anonymizováno] života. Proto se tázal poškozeného žalobce, zda má [anonymizováno] a jeho odpověď byla, že má, ale nevyužívá je. To může být právě [anonymizována dvě slova], což však znalci nepřísluší hodnotit. Technická stránka úrazem ani následnou léčbou postižena nebyla. [ulice] příčina z hlediska znalce jako [anonymizováno] zde v tomto není (pokud by byla, jednalo by se o [anonymizováno] stránku a to by zohlednil ve svém posudku). Položka 7.3., kterou ve svém posudku použil analogicky, nesouvisí se [anonymizováno] stránkou. Pokud jde o [anonymizována dvě slova], pak ta nesouvisí s pracovním úrazem, ani s [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] je totiž postižena pouze v nejtěžších případech této [anonymizováno]. Zde není tedy bližší souvislost s úrazem žalobce. Proto tato nemoc u žalobce nemá žádný vliv na bodové ohodnocení a závěry posudku.

15. Dopisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované další bolestné, a to za operaci provedenou dne [datum] [částka] bodů a částce [částka], dále ztížení společenského uplatnění v důsledku úrazu ohodnocené [anonymizována dvě slova] body, tedy v částce [částka], rovněž náklady na vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ve výši [částka] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu za péči ve výši [částka] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Vedlejší účastník na základě vlastního výpočtu shledal důvodné odškodnit bolestné za [anonymizováno] bodů při sazbě [částka] za 1 bod, tedy ve výši [částka], ztížení společenského uplatnění za [anonymizována dvě slova] bodů, tedy ve výši [částka] a účelně vynaložené náklady spojené s léčbou ve výši [částka] (prokázáno vyrozumívacím dopisem ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] mj. uplatnil žalobce u žalované náhradu za ztížení společenského uplatnění v důsledku úrazu, a to [anonymizována dvě slova] poruchy ohodnocené [anonymizována dvě slova] body, tedy v částce [částka] (prokázáno dopisem ze dne [datum]), [anonymizována dvě slova] porucha byla shledána Krajskou [anonymizováno] [obec], oddělením [anonymizováno] v [anonymizováno] zprávě ze dne [datum], podle které žalobce klinicky i testově splňuje kritéria této poruchy (prokázáno zprávou o ambulantním vyšetření ze dne [datum]). Vedlejší účastník na základě vlastního výpočtu shledal důvodné odškodnit ztížení společenského uplatnění za [částka], tedy ve výši [částka] a účelně vynaložené náklady ve výši [částka] (prokázáno vyrozumívacím dopisem ze dne [datum]).

16. Při vyšetření na [anonymizováno] ambulanci Krajské nemocnice [obec] dne [datum], zaměřeném na [anonymizováno] handicap žalobce, byla shledány poruchy [anonymizováno] a [anonymizováno] (prokázáno zprávou o ambulantním vyšetření ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení]). Žalobce si následně nechal vypracovat znalecký posudek MUDr. [jméno] [jméno], CSc., znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] a [anonymizováno], podle kterého byla do doby úrazu frekvence [anonymizována dvě slova] žalobce průměrná, vždy dosahoval [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] byla stabilní, včetně ranních [anonymizována dvě slova] bylo přiměřené věku žalobce. Po předmětném úraze již [anonymizováno] styk žalobce neměl, ke spontánním, ani ranním [anonymizováno] nedochází. Aby [anonymizováno] vznikla, musí žalobce intenzivně [anonymizována dvě slova], což je [anonymizováno] a [anonymizováno] stejně není stabilní. K náznaku [anonymizováno] dochází až v době zpracování posudku, a to tak, že volně [anonymizována dvě slova], bez pocitu [anonymizováno] při [anonymizováno]. Po úrazu má tedy problém s [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalobce si nevěří, je izolován, partnerku nehledá. Příčina obtíží je [anonymizováno] (následky poškození [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] (strach z [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]). Žalobce trpí denně bolestmi, je pod vlivem analgetik a [anonymizováno], která mají na jeho [anonymizována dvě slova] negativní dopad. Bez léků se ale neobejde. Žalobce trpí [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], kdy obě tyto poruchy jsou v příčinné souvislosti s předmětným úrazem a jeho následky. Protože pro [anonymizována dvě slova] není samostatná položka, použil znalec pro [anonymizována dvě slova] a opožděnou [anonymizováno] položku [číslo] – ztráta [anonymizováno] a ze [anonymizováno] hlediska ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce počtem [anonymizována dvě slova] bodů (prokázáno znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [jméno], [anonymizováno], ze dne [datum], [číslo]). Za podání posudku si znalec vyúčtoval částku [částka], která byla uhrazena dne [datum] (prokázáno vyúčtováním za vypracování znaleckého posudku a výpisem z účtu ze dne [datum]).

17. Znalec [příjmení] [jméno] se v rámci své výpovědi odvolal na závěry znaleckého posudku a tyto stvrdil. Při zpracování posudku vycházel z toho, že do úrazu žalobce žádné [anonymizováno] problémy neměl a tyto se objevily až po úrazu. Veškeré [anonymizována dvě slova], pokud je zde nějaké tělesné postižení, bývají v kombinaci jak organické, tak [anonymizováno] příčiny. Tak je tomu i u žalobce, který zároveň musí užívat léky, jež také mají vliv na zhoršení [anonymizováno] funkcí. [anonymizována dvě slova] je však u žalobce také dána, má [anonymizováno] problémy z toho, že mu to„ [anonymizována dvě slova]“. [anonymizováno] problémy spočívají u žalobce i v tom, že si nemůže [anonymizováno] [role v řízení] a je odkázán na [anonymizováno]. Ta je pro žalobce navíc [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] se přitom běžně ohodnocuje jako ztráta [anonymizováno], jedná se totiž o nejbližší položku a [anonymizováno], který se běžně používá. Z hlediska [anonymizováno] oblasti [anonymizována dvě slova] v podstatně znamená ztrátu [anonymizováno]. Bodově danou položku nehodnotil v její maximální hodnotě a nehodnotil ani např. [anonymizováno] problémy. Zohlednil přitom, že žalobce je schopen za určitých podmínek si přivodit [anonymizováno], ale nemá z toho požitek. [anonymizována dvě slova] by přitom měly přinášet [anonymizováno], které však žalobce nemá a pouze [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a to i za cenu [anonymizována dvě slova], které u toho má. Žalobce si může [anonymizováno] přivodit, kdy je například schopen [anonymizována dvě slova], ale není to pro něj příjemné a těžko si lze představit, že by za této situace mohl mít nějaký [anonymizováno] styk. Žalobce [anonymizováno] a má z toho [anonymizováno], ze [anonymizováno] pohledu lze tedy říci, že [anonymizováno] žalobce má, ale prakticky nefunguje. Proto by bylo podhodnocené ohodnotit dané následky při spodní hranici rozpětí. Ačkoliv všechny [anonymizováno] provází [anonymizována dvě slova], je podstatné především to, jak daná osoba tyto [anonymizováno] vstřebává. Je to třeba hodnotit v kontextu celého života. [anonymizováno] porucha je samostatná [anonymizováno] a takto je třeba na dané problémy nahlížet.

18. Dopisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované na základě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [jméno], CSc., nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ze [anonymizováno] hlediska v důsledku předmětného úrazu a to celkem za [anonymizována dvě slova] bodů, což odpovídá částce [částka], dále na náhradu znalečného za posudek MUDr. [jméno], CSc., ve výši [částka] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Vedlejší účastník reagoval tak, že položka [číslo] je vymezena pro ztrátové poranění [anonymizováno]. Ke zohlednění údajných [anonymizováno] poruch a považuje její použití za nesprávné a nepřijatelné. [anonymizováno] poruchy jsou způsobeny především [anonymizováno] žalobce a duševní poruchou charakteru [anonymizováno], proto k odškodnění tohoto nároku nepřistoupil (prokázáno dopisem ze dne [datum]).

19. Dopisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, včetně nároku na měsíční rentu (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Vedlejší účastník na základě vlastního výpočtu a šetření shledal za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] celkovou výši náhrady [částka], kdy z důvodu krácení o 50 % ([částka]) činila celková výše pojistného plnění [částka], ze které činí daň [částka] a výplata poškozenému [částka] (prokázáno vyrozumívacím dopisem ze dne [datum]), dále shledal výši ztráty na výdělku při rozvázání pracovního poměru a přiznání invalidního důchodu [anonymizováno] stupně za období od [datum] do [datum] celkem [částka], kdy z důvodu krácení o 50 % ([částka]) činila celková výše pojistného plnění [částka], ze které činí daň [částka] a výplata poškozenému [částka] (prokázáno vyrozumívacím dopisem ze dne [datum]). Dne [datum] požádal žalobce vedlejšího účastníka o potvrzení, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti byla vyplacena až na základě vyrozumívacího dopisu a dále o vysvětlení hrazeného nároku a k omezení datem [datum], načež vedlejší účastník reagoval zasláním výpočtu a sdělením, že od [anonymizováno] [rok] je renta zasílána na [anonymizováno] (prokázáno dopisem žalobce ze dne [datum] a reakcí vedlejšího účastníka ze dne [datum]).

20. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že se v současné době cítí jako [anonymizováno], kdy se vyhýbá společnosti a přátelům, ačkoliv dříve byl společenský. Před úrazem hrál [anonymizováno], jezdil na [anonymizováno], rád chodil do [anonymizována dvě slova] a v létě [anonymizováno]. Na [anonymizováno] jezdil skoro každý víkend, a to většinou do [anonymizováno] či na [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova] mu sloužilo především jako přibližovadlo. Nyní žádnou z těchto aktivit vykonávat nemůže. Je schopen si pouze kupř. něco vyhledat na počítači či přečíst. Po úrazu nemůže rovněž vykonávat žádné zaměstnání. Žalobce není schopen až na výjimky ani sám zvládnout základní hygienu. Sám si například umyje obličej či břicho. Jinak mu s hygienou musí pomáhat [role v řízení], která o žalobce pečuje každý den. Také s oblékáním mu musí [role v řízení] pomáhat. Žalobce neujde ani delší vzdálenosti, na kratších se pohybuje o [anonymizováno] holích, jinak potřebuje dopravu. Pokud jde o [anonymizováno] oblast života žalobce, je [anonymizováno] a před úrazem chodil na [anonymizováno], kde navazoval náhodné známosti v [anonymizována dvě slova]. Od [anonymizováno] stálou [role v řízení] neměl. V současné době jeho [anonymizováno] život neprobíhá vůbec, a to i z toho důvodu, že je postižený a vyhýbá se společnosti. Žalobce má potíže s [anonymizováno], a pokud se dostaví, je velmi [anonymizováno]. Má [anonymizováno] celého těla, a proto bere léky na bolest. Chuť na [anonymizováno] však u žalobce nevymizela, ale provozovat jej nemůže. Nemůže ani [anonymizováno] z důvodu bolesti. Když to zkoušel, dostavila se bolest a žalobce toho musel zanechat. V současné době je omezen prakticky ve všech oblastech, kromě práce na počítači nemůže vykonávat prakticky žádné aktivity. Jeho denní režim je nyní takový, že ráno vstane, zapne si TV, [role v řízení] mu připraví snídani a v podstatě celý den sedí či leží u TV, někdy chodí na krátké vycházky, během nich však musí odpočívat. S přáteli je v současné době v kontaktu jen telefonicky. Před úrazem byl zdráv, při operaci [anonymizováno] mu byla zjištěna [anonymizováno] nemoc, dříve o ni nevěděl. Žalobce žije v bytě společně se svoji [role v řízení], takto žili již před úrazem.

21. Z výslechu [jméno] [příjmení], [role v řízení] žalobce, bylo zjištěno, že žalobci musí pomáhat při oblékání, svlékání, obouvání, koupání. Musí mu připravovat jídlo i léky. Doprovází jej na úřady i k lékařům. U [role v řízení] bydlí od doby svého [anonymizováno]. Před úrazem byl žalobce zcela v pořádku, jezdil na [anonymizováno], hrál [anonymizováno] s příteli, chodil na [anonymizováno]. To dělal především o [anonymizováno]. Na další aktivity čas neměl z důvodu pracovního vytížení. Dále se žalobce v [anonymizováno] setkával s přáteli. Po úraze nemůže žalobce vykonávat žádnou z těchto aktivit. Nikam se nedostane, neboť se pohybuje převážně o berlích, kdy takto zvládá i kratší procházky, musí však při nich odpočívat. Během dne žalobce většinou sleduje TV či je na počítači. Žalobce není schopen v domácnosti pomáhat s žádnými činnostmi, tedy například s uklízením či mytím nádobí. Nemůže se ani ohnout.

22. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; Žalobce byl na základě pracovní smlouvy zaměstnancem žalované se zařazením na pozici [anonymizováno] dělník, pracovní poměr žalobce u žalované byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] okolo [údaj o čase] hodin došlo k úrazu žalobce při provádění [anonymizováno] prací ve [anonymizováno], konkrétně během rekonstrukce kanalizace v [obec], ulici [ulice] ve [anonymizováno] o hloubce [anonymizováno] metru došlo k sesuvu [anonymizováno] a tím k poranění žalobce, který utrpěl zlomeninu [anonymizována tři slova] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. Žalobce v důsledku úrazu trpí zdravotními následky, a to [anonymizována dvě slova] s [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] při [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Pro následky úrazu byl žalobce od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, a následně mu byl od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu [anonymizováno] stupně, a to ve výši [částka] měsíčně. Výše invalidního důchodu byla od [anonymizováno] [rok] zvýšena na [částka] měsíčně, od [anonymizováno] [rok] na částku [částka] měsíčně a od [anonymizováno] [rok] na částku [částka] měsíčně. Při dalším posouzení pracovní schopnosti žalobce bylo potvrzeno, že jmenovaný je nadále invalidní ve [anonymizováno] stupni invalidity, posudek byl vydán s trvalou platností. Žalobci byl dále přiznán příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně, neboť je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni [anonymizováno] – [anonymizováno] těžká závislost.

23. Bolestné pro [anonymizováno 12 slov] a [anonymizována dvě slova] bylo u žalobce stanoveno na hodnotu [anonymizována dvě slova] bodů a za provedené operace bylo ohodnoceno [anonymizováno] body. Žalovanou, resp. vedlejším účastníkem byl nárok shledán důvodným, došlo však ke krácení tohoto nároku z důvodu spoluzavinění žalobce a žalobci bylo vyplaceno toliko 50 %, tedy částka [částka] (za [anonymizováno] bodů) a částka [částka]. Ztížení společenského uplatnění u žalobce bylo znalcem ohodnoceno počtem [anonymizována dvě slova] bodů a částkou [částka], i v tomto případě byl žalovanou, resp. vedlejším účastníkem nárok shledán důvodným, došlo však ke krácení tohoto nároku z důvodu spoluzavinění žalobce a žalobci bylo vyplaceno toliko 50 %, tedy částka [částka] Náklady na vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] činily [částka] a i zde žalovaná prostřednictvím vedlejšího účastníka ze shodného důvodu vyplatila žalobci toliko částku [částka]. Výše nákladů na péči do [datum] činila [částka] a i zde byla ze shodného důvodu žalobci vyplacena polovina z této částky. Výše náhrady za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] činila [částka] hrubého, kdy z důvodu krácení o 50 % vyplatil vedlejší účastník na tento nárok [částka]. V době po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] činila ztráta na výdělku [částka] hrubého, a od [datum] do [datum] tato činila [částka] hrubého, vedlejší účastník z důvodu krácení o 50 % vyplatil částku [částka] a částku [částka]. Ztížení společenského uplatnění u žalobce ze [anonymizováno] hlediska bylo znalcem ohodnoceno počtem 2 [anonymizováno] bodů a za vypracování posudku žalobce uhradil částku [částka]. Žalovaná, jakož i vedlejší účastník, shledali nároky na náhradu těchto částek jako nedůvodné.

24. V souvislosti s úrazem žalobce byla žalovaná [příjmení] inspektorátem práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] uznána vinnou tím, že jako zhotovitel stavby nejméně dne [datum] nedodržela požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na předmětné stavbě rekonstrukce kanalizace v ulici [ulice], když nezajistila, aby stěny [anonymizováno] v délce minimálně [anonymizováno] metrů a hloubce [anonymizováno] metru byly zajištěny proti sesutí, čímž nesplnila povinnost uloženou jí zákonem, dále že žalobkyně nejméně dne [datum] jako zaměstnavatel žalobce neorganizovala práci svého zaměstnance na předmětné stavbě tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování a aby zaměstnanec nebyl ohrožen padající zeminou, za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka]. Stavbyvedoucí žalované [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] dělník žalované [jméno] [příjmení] byli shledáni vinnými, že jako osoby odpovědné za BOZP nenechali zajistit stěny [anonymizováno] hloubky [anonymizováno] m [anonymizováno] a způsobili tak, že kolem [údaj o čase] hodin dne [datum] se zemina sesypala na žalobce, který v něm pracoval. Tímto jednáním obžalovaní spáchali podle rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. [anonymizováno], které mělo být ve [anonymizováno] používáno při hloubkách [anonymizováno] nad [anonymizováno] m, bylo užito toliko několikrát na počátku provádění stavby, poté již užíváno nebylo. To, že [anonymizováno] nebylo užíváno, bylo na předmětné stavbě běžnou a déletrvající praxí. Užito tak nebylo ani v době úrazu žalobce. O tom, že [anonymizováno] užíváno není, věděl jak stavbyvedoucí [příjmení], tak [anonymizováno] dělník [anonymizováno]. Pokyny k užívání [anonymizováno] žádný z nich přesto nedal.

25. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci učinili nesporné, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Z žádného z provedených důkazů neplynou skutečnosti, které by byly v rozporu se skutečnosti zjištěnými z ostatních důkazů jak jednotlivě, tak ve svém kontextu. Výpovědi jednotlivých osob, které učinily v rámci trestního řízení, a o kterých byly sepsány úřední záznamy, popř. protokoly o výslechu, se v podstatných otázkách (požívání [anonymizováno], otázka osoby stavbyvedoucího a jeho zástupce) shodují a vzájemně se doplňují. Pokud jde o znalecké posudky, které byly k důkazu provedeny, v rámci hodnocení důkazů soud uvádí, že znalecký posudek (§ 125, 127 o.s.ř.) sice hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o.s.ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 525/2017). V daném případě zpracovaný znalecký posudek MUDr. [příjmení], jakož i MUDr. [jméno] veškeré zde uvedené požadavky splňuje. Jako takový vytváří tyto posudky pro soud náležitě a logicky odůvodněný, dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný [anonymizováno] závěr. Závěry znaleckých posudků odpovídají [anonymizováno] zprávám, ze kterých znalci při jeho zpracování vycházeli. Provedené důkazy proto soud považuje za věrohodné, kdy ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům neměl žádných námitek či připomínek 26. Mezi účastníky zůstalo spornou otázkou především to, zda bylo důvodné krácení jednotlivých nároků žalovanou, resp. vedlejším účastníkem z důvodu spoluzavinění žalobce, když jednotlivé nároky, ani jejich základní výše sporné nebyly. Výjimkou byl požadavek na náhradu za ztížení společenského uplatnění ze [anonymizováno] hlediska, který byl sporný v celém rozsahu.

27. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc z hlediska důvodů žaloby po právní stránce následovně; podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákoník práce“ či„ ZP“), je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 269 odst. 4 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. Podle § 270 odst. 1 písm. a) ZP se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst. 2 se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle § 270 odst. 4 při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

28. Podle § 271a odst. 1 ZP náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo [anonymizováno] z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší [anonymizováno].

29. Podle §271b odst. 1 ZP náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

30. Podle § 271c ZP náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (odst. 1). Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání [anonymizováno] posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (odst. 2).

31. Podle § 271k odst. 1 ZP pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Podle § 273 odst. 1 ZP je plněním pracovních úkolů výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

32. V projednávané věci je nepochybné, že v případě žalobce se jedná o pracovní úraz ve smyslu ust. § 271k ZP, neboť v jeho době žalobce plnil své pracovní úkoly, když ve [anonymizováno] prováděl [anonymizováno] práce, tedy jeho pracovní povinnosti, neboť byl zaměstnán jako [anonymizováno] dělník a zároveň k úrazu došlo krátkodobým a náhlým působením zevních vlivů – neočekávaným sesunutím [anonymizováno]. Zároveň je zřejmá příčinná souvislost mezi vznikem škody a pracovním úrazem, ostatně tato otázka nebyla ani mezi stranami spornou. Proto vznikla žalované povinnost nahradit žalobci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem.

33. Soud přitom neshledal žádný důvod k byť částečnému zproštění povinnost k náhradě škody a nemajetkové újmy. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a [anonymizováno] z povolání podle § 269 je vybudována na principu tzv. objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. Ustanovení § 270 umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých, v zákoně uvedených podmínek, zcela nebo zčásti zprostil. Důvodem, pro který se zaměstnavatel může za splnění v zákoně podrobněji stanovených předpokladů zcela zprostit své odpovědnosti, je buď porušení bezpečnostních předpisů, nebo opilost zaměstnance, jestliže tyto důvody byly jedinou příčinou škody. Zčásti se zaměstnavatel své odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že sice příčin škody bylo více, ale že uvedené důvody přesto byly jednou z příčin škody; třetím důvodem, avšak jen pro částečnou liberaci zaměstnavatele, je tzv. lehkomyslnost. Pro zproštění zaměstnavatele z jeho odpovědnosti, ani z hlediska zproštění částečného ještě nepostačuje zjištění, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterými byl řádně seznámen. Je zapotřebí, aby zaměstnavatel prokázal, že znalost a dodržování zásad bezpečné práce neustrnulo pouze na formální úrovni, nýbrž že zaměstnavatel vyvíjel úsilí, aby se podle nich postupovalo i v praxi (srov. BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1028). Tedy zaměstnavatel se může zcela či zčásti zprostit povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pokud prokáže současně, že zaměstnanec a) zaviněně porušil předpis, b) jednalo se o právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, c) zaměstnanec s těmito předpisy byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány zaměstnavatelem. Pokud budou všechny uvedené podmínky současně splněny a zaměstnavatelem prokázány, může se zaměstnavatel zprostit své povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zcela, pokud zároveň takové jednání zaměstnance bylo jedinou příčinou vzniku této škody nebo nemajetkové újmy, nebo zčásti, pokud bylo jednou z několika příčin této škody nebo nemajetkové újmy (srov. JELÍNEK, Tomáš. § 270 (Zproštění se povinnosti k náhradě). Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020)

34. Odmítnutí výkonu práce, o níž má zaměstnanec důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob, je právem, a nikoli povinností zaměstnance. Využití tohoto oprávnění závisí výlučně na uvážení zaměstnance a je podmíněno bezprostředním a závažným ohrožením života nebo zdraví. Jeho smyslem je ochrana zdraví zaměstnance a je-li odmítnutí důvodné, nemůže být posuzováno jako nesplnění pracovních povinností (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3330/2006)

35. V řízení o náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnavatel povinnost tvrdit a prokázat, že škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že porušení těchto předpisů bylo jedinou příčinou škody. Tato povinnost nemůže v průběhu řízení přejít na zaměstnance. To platí také tehdy, tvrdí-li zaměstnanec, že toto porušení nebylo jedinou příčinou škody, byť by bylo prokázáno, že zaměstnanec tyto předpisy porušil (srov. NS 2 Cdon 1265/96, SJ 34/1997)

36. V daném případě je zjevné, že byly porušeny právní předpisy k zajištění BOZP. Konkrétně došlo k porušení § 3 odst. 2 písm. q) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého zhotovitel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem. A dále k porušení § 5 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona, podle kterého je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály. Podle § 3 písm. b) bod 1 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích zhotovitel zajistí, aby byly splněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy stanovené v příloze [číslo] k tomuto nařízení, jestliže se na staveništi plánují nebo provádějí práce spojené s rozpojováním a přemisťováním [anonymizováno], včetně jejího zhutňování nebo jiného zpevňování, nebo spojené s jinými úpravami souvisejícími s těmito pracemi, které jsou prováděny při zakládání staveb nebo terénních úpravách za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, a které zahrnují vytýčení tras technické infrastruktury (dále jen [anonymizováno] práce"). Podle Přílohy 3 k tomuto nařízení, části V., bodu 1 a 2 Stěny [anonymizováno] musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných [anonymizováno] musí být zajištěny [anonymizováno] při hloubce [anonymizováno] větší než [anonymizováno] m v zastavěném [anonymizováno] a [anonymizováno] m v nezastavěném [anonymizováno].

37. Pro účely úplné či částečné liberace zaměstnavatele je zapotřebí, aby zaměstnanec předpis či pokyn k zajištění BOZP nejen porušil, ale aby s takovým předpisem či pokynem byl řádně seznámen a aby znalost a dodržování předpisů a pokynů byly soustavně zaměstnavatelem vyžadovány a kontrolovány. Významným předpokladem pro případné částečné či úplné zbavení se zodpovědnosti zaměstnavatele je zabezpečení znalosti bezpečnostních předpisů, vyžadování jejich dodržování a soustavná kontrola.

38. O řádné seznámení zaměstnance s předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP by nešlo v případě, kdyby se zaměstnavatel omezil pouze na to, že by zaměstnanci dal k přečtení příslušné bezpečnostní předpisy. Na tomto závěru by neměnilo nic, i kdyby zaměstnanec svým podpisem potvrdil, že s těmito předpisy byl seznámen. Také pouhá vyhláška, upozorňující na nutnost dodržovat určité předpisy, požadavku řádného seznámení neodpovídá. Seznámení zaměstnance s předpisy by tedy mělo být po obsahové a časové stránce takové, aby zaměstnanec mohl obsah předpisů a povinnosti (zákazy, příkazy) v nich obsažené náležitě vnímat a pochopit (srov.. Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020)

39. V daném případě bylo prokázáno, že [anonymizováno], které mělo být ve [anonymizováno] používáno při hloubkách [anonymizováno] nad [anonymizováno] m, bylo užito toliko několikrát na počátku provádění stavby, poté již užíváno nebylo. To, že [anonymizováno] nebylo užíváno, byla na předmětné stavbě běžnou a déletrvající praxí. Na tom se shodly v podstatě veškeré osoby, které byly policejním orgánem vyslechnuty. Je zřejmé, že [anonymizováno] nebylo na dané stavbě užíváno již minimálně po dobu [anonymizováno] dnů před úrazem žalobce, jak uvedl [příjmení] [příjmení]. Užito [anonymizováno] nebylo ani v době úrazu žalobce. O tom, že [anonymizováno] užíváno není, věděl jak stavbyvedoucí [příjmení], tak [anonymizováno] dělník [anonymizováno]. Pokyny k užívání [anonymizováno] žádný z nich přesto nedal.

40. Bylo tudíž prokázáno, že ze stany žalované nebyla opatření k zajištění BOZP, pokud jde o používání [anonymizováno], v praxi aplikována, žalovanou nebyla ani vyžadována a jejich dodržování řádně kontrolováno, byť žalovaná splnila formální požadavky z hlediska BOZP. Skutečnost, že zde neprobíhaly řádné kontroly dodržování BOZP, je patrná ze stavebního deníku, kdy přinejmenším od [datum] až do okamžiku úrazu žalobce neproběhla žádná kontrola dodržování BOZP, přitom [anonymizováno] práce právě v následujících dnech byly prováděny ve značném a intenzivnějším rozsahu, kdy byly používány i stroje. Jak stavbyvedoucí, tak [anonymizováno] dělník, tedy osoby, které byly na stavbě přítomny prakticky každý den, věděly, že [anonymizováno] užíváno není. Přesto nedaly pokyn k jejich užívání a naopak byla běžnou praxí na dané stavbě právě to, že [anonymizováno] používáno nebylo. Práce ve [anonymizováno] tudíž žalobci byla uložena žalovanou s plným vědomím toho, že [anonymizováno] není zajištěn [anonymizováno]. K tomu soud v kontextu výše citované judikatury zdůrazňuje, že odmítnutí výkonu práce, o níž má zaměstnanec důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob, je právem, a nikoli povinností zaměstnance. Za této situace, kdy [anonymizováno] nebylo ve [anonymizováno] užíváno s plným vědomím žalované, která požadavky na dodržování BOZP v praxi neaplikovala a nevyžadovala, je nepochybné, že zaměstnavatel, tedy žalovaná se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu ani zčásti. Proto bylo krácení jednotlivých nároků ze strany žalované, resp. vedlejšího účastníka na její straně nedůvodné a neoprávněné.

41. Za této situace proto soud uložil žalované doplatit nároky žalobce v rozsahu, ve kterém tyto byly z její strany neoprávněně kráceny, kdy na náhradě za bolestné byl této nárok krácen o částku celkem 150 625 Kč, na náhradě za (běžné) ztížení společenského uplatnění byl nárok krácen o 687 500 Kč, na náhradě znalečného za vypracování znaleckého posudku MUDr. [příjmení] byl nárok krácen o 5 700 Kč, na náhradě za péči částku byl krácen o 35 100 Kč, na náhradě ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] byl krácen o částku 94 892 Kč, náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] byl krácen o částku 36 320 Kč, na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] částku 44 822 Kč.

42. Pokud jde o požadavek na náhradu za ztížení společenského uplatnění z hlediska [anonymizováno], uvádí soud následující; Náhrada za ztížení společenského uplatnění je jedním z dílčích nároků práva na náhradu škody příslušejících zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo [anonymizováno] nemocí z povolání. Svojí povahou jde o náhradu imateriální újmy, jejíž výše se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v [anonymizováno] posudku. Představuje jednorázové odškodnění za nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho osobních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů. Přiměřenost při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění v lékařském posudku, je umožněna v první řadě způsobem, kterým lékař hodnotí závažnost škody na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení. Lékař je oprávněn (a povinen) nejen podřadit zjištěné postižení pod příslušnou položku, nýbrž také posoudit, jaký počet bodů náleží postiženému v rámci stanoveného rozpětí. V některých případech je povinen současně posuzovat intenzitu zdravotního poškození, zda jde o postižení lehkého, středně těžkého, či těžkého stupně, a poté ještě rozhodnout o počtu bodů v rámci stanoveného rozpětí.

43. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění je závislé na posouzení intenzity poškození zdraví, jež je úzce spjato s odbornými ([anonymizováno]) závěry znalce; je tak svoji povahou závěrem skutkovým. Otázka, zda některé položky dle přílohy vyhlášky jsou zahrnuty v bodovém hodnocení položek jiných či nikoliv, je v konečném důsledku právní otázkou, jejíž řešení přísluší soudu; na druhé straně toto právní posouzení je závislé na skutkovém zjištění, do jaké míry jsou zdravotní následky vyjádřené v jednotlivých položkách zahrnuty již v následcích vyjádřených v jiných položkách, což je otázkou odbornou, jejíž zodpovězení přísluší znalci.

44. V daném případě znalec z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] a [anonymizováno] MUDr. [jméno] zejména v rámci svého výslechu přesvědčivě odůvodnil, z jakého důvodu je na místě odškodnit žalobce v rámci [anonymizováno] oblasti. Především je nepochybné, že příčinou problémů žalobce tj. poruchy [anonymizováno] apod. je nejen stránka [anonymizováno], nýbrž je zde podstatná právě [anonymizována dvě slova]. Tato nebyla a nemohla být s ohledem na specializaci MUDr. [příjmení] hodnocena v rámci jím podaného posudku. MUDr. [příjmení] vypověděl, že [anonymizováno] stránku neřešil, neboť mu to ani nepřísluší. Neschopnost řádné [anonymizováno] žalobce řešil jen z hlediska [anonymizováno] stránky, nikoliv to, zda a do jaké míry umožnuje žalobci plnohodnotný [anonymizováno] život. V rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poruch, které MUDr. [příjmení] shledal, nejsou zahrnuty [anonymizováno] obtíže. Co je podstatné, pak to, že technická stránka úrazem ani následnou léčbou postižena nebyl, [anonymizováno] stránku by totiž zohlednil v podaném posudku. Zda jsou poruchy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] mu již nepříslušelo hodnotit. Tato oblast příslušela naopak k hodnocení MUDr. [jméno]. Ten shledal, že příčina obtíží je [anonymizováno] (následky [role v řízení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]) ale i [anonymizováno] (strach z [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]). Jak uvedl v rámci svého výslechu - nástavba [anonymizováno] je však u žalobce také dána, má [anonymizováno] problémy z toho, že mu to„ [anonymizována dvě slova]“. Za této situace podle soudu nelze dospět k závěru, že hodnocení poškození zdraví z hlediska ztížení společenského uplatnění MUDr. [příjmení] by v sobě zahrnovalo i poškození v oblasti [anonymizováno]. Protože je zde významná právě [anonymizováno] nástavba, je nutno ztížení společenského uplatnění žalobce z hlediska [anonymizováno] hodnotit samostatně, jak učinil MUDr. [jméno]. Ten rovněž logicky odůvodnil, proč vycházel z analogické položky, a to položky [číslo] – [anonymizována dvě slova], neboť z hlediska [anonymizováno] oblasti [anonymizována dvě slova] v podstatně znamená [anonymizována dvě slova]. Rovněž přesvědčivě zdůvodnil, proč tuto položku ohodnotil počtem [anonymizována dvě slova] bodů, kdy zhodnotil, že žalobce je schopen za určitých podmínek si [anonymizována dvě slova], ale nemá z toho [anonymizováno], není to pro něj [anonymizováno] a těžko si lze [anonymizováno], že by za této situace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Ze [anonymizováno] pohledu lze tedy říci, že [anonymizováno] žalobce má, ale [anonymizována dvě slova].

45. Podle § 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, činí hodnota jednoho bodu [částka] (odst. [anonymizováno]). Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. Podle § 4 odst. 2 uvedeného nařízení u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze [číslo] nebo 4 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze [číslo] nebo 4 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, [anonymizováno] a [anonymizováno] omezeními a jejich dopadem na [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě nejvíce srovnatelné.

46. Násobkem počtu [anonymizována dvě slova] bodů a hodnou [částka] za jeden bod je určena celková výše ztížení společenského uplatnění žalobce ze [anonymizováno] hlediska určena částkou 550 000 Kč, kterou je proto žalovaná povinna žalobci zaplatit.

47. Soud neshledal, že jsou dány důvody k přiměřenému zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění, které žalobce požadoval navýšit tak, aby celková výše odškodnění činila [částka]. Podle § 271s odst. 1 soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

48. Žalobci byla na náhradě za ztížení společenského uplatnění přiznána částka celkem 1 237 500 Kč, vedle této částky bylo již vedlejším účastníkem vyplaceno na tento nárok 687 500 Kč, celkově tak žalobci náleží částka 1 925 000 Kč. Tuto částku soud shledává jako dostatečnou, neboť výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Jednotící zásadou také při určování ohodnocení ztížení společenského uplatnění je, aby se poškozenému dostalo odškodnění, které je ve všech souvislostech přiměřené. Úsudek soudu o přiměřenosti míry zvýšení odškodnění, musí náležitě přihlížet k tomu, aby přiznaná výše náhrady byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobeným poškozením zdraví existoval vztah přiměřenost. Soud má za to, že již samotná výše základního odškodnění je v daném případě s ohledem na věk poškozeného, úroveň jeho sociálních vztahů, kulturní, sportovních i jiných aktivit, které vykonával před pracovním úrazem odpovídajícím odškodněním. Žalobci se stal úraz ve věku [anonymizováno] let (kdy především obecně u [anonymizováno] zaměstnanců, kde závažným úrazem nebo nemocí z povolání bude ovlivněna kvalita celého jejich budoucího života je na místě přiměřené zvýšení). Aktivity, které žalobce před úrazem vykonával, byly běžnými aktivitami a spočívaly především v tom, že žalobce hrál [anonymizována dvě slova] či se scházel s přáteli v restauračních zařízeních. V případě jízdy na [anonymizováno], o které hovořil, bylo zjištěno, že [anonymizováno] by žalobcem využíváno především jako přibližovalo, nikoliv k podávání sportovních výkonů apod. S ohledem na věk žalobce v době úrazu, míru jeho aktivit před úrazem a po úrazu tudíž soud dospěl k závěru, že základní odškodnění je přiměřeným, proto neshledal důvody pro jeho zvýšení, a žalobu co do částky 2 075 000 Kč zamítl.

49. Protože žalovaná svoji povinnost úhradě jednotlivých částek nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Přitom platí, že výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (viz § 1970 věta druhá o. z.). Mezi účastníky nebyla výše úroku z prodlení ujednána, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. V daném případě stanovuje výši úroku z prodlení nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pokud žalobce požadoval úroky z prodlení ode dne vyhovování vyrozumívacích dopisů pojišťovny, ze kterých je zřejmé, že jednotlivým nárokům nevyhoví, shledal soud tento požadavek oprávněným, a proto mu bylo vyhověno. Neujednají-li si strany něco jiného, je dlužník povinen zaplatit bez zbytečného odkladu po doručení výzvy věřitele k jejímu zaplacení (srov. § 1958 odst. 2 o. z.). Splatnost jednotlivých částek je v daném případě závislá na tom, zda žalobce vyzval žalovanou k plnění. Žalobce žalovanou k úhradě jednotlivých nároků vyzýval prostřednictvím své právní zástupkyně, pročež byla žalovaná povinna tyto uspokojit bez zbytečného odkladu po doručení výzvy. V době vyrozumívacích dopisů, kterými nároky žalobce částečně odmítla, tudíž byla v prodlení s částí, ve které nároky odmítla.

50. Soud dále s ohledem na neoprávněnost a nedůvodnost krácení jednotlivých nároků žalobce shledal právní základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do budoucna zda opodstatněný. Žalovaná tudíž i v případě tohoto nároku prováděla krácení neoprávněně, když žalobce má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od [datum] do budoucna v celém (nezkráceném) rozsahu. V tomto případě soud rozhodl o základu tohoto nároku mezitímním rozsudkem. O konkrétní výši předmětného nároku, včetně zohlednění dosud poskytnutého plněné vedlejším účastníkem na tento nárok, jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

51. Podle § 152 odst. 2 o. s. ř., rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu. Ve vztahu k nárokům uvedeným ve výrocích I. až IX. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto částečným rozsudkem. Ve vztahu k nároku, který je uveden vy výroku X. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem a o jeho výši bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.