23 C 328/2009

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení členství v bytovém družstvu a vlastnictví družstevního podílu

I. Určuje se, že [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum], byla ke dni [datum] členkou bytového družstva [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec], sídlem [adresa], [IČO], a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec], sídlem [adresa], [IČO], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] + [anonymizováno] s příslušenstvím v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 23 716 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci na náhradu nákladů řízení částku 22 788,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] ve znění její změny připuštěné usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum], byla ke dni [datum] členkou bytového družstva [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec], sídlem [adresa], [IČO], a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec], sídlem [adresa], [IČO], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] + kk s příslušenstvím v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]. 2. [jméno] [příjmení] byla původně účastnicí řízení na straně žalované, dne [datum] zemřela, řízení ve vztahu k ní bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (po připuštěné změně žaloby) zrušil ve vztahu žalobkyně a žalovaná rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění opravného usnesení téhož soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Odvolací soud ve svém rozsudku konstatoval, že úmrtí [jméno] [příjmení] nastolilo, pokud jde o relevantní skutečnosti, jiný skutkový stav, a že nemohou nadále obstát ty závěry okresního soudu, které se opíraly o nemožnost přiznat žalobě důvodnost v situaci, kdy [jméno] [příjmení] mohla disponovat se svými právy.

4. V průběhu odvolacího řízení bylo doplněno dokazování listinami, a to usnesením Okresního soudu v Liberci ve věcí řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabylo právní moci dne [datum], a potvrzením soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Bylo tak zjištěno, že řízení bylo zastaveno, když zůstavitelka zanechala majetek pouze nepatrné hodnoty a ten byl vydán vypravitelce pohřbu [celé jméno žalované] Odvolací soud tak vyslovil závěr, že:“ Nelze tudíž nadále upřít důvodnost argumentaci žalobkyně, jež namítá možnost vzniku majetkové újmy ve své sféře nastalé tím, že jediná majetková hodnota, přicházející v úvahu coby součást dědictví, jíž byla zemřelá [jméno] [příjmení] nadána, se v důsledku žalobkyní tvrzeného neplatného dvoustranného právního úkonu, jehož účastníky byly [jméno] [příjmení] na straně jedné a žalovaná na straně druhé, nestala předmětem projednání v dědickém řízení. Odvolací soud má při posuzování otázky naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení – se zřetelem na situaci, jež nastala v průběhu odvolacího řízení - za to, že skutkové okolnosti dané věci umožňují aplikaci právních závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2004 ze dne 6. října 2004: Spor o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. Okolnost, že dosud nebylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví, nemá z pohledu naléhavého právního zájmu význam. Skutečnost, že předmětem tohoto řízení je určení vlastnictví družstevního podílu v bytovém družstvu, podle názoru odvolacího soudu použití výše uvedených právních závěrů na danou věc nebrání; družstevní podíl má věcně obdobnou povahu jako podíl v obchodní korporaci a je věcí ve smyslu práva, která spadá do sféry vlastnictví člena družstva (viz důvodová zpráva k § 595 zák. č. 89/2012 Sb.)“ 5. Odvolací soud věc ve zrušeném rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení za účelem shromáždění skutkových zjištění z provedených důkazů, případně doplnění důkazů o pravdivosti tvrzení žalobkyně v tom směru, že dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno] stavby [obec] se sídlem v [obec], včetně práva nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] + kk s příslušenstvím v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], trpí takovými vadami, jež působí její neplatnost, a proto nedošlo k zamýšleným účinkům, v důsledku toho zemřelá [jméno] [příjmení] byla ke dni [datum] členem bytového družstva [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec] a výlučným vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] stavby [obec], [IČO], se sídlem [adresa], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] o velikosti 2 + kk s příslušenstvím v [anonymizováno] NP domu [adresa], v [anonymizováno] ulici v [obec].

6. Posuzovaná dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno] stavby [obec] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, dále je„ obč. zák.“. Se zohledněním ustanovení § 3028 hlavy II. přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“, podle něhož se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1) a není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2), postupoval soud v dané věci podle dosavadních právních předpisů (obč. zák.).

7. Podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. je neplatný právní úkon osoby jednající v [anonymizováno] poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

8. Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, ve věci týkající se důkazního standardu pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby zdůraznil, že shledává důkazní standard„ zcela jednoznačného skutkového závěru“ a„ bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi zmíněnými relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s [anonymizováno] postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob.

9. Problematikou tzv. důkazního standardu ve sporech o platnost právního úkonu podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. a reflexí označeného nálezu Ústavního soudu se Nejvyšší soud zabýval např. v usnesení ze dne 27. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, v němž mimo jiné vyložil:„ Sám Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. II. ÚS 3492/12, ve shodě s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, zaujal právní názor, že ‚závěr o neplatnosti právního úkonu ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. nezbytně předpokládá, aby bylo vždy bezpečně zjištěno, že jeho subjekt buď nedokáže posoudit následky svého právního úkonu anebo tento právní úkon ovládnout, popř. obojí.‘ Judikatura Nejvyššího soudu ovšem nikdy nebyla postavena na závěru, že k aplikaci § 38 odst. 2 obč. zák. lze přistoupit pouze na základě ‚stoprocentně‘ zjištěného skutku. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích připomínal, že nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažených v jimi zpracovaných posudcích v daných sporech, ale že je zapotřebí – způsobem předvídaným v § 132 o. s. ř. – tyto posudky hodnotit i ve spojitosti s dalšími důkazními prostředky. A právě v této souvislosti bylo zdůrazňováno, že poněvadž neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout (srov. např. Sborník IV, ročník 1970, str. 456), je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci soudu ve smyslu § 132 o. s. ř. neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo lze aplikovat ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. Soudy totiž v některých případech vybudovaly závěr o skutkovém stavu pouze na zjištěních čerpaných ze znaleckých posudků, které neobsahovaly zcela jednoznačnou informaci o tom, zda předmětná osoba v inkriminovaný okamžik měla (a pokud ano, pak v jakém rozsahu) snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti. Ve znaleckých posudcích byly často neurčité či do jisté míry vzájemně si odporující dílčí závěry, případně absence [anonymizováno] dokumentace a relevantních informací o [anonymizováno] stavu (již nežijící) osoby k období, ve kterém učinila sporný právní úkon, byla nahrazována různými odbornými dedukcemi, odhady či předpoklady tehdejšího možného [anonymizováno] stavu posuzovaného, na což Nejvyšší soud reagoval těmito závěry: Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.). Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout; Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení. Znalecký posudek by tedy měl být (z hlediska odborného posouzení zdravotního stavu osoby, jež v předmětném období měla učinit právní úkon v duševní poruše) odborným podkladem ve formě důkazu, který ve spojitosti s dalšími důkazy by měl soud vést k tvorbě jeho závěru o tom, zda posuzovaná osoba v inkriminovaný okamžik při uzavírání předmětného právního úkonu jednala v duševní poruše či nikoli.

10. Pro posouzení věci byly rozhodné skutečnosti o tom, jak se [jméno] [příjmení] běžně chovala v každodenním životě, jak se starala o své potřeby, jak hospodařila s finančními prostředky, případně jak se chovala v různých životních situacích v období, kdy byla uzavřena předmětná dohoda o převodu členských práv a povinností.

11. Žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení] je od roku [rok] v nepravidelné péči ambulantního [anonymizováno], na podzim roku [rok] došlo ke zhoršení celkového stavu a výraznému zhoršení psychiky, které si vyžádalo [anonymizováno] na [anonymizováno] oddělení, s odkazem na znění [anonymizováno] zpráv ze dne [datum] a [datum] se žalobkyně domnívá, že [jméno] [příjmení] nebyla vzhledem ke svému [anonymizováno] stavu způsobenému duševní poruchou způsobilá uzavřít dohodu o převodu členských práv a povinností a tento její úkon je podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný. Žalovaná si musela být vědoma jednak toho, že její matka není schopna uvědomit si důsledky podpisu dohody, a jednak toho, že uzavřením dohody může být dotčena majetková sféra žalobkyně, jednání žalované je v příkrém rozporu s dobrými mravy, které povede k jejímu obohacení a současně k zásahu do majetkové sféry žalobkyně, uzavření dohody je proto absolutně neplatným právním úkonem podle ustanovení § 39 obč. zák. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že v období před uzavřením dohody byly v chování [jméno] [příjmení] na první pohled patrné známky a příznaky demence, měla časté výpadky paměti, její představy se často mísily s realitou, např. viděla osoby, které tam nebyly, popisovala, jak ve dveřích viděla majitelku bytu, která již nežila, měla halucinace, nepoznávala své bývalé kolegy ze zaměstnání, nebyla schopna cokoli vyřídit na úřadech, ani samostatně zařídit nákup, svůj byt neopouštěla bez další osoby, jídlo jí většinou zajišťovala žalobkyně, její finanční záležitosti řešila žalovaná. Po hospitalizaci v [anonymizováno] Krajské nemocnice [obec] převzala [jméno] [příjmení] žalovaná, u ní pak bydlela v [obec], při návštěvě se stávalo, že žalobkyni nepoznávala, byla dezorientovaná, bez časové orientace, bylo zřejmé, že její stav se zhoršuje. Účastnice jsou sestry, [jméno] [příjmení] byla jejich matka, žalobkyně k nim měla tomu odpovídající běžný vztah, k žalované však jen do doby, než došlo k předmětnému převodu družstevního podílu, o němž žalobkyni nejsou známy žádné bližší informace, dověděla se o něm, až když byl vyměněn zámek.

12. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila, navrhovala zamítnutí žaloby, uvedla, že maminka byla klidná, milá, velmi snaživá, dělala vše proto, aby se její stav zlepšil a mohla být více samostatná, komunikovala s rodinou i pečovatelkami, každý večer mluvila se svojí sestrou [jméno] [příjmení]. [příjmení] s rodinou žalované v bytě v [obec], kde měla svůj pokoj, ze začátku potřebovala výraznější asistenci, časem se ve výkonu svých potřeb stávala samostatnější, dokázala i pomoci s drobnějšími domácími pracemi. Učila se znovu psát a chodit, jak jí postupně přestávaly působit léky, po kterých zatuhla, bavily ji aktivity na procvičování paměti, zpívání a cvičení s pečovatelkami, v [anonymizováno] [rok] na její přání navštívili její přátele na chalupě v [anonymizováno] ráji, kde nad fotkami společně vzpomínali, byli i v [obec] na rodinném setkání. Doručovatelce podepisovala převzetí důchodu ve výši 9 000 Kč a příspěvku na péči ve výši 8 000 Kč, které přenechávala žalované k placení svých potřeb, žalovaná k tomu vedla jednoduché účetnictví, které spolu probíraly. Před [anonymizováno] maminka zvládla být v zásadě samostatná, její zdravotní stav se zhoršil po nasazení léku [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok], začala po něm tuhnout, hůře se jí chodilo, její pohyby byly nepřirozené, asi po třech týdnech jí lékařka nasadila lék [anonymizováno], po kterém po třech dnech nastala velká zmatenost a musela být dne [datum] [anonymizováno] v [anonymizováno] léčebně [obec], poté v LDN v [obec]. Bylo zřejmé, že se maminka o sebe nedokáže postarat, kvůli špatné medikaci, utlumení léky, dehydrataci a velkým dekubitům, které měla na obou nohách, rozhodla se proto žalovaná se svojí rodinou a souhlasem maminky, že si ji vezmou začátkem [anonymizováno] [rok] do péče. Převod bytu navrhla maminka asi po třech měsících a několika konzultacích se svojí sestrou, měla obavy, že jí žalobkyně bude přemlouvat k prodeji bytu, jako již v předchozí době, chtěla zajistit, aby se tohoto tlaku, který ji velmi trápil, zbavila a měla jistotu, že bude k dispozici příjem z nájmu, který pomůže financovat její potřeby. Byla si vědoma, že nebude schopna samostatně žít z důvodu fyzického omezení (špatná chůze, závratě), že její příjmy nejsou dostatečné na pokrytí výdajů s jejími potřebami (pečovatelky, rehabilitace, pomůcky), součástí dohody bylo to, že žalovaná zajistí péči v domácím prostředí, pokud to jen bude možné, a následně i to, aby se nedostala do podobného prostředí jako v LDN v [obec]. Dohodu o převodu družstevního podílu vyhotovil manžel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], dohodu spolu s maminkou konzultovali, dohodu velmi dobře chápala, prohlásila přitom„ já to znám, vždyť jsem s tím dlouho pracovala“, dlouhá léta totiž pracovala na bytovém družstvu pozemních staveb v [obec], na oddělení, kde se řešily právě převody bytů. Při podpisu dohody, k němuž došlo v bytě žalované, se setkala s JUDr. [příjmení], který jí vysvětlil důvod své návštěvy a dále s ní hovořil.

13. Mezi účastnicemi nebylo sporu o jejich rodinném poměru, nesporné bylo i to, že k převodu členských práv a povinností spojených s členství v bytovém družstvu došlo na základě dohody ze dne [datum], listina byla provedena k důkazům. [příjmení] bylo i to, že od [anonymizováno] [rok] (po hospitalizaci v [anonymizováno] a v LDN v [obec]) [jméno] [příjmení] žila společně s rodinou žalované v [obec]. [příjmení] zůstalo to, zda [jméno] [příjmení] byla v den uzavření dohody o převodu práv a povinností členských práv a povinností k tomuto právnímu úkonu způsobilá.

14. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že na smlouvě ověřoval podpisy účastnic, pamatuje si, že [jméno] [příjmení] měla fyzické problémy, špatně chodila, byla nedoslýchavá, neví přesně, zda mohla chodit bez pomoci, neboť seděla. U starších lidí se ptá, zda smlouvu chápou, kontroluje občanský průkaz, do roku [rok] se tam zapisovalo omezení způsobilosti k právním úkonům. [příjmení] [příjmení] věděla, co podepisuje, svědek byl v bytě, kde se smlouva podepisovala, asi 15 minut, během nich průběžně hovořil s paní [příjmení], průvodcem mu byla žalovaná, byl tam ještě [anonymizováno] paní [příjmení] a zdravotní sestra v civilu, jeho služby objednala žalovaná.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracovala v centru sociálních služeb a asi dva roky pečovala o [jméno] [příjmení], která jako klientka přistoupila v roce [rok], chodila k ní dvakrát denně od pondělí do pátku, dělaly různé aktivity, chodily, zpívaly, luštily křížovky apod., podle toho na co byla nálada, paní [příjmení] věděla, co dělá, učily se i nové písničky, špatně chodila, trénovaly i ruku, aby mohla psát. U paní [příjmení] byla hlavně proto, aby se rozhýbala, aby nebyla ztuhlá.

16. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalovaná je jeho matka, žalobkyně je její [anonymizováno], ví o tom, že [anonymizováno] měla byt v [obec], často tam jezdili, [anonymizováno] byt přepsala na maminku, byl u podpisu, bylo to v bytě, kde spolu s [anonymizováno] bydleli, [anonymizováno] určitě věděla, co dělá, dohodu podepsala osobně, neví, zda na ni byl nějaký nátlak. Žalobkyně chtěla byt prodat, aby měla peníze na rekonstrukci svého nového bydlení s tím, že do něj vezme i [anonymizováno], té se nechtělo, ani nechtěla byt prodat. Matně si vzpomíná, že chtěla byt pronajímat, bylo to pro ni finančně náročné. V době podpisu dohody špatně chodila, ale psychicky na tom byla dobře. 17. [jméno] [příjmení] byla zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že zejména obsahem znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. ve spojení s jeho výpovědí bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] trpí demencí [příjmení] tělísek těžkého stupně. Demence u posuzované byla poprvé diagnostikována v roce [rok] při hospitalizaci v psychiatrické léčebně [obec], v té době bylo [anonymizováno] diagnostikováno jako vaskulární demence se stavem neklidu a zmatenosti. Dále bylo v řízení prokázáno i to, že posuzovaná nadále trpí závažnou progredující duševní poruchou, která není jen přechodného charakteru, nýbrž charakteru trvalého. V důsledku tohoto psychického onemocnění není posuzovaná schopna rozhodovat se o jakémkoli svém majetku, činit žádné právní úkony, není schopna zabezpečovat své nezbytné životní potřeby, je plně odkázána na pomoc třetích osob. V rámci znaleckého posudku znalec uvedl, že s ohledem na doložené [anonymizováno] zprávy lze předpokládat, že posuzovaná nebyla způsobilá k právním úkonům již koncem roku [rok], neboť podle propouštěcí zprávy z psychiatrické léčebny v [anonymizováno] již v té době trpěla demencí těžkého stupně.

18. Se sdělení [anonymizováno] části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. [spisová značka] o provedeném sociálním šetření vyplývá, že pracovnicím humanitního odboru se [jméno] [příjmení] jeví jako způsobilá nakládat s finančními prostředky a majetkem a vyřizovat svoje záležitosti pouze omezeně, ve všech oblastech potřebuje pomoc druhé osoby, jejíž míra závisí na aktuálním zdravotním stavu. [příjmení] [příjmení] je vážně [anonymizováno], prodělala pět infarktů, má bypassy, s vážnými potížemi se léčí na neurologii. Její [anonymizováno], paní [celé jméno žalované], si ji vzala do své péče z gerontologického oddělení [anonymizováno] léčebny [obec], tehdy byla stáleležícím [anonymizováno] s nedostatečnou orientací v realitě, částečně pravděpodobně způsobenou i utlumující medikací, poté, co ji převzala do péče [anonymizováno] klinika [anonymizováno] v [obec], se její stav výrazně zlepšil, paní [příjmení] dnes bez pomoci sedí, chodí pomocí chodítka, dokáže s podporou sejít i jedno patro schodů, dokáže se účastnit rodinného života, většinu dne tráví četbou, nejčastěji cestopisů, a luštěním křížovek. V době šetření byla duševně svěží, orientovaná, dokázala jasně formulovat své myšlenky, projevovala humor a spokojenost, jediným problémem komunikace je, že špatně slyší, je nezbytné mluvit na ni nahlas, pomalu a zřetelně, ona sama má však velmi kultivovaný projev. Celodenní péče je zajištěna pomocí pečovatelských služeb, obě stálé pečovatelky uvádějí, že stav paní [příjmení] je proměnlivý, během posledních měsíců se zhoršuje, trpívá poruchami paměti i orientace, stává se inkontinentní. V přítomnosti sociální pracovnice se [jméno] [příjmení] vyjádřila tak, že vyřizování svých záležitosti předala dceři, už se jimi zabývat nechce, s tímto uspořádáním je spokojená.

19. Součástí spisového materiálu v nyní projednávané věci je dostupná [anonymizováno] dokumentace [jméno] [příjmení], jakož i znalecký posudek vypracovaným dne [datum] pro potřeby soudního řízení pod sp. zn. [spisová značka] znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. Tyto listiny měla k dispozici soudem ustanovená znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], [celé jméno znalkyně], která dne [datum] podala znalecký posudek [číslo] dne [datum] jeho dodatek a dne [datum] byla vyslechnuta při jednání soudu. Úkolem znalkyně bylo zodpovědět, zda [jméno] [příjmení] byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá uzavřít dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu. 20. [celé jméno znalkyně] dospěla ke znaleckému závěru, že zemřelá [jméno] [příjmení] nebyla schopna pro duševní poruchu uzavřít dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Znalkyně vycházela z dostupné zdravotní dokumentace zemřelé [jméno] [příjmení], přičemž jak sama uvedla, k dispozici měla dostatečně rozsáhlou [anonymizováno] dokumentaci zemřelé, z různých dokumentů bylo možné zhodnotit její duševní stav, a to i delším časovém období. Měla k dispozici různé zdravotní zprávy, paní [příjmení] byla sledována neurologem, byla hospitalizována v psychiatrické léčebně, byl vypracován znalecký posudek pro účely soudního řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům, veškeré listiny byly ve vzájemné shodě o zdravotním stavu a z jejich souhrnu a kontextu dovodila svá zjištění. Znalkyně zjistila, že posuzovaná byla za svého života v péči psychiatrů, ze zprávy praktické lékařky posuzované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze září [rok] vyplývá, že posuzovaná byla v nepravidelné péči ambulantního psychiatra MUDr. [příjmení] v [obec], na podzim [rok] došlo podle praktické lékařky ke zhoršení celkového stavu a výraznému zhoršení psychiky, které si vyžádalo hospitalizaci na psychiatrickém oddělení v [anonymizována dvě slova] – [datum]) a poté na oddělení LDN v [obec] ([anonymizováno] – [datum]), praktická lékařka konstatuje, že se jedná o polymorbidní [anonymizováno], v popředí dominují projevy smíšené demence. Ze zpráv posuzované v Psychiatrické nemocnici [obec] a oddělení LDN vyplývá, že byla přijata na [anonymizováno] pro stav neklidu a zmatenosti, zřejmě vlivem medikace došlo k rozvoji tzv. extrapyramidových nežádoucích účinků, které měly výrazně negativní vliv na hybnost posuzované, v lékařských zprávách se konstatuje, že posuzovaná má problémy s orientací v místě a čase, po stabilizaci stavu je propuštěna do domácí péče orientována jen vlastní osobou, posuzované je proveden test kognitivních funkcí Mini mental State Examination ([právnická osoba]) s výsledkem [anonymizováno] bodů, což odpovídá středně těžké demenci. Ve zprávě z [datum] neurolog MUDr. [příjmení] konstatuje mimo jiné – odpovídá krátce, vcelku přiléhavě, je však dezorientována místem a časem – v závěru potom uvádí, že [anonymizováno] je vedená jako vaskulární demence (demence cévního původu), symptomatika však prakticky splňuje kritéria pro [příjmení] body disease (jedná se o jiný typ demence). Následují lékařské vyšetření, resp. znalecký posudek spadá až do období po podpisu předmětné dohody, znalec - [anonymizováno] Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. posuzovanou vyšetřil, posudek vypracoval v únoru [rok], kdy uzavřel, že posuzovaná trpí demencí těžkého stupně s [příjmení] tělísky, znalec uvádí, že demence byla poprvé diagnostikována v roce [rok] při hospitalizaci v [anonymizováno], v té době jako vaskulární demence se stavem neklidu a zmatenosti, svědčí o tom propouštěcí zpráva z [anonymizováno] nemocnice [obec]. Z uvedeného je podle znalkyně nepochybné, že posuzovaná trpěla minimálně od konce roku [rok] demencí. Demence se projevuje úbytkem kognitivních funkcí (tj. poznávacích funkcí jako je paměť, intelekt, pozornost, motivace), když dojde vlivem [anonymizováno] k podstatnému snížení kognitivních funkcí oproti úrovně v předchorobí, pak hovoříme o demenci. Ve většině případů je nejprve postižena paměť, postupně také soudnost a logické uvažování, exekutivní funkce, orientace. Kromě intelektu postihuje demence také často emotivitu a afektivitu. Na demenci mohou nasedat přechodně tzv. deliria (stavy zmatenosti), kdy bývá [anonymizováno] neklidný, má narušený cyklus spánku a bdění a jeho kontakt s realitou bývá narušen, objevují se poruchy chování. V dostupné [anonymizováno] dokumentaci je uváděna jednak vaskulární demence nebo [příjmení] body disease (česky [anonymizováno] s [příjmení] tělísky). Vaskulární demence vzniká na podkladě cévních změn tepenného řečiště mozku, vzniká často poměrně rychle nebo dokonce náhle, průběh zhoršování kognitivních funkcí je schodovitý, průběh bývá kolísavý. Nemoc s [příjmení] tělísky je demencí neurodegenerativního původu, která má plynut progredientní charakter, v krátkodobém horizontu se však vyskytuje výrazná fluktuace stavu, podobně jako u vaskulární demence. Při tomto typu demence se často vyskytují extrapyramidové neurologické příznaky (projevují se ztuhlostí a třesem kosterního svalstva a sníženou schopností pohybu), [anonymizováno] bývají citliví k podání antipsychotik, které u nich pak vyvolávají silné extrapyramidové nežádoucí účinky (takové jsou právě popisovány ve zprávách o hospitalizaci u paní [příjmení]). Pro forenzní posouzení schopnosti právně jednat není rozhodující, jakým typem demence posuzovaná trpěla, rozhodující je, jaká byla tíže demence v době podpisu předmětné dohody. Z dokumentace vyplývá, že posuzovaná v předmětném období trpěla pravděpodobně středně těžkou demencí. Odpovídají tomu poruchy orientace, které jsou uváděny ve zprávách k [obec], LDN i z ambulantní zprávy MUDr. [příjmení] z dubna [rok], na oddělení LDN byl prováděn test kognitivních funkcí, tzv. [právnická osoba], kde posuzovaná dosáhla výsledku [anonymizováno] bodů, což rovněž svědčí pro středně těžkou demenci. [příjmení] zprávu z předmětného období znalkyně k dispozici nemá, v době, kdy byl vypracován znalecký posudek ([anonymizováno] [rok]), již prokazatelně trpěla demencí těžkou. Nelze s jistotou určit, kdy došlo k progresi ze středně těžké do těžké demence, pro danou situaci to však není rozhodující, neboť forenzní posouzení je totožné, současná forenzní psychiatrie nepřipouští existenci tzv.„ lucidního intervalu“, který by dočasně vedl ke schopnosti uvědomit si důsledky právního jednání při středně těžké demenci. Člověk se středně těžkou demencí již není schopen samostatného života bez pomoci, bývá dezorientován časem, často i místem, není schopen již vyjmenovat např. některé základní údaje ze svého života, např. si nepamatuje své telefonní číslo, své nejbližší však poznává, jeho schopnost uvědomit si veškerý svůj majetek a schopnost domýšlet následky právních jednání bývá již vážně narušena. Středně těžká demence je obecně důvodem pro omezení svéprávnosti, zejména v oblasti nakládání s majetkem a v oblasti hospodaření s financemi, středně těžce dementní člověk již není schopen pořizovat pro případ smrti. Znalkyně tak uzavřela, že posuzovaná [jméno] [příjmení] nebyla schopna pro duševní poruchu složitějších právních jednání v rozhodném období června [rok].

21. Po doplnění zdravotnické dokumentace [jméno] [příjmení], zejména lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] fakultní nemocnice v [obec], neurologické ambulance, včetně zprávy ze dne [datum], na niž zejména poukazovala žalovaná, vypracovala znalkyně v [anonymizováno] [rok] doplněk znaleckého posudku, v němž setrvala na svém původní závěru o tom, že [jméno] [příjmení] nebylo pro středně těžkou demenci činit v období [anonymizováno] [rok] složitější právní jednání, tedy ani nebyla schopna uzavřít dne [datum] předmětnou dohodu o převodu členských práv a povinností. Znalkyně zopakovala skutečnosti vyplývající ze zprávy z Psychiatrické nemocnice [obec] a oddělení LDN a dále uvedla, že ve zprávě ze dne [datum] neurolog MUDr. [příjmení] konstatuje mimo jiné, že pacientka odpovídá krátce, vcelku přiléhavě, je však dezorientována místem a časem, v závěru potom uvádí, že pacientka je vedená jako vaskulární demence (demence cévního původu), symptomatika však prakticky splňuje kritéria pro [příjmení] body disease (jedná se o jiný typ demence). Následující lékařské vyjádření MUDr. [příjmení] je z [datum], kdy lékař konstatuje, že po snížení Ebixy na 10 mg nárůst celkové zmatenosti, zvažuje [příjmení] body disease, dále Parkinsonovu nemoc s demencí, ačkoli CT dosti sugestivní pro vaskulární expy [anonymizováno] s demencí. Pak ovšem dne [datum] pozoruje výrazné zlepšení neurologického a kognitivního výkonu po nasazení Madoparu, až do pásma mírné kognitivní poruchy ([právnická osoba] [anonymizováno] bodů), ještě v [anonymizováno] [rok] shledává stabilní kognitivní výkon kolem [anonymizováno] bodu v [právnická osoba], což je však v kontrastu s výsledkem psychologického vyšetření provedeného MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] na stejném pracovišti. Praktická lékařka se k [datum] vyjadřuje tak, že u paní [příjmení] dominují projevy smíšené demence, zbavení způsobilosti by bylo na místě, vznik stavu nezpůsobilosti by podle ní bylo možné datovat [anonymizováno] [rok]. Závěrem tak znalkyně konstatovala, že duševní stav [jméno] [příjmení] tak, jak je popisován v různé zdravotnické dokumentaci do konce roku [rok] minimálně do [anonymizováno] [rok] odpovídal demenci středně těžkého stupně, ať již tato byla jakéhokoliv původu. To vyplývá shodně ze všech dostupných lékařských zpráv, následné informace z dokumentace MUDr. [příjmení] ([anonymizováno] [rok]) svědčí pro zlepšení celkového tělesného i [anonymizováno] stavu, v období [anonymizováno] [rok] však i MUDr. [příjmení] konstatoval kognitivní vývoj odpovídající demenci. Je pozoruhodné, že MUDr. [příjmení] nachází o tolik zlepšený kognitivní vývoj u [anonymizováno] v období od [datum] až [datum] v průběhu tří kontrol, kdy mezitím psycholog v [anonymizováno] [rok] nachází středně těžkou demenci. Nesrovnalosti v hodnocení kognitivního vývoje v období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] mohly souviset s různou mírou zaléčení pacientky po neurologické i psychiatrické stránce a různými podmínkami testování kognitivních funkcí. K posuzovaného období [anonymizováno] [rok] však není pochyb o tom, že kognitivní výkon [jméno] [příjmení] odpovídal demenci, a to demenci středně těžké, nepochybně minimálně od konce roku [rok] do [anonymizováno] [rok] odpovídal její duševní výkon středně těžké demenci.

22. Při svém výslechu před soudem dne [datum] znalkyně vysvětlila, že test [právnická osoba] představuje vyšetření duševního stavu se zaměřením na kognitivní funkce, jedná se o velmi orientační vyšetření, které však zejména pojišťovny vyžadují při předepisování určitých léků, nejedná se o vyšetření podrobné, to se provádí jinými způsoby a jinými testy. Sadou otázek se orientačně zjišťuje kognitivní deficit, tedy úbytek kognitivních funkční, otázky jsou zaměřeny na orientaci časovou, místní, na novopaměť, na vizuální a prostorové schopnosti. Maximální počet bodů je 30, normální hodnota [číslo], pokud se dále snižuje, jde o úbytek kognitivních funkcí, pro středně těžkou demenci je uvažováno s hodnotami [číslo] bodů. Znalkyně si neuvědomuje, že by součástí zdravotnické dokumentace byly i konkrétní otázky, vždy pouze zjištěný výsledek. Znalkyně dále uvedla, že není nezbytným příznakem středně těžké demence, že by osoba nemohla běžně komunikovat nebo psát, taková osoba bude pravděpodobně v komunikaci dezorientovaná, může mít problém poznat jiné osoby, v psaném projevu budou chyby, mohou se objevovat konfabulace, kdy osoba vymýšlí určité skutečnosti, aby zakryla nedostatky paměti. Podpis smlouvy o převodu bytu je složitým právním jednáním, které vyžaduje zachované kognitivní funkce, jejich postižením a jejich deficitem jsou sníženy rozpoznávací schopnosti, které brání řádnému vyhodnocení všech důsledků právního úkonu, který osoba činí, a člověk se středně těžkou demencí takového jednání již není schopen. V obecné rovině pak znalkyně uvedla, že lidé s duševní poruchou jsou snáze ovlivnitelní jinými lidmi, jsou snadněji zmanipulovatelní. Pokud obě z dcer určitým způsobem po paní [příjmení] něco chtěly či na ni i tlačily, což však ona nevím, je možné, že tímto způsobem mohla být ovlivněna, lidé s duševní poruchou jsou snáze ovlivnitelní a sugestibilní. Znalkyně vyloučila u [jméno] [příjmení] možnost tzv. světlých chvilek, kdy současná forenzní psychiatrie tzv. světlé chvilky nepřipouští, tyto vylučuje, duševní porucha buď přítomna je, nebo není, je to současným koncensem poznatků forenzní psychiatrie, ta nepřipouští tzv. lucidní intervaly, kdy by osoba se závažnou demencí byla po určitou dobu schopna si uvědomit veškeré souvislosti. Znalkyně si je vědoma toho, že znalec [příjmení] [jméno] připustil světlé chvilky, ona však vychází z aktuálního vědeckého koncensu, zejména z literatury a díla profesora [příjmení], který samostatnou stať této problematice věnuje a uzavírá tak, že tzv. světlé chvilky se nepřipouští, tyto jsou vyloučeny. V minulosti byl náhled jiný, světlé chvilky se připouštěly, je možné, že MUDr. [jméno] je na tyto závěry zvyklý s přihlédnutím k jeho věku. Znalkyně je toho názoru, že při středně těžké demenci paní [příjmení] již nemohla být schopna takových výkonů jako v pozici na bytovém družstvu, její exekutivní funkce byly oslabeny, byl narušen kontakt zásadním způsobem s realitou a to, že v minulosti pracovala v bytovém družstvu a věnovala se převodu družstevních podílů, nemůže mít na závěry posudku vliv. Dále se vyjádřila tak, že měla k dispozici zdravotní dokumentaci MUDr. [příjmení], z té vycházela, nedomnívá se, že pokud by s ním mohla hovořit, mělo by to vliv na zjištěné skutečnosti. Jak vyplývá z jeho zprávy ze dne [datum], nasadil lék Yasnal, jedná se o kognitivum určené k léčbě demence, dále pravděpodobně užívala lék na ředění krve a na vysoký krevní tlak a Tiapridal, který může způsobovat ospalost, ale z vyjádření advokáta přítomného podpisu smlouvy nevyplývá, že by paní [příjmení] nebyla v bdělém stavu, lze se domnívat, že užívaná medikace neměla vliv na její schopnosti. Kognitivum je lék, který se užívá ke zpomalení progrese demence, a to z dlouhodobého hlediska, jinak nemá další např. tlumivý účinek, který by v tu chvíli zhoršoval schopnosti dané osoby, např. schopnost koncentrovat se. V kontextu toho, jak se vyvíjel zdravotní stav paní [příjmení], si znalkyně samozřejmě všimla i rozkolísaných hodnot [právnická osoba], tato skutečnost však nemá vliv na závěry znaleckého posudku, není zřejmé, za jakých konkrétních okolností byly zvýšené hodnoty zjištěny, hlavně však mezi tyto tři hodnoty jsou zasazeny i výsledky psychologického vyšetření na témže pracovišti, jehož závěr vyznívá pro to, že paní [příjmení] nebyla způsobilá ke složitějším právním jednáním, znovu pak znalkyně zdůraznila i to, že vyšetření [právnická osoba] je pouze orientační.

23. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle ustanovení § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedeného ustanovení. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, nebo nález Ústavního soudu ze dne 6. května 2003, sp. zn. I. ÚS 483/01). Soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.).

24. V dané věci je evidentní, že vztahy v rodině jsou zásadním způsobem narušené a ovlivněné rozdílnými zájmy účastnic na vypořádání majetku po jejich zemřelé matce, tomu odpovídají i tvrzení obou účastnic o chování a jednání jejich matky v rozhodné době. Je proto i z tohoto důvodu obtížné hodnotit výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl sice osobně přítomen podpisu předmětné dohody, jedná se však o osobu blízkou žalované – o jejího [anonymizováno], nicméně z jeho výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, jež by svědčily o nezpůsobilosti [jméno] [příjmení] k uzavření předmětné dohody, ale ani žádné konkrétní [anonymizováno], z nichž by bylo možné usuzovat, že si byla vědoma svého jednání a jeho následků. Bez vztahu k zůstavitelce byl advokát JUDr. [jméno] [příjmení], který přišel se zůstavitelkou krátce do styku při vlastním podpisu písemnosti, kdy z jeho výpovědi nevyplynulo nic o tom, že on sám by si všiml něčeho zvláštního v jednání či chování [jméno] [příjmení], co by vypovídalo o její nezpůsobilosti uzavřít předmětnou dohodu. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sociální pracovnice, vyplynulo toliko to, že k [jméno] [příjmení] chodila dvakrát denně od pondělí do pátku, dělaly různé aktivity, na které byla nálada, zejména chodily, zpívaly, luštily křížovky, trénovaly, aby se paní [příjmení] rozhýbala a nebyla zatuhlá.

25. Rovněž znalkyně měla obsah výpovědí svědků při zpracování znaleckého posudku k dispozici, tvrzení notáře (správně má být advokáta) přítomného podpisu smlouvy, že posuzovaná věděla, co podepisuje, pokládá za zpochybnitelné. Pro rozhodnutí, zda je člověk schopen podepsat smlouvu není určující, zda na otázku, zda chápe smlouvu, odpoví kladně, ale zda si je vědom celého svého majetku, zda si je vědom svých aktuálních příjmů, kolik má v tomto případě dědiců, jaké bude mít důsledky darování bytu jedné z [anonymizováno] atd., z výslechu však není patrné, zda advokát takto podrobně s posuzovanou hovořil. Před soudem znalkyně doplnila, že je třeba požadovat, aby tázaná osoba odpovídala v rozvitých větách, aby bylo možné usuzovat, zda všechny tyto možné souvislosti chápe, není možné spokojit se s tím, že osoba pouze odpovídá ano – ne, na otázku, zda souvislosti chápe. Stejnou optikou je podle názoru soudu třeba hodnotit i svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], která obecně popsala činnosti, které s [jméno] [příjmení] běžně dělaly, aniž by bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem probíhala jejich komunikace, jakým konkrétním způsobem [jméno] [příjmení] reagovala na pokyny či otázky svědkyně a jaké konkrétně. S ohledem na to, jak znalkyně popsala projevy středně těžké demence, se podle názoru soudu nijak nevylučuje to, aby [jméno] [příjmení] zvládla aktivity uváděné svědkyní, tím spíše, kdy nebylo zjištěno, s jakou zdatností je skutečně také zvládala. Znalkyně dále vysvětlila, že k poskytnutým svědectvím musí přistupovat velmi obezřetně, vyjadřovat se může spíše k informacím, které poskytly nestranné a nezúčastněné osoby, z výpovědí rodinných příslušníků nelze vycházet, ve sporu jsou zainteresováni a mohou nahrávat jedné či druhé straně, může tomu tak být i u advokáta, jež je advokátem jedné ze stran. Znalkyně zopakovala, že při zpracování znaleckého posudku vycházela zejména ze zdravotnické dokumentace, kterou měla k dispozici v širokém rozsahu, toto je nejobjektivnější zdroj obsahující lékařské zprávy.

26. Žalovaná tvrdila, že převod bytu navrhla maminka, a to po konzultacích se svojí sestrou [jméno] [příjmení], chtěla se tímto krokem zbavit tlaku ze strany žalobkyně, která ji přemlouvala k prodeji bytu, a chtěla mít jistotu, že bude k dispozici příjem z nájmu, který pomůže financovat její potřeby. Žalovaná měla s maminkou dohodu, že pokud bude žít, bude s bytem nakládat v souladu s jejím přáním, tedy byt neprodat, ale pronajímat ho a z nájemného financovat její potřeby, v tomto směru je třeba vykládat formulaci ve zprávě Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], že s bytem bude nakládáno tak, jako by se jednalo o maminčin majetek. K tomu soud poukazuje na vyjádření znalkyně, která uvedla, že lidé trpící duševní poruchou jsou v obecné rovině snáze ovlivnitelní jinými lidmi, jsou snáze zmanipulovatelní a sugestibilní, pokud tedy [anonymizováno] po paní [příjmení] něco chtěly, či na ni tlačily, což však znalkyně neví, je možné, že byla tímto ovlivněna. Žalovanou tvrzený důvod, který vedl k převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, však není pro rozhodnutí věci rozhodnou skutečností, tou je objektivní stav [jméno] [příjmení] v době podpisu předmětné dohody. Jinak ze zprávy Městské části [obec a číslo] (kdy však tato je datována až dne [datum]), nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, jež by měly být v rozporu se závěry znaleckého posudku.

27. K námitce žalované spočívající v tom, že znalec [příjmení] [jméno] při svém výslechu před soudem ve věci sp. zn. [spisová značka] připustil tzv. světlé chvilky, znalkyně s odkazem na současný konsenzus poznatků psychiatrie uvedla, že tato tzv. světlé chvilky nepřipouští a vylučuje je. I kdyby přesto soud přihlédl k možnosti tzv. světlých chvilek, kdy znalec [příjmení] [jméno] při jednání před soudem ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] uvedl, že:„ při demenci [příjmení] tělísek se mohou objevovat tzv. světlé chvilky, četnost těchto světlých chvilek však není možno stanovit s určitostí ani do budoucna ani do minula, je pravdou, že tyto světlé chvilky se objevují, nelze však přesně specifikovat v jakém konkrétním období, většinou to souvisí se zdravotním pohodou a příznivým zdravotním stavem [anonymizováno]“, pak by muselo být jednoznačně skutkově zjištěno, že dne [datum] nastala u [jméno] [příjmení] tzv. světlá chvilka, kdy její ovládací a rozpoznávací schopnosti nebyly předmětnou duševní poruchou podstatně omezeny. K tomu, že [jméno] [příjmení] skutečně jednala dne [datum] v tzv. světlé chvilce, však žalovaná žádná konkrétní tvrzení nesměřovala, tedy neuvedla a nespecifikovala žádné konkrétní projevy chování [jméno] [příjmení] při podpisu dohody dne [datum], z nichž přítomnost tzv. světlé chvilky dovozovala. Pro takový závěr nebyly zjištěny ani žádné konkrétní informace o chování a jednání zůstavitelky ze strany vyslechnutých svědků.

28. Soud ustanovená znalkyně na základě dostatečných podkladů důvodně vyslovila vysoce pravděpodobný závěr (ve smyslu judikatury Ústavního soudu) o tom, že v [anonymizováno] [rok] kognitivní výkon [jméno] [příjmení] odpovídal demenci, a to demenci středně těžké, a že [jméno] [příjmení] nebyla pro tuto středně těžkou demenci schopna činit složitější právní jednání, tedy ani nebyla schopna uzavřít dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností. Není rozhodující, jakým typem demence trpěla, rozhodující je, jaká byla tíže demence v době podpisu předmětné dohody, člověk se středně těžkou demencí již není schopen samostatného života, úbytek kognitivních (poznávacích) funkcí je již takový, že brání řádnému vyhodnocení všech důsledků právního úkonu. Zásadní zjištění znalkyně mají oporu v lékařských zprávách z období [anonymizováno] posuzované v Psychiatrické léčebně [obec] a LDN v [obec] na přelomu roku [rok] [rok] a neurologa MUDr. [příjmení] z [anonymizováno] [rok], znalecký posudek soud hodnotí jako přesvědčivý, znalkyně své závěry podrobně odůvodnila v souladu s konkrétní zdravotnickou dokumentací a její znalecké závěry nejsou v rozporu ani s výpověďmi svědků tak, jak je soud hodnotil. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení] jako laik bez odborných znalostí z oboru psychiatrie a bez znalosti každodenního života [jméno] [příjmení] mohl usoudit, pokud zůstavitelka byla schopna se s ním bavit, že žádnou duševní poruchou netrpí, navíc byla v domácím prostředí s lidmi, jimž důvěřovala. Nemusí tak usoudit ani sociální pracovnice [jméno] [příjmení], jež se soustředí na rozpohybování [jméno] [příjmení] a provádí s ní jednoduché úkony podle její nálady. Znalkyně byla schopna vyhodnotit stav [jméno] [příjmení] správně na základě všech podkladů, které bylo možno pro vyslovení znaleckého závěru obstarat a podrobně a srozumitelně soudu vysvětlila, že duševní onemocnění [jméno] [příjmení] mělo takový vliv na její kognitivní funkce, jakož i na její emoční složku, že nebyla schopna se samostatně rozhodovat, vysvětlila, že na její závěry by již neměl vliv výslech MUDr. [příjmení]. Znalkyně se řádně vypořádala i s námitkami žalované, tyto osvětlila při svém výslechu, k nim soud pouze dodává, že na rozdíl od žalované má za to, že darování (bezúplatný převod) členských práv a povinností v bytovém družstvu, včetně práva nájmu družstevního bytu, nelze považovat za zcela jednoduchý úkon a jeho důsledky je třeba vždy vážit k aktuálním okolnostem. I kdyby [jméno] [příjmení] skutečně kdy smýšlela o převodu družstevního podílu na žalovanou, aby se zbavila tlaku ze strany žalobkyně a zejména zajistila, aby se o její finanční záležitosti v souvislosti se [anonymizováno] stavem starala žalovaná, byť v době svého plného duševního zdraví tak činit i mohla, ke dni [datum] jednala ve smyslu ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. v duševní poruše, která způsobila absolutní neplatnost dohody o převodu členských práv a povinností.

29. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

30. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. S ohledem na skutečnost, že argumentace žalobkyně (jež namítala možnost vzniku majetkové újmy ve své sféře nastalé tím, že jediná majetková hodnota, přicházející v úvahu coby součást dědictví, jíž byla zemřelá [jméno] [příjmení] nadána, se v důsledku žalobkyní tvrzeného neplatného dvoustranného právního úkonu, jehož účastnicemi byly [jméno] [příjmení] a žalovaná, nestala předmětem projednání v dědickém řízení) nabyla své důvodnosti až v důsledku úmrtí původně žalované [jméno] [příjmení] dne [datum], čímž došlo k významné změně skutkových okolností a řízení nabylo fakticky charakter sporu o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc (zde družstevní podíl), považuje soud za náklady vynaložené účelně toliko náklady počínaje návrhem na připuštění změny žaloby podáním žalobkyně ze dne 11. 4. 2016, které tak tvoří: 17 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, se sazbou odměny za jeden úkon právní služby ve výši 2 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 5. a. t. za 7 úkonů právní služby (podání ve věci samé ze dne 11. 4. 2016 s návrhem na změnu žaloby, účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast u jednání před okresním soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) + 3 675 Kč 21 % DPH a 2 100 Kč náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. à 300 Kč za uvedených 7 úkonů právní služby + 441 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 23 716 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

31. Žalobkyni nepřísluší náhrada nákladů za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne 6. 12. 2019, když se jednalo o doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, nikoli o podání ve věci samé ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za které je třeba považovat jen takové podání, z něhož vyplývají pro věc nové skutkové, či právní okolnosti a argumenty.

32. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má soud vůči ve věci neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to 1 402,20 Kč svědečné JUDr. [jméno] [příjmení] a 11 900 Kč + 5 250 Kč + 4 236 Kč znalečné [celé jméno znalkyně], tj. celkem částka 22 788,20 Kč.

33. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.