22 C 129/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 2 proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 53 050 Kč

I. Žaloba na zaplacení částky 53 050 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému, a to k rukám advokáta žalovaného, náhradu nákladů řízení ve výši 10 680 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhá zaplacení částky 53 050 Kč. Žalobkyně svůj nárok na zaplacení této částky odůvodňuje tím, že od žalovaného , datum, obdržela nesprávné vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, , a tím podle žalobkyně vznikla žalovanému povinnost uhradit pokutu ve výši 50,- Kč za každý den prodlení. Od , datum, do , datum, šlo o prodlení 1061 dní, což činí celkem pokutu ve výši 53.050,- Kč. Žalobkyně k výzvě soudu, aby sdělila z čeho dovozuje tvrzené prodlení žalovaného od , datum, do , datum, upřesnila, že pokud jde o termín , datum, , tak žalobkyně je přesvědčená o tom, že o jejích námitkách mělo být rozhodnuto do 30 dní, tedy vzhledem k tomu, že je podávala k , datum, , tak o nich mělo být rozhodnuto do , datum, , proto datum , datum, . Datum , datum, , protože žalobkyně , datum, uplatňovala pokutu, která byla právě vypočtena do této doby a následně to žalobkyně již neměnila.

2. Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, (dále také jen „SVJ“), kdy je i členem , Jméno žalovaného, , IČ , IČO žalovaného, , se sídlem , adresa, . Žalobkyně tvrdí, že dopisem z , datum, vyzývala žalovaného k úhradě pokuty ve výši 53 050,- Kč, a to do , datum, , z důvodů porušení povinností daných zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

3. Podle žalobkyně povinné části vyúčtování služeb stanoví zejména zákon č. 67/2013 Sb. Podle žalobkyně dále z ustálené judikatury soudů vyplývá, že vyúčtování musí být řádné, tj. správné a úplné ve všech položkách a ve všech zákonných požadavcích. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . Žalobkyně k výzvě soudu, aby sdělila v čem konkrétně je vyúčtování nesprávné (proč není řádné) upřesnila, že pokud se týká nesprávnosti, tak tu spatřuje v tom, že jsou uvedeny nesprávně přijaté skutečné zálohy, v některých případech jsou uvedeny nesprávné jednotkové ceny a u některých služeb špatný postup výpočtu. Žalobkyně odkázala na námitky z , datum, , kde jsou podrobně jednotlivé námitky uvedeny.

4. Podle žalobkyně nesprávnost vyúčtování má za následek uvedený v ust. § 13 zák. č. 67/2013 Sb., které uvádí, že nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, která činí 50 Kč za každý započatý den prodlení.

5. Soud ve věci učinil tato skutková zjištění. Soud má za prokázané (dokladem o převzetí Vyúčtování žalobkyní - podpisový arch s podpisem žalobkyně ke dni , datum, , čl. 37-38) a tato skutečnost není mezi účastníky sporná, že žalované bylo doručeno Vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, (čl. 8-9), dále jen „Vyúčtování“, dne , datum, . Soud zjistil, že Vyúčtování obsahuje: uvedení skutečné výše nákladů pro každou označenou službu/položku (jako je např. studená voda, SV pro TV a další), přičemž je uvedeno kolik činí cena za příslušnou jednotku, kolik činí celková spotřeba domu a kolik činí spotřeba připadající na žalobkyni v daném zúčtovacím období, celkovou výši předepsaných záloh, celkovou výši skutečně uhrazených záloh, vyčíslení nedoplatku (- 1 142,22 Kč), který představuje rozdíl mezi skutečnými náklady (26 242,22 Kč) oproti uhrazeným zálohám (25 100,00 Kč).

6. Soud zjistil, že žalobkyně odeslala dopis ze dne , datum, adresovaný: , tituly před jménem, , adresa, , , Jméno žalovaného, , ve kterém (mimo jiné) namítá, že je v důsledku permanentní nečinnosti statutárního orgánu našeho SVJ nucena stanovit si opakovaně roční zálohy na služby sama, že vzhledem k neschválenému rozpočtu SVJ na rok , Anonymizováno, jsou uvedené zálohy na rok , Anonymizováno, určeny výhradně na výše uvedené služby a položky správy domu a že trvá na jejich řádném a včasném vyúčtování.

7. Soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému dopis ze dne , datum, (čl. 10-11, doklad o odeslání e-mailem viz čl. 12), ve kterém uvádí, že jím uplatňuje předběžné námitky ke způsobu a obsahu „Vyúčtování záloh na služby k bytu dle zák. č. 67/2013 Sb.“ (dále jen „Námitky“). Žalovaná v tomto dopise namítá, ve stručnosti řečeno, nesprávnost vyúčtování u služeb/položek , právnická osoba, , TUV, Teplo, Topné náklady, Výtahy provoz, Výtahy elektřina, Elektřina spol. prostor, Dohody – úklid, námitky k poučení o reklamaci, k Zápočtu dalších pohledávek nezahrnutých do vyúčtování, k položkám Výměna vodoměrů, Výměna indikátorů topných nákladů, dotaz k Odečtům, námitky k položce Jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – vyúčtování dlouhodobé zálohy za rok , Anonymizováno, .

8. Soud zjistil, že žalovaný reagoval na Námitky dopisem ze dne , datum, (čl. 13-14). Žalovaný se v uvedeném dopise podrobně vyjadřuje ke všem námitkám žalobkyně ke způsobu a rozsahu vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, , žalovaný v závěru tohoto dopisu uvádí, že není možné, aby žalobkyně jako vlastník bytu a člen společenství si sama stanovovala zálohy v libovolné výši, žádá žalobkyni, aby začala platit pravidelné příspěvky a zálohy na služby v předepsané výši.

9. Soud dále zjistil, že následně mezi žalobkyní a žalovaným proběhla (nejen) k otázce Vyúčtování další komunikace, konkrétně se jedná o Dopis žalobkyně z , datum, , Dopis žalovaného z , datum, (reakce na dopis žalobkyně z , datum, ), Dopis žalobkyně z , datum, (včetně doručenky).

10. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Žalovaný v podrobnostech uvedl, že vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, bylo žalobci doručeno včas, tj. v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Vyúčtování bylo žalobkyni předáno osobně dne , datum, . Žalovaný má za to, že vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, bylo provedeno řádně a nedoplatek ve výši 1 142,22 Kč, který z něho vyplynul je splatný. Vyúčtování za rok , Anonymizováno, obsahuje uvedení skutečné výše nákladů pro každou označenou položku (je uvedeno kolik činí cena za příslušnou jednotku, celková spotřeba domu a spotřeba připadající na žalobkyni v daném zúčtovacím období) dále je uvedena celková výše předepsaných, ale i skutečně uhrazených záloh a vyčíslení nedoplatku rozdílem skutečných nákladů oproti uhrazeným zálohám. Náležitosti tak lze považovat za dostatečné pro řádné vyúčtování. Podle žalovaného obsahuje předmětné vyúčtování veškeré náležitosti požadované právními předpisy, žalobkyně nebyla v důsledku formální ani věcné stránky tohoto vyúčtování nijak zkrácena na svých právech a vyúčtování bylo žalobkyni doručeno v zákonné lhůtě. Nárok žalobkyně na uplatnění pokut podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. tedy není důvodný. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

11. Soud výše zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce následovně. Na posuzovaný právní vztah dopadá zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty v rozhodném znění, tj. ve znění účinném od , datum, do , datum, , neboť podle jeho § 1/1 tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

12. Podle § 2, písm. a), odst. 2. zákona č. 67/2013 Sb. se pro účely tohoto zákona poskytovatelem služeb rozumí společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, tj. v projednávané věci žalovaný, podle § 2, písm. b), odst. 2. příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, tj. v projednávané věci žalobkyně.

13. Podle § 2, písmene c) zákona č. 67/2013 Sb., se rozumí zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, podle písmene f) se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

14. Podle § 7/1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

15. Podle § 7/2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

16. Odborná literatura k otázce včasnosti a řádnosti vyúčtování uvádí:„Nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období je SVJ povinno doručit vlastníkům jednotek vyúčtování za poskytnuté služby v daném zúčtovacím období. Vyúčtování musí být včasné a řádné, jinak příjemci služeb vůbec nevznikne dluh.Vyúčtování je včasné, pokud se do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období ocitne v dispoziční sféře adresáta a ten má objektivní možnost se s jeho obsahem seznámit. Tak tomu je i v případě, kdy byla zásilka obsahující vyúčtování doručována na poslední známou adresu vlastníka jednotky, na které měl objektivní možnost se s jejím obsahem seznámit, a to přestože byla uložena na poště a vlastník jednotky si ji nevyzvedl.Vyúčtování je řádné, pokud obsahuje skutečnou výši nákladů na služby v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování by mělo mít i náležitosti stanovené v § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, neboť jde o účetní doklad. Mělo by v něm být uvedeno, kdo a kdy vyúčtování vyhotovil, a mělo by být rovněž podepsáno.“ (ZÍTEK, Adam.

3. SVJ jako poskytovatel služeb. In: ZÍTEK, Adam. Společenství vlastníků jednotek. Prakticky a bez obav. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 96–97.)

17. Podle § 8/2 zákona č. 67/2013 Sb. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

18. Z nejnovější judikatury Nejvyššího soudu k otázce zákonných požadavků na vyúčtování služeb lze zmínit Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2198/2024:„Soudní praxe se v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku (přeplatku) za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování.“19. Z judikatury Nejvyššího soudu k otázce zákonných požadavků na vyúčtování služeb, na kterou v žalobě poukazuje žalobkyně.„Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. rozsudky ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019) také uzavřel, že od těchto právních závěrů není důvod se odchýlit ani v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb., který náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu nebo s ním souvisejí, upravuje. Podle § 2 písm. f) citovaného zákona se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do , datum, upravena v § 1181 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zdůraznil, že v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) soud při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování.Stále tedy platí, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále.Tyto závěry se prosadí i při aplikaci § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., jak Nejvyšší soud již vysvětlil v rozsudcích ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, a ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 2998/2020.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 2734/2020)„Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky.“(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019)

20. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

21. Soud má za to, že s ohledem na vše, co je výše uvedeno o náležitostech vyúčtování, lze Vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, (ve zkratce „Vyúčtování“) považovat jak za včasné, tak za řádné.

22. Zjištěný skutkový stav vypovídá o tom, že žalované bylo Vyúčtování doručeno dne , datum, , tj. včas, v souladu se lhůtou stanovenou v § 7/1 zákona č. 67/2013 Sb. nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

23. Vyúčtování bylo rovněž řádně provedeno, neboť splňuje veškeré základní zákonné požadavky na vyúčtování služeb, které jsou stanoveny v § 7/2 zákona č. 67/2013 Sb., tj. „skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby.“ Citovaná právní úprava ukládá poskytovateli služeb uvést ve vyúčtování skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, což Vyúčtování splňuje. Soud považuje za podstatné, že citovaná právní úprava dále ukládá poskytovateli služeb uvést ve vyúčtování celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, přičemž zde ovšem už není obsažen zákonný požadavek „v členění podle poskytovaných služeb“. Z Vyúčtování vyplývá, že celková výše přijatých měsíčních záloh za služby je ve Vyúčtování uvedena v položce „Skutečně zaplacené zálohy“, tj. 25 100 Kč. Skutečná výše nákladů u jednotlivých služeb je uvedena vždy pod položkou „Náklady“. Konečná výše rozdílu mezi skutečně uhrazenými zálohami a skutečnými náklady za jednotlivé služby je ve výsledku stejná. Z vyúčtování tedy lze dovodit způsob výpočtu nedoplatku. Požadavek řádnosti vyúčtování koresponduje i s výše citovanou relevantní odbornou právní literaturou i judikaturou včetně té, na kterou odkazuje žalovaná. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení pokuty podle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. jako nedůvodný zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 680 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 050 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 3 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.