22 C 220/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B žaloba o náhradu nemajetkové újmy, o zaplacení částky 231 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 53 200 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 53 200 Kč ode dne 23. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 178 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 5. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 200 Kč ode dne 5. 9. 2023 do 22. 2. 2024 a úroku z prodlení ve výši přesahující sazbu 14,25 % ročně z částky 53 200 Kč ode dne 23. 2. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky původně ve výši 330.000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.

2. Žalobce tvrdí, že ve věci sp. zn. , spisová značka, vedené u Okresního soudu v Liberci se žalobou ze dne , datum, domáhal, aby soud určil, že kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi jím a paní , jméno FO, , jako žalovanou, na uvedený předmět koupě (nemovitosti na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , nemovitosti uvedené na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ) za kupní cenu 240.000 Kč, je neplatná, neboť ji uzavřel ve finanční tísni a za velice nevýhodných podmínek, aniž by byla vyplacena celková kupní cena 240.000 Kč, když vyplacena byla pouze část ve výši 153.000 Kč, zbylých 87.000 Kč mělo být doplaceno po obdržení stanoviska , právnická osoba, , Anonymizováno, o nevyužití předkupního práva. Okresní soud v Liberci ve věci nařídil několik jednání (dne , datum, ; dne , datum, a dne , datum, ), když následně rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým jeho žalobu zamítl. Žalobce podal proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , odvolání, datované dne , datum, . Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, jako soud odvolací, rozhodl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že rozsudek, uvedený shora, zrušil a věc vrátil k novému projednání soudu prvního stupně. Okresní soud v Liberci následně ve věci nařídil další jednání (dne , datum, a dne , datum, ) a následně rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že žalobu žalobce zamítl. Žalobce znovu podal proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , odvolání. Konečně Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, jako soud odvolací, rozhodl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , (doručeno dne , datum, ) tak, že odvolací řízení zastavil.

3. Žalobce tvrdí, že mu byla způsobena nemajetková újma v důsledku nesprávného úředního postupu soudů, když řízení sp. zn. , spisová značka, trvalo od 21. 8. 2012 (podání žaloby) do 7. 3. 2023 (kdy bylo žalobci doručeno poslední rozhodnutí soudu ve věci).

4. Soud má za prokázané (z kopie žádosti žalobce ze dne 18. 8. 2023 a potvrzení o jejím doručení), že žalobce dne , datum, uplatnil u žalovaného nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 330.000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup ve výše uvedeném řízení.

5. Soud zjistil z obsahu spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. , spisová značka, , že v tomto řízení se odehrály tyto nejdůležitější skutečnosti:Dne , datum, podal žalobce u Okresního soudu v Liberci (dále jen „, adresa, “) „Žalobu pro neplatnost kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi , jméno FO, jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupující“ (pozn.: , jméno FO, je dřívější jméno žalobce.). Obsahem návrhu byla také žádost o osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost žalobce, který se podle svých slov nacházel ve vazební věznici v Liberci. Dne , datum, vydal , adresa, usnesení čj. , spisová značka, s tím, že „Podání žalobce ze dne 21. 8. 2012 neodpovídá požadavkům ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř.“ a vyzval žalobce, aby ve lhůtě do 1 měsíce od doručení usnesení své podání opravil a doplnil. Usnesení bylo žalobci doručeno 4. 12. 2012 do věznice , adresa, . Dne 18. 12. 2012 bylo , adresa, doručeno podání žalobce „Doplnění a vyjasnění žaloby spolu s žádostí o větší časový úsek pro doplnění.“ Žalobce v podání požádal o prodloužení lhůty k doplnění žaloby z důvodu výkonu trestu odnětí svobody. Udal, že požádal o spolupráci advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, a že schůzka s ním má proběhnout , datum, . Přípisem , adresa, byla žalobci prodloužena lhůta pro odstranění vad žaloby o 1 měsíc ode dne jeho doručení a žalobce byl zároveň vyzván ke sdělení, zda udělil plnou moc jím uvedenému či jinému právnímu zástupci. Přípis byl žalobci doručen 16. 7. 2013. Dle opatření , adresa, ze dne , datum, byl předmětný spis sp. zn. , spisová značka, spolu s ostatními spisy přidělen jinému soudci. Dne 20. 9. 2013 byl žalobci zaslán přípis , adresa, obsahující Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci , spisová značka, a žalobce byl vyzván k jeho vyplnění a vrácení , adresa, do 10 dnů od doručení. Přípis byl žalobci doručen 24. 9. 2013. Žalobcem vyplněné Prohlášení bylo , adresa, doručeno , datum, . Dne 16. 10. 2013 byla žalobci zaslána výzva ke sdělení, z čeho měsíčně splácí hypotéku a hradí nájemné, jak žalobce sám uvedl v Prohlášení. Přípis byl žalobci doručen 17. 10. 2013. Odpověď žalobce byla , adresa, doručena , datum, . Dne 16. 1. 2014 usnesením čj. , spisová značka, odmítl , adresa, podání návrhu ze dne , datum, s odůvodněním, že „podání žalobce neodpovídalo požadavkům ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť nebylo ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení opraveno a doplněno o srozumitelné a jasné vylíčení všech rozhodujících skutečností, aby bylo zřejmé, o čem a na jakém základě má soud rozhodnout…“ Usnesení bylo žalobci doručeno 23. 1. 2014. Proti usnesení podal žalobce odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ve kterém znovu vysvětlil obsah své žaloby ze dne , datum, a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. K odvolání byl přiložen originál kupní smlouvy, jejíž neplatnosti se žalobce domáhal. Odvolání bylo doručeno , adresa, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a předloženo Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci dne 12. 2. 2014. Dne 28. 5. 2014 vrátil Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci odvolání , adresa, bez věcného vyřízení „z důvodu nesprávného postupu, neboť žalobce spolu se žalobou podal návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. O těchto návrzích mělo být rozhodnuto ještě předtím, než byl žalobce usnesením soudu ze dne 20. 11. 2012 čj. , spisová značka, vyzván k opravě a doplnění podání. Je proto zapotřebí o těchto návrzích dle § 138 a § 30 o. s. ř. rozhodnout.“ Dne 26. 6. 2014 rozhodl , adresa, usnesením čj. , spisová značka, o přiznání osvobození žalobce od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny a o ustanovení žalobci k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátku se sídlem v Liberci. Usnesení bylo žalobci doručeno 30. 6. 2014. Proti usnesení podal žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně dne 14. 7. 2014 odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci prostřednictvím , adresa, . , adresa, dne 30. 7. 2014 předložil spis , spisová značka, Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci k rozhodnutí o odvolání. Dne 5. 12. 2014 bylo , adresa, doručeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci čj. , spisová značka, z 11. 11. 2014, jímž bylo žalobci zcela přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením , adresa, čj. , spisová značka, ze dne 22. 1. 2015 bylo usnesení čj. , spisová značka, ze dne 16. 1. 2014 zrušeno a , adresa, rozhodl, že „podání návrhu ze dne , datum, se neodmítá“. Usnesení bylo odesláno a doručeno do datové schránky právní zástupkyně žalobce 19. 2. 2015 a nabylo právní moci 11. 3. 2015. Dne 23. 3. 2015 bylo , adresa, doručeno podání žalobce prostřednictvím jeho právní zástupkyně označené jako Oprava a doplnění žaloby. Podání bylo , adresa, . 4. 2015 zasláno žalované , jméno FO, spolu s výzvou k vyjádření na adresu uvedenou v žalobě , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Písemnost nebyla vyzvednuta, byla vrácena , adresa, a od 7. 5. 2015 do 8. 6. 2015 vyvěšena na úřední desce soudu podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Dne 2. 7. 2015 byla Výpisem z technologického centra MV ČR zjištěna aktuální adresa žalované , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne 19. 8. 2015 zaslala právní zástupkyně žalobce , adresa, Žádost o zproštění ustanovení zástupce spolu s kopií dopisu z Vězeňské služby ČR, Věznice , adresa, ze dne 11. 8. 2015, v níž se v té době nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody žalobce. Advokátka uvedla, že podle informací Vězeňské služby ČR ji žalobce v dotazníku nepravdivě označil za svou sestřenici a odesílal tak z věznice svou soukromou korespondenci protiprávním způsobem. Tímto jednáním porušil žalobce podle své zástupkyně důvěru mezi klientem a advokátem a zástupkyně proto požádala o zproštění svého ustanovení. , adresa, rozhodl dne , datum, usnesením čj. , spisová značka, o zrušení ustanovení zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a ustanovil mu k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů , Jméno advokáta, . Usnesení bylo žalobci doručeno 21. 10. 2015. Dne 23. 11. 2015 byla žalované , jméno FO, na adresu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaslána spolu s žalobou a jejím doplněním výzva, aby se k těmto do 20 dnů od doručení výzvy vyjádřila. Vyjádření žalované bylo , adresa, doručeno 27. 11. 2015 s tím, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Dne , datum, vydal , adresa, usnesení čj. , spisová značka, , v němž vyslovil svoji místní nepříslušnost s odůvodněním, že se žalovaná v době zahájení řízení zdržovala v obvodu Okresního soudu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a měla zde bydliště, a postoupil věc tomuto soudu jako soudu místně příslušnému. Dne , datum, vyjádřil Okresní soud v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, svůj nesouhlas s postoupením věci, písemnost byla doručena Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci dne , datum, . Dne , datum, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením čj. , spisová značka, , že „Nesouhlas Okresního soudu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je důvodný,“ s tím, že v daném případě je vzhledem k poloze předmětné nemovitosti založena místní příslušnost Okresního soudu v Liberci. Dne , datum, vrátil Okresní soud v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, spis sp. zn. , spisová značka, Okresnímu soudu v Liberci. Téhož dne byl spis přidělen po předchozím soudci jinému soudci. Dne 28. 3. 2017 bylo , adresa, doručeno Doplnění vyjádření k žalobě zaslané žalovanou prostřednictvím její právní zástupkyně, s návrhem na zamítnutí žaloby. Dne , datum, se v 8.30 konalo první jednání před soudem prvního stupně ve věci sp. zn. , spisová značka, . Byli přítomni právní zástupci žalobce a žalované. Byly provedeny listinné důkazy navržené žalovanou a vyslechnut svědek , jméno FO, navržený žalovanou. Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem předvolání svědkyně , jméno FO, , bývalé , Anonymizováno, žalobce, jak navrhl právní zástupce žalobce. Svědkyni bylo předvolání doručeno 4. 4. 2017. Dne 16. 5. 2017 byla , adresa, doručena replika žalobce k vyjádřením žalované. Dne , datum, se konalo druhé jednání před soudem prvního stupně. Byli přítomni právní zástupci žalobce a žalované. Byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, . Dne , datum, právní zástupce žalobce vyčíslil náklady právního zastoupení. Dne , datum, byl vyhotoven protokol o vyhlášení rozsudku. Rozsudkem čj. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Lhůta k vyhotovení a vypravení rozhodnutí ve smyslu § 158/4 o. s. ř. a § 35 v. k. ř. byla dne 23. 6. 2017 prodloužena do 30. 7. 2017 a dne 28. 7. 2017 do 7. 8. 2017. Dne 4. 8. 2017 vydal OSL opravné usnesení čj. , spisová značka, , kterým byl opraven překlep v rozsudku. Rozsudek byl právním zástupcům žalobce i žalované doručen 7. 8. 2017. Dne 30. 5. 2017 byla , adresa, doručena Žádost o součinnost se správcem zaslaná insolvenčním správcem žalobce , právnická osoba, . Insolvenční správce zde požádal o zaslání kopie žaloby v neukončeném řízení sp. zn. , spisová značka, s tím, že Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl o úpadku dlužníka , jméno FO, (pozn.: žalobce). Dne 22. 8. 2017 podal právní zástupce žalobce odvolání proti rozsudku čj. , spisová značka, ze dne 24. 5. 2017 a proti usnesení čj. , spisová značka, ze dne 4. 8. 2017. Dne 23. 8. 2017 podal v téže věci odvolání také insolvenční správce žalobce. Dne 6. 9. 2017 zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odůvodnění odvolání. Dne , datum, vydal , adresa, usnesení o přiznání odměny za zastupování , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , jméno FO, . Dne 4. 12. 2017 předložil , adresa, věc sp. zn. , spisová značka, Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci k rozhodnutí o odvolání. Krajský soud vrátil 15. 1. 2018 spis bez věcného vyřízení , adresa, s tím, že „vzhledem ke skutečnosti, že žalobce je k datu , datum, v konkurzu, došlo k tomuto datu k přerušení předmětného řízení… Z tohoto důvodu nemůže být doručení rozsudku účastníkům účinné.“ , adresa, proto zaslal právnímu zástupci žalobce, právní zástupkyni žalované a insolvenčnímu správci žalobce přípis čj. , spisová značka, ze dne , datum, o přerušení soudního řízení sp. zn. , spisová značka, vzhledem k úpadku žalobce. K přerušení řízení došlo před vydáním rozsudku , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudek tedy nenabyl právní moci. Vydat a doručit rozsudek s tím, že začnou běžet příslušné lhůty, bude možné až po případném pokračování v řízení. Dne , datum, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením čj. KSLB , spisová značka, -, právnická osoba, o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetkové podstaty a konkurz na majetek dlužníka , jméno FO, zrušil. Usnesení nabylo právní moci 30. 6. 2020. Rozsudek čj. , spisová značka, ze dne , datum, a usnesení čj. , spisová značka, ze dne , datum, byly doručeny právním zástupcům žalobce a žalované 10. 12. 2020 a žalované 22. 12. 2020. Žalobci se na adresu , adresa, nepodařilo doručit, s tím, že „nemá zvonek ani schránku“. Dne 16. 12. 2020 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání proti rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , datum, a proti usnesení čj. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobce mj. sdělil, že byl , datum, propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody z Věznice , adresa, . Dne 10. 1. 2021 byla , adresa, doručena žádost žalobce o ustanovení advokáta , Jméno advokáta, , a to z důvodu nemajetnosti. Žalobce zároveň uvedl svoji novou adresu: „Poste restante, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, . , tituly za jménem, , Anonymizováno, . , adresa, .“ Dne , datum, předložil , adresa, věc , spisová značka, Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci k rozhodnutí o odvolání. Dne , datum, vydala místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci Opatření č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jímž byla mj. pravomocně neskončená věc č.j. , spisová značka, přerozdělena z důvodu zániku funkce jednoho soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci k , datum, jinému soudci téhož soudu. Dne , datum, ustanovil Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením čj. , spisová značka, žalobci v řízení o odvolání proti rozsudku , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, a proti usnesení , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, k ochraně jeho zájmů zástupce , Jméno advokáta, . Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci čj. , spisová značka, nabylo právní moci 27. 8. 2021, usnesení se nepodařilo doručit žalobci na jím udanou adresu Poste restante, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, . , tituly za jménem, , Anonymizováno, . , adresa, , dne 21. 7. 2021 bylo usnesení doručeno jeho právnímu zástupci. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl dne , datum, usnesením čj. , spisová značka, , že rozsudek , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, a opravné usnesení , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci 10. 11. 2021 a bylo doručeno právním zástupcům žalobce a žalované 9. 11. 2021. Dne , datum, se konalo jednání před soudem prvního stupně za přítomnosti žalobce a žalované a jejich právních zástupců. Právní zástupce žalobce uvedl, že nesouhlasí se čtením výslechu svědkyně , jméno FO, ze dne , datum, a trval na tom, aby svědkyně byla znovu vyslechnuta. Další jednání před soudem prvního stupně, na kterém byla svědkyně vyslechnuta, se konalo , datum, . Rozsudkem , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, byla žaloba ze dne , datum, zamítnuta a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Účastníci byli poučeni o možnosti podání odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku. Rozsudek byl doručen právním zástupcům žalobce a žalované 26. 4. 2022 a nabyl právní moci 12. 5. 2022. Proti rozsudku , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 11. 5. 2022 odvolání. Odvolání bylo doručeno do datové schránky , adresa, . 5. 2022. Dne , datum, bylo usnesením , adresa, čj. , spisová značka, odvolání odmítnuto jako opožděně podané. Usnesení bylo doručeno právním zástupcům žalobce a žalované 6. 6. 2022 a nabylo právní moci 22. 6. 2022. Proti usnesení , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 20. 6. 2022 odvolání, které dne 29. 6. 2022 odůvodnil tím, že došlo na jeho straně k chybnému záznamu data doručení napadeného usnesení. Dne 29. 6. 2022 byla , adresa, doručena žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k odvolání. , adresa, usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , datum, zamítl. Rozhodnutí nabylo právní moci 27. 8. 2022. Žalobce vzal své odvolání podáním ze dne 31. 8. 2022 zpět. Dne 30. 9. 2022 předložil , adresa, věc , spisová značka, k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci. Odvolací řízení bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci čj. , spisová značka, ze dne , datum, zastaveno. Usnesení o zastavení řízení bylo doručeno právním zástupcům žalobce a žalované 7. 3. 2023 a nabylo právní moci 8. 3. 2023. Jak vyplývá z výše uvedeného, řízení sp. zn. , spisová značka, trvalo od 21. 8. 2012 do 8. 3. 2023, tj. celkem 10,5 roku.

6. Žalobce ve svém podání z , datum, vzal svou žalobu částečně zpět co do částky 98.800 Kč a navrhl, aby soud vyhověl jeho nároku ve zbývající částce 231.200 Kč s příslušenstvím. Žalobce tak učinil s ohledem na stanovisko žalovaného ze dne 10. 11. 2023 (čl. 31-33), kdy žalovaný v závěru uvádí, že po zhodnocení všech okolností případu dospěl na základě aplikace zákonných kritérií podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce jako žadatel má nárok na zadostiučinění ve výši 98.800 Kč. Okresní soud v Liberci proto usnesením čj. , spisová značka, řízení co do částky 98.800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 5. 9. 2023 do zaplacení zastavil.

7. Žalovaný se ve věci samé vyjádřil v podání ze dne , datum, , a zejména v podání ze dne , datum, . Žalovaný ve svém vyjádření z , datum, činí nesporným, že žalobce dne , datum, uplatnil u žalovaného nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 330.000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup ve výše uvedeném řízení.

8. Žalovaný ve svém vyjádření z , datum, především konstatuje, že dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané řízení trvalo celkem 10 let a 6 měsíců a v jeho průběhu docházelo k prodlevám v postupu soudu, a to zejména v období od prosince 2012 do září 2013, od května 2020 do prosince 2020 a od října 2022 do března 2023. Na délce řízení se podepsalo také vydání procesně vadného rozsudku soudu I. stupně, rozhodování o místní nepříslušnosti a přerušení řízení z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení. Za vzniklou nemajetkovou újmu poskytl tedy žalovaný žalobci celkem 98.800 Kč. Žalovaný při stanovení výše zadostiučinění zohlednil konkrétní okolnosti případu, zejména celkovou délku řízení, složitost řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.

9. Vzhledem k předmětu řízení posoudil žalovaný význam řízení jako standardní. Nejedná se o typ řízení, s nímž judikatura Nejvyššího soudu ČR spojuje zvýšený význam, jako v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Zároveň žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011, v němž se konstatuje, že není důvodné, aby výše poskytnutého zadostiučinění přesahovala výši peněžitého plnění, které je předmětem posuzovaného řízení. Dále žalovaný přihlédl i k relevantní judikatuře ESLP, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

10. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění vycházel žalovaný ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“, které vymezuje pro poměry České republiky základní částku, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 za jeden rok řízení, s výjimkou prvních dvou let řízení, za něž se poskytuje částka poloviční (když každé řízení objektivně nějakou dobu trvá). Žalovaný stanovil základní částku v daném rozmezí, tj. 16.000 Kč za rok řízení, resp. 1.333 Kč za měsíc trvání řízení, s tím, že za první dva roky se má poukázat 16.000 Kč celkem. Vyšší než spodní hranice daná stanoviskem sp. zn. Cpjn 206/2010 byla určena vzhledem k trvání řízení více než 10 let. Následně byla základní částka snížena z důvodu procesní složitosti řízení o 25 % (soud prvního stupně i soud odvolací rozhodovaly o osvobození žalobce od soudních poplatků, o ustanovení právního zástupce, o vyslovení místní nepříslušnosti, o odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání a návrhu na prominutí zmeškání lhůt...) Zároveň žalovaný snížil základní částku 16.000 Kč za rok o dalších 20 %, neboť to byl také žalobce, kdo částečně bránil hladkému průběhu řízení (podání neprojednatelné žaloby, podvodné jednání vůči stanovenému právnímu zástupci, opožděné podání odvolání). Základní částka byla naopak zvýšena o 10 % kvůli procesně vadnému postupu soudu.

11. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný opět odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. - teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Žádost žalobce byla žalovanému doručena dne 22. 8. 2023, případný úrok z prodlení lze tedy přiznat ode 23. 2. 2024.

12. Žalovaný na svém stanovisku trvá a považuje poskytnuté plnění za přiměřené a podle něj není dán důvod pro jeho zvýšení. Soud v podrobnostech odkazuje na vyjádření žalobce ze dne 20. 11. 2023.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod „Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu…“ Související judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) pak posuzuje přiměřenost délky řízení podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování poškozeného a postup příslušných orgánů, jakož i význam předmětu řízení pro poškozeného (viz např. rozsudek velkého senátu ve věci Apicella, odst. 66). ESLP také zohledňuje počet instancí, které se řešením sporu zabývaly. V daném případě má soud za prokázané podle průběhu řízení sp. zn. , spisová značka, , že toto řízení trvalo delší než přiměřenou dobu a že došlo k průtahům, které vznikly na straně soudu, tak z viny žalobce. Soud konstatuje, že konečné rozhodnutí soudu ve věci nebylo vydáno v přiměřené lhůtě a tuto skutečnost je třeba posoudit jako nesprávný úřední postup soudu. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“) „(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ Podle § 31a zákona o odpovědnosti za škodu pak „(1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.“ Soud se ztotožňuje s postupem žalovaného, když ten při stanovení výše zadostiučinění vycházel ze Stanoviska vydaného Nejvyšším soudem ČR ke sjednocení soudní praxe, podle něhož by soudy měly postupovat při určování výše přiměřeného zadostiučinění. Souhlasně se žalovaným hodnotí soud význam namítaného řízení vzhledem k jeho předmětu (žaloba na zaplacení peněžitého plnění) jako standardní. Nejedná se o typ řízení, s nímž judikatura Nejvyššího soudu spojuje zvýšený význam, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. K tomu např. viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 2800/2009. Nejvyšší soud ve Stanovisku dospěl k závěru, aby se základní částka pro poměry České republiky pohybovala od 15.000 Kč do 20.000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1250 Kč až 1667 Kč za jeden měsíc řízení, přičemž, vzhledem ke skutečnosti, že každé řízení nějakou dobu trvá, je pro první dva roky stanovena částka poloviční. Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení. Dále má být doporučená základní částka modifikována dle výše uvedených okolností případu, její zvýšení či snížení by ale nemělo přesáhnout 50 %, aby byl zachován stav přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. Lze se ztotožnit s výší základní částky stanovené žalovaným, tj. 16.000 Kč za rok trvání řízení, tedy částky vyšší, než je spodní hranice částky doporučené ve Stanovisku, neboť namítaný spor trval déle než 10 let. Spor trval celkem 10,5 roku (10 let a 6 měsíců). Za první 2 roky řízení by měl o být podle soudu (v souladu se Stanoviskem) poskytnuto 16.000 Kč celkem a za zbývajících 8,5 let řízení násobených 16.000 Kč pak 136.000 Kč, celkem by měla základní částka činit 152.000 Kč za celou délku řízení. Soud na rozdíl od žalovaného nepokládá předmětné řízení za procesně komplikované a nespatřuje v jeho složitosti důvod pro 25% snížení základní částky. Jednalo se zejména o posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce z řad advokátů, výslech celkem dvou svědků, ve věci se konala celkem tři jednání před soudem prvního stupně, řízení bylo přerušeno pro konkurz, bylo podáno odvolání. Soud má dané řízení za standardní. Ztotožňuje se ale s názorem žalobce, pokud jde o 20% snížení částky kvůli podílu na celkové délce řízení samotného žalobce. Byla to zejména neprojednatelná žaloba z , datum, , již žalobce „vysvětlil a opravil“ přes výzvu soudu k její opravě a doplnění doručenou mu 4. 12. 2012 a přes poskytnuté prodloužení lhůty až 28. 1. 2014. Dále se pak žalobce dopustil podvodného jednání ve věznici, které vedlo ke zproštění ustanovení jeho právního zástupce a následně k ustanovení zástupce nového. Konečně také žalobce podal opožděně odvolání, následně žádal o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání, aby odvolání nakonec vzal zpět. Žalovaný základní částku poskytovaného zadostiučinění dále zvýšil o 10 % za průtahy způsobené nesprávným postupem soudu. Soud se přiklání k názoru, že v daném řízení se soud podílel na namítaných průtazích ve větším rozsahu. Byl to zejména chybný postup soudu prvního stupně, kdy ten měl nejdříve rozhodnout o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, a až následně mohl vyzvat žalobce k opravě a doplnění podání. Dále Okresní soud v Liberci způsobil zásadní průtahy v řízení, když vyslovil svoji nepříslušnost a předal spis Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Soud také pochybil, když přestože byl žalobce od , datum, v úpadku, soud i nadále pokračoval v řízení. Na délce řízení se také promítla skutečnost, že věc byla jen u první instance postupně řešena celkem třemi soudci. Soud má za přiměřené ohodnotit průtahy způsobené nesprávným postupem soudu, a tedy zvýšení základní částky poskytnutého zadostiučinění na 20 %. Žalovanému by mělo být podle názoru soudu ve výsledku poskytnuto zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 156.000 Kč.

14. Žalobce ve svém závěrečném návrhu při jednání před soudem dne , datum, mj. namítl, že v uplynulých 3 letech došlo k výrazné inflaci v ČR a o tuto by mělo být zadostiučinění zvýšeno. K tomu soud uvádí, že k možnosti překonání závěrů učiněných ve stanovisku Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011.

15. Soud proto, vzhledem ke všemu výše uvedenému, rozhodl, jak ve výrocích I. a II. uvedeno. Pokud jde o úrok z prodlení, soud se ztotožňuje s argumentací žalovaného, jak je uvedeno v odst. 11 odůvodnění, soud ve stručnosti připomíná, že žádost žalobce o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu byla žalovanému doručena dne 22. 8. 2023, případný úrok z prodlení lze tedy přiznat ode 23. 2. 2024. Žalobci byl proto přiznán úrok z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 53 200 Kč ode dne 23. 2. 2024 do zaplacení. Soud výši úroků z prodlení stanovil podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný měl ve věci po odečtení úspěchu žalobce jen zcela nepatrný úspěch (54 % - 46 % = 8 %). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.