16 C 46/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ke stavbě bez č. popisného a č. evidenčního - zahradní domek, postavený na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] s tím, že se stavba bez č. popisného a č. evidenčního přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 50 000 Kč, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 17 246 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě bez č. popisného a č. evidenčního - zahradní domek, postavený na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jsou rozvedení manželé. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne [datum]. Společné jmění manželů bylo vypořádáno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem vypořádání společného jmění manželů však nebyla shora uvedená stavba. [ulice] domek byl postaven za trvání manželství, a to konkrétně v zimě [rok], a stojí na pozemku ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] v [obec]. Pozemek žalobkyně užívá na základě dlouhodobé nájemní smlouvy, kterou uzavřela s [anonymizována dvě slova] v [obec]. Stavba není pevně spojena se zemí, tudíž má charakter movité věci. [ulice] domek převážně užívá žalobkyně a žalovaný stavbu užívá v menším rozsahu. Žalobkyně se o stavbu stará a udržuje ji, žalovaný jí toliko činí naschvály. Po rozvodu manželství užívala zahradu převážně žalobkyně, na zahradě prováděla veškeré práce ona, když se konkrétně jednalo o sekání trávy, pletí, prořezávání apod. Žalovaný zahradu po rozvodu nevyužíval vůbec. Žalovaná dále uvedla, že v zimě zahradu neužívala, ale v období od jara do podzimu na zahradě trávila pravidelně volný čas a chodila na zahradu s dětmi. Žalobkyně předmětný domek nezahrnula do vypořádání společného jmění manželů z toho důvodu, že žalovaný o zahradu a zahradní domek neměl žádný zájem a nezpochybňoval ani to, že zahradu žalobkyně užívá. Žalovaný počal k užívání činit kroky až později, cca od roku [rok], kdy se jí začal mstít. Na zahradě jí dělal naschvály, když uklidila zahradu a domek, tak žalovaný vzal odpad z malířské činnosti, který navezl na zahradu, věci v domku pak rozhází. V podílovém spoluvlastnictví tak nadále setrvat nechce a chce, aby stavba byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a uvedl, že předmětná stavba není ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, ale ve výlučném vlastnictví žalovaného. Od rozvodu manželství užívá zahradní domek výlučně žalovaný. Do domku dojíždí denně, aby nakrmil své dvě kočky, které na zahradě kolem zahradního domku žijí. Žalobkyně začala domek výjimečně využívat až od roku [rok], do té doby do domku vůbec nejezdila. Do roku [rok] platil nájemné [anonymizována dvě slova] v [obec] on, a to konkrétně částku 1 000 Kč ročně. Od roku [rok] platí nájemné žalobkyně, ale s žalovaným se ústně dohodli, že žalovaný bude posílat žalobkyni [částka] měsíčně za to, že pozemek může užívat, což dokládá složenkami na částku [částka], když částku [částka] tvoří výživné a [částka] je nájemné žalobkyni. Žalovaný pak nijak nesporoval, že zahradní domek je věcí movitou, neboť není pěvně spojen se zemí.

3. Účastníci v průběhu řízení svými podáními učinili nesporným, že hodnota předmětné stavby je 100 000 Kč.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno.

5. Z usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že soud schválil smír ohledně vypořádání jmění manželů. Předmětem vypořádání nebyla shora uvedená stavba, která je předmětem tohoto řízení.

6. Z žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o pronájem pozemku, na kterém stojí shora uvedená stavba. Z nájemní smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] v [obec] a žalobkyní ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] v [obec] jakožto vlastník pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] pronajal žalobkyni tento pozemek za roční nájemné ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že roční nájemné od roku [rok] činí [částka].

7. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] v [obec] jakožto vlastník shora uvedeného pozemku souhlasil se stavbou zahradního domku na daném pozemku s tím, že stavba bude dočasná, a to na dobu [anonymizováno] let od vydání tohoto stanoviska. Z rozhodnutí [stát. instituce], stavební úřad v [obec] č. j. [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] (stavební povolení) bylo zjištěno, že stavební úřad povolil stavbu – zahradní domek na pozemku [číslo] v [katastrální uzemí]. Stavba byla povolena na základě žádosti žalobkyně ze dne [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad v [obec] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že stavební úřad povolil dočasné užívání shora uvedené stavby, dočasnost byla omezena na dobu [anonymizováno] let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad v [obec] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že na základě žádosti žalobkyně bylo rozhodnuto o prodloužení doby užívání shora uvedené stavby, a to do [datum].

8. Z usnesení Policie ČR, KŘP [územní celek], územní odbor [obec] [číslo jednací] ze dne 16. 8. 2017 bylo zjištěno, že dne [datum] oznámila žalobkyně, že na shora uvedeném pronajatém pozemku došlo k výměně visacího zámku na vchodové bráně vedoucí na oplocený pozemek a také došlo k výměně zámku od vchodových dveří do zahradní chaty. Z daného jednání žalobkyně podezírá žalovaného. Policejní orgán v dané věci rozhodl tak, že věc odložil, neboť nejde o podezření z [anonymizováno]. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalobkyně si proti shora uvedenému usnesení Policie ČR podala stížnost, kdy o stížnosti rozhodl státní zástupce, tak, že stížnost se zamítá, neboť není důvodná.

9. Ze složenek za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalovaný každý měsíc posílal žalobkyni částku [částka].

10. Z faktury [číslo] vystavené [anonymizována dvě slova] v [obec] a z příjmového pokladního dokladu [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne [datum] částku 1 000 Kč za pronájem pozemku za rok [rok]. Z faktury [číslo] vystavené [anonymizována dvě slova] v [obec] a z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne [datum] částku [částka] za pronájem pozemku za rok [rok]. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] uhradila žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] v [obec] za pronájem pozemku částku [částka]. Z faktury č. [rok] vystavené [anonymizována dvě slova] v [obec] a z příjmového pokladního dokladu [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku [částka] za pronájem pozemku za rok [rok].

11. Z fotografií s časovým označením a písemným popisem žalobkyní týkajících se období [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byl zjištěn stav dokládající úklid zahradního domku a pozemku žalobkyní po žalovaném.

12. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [obec] spořitelny bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činil ke dni [datum] částku ve výši [částka]. Z potvrzení o zůstatku na účtu žalobkyně vedeného u [příjmení] [příjmení] byl zjištěn zůstatek na účtu ke dni [datum] ve výši [částka].

13. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že zahradní domek užívá stejným způsobem jako před rozvodem manželství. V období let [rok] až [rok], a to konkrétně v období jara až léta využívala zahradní domek nepravidelně – např. přes víkendy s dětmi, někdy i sama v týdnu. V období podzimu pak bylo užívání omezenější, prováděly se úklidové práce. V době návštěv žalobce na pozemku neviděla. V té době ani nevěděla, že by žalovaný domek či zahradu užíval. O zahradu ani o domek žalovaný za trvání manželství neměl zájem, nepřál si ani, aby domek pořizovali. V domku se zdržovala se svými dětmi s [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zhruba od vánoc [rok] pak také se svým partnerem panem [příjmení]. Pokud se zdržovala v domku přes víkend, tak zde i s dětmi přespaly, byly zde umístěné palandy na přespání. V současné době se v domku nedá přespávat kvůli aktivitám žalovaného, který tzv. zpřístupnil domek pro kočky, poškodil část vnitřního vybavení, jinak na pozemek jezdí žalobkyně nadále. S žalovaným neměli žádnou dohodu o užívání zahradního domku.

14. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že v období let [rok] až [rok] manželku zaregistroval na pozemku maximálně 2x ročně, když jela sklidit rybíz. Na zahradě a v zahradním domku se zdržoval několikrát v týdnu, později si pořídil 2 kočky, takže se zde zdržoval 2x denně. V domku nepřespával. V současné době je na zahradě 2x denně, a to kvůli kočkám a krmení. Dále uvedl, že pracuje jako malíř, natěrač. Na zahradě jsou tak umístěny nějaké plastové a plechové kýble či sudy.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je její švagrovou, žalovaného nezná. K dotazu soudu na období let [rok] až [rok] ohledně užívání zahradního domku uvedla svědkyně, že v té době se jí narodila dcera, pamatuje si proto, že se žalobkyně sblížila s jejím bratrem a ví, že pobývala střídavě o víkendech v [obec] a další týden pak přes víkend na zahrádce v [obec], toto bylo samozřejmě v tzv. sezóně, tedy mimo zimu. Vědomost o výše uváděných skutečnostech získala tím způsobem, že se pravidelně zdržovala v [obec] u svých rodičů. Zaregistrovala tedy v uváděném časovém období, že se žalobkyně vracela v pracovním oblečení, přivážela nějaké výpěstky ze zahrady – rybíz a švestky, a sdělovala, že se na zahradě v [obec] zdržovala.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho manželkou, žalovaného zná pouze jako bývalého partnera manželky, nemá k němu žádný vztah. S žalobkyní je v partnerském vztahu zhruba od roku [rok]. V období roků [rok] až [rok] se žalobkyně na zahradě v [obec] zdržovala pravidelně s dětmi. Věnovala se tam úklidu a užívala zahradu. Pokud zahradu navštívili, tak zde někdy i přespali, pokud nepřespávali, tak zde strávili půlden. V současné době s manželkou jezdí do domku pravidelně 2krát do měsíce. Toto funguje po celý rok. V případě, že to umožňuje počasí, tak zde přespí.

17. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou jeho rodiči. V současné době žije s matkou. Po rozvodu rodičů byl s žalobkyní na zahradě zhruba 4x až 5x a jezdili sem udržovat zahradu. Žalobkyně pak jezdila na zahradu i sama, přivážela i nějaké plody – např. jablka. Při návštěvách zde žalovaného párkrát viděl. [obec] vypadala prakticky pořád stejně, běžně se udržovala, sekala se apod. Ví, že se žalobkyni nelíbilo, co tam žalovaný na domku dělá. Konkrétně ví, o tom, že zde byl udělán průstup pro kočky. Žalovaný je navštěvoval zhruba 2krát do měsíce a přivážel i nějaké věci ze zahrádky, ovoce, zeleninu. Toto skončilo v roce [rok] po hádce rodičů.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky zná jako uživatele zahrady, která je ob jednu zahrádku od jeho. K nikomu z účastníků nemá bližší vztah. K dotazu, kdo z účastníků užívá zahradu, svědek uvedl, že se může vyjádřit až k období od roku [rok], kdy sám začal užívat zahradu. Žalovaného na zahradě registruje prakticky každý den nebo ob den. Žalobkyni na zahrádce zaregistroval v období od jara do října asi ve 2 případech. Jednou ji zaregistroval se synem, několikrát s nějakým mužem.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky zná jako uživatele zahrady. Žalobkyni na zahradě vnímala v době, kdy byly malé děti, tedy v době, kdy byli účastníci manžely. V období let [rok] až [rok] na zahradě vídala žalovaného 2x denně.

20. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že účastníky řízení zná pouze podle vidění. Bydlí zhruba [anonymizováno] m od vstupu na zahrádku. V období let [rok] až [rok] na zahrádce zaregistroval jen žalovaného. Žalobkyni vnímal na zahradě v pozdějším období.

21. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a právním závěrům:

22. V řízení nebylo sporu o tom, že manželství bylo pravomocně rozvedeno k datu [datum] a dále že soud schválil smír ohledně vypořádání jmění manželů, když předmětem vypořádání nebyla shora uvedená stavba, která je předmětem tohoto řízení. Účastníci pak učinili nesporným, že hodnota stavby činí [částka].

23. Vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před [datum], se řídí stejným právním režimem jako jeho zánik, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák“), neboť zánik společného jmění a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit; jde o dvě právní skutečnosti, působící postupně, přičemž k vypořádání nemůže dojít bez předchozího zániku (resp. zrušení či zúžení) společného jmění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČŘ sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 ze dne 29. 4. 2015).

24. Jestliže k vypořádání dohodou nebo k podání návrhu na soudní vypořádání nedošlo do tří let od zániku společného jmění, nastupuje vypořádání v důsledku zákonné domněnky ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zák. Tato domněnka je nevyvratitelnou a jejím nastoupením se konstruuje tento stav: a) u movitých věcí, které každý z manželů užívá výlučně jako vlastník po potřebu svou, své rodiny a domácnosti, platí, že se manželé vypořádali podle toho, jak tyto věci užívají. Za rozhodný okamžik je nutno považovat stav na konci tříletého období a lze předpokládat, že není rozhodující, zda tento stav trval po celou dobu tří let, či nikoliv, b) u ostatních movitých věcí, tj. takových, které žádný z manželů neužívá výlučně jako vlastník pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti, a u nemovitých věcí platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

25. Soud se tak nejprve zabýval tím jakou povahu má shora uvedený zahradní domek.

26. Součástí pozemku nejsou tzv. dočasné stavby (§ 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon). Dočasnou stavbou se rozumí stavba zřízená na pozemku nebo jiné zařízení, jejichž existence (myšleno fyzické nebo funkční spojení s pozemkem) je časově omezena, a to buď dobou určitou, nebo jiným způsobem (např. naplněním určitého účelu, případně je jejich existence navázána na konkrétní subjekt). Dočasností stavby se rozumí její dočasnost právní, nikoli to, že pro případ, že nebude po určitém čase rekonstruována, zanikne. Stavba je dočasná jednak tehdy, když dobu jejího oprávněného trvání stanoví stavební úřad (§ 2 odst. 3 stavebního zákona), jednak vyplývá-li její dočasnost z předpisů nebo ujednání soukromého práva, např. z dohody vlastníka pozemku s vlastníkem stavby, aniž by touto úmluvou vzniklo tzv. právo stavby.

27. Soud má z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad v [obec] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] za prokázané, že stavební úřad povolil dočasné užívání shora uvedené stavby, dočasnost byla omezena na dobu 5-ti let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad v [obec] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] pak má dále soud za prokázané, že bylo rozhodnuto o prodloužení doby užívání shora uvedené stavby, a to do [datum]. Z daného tak jednoznačně vyplývá, že tato stavba má dočasný charakter a tudíž není součástí pozemku, na kterém stojí. Ustanovení § 119 obč. zák. pak pokládá za nemovitost každou stavbu spojenou se zemí pevným základem. Nemovitostmi tedy nejsou všechny stavby, ale jen ty z nich, které jsou pevně spojeny se zemí. Tudíž stavby, které nejsou pevně a trvale spojeny s pozemkem mají charakter movité věci, příkladmo lze právě jmenovat zahradní chatky, altány či kůlny. Z daného tak lze učinit jednoznačný závěr, že shora uvedená stavba je věcí movitou, což ostatně ani jeden z účastníků nečinil sporným.

28. Soud se dále zabýval tím, zda předmětná stavba je ve spoluvlastnictví účastníků či zda došlo k vypořádání podle toho, jak věc užívají ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zák. Za rozhodný okamžik je nutno považovat stav na konci tříletého období ve smyslu tohoto ustanovení a není rozhodující, zda tento stav trval po celou dobu tří let, či nikoliv. Ze svědeckých výpovědí i výslechů účastníků řízení má soud za prokázané, že na konci tříletého období po rozvodu manželství oba bývalí manželé užívali shora uvedený zahradní domek i zahradu, byť s větší četností na straně žalovaného. To však nic nemění na tom, že zahradní domek byl užíván v rozhodné době ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zák. oběma účastníky, a tudíž je ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného.

29. Soud se tak již zabýval samotným zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k předmětnému zahradnímu domku.

30. Rozhodnutí o zrušení a vypořádání má konstitutivní účinky, tedy dnem právní moci rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti zaniká spoluvlastnictví. Z daného tak vyplývá, že na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se použije právní úprava platná a účinná ke dni rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

31. Podle ustanovení § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

32. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

33. Podle ustanovení § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

34. Spoluvlastnictví představuje stav, kdy k určité věci náleží vlastnické právo více osobám, a tyto pak věc spravují a rozhodují o nakládání s ní společně. Míra účasti jednotlivých spoluvlastníků přitom záleží na velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Starý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) shodně vymezují tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to konkrétně rozdělení společné věci, přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Soud je uvedenými způsoby vypořádání spoluvlastnictví vázán a nemůže spoluvlastnictví vypořádat jiným, něž některým z těchto způsobů, a to ani v případě, kdy je jiný způsob vypořádání navržen některým ze spoluvlastníků. Soud je rovněž vázán i posloupností způsobů vypořádání. Nemůže tedy rozhodnout o způsobu vypořádání umístěném níže v hierarchii, pokud jsou splněny podmínky pro způsob postavený výše v hierarchii.

35. Soud se tak nejprve zabýval tím, zda je možné zahradní domek rozdělit a každému přikázat poměrný díl. Ohledně dělení staveb platí, že nově vzniklé stavby musí být samostatnými věcmi a musí být způsobilé sloužit svému účelu. Z předložených fotografií má soud za prokázané, že zahradní domek není možné rozdělit, tak aby přikázaná část mohla být užívána samostatně žalobkyní a žalovaným, a to i vzhledem k velikosti zahradního domku, tak i vzhledem k tomu, že do zahradního domku je toliko jeden vchod.

36. Soud se již tak dále zabýval tím, kterému z účastníků přikáže společnou věc. Při rozhodování o přikázání věci musí soud zvážit veškeré okolnosti případu. Mezi základní podmínky přidělení věci určitému vlastníku patří zejména to, zda daný spoluvlastník má o věc zájem a dále zda je schopen zaplatit ostatním spoluvlastníkům odpovídající náhradu. Soud také musí zohlednit velikosti podílů a k jakému účelu bude nový vlastník věc užívat.

37. Účastníci řízení na předmětném zahradním domku mají stejné podíly a v řízení prokázali, že mají dostatečný finanční obnos k vyplacení náhrady, jak vyplývá z výpisů z účtu žalobkyně i žalovaného.

38. Soud při rozhodování, kterému z účastníku přikázat předmětný zahradní domek, když oba účastníci o něj mají zájem, vycházel z toho, že všechny dokumenty k získání domku a pronajatého pozemku vyřizovala žalobkyně. Nájemní smlouva k pozemku, na kterém stojí zahradní domek, je vedena na žalobkyni, která hradí i nájemné ač za spoluúčasti žalovaného. Ze stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí, včetně dodatků, pak rovněž vyplývá, že žalobkyně žádala o povolení stavby a užívání stavby. Učinila tak veškeré kroky k tomu, aby předmětná stavba vznikla a mohla být užívána na pozemku ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalobkyně pak využívá zahradní domek i pozemek k účelu, ke kterému ho s bývalým manželem pořizovali, tedy k rekreaci se svými dětmi a pěstování plodin na pronajatém pozemku. Žalovaný naopak od žalobkyně využívá pozemek a zahradní domek za účelem chování koček, když i do předmětného zahradního domku bez souhlasu žalobkyně vytvořil ve dveřním prostoru průlez pro kočky, což potvrdil ve své výpovědi syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného]. Sám žalovaný pak ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v domku ani nepřespává a že fakticky využívá zahradu, kde krmí kočky a sbírá plody na zahradě. Na zahradě pak jsou od něj umístěny plastové a plechové sudy či kýble od jeho malířské činnosti, což ostatně potvrdila i žalobkyně, když uvedla, že žalovaný vzal odpad z malířské činnosti, který navezl na zahradu. Žalovaný v účastnické výpovědi také potvrdil, že tzv. průlez pro kočky zřídil on sám.

39. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ke stavbě bez č. popisného a č. evidenčního - zahradní domek, postavený na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] s tím, že se stavba bez č. popisného a č. evidenčního přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 50 000 Kč, když se účastníci řízení shodli na tom, že hodnota zahradního domku činí částku ve výši 100 000 Kč.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 246 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 600 Kč ve výši 2 646 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

41. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.